číslo jednací: R235/2014/VZ-2772/2015/322/IJu

Instance II.
Věc Náhrada systému EPS Cerberus na HVB včetně nástavbového systému
Účastníci
  1. OT Energy Services a.s.
  2. ČEZ, a. s.
  3. EZH,a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 30. 1. 2015
Související rozhodnutí S101/2014/VZ-11844/2014/523/OPi
R235/2014/VZ-2772/2015/322/IJu
Dokumenty file icon 2014_R235.pdf 341 KB

 

Č. j.: ÚOHS-R235/2014/VZ-2772/2015/322/IJu

 

Brno 28. ledna 2015

 

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 27. 6. 2014 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • OT Energy Services a.s., IČO 49433431, se sídlem Pražská 684/49, 674 01 Třebíč, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 6. 2. 2009 Mgr. Martinem Vlčkem, advokátem, ev. č. ČAK 12757, IČO 68845731, se sídlem Senovážné náměstí 870/27, 110 00 Praha 1,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S101/2014/VZ-11844/2014/523/OPi ze dne 10. 6. 2014 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • ČEZ, a. s., IČO 45274649, se sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4,

učiněných při zadávaná veřejné zakázky s názvem „Náhrada systému EPS Cerberus na HVB včetně nástavbového systému“, zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 6. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 6. 2013 pod ev. č. 357408 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 6. 2013 podev. č. 2013/S 118-201990, jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč –

  • EZH,a.s., IČO 26901005, se sídlem Vídeňská 120, 619 00 Brno,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S101/2014/VZ-11844/2014/523/OPi ze dne 10. 6. 2014

 

p o t v r z u j i  

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

 

Odůvodnění

 

I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

 

1. Dne 6. 2. 2014 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek návrh navrhovatele – OT Energy Services a.s., IČO 49433431, se sídlem Pražská 684/49, 674 01 Třebíč (dále jen „navrhovatel“) na zahájení řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Náhrada systému EPS Cerberus na HVB včetně nástavbového systému“, zadávané v jednacím řízení s uveřejněním, jejíž oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 6. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 6. 2013 pod ev. č. 357408 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 6. 2013 podev. č. 2013/S 118-201990 (dále jen „veřejná zakázka“). Návrhem se navrhovatel domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele a zrušení posouzení a hodnocení nabídek provedené zadavatelem (dále jen „návrh“).

 

2. Dne 13. 2. 2014 Úřad vydal oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S101/2014/VZ-3047/2014/523/Opi.

 

3. Dne 27. 2. 2014 Úřad vydal usnesení č. j. ÚOHS-S101/2014/VZ-4351/2014/523/Opi, v němž určil účastníkům lhůty, v níž můžou navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko a vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Zadavateli stanovil lhůtu k podání informace o dalších úkonech v zadávacím řízení veřejné zakázky, které zadavatel provede.

 

4. Dne 6. 3. 2014 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S101/2014/VZ-5051/2014/523/Opi, kterým zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona. Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel v zákonné lhůtě rozklad, o němž předseda Úřadu rozhodl rozhodnutím č. j. ÚOHS-R84/2014/VZ-21986/2014/323/JHr ze dne 17. 10. 2014, v němž potvrdil rozhodnutí Úřadu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 10. 2014.

 

5. Dne 3. 6. 2014 obdržel Úřad sdělení zadavatele, že byla uzavřena smlouva o dílo s vybraným uchazečem – EZH,a.s., IČO 26901005, se sídlem Vídeňská 120, 619 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“).

 

II. Napadené usnesení

 

6. Dne 10. 6. 2014 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S101/2014/VZ-11844/2014/523/Opi (dále jen „napadené usnesení“), kterým zastavil správní řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), neboť návrh navrhovatele se stal zjevně bezpředmětnou žádostí.

 

7. V odůvodnění napadeného usnesení Úřad uvedl relevantní právní úpravu, tedy § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu a § 118 odst. 1 zákona. Současně Úřad shrnul skutkový stav zadávacího a správního řízení před Úřadem s poukázáním na časovou souvislost. Úřad konstatoval, že vzhledem k tomu, že dne 2. 6. 2014 zadavatel uzavřel smlouvu o dílo s vybraným uchazečem, tak se návrh navrhovatele, jímž se domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele a posouzení a hodnocení nabídek provedené zadavatelem, stal zjevně bezpředmětnou žádostí.

 

III. Rozklad navrhovatele

 

8. Dne 27. 6. 2014 Úřad obdržel rozklad navrhovatele proti napadenému usnesení. Napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 13. 6. 2014, z čeho vyplývá, že rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

 

9. Navrhovatel namítá, že se Úřad v napadeném usnesení nezabýval skutečnostmi tvrzenými navrhovatelem v návrhu. Dále navrhovatel namítá, že napadené usnesení není dostatečně odůvodněno, jelikož neobsahuje vypořádání s věcí samou, s důvodností či nedůvodností navrhovatelova návrhu na zahájení řízení.

 

10. Navrhovatel dále namítá, že napadené usnesení není dostatečně odůvodněno a je odůvodněno nesprávně, když správní orgán postupoval podle nesprávného právního předpisu, tedy podle ustanovení právního předpisu, který na tento případ nedopadá. K tomu navrhovatel uvádí, že zákon obsahuje zvláštní úpravu zastavení řízení o přezkumu úkonů zadavatele v § 118 odst. 5 zákona. K tomu navrhovatel dodává, že ustanovení § 118 zákona obsahuje důvody pro zrušení zadávacího řízení nebo jednotlivého úkonu, a pokud tyto podmínky nejsou splněny, měl by správní orgán řízení zastavit a odůvodnit, z jakého důvodu nemůže dojít k realizaci nápravných opatření, jichž se navrhovatel domáhal, resp. zda k tomu byly splněny podmínky pro uložení nápravného opatření (jedna či více). Svoji argumentaci navrhovatel opírá o rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 17. 4. 2014 č. j. 62 Af 110/2012-132.

 

11. Navrhovatel konstatuje, pokud Úřad zastavuje správní řízení z důvodu, že nestihl rozhodnout rychle a včas, než byla uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky, vypořádat i s věcí samou, tedy zda by v případě, že by bylo rozhodnuto včas, bylo rozhodnuto ve prospěch navrhovatele či nikoliv, jelikož pokud Úřad konstatuje, že nebyly splněny některé podmínky pro uložení nápravného opatření, měl by se takto vypořádat se všemi podmínkami.

 

12. Současně navrhovatel namítá, že v návrhu uvedl dostatečné množství důkazů vyvolávající podezření o tom, že byl spáchán správní delikt, avšak Úřad se s těmito skutečnostmi nevypořádal a ani se jimi nezabýval. Navrhovatel k tomu dodává, že i konstatování spáchání správního deliktu pro něj bude mít velký význam.

 

Závěr rozkladu

 

13. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu projednání a rozhodnutí.

 

IV. IV. Řízení o rozkladu

 

14. Úřad neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

 

Stanovisko předsedy Úřadu

 

15. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

 

16. Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když napadeným rozhodnutím správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky zastavil, neboť se návrh stal zjevně bezpředmětným. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného usnesení a zamítnutí podaného rozkladu.

 

V. K námitkám rozkladu

 

17. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

 

18. Úřad napadeným rozhodnutím zastavil správní řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Zastavení správního řízení Úřad odůvodnil tím, že vzhledem k tomu, že zadavatel uzavřel dne 2. 6. 2014 smlouvu na plnění veřejné zakázky, stal se návrh navrhovatele zjevně bezpředmětným. K tomu uvádím, že uzavřením smlouvy nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření Úřadem. Návrh se stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit, nebo v rámci jeho průběhu zrušit jednotlivý úkon zadavatele. V okamžiku uzavření smlouvy bylo ukončeno zadávání a nelze již rozhodnout o nápravném opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona, a ani nelze návrh navrhovatele zamítnout podle § 118 odst. 5 zákona. Závěr úřadu o zastavení správního řízení, z důvodu, že zadavatel uzavřel dne 2. 6. 2014 smlouvu na předmět plnění, čímž se návrh stal zjevně bezpředmětným, proto považuji za správný a učiněný v souladu se zákonem a správním řádem.

 

19. V souvislosti se zastavením řízení poukazuji na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2012, č. j. 8 As 103/2011-92, ze kterého vyplývá, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ K bezpředmětnosti žádosti uvádím, že v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2013 č. j. 7 Afs 79/2012-37, je definována jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele.“ V době podání návrhu k Úřadu bylo předmětem návrhu navrhovatele, aby Úřad zrušil posouzení a hodnocení nabídek provedených zadavatelem a jím jmenovanou komisí včetně všech úkonů s nimi souvisejících a navazujících. V průběhu řízení o návrhu však byla v této veřejné zakázce uzavřena smlouva, a tak i v případě, že by Úřad shledal v úkonech zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky porušení zákona, nemohl by z důvodu uzavření smlouvy uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení uvedených úkonů. Prvotního cíle, kterého navrhovatel podáním návrhu k Úřadu chtěl dosáhnout, tj. zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele a posouzení a hodnocení nabídek provedené zadavatelem, tedy již nelze dosáhnout ani v případě, že by Úřad návrhu navrhovatele plně vyhověl.

 

20. Navrhovatel v rozkladu svoje námitky opírá o rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 4. 2014 č. j. 62 Af 110/2012-132 a v souvislosti s ním namítá, že správní orgán postupoval podle ustanovení právního předpisu, který na tento případ nedopadá, jelikož zákon obsahuje zvláštní úpravu zastavení řízení v § 118 odst. 5 zákona, a proto Úřad neměl využívat obecné procesní úpravy dle správního řádu. K tomu uvádím, že citovaný rozsudek se vztahuje ke znění zákona platného do 31. 12. 2009, kdy zákon v § 118 in fine stanovil, že nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, jinak řízení zastaví. Právní úprava v tomto znění se však neaplikuje v případě této veřejné zakázky. Zmiňované ustanovení § 118 zákona ve znění účinném ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení nedává žádnou možnost Úřadu zastavit zadávací řízení. Z výše uvedeného vyplývá, že Úřad postupoval v souladu se zákonem, když správní řízení zastavil podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

 

21. K námitce navrhovatele, že Úřad postupoval podle nesprávného právního předpisu, dodávám následující. Ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona je normou hmotněprávní, která uvádí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Z jazykového výkladu tohoto ustanovení vyplývá, že Úřad musí posoudit podmínky pro uložení nápravného opatření, tj. posoudit návrh meritorně a pouze v případě zjištění, že je návrh věcně nedůvodný jej zamítnout. Naproti tomu ustanovení § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je normou procesněprávní, podle které správní orgán řízení o žádosti zastaví, pokud se žádost stala zjevně bezpředmětnou. Úřad návrh neposuzoval meritorně, ale pouze zjistil, že se návrh stal zjevně bezpředmětnou žádostí tím, že již nelze vyhovět návrhu a uložit nápravné opatření a není zde tedy ničeho, o čem by mohl Úřad věcně rozhodnout. Toto zjištění je čistě procesního charakteru a nemá nic společného s tím, zda zadavatel v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem. Proto považuji závěr Úřadu o zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu za správný a učiněný v souladu se správním řádem.

 

22. K použití § 118 odst. 5 písm. a) zákona dále uvádím, že zamítne-li Úřad bezpředmětný návrh navrhovatele podle tohoto ustanovení, má to za následek propadnutí navrhovatelem složené kauce, jelikož podle § 115 odst. 2 písm. a) zákona je kauce příjmem státního rozpočtu, jestliže Úřad pravomocným rozhodnutím návrh zamítne. Kauce slouží primárně k předcházení neúměrnému zatížení Úřadu zjevně nedůvodnými návrhy na zahájení řízení. Na rozdíl od správního poplatku se vrací zpět navrhovateli, je-li návrh opodstatněný a v případech zastavení řízení z procesních důvodů.

 

23. K námitce, že napadené usnesení není dostatečně a řádně odůvodněno, jelikož neobsahuje vypořádání s věcí samou, s důvodností či nedůvodností navrhovatelova návrhu na zahájení řízení, uvádím následující. Úřad v odůvodnění napadeného usnesení uvedl relevantní právní úpravu a shrnul skutkový stav zadávacího a správního řízení před Úřadem s poukázáním na časovou souvislost. Úřad v odůvodnění napadeného usnesení přezkoumatelným způsobem uvedl svůj závěr, že vzhledem k tomu, že dne 2. 6. 2014 zadavatel uzavřel smlouvu o dílo s vybraným uchazečem, tak se návrh navrhovatele, jímž se domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele a posouzení a hodnocení nabídek provedené zadavatelem, stal zjevně bezpředmětnou žádostí. Jak jsem již uvedl výše, po uzavření smlouvy v zadávacím řízení již není možné rozhodnout o nápravném opatření ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 zákona, a ani nelze návrh navrhovatele zamítnout ve smyslu § 118 odst. 5 zákona, proto považuji postup a závěry Úřadu za správné a v souladu se zákonem a správním řádem.

 

24. K tomu navrhovatel v rozkladu namítá, že Úřad by měl odůvodnit, z jakého důvodu nemůže dojít k realizaci nápravných opatření, jichž se navrhovatel domáhal, resp. zda k tomu byly splněny podmínky pro uložení nápravného opatření (jedna či více). K této námitce podotýkám, že z § 118 odst. 1 zákona vyplývá, že k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření, musí být kumulativně splněny zákonné podmínky, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky a tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zároveň dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ovšem za situace, že již byla uzavřena smlouva, je nadbytečné zkoumat splnění dalších podmínek nutných pro uložení nápravného opatření, jelikož při nesplnění jediné z těchto podmínek již nápravné opatření být uloženo nemůže. Proto považuji postup Úřadu za správný a zákonný.

 

25. K námitce navrhovatele, že v návrhu uvedl dostatečné množství důkazů vyvolávajících podezření o tom, že byl spáchán správní delikt, avšak Úřad se s těmito skutečnostmi nevypořádal a ani se jimi nezabýval, uvádím následující. Skutečnosti uvedené navrhovatelem v návrhu, příp. v rozkladu vyvolávající podezření o spáchání správního deliktu jsou zdrojem informací Úřadu, které Úřad posoudí a zváží zahájení správního řízení z moci úřední. Zastavením správního řízení vedeného o návrhu navrhovatele Úřad nijak nevylučuje možnost dalšího prošetření zadávacího řízení či úkonů zadavatele. Pokud by totiž Úřad získal důvodné pochybnosti o souladu postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky se zákonem, zahájil by správní řízení z moci úřední.

 

26. V souvislosti s výše uvedenou námitkou pak poukazuji na názor vyslovený Ústavním soudem v usnesení ze dne 8. 10. 2002 sp. zn. II. ÚS 586/02, kde uvedl, že: „lze souhlasit s názorem, že nemůže záležet na libovůli správního orgánu, zda řízení, které lze zahájit z vlastního podnětu, zahájí či nikoliv, neboť jeho činnost je ovládána mimo jiné principem oficiality, podle kterého správní orgán má právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí.“ Z uvedeného lze tedy dovodit, že pokud se Úřad dozví o možném porušení zákona, a to bez ohledu na zdroj těchto informací, je nejen jeho právem, ale i povinností se takovouto skutečností zabývat a v případě, že nabyde důvodného podezření, že k porušení zákona skutečně došlo, zahájit správní řízení.

 

27. K výše uvedeným úvahám podotýkám, že tyto byly učiněny, aniž by byl předjímán další postup Úřadu. Upozorňuji přitom na další z pasáží již citovaného usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 10. 2002 sp. zn. II. ÚS 586/02, ve které je vysloven názor, že: „…Na druhé straně však neexistuje dle názoru Ústavního soudu žádné ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby vůči jinému subjektu bylo zahájeno správní řízení, v jehož rámci by byl tento subjekt za porušení právních předpisů stíhán“.

 

VI. Závěr

 

28. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu.

 

29. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení zrušit nebo změnit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží

1. Mgr. Martin Vlček, advokát, Senovážné náměstí 870/27, 110 00 Praha 1

2. ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4

3. EZH,a.s., Vídeňská 120, 619 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


 

[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.

 

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz