Rozhodnutí: S751/2013/VZ-5444/2014/524/MŠa

Instance I.
Věc Poskytování právních služeb
Účastníci
  1. Český rozhlas
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 1 písm. a) zákona
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 7. 5. 2015
Související rozhodnutí S751/2013/VZ-5444/2014/524/MŠa
R86/2014/VZ-10874/2015/321/TNo
Dokumenty file icon dokument ke stažení 359 KB
 

Č. j.: ÚOHS-S751/2013/VZ-5444/2014/524/MŠa Brno 12. března 2014

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 5. 12. 2013 z moci úřední, jehož účastníkem je

  • zadavatel - Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona zadavatelem - Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2, při zadávání části 4 nadlimitní veřejné zakázky „Poskytování právních služeb" zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 13. 8. 2012 pod ev. č. 228092 a uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 8. 2012 pod ev. č. 2012/S 158-264444,

 

rozhodl takto:

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli - Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2 - podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkách, ukládá

pokuta ve výši 75 000 Kč (sedmdesát pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

 

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel - Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel") - odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve pozdějších předpisů (dále jen „zákon"), do Věstníku veřejných zakázek dne 13. 8. 2012 pod ev. č. 228092 a uveřejnil v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 8. 2012 pod ev. č. 2012/S 158-264444, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Poskytování právních služeb" (dále jen „veřejná zakázka").

2.Předmět plnění všech částí veřejné zakázky zadavatel v ustanovení bodu 1 článku I. Podrobné vymezení předmětu plnění veřejné zakázky zadávací dokumentace (str. 3) vymezil následujícím způsobem: „Předmětem plnění této veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy podle §11 a § 89 ZVZ s dodavateli poskytujícími právní poradenství. Rámcová smlouva bude uzavřena na dobu 4 let mezi zadavatelem a právě jedním uchazečem, který podá nabídku v rámci tohoto zadávacího řízení (na tu kterou část veřejné zakázky, viz dále) a který se na základě provedeného hodnocení umístí na 1. místě".

3.Dle ustanovení bodu 2 citovaného článku zadávací dokumentace (str. 3) je „[P]ředmětem plnění rámcové smlouvy uzavřené na základě tohoto zadávacího řízení je poskytování konzultací, zpracování právních analýz, stanovisek, vysvětlení, rozborů, metodik a doporučení, zpracování a revize podkladů a právních dokumentů podle požadavků zadavatele, zastupování před soudy a jinými správními orgány, spolupráce s právním referátem zadavatele v rámci níže definovaných částí (okruhů)".

4. Dle ustanovení bodu 3 citovaného článku zadávací dokumentace (str. 3) zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na šest částí: 1. část - Právo duševního vlastnictví a mediální právo; 2. část - Zadávání veřejných zakázek; 3. část - Daňové a finanční právo; 4. část - Pracovní právo; 5. část - Právní poradenství v ostatních právních odvětvích; 6. část - Právní poradenství pro Radu ČRo.

5. Předmětem tohoto správního řízení je pak právě část 4 veřejné zakázky - Pracovní právo.

6.Předmětem plnění části 4 veřejné zakázky je, dle ustanovení bodu 3 Ad část 4 této veřejné zakázky - Pracovní právo zadávací dokumentace (str. 5), „realizace právního poradenství z oblasti pracovního práva. Toto zahrnuje především přípravu a revizi pracovněprávní dokumentace, obecně pracovněprávní poradenství, zastoupení ČRo [zadavatel] v soudních sporech vzniklých z pracovněprávních vztahů nebo v souvislosti s nimi, problematiku manažerských smluv, odměňování, zaměstnávání cizinců v tuzemsku, zaměstnávání tuzemských zaměstnanců v zahraničí, kolektivní pracovní právo, sociální zabezpečení, nemocenské pojištění a bezpečnost a ochranu zdraví při práci".

7. Zadavatel na základě výsledků zadávacího řízení podepsal dne 14. 1. 2013 s vybraným uchazečem rámcovou smlouvu na část 4 veřejné zakázky - Pracovní právo.

II. PRŮBĚH ŠETŘENÍ PODNĚTU

8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad") příslušný podle ustanovení § 112 zákona obdržel dne 29. 10. 2012 podnět z téhož dne k přezkoumání postupu zadavatele ve věci části 4 veřejné zakázky.

9. Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou a vyjádření k podnětu. Z předložené dokumentace zjistil Úřad následující skutečnosti.

10. Zadavatel dle ustanovení § 13 a násl. zákona stanovil v oznámení o zakázce, jež bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 13. 8. 2012 pod ev. č. 228092 a uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 8. 2012 pod ev. č. 2012/S 158-264444, předpokládanou hodnotu všech částí veřejné zakázky po celou dobu platnosti rámcové smlouvy ve výši 18 000 000 Kč bez DPH.

11. Dle ustanovení bodu 3 článku I. Podrobné vymezení předmětu plnění veřejné zakázky (str. 4) stanovil zadavatel, že finanční prostředky (z celkových 18 000 000 Kč bez DPH) pro část 4 veřejné zakázky omezuje maximální výší 1 500 000 Kč bez DPH za celou dobu trvání rámcové smlouvy.

12. Po přezkoumání obsahu podnětu a dokumentace veřejné zakázky, se zaměřením na část 4 veřejné zakázky, získal Úřad pochybnost, zda zadavatel při stanovení technických kvalifikačních předpokladů (dále též „TKP") postupoval v souladu s ustanovením § 56 odst. 5 písm. c) zákona a v souladu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

13. Na základě výše vyjádřených pochybností Úřad z moci úřední zahájil předmětné správní řízení pod sp. zn. S751/2013/524/MŠa.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14. Účastníkem správního řízení podle ustanovení § 116 zákona je zadavatel.

15. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. Ú0HS-S751/2013/VZ- 23729/2013/524/MŠa ze dne 5. 12. 2013.

16. Usnesením č. j. Ú0HS-S751/2013/VZ-23814/2013/524/MŠa z téhož dne stanovil Úřad zadavateli lhůtu, ve které byl podle ustanovení § 36 odst. 1 citovaného zákona oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle ustanovení § 36 odst. 2 citovaného zákona oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Uvedeným usnesením byla zadavateli dále stanovena lhůta k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v souvislosti s šetřenou veřejnou zakázkou v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce podle ustanovení § 17 písm. w) zákona.

17. Usnesením č. j. ÚOHS-S751/2013/VZ-439/2014/524/MŠa ze dne 8. 1. 2014 stanovil Úřad zadavateli lhůtu pět dnů k vyjádření k podkladům rozhodnutí.

IV. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE

18. Dne 20. 12. 2013 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele z téhož dne, jímž vyjádřil v řízení své stanovisko.[1]

19. Zadavatel primárně uvedl, že pochybnosti Úřadu ohledně veřejné zakázky jsou zcela neopodstatněné. Domnívá se, že neexistuje relevantní důvod k zahájení správního řízení z moci úřední a toto řízení je neopodstatněné. K tomu uvedl následující argumenty.

20. Zadavatel neměl dle svého tvrzení v nejmenším úmyslu jakýmkoli způsobem omezit okruh potenciálních dodavatelů nastavením nepřiměřených kvalifikačních předpokladů a zároveň dle svých slov kladl důraz na striktní dodržení zásad vymezených v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zadávací podmínky prý stanovil s ohledem na velmi specifickou problematiku pracovního práva, s níž se ve své praxi potýká.

21. Zadavatel uvedl, že prostřednictvím velmi konkrétního, nikoli však diskriminačního, vymezení kvalifikačních předpokladů se snažil získat pro plnění veřejné zakázky dodavatele schopného vyřešit jakýkoli odborně složitý problém. O tom, že nepostupoval v rozporu se zásadami zákona, svědčí dle zadavatele mj. i fakt počtu přijatých nabídek, přičemž ani jeden z uchazečů neměl s prokázáním splnění TKP sebemenší problém. V této souvislosti odkazuje zadavatel na uvedené podklady v rámci dokumentace veřejné zakázky.

22. Dle názoru zadavatele tak byly veškeré parametry nastaveny tak, aby je byly schopny splnit všechny subjekty, které mají zadavatelem požadované zkušenosti. Zadavatel je přesvědčen o relevantnosti, objektivitě a opodstatněnosti nastavení TKP zejména z toho důvodu, že kvalifikační podmínky byly nastaveny transparentně, nediskriminačně a především adekvátně vůči zadavatelem zamýšlenému účelu zadávacího řízení.

23. Zadavatel dále uvedl, že nikdy nebylo v jeho zájmu jakkoli omezovat okruh potenciálních dodavatelů, resp. některé z nich, ať již formou skryté či otevřené diskriminace.

24. Zadavatelem požadované služby dle ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) zákona byly dle jeho slov vybírány podle zaměření a potřeb zadavatele, přičemž jejich četnost byla odstupňována dle rozsahu agendy řešené zadavatelem v předchozích obdobích. Účelem nastavení minimální úrovně, druhu, rozsahu a složitosti kvalifikace je především požadavek na rychlé a vysoce odborné právní poradenství v dané právní oblasti (pracovní právo).

25. Zadavatel směřoval k tomu, aby byl dodavatel schopen dle potřeby zadavatele reagovat v přiměřeném čase, osobami s dostatečnou délkou praxe, dosaženým vzděláním a odborností. Dle názoru zadavatele tak s ohledem na zmíněnou skutečnost nebyl požadavek, aby členy pracovního týmu podílejícího se na plnění veřejné zakázky byli minimálně dva odborníci, byl učiněn v rozporu se zákonem.

26. Zadavatel tak uzavírá, že na základě uvedených argumentů je více než jasné, že vědomě, ani nevědomě, nijak nezúžil okruh potenciálních dodavatelů prostřednictvím Úřadem tvrzených diskriminačních omezení obsažených v TKP.

27. Zadavatel na závěr navrhuje, aby bylo správní řízení s odkazem na ustanovení § 117a písm. d) zákona zastaveno.

28. Následně dne 13. 1. 2014 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele z téhož dne, jímž se vyjádřil k podkladům rozhodnutí.

29. Zadavatel v tomto vyjádření uvedl, že se nedopustil žádného správního deliktu, což má vyplývat z dokumentace veřejné zakázky, kterou má Úřad k dispozici. Dále zadavatel plně odkázal na své předchozí vyjádření ze dne 20. 12. 2013, přičemž na svých tam uvedených tvrzeních nemá v úmyslu ničeho měnit, upravovat a trvá na nich v plném rozsahu.

V. ZÁVĚRY ÚŘADU

30. Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že zadavatel při stanovení technických kvalifikačních předpokladů jednal v rozporu s ustanovením § 56 odst. 5 písm. c) zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

31. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

32. Podle ustanovení § 50 odst. 3 zákona je veřejný zadavatel povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky.

33. Podle ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) věty první zákona je ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

34. Zadavatel v oznámení o zakázce, odeslaném do Věstníku veřejných zakázek dne 13. 8. 2012 pod ev. č. 228092, v ustanovení bodu III.2.3) Technická způsobilost vymezil minimální úroveň TKP, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, odkazem na podrobné vymezení TKP, mj. i ve vztahu k části 4 veřejné zakázky - Pracovní právo, v zadávací dokumentaci. Podrobnější specifikaci TKP tak zadavatel ve smyslu ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona uvedl v zadávací dokumentaci.

35. Zadavatel v ustanovení bodu 1 písm. c) textové části zadávací dokumentace (pro část 4 veřejné zakázky - Pracovní právo; str. 18-19) stanovil, v rámci seznamu významných služeb, minimální úroveň naplnění technických kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění dle ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona. Dodavatel dle ustanovení tohoto bodu zadávací dokumentace splní technický kvalifikační předpoklad, „pokud v posledních třech letech realizoval minimálně 20 obdobných zakázek v min. hodnotě 20.000,- Kč bez DPH za každou tuto jednotlivou zakázku, přičemž jejich předmětem bylo:

  • Vypracování smluvní dokumentace - z předložených dokladů musí být patrné, že dodavatel realizoval vypracování smluvní dokumentace, jejímž předmětem bylo:

- manažerská smlouva (dohoda o pracovních a smluvních podmínkách včetně konkurenční doložky) (alespoň 1);

- kvalifikační dohoda (alespoň 1);

- vypracování, nebo připomínkování kolektivní smlouvy u dvou organizací, resp. zaměstnavatelů (alespoň 2).

  • Zastoupení objednatele v soudním řízení - z předložených dokladů musí být patrné, že součástí poskytovaných právních služeb dodavatele bylo alespoň v 10 případech zastoupení objednatele před obecnými soudy při vyřizování žalob:

- o neplatnost rozvázání pracovního poměru (alespoň 5);

- o neplatnost rozvázání pracovního poměru jmenovaného zaměstnance (alespoň 1);

- o náhradu škody podle zákoníku práce (alespoň 1).

  • Zpracování právního rozboru a vypracování či připomínkování vnitřních předpisů objednatele - z předložených dokladů musí být patrné, že součástí poskytovaných právních služeb dodavatele bylo alespoň v 5 případě/ech zpracování právního rozboru (analýzy, stanoviska, posudku) v oblasti (každý alespoň 1):

- skončení pracovního poměru se zaměstnancem, přičemž

- alespoň v jednom případě se jednalo o zaměstnance, jehož pracovní poměr byl založen jmenováním

- alespoň v jednom případě bylo důvodem skončení pracovního poměru porušení vnitřního předpisu zaměstnavatele

- kontrola zaměstnance zaměstnavatelem;

- tzv. profesní konkurence mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (dle ustanovení § 304 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce) nebo porušení zákazu konkurence vyplývajícího z uzavřené konkurenční doložky

a v 5 případech vypracování či připomínkování následujících vnitřních předpisů (každý alespoň 1):

pracovní řád;

organizační řád;

vnitřní předpis v oblasti odměňování."

36. V ustanovení bodu 2 písm. c) textové části zadávací dokumentace (pro část 4 veřejné zakázky - Pracovní právo; str. 18-19) pak zadavatel stanovil, v rámci osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci, minimální úroveň naplnění TKP odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění dle ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona ve vztahu k osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb. Dodavatel dle ustanovení tohoto bodu zadávací dokumentace splní TKP, „jestliže z předložených dokumentů bude vyplývat, že min. 2 osoby z osob odpovědných za poskytování služeb (pracovního týmu) mají ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru právo alespoň v magisterském studijním programu, splňují požadavek délky praxe v oblasti poskytování právních služeb v délce min. 5 let a zároveň, které mají zkušenosti se všemi druhy služeb požadovanými zadavatelem ve výše uvedeném kvalifikačním předpokladu" [viz ustanovení bodu č. 1 písm. c) výše] „a které jsou zapsány v seznamu advokátů České advokátní komory. Alespoň 1 z těchto osob musí mít zkušenosti se zastupováním stran v min. 5 soudních řízeních a alespoň 1 z těchto osob musí mít zkušenosti se zastupováním stran v min. 10 soudních řízeních uvedených shora v odst. 1, písm. c) odrážka 2 a 3" [viz ustanovení bodu 1 písm. c) výše].

37. Ve vztahu k TKP z ustanovení § 50 odst. 3 a § 56 odst. 5 písm. c) zákona vyplývá, že veřejný zadavatel je v rámci kvalifikace oprávněn požadovat pouze to, co (a) z hlediska věcného souvisí s předmětem veřejné zakázky; (b) je z hlediska kvantitativního, tedy z hlediska rozsahu technického kvalifikačního požadavku, adekvátní povaze a rozsahu veřejné zakázky. Požadavky na kvalifikaci tak nesmí být vymezeny nad rozsah předmětu veřejné zakázky.

38. Úřad předně zkoumal, zda zadavatel stanovil TKP související z věcného hlediska s předmětem části 4 veřejné zakázky.

39.Předmětem plnění pro část 4 veřejné zakázky je upraven v ustanovení bodu 3 Ad část 4 této veřejné zakázky - Pracovní právo na str. 5 zadávací dokumentace jako „realizace právního poradenství z oblasti pracovního práva. Toto zahrnuje především přípravu a revizi pracovněprávní dokumentace, obecně pracovněprávní poradenství, zastoupení ČRo [zadavatel] v soudních sporech vzniklých z pracovněprávních vztahů nebo v souvislosti s nimi, problematiku manažerských smluv, odměňování, zaměstnávání cizinců v tuzemsku, zaměstnávání tuzemských zaměstnanců v zahraničí, kolektivní pracovní právo, sociální zabezpečení, nemocenské pojištění a bezpečnost a ochranu zdraví při práci" (viz odst. 6 tohoto rozhodnutí).

40. V této souvislosti tedy Úřad konstatuje, že předmětem části 4 veřejné zakázky je obecně právní poradenství v oblasti pracovního práva, čemuž bezpochyby odpovídá i věcné vymezení požadované kvalifikace omezené na informace a doklady bezprostředně s tímto předmětem související. Jinak řečeno Úřad uvádí, že zadavatel dostál své povinnosti vyplývající mu z ustanovení § 50 odst. 3 zákona, když stanovil pouze takové TKP, které věcně bezprostředně souvisejí s předmětem části 4 veřejné zakázky.

41. V dalším kroku Úřad přistoupil k prozkoumání, zda zadavatel v rámci TKP požadoval pouze to, co je z hlediska kvantitativního, tedy z hlediska rozsahu technického kvalifikačního požadavku, adekvátní povaze a rozsahu části 4 veřejné zakázky.

42. Zadavatel je oprávněn využít prostor daný mu zákonem a prostřednictvím stanovení úrovně technických kvalifikačních předpokladů de facto znevýhodnit některé dodavatele. Toto je ovšem možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi. Navíc tyto požadavky musí být vždy přiměřené, jinak se zadavatel dopustí porušení zásady zákazu diskriminace ukotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.[2]

43. Ve vztahu k zákazu diskriminace pak Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008-152 (všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz) dospěl na základě podrobné argumentace k závěru, že „zákaz diskriminace uvedený v § 6 ZVZ [dle rozhodného účinného znění se jedná o ustanovení § 6 odst. 1 zákona] zahrnuje jednak formu zjevnou, jednak formu skrytou. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických kvalifikačních předpokladů, které jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Někteří z dodavatelů totiž mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Tím se znemožňuje dosažení cíle zákona o veřejných zakázkách, tedy zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli".

44. Úřad konstatuje, že zadavatel této své povinnosti nedostál, neboť požadavky na prokázání splnění TKP stanovil zjevně nepřiměřeně a neadekvátně ve vztahu k povaze a rozsahu části 4 veřejné zakázky. Tímto postupem zadavatel porušil zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Úřad k uvedenému závěru vedou následující skutečnosti.

45. Úřad v této souvislosti uvádí, že dle ustanovení čl. I bodu 4 věty první zadávací dokumentace (str. 5) je uchazeč „oprávněn předložit nabídku na kteroukoliv z částí 1 až 5 této veřejné zakázky, a to jak pro všechny z těchto částí, tak samostatně pouze pro tu kterou jednotlivou část veřejné zakázky", to neplatí pro část 6 veřejné zakázky - Právní poradenství pro Radu ČRo.

46. Jak Úřad uvedl již výše v odst. 11 tohoto rozhodnutí, omezil zadavatel finanční prostředky pro část 4 veřejné zakázky (z celkových 18 000 000 Kč bez DPH) maximální výší 1 500 000 Kč bez DPH za celou dobu trvání rámcové smlouvy.

47. Z výše uvedeného seznamu významných služeb v rámci TKP dle Úřadu vyplývá povinnost potenciálního uchazeče prokázat, že v posledních třech letech realizoval alespoň dvacet obdobných zakázek, každou v minimální hodnotě 20 000 Kč bez DPH dle konkrétní specifikace (viz výše odst. 35 tohoto rozhodnutí).

48. Z výše vymezeného požadavku na osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci, ve spojení s požadavky týkajícími se seznamu významných služeb, pak dle Úřadu vyplývá povinnost potenciálního uchazeče doložit, že disponuje minimálně dvěma osobami odpovědnými za poskytování služeb v rámci pracovního týmu, z nichž každá (i) má ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru právo alespoň v magisterském studijním programu; (ii) splňuje požadavek délky praxe v oblasti poskytování právních služeb v délce min. 5 let; a zároveň (iii) má zkušenosti se všemi druhy služeb požadovanými zadavatelem ve výše uvedeném kvalifikačním předpokladu (viz výše konkrétní specifikace jednotlivých obdobných zakázek).

49. Dle Úřadu jsou tak vzhledem k výše zmíněné povaze a rozsahu části 4 veřejné zakázky technické kvalifikační předpoklady vymezeny až příliš konkrétně, kdy jsou expressis verbis vyjmenovány natolik konkrétní právní služby, které jsou především v souhrnu, a s požadavkem, aby je všechny kumulativně splňovala jedna osoba, přičemž uchazeč musí disponovat minimálně dvěma takovými osobami, způsobilé podstatně omezit okruh potenciálních uchazečů. Tyto skutečnosti znemožňují dosažení cíle zákona o veřejných zakázkách, tedy zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. V důsledku nepřiměřeně nastavené kvalifikace pak může dojít k diskriminaci určité skupiny dodavatelů.

50. Zjevně nepřiměřeně a ve vztahu k povaze a rozsahu části 4 veřejné zakázky neadekvátně stanovené TKP jsou tak z hlediska svého důsledku primárně porušením zásady zákazu diskriminace zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, a to z toho důvodu, že nepřiměřeně zvýhodňují určitou skupinu potenciálních uchazečů.

51. V souvislosti s výše řečeným pak Úřad konkrétně uvádí, že např. právě stanovení minimální hodnoty každé z obdobných zakázek na nejméně 20 000 Kč bez DPH je vzhledem k povaze a rozsahu části 4 veřejné zakázky neadekvátní a diskriminační. Především je zde nutné zdůraznit, že cena za poskytovanou službu zpravidla nemusí vypovídat vůbec nic o obsahu zakázky, jejím rozsahu a její právně-odborné složitosti. Na okraj Úřad uvádí, že částka 20 000 Kč bez DPH se jeví být nepřiměřeně vysokou ve vztahu k realizaci některých konkrétních dílčích právních služeb, např. vypracování manažerské smlouvy, vypracování kvalifikační dohody, či zpracování právního rozboru skončení pracovního poměru se zaměstnancem.

52. Úřad dále konstatuje, že předmětné detailní nastavení TKP není způsobilé zadavateli jednoznačně zaručit řádné splnění části 4 veřejné zakázky, neboť požadavky nikterak neprokazují úspěšnost uchazeče při plnění jednotlivých zadavatelem požadovaných referenčních právních služeb. Lze si tedy představit situaci, kdy konkrétní uchazeč sice formálně splní všechny požadavky na TKP, avšak jeho odbornost bude na průměrné či nízké úrovni, když vypracovaná smluvní dokumentace, rozbory či připomínkování byly nekvalitní, resp. referenční soudní spory prohrál, a to např. i vlastním neodborným přístupem či neznalostí.

53. Za největší zásah do principu přiměřenosti kvalifikačních požadavků pak Úřad jednoznačně považuje požadavek na kumulativní prokázání zkušeností s výše vyjmenovanými právními službami (viz odst. 35 tohoto rozhodnutí), a to minimálně dvěma osobami, při současné nemožnosti prokázat tyto zkušenosti v součtu více osobami tak, že by každý člen pracovního týmu prokazoval splnění pouze části požadovaných zkušeností, nikoli všech najednou.

54. Úřad zde musí konstatovat, že tento požadavek a postup zadavatele bezpochyby zásadním způsobem a zároveň neodůvodněně omezuje takové potenciální uchazeče (dodavatele), kteří mohou disponovat týmem odborníků specializujících se na užší oblast pracovního práva, než je zadavatelem široce vymezený rozsah požadovaných právních služeb. Tím dochází k tomu, že jsou de facto diskriminováni uchazeči disponující vysokou mírou odbornosti a specializace, přičemž právě kritérium odbornosti bylo v souvislosti s požadavky a argumentací zadavatele akcentováno nejčastěji. Zadavatel tak v podstatě svým postupem, stanovením nepřiměřených TKP, zmařil proklamovaný účel části 4 veřejné zakázky, tedy získat pro plnění veřejné zakázky dodavatele schopného vyřešit jakýkoli odborně složitý problém. Jinými slovy použité prostředky měly předpoklad zabránit dosažení zadavatelem zamýšleného a deklarovaného cíle.

55. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 20. 12. 2013 argumentuje oprávněností a reálnými potřebami, které se promítly do nastavení TKP a odkazuje v této souvislosti na předchozí rozhodovací praxi Úřadu, konkrétně na rozhodnutí ze dne 9. 10. 2012 č. j. Ú0HS-S631/2011/ VZ-3443/2012/510/ASh. Toto rozhodnutí v relevantní části, na níž zadavatel přímo odkazuje, týkající se skryté diskriminace a ne/přiměřenosti kvalifikačních předpokladů téměř doslova kopíruje výše citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008-152. Obě rozhodnutí tak připouští a priori diskriminační charakter kvalifikačních kritérií, když není „dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi vyžadované kvalifikační předpoklady měly na všechny potenciální uchazeče stejné dopady. Takovýto požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem kvalifikačních předpokladů, kterým je zajistit právě to, aby nabídku podali pouze uchazeči způsobilí ke splnění veřejné zakázky". Tento a priori diskriminační charakter však nesmí mít povahu výše zmiňované nezákonné skryté diskriminace spočívající ve zjevné nepřiměřenosti kvalifikačních předpokladů ve vztahu k předmětné veřejné zakázce.

56. Argumentace zadavatele tak vlastně koresponduje svým způsobem se závěry Úřadu, když shodně konstatuje, že kvalifikační předpoklady sami o sobě jsou sice a priori diskriminační, ale nesmějí být nepřiměřené ve vztahu k povaze a rozsahu zakázky, čímž by zakládaly nezákonnou kvalifikovanou diskriminaci nad rámec konstatované diskriminace apriorní. Úřad se tedy s argumentem zadavatele předchozí rozhodovací praxí Úřadu vypořádal výše, kde zkoumal právě přiměřenost TKP ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti části 4 veřejné zakázky, tedy se zřetelem na individuální případ, přičemž na tomto místě konstatuje, že zadavatelem stanovené TKP byly zjevně nepřiměřené až excesivní ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti části 4 veřejné zakázky, čímž vybočily z oprávněných potřeb této části veřejné zakázky.

57.Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 20. 12. 2013 hojně argumentoval i tvrzením, že „neměl ani v nejmenším úmyslu jakýmkoli způsobem omezit okruh potenciálních dodavatelů nastavením nepřiměřených kvalifikačních předpokladů", resp., že „vědomě, ani nevědomě nijak nezúžil okruh potenciálních dodavatelů prostřednictvím tvrzených diskriminačních omezení obsažených v technických kvalifikačních předpokladech".

58. Úřad k této argumentaci zadavatele uvádí, že odpovědnost za správní delikt dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a), jakož i obecně u správních deliktů, je koncipována jako odpovědnost objektivní, tedy odpovědnost za škodlivý následek bez ohledu na zavinění jako subjektivní stránku. Úmysl, spolu s nedbalostí, vyjadřuje stupeň zavinění. Argumentace zadavatele má tak povahu tvrzeného vyvinění (exkulpace), což však u objektivní odpovědnosti nemá žádnou relevanci. V úvahu přichází pouze tzv. liberace, na jejímž základě osoba neodpovídá za správní delikt, prokáže-li, že byl naplněn některý ze zákonem stanovených liberačních důvodů. Zákon takový důvod upravuje v ustanovení § 121 odst. 1, podle něhož právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Zadavatel však splnění této podmínky neprokázal a ani neprokazoval, přičemž Úřad uvádí, že ani na základě vlastního zjištění nedospěl k závěru, že by zadavatel zmíněnou podmínku naplnil.

59. K povaze argumentů spočívajících v tvrzené absenci úmyslu a nevědomosti se již vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 19. 7. 2012 č. j. 62 Af 1/2011-83 (potvrzeném i rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2013 č. j. 1 Afs 69/2012-55), kde konstatoval, že „závěr o diskriminačním nastavení požadavků na kvalifikaci není vázán na úmysl zadavatele, nýbrž na samotný charakter tohoto požadavku, resp. jeho důsledek. Není proto podstatné, zda si zadavatel byl diskriminačního charakteru požadavku vědom či nikoli". Úřad tak konstatuje, že ani tento argument zadavatele není v dané věci případný.

60. Úřad tedy uzavírá, že na základě výše řečeného má za dostatečně prokázané, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil seznam významných služeb a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci v rámci technických kvalifikačních předpokladů zjevně nepřiměřeně ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti části 4 veřejné zakázky, a tedy v rozporu s ustanovením § 56 odst. 5 písm. c) zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel v šetřeném případě postupoval v souladu se zákonem, mohl by obdržet nabídky od dalších dodavatelů, které by byly pro zadavatele výhodnější, přičemž zadavatel uzavřel (rámcovou) smlouvu na část 4 veřejné zakázky.

VI. K ULOŽENÍ SANKCE

61. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

62. Úřad v případě šetřené části 4 veřejné zakázky výše konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí tím, že v rozporu s ustanovením § 56 odst. 5 písm. c) citovaného zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona vymezil v zadávací dokumentaci zjevně nepřiměřeně minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů neodpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel (rámcovou) smlouvu na část 4 veřejné zakázky.

63. Vhledem k faktu, že zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci diskriminační technické kvalifikační předpoklady v rozporu se zákonem a následně uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

64. Podle ustanovení § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

65. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v tomto ustanovení zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu ze dne 29. 10. 2012, který obdržel téhož dne. K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem došlo dne 14. 1. 2013, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 5. 12. 2013. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

66. Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

67. Cenu části 4 veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu, nelze v šetřeném případě zjistit, neboť smlouva je uzavřena bez celkové ceny, pouze s uvedením jednotkové ceny, hodinové odměny ve výši 1270,50 Kč/1 hodina, přičemž tento

Horní hranice možné pokuty je tak dána v absolutní výši 20 000 000 Kč.

68. Podle ustanovení § 121 odst. 2 věty první zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

69. Při určení výměry pokuty vzal Úřad v úvahu závažnost správního deliktu, tedy především tu skutečnost, že zadavatel při zadávání části 4 veřejné zakázky nedodržel jednu ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, neboť diskriminačně stanovil technické kvalifikační předpoklady v rozporu se zákonem. Tento postup mohl také odradit případné další zájemce o podání nabídek, čímž by významně omezil okruh potenciálních uchazečů a mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Došlo tak k ohrožení samotného cíle a účelu zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Právě stanovení zjevně nepřiměřených TKP zabránilo vytvoření zmíněných příznivých podmínek pro zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.

70. V souvislosti se způsobem spáchání správního deliktu se Úřad ztotožnil s tvrzením zadavatele, že se tento snažil pro plnění veřejné zakázky získat dodavatele schopného vyřešit jakýkoli odborně složitý problém, za účelem čehož stanovil technické kvalifikační předpoklady s ohledem na velmi specifickou problematiku pracovního práva, s níž se potýká.

71. Úřad se dále při určení výměry pokuty zabýval i následky spáchání správního deliktu, přičemž vzal v úvahu skutečnost, že zadavatel zjevně nepřiměřeným nastavením TKP „pouze" omezil okruh potenciálních uchazečů, nikoli však zcela znemožnil podávání nabídek. Přesto však nelze vyloučit, že pokud by zadavatel v šetřeném případě postupoval v souladu se zákonem, mohl by obdržet nabídky od dalších dodavatelů, které by byly pro zadavatele výhodnější. Postupem zadavatele tak bezpochyby došlo k ohrožení samotného cíle a účelu zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky.

72. V rámci posouzení okolností, za nichž byl správní delikt spáchán, Úřad neshledal žádnou přitěžující okolnost.

73. Naopak jako polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel svým postupem způsobil pouze částečné omezení okruhu potenciálních uchazečů, jakož i pohnutku zadavatele, jež ho vedla k nastavení zjevně nepřiměřených TKP, spočívající ve snaze o zajištění odborně zkušeného a fundovaného dodavatele pro plnění předmětu části 4 veřejné zakázky. Další polehčující okolnost představuje fakt, že byla-li by část 4 veřejné zakázky - Pracovní právo, k níž se vztahují řešené TKP, samostatnou veřejnou zakázkou, jednalo by se svojí povahou a rozsahem, dle v té době platné a účinné právní úpravy, o podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejíž předpokládaná hodnota dle ustanovení § 12 odst. 3 zákona by pouze o 500 000 Kč bez DPH přesáhla horní hranici pro zakázku malého rozsahu. S přihlédnutím k právní úpravě účinné od 1. 1. 2014 by se dokonce jednalo o zakázku malého rozsahu.

74. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť Úřad je v rámci určení výše pokuty povinen vždy přihlédnout k individuálním okolnostem daného případu, tak aby dostál své povinnosti řádné a odůvodněné aplikace správního uvážení. Ze Zprávy o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2012[4] (uveřejněné na internetových stránkách Českého rozhlasu na adrese media.rozhlas.cz/_binary/02954346.pdf) Úřad zjistil, že skutečné příjmy Českého rozhlasu v roce 2012 činily 2 158 318 000 Kč, přičemž výsledek hospodaření za tento rok skončil čistým ziskem 26 563 000 Kč. Úřad tak naznal, že s ohledem na objem finančních zdrojů, se kterými zadavatel ročně hospodaří, nepředstavuje pokuta ve výši 75 000 Kč pokutu nikterak nepřiměřenou či excesivní.

75. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní - postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je v souladu se zákonem. Výše uložené pokuty, stanovená výrazně při spodní hranici její maximální zákonné výše, je vzhledem k okolnostem případu přiměřená a naplňuje dostatečně obě funkce právní odpovědnosti.

76. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na realizaci veřejné zakázky byla uzavřena a nápravy již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

77. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, a to na účet Celního úřadu Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol - IČO zadavatele.

 

POUČENÍ

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží:

Český rozhlas, Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha 2

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Mluví-li se v rámci vyjádření zadavatele o veřejné zakázce, má se na mysli část 4 veřejné zakázky - k níž se zadavatel v rámci předmětného správního řízení primárně vyjadřoval.

[2] ŠEBESTA, Milan, P, [et al.]. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. Praha: ASPI, 2006, str. 55; in rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008-152.

[3] PODEŠVA, Vilém, [et al.]. Zákon o veřejných zakázkách. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 493.

[4] Zpráva o hospodaření za rok 2013 není zatím na stránkách českého rozhlasu dostupná.

13

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz