číslo jednací: S55/2014/VZ-9249/2014/524/LSt

 

Odůvodnění

 

I. Průběh zadávacího řízení a postup Úřadu před zahájením správního řízení

1.Zadavatel – město Slaný, IČO 00234877, se sídlem Velvarská 136/1, 274 53 Slaný (dále jen „zadavatel“) uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 6. 8. 2010 pod ev. č. 60048428, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Výstavba parkovacího domu Slaný“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.V zadávacím řízení se zadavatel při výkonu práv a povinností podle zákona, souvisejících se zadávacím řízením, nechal zastoupit společností TERCIER, spol. s.r.o., IČO 61063207, se sídlem Radlická 61, 150 00 Praha 5 – Radlice.

3.Ve věci výše uvedené veřejné zakázky obdržel Úřad podnět, jehož obsahem byla žádost o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, a proto si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření k podnětu a dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. 

4.Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu 2.4 Návrhu smlouvy o dílo části A. zadávací dokumentace „projektová dokumentace pro stavební povolení a realizaci strojně-technologické části jako součást projektové dokumentace pro stavební povolení a realizaci stavby stavební části, zpracované firmou MERIDIN s.r.o. a vlastní zhotovení stavby „Výstavba parkovacího domu Slaný“ a to v rozsahu a za podmínek stanovených v této smlouvě. Jedná se o sedmipodlažní objekt se šesti nadzemními a jedním podzemním podlažím. Půdorys objektu je lichoběžníkový s rozměry v patě objektu 33x24,5 m, výška atiky hlavní části objektu bude 16,2 m nad přilehlým terénem výška atiky výtahové věže se 2 výtahovými šachtami bude 18,3 m, podlaha podzemního podlaží bude 4,2 m pod přilehlým terénem. Parkovací systém je vícepodlažní s automatickým parkováním osobních vozidel. V objektu bude 6 technologických podlaží pro automatické parkování vozidel. Celý automatický parkovací systém je poháněn elektromotory. Centrální počítač pro Software bude umístěn ve velínu“.

5.Po přezkoumání obsahu dokumentace o veřejné zakázce, získal Úřad pochybnost, zda v případě uzavření dodatku č. 7 ze dne 24. 5. 2013 ke smlouvě o dílo ze dne 21. 1 2011, který změnil technické parametry díla, byla tato smlouva uzavřena v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče podle ustanovení § 82 odst. 2 zákona, a zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 zákona. Z těchto důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.

II. Řízení před Úřadem

6.Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

7.Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S55/2014/VZ-1797/2014/524/LSt ze dne 28. 1. 2014. Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S55/2014/VZ-1803/2014/524/LSt z téhož dne stanovil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Zadavatel se v řízení vyjádřil dopisem ze dne 10. 2. 2014, přičemž současně požádal o přerušení správního řízení do doby, než bude Úřadu předložena dohoda o narovnání s obchodní společností KOMA – Industry s.r.o., IČO 64617912, se sídlem Hradišťská 34, 735 62 Český Těšín - Koňákov (dále také jako "vybraný uchazeč" nebo „dodavatel“), a to vzhledem k tvrzené neplatnosti smlouvy o dílo včetně dodatků. Úřad stanoviskem k žádosti o přerušení správního řízení č. j. ÚOHS-S55/2014/VZ-3383/2014/524/LSt ze dne 17. 2. 2014 této žádosti nevyhověl, neboť nebyly dány důvody pro přerušení správního řízení.

8.Usnesením č. j. ÚOHS-S55/2014/VZ-3514/2014/524/LSt ze dne 17. 2. 2014 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí.

III. Stanovisko zadavatele

9.Zadavatel vyjádřil k zahájení správního řízení své stanovisko dne 10. 2. 2014. Zadavatel uvádí, že na základě výsledků právních názorů a zejména výsledku prověřování platnosti smlouvy o dílo provedené orgánem dozoru a kontroly veřejné správy MVČR (jehož závěr k šetření zadavatel přiložil) zadavatel smlouvu o dílo považuje od počátku za neplatnou včetně všech dodatků. Dle zadavatele z důvodu neplatnosti dodatku č. 7 ke smlouvě o dílo neplatí ani změna technických parametrů díla uvedená v tomto dodatku a platí původní technické parametry, které byly součástí hodnocení nabídek, na základě nichž byla spolu s dalšími dílčími kritérii vybrána ekonomicky nejvýhodnější nabídka.

10.Zadavatel konstatuje, že v současné době činí potřebné kroky k nápravě vztahu s dodavatelem, a to vzhledem k neplatnosti smlouvy o dílo včetně jejich dodatků, přičemž bude přihlíženo k tomu, aby nebyly poškozeny zájmy uchazeče, který se v zadávacím řízení umístil jako druhý.

11.Z úřední činnosti Úřad zjistil, že zadavatel ke změně technických parametrů ve fázi šetření Úřadu před zahájením správního řízení, v němž Úřad zvažoval zahájení řízení z moci úřední, dále uvedl, že po skončení stavby parkovacího domu a během běžného provozu s vozidly se zákazníky bylo zjištěno, že nejsou plněny parametry uvedené v nabídce vybraného dodavatele, a proto tento dodavatel následně předložil návrh dodatku č. 7 smlouvy s uvedením skutečných parametrů zaparkování a vyparkování vozidel, počtu vozidel a se slevou z ceny díla. Zadavatel dále uvedl, že dle dodavatele byly v nabídce a ve smlouvě o dílo uvedeny některé parametry, které byly projektantem mylně vypočteny a nejsou v praxi realizovatelné, a proto navrhnul parametry jiné. Přestože zadavatel na toto své předchozí vyjádření neodkazuje, Úřad použil uvedené stanovisko jako důkaz ve správním řízení, neboť zadavatel se k zahájení správního řízení k důvodům změny technických parametrů blíže nevyjádřil a tyto důvody rovněž nebyly zřejmé z dodatku č. 7 smlouvy.

IV. Závěry Úřadu

12.Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

13.Podle ustanovení § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

14.Podle ustanovení § 82 odst. 2 zákona pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky podle § 110 odst. 4 zákona, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle § 32 zákona.

15.Zadavatel uzavřel dne 21. 1. 2011 smlouvu s vybraným uchazečem. Smlouva byla uzavřena v souladu s návrhem smlouvy předloženým vybraným uchazečem v nabídce, přičemž dodatkem smlouvy č. 1 ze dne 21. 1. 2011 bylo do smlouvy doplněno přesné znění technických parametrů dle nabídky.

16.Technické parametry obsažené v nabídce vybraného uchazeče (tabulka č. 4 nabídky)  a v dodatku č. 1 smlouvy, které byly součástí hodnocení nabídek jako subkritéria dílčího kritéria doba odbavení vozidla, a na základě nichž byla spolu s dalšími dílčími kritérii vybrána ekonomicky nejvýhodnější nabídka, byly navrženy takto:

oPrůměrná doba zaparkování vozidla v minutách 1,0

oPrůměrná doba vyskladnění vozidla v minutách 0,75

17.Dne 24. 5. 2013 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem dodatek č. 7 ke smlouvě, kterým se dohodli na změně těchto technických parametrů díla následovně:

oPrůměrná doba zaparkování vozidla (v minutách) stanovená měřením pro jedno auto, a to od zadání do automatu do možného zadání parkování dalšího auta 1:39. Maximálně však 3:00.

oPrůměrná doba vyskladnění vozidla (v minutách) stanovená měřením pro jedno auto, a to od zadání do automatu do otevření výjezdových vrat 3:17. Maximálně však 6:00.

18.Z části B zadávací dokumentace bodu V. plyne, že zadavatel si zvolil dílčím hodnotícím kritériem mimo jiné dobu odbavení vozidla v minutách s vahou 20 % (s podkritérii průměrná doba zaparkování a průměrná doba vyskladnění), proto lze dovodit, že zadavatel rychlost odbavení považoval za významnou pro hodnocení nabídek. Následně, poté co byla uzavřena smlouva, Úřad konstatuje, že došlo k zavření dodatku č. 7 smlouvy, který tyto hodnoty zaparkování a vyskladnění změnil, neboť došlo k prodloužení doby odbavení vozidel.

19.Úřad uvádí, že zákaz provedení podstatné změny smlouvy se nevztahuje jen na okamžik uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, ale bude dopadat také na dodatky pořizované ke smlouvám na realizaci veřejné zakázky. V opačném případě by totiž docházelo k „deformaci“ výsledků zadávacího řízení. Úřad vnímá dodatky ke smlouvě v souladu s obecnou právní teorií jako dodatečnou dohodu smluvních stran, kterou se mění původní smluvní vztah a ten je nutno nadále interpretovat pouze ve znění předmětného dodatku. Ke změnám smlouvy se vyjádřil i Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 21. 12. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4561/2008, vztahujícím se k průběhu zadávacího řízení podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, které však lze s ohledem na obdobné znění ustanovení zákona a obecná konstatování ohledně změny smlouvy, aplikovat i na šetřený případ. Nejvyšší soud v citovaném rozsudku uvádí: „Smyslem zákona o zadávání veřejných zakázek je, aby se veřejná zakázka realizovala za rovných podmínek stanovených při vyhlášení veřejné soutěže a uveřejněných v zadávací dokumentaci. Ve smlouvě s uchazečem, který předložil nejvhodnější nabídku, proto nelze sjednat podmínky jiné, než které odpovídají zadávací dokumentaci“…..“ustanovení o nabídkové ceně a jejím možném překročení je ustanovením tak zásadní povahy v celé veřejné zakázce, že jej nelze od zbytku smlouvy oddělit, když výše nabídkové ceny je základním hodnotícím kritériem při výběru dodavatele.“ V šetřeném případě došlo uzavřením dodatku č. 7 smlouvy, obdobně jako v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu, ke změně kritéria, které bylo předmětem hodnocení, konkrétně došlo ke změně technických parametrů, jež byly současně hodnotícím kritériem s 20 % vahou, a smlouva tak byla uzavřena v rozporu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče.

20.Problematikou mezí přípustnosti změn smluv na realizaci veřejných zakázek se zabýval rovněž Soudní dvůr Evropské unie ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH proti Rakousku, C-454/06 ze dne 19. 6. 2008, kde mimo jiné konstatoval: „relevantním kritériem pro určení, zda sjednání takového ustanovení představuje nové zadání zakázky, je, zda musí být toto ustanovení považováno za podstatnou změnu původní smlouvy…“, přičemž Soudní dvůr zároveň uvedl případy, kdy lze považovat změnu smlouvy za podstatnou: „Změnu veřejné zakázky během doby trvání lze považovat za podstatnou, pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata. Změna původní veřejné zakázky může být rovněž považována za podstatnou, pokud značnou měrou zakázku rozšiřuje o služby, které původně nebyly předpokládány. Změna může být rovněž považována za podstatnou, jestliže mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána.“ Soudní dvůr dále konstatoval, že „změna takové podmínky během doby platnosti zakázky při neexistenci výslovného zmocnění v tomto smyslu, obsaženého v původní veřejné zakázce, by znamenala riziko porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení s uchazeči...“ Z uvedeného rozsudku Soudního dvora (zveřejněného na internetových stránkách http://curia.europa.eu) tedy vyplývá, že v závislosti na tom, zda se jedná o změnu nepodstatnou nebo podstatnou, lze konstatovat její přípustnost či nepřípustnost, přičemž Soudní dvůr výslovně konstatoval, že podstatné změny přípustné nejsou. Nad rámec právní úpravy účinné v době uveřejnění předmětné veřejné zakázky (a jíž je tedy posuzován spáchaný správní delikt) Úřad poznamenává, že výše uvedená pravidla pro posouzení mezí přípustnosti změn smlouvy vycházející z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie byla naším zákonodárcem shledána za natolik významná, že vedla k novele zákona, účinné od 1. 4. 2012, tedy více než rok před uzavřením předmětného dodatku č. 7 smlouvy a zadavatel měl možnost si rozpor s již účinnou právní úpravou uvědomit. Ustanovení § 82 odst. 7 po novelizaci zákona uvádí, že zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících se smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Dle písm. c) a d) citovaného ustanovení ve znění po této novele zákona se za podstatnou změnu považuje taková změna, která by za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče.

21. Problematikou změny návrhu smlouvy na realizaci předmětu veřejné zakázky se dále zabýval Krajský soud v Brně v rozhodnutí ze dne 25. 6. 2008, č. j. 62 Ca 21/2007-58, vztahujícím se k průběhu zadávacího řízení podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který však lze s ohledem na obdobné znění ustanovení zákona a obecná konstatování ohledně změny smlouvy, aplikovat i na šetřený případ. Krajský soud v citovaném rozsudku uvádí: „v případě, kdy, zadavatel připustí při uzavření smlouvy na realizaci předmětu veřejné zakázky odchylku od obchodních (zadávacích) podmínek, respektive od vybrané nabídky, a tato odchylka znamená změnu v jeho neprospěch, dochází ke zmírnění podmínek, které musel vítězný uchazeč i ostatní uchazeči o veřejnou zakázku splnit. Současně se zadavatel dopouští rozdílného jednání s jednotlivými uchazeči, a tím, jednoznačně porušil zásadu nediskriminace. Za této situace je uchazeč, s nímž je smlouva uzavřena, zvýhodněn oproti ostatním uchazečům, kteří taktéž měli zájem na získání veřejné zakázky.“

22.Úřad konstatuje, že v šetřeném případě došlo uzavřením dodatku č. 7 k takové odchylce od vybrané nabídky, která znamenala změnu v neprospěch zadavatele a zmírnění podmínek, které musel vybraný uchazeč splnit. Zadavatel zvýhodněním vybraného uchazeče diskriminoval druhého uchazeče v pořadí, jehož nabídka byla hodnocena v průběhu zadávacího řízení.

23.Úřad uvádí, že zadavatel vyhodnotil jako ekonomicky výhodnější nabídku vybraného uchazeče, neboť vycházel z původních hodnot technických parametrů rychlosti odbavení vozidel uvedených v nabídce. Úřad přezkoumal, že uzavřením dodatku č. 7 smlouvy, který dané technické parametry změnil, došlo k tomu, že pokud by dodavatel uvedl tyto hodnoty z dodatku č. 7 smlouvy v původní nabídce, nestal by se vítězem zadávacího řízení, a byl by jím uchazeč, který se umístil jako druhý v pořadí. Dodavatel by tímto novým výpočtem získal o 2054 bodů méně, než je uvedeno ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 8. 9. 2010, v důsledku čehož by ekonomicky výhodnější o 938 bodů byla nabídka uchazeče, který se umístil jako druhý v pořadí.

24. S ohledem na výše citovaný rozsudek Soudního dvora Úřad uzavírá, že uzavřením dodatku č. 7 smlouvy došlo k podstatné změně smlouvy, neboť nové podmínky vyjádřené změnou technických parametrů by umožnily zvolitjinou nabídku než tu, která byla původně přijata a vyhodnocena zadavatelem jako nejvhodnější. Nad rámec výše uvedeného Úřad poznamenává, že v šetřeném případě lze skutečnost, že došlo k podstatné změně smlouvy dovodit také změnou hospodářská rovnováhy smlouvy ve prospěch dodavatele, neboť ten předal technicky méně náročné plnění (parkovací systém nezaručuje rychlost odbavení vozidel dle nabídky dodavatele podané v zadávacím řízení) a zakázku realizoval za mírnějších podmínek, přičemž na ní mohl ušetřit. Ze zadávací dokumentace a z článku 2.1 smlouvy přitom plyne, že dodavatel k datu podpisu smlouvy zahrne všechny technické a dodací podmínky do kalkulace cen. Z článku 2.7 smlouvy dále plyne, že dílo bude dodáno komplexně, v termínech dle smlouvy, ve vzorné kvalitě a v technických parametrech, vlastnostech a standardech dle zadávací dokumentace.

25.Zadavatel změnu technických parametrů ve fázi šetření Úřadu před zahájením správního řízení, v němž Úřad zvažoval zahájení řízení z moci úřední, odůvodnil tím, že během běžného provozu s vozidly se zákazníky bylo zjištěno, že nejsou plněny parametry uvedené v nabídce vybraného dodavatele, a proto tento dodavatel následně předložil návrh dodatku č. 7 smlouvy s uvedením skutečných parametrů zaparkování a vyskladnění vozidel, počtu vozidel a se slevou z ceny díla. Úřad k výše uvedenému konstatuje, že skutečnost, že dodavatel nezvládl realizovat veřejnou zakázku v souladu se svojí vítěznou nabídkou, jež byla předmětem hodnocení, neopravňovala zadavatele k uzavření dodatku smlouvy, který změnil parametry předmětu veřejné zakázky. Přestože dodavatel poskytnul slevu z ceny zakázky, tak to nemohlo zhojit skutečnost, že došlo ke změně podmínek vyjádřených ve smlouvě, které byly významné pro hodnocení nabídek. Z dodatku č. 7 smlouvy vyplývá, že dodavatel poskytl zadavateli kromě jiných plnění, dodatečně slevu z ceny díla ve výši 561 000,- Kč, aniž by v dodatku bylo uvedeno, že jde o slevu za nesplnění kritéria rychlosti odbavení vozidel. V dodatku smlouvy č. 7 se dále uvádí, že důvodem slevy a dalších dodatečných aktivit je nižší spolehlivost v období zkušebního provozu, jakož i nedostatečná pružnost při odstraňování počátečních poruch systému. Úřad uzavírá, že uvedené narovnání tak nelze vztáhnout k nesplnění technických parametrů nabídky spočívajících v nižší rychlosti odbavení vozidel, neboť neexistuje jednoznačná souvislost mezi poskytnutím slevy a nesplněním smluvních podmínek plynoucích z nabídky vybraného uchazeče.

26.Zadavatel ve svém vyjádření k zahájení správního řízení namítá, že na základě výsledků právních názorů, a zejména výsledku prověřování platnosti smlouvy o dílo provedené orgánem dozoru a kontroly veřejné správy MVČR, zadavatel smlouvu o dílo považuje od počátku za neplatnou včetně všech dodatků, neboť byla uzavřena Radou města Slaný namísto Zastupitelstva města. Dle zadavatele z důvodu neplatnosti dodatku č. 7 ke smlouvě o dílo neplatí ani změna technických parametrů díla uvedená v tomto dodatku a platí původní technické parametry, které byly součástí hodnocení nabídek, na základě nichž byla spolu s dalšími dílčími kritérii vybrána ekonomicky nejvýhodnější nabídka. K tvrzené neplatnosti smlouvy Úřad konstatuje, že pro posouzení souladu postupu zadavatele se zákonem není určující obchodně právní platnost smlouvy, neboť smlouva o realizaci veřejné zakázky byla podepsána a následně realizována. Nyní namítaná neplatnost smlouvy, navíc pouze z formálního důvodu pro její schválení neoprávněným subjektem, tak nemá vliv na posouzení, zda došlo ke spáchání správního deliktu dle zákona. Úřad nad rámec výše uvedeného poznamenává, že smlouva na plnění veřejné zakázky je neplatnou z důvodů nedodržení postupu podle zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění podle ust. § 118 odst. 2 zákona, a k platnosti či neplatnosti smlouvy se Úřad může vyjadřovat pouze v případě, kdy vede řízení na návrh, který požaduje uložení zákazu plnění smlouvy.

27.K otázce platnosti či neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku se rovněž vyjádřil Krajský soud v Brně v rozhodnutí ze dne 3. 9. 2010, č. j. 62 Ca 17/2009-114, jak plyne také ze Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu za rok 2012/1 číslo rozhodnutí 2460, kde se uvádí: „Otázka platnosti či neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku (tedy zda jde či nejde o právní úkon neplatný podle § 39 občanského zákoníku) může navazovat na posouzení otázky souladu či rozporu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách; zatímco zodpovězení otázky souladu či rozporu postupu zadavatele se zákonem o veřejných zakázkách se promítá do rozhodnutí orgánu dohledu ve věci samé, otázka platnosti či neplatnosti smlouvy na veřejnou zakázku se do rozhodnutí orgánu dohledu nepromítá.“ Přestože Krajský soud v Brně se oproti šetřenému případu vyjadřuje ke skutkově odlišné situaci, jeho výrok týkající se platnosti smlouvy je dostatečně zobecnitelný. Krajský soud v citovaném rozsudku konstatuje: „Jestliže žalobce namítá, že smlouva nebyla uzavřena platně, a tedy námitky nebyly podány opožděně, pak takovou konstrukci zdejší soud za správnou nepovažuje. Především ZVZ nestanoví co by kritérium platnost či neplatnost uzavřené smlouvy, ale okamžik jejího uzavření (vznik smlouvy). Posouzení toho, zda smlouva již byla uzavřena, nelze podle zdejšího soudu směšovat s posouzením toho, zda byl před jejím uzavřením dodržen ZVZ.“ (ZVZ-zákon o veřejných zakázkách, pozn. Úřadu)

28.Na základě výše uvedeného dospěl Úřad k závěru, že uzavřením dodatku smlouvy č. 7 došlo ke změně smlouvy a jednalo se o změnu podstatnou, která měla vliv na celkové hodnocení nabídek a tedy na pořadí uchazečů.

29.Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky porušil zákon tím, že uzavřel smlouvu v rozporu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, čímž se dopustil porušení zásady zákazu diskriminace zakotvené v § 6 zákona ve spojení s ust. § 82 odst. 2 zákona, neboť uzavřel dodatek č. 7 smlouvy, kterým změnil technické parametry nabídky, jež byly dílčím hodnotícím kritériem, přičemž uvedený postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.

V. K uložení sankce

30.Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle ust. § 82 zákona.

31.V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tím, že při zadávání veřejné zakázky uzavřel smlouvu v rozporu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, čímž se dopustil porušení zásady zákazu diskriminace zakotvené v § 6 zákona ve spojení s ust. § 82 odst. 2 zákona, neboť uzavřel dodatek č. 7 smlouvy, kterým změnil technické parametry nabídky, jež byly dílčím hodnotícím kritériem, přičemž uvedený postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.

32.Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, když uzavřením dodatku č. 7 smlouvy změnil technické parametry nabídky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

33.Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

34.V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 23. 8. 2013. K uzavření dodatku č. 7 smlouvy s vybraným uchazečem došlo dne 24. 5. 2013, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 28. 1. 2014. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

35.Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) tohoto zákona.

36.Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu, a za kterou mu může být uložena pokuta, činí dle dodatku smlouvy č. 7 ze dne 24. 5. 2013 celkem 102 628 600,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 5 131 430,- Kč.

37.Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

38.Při posuzování závažnosti správního deliktu vzal Úřad v úvahu intenzitu skutkových okolností, s jakou došlo k porušení zákonem chráněných hodnot. V šetřeném případě bylo prokázáno, že došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel dodatečně (po uzavření smlouvy) změnil technické podmínky předmětu plnění, tak, že tato změna měla za následek, že by jako ekonomicky výhodnější byla vybrána jiná nabídka. Z hlediska způsobu spáchání deliktu se jednalo o nedodržení postupu stanoveného v ustanovení § 82 odst. 2 zákona, když zadavatel uzavřel smlouvu a její dodatek jako přílohu č. 7 ke smlouvě v rozporu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Při vyměření výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel při zadávání předmětné zakázky uplatnil mírnější režim vůči jednomu z uchazečů, když umožnil podstatnou změnu smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem v části technických podmínek, jež byly předmětem hodnocení, což lze považovat za závažné porušení zákona, neboť zadavatel tím v rozporu se zákonem omezil soutěžní prostředí a jednal diskriminačně.

39.Z hlediska následků správního deliktu Úřad přihlédl k tomu, že došlo k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť uzavření dodatku č. 7 smlouvy změnilo technické parametry předmětu veřejné zakázky (jež byly současně dílčím hodnotícím kritériem s 20 % vahou) natolik, že by to vedlo k volbě jiné nabídky než té, která byla původně přijata, a vybrán by měl být uchazeč, který se po hodnocení umístil jako druhý v pořadí. Přepočtem hodnocení Úřad zjistil, že pokud by zadavatel při hodnocení použil údaje hodnotícího kritéria doba odbavení vozidla z dodatku č. 7 smlouvy, tak pro zachování původního pořadí uchazečů by nabídka vybraného uchazeče musela být o částku 4 mil. Kč nižší. Změnou technických parametrů, jež vedly ke zpomalení rychlosti odbavení vozidel, tak současně dochází ke změně hospodářské rovnováhy smlouvy ve prospěch dodavatele, neboť dodavatel zakázku realizoval za mírnějších podmínek a mohl tak při realizaci veřejné zakázky ušetřit, když dodal automatický parkovací systém v nižším standardu, než plyne z technických a dodacích podmínek kalkulovaných v jeho vítězné nabídce.  Ve smlouvě se přitom dodavatel zavázal, že dílo bude dodáno komplexně, v termínech dle smlouvy, ve vzorné kvalitě a v technických parametrech, vlastnostech a standardech dle zadávací dokumentace. Nad rámec výše uvedeného Úřad poznamenává, že z informací veřejně dostupných je zřejmé, že parkovací dům ve městě Slaný nesplnil očekávání do něj vkládaná, přičemž rychlost zaparkování a vyskladnění je uváděna jako jeden z významných faktorů nižší obsazenosti parkovacího domu.[1]

40.Úřad polehčující okolnost spatřuje v okolnostech spáchání správního deliktu, neboť zadavatel uzavřením dodatku smlouvy, dle svého vyjádření v rámci šetření podnětu, reagoval na situaci, kdy dodavatel nesplnil podmínky realizace veřejné zakázky v souladu s návrhem smlouvy obsaženým ve své nabídce, a proto se zadavatel snažil situaci uvést v soulad se skutečností dodatkem smlouvy.

41.Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. S ohledem na objem finančních prostředků, s nimiž zadavatel hospodaří, které se pohybují v řádech desítek milionů korun (v roce 2013 město hospodařilo s příjmy ve výši 245 mil. Kč), dospěl Úřad k závěru, že v případě uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí nelze hovořit o pokutě jakkoliv nepřiměřené.

42.V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k  jednání, které je v souladu se zákonem. Výše uložené pokuty, stanovená hluboko při dolní hranici maximální zákonné výše, je vzhledem k okolnostem případu přiměřená a naplňuje dostatečně obě funkce pokuty.

43.Úřad posoudil pochybení zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

44.Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

město Slaný, Velvarská 136/1, 274 53 Slaný

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy