číslo jednací: S267/2015/VZ-18493/2015/541/JCh

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 1. 5. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

• zadavatel – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – ANEXT, a. s., IČO 44536445, se sídlem Hurbanovo námestie 3, 811 06 Bratislava, Slovenská republika, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 4. 2015 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, IČO 66257506, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha,

 

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Provoz a podpora systému SAP“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 2. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 2. 2015, pod ev. č. 488907, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 2. 2015 pod ev. č. 2015/S 031-052401,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky „Provoz a podpora systému SAP“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 2. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 2. 2015, pod ev. č. 488907, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 2. 2015 pod ev. č. 2015/S 031-052401, stanovil v bodě 7. a 8. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace jako povinnou součást nabídky uživatelskou příručku k nabízenému software pro modelování procesů spolu s certifikátem jakosti softwarového produktu pro procesní analýzu vystaveného akreditovaným certifikačním orgánem či inspekčním orgánem pro oblast informačních systémů, neakreditovaným certifikačním či inspekčním orgánem, případně čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software, jejichž součástí muselo být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software, a uživatelskou příručku k nabízenému software pro analýzu rizik spolu s certifikátem jakosti softwarového produktu pro analýzu rizik vystaveného akreditovaným certifikačním orgánem či inspekčním orgánem pro oblast informačních systémů, neakreditovaným certifikačním či inspekčním orgánem, případně čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software, jejichž součástí muselo být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software, následně z dodatečných informací ze dne 8. 4. 2015 vyplývá, že jako povinná součást nabídky byly požadovány kopie uživatelských příruček k nabízeným softwarům a čestná prohlášení o shodě dokumentace software a jeho funkcionality, přičemž z bodu 1. odst. VIII. a IX. části 9.3 zadávací dokumentace vyplývá, že doložení těchto kopií dokumentů a příslušných čestných prohlášení v nabídce bylo pro účely hodnocení v rámci hodnotících kritérií „Jakost nabízeného SW pro procesní analýzu“ a „Jakost nabízeného SW pro analýzu rizik“ nepovinné, čímž se stala zadávací dokumentace vnitřně rozpornou a postup zadavatele netransparentním, přičemž uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Provoz a podpora systému SAP“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 2. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 2. 2015, pod ev. č. 488907, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 2. 2015 pod ev. č. 2015/S 031-052401.

 

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – ukládá

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I. Zadávací řízení

1. Zadavatel – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), odeslal dne 10. 2. 2015 k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného řízení na veřejnou zakázku „Provoz a podpora systému SAP“, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 2. 2015 pod ev. č. 488907, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 13. 2. 2015 pod ev. č. 2015/S 031-052401 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dne 9. 4. 2015 obdržel zadavatel námitky společnosti ANEXT, a. s., IČO 44536445, se sídlem Hurbanovo námestie 3, 811 06 Bratislava, Slovenská republika, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 4. 2015 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, IČO 66257506, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha (dále jen „navrhovatel“), z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám. Zadavatel podaným námitkám navrhovatele nevyhověl, přičemž rozhodnutí o jeho námitkách mu bylo doručeno dne 21. 4. 2015.

3. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 13. 4. 2015 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek 2 nabídky.

4. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 9. 4. 2015 za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 1. 5. 2015 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

 

II. Obsah návrhu

5. Návrh navrhovatele ze dne 1. 5. 2015, který Úřad obdržel téhož dne, směřuje proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel se domnívá, že technické kvalifikační předpoklady jsou stanoveny nepřiměřeně s ohledem na předmět veřejné zakázky a požadavky zadavatele jsou rozšířeny nad rámec zákona. Navrhovatel uvádí, že zadavatel podle bodu 1. písm. a) odst. I. části 4. 5 „Prokázání technických kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace požaduje k prokázání splnění předmětných kvalifikačních předpokladů předložit minimálně 5 významných služeb, jejichž předmětem byla implementace nebo podpora SAP V bodě 1. písm. a) odst. II. části 4.5 „Prokázání technických kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace pak zadavatel požaduje k prokázání splnění předmětných kvalifikačních předpokladů rovněž předložení minimálně 3 významných služeb, jejichž předmětem byl provoz a podpora ICT řešení. Dle navrhovatele podpora SAP spadá do oblasti ICT řešení, jak zadavatel podle navrhovatele také potvrzuje v dodatečných informacích ze dne 3. 4. 2015. Požadavek zadavatele na předložení dalších 3 realizovaných ICT služeb je v případě, že bude prokazována rovněž realizace 5 služeb na podporu či implementaci SAP, nadbytečný.

6. Navrhovatel poukazuje na požadavek zadavatele uvedený v bodu 1. písm. a) odst. I. části 4. 5 „Prokázání technických kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace, kde je mimo jiné uvedeno, že zadavatel požaduje, aby minimálně jedna významná služba předložená dodavatelem v rámci prokázání předmětného technického kvalifikačního předpokladu prokazovala realizaci řešení implementace modulu SAP RE ve společnosti s minimálním počtem 5 000 zaměstnanců. Navrhovatel namítá, že produkt SAP RE je určen k evidenci nemovitostí a nemá s počtem zaměstnanců žádnou souvislost.

7. Navrhovatel se domnívá, že požadavky zadavatele stanovené podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů porušují § 6 odst. 1 v návaznosti na § 56 odst. 5 písm. c) zákona.

8. Zadavatel podle navrhovatele pochybil rovněž při vymezení technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. e) zákona, když stanovil nepřiměřeně vysoké požadavky na počet kvalifikovaných pracovníků a rozsah odborné kvalifikace. Dle bodu 2. písm. b) části 4.5 „Prokázání technických kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace zadavatel pod odst. I. až XX. požaduje v rámci předložení seznamu členů realizačního týmu minimálně 39 členů na zadavatelem blíže specifikovaných pozicích, což podle navrhovatele neodpovídá předmětu a rozsahu veřejné zakázky. Navrhovatel poznamenává, že zadavatel v odst. XIV. předmětného bodu části 4.5 „Prokázání technických kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace požaduje 4 strategické konzultanty v oblasti dopravy, což podle navrhovatele nesouvisí s předmětem veřejné zakázky. Navrhovatel podotýká, že zadavatel se s touto námitkou navrhovatele v rozhodnutí o jeho námitkách nevypořádal, čímž se dopustil porušení § 111 odst. 1 zákona. Uvedeného porušení zákona se zadavatel dle navrhovatele dopustil rovněž v případě, kdy se v rozhodnutí o jeho námitkách nevypořádal s námitkou navrhovatele vztahující se k bodu 2. písm. b) části 4.5 „Prokázání technických kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace, dle kterého je dodavatel pro jednotlivé pozice povinen předložit životopis a pokud je to pro příslušnou pozici požadováno, tak rovněž mimo jiné příslušné oprávnění, přičemž v rámci žádné ze zadavatelem uvedených pozic není toto oprávnění požadováno.

9. K požadavku zadavatele uvedeného v bodě v bodu 1. písm. c) části 4. 5 „Prokázání technických kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace navrhovatel uvádí, že zadavatel tento technický kvalifikační předpoklad požaduje nad rámec zákona, neboť požaduje předložení přehledu průměrného ročního počtu zaměstnanců včetně jmenného seznamu a pracovní pozice, což zákon neumožňuje.

10. Navrhovatel poznamenává, že bodu 4.2 odst. 3 „Pravost a stáří doklad k prokázání kvalifikace“ zadávací dokumentace nesmí být doklady prokazující splnění kvalifikace starší než 90 dnů k poslednímu dni, ke kterému má být prokázáno splnění kvalifikace, tj. k poslednímu dni lhůty pro podání nabídek, přičemž podle § 57 odst. 2 zákona nesmí být doklady prokazující splnění kvalifikace starší než 90 dnů od podání nabídky.

11. K hodnotícím kritériím stanoveným zadavatelem v části 9.3 zadávací dokumentace navrhovatel uvádí, že dílčí hodnotící kritéria uvedená v bodě 2. odst. VIII. a IX. části 9. 3 zadávací dokumentace, konkrétně dílčí hodnotící kritéria „Jakost nabízeného SW pro procesní analýzu“ a „Jakost nabízeného SW pro analýzu rizik“, nejsou stanovena v souladu s § 78 odst. 4 zákona, neboť nevyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny. Navrhovatel v souvislosti s těmito dílčími hodnotícími kritérií poukazuje na rozpor v zadávací dokumentaci, z které dle navrhovatele není zřejmé, zda uživatelská příručka je nutnou součástí nabídky nebo je její přiložení pouze hodnoceno. Navrhovatel rovněž podotýká, že zadavatel u některých dílčích hodnotících kritérií stanovil váhy kritérií jako jeden číselný údaj, u některých jsou pak váhy dílčích hodnotících kritérií uvedeny jako procentuální rozpětí. Při určení rozmezí tak nelze podle navrhovatele určit součet vah, který odpovídá 100 %. Hodnocení stanovené zadavatelem je podle navrhovatele nekonzistentní, neboť dílčí hodnotící kritéria uvedená v odst. VIII. a IX. předmětného bodu části 9.3 zadávací dokumentace jsou hodnocena v %, přičemž ostatním jsou přiřazovány body. Navrhovatel se domnívá, že tím zadavatel porušil § 78 odst. 5 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona. Nadto se zadavatel podle navrhovatele nevypořádal s těmito námitkami v rozhodnutí o jeho námitkách.

12. Navrhovatel dále uvádí, že doba plnění uvedená v části 2.2 zadávací dokumentace je v rozporu s přílohou č. 9 „Harmonogram plnění“ zadávací dokumentace a s bodem 4.1 návrhu smlouvy. V zadávací dokumentaci a v návrhu smlouvy je podle navrhovatele jako doba plnění uvedeno minimálně 48 měsíců, naproti tomu v příloze č. 9 „Harmonogram plnění“ zadávací dokumentace je pak uvedena doba plnění minimálně 48 měsíců jen pro etapu IV. předmětné veřejné zakázky, přičemž tato by následně měla být prodloužena minimálně o etapu III. v délce trvání 1 až 6 měsíců. Podle názoru navrhovatele nejsou rovněž přesně vymezena pravidla pro případné prodloužení smlouvy o dalších 48 měsíců, kdy smlouva je uzavírána na dobu neurčitou.

13. Navrhovatel podotýká, že podle části 6. „Způsob zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace má být za etapu III. a IV. stanovena částka po celou dobu předpokládaného provozu 44 měsíců, přičemž podle části 2.2 zadávací dokumentace je celková doba plnění minimálně 48 měsíců a podle bodu 4.1 návrhu smlouvy trvá etapa IV. min. 48 měsíců.

14. Navrhovatel rovněž namítá, že podle bodu 5.1 návrhu smlouvy má být cena „účetně“ rozepsána na 51 měsíců, přičemž doba plnění podle zadávací dokumentace je 3 měsíce.

15. Navrhovatel dále uvádí, že podle bodu 6.6 návrhu smlouvy je objednatel oprávněn uhradit z finančního plnění DPH přímo, pokud se dodavatel stane nespolehlivým nebo jeho doklad bude obsahovat číslo účtu, které není ve veřejném registru spolehlivých účtů, přičemž podle navrhovatele zadavatelem uváděný registr spolehlivých účtů neexistuje.

16. Navrhovatel konstatuje, že v bodu 2.1 návrhu smlouvy je uvedeno, že opční právo představuje aktivity, které zadavatel může v případě potřeby užít v rámci svého rozvoje během prvních 48 měsíců. Podle navrhovatele není předmět plnění opčního práva v rozporu s § 99 zákona a § 6 odst. 1 zákona přesně vymezen. Nadto se zadavatel podle navrhovatele nevypořádal s touto námitkou v rozhodnutí o jeho námitkách.

17. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel uveřejnil identifikační údaje žadatelů o dodatečné informace, což je dle navrhovatele v rozporu s § 6 odst. 1 zákona. Navrhovatele dále poukazuje na skutečnost, že předběžné oznámení o veřejné zakázce neobsahuje požadavek na pravidelný update systému SAP.

18. Podle navrhovatele je rovněž v rozporu s § 71 odst. 4 zákona skutečnost, že otevírání obálek s nabídkami zadavatelem následuje až hodinu po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

19. Navrhovatel dále uvádí, že podle bodu 5. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace nemusí návrh smlouvy obsahovat přílohy 1 až 5 zadávací dokumentace, konkrétně se dle navrhovatele jedná o popis způsobu realizace, časový harmonogram, seznam subdodavatelů a realizační tým.

20. Navrhovatel upozorňuje na rozpor mezi bodem 3. části 4.1 „Splnění kvalifikace“ zadávací dokumentace, dle kterého je dodavatel před podpisem smlouvy povinen předložit kopii pojistné smlouvy, a bodem 11.4 návrhu smlouvy, v němž je naopak uvedeno, že je nutné doklad o pojištění předat do pěti dnů od podpisu smlouvy, přičemž zadavatel podotýká, že zadavatel se nevypořádal s touto námitkou v rozhodnutí o jeho námitkách.

21. Navrhovatel závěrem navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky a vydání rozhodnutí, kterým bude předmětné zadávací řízení zrušeno.

 

III. Průběh správního řízení

22. Úřad obdržel návrh dne 1. 5. 2015 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 4. 5. 2014.

23. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

24. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S267/2015/VZ-10995/2015/541/JCh ze dne 6. 5. 2015.

 

IV. Vyjádření zadavatele ze dne 14. 5. 2015

25. Zadavatel zaslal Úřadu dne 14. 6. 2015 vyjádření k obdrženému návrhu z téhož dne, ve kterém uvádí, že navrhovatel spolupracuje se zadavatelem na správě informačního systému SAP v prostředí zadavatele od roku 2008, díky čemuž má navrhovatel velmi detailní znalost prostředí zadavatele.

26. Zadavatel uvádí, že navrhovatel podal předmětný návrh účelově poté, co po otevírání obálek s nabídkami zjistil, že podal nabídku s vyšší nabídkovou cenou než konkurenční dodavatel a to o cca 20 mil. Kč.

27. K vymezení kvalifikačních předpokladů zadavatel uvádí, že kvalifikační předpoklady k předmětné veřejné zakázce stanovil přiměřeně s ohledem na předmět, charakter a rozsah veřejné zakázky v souladu se zákonem, přičemž odkazuje na odůvodnění veřejné zakázky a na rozhodnutí zadavatele o námitkách. Zadavatel podle svého tvrzení očekával, že výsledný počet požadovaných pracovníků se může zdát jako vysoký, proto za tím účelem umožnil, aby některou z pohledu zadavatele klíčovou roli mohla vykonávat jedna a tatáž osoba. Představa navrhovatele, že předmět plnění zakázky je možné zvládnout s několika málo osobami, je ale podle zadavatele lichá.

28. K námitce ohledně SAP RE a příčinné souvislosti s počtem zaměstnanců zadavatel uvádí, že navrhovatel splňuje uvedený kvalifikační požadavek, ale přesto jej napadá jako diskriminační. Zadavatel uvádí, že má-li kterýkoli ekonomický subjekt určitý počet zaměstnanců, předpokládá se, že má současně i určité hmotné zázemí, ve kterém tito zaměstnanci svoji práci vykonávají, a právě toto zázemí je podle zadavatele spravováno uvedeným modulem.

29. K nastavení dílčích hodnotících kritérií zadavatel uvádí, že způsob hodnocení nabídek nastavil v souladu se zákonem. Zadavatel podle svého tvrzení předepsal minimální a maximální hodnoty jednotlivých kritérií s ohledem na povinnost péče řádného hospodáře, kdy hodnoty mimo limit jsou pro zadavatele nevyhovující; a také z důvodu, že nabídku mimo limit může splnit malý počet dodavatelů. Zadavatel podle svého tvrzení zvolil procenta (procentní body) z důvodu jednoznačnosti, kdy nejvýhodnější nabídka získá maximálně 100 procentních bodů.

30. Zadavatel uvádí, že navrhovatel nevyužil zákonného institutu dodatečných dotazů k zadávacím podmínkám, pokud se mu takové nastavení jevilo jako netransparentní.

31. K vymezením doby plnění veřejné zakázky zadavatel uvádí, že považuje zadání jednotlivých etap a jejich opakování za přehledné. Ze zadávací dokumentace je podle zadavatele zřejmé, které etapy se provádí pouze jednou, a které jsou zahrnuty do prodlužovacího cyklu. Zadavatel si je podle svého tvrzení vědom, že některé etapy se mohou překrývat.

32. K možnému nedostatečnému a zmatečnému stanovení způsobu zpracování nabídkové ceny zadavatel uvádí, že nastavil délky trvání jednotlivých etap a v zadávací dokumentaci uvedl: „Zadavatel upozorňuje uchazeče, že shora uvedená tabulka se vztahuje k předpokládané hodnotě VZ s plněním celkem na 48 měsíců (tak jak požaduje ZVZ u zakázek na dobu neurčitou) a je relevantní pouze pro účely hodnocení nabídek...“.

33. Zadavatel dále uvedl, že dodržuje zákonnou dobu trvání plnění tj. 48 měsíců, a požaduje, aby uchazeč v návrhu smlouvy upravil harmonogram plnění v souladu s uchazečovou nabídkou. Zadavatel dodává, že pokud se navrhovateli zdálo stanovení způsobu zpracování nabídkové ceny nedostatečné a zmatečné, měl využít institutu dodatečných dotazů k zadávací dokumentaci.

34. Zadavatel k identifikaci osoby tazatele při odpovědi na dodatečné dotazy uvádí, že zákon výslovně nestanovuje, že zadavatel nesmí identifikovat osobu tazatele v odpovědi na dodatečné dotazy.

35. K námitce navrhovatele týkající se předběžného oznámení zadavatel uvádí, že předběžné oznámení je v souladu s předmětem zadávací dokumentace. Pokud si navrhovatel ohledně nepožadování update nebyl jist, mohl podle zadavatele požádat o dodatečnou informaci.

36. Ke stanovení okamžiku otevírání obálek s nabídkami zadavatel uvádí, že zákon nespecifikuje, co se rozumí neurčitým právním pojmem „ihned“. Zadavatel zvolil podle svého tvrzení termín pro otevírání obálek s nabídkami co možná nejdříve od uplynutí lhůty pro podání nabídek s ohledem na své kapacitní možnosti prostor, ve kterých může být přítomna veřejnost, s ohledem na časové možnosti členů hodnotící komise a zejména s ohledem na skutečnost, že součástí zadávacích podmínek byl požadavek na složení jistoty dle § 67 zákona a hodnotící komise, která současně plnila funkci komise pro otevírání obálek s nabídkami současně musela v koordinaci s osobami odpovědnými za správu účtů zadavatele zkontrolovat po ukončení lhůty pro podání nabídek případný finanční pohyb na účtech zadavatele v souvislosti s požadovanou jistotou.

37. K požadavku na účet ve veřejném registru spolehlivých účtů zadavatel připouští nepřesnou formulaci a uvádí, že měl v čl. 6.6 závazného návrhu smlouvy na mysli „INSTITUT NESPP" podle § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Podle zadavatele mohl navrhovatel, pokud si ohledně tohoto požadavku zadavatele vzhledem k jeho nepřesné formulaci nebyl jist, mohl požadovat dodatečnou informaci.

38. K pravidlům pro modifikaci cen měsíčních plateb zadavatel uvádí, že s ohledem na skutečnost, že se jedná o veřejnou zakázku na dobu neurčitou, zavádí v zadávací dokumentaci institut pravidelné konfrontace ceny tak, aby její výše byla „spravedlivě" stanovena pro oba účastníky smluvního vztahu.

39. K výhradě opčního práva zadavatel poznamenává, že splnil zákonné podmínky pro využití institutu opce dle § 99 zákona.

40. K námitce netransparentních pravidel pro přílohy smlouvy zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce i v návrhu smlouvy jsou jednotlivé přílohy pojmenovány. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel ani zde nevyužil dodatečného dotazu pro odstranění svých případných pochyb.

41. K možné netransparentnosti pravidel pro předložení pojistné smlouvy zadavatel uvádí, že si je vědom tohoto pochybení, nicméně navrhovatel podle zadavatele nevyužil institutu dodatečného dotazu, a proto v této skutečnosti zadavatel nespatřuje důvod pro zrušení zadávacího řízení.

42. K možnému porušení zákona v souvislosti s odůvodněním rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že považuje rozhodnutí o námitkách navrhovatele za odůvodněné s ohledem na obsah a obecné vyjádření uvedené v části odůvodnění tohoto rozhodnutí o námitkách, přičemž na podrobnější vyjádření ke všem namítaným skutečnostem byl připraven odpovědět v odpovědích na dotazy uchazečů.

43. Závěrem zadavatel konstatuje, že zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce byla stanovena i s ohledem na ustanovení § 5 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, v platném znění, tzn. s ohledem na potřebnou míru profesionality dodavatele, který veřejnou zakázku bude realizovat, a s tím související míru zvláštní odpovědnosti dodavatele, která se projevila zejména v požadavcích zadavatele na splnění kvalifikačních předpokladů. Pokud by totiž zadávací dokumentace nastavením požadavků umožnila účast dodavatelů, kteří nejsou profesionály v poskytování požadovaných služeb a dané problematice nerozumí, byl by podle zadavatele v konečném důsledku ohrožen chod a hospodaření zadavatele jakožto státní organizace s cca 17 000 zaměstnanci a jediného správce železniční dopravní cesty.

44. Zadavatel má s ohledem na výše uvedené za to, že postupoval v souladu se zákonem, a návrh navrhovatele považuje za nedůvodný.

 

V. Další průběh správního řízení

45. Rozhodnutím č. j.  ÚOHS-S267/2015/VZ-12138/2015/541/JCh ze dne 21. 5. 2015 Úřad zadavateli na základě návrhu navrhovatele ze dne 1. 5. 2015 nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude předmětné správní řízení ukončeno.

46. Úřad účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S267/2015/VZ-12333/2015/541/JCh ze dne 26. 5. 2015 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

 

VI. Vyjádření navrhovatele ze dne 2. 6. 2015

47. Dne 2. 6. 2015 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, v němž navrhovatel uvádí, že je přesvědčen, že v rámci vyjádření ze dne 14. 5. 2015 zadavatel nepředkládá jakákoliv zásadní tvrzení, ani návrhy důkazů.

48. K odůvodnění přiměřenosti kvalifikačních předpokladů navrhovatel uvádí, že zadavatel nastavením nepřiměřených kvalifikačních předpokladů v zadávacím řízení na předmětnou zakázku nastavil skrytě diskriminační prostředí, přičemž k otázkám přiměřenosti technických kvalifikačních předpokladů odkazuje na své vyjádření v námitkách ze dne 9. 4. 2015 a návrhu ze dne 1. 5. 2015.

49. K tvrzení zadavatele ohledně účelovosti návrhu navrhovatel uvádí, že závěry zadavatele se zakládají na nesprávných skutkových zjištěních. Návrh podle navrhovatele v drtivé většině uvedených argumentů a shledaných nedostatků odpovídá podaným námitkám proti zadávacím podmínkám, a proto bylo jeho podání, vzhledem ke zjištěným nedostatkům a skutečnosti, že námitkám zadavatel nevyhověl, nevyhnutelné.

50. Navrhovatel přitom poukazuje na skutečnost, že dle ustanovení § 110 odst. 3 zákona mohou být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli až po uplynutí lhůty pro podání nabídek, a to nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Navrhovatel přesto podal námitky proti zadávacím podmínkám ještě před uplynutím lhůty pro podání nabídek (nikoli po jejím uplynutí, jak uvádí zadavatel), aby měl zadavatel prostor pro zhojení identifikovaných nedostatků rozhodnutím o změně zadávacích podmínek.

51. Navrhovatel tak podle svého tvrzení podal námitky proti zadávacím podmínkám v době, v níž nevěděl a nemohl vědět, zda jeho nabídka bude či nebude obsahovat nejnižší cenu poptávaného plnění. Tvrzení zadavatele o spekulativnosti podání námitek navrhovatelem a jeho snaze účelově mařit zadávací řízení se tak podle navrhovatele nezakládají na pravdě. Aktuální obchodní vztah se zadavatelem neshledává navrhovatel v souvislosti se shledanými nedostatky zadávacích podmínek veřejné zakázky relevantním.

52. K tvrzení zadavatele spočívajícímu ve skutečnosti, že pokud způsoboval výklad zadávacích podmínek navrhovateli obtíže, měl využít institutu dodatečných informací a po zadavateli žádat jejich objasnění, uvádí navrhovatel, že veškerou odpovědnost za kvalitu, úplnost, bezrozpornost a interpretační konzistentnost zadávacích podmínek nese zadavatel, jak bylo mnohokrát judikováno (např. v rozhodnutí Krajského soudu v Brně, sp. zn. 62 Ca 33/2007, nebo rozhodnutí téhož soudu, sp. zn. 62 Ca 77/2008). Navrhovateli tak podle jeho tvrzení nemůže být dáván k tíži chybný postup zadavatele při zpracování zadávacích podmínek splňující výše uvedené požadavky.

53. Argument zadavatele, že uvedením identifikačních údajů navrhovatele jako žadatele o konkrétní dodatečné informace nemohlo dojít k poškození navrhovatele ve smyslu ochrany identifikačních údajů, neboť obchodní vztah s navrhovatelem je uveřejněn na webových stránkách Ministerstva dopravy (včetně veškerých kopií uzavřeních smluv a faktur), považuje navrhovatel za zcela irelevantní. Navrhovatel trvá na skutečnosti, že uveřejněním identifikačních údajů tazatelů zadavatel zvýhodnil ostatní potencionální uchazeče, jejichž identifikaci tazatel nezná, a narušil tak soutěžní prostředí o veřejnou zakázku.

54. K informaci, že před otevíráním obálek s nabídkami musel být hodnotící komisí zkontrolován případný finanční pohyb na účtech zadavatele v souvislosti s požadovanou jistotou, navrhovatel uvádí, že takový postup hodnotící komise není v souladu se zákonem, neboť zadávací řízení je rozděleno na jednotlivé fáze, které nemohou být směšovány. Při otevírání obálek s nabídkami se podle navrhovatele v souladu s § 71 odst. 7 zákona kontroluje, zda je nabídka zpracována v požadovaném jazyku a návrh smlouvy podepsán osobou oprávněnou jednat jménem či za uchazeče. Jiné požadavky podle navrhovatele nejsou a nesmí být kontrolovány. Hodnotící komise tak podle navrhovatele neměla oprávnění zkoumat splnění požadavku zadavatele na poskytnutí jistoty před samotným otevíráním obálek s nabídkami a odůvodnění zadavatele podle navrhovatele nelze vzít v potaz.

55. Navrhovatel tak s ohledem na výše uvedené trvá na tom, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou nastaveny v rozporu se zákonem a navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým by předmětné zadávací řízení zrušil.

 

VII. Další průběh správního řízení

56. Usnesením č. j. ÚOHS-S267/2015/VZ-13220/2015/541/JCh ze dne 4. 6. 2015 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

57. Žádný z účastníků správního řízení se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

 

VIII. Závěry Úřadu

58. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona tím, že při zadávání předmětné veřejné zakázky stanovil v bodě 7. a 8. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace jako povinnou součást nabídky uživatelskou příručku k nabízenému software pro modelování procesů spolu s certifikátem jakosti softwarového produktu pro procesní analýzu vystaveného akreditovaným certifikačním orgánem či inspekčním orgánem pro oblast informačních systémů, neakreditovaným certifikačním či inspekčním orgánem, případně čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software, jejichž součástí muselo být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software, a uživatelskou příručku k nabízenému software pro analýzu rizik spolu s certifikátem jakosti softwarového produktu pro analýzu rizik vystaveného akreditovaným certifikačním orgánem či inspekčním orgánem pro oblast informačních systémů, neakreditovaným certifikačním či inspekčním orgánem, případně čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software, jejichž součástí muselo být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software, následně z dodatečných informací ze dne 8. 4. 2015 vyplývá, že jako povinná součást nabídky byly požadovány kopie uživatelských příruček k nabízeným softwarům a čestná prohlášení o shodě dokumentace software a jeho funkcionality, přičemž z bodu 1. odst. VIII. a IX. části 9.3 zadávací dokumentace vyplývá, že doložení těchto kopií dokumentů a příslušných čestných prohlášení v nabídce bylo pro účely hodnocení v rámci hodnotících kritérií „Jakost nabízeného SW pro procesní analýzu“ a „Jakost nabízeného SW pro analýzu rizik“ nepovinné, čímž se stala zadávací dokumentace vnitřně rozpornou a postup zadavatele netransparentním, přičemž uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

59. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

60. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

61. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

62. Podle § 44 odst. 3 zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň

a) obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně též objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny,

b) technické podmínky (§ 45 zákona) nebo zvláštní technické podmínky (§ 46a zákona), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

c) požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací (§ 46b zákona), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

d) požadavky na zabezpečení dodávek (§ 46c zákona), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

e) požadavky na varianty nabídek podle § 70 zákona, pokud je zadavatel připustil,

f) požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny,

g) podmínky a požadavky na zpracování nabídky,

h) způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií,

i) požadavek na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud tak zadavatel stanovil, a

j) jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky.

63. Podle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky

a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b) nejnižší nabídková cena.

Shrnutí relevantních skutečností

64. V bodě 7. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavek, aby nabídka obsahovala mj.: „Uživatelskou příručku k nabízenému software pro modelování procesů (pro realizaci procesní analýzy a údržbu procesního modelu, dále též SW pro procesní analýzu) a certifikát jakosti softwarového produktu pro procesní analýzu vystavený akreditovaným certifikačním orgánem či inspekčním orgánem pro oblast informačních systémů, neakreditovaným certifikačním či inspekčním orgánem nebo čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software. Součástí certifikátu musí být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software.“

65. V bodě 8. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavek, aby nabídka obsahovala mj.: „Uživatelskou příručku k nabízenému software pro analýzu rizik a certifikát jakosti softwarového produktu pro analýzu rizik vystavený akreditovaným certifikačním orgánem či inspekčním orgánem pro oblast informačních systémů, neakreditovaným certifikačním či inspekčním orgánem nebo čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software. Součástí certifikátu musí být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software.“

66. Z bodu 1. části 9.3 zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel jako základní hodnotící kritérium zvolil ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž z bodu 2. této části zadávací dokumentace vyplývá, že jako dílčí hodnotící kritéria zadavatel stanovil:

I. Cena za přípravnou etapu (I.) – váha 4 %,

II. Součet cen následujících etap – II. Převzetí stávajícího řešení (vytvoření nové instance) + III. a IV. Provoz nové instance v přechodném období a poskytování služeb, provoz nové instance po skončení přechodného období a poskytování služeb + VI. provoz a podpora modulů BW/BO – váha 52 %,

III. Cena za etapu „Rozvojový projekt moduly BW/BO“ (V.) – váha 5 %,

IV. Cena za etapu Předání po ukončení plnění služby (VII.) – váha 3 %,

V. Doba přechodného období – váha 5 %,

VI. Doba zprovoznění záložní lokality v jednotkách minut – 4 %,

VII. Doba – interval aktualizace záložní lokality v jednotkách minut – váha 4 %,

VIII. Jakost nabízeného SW pro procesní analýzu – váha 0 % až 4 %,

IX. Jakost nabízeného SW pro analýzu rizik – váha 0 % až 4 %,

X. Závazné zkrácení doby vyřešení závady – váha 6 %,

XI. Čas obnovy k původnímu stavu – váha 4 %,

XII. Maximální doba ztráty dat – váha 4 %,

XIII. Frekvence pro pravidelné testování systému obnovy – váha 1 %.  

67. V bodě 2. odst. VIII. části 9. 3 zadávací dokumentace zadavatel k dílčímu hodnotícímu kritériu „Jakost nabízeného SW pro procesní analýzu“ dále uvedl: „Uchazeč součástí nabídky předloží kopii uživatelské příručky k nabízenému software pro procesní analýzu. Součástí předložené kopie uživatelské příručky k nabízenému SW musí být čestné prohlášení o shodě dokumentace SW software a funkcionality nabízeného software. V případě, že je doložena kopie uživatelské příručky k nabízenému software, doplněná o čestné prohlášení o shodě SW produktu pro procesní analýzu, je toto subkritérium ohodnoceno 4%. V ostatních případech, je toto subkritérium ohodnoceno 0%.“

68. V bodě 2. odst. IX. části 9. 3 zadávací dokumentace zadavatel k dílčímu hodnotícímu kritériu „Jakost nabízeného SW pro analýzu rizik“ dále uvedl: „Uchazeč součástí nabídky předloží kopii uživatelské příručky k nabízenému software pro analýzu rizik. Součástí předložené kopie uživatelské příručky k nabízenému SW musí být čestné prohlášení o shodě dokumentace SW software a funkcionality nabízeného software. V případě, že je doložena kopie uživatelské příručky k nabízenému software, doplněná o čestné prohlášení o shodě SW produktu pro analýzu rizik je toto subkritérium ohodnoceno 4%. V ostatních případech, je toto subkritérium ohodnoceno 0%.“

69. V dodatečných informacích ze dne 8. 4. 2015 je uvedena otázka č. 2. následujícího znění:

„Zadavatel dále v bodu 9.4. způsob hodnocení nabídek uvádí takový způsob, který je v přímém rozporu s ustanoveními zákona. Zadavatel ve způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria označeného jako VIII. jakost nabízeného SW pro procesní analýzu požaduje předložení kopie uživatelské příručky k nabízenému software pro procesní analýzu a jako jeho součást požaduje čestné prohlášení o shodě dokumentace SW a funkcionality nabízeného software, přičemž u těchto dokumentů uvádí, že mají být součástí nabídky. Dále v textu uvádí: „V případě, je doložena kopie uživatelské příručky k nabízenému software, doplněná o čestné prohlášení o shodě SW produktu pro procesní analýzu, je toto subkritérium ohodnoceno 4%. V ostatních případech je toto subkritérium ohodnoceno 0%.“ Zadavatel v jednom odstavci hovoří o povinnosti předložit kopii uživatelské příručky a současně čestné prohlášení o shodě SW produktu pro procesní analýzu jako součást své nabídky. Dále uvádí, že v případě předložení kopie uživatelské příručky k nabízenému software včetně čestného prohlášení o shodě SW produktu pro procesní analýzu bude toto hodnoceno 4%, tedy maximem % pro toto dílčí kritérium (subkritérium) a v ostatních případech bude hodnoceno 0%.

Chápeme dobře, že zadavatel nepoužije pro toto subkritérium celou hodnotící škálou? Tj. 0%, 1%, 2% atd. až 4%? Chápeme dobře, že když uchazeč nepředloží kopii uživatelské příručky nebo prohlášením o shodě SW produktu bude hodnocen 0%? Znamená to, že i v případě, když uchazeč nepředloží ani jeden z výše uvedených dokumentů bude hodnocen 0%?

Z našeho pohledu se jedná o rozpor s příslušnými ustanoveními zákona, neboť v takovém případě je nutné vnímat nabídku jako neúplnou a neúplnou nabídku je Hodnotící komise povinna vyřadit. Nemůže být tedy hodnocena, a to ani 0%.

Toto, dle našeho názoru, potvrzuje i požadavek Zadavatele v bodu 3.2. vlastní sestavení nabídky, ve kterém požaduje, aby nabídka obsahovala následující části, jak je uvedeno v bodu (7) Zadávací dokumentace: „uživatelskou příručku k nabízenému software pro modelování procesů (pro realizaci procesní ana­lýzy a údržbu procesního modelu, dále též SW pro procesní analýzu) a Součástí certifikátu musí být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízené software." Žádáme, aby Zadavatel odstranil zmatečnost výše uvedeného a provedl nápravu tohoto vadného stavu.“

70. Odpověď zadavatele na otázku č. 2 uvedenou v dodatečných informacích ze dne 8. 4. 2015 je následující:

„Ne. Zadavatel zkoumá jakost nabízeného SW pro procesní analýzu tak, že testuje obsah nabídky, kde podle odstavce 3.2 ZD bodu (7) Uchazeč předloží: „Uživatelskou příručku k nabízenému software pro modelování procesů (pro realizaci procesní analýzy a údržbu procesního modelu, dále též SW pro procesní analýzu) a čestné prohlášení o shodě dokumentace SW software a funkcionality nabí­zeného software (alternativně čestné prohlášení, že příručkou nedisponuje, popř. že není možné vy­stavit, čestné prohlášení o shodě dokumentace SW software a funkcionality nabízeného software)".

Ano. Chápete dobře, že když Uchazeč nepředloží kopii uživatelské příručky nebo čestné prohlá­šení o shodě SW produktu bude hodnocen 0%.

Ano. Znamená to, že i v případě, když Uchazeč nepředloží ani jeden z výše uvedených dokumen­tů bude hodnocen 0%.

Ne. Nejedná se o rozpor, nabídka bude podle odstavce 3.2 ZD hodnocena jako neúplná.“

71. V dodatečných informacích ze dne 8. 4. 2015 je uvedena otázka č. 3. následujícího znění:

„Zadavatel dále v bodu 9.4. způsob hodnocení nabídek uvádí takový způsob, který je v přímém rozporu s ustanoveními ZVZ. Zadavatel ve způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria označeného jako IX. jakost nabízeného SW pro (analýzu rizik požaduje předložení kopie uživatelské příručky k nabízenému software pro analýzu rizik a jako jeho součást požaduje čestné prohlášení o shodě dokumentace SH/a funkcionality nabízeného software, přičemž u těchto dokumentů uvádí, že mají být součástí nabídky. Dále v textu uvádí: „V případě, je doložena kopie uživatelské příručky k nabízenému software, doplněná o čestné prohlášení o shodě SW produktu pro analýzu rizik, je toto subkritérium ohodnoceno 4%. V ostatních případech je toto subkritérium ohodnoceno 0%.“ Zadavatel v jednom odstavci hovoří o povinnosti předložit kopii uživatelské příručky a současně čestné prohlášení o shodě SW produktu pro analýzu rizik jako součást své nabídky. Dále uvádí, že v případě předložení kopie uživatelské příručky k nabízenému software včetně čestného prohlášení o shodě SW produktu pro analýzu rizik bude toto hodnoceno 4%, tedy maximem % pro toto dílčí kritérium (subkritérium) a v ostatních případech bude hodnoceno 0%.

Chápeme dobře, že Zadavatel nepoužije pro toto subkritérium celou hodnotící škálou? Tj. 0%, 1%, 2% atd. až 4%? Chápeme dobře, že když Uchazeč nepředloží kopii uživatelské příručky nebo prohlášením o shodě SW produktu bude hodnocen 0%? Znamená to, že i v případě, když Uchazeč nepředloží ani jeden z výše uvedených dokumentů bude hodnocen 0%?

Z našeho pohledu se jedná o rozpor s příslušnými ustanoveními ZVZ, neboť v takovém případě je nutné vnímat nabídku jako neúplnou a neúplnou nabídku je Hodnotící komise povinna vyřadit. Nemůže být tedy hodnocena, a to ani 0%. Toto, dle našeho názoru, potvrzuje i požadavek Zadavatele v bodu 3.2. vlastní sestavení nabídky, ve kterém požaduje, aby nabídka obsahovala následující části, jak je uvedeno v bodu (8) Zadávací dokumenta­ce:

„(8) uživatelskou příručku k nabízenému software pro analýzu rizik a certifikát jakosti softwarového pro­duktu pro analýzu rizik Součástí certifikátu musí být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízené software." Žádáme, aby Zadavatel odstranil zmatečnost výše uvedeného a provedl nápravu tohoto vadného stavu.“

72. Odpověď zadavatele na otázku č. 3 uvedenou v dodatečných informacích ze dne 8. 4. 2015 je následující:

„Ne. Zadavatel zkoumá jakost nabízeného SW pro analýzu rizik tak, že testuje obsah nabídky, kde podle odstavce 3.2 ZD bodu (8) Uchazeč předloží: „Uživatelskou příručku k nabízenému software pro analýzu rizik a čestné prohlášení o shodě dokumentace SW software a funkcionality nabízeného software (alternativně čestné prohlášení, že příručkou nedisponuje, popř. že není možné vystavit, čestné prohlášení o shodě dokumentace SW software a funkcionality nabízeného software)".

Ano. Chápete dobře, že když Uchazeč nepředloží kopii uživatelské příručky nebo čestné prohlá­šení o shodě SW produktu bude hodnocen 0%.

Ano. Znamená to, že i v případě, když Uchazeč nepředloží ani jeden z výše uvedených dokumen­tů bude hodnocen 0%.

Ne. Nejedná se o rozpor, nabídka bude podle odstavce 3.2 ZD hodnocena jako neúplná.“

 

K výroku I. rozhodnutí

73. Úřad v obecné rovině uvádí, že podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace souborem dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. V této souvislosti Úřad uvádí, že z judikatury (např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007) vyplývá, že zadávací podmínky a zejména zadávací dokumentace musí uchazečům sloužit coby dostatečně konkrétní, jasný, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací o tom, jak mají zpracovat své nabídky. Podle zmíněného judikátu nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky nevyplývají jasně, přesně srozumitelně a jednoznačně, tj. která objektivně připouští rozdílný výklad. V rozsudku soud rovněž uvádí, že pokud existuje více možných výkladů, pak nemůže interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného. Z uvedeného je tedy zřejmé, že zadávací podmínky musí uchazečům poskytovat jednoznačný „návod“ pro zpracování nabídek.

74. Rovněž z konstantní rozhodovací praxe Úřadu týkající se problematiky zpracování zadávací dokumentace plyne, že Úřad považuje precizní zpracování dokumentace za důležitou část procesu zadávání veřejných zakázek a je nezbytné mu věnovat patřičnou pozornost. Dodavatelé tedy musí mít k dispozici veškeré informace nutné ke zpracování nabídky, a není přípustné, aby zadavatel uváděl dodavatele v omyl či uváděl nedostatečné informace, příp. aby zadávací dokumentace byla nesrozumitelná či neurčitá tak, aby mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele.

75. Zadavatel v šetřené zakázce v bodě 7. a 8. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace stanovil, že požaduje, aby nabídka obsahovala mj. uživatelskou příručku k nabízenému software spolu s certifikátem jakosti softwarového produktu pro procesní analýzu vystaveného akreditovaným orgánem pro oblast informačních systémů či inspekčním orgánem nebo čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software, přičemž součástí certifikátu muselo být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software, a rovněž uživatelskou příručku k nabízenému software spolu s certifikátem jakosti softwarového produktu pro analýzu rizik vystaveného akreditovaným orgánem pro oblast informačních systémů či inspekčním orgánem nebo čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software, přičemž součástí certifikátu muselo být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software.

76. V dodatečných informacích pod bodem č. 2 a č. 3 ze dne 8. 4. 2015 pak zadavatel uvedl, že předložení kopií příslušných uživatelských příruček a čestných prohlášení o shodě dokumentace software a jeho funkcionality je nezbytnou podmínkou k sestavení nabídky, přičemž při jejich nepředložení má být v souladu s uvedenými dodatečnými informacemi nabídka uchazeče „hodnocena jako neúplná“. Taková nabídka by tedy měla být v důsledku vyřazena ve smyslu § 76 odst. 1 zákona a daný uchazeč vyloučen ve smyslu § 76 odst. 6 zákona z účasti v zadávacím řízení.

77. Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel považoval příslušné kopie uživatelských příruček a čestná prohlášení o shodě dokumentace software a jeho funkcionality za nutnou součást nabídky, bez níž by nabídka uchazeče v předmětném zadávacím řízení neobstála, neboť v případě, že by součástí nabídky dodavatele zadavatelem požadované materiály nebyly, byla by nabídka v rámci procesu posouzení nabídek vyřazena a uchazeč následně vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Již na tomto místě spatřuje Úřad v postupu zadavatele nejasnost a nejednoznačnost v zadávacích podmínkách, neboť zadavatel v rámci původních zadávacích podmínek stanovil jako povinnou součást nabídky uživatelskou příručku k nabízenému software pro modelování procesů spolu s certifikátem jakosti softwarového produktu, případně čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software, jejichž součástí muselo být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software, a uživatelskou příručku k nabízenému software pro analýzu rizik spolu s certifikátem jakosti softwarového produktu, případně čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software, jejichž součástí muselo být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software, avšak v dodatečných informacích ze dne 8. 4. 2015 uvedl, že i samotné kopie těchto dokumentů a čestná prohlášení o shodě dokumentace software a jeho funkcionality jsou povinnými dokumenty v nabídkách uchazečů. Vzhledem ke skutečnosti, že v daném případě se jednalo o vyjasnění zadávacích podmínek a nikoliv o jejich změnu, jak vyplývá z postupu zadavatele, je nutné pohlížet na tyto informace jako na rozporuplné.

78. Z dokumentace o předmětné veřejné zakázce (včetně dodatečných informací ze dne 8. 4. 2015) dále vyplývá, že zadavatel jako základní hodnotící kritérium zvolil ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako VIII. a IX. dílčí hodnotící kritérium v zadávací dokumentaci stanovil předložení kopie uživatelské příručky k nabízenému software doplněné o čestné prohlášení o shodě dokumentace software a funkcionality nabízeného software pro procesní analýzu, a předložení kopie uživatelské příručky k nabízenému software doplněné o čestné prohlášení o shodě dokumentace software a funkcionality nabízeného software pro analýzu rizik, přičemž uvedeným dílčím hodnotícím kritériím byla zadavatelem stanovena shodná váha v rozmezí 0 % až 4 %.

79. Z popisu způsobu hodnocení citovaných dílčích hodnotících kritérií vyplývá, že v případě, že uchazeč ve své nabídce předloží kopii příslušných uživatelských příruček k nabízenému software spolu s čestnými prohlášeními prokazujícími shodu dokumentace software a jeho funkcionality, tedy dokumenty blíže specifikované v bodě 7. a 8. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace, bude nabídce daného uchazeče přiřazena váha v hodnotě 4 %. Pokud by však součástí nabídky uchazeče kopie příslušných uživatelských příruček k nabízenému software spolu s čestnými prohlášeními prokazujícími shodu dokumentace software a jeho funkcionality nebyly, byla by nabídce takového uchazeče v rámci uvedených dílčích hodnotících kritérií přiřazena váha 0 %.

80. Uvedený postup při hodnocení v rámci předmětných dílčích hodnotících kritérií zadavatel potvrzuje rovněž v dodatečných informacích pod bodem č. 2. a č. 3 ze dne 8. 4. 2015.

81. Současně s tím, jak zadavatel svými dodatečnými informacemi jasně deklaroval, že nezbytnou součástí nabídky jsou taktéž kopie příslušných uživatelských příruček a čestná prohlášení o shodě dokumentace software a jeho funkcionality, dostal se do situace, kdy tato podmínka je v přímém rozporu se stanoveným způsobem hodnocení v odst. VIII. a IX. bodu 2. části 9.3 zadávací dokumentace, jelikož pro účely hodnocení tyto dokumenty nebyly považovány jako nezbytné.

82. Z uvedených skutečností je tedy jednoznačné, že zněním dodatečných informací ze dne 8. 4. 2015 (konkrétně bod č. 2 a č. 3 těchto dodatečných informací) se stala zadávací dokumentace vnitřně rozpornou, neboť podle bodu 7. a 8. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace byly povinnou součástí nabídky originály příslušných uživatelských příruček spolu s čestným prohlášením o shodě dokumentace software a jeho funkcionality, nikoliv jejich kopie. Vysvětlení zadávacích podmínek prostřednictvím dodatečných informací ze dne 8. 4. 2015 se dostalo rovněž do přímého rozporu s odst. VIII. a IX. bodu 2. části 9.3 zadávací dokumentace, neboť podle tohoto bodu zadávací dokumentace byly kopie příslušných uživatelských příruček spolu s čestným prohlášením o shodě dokumentace software a jeho funkcionality určeny pouze pro účely hodnocení a nebyly povinnou součástí nabídky, což vyplývá jednoznačně ze zadavatelem stanoveného způsobu hodnocení dle dílčích hodnotících kritérií „Jakost nabízeného SW pro procesní analýzu“ a „Jakost nabízeného SW pro analýzu rizik“, kdy nepředložení kopie daných dokumentů nebylo důvodem pro vyřazení nabídky a následné vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení, ale pouze pro přiřazení dané nabídce váhy 0 %. 

83. Úřad uvádí, že pokud by zadavatel postupoval v souladu s bodem 7. a 8. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace a zněním dodatečných informací ze dne 8. 4. 2015 (konkrétně bodem č. 2. a č. 3 těchto dodatečných informací), musel by nabídky uchazečů, které by neobsahovaly kopie uživatelských příruček a čestná prohlášení o shodě dokumentace software a jeho funkcionality, vyřadit a takového uchazeče následně vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Nabídky uvedených uchazečů by se tak nikdy neposunuly do fáze hodnocení nabídek a zadavatelem stanovená dílčí hodnotící kritéria „Jakost nabízeného SW pro procesní analýzu“ a „Jakost nabízeného SW pro analýzu rizik“ by postrádala smysl. Pokud by však zadavatel postupoval podle odst. VIII. a IX. bodu 2. části 9.3 zadávací dokumentace, musel by nabídku, která by neobsahovala kopie uživatelských příruček a dokumenty prokazující shodu dokumentace software a jeho funkcionality, i přesto, že by nesplňovala zadávací podmínky stanovené v bodu 7. a 8. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace a odporovala by znění dodatečných informací ze dne 8. 4. 2015, hodnotit a přiřadit jí v rámci dílčích hodnotících kritérií „Jakost nabízeného SW pro procesní analýzu“ a „Jakost nabízeného SW pro analýzu rizik“ váhu 0 %.

84. Úřad konstatuje, že obsah dodatečných informací ze dne 8. 4. 2015, konkrétně bod č. 2 a č. 3, se vzájemně vylučuje jak s postupem stanoveným v bodě 7. a 8. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace, tak s postupem stanoveným v odst. VIII. a IX. bodu 2. části 9.3 zadávací dokumentace, neboť neexistuje postup zadavatele, který by mohl být učiněn v souladu s výše uvedenými pokyny zadavatele stanovenými v zadávací dokumentaci.

85. Úřad uvádí, že v ustanovení § 44 odst. 1 zákona je v poslední větě jednoznačně stanoveno, že za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Zadávací dokumentace je přitom pokládána za nejvýznamnější dokument, na jehož základě zpracovávají dodavatelé své nabídky. Z toho důvodu ukládá zákon zadavateli povinnost vymezit prostřednictvím zadávací dokumentace veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatel mohl zpracovat svou nabídku. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze pak tedy z pohledu zadavatele spatřovat v tom, že dodavatelé jsou na jejím základě schopni podat vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle předem daných kritérií.

86. S ohledem na skutečnost, že postup zadavatele v případě, že uchazeč nepředloží kopii příslušné uživatelské příručky a dokumenty prokazující shodu dokumentace software a jeho funkcionality (viz bod 69. až 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je v rozporu jak s bodem 7. a 8. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace, tak s postupem zadavatele stanoveným v odst. VIII. a IX. bodu 2. části 9. 3 zadávací dokumentace, nelze než označit zadávací dokumentaci vymezenou zadavatelem za vnitřně rozpornou, tedy takovou, která je v rozporu se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona.

87. Úřad k zásadě transparentnosti v obecné rovině konstatuje, že tato zásada zadávání veřejných zakázek je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržena v průběhu celého zadávacího řízení. Požadavek transparentnosti je považován za nesplněný v případě, že jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, které by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Jak je uvedeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010, je tento závěr rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie, neboť stanovisko generální advokátky Stix-Hackl ve věci Coname, které shrnovalo dosavadní judikaturu Soudního dvora Evropské unie, k problému zásady transparentnosti mimo jiné uvádí, že princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, a k tomu patří rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení. Za netransparentní lze dle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010 tedy považovat jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Zásadu transparentnosti je nutno aplikovat především ve vztahu k úkonům zadavatele vůči ostatním subjektům (uchazečům, kontrolním orgánům, veřejnosti), kdy každý úkon zadavatele musí být natolik transparentní, aby byl zpětně objektivně přezkoumatelný.

88. Úřad v této souvislosti konstatuje, že zadavatel tím, že v dodatečných informacích ze dne 8. 4. 2015 uvedl, že kopie příslušných uživatelských příruček k nabízenému software a čestná prohlášení prokazující shodu dokumentace software a jeho funkcionality považuje za povinnou součást nabídky, jednak zapříčinil rozporuplnost obsahu těchto dodatečných informací s již nastavenými požadavky na obsah nabídek uchazečů (viz bod 64. a 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a rovněž vyloučil možnost hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií „Jakost nabízeného SW pro procesní analýzu“ a „Jakost nabízeného SW pro analýzu rizik“, postupoval v rozporu s § 44 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona, neboť zadávací dokumentace se stala vnitřně rozpornou a postup zadavatele nepřezkoumatelným.

89. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona tím, že při zadávání předmětné veřejné zakázky, stanovil v bodě 7. a 8. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace jako povinnou součást nabídky uživatelskou příručku k nabízenému software pro modelování procesů spolu s certifikátem jakosti softwarového produktu, případně čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software, jejichž součástí muselo být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software, a uživatelskou příručku k nabízenému software pro analýzu rizik spolu s certifikátem jakosti softwarového produktu, případně čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software, jejichž součástí muselo být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software, následně z dodatečných informací ze dne 8. 4. 2015 vyplývá, že jako povinná součást nabídky byly požadovány kopie uživatelských příruček k nabízeným softwarům a čestná prohlášení o shodě dokumentace software a jeho funkcionality, přičemž z bodu 1. odst. VIII. a IX. části 9.3 zadávací dokumentace vyplývá, že doložení těchto kopií dokumentů a příslušných čestných prohlášení v nabídce bylo pro účely hodnocení v rámci hodnotících kritérií „Jakost nabízeného SW pro procesní analýzu“ a „Jakost nabízeného SW pro analýzu rizik“ nepovinné, čímž se stala zadávací dokumentace vnitřně rozpornou a postup zadavatele netransparentním, přičemž uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož rozpor v zadávací dokumentaci mohl některé uchazeče odradit od účasti v zadávacím řízení, přičemž dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

 

IX. Ostatní možná pochybení zadavatele

90. Navrhovatel v návrhu ze dne 1. 5. 2015 uvádí další možná pochybení zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v důsledku zjištěného porušení zákona zadavatelem, které mělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, zrušil zadávací řízení předmětné veřejné zakázky, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozhodnutí, dalšími možnými pochybeními zadavatele se Úřad dále již nezabýval, neboť jakýkoliv závěr týkající se uvedených možných pochybení zadavatele nemohl ovlivnit závěr Úřadu o zrušení zadávacího řízení předmětné veřejné zakázky. Úřad v návaznosti na uvedené rovněž odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 2/99 – 20 ze dne 24. 6. 1999, ze kterého lze per analogiam dovodit shodný závěr, a to, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.

91. I přes výše uvedené Úřad nad rámec upozorňuje, že rovněž další postupy zadavatele v předmětném zadávacím řízení neodpovídají zákonem stanoveným požadavkům, a to např. postup zadavatele při stanovení dílčích hodnotících kritérií „Jakost nabízeného SW pro procesní analýzu“ a „Jakost nabízeného SW pro analýzu rizik“ takovým způsobem, že nevyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny. 

 

X. Uložení nápravného opatření

92. Dle ustanovení § 118 odst. 1 zákona uloží Úřad nápravné opatření tím, že zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

93. Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona tím, že při zadávání předmětné veřejné zakázky, stanovil v bodě 7. a 8. části 3.2 „Vlastní sestavení nabídky“ zadávací dokumentace jako povinnou součást nabídky uživatelskou příručku k nabízenému software pro modelování procesů spolu s certifikátem jakosti softwarového produktu, případně čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software, jejichž součástí muselo být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software, a uživatelskou příručku k nabízenému software pro analýzu rizik spolu s certifikátem jakosti softwarového produktu, případně čestným prohlášením producenta nabízeného software o jakosti software, jejichž součástí muselo být posouzení shody dokumentace software a funkcionality nabízeného software, následně z dodatečných informací ze dne 8. 4. 2015 vyplývá, že jako povinná součást nabídky byly požadovány kopie uživatelských příruček k nabízeným softwarům a čestná prohlášení o shodě dokumentace software a jeho funkcionality, přičemž z bodu 1. odst. VIII. a IX. části 9.3 zadávací dokumentace vyplývá, že doložení těchto kopií dokumentů v nabídce bylo pro účely hodnocení v rámci hodnotících kritérií „Jakost nabízeného SW pro procesní analýzu“ a „Jakost nabízeného SW pro analýzu rizik“ nepovinné, čímž se stala zadávací dokumentace vnitřně rozpornou a postup zadavatele netransparentním, přičemž uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

94. Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad zadávacího řízení, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

95. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil již při stanovení zadávacích podmínek, a nezákonný postup uvedený ve výroku I. rozhodnutí měl vliv na výběr nejvhodnější nabídky, přičemž dosud nedošlo k uzavření smlouvy, nelze tuto vadu zhojit jiným možným způsobem než zrušením zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

96. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle § 84 odst. 9 zákona zruší-li zadávací řízení Úřad, užijí se odstavce 7 a 8 obdobně, přičemž lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.

 

XI. Náklady řízení

97. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1 vyhlášky, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

98. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo ke zrušení celého zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavatele uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

99. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2015000267.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

Obdrží:

1. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha

2. Mgr. Ondřej Knebl, advokát, Husinecká 808/5, 130 00 Praha

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy