číslo jednací: R106/2014/VZ-2777/2015/323/RBu

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 4. 4. 2014, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, jenž podal zadavatel –

• Česká republika – Ministerstvo zemědělství, IČO 00020478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S652/2013/VZ-‑6140/2014/522/ABt ze dne 21. 3. 2014, vydaném ve správním řízení zahájeném na základě návrhu navrhovatele –

• společnosti Wolters Kluwer ČR, a.s., IČO 63077639, se sídlem U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky s názvem „Poskytování služeb právního informačního systému“ v rámci elektronického tržiště Gemin pod systémovým číslem VZ T002/13/V00006010 formou zjednodušeného podlimitního řízení zahájeného na základě výzvy k podání nabídek ze dne 19. 6. 2013, jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč –

• Nakladatelství C. H. Beck, s.r.o., IČO 24146978, se sídlem Jugmannova 750/34, 110 00 Praha 1,

jsem podle § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Výroky II., III. a IV. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S652/2013/VZ-‑6140/2014/522/ABt ze dne 21. 3. 2014

 

r u š í m

 

a správní řízení

 

z a s t a v u j i .

 

 

Odůvodnění

 

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jenž je dle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]), příslušný k dohledu nad dodržováním zákona, obdržel dne 24. 10. 2013 návrh navrhovatele – společnosti Wolters Kluwer ČR, a.s., IČO 63077639, se sídlem U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“), ze dne 21. 10. 2013 na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – České republiky – Ministerstva zemědělství, IČO 00020478, se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), učiněných v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky s názvem „Poskytování služeb právního informačního systému“ v rámci elektronického tržiště Gemin pod systémovým číslem VZ T002/13/V00006010 formou zjednodušeného podlimitního řízení zahájeného na základě výzvy k podání nabídek ze dne 19. 6. 2013 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadavatel vyzval písemnou výzvou 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ve  veřejné zakázce. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 12. 7. 2013 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel 5 nabídek, které vyhověly kontrole úplnosti podle § 71 odst. 9 zákona. Dne 24. 9. 2013 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče – společnosti Nakladatelství C. H. Beck, s.r.o., IČO 24146978, se sídlem Jugmannova 750/34, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný uchazeč“).

3. Navrhovatel podal námitky proti postupu zadavatele, v nichž napadal postup zadavatele při posouzení nabídky uchazeče – ATLAS consulting spol. s r.o., IČO 46578706, se sídlem Výstavní 292/13, Ostrava, a netransparentní postup zadavatele při hodnocení nabídek. Zadavatel námitkám rozhodnutím, které bylo navrhovateli doručeno dne 14. 10. 2013, nevyhověl.

4. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal Úřadu dne 24. 10. 2013 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

5. V návrhu navrhovatel namítal, že zadavatel námitky navrhovatele řádně nepřezkoumal, když ve svém rozhodnutí odkázal na závěr hodnotící komise, což dle navrhovatele není řádným přezkoumáním námitek navrhovatele a tím porušil ustanovení § 76 odst. 1 a 6 zákona. Navrhovatel dále spatřoval porušení zákona v rámci dílčího hodnotícího kritéria, přičemž navrhovatel zdůrazňuje, že pochybení zadavatele nespatřuje v samotném nastavení dílčího hodnotícího kritéria v zadávacích podmínkách, ale v postupu hodnotící komise v rozporu s § 78 odst. 4 zákona a § 79 zákona.

6. Rozpor se zákonem navrhovatel spatřoval i v tom, že ve výzvě k podání nabídek zadavatel předložení vzorků vymezil jako jednu z podmínek k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 56 odst. 1 zákona a tyto vzorky byly zároveň předmětem hodnocení nabídek, avšak podle § 50 odst. 5 zákona kvalifikace dodavatele nemůže být předmětem hodnotících kritérií.

II. Napadené rozhodnutí

7. Dne 21. 3. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S652/2013/VZ-6140/2014/522/ABt (dále jen „napadené rozhodnutí“).

8. Výrokem I. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona v části týkající se hodnotícího kritéria „Frekvence aktualizací právních předpisů v právním informačním systému“ a v části týkající se hodnocení vzorků provedených zadavatelem současně k prokázání splnění kvalifikace, neboť návrh nebyl v těchto částech podán oprávněnou osobou.

9. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl tak, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a v § 79 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

10. Výrokem III. Úřad jako opatření k nápravě podle § 118 odst. 1 zrušil úkony zadavatele provedené v souvislosti s posouzením a hodnocením nabídek uchazečů a současně zrušil všechny následující úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení na realizaci veřejné zakázky.

11. Výrokem IV. Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

12. V odůvodnění výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad dospěl k závěru, že ačkoli navrhovatel v návrhu výslovně uvedl, že nenapadá vlastní stanovení předmětného hodnotícího kritéria, nýbrž až postup hodnotící komise při hodnocení nabídek v rámci něj, je ze zjištěných skutečností zřejmé, že navrhovatelem namítaná skutečnost má původ již v zadávacích podmínkách a nikoli až v procesu hodnocení nabídek, neboť hodnotící komise neměla s ohledem na § 79 odst. 1 zákona a na znění zadávacích podmínek možnost postupovat při hodnocení nabídek jinak.

13. Na základě skutečností zjištěných při přezkumu vzorků Úřad uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že obsah předložených vzorků právního informačního systému (dále jen „PIS“) je prokazatelně průběžně aktualizován, nebyla ze strany zadavatele zajištěna zásada transparentnosti zadávacího řízení. Důvodem toho dle Úřadu je skutečnost, že nelze s jistotou konstatovat, že obsah vzorků PIS, na základě nichž byly nabídky v zadávacím řízení posuzovány a hodnoceny, se od doby posouzení a hodnocení nabídek zadavatelem nezměnil. Dle Úřadu není prokazatelné, co přesně bylo předmětem posouzení a hodnocení, a zda vůbec byly jednotlivé nabídky posuzovány a hodnoceny v momentě, kdy jejich aktualizace byly časově totožné. V důsledku toho Úřad dospěl k závěru, že není schopen v rámci svého přezkumu jednoznačně posoudit, zda úkony zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek byly učiněny v souladu se zákonem či nikoli.

III. Námitky rozkladu

14. Dne 4. 4. 2014 byl v zákonné lhůtě Úřadu doručen rozklad zadavatele z téhož dne (dále jen „rozklad“). Zadavatel v rozkladu namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné dílem z důvodu nesprávného právního posouzení věci a dílem z důvodu nedostatečně určitého výroku rozhodnutí.

15. Dle názoru zadavatele jeho písemná zpráva transparentně zachycuje posouzení a hodnocení nabídek, zejména obsahuje podrobný slovní popis hodnocení nabídek, přičemž tento popis nijak nevybočuje z dopředu stanovených hodnotících kritérií. Zadavatel dodává, že zpřístupněné PIS přitom představovaly spolehlivý a dostatečný základ pro to, aby hodnotící komise takové hodnocení provedla. Dle zadavatele není relevantní z hlediska přezkoumatelnosti jeho postupu, že by se od doby hodnocení nabídek do jeho přezkumu Úřadem obsahová náplň jednotlivých PIS změnila, neboť hodnocení konkrétních vlastností jednotlivých nabídek je ponecháno v kompetenci hodnotící komise. Závěr Úřadu o porušení zásady transparentnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona tak dle zadavatele nemá oporu ve skutkovém stavu.

16. K výroku II. napadeného rozhodnutí zadavatel dále namítá, že hodnotil PIS navrhovatele na základě jím poskytnutých přístupových údajů a je toho názoru, že pro hodnocení nabídky navrhovatele použil podklady, které použít měl. Zadavatel rovněž namítá, že Úřad opomněl specifický charakter vzorků, neboť dle obsahu výzvy k podání nabídek měly být hodnoceny vlastnosti softwarových produktů – PIS jako takových, nikoli instrukce ke zpřístupnění, předložené jako součást nabídky.

17. K průběhu hodnocení vzorků navrhovatel dodává, že podpůrné ověření funkčnosti hodnotící komise provedla na předmětu identickém s předmětem, který navrhovatel zpřístupnil jiným způsobem ve své nabídce. Jinými slovy dle zadavatele v rámci hodnocení komise vycházela v plném rozsahu z podkladů, ze kterých dle zadávacích podmínek veřejné zakázky vycházet měla, tedy zcela v souladu se zásadou transparentnosti. Závěrem zadavatel uvedl, že zkušenosti členů hodnotící komise s PIS navrhovatele samy o sobě nebyly podkladem hodnocení nabídek.

Závěr rozkladu

18. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil a správní řízení zastavil.

IV. Řízení o rozkladu

19. Úřad neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

20. Dne 19. 11. 2014 bylo předsedovi Úřadu doručeno podání z téhož dne, kterým zadavatel Úřadu oznámil, že dne 11. 11. 2014 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

Stanovisko předsedy Úřadu

21. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

22. Jelikož jsem zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

23. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.

V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení

24. Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

25. Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

26. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

27. Toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona bylo zahájeno doručením návrhu navrhovatele. Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení „zadání“ (pozn. předsedy Úřadu: myšleno zřejmě zrušení zadávacího řízení) veřejné zakázky.

28. Dne 19. 11. 2014 zadavatel Úřadu oznámil, že dne 11. 11. 2014 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Předložením kopie rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel prokázal, že podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku. Konstatuji, že touto skutečností bylo ukončeno zadávací řízení na veřejnou zakázku.

29. Z povahy věci tedy plyne, že již nelze přezkoumat napadené rozhodnutí z pohledu správnosti postupu zadavatele, neboť již není materie, která by mohla být přezkoumávána. Nejprve musí existovat zadávací řízení, ve kterém může zadavatel provádět úkony, aby tyto úkony bylo možno přezkoumat a případně uložit opatření k nápravě ve smyslu ustanovení § 118 zákona. Tato podmínka však v nyní šetřené věci již není splněna, neboť zadávací řízení, ve kterém by zadavatel mohl činit úkony, bylo ukončeno právem předpokládaným způsobem, tj. zrušením zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Ze strany Úřadu se tedy již nemůže jednat o přezkum postupu zadavatele při „zadávání“ předmětné veřejné zakázky. S ohledem na skutečnost, že zadavatel zrušil zadávací řízení, konstatuji, že návrh navrhovatele se stal bezpředmětným, neboť Úřad již z logiky věci nemůže věcně rozhodnout. Nastala tak skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení podle § 90 odst. 4 ve spojení s  § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

30. Návrh se tak stal v průběhu vedení tohoto správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, neboť již není zadávacího řízení, v rámci jehož průběhu by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit jednotlivý úkon zadavatele, či zadávací řízení.

31. Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

32. Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést, kde je mimo jiné třeba, aby správní orgán mohl autoritativně rozhodnout o konkrétních právech a povinnostech účastníků správního řízení. V předmětné věci však tato podmínka odpadla, neboť zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku nastaly důvody k zastavení správního řízení bez dalšího a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout, protože s ohledem na dikci § 118 odst. 1 zákona může Úřad uložit nápravné opatření (potažmo přezkoumat jeho uložení) pouze do okamžiku, než je ukončeno zadávací řízení. Úřad může uložit nápravné opatření pouze v rámci existujícího zadávacího řízení (s výjimkou případů, kdy navrhovatel návrhem brojí proti zrušení zadávacího řízení zadavatelem, což však není situace týkající se nyní šetřené věci).

33. Jelikož jsem z obsahu správního spisu zjistil, že rozklad směřuje proti napadenému rozhodnutí, kterým Úřad ve výroku II. rozhodl o nedodržení zákona zadavatelem a ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele v souvislosti s posouzením a hodnocením nabídek uchazečů a následujících úkonů v zadávacím řízení, které již bylo zadavatelem ukončeno, a to zrušením zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, dospěl jsem k závěru, že tím došlo k naplnění hypotézy § 90 odst. 4 správního řádu. Proto jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení bez dalšího zastavil.

34. Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

35. Na závěr dodávám, že rozklad zadavatele byl fakticky podán proti výrokům II., III. a IV. napadeného rozhodnutí, i když v jeho petitu navrhuje zadavatel zrušení napadeného rozhodnutí v plném rozsahu. Rozklad zadavatele nelze považovat za rozklad proti výroku I. napadeného rozhodnutí, neboť zadavatel nebyl oprávněnou osobou pro podání rozkladu proti tomuto výroku, jelikož tímto výrokem Úřad zadavateli autoritativně nezakládá a ani neupravuje či nemění žádná práva ani povinnosti. Nadto dodávám, že rozklad v souvislosti právě s výrokem I. napadeného rozhodnutí neobsahuje námitky týkající se toho, v čem zadavatel spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost tohoto výroku napadeného rozhodnutí. Na základě uvedeného podotýkám, že výrok I. napadeného rozhodnutí nabyl právní moci uplynutím lhůty pro podání rozkladu.

 

VI. Závěr

36. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel zrušil zadávací řízení, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení.

37. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále nelze odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

Předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží:

1. Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

2. Nakladatelství C. H. Beck, s.r.o., Jugmannova 750/34, 110 00 Praha 1

3. Wolters Kluwer ČR, a.s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 1

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy