číslo jednací: S881,882,883,884/2014/VZ-27004/2014/523/MLi

Instance I.
Věc Střežení všech objektů dle seznamu v rámci celé SÚZ
Účastníci
  1. České vysoké učení technické v Praze
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 1 písm. a) zákona
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 3. 1. 2015
Dokumenty file icon dokument ke stažení 513 KB

 

Č.j.:ÚOHS-S881,882,883,884/2014/VZ-27004/2014/523/MLi

 

16. prosince 2014

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení zahájeném z moci úřední dne 24. 10. 2014, jehož účastníkem je

  • zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona,

o při zadávání veřejné zakázky „Střežení všech objektů dle seznamu v rámci celé SÚZ“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 9. 2009 a uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 30. 10. 2009 pod ev. č. 60037984, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 11. 2009;

o při uzavření smlouvy o pronájmu prádla a textilií č. 609900100 ze dne 23. 11. 2009 se společností Prádelna Fišer s.r.o., IČO 26003686, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha 3 a následném uzavření dodatku č. 2 ze dne 17. 1. 2011, kterým byl upraven ceník praní prádla, dodatku č. 5 ze dne 30. 8. 2011, kterým byl upraven ceník praní prádla, dodatku č. 7 ze dne 30. 1. 2012, kterým byl upraven ceník praní prádla a dodatku č. 8 ze dne 29. 10. 2013, kterým byl upraven ceník praní prádla;

o při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce a výměna oken na kolejích Strahov“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy výzva k podání nabídek byla odeslána dne 21. 4. 2010;

o při zadávání veřejné zakázky „Částečná rekonstrukce vnitřního vytápěcího zařízení na koleji Bubeneč včetně stavebních úprav a výměny radiátorů a termostatických ventilů“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy ze dne 15. 6. 2011, a na kterou byla dne 7. 7. 2011 uzavřena smlouva se společností TOPEZ, s.r.o., IČO 27172783, se sídlem Hraniční 1077/24, 276 01 Mělník;

o při zadávání veřejné zakázky „Stavební rekonstrukce kotelen na blocích č. 9 a 11 na kolejích Strahov“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy ze dne 30. 5. 2011, a na kterou byla dne 21. 6. 2011 uzavřena smlouva se společností TOPEZ, s.r.o., IČO 27172783, se sídlem Hraniční 1077/24, 276 01 Mělník,

 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v bodu 11. zadávací dokumentace veřejné zakázky „Střežení všech objektů dle seznamu v rámci celé SÚZ“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 9. 2009 a uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 30. 10. 2009 pod ev. č. 60037984, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 11. 2009, stanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Nabídka dalších činností a úkonů nad požadovaný rozsah služeb“ v rozporu s ustanovením § 44 odst. 3 písm. f) cit. zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 cit. zákona, když neuvedl, jakým způsobem budou podle uvedeného hodnotícího kritéria nabídky hodnoceny, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 2. 3. 2010 s vybraným uchazečem BAHYR s.r.o., IČO 28486838, se sídlem Žitná 1578/52, 120 00 Praha 2, smlouvu na veřejnou zakázku podle § 82 cit. zákona.

 

II.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že postupoval v rozporu s ust. § 21 odst. 1 cit. zákona, když plnění, které bylo obsahem smlouvy o pronájmu prádla a textilií č. 609900100 ze dne 23. 11. 2009 uzavřené se společností Prádelna Fišer s.r.o., IČO 26003686, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha 3, k níž následně uzavřel dodatek č. 2 ze dne 17. 1. 2011, kterým byl upraven ceník praní prádla, dodatek č. 5 ze dne 30. 8. 2011, kterým byl upraven ceník praní prádla, dodatek č. 7 ze dne 30. 1. 2012, kterým byl upraven ceník praní prádla, a dodatek č. 8 ze dne 29. 10. 2013, kterým byl upraven ceník praní prádla, nezadal jako veřejnou zakázku v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel s uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku podle § 82 cit. zákona.

 

III.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 82 odst. 2 citovaného zákona, neboť dne 19. 10. 2010 uzavřel ve veřejné zakázce „Rekonstrukce a výměna oken na kolejích Strahov“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy výzva k podání nabídek byla odeslána dne 21. 4. 2010, s vybraným uchazečem – Jiří Kout, IČO 72691549, se sídlem Družstevní 2435, 438 01 Žatec – dodatek č. 1, jímž se měnil termín realizace veřejné zakázky stanovený ve smlouvě ze dne 3. 6. 2010, přičemž tato změna je v rozporu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, přičemž tento postup mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

 

IV.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 citovaného zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky, kterým byla rekonstrukce vytápěcích zařízení, na dvě veřejné zakázky, a to

· na veřejnou zakázku „Částečná rekonstrukce vnitřního vytápěcího zařízení na koleji Bubeneč včetně stavebních úprav a výměny radiátorů a termostatických ventilů“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy ze dne 15. 6. 2011, a

· na veřejnou zakázku „Stavební rekonstrukce kotelen na blocích č. 9 a 11 na kolejích Strahov“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy ze dne 30. 5. 2011,

čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 citovaného zákona, v důsledku čehož veřejnou zakázku v rozporu s § 21 citovaného zákona nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel

· dne 7. 7. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem TOPEZ, s.r.o., IČO 27172783, se sídlem Hraniční 1077/24, 276 01 Mělník, smlouvu na veřejnou zakázku „Částečná rekonstrukce vnitřního vytápěcího zařízení na koleji Bubeneč včetně stavebních úprav a výměny radiátorů a termostatických ventilů“, a

· dne 21. 6. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem TOPEZ, s.r.o., IČO 27172783, se sídlem Hraniční 1077/24, 276 01 Mělník, smlouvu na veřejnou zakázku „Stavební rekonstrukce kotelen na blocích č. 9 a 11 na kolejích Strahov“.

 

V.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí se zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

 

pokuta ve výši 300 000,– Kč (tři sta tisíc korun českých).

 

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

 

Odůvodnění

 

I. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) –

o při zadávání veřejné zakázky „Střežení všech objektů dle seznamu v rámci celé SÚZ“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 26. 9. 2009 a uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 30. 10. 2009 pod ev. č. 60037984, ve znění opravy uveřejněné dne 3. 11. 2009 (dále jen „veřejná zakázka na střežení objektů“), přičemž zadavatel se ve smyslu ustanovení § 151 odst. 1 zákona nechal při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností ORGAMET CZ s.r.o., Národní obrany 826/31, 160 00 Praha 6;

o ve věci uzavření smlouvy o pronájmu prádla a textilií č. 609900100 ze dne 23. 11. 2009 se společností Prádelna Fišer s.r.o., IČO 26003686, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha 3 a následném uzavření dodatku č. 2 ze dne 17. 1. 2011, kterým byl upraven ceník praní prádla, dodatku č. 5 ze dne 30. 8. 2011, kterým byl upraven ceník praní prádla, dodatku č. 7 ze dne 30. 1. 2012, kterým byl upraven ceník praní prádla a dodatku č. 8 ze dne 29. 10. 2013, kterým byl upraven ceník praní prádla (dále jen „veřejná zakázka na pronájem prádla“);

o při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce a výměna oken na kolejích Strahov“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy výzva k podání nabídek byla odeslána dne 21. 4. 2010 (dále jen „veřejná zakázka na výměnu oken“), přičemž zadavatel se ve smyslu ustanovení § 151 odst. 1 zákona nechal při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností ORGAMET CZ s.r.o., Národní obrany 826/31, 160 00 Praha 6;

o při zadávání veřejné zakázky „Částečná rekonstrukce vnitřního vytápěcího zařízení na koleji Bubeneč včetně stavebních úprav a výměny radiátorů a termostatických ventilů“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu, kdy smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena dne 7. 7. 2011 se společností TOPEZ, s.r.o., IČO 27172783, se sídlem Hraniční 1077/24, 276 01 Mělník (dále jen „veřejná zakázka na rekonstrukci vytápění“), přičemž zadavatel se ve smyslu ustanovení § 151 odst. 1 zákona nechal při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností ORGAMET CZ s.r.o., Národní obrany 826/31, 160 00 Praha 6;

o při zadávání veřejné „Stavební rekonstrukce kotelen na blocích č. 9 a 11 na kolejích Strahov“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu, kdy smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena dne 21. 6. 2011 se společností TOPEZ, s.r.o., IČO 27172783, se sídlem Hraniční 1077/24, 276 01 Mělník (dále jen „veřejná zakázka na rekonstrukci kotelen“), přičemž zadavatel se ve smyslu ustanovení § 151 odst. 1 zákona nechal při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností ORGAMET CZ s.r.o., Národní obrany 826/31, 160 00 Praha 6.

2. Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnými veřejnými zakázkami a vyjádření k podnětu.

3. Po přezkoumání obsahu podnětu a dokumentace o předmětných veřejných zakázkách získal Úřad pochybnosti, zda zadavatel postupoval při zadávání předmětných veřejných zakázek v souladu se zákonem, a proto ve věci zahájil správní řízení z moci úřední.

II. PRŮBĚH SPOLEČNÉHO SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

4. Ve věci pochybnosti, zda zadavatel stanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „Nabídka dalších činností a úkonů nad požadovaný rozsah služeb“ v souladu s ust. § 44 odst. 1 zákona a § 44 odst. 3 písm. f) zákona, zda dodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 zákona a zda se nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když na plnění veřejné zakázky na střežení objektů uzavřel dne 2. 3. 2010 s dodavatelem BAHYR s.r.o., IČO 28486838, se sídlem Žitná 1578/52, 120 00 Praha 2, smlouvu, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S881/2014/VZ.

5. Ve věci pochybnosti, zda zadavatel nepostupoval v rozporu s ust. § 21 odst. 1 zákona, když veřejnou zakázku na pronájem prádla nezadal jako veřejnou zakázku v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení, a zda se nedopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když na plnění veřejné zakázky uzavřel smlouvu o pronájmu prádla a textilií č. 609900100 ze dne 23. 11. 2009 se společností Prádelna Fišer s.r.o., IČO 26003686, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha 3, k níž následně uzavřel dodatek č. 2 ze dne 17. 1. 2011, kterým byl upraven ceník praní prádla, dodatek č. 5 ze dne 30. 8. 2011, kterým byl upraven ceník praní prádla, dodatek č. 7 ze dne 30. 1. 2012, kterým byl upraven ceník praní prádla a dodatek č. 8 ze dne 29. 10. 2013, kterým byl upraven ceník praní prádla, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S882/2014/VZ.

6. Ve věci pochybnosti, zda zadavatel postupoval v souladu s ust. § 82 odst. 2 zákona, a zda uzavřel smlouvu o dílo ze dne 3. 6. 2010 na veřejnou zakázku na výměnu oken v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, když dodatky č. 1 a 2 k původní smlouvě na veřejnou zakázku změnil termín plnění veřejné zakázky tak, že ukončení smluvního vztahu bylo stanoveno na 1. 12. 2013, resp. zda se nedopustil obcházení ust. § 82 odst. 2 zákona tím, že uzavřel dodatky č. 1 a 2 k původní smlouvě o dílo ze dne 3. 6. 2010, kterými podstatně změnil termín plnění veřejné zakázky na výměnu oken, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S883/2014/VZ.

7. Ve věci pochybnosti, zda zadavatel nepostupoval v rozporu s ust. § 13 odst. 3 zákona tím, že rozdělil předmět veřejné zakázky na rekonstrukci vytápění a rekonstrukci kotelen tak, že tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, a v té souvislosti nedodržel postup stanovený v § 21 zákona, když neprovedl zadávací řízení v souladu s ust. § 21 odst. 1 zákona a veřejnou zakázku na rekonstrukci kotelen a veřejnou zakázku na rekonstrukci vytápění nezadal jako veřejnou zakázku v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení, a zda se s ohledem na výše uvedené nedopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S884/2014/VZ.

8. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

9. Zahájení správního řízení sp. zn. S881/2014/VZ oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S881/2014/VZ-22623/2014/523/MLi ze dne 24. 10. 2014. Zahájení správního řízení sp. zn. S882/2014/VZ oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S882/2014/VZ-22626/2014/523/MLi ze dne 24. 10. 2014.  Zahájení správního řízení sp. zn. S883/2014/VZ oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S883/2014/VZ-22635/2014/523/MLi ze dne 24. 10. 2014. Zahájení správního řízení sp. zn. S884/2014/VZ oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S884/2014/VZ-22636/2014/523/MLi ze dne 24. 10. 2014. Dne 27. 10. 2014 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S881,882,883,884/2014/VZ-22642/2014/523/MLi, kterým byla spojena správní řízení vedená pod sp. zn. S881/2014/VZ, S882/2014/VZ, S883/2014/VZ a S884/2014/VZ. Dne 29. 10. 2014 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S881,882,883,884/2014/VZ-22648/2014/523/MLi stanovil zadavateli lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, a vyjádřit v řízení své stanovisko. Usnesením č. j. ÚOHS-S881,882,883,884/2014/VZ-25033/2014/523/MLi ze dne 25. 11. 2014 stanovil Úřad zadavateli lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

10. Dne 3. 11. 2014 bylo osobě pověřené zadavatelem, Ing. Václavu Svobodovi, umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S881,882,883,884/2014/523/MLi.

11. Následně bylo dne 4. 12. 2014 osobě pověřené zadavatelem, Ing. Václavu Svobodovi, umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S881,882,883,884/2014/523/MLi.

Stanovisko zadavatele

12. Dne 24. 11. 2014 bylo Úřadu doručeno stanovisko zadavatele. Zadavatel uvedl, že správní spis neobsahuje žádné jemu neznámé skutečnosti či dokumenty, pokusil se proto přiblížit situaci, která panovala ve vedení ČVUT – SÚZ v letech, kdy byly předmětné veřejné zakázky zadávány. Zadavatel uvedl, že zodpovědná osoba již u něj není v pracovním poměru a odmítá komunikovat ohledně okolností zadávání veřejných zakázek. Po jmenování nového vedení byly učiněny veškeré kroky, aby nadále bylo postupováno v souladu se zákonem, přičemž tyto kroky zadavatel specifikoval. Zadavatel dle svého tvrzení momentálně respektuje zákonné předpisy, a proto se domnívá, že šetření předchozích chyb již nebude účinné, navíc vzhledem k situaci, kdy se bez znalosti podrobností nemůže účinně bránit. Zadavatel požádal Úřad, aby uvedené bral v potaz a zvážil další postup ve správním řízení.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Průběh zadávacího řízení veřejné zakázky na střežení objektů

13. Předmět veřejné zakázky na střežení objektů vymezil zadavatel v bodu II.1.5) oznámení o zakázce následovně: „Předmětem činnosti je zařizovat za úplatu provozování vrátenské a recepční služby v prostorech objektů ve vlastnictví ČVUT ‚Správy účelových zařízení se sídlem Vaníčkova 7/315 – 160 17, v Praze 6‘“. Předpokládanou hodnotu stanovil zadavatel ve výši 72 000 000,- Kč.

14. Jako základní hodnotící kritérium uvedl zadavatel v bodu 11. zadávací dokumentace ekonomickou výhodnost nabídky. Dílčí hodnotící kritéria a jejich váhy stanovil následovně:

  1. Cena celkem bez DPH 40%

  2. Nabídka dalších činností a úkonů nad požadovaný rozsah služeb 40%

  3. Sankce   20%

15. K popisu způsobu hodnocení zadavatel uvedl, že pro hodnocení nabídek „použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce bude dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria“. K postupu hodnocení dílčího kritéria č. 2 zadavatel dále uvedl: „Toto dílčí kritérium bude vyhodnoceno samostatně a to tak, že hodnotící komise sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné. Komise bude hodnotit rozsah a výhodnost podmínek pro zadavatele nad rámec vymezený v čl. 2. 2. ‚Základní požadavky na rozsah nabízených služeb‘ [pozn. Úřadu: rozdělení služeb, způsob převzetí služby při nástupu, způsob předání služby při ukončení, další povinnosti/omezení při výkonu služby]. Nabídnuté činnosti nad rámec pěti základních požadavků budou porovnány mezi sebou a ohodnoceny bodovou stupnicí 0 -20 bodů, kde 20 bodů je nejlepší hodnocení a 0 nejhorší hodnocení. Součet získaných bodů jednotlivých dílčích subkritérií bude přepočítán podle dále uvedeného vzorce, tj. nejvhodnější nabídka obdrží 100 bodů a ostatní o příslušný poměr méně bodů“.

16. Podle protokolu o otevírání obálek ze dne 11. 12. 2009 obdržel zadavatel 7 nabídek. Podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek se na prvním místě umístila nabídka uchazeče BAHYR s.r.o., IČO 28486838, se sídlem Žitná 1578/52, 120 00 Praha 2 (dále jen „vybraný uchazeč BAHYR s.r.o.“). Zadavatel dne 8. 1. 2010 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky.

17. Dne 2. 3. 2010 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem BAHYR s.r.o. smlouvu na veřejnou zakázku na střežení objektů.

Závěry Úřadu k veřejné zakázce na střežení objektů

18. Podle ust. § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

19. Podle ust. § 44 odst. 3 písm. f) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

20. Podle ust. § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

21. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel v souladu s ust. § 78 odst. 5 zákona jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.

22. Podle § 78 odst. 6 zákona uvede zadavatel dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

23. V bodu 11. zadávací dokumentace zvolil zadavatel jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky. Dílčí hodnotící kritéria a jejich váhy stanovil následovně:

1. Cena celkem bez DPH 40%

2. Nabídka dalších činností a úkonů nad požadovaný rozsah služeb 40%

3. Sankce   20%

24. K popisu způsobu hodnocení zadavatel uvedl, že pro hodnocení nabídek „použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce bude dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria“. K postupu hodnocení dílčího kritéria č. 2 zadavatel dále uvedl: „Toto dílčí kritérium bude vyhodnoceno samostatně a to tak, že hodnotící komise sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné. Komise bude hodnotit rozsah a výhodnost podmínek pro zadavatele nad rámec vymezený v čl. 2. 2. ‚Základní požadavky na rozsah nabízených služeb‘ [pozn. Úřadu: rozdělení služeb, způsob převzetí služby při nástupu, způsob předání služby při ukončení, další povinnosti/omezení při výkonu služby]. Nabídnuté činnosti nad rámec pěti základních požadavků budou porovnány mezi sebou a ohodnoceny bodovou stupnicí 0 – 20 bodů, kde 20 bodů je nejlepší hodnocení a 0 nejhorší hodnocení. Součet získaných bodů jednotlivých dílčích subkritérií bude přepočítán podle dále uvedeného vzorce, tj. nejvhodnější nabídka obdrží 100 bodů a ostatní o příslušný poměr méně bodů“.

25. Dne 13. 11. 2009 vydal zadavatel dodatečnou informaci k zadávacím podmínkám, která obsahovala odpověď na následující dotaz: „na straně 7 zadávací dokumentace je v čl. 11 odst. 2 uvedeno hodnocení míry dílčího kritéria ‚Nabídka dalších činností …‘, ale nikde není ani náznakově […] uvedeno o jaké činnosti nebo úkony se dle zadavatele může jednat. Doporučuji upřesnění tohoto bodu.“ Odpověď zadavatele byla následující: „V zadávací dokumentaci na str. 4, článek 2.2. je uvedeno v poznámce: ‚Zadavatel uvádí svoje minimální požadavky na způsob a rozsah zajištění vrátenské a recepční služby, uchazeči jsou povinni zpracovat návrh, ve kterém zahrnou všechny požadované činností a zároveň mohou uvést další činnosti, které by zajistili pro zadavatele, a to bez vlivu na výši nabídkové ceny. Celý tento návrh (včetně dalších nabídnutých činností) bude předmětem hodnotícího kritéria č. 2‘ Dále jsou v článku 2.2. uvedeny v pěti okruzích základní minimální požadavky zadavatele na rozsah nabízených služeb, které je nutné ze strany uchazečů respektovat a zapracovat je do návrhu. Nabídky dalších činností ve smyslu vykonávaní vrátenské a recepční služby na vysokoškolských kolejích očekává zadavatel od uchazečů.

26. Dne 26. 11. 2009 vydal zadavatel další dodatečnou informaci, jež obsahovala dotaz následujícího znění: „Žádám o informaci, jakým způsobem budou kvantifikovány nabídky v rámci hodnocení dílčího kritéria ‚Nabídka dalších činností a úkonů nad požadovaný rozsah služeb‘. Mohou být navržené činnosti a úkoly nad požadovaný rozsah pouze z oblasti ostrahy majetku a osob, nebo tím zadavatel myslí jakékoli další činnosti, tedy i ty, které s výkonem strážní služby přímo nesouvisejí (např. úklid, doprava či jiné služby)?“ Zadavatel odpověděl takto: „Navržené činnosti a úkoly nad požadovaný rozsah musí být pouze z oblasti ostrahy majetku a osob, další nabízené činnosti, které s výkonem strážní služby přímo nesouvisejí (např. úklid, doprava či jiné služby), nebudou zahrnuty do hodnocení.“

27. Z popisu způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Nabídka dalších činností a úkonů nad požadovaný rozsah služeb“ tak, jak byl zadavatelem stanoven v zadávací dokumentaci veřejné zakázky na střežení objektů, není zřejmé, jakým způsobem bylo toto dílčí hodnotící kritérium hodnoceno. Ze zadávací dokumentace jednoznačně nevyplývá, jaké služby nad rámec požadovaných by zadavatel považoval za vhodnější a z jakého důvodu, ani jakým způsobem zadavatel hodlal rozhodovat o přiřazení konkrétního počtu bodů za jednotlivé nabízené služby.

28. Pokud zadavatel z jakéhokoli důvodu zvolí subjektivní hodnotící kritérium, musí být ze zadávací dokumentace zcela jasné a srozumitelné, jak bude následně podle tohoto kritéria nabídky hodnotit. Úřad je přesvědčen, že ani vysvětlení dílčího hodnotícího kritéria v bodu 11. zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na střežení objektů není pro jeho srozumitelnost dostačující, o čemž ostatně svědčí i dotazy uchazečů o veřejnou zakázku. Z dotazů uvedených v dodatečných informacích je patrné, že uchazeči nejen nevěděli, jak se budou služby nabízené v rámci hodnotícího kritéria č. 2 hodnotit, ale dokonce ani jaké služby mají zadavateli nabídnout – zadavatel neuvedl žádné preference, pouze požadoval, aby nabízené služby souvisely s ostrahou osob a majetku. Upřesňující informace nebyly ani obsahem odpovědí zadavatele v dodatečných informacích, naopak je zde uvedeno, že „nabídky dalších činností ve smyslu vykonávaní vrátenské a recepční služby na vysokoškolských kolejích očekává zadavatel od uchazečů.

29. Pokud zadavatel zvolí jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, musí dílčí hodnotící kritéria stanovit tak, aby ze zadávací dokumentace „bylo zcela jednoznačně patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou nabídky ‚soutěžit‘“ (rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 25. 3. 2008, č. j. 62 Ca 34/2007-165). Dílčí kritéria tedy musí být popsána natolik „konkrétně, přesně a jednoznačně, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu… Už při zpracování nabídky musí být jednotlivým uchazečům zřejmé, podle jakých hodnotících kritérií a jakým konkrétním způsobem budou nabídky hodnoceny, a tedy jak mají být jednotlivé nabídky zpracovány, aby byly při hodnocení ‚úspěšnými‘“ (viz předchozí citované rozhodnutí Krajského soudu v Brně). 

30. V návaznosti na uvedené skutečnosti se nejeví jako překvapivé, že uchazeči nabídli zadavateli celou škálu různorodých služeb nad rámec pěti požadovaných. Některé služby nabízeli všichni uchazeči, značnou část služeb však nabízeli jen někteří uchazeči (namátkou kontrola čistoty pracoviště při převzetí, zákaz poskytování seznamů zaměstnanců klienta, zákaz poskytovat informace médiím, kniha drobných úrazů, vybavení vrátnic PC technikou VRÁTNICE, spolupráce s detektivní a poradenskou službou aj.).

31. Hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 8. 1. 2010 uvedla, že hodnocení služeb nabízených v rámci hodnotícího kritéria č. 2 je uvedeno v příloze č. 1 a 2 zprávy. Přílohou č. 1 je tabulka pořadí hodnotící komise, kde je u jednotlivých uchazečů uveden celkový počet bodů, který získali v rámci hodnotícího kritéria č. 2. Přílohu č. 2 tvoří „Popis způsobu hodnocení dílčího kritéria č. 2 – Nabídka dalších činností a úkonů nad požadovaný rozsah služeb“. Součástí této přílohy je také tabulka posouzení hodnotícího kritéria č. 2, kde hodnotící komise rozdělila služby nabízené nad rámec požadovaných do pěti kategorií podle toho, s jakou požadovanou službou nejvíce souvisí. K přidělování počtu bodů je v příloze č. 2 uvedeno, že k základnímu bodovému ohodnocení (pět požadavků zadavatele) „připočítala komise bodové hodnocení nad rámec požadavků zadavatele, které nebylo možno přiřadit k žádné z pěti požadovaných oblastí, a to půl bodu za každou nabídku (výsledek zaokrouhlen na celé číslo)“. Z uvedeného lze dovodit, že hodnotící komise přidělovala podle počtu služeb nabízených nad rámec požadovaného, nikoli podle jejich charakteru, přičemž nabídka, která obsahovala např. čtyři služby nad rámec, dostala stejné bodové ohodnocení jako nabídka, která obsahovala pouze tři nabízené služby, tedy 4 body (v důsledku zaokrouhlení nahoru). Uvedený způsob hodnocení však nebylo žádným způsobem možné zjistit ani jakkoli předvídat ze znění hodnotícího kritéria č. 2 uvedeného v zadávací dokumentaci, z popisu hodnocení kritéria č. 2 uvedeného v zadávací dokumentaci, na základě informací uvedených v dodatečných informacích, jakož ani z žádného jiného dokumentu z dokumentace o veřejné zakázce na střežení objektů. Hodnocení, které hodnotící komise provedla, není předmětem šetření v tomto případě, neboť je podstatné, aby uchazeči věděli předem, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny a to, jakým způsobem bylo skutečně hodnoceno, nemůže jakkoli zhojit postup zadavatele při stanovení způsobu hodnocení, jež z povahy věci hodnocení samotnému předchází. Ať už tedy byl ve výsledku způsob hodnocení nabídek jakýkoli, měl být tento systém přidělování bodů znám uchazečům před jeho zahájením. Pokud by uchazeči věděli, že nabízené služby budou hodnoceny podle počtu a nikoli charakteru, lze očekávat, že by se při podávání nabídek zachovali jinak.

32. Je třeba také poukázat na skutečnost, že zadavatel přiřadil hodnotícímu kritériu „Nabídka dalších činností a úkonů nad požadovaný rozsah služeb“ váhu 40 %, tedy toto kritérium pro něj mělo značný význam (dokonce stejný jako nabídková cena). Jako nejvhodnější nabídka by v případě znalosti způsobu hodnocení hodnotícího kritéria č. 2 (a následného navýšení počtu jednotlivých služeb nabízených nad rámec) mohla být vyhodnocena jiná nabídka než ta, kterou předložil vybraný uchazeč, možný vliv na výběr nejvhodnější nabídky je tedy v tomto případě zjevný.

33. Zadavatel v zadávacích podmínkách neuvedl své preference pro posouzení služeb nabízených nad rámec požadovaných, tedy nedal dodavatelům nijak najevo, které vlastnosti služeb by hodnotil příznivěji a které méně příznivě, případně že klíčem pro přidělování bodového ohodnocení bude počet nabízených služeb. Takový postup zadavatele je značně neprůhledný a nečitelný, tedy v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 zákona.

34. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v bodu 11. zadávací dokumentace veřejné zakázky na střežení stanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Nabídka dalších činností a úkonů nad požadovaný rozsah služeb“ v rozporu s ustanovením § 44 odst. 3 písm. f) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 cit. zákona, když neuvedl, jakým způsobem budou podle uvedeného hodnotícího kritéria nabídky hodnoceny, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, pročež Úřad rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Postup zadavatele při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku na pronájem prádla

35. Dne 23. 11. 2009 uzavřel zadavatel se společností Prádelna Fišer s.r.o., IČO 26003686, se sídlem Kubelíkova 1224/42, 130 00 Praha 3 (dále jen „Prádelna Fišer“) smlouvu o pronájmu prádla a textilií č. 609900100 (dále jen „původní smlouva na pronájem prádla“), přičemž Prádelna Fišer byla v tomto smluvním vztahu pronajímatelem a zadavatel nájemcem. Předmětem původní smlouvy na pronájem prádla byl „pronájem a praní prádla, ostatních textilních součástí, ve vlastnictví pronajímatele za úhradu stanovenou touto smlouvou a to pro nájemce dle podmínek v dalších částech smlouvy.“ Původní smlouva na pronájem prádla byla uzavřena na dobu pěti let, s účinností od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2014. Přílohou č. 1 původní smlouvy na pronájem prádla byl ceník praní prádla, přílohou č. 2 ceník pronájmu prádla, v příloze č. 3 byl seznam přijatého prádla.

36. Dne 8. 2. 2010 uzavřel zadavatel s Prádelnou Fišer dodatek č. 1 k původní smlouvě na pronájem prádla, jímž bylo doplněno, že „nájemce poskytne pronajímateli bezplatně prostory, (sklady) včetně služeb na jednotlivých místech plnění“. Přílohou dodatku č. 2 byl ceník praní prádla. Dne 17. 1. 2011 uzavřel zadavatel s Prádelnou Fišer dodatek č. 3 k původní smlouvě na pronájem prádla, jehož obsahem byla změna ceníku pronájmu prádla. Dne 25. 2. 2011 uzavřel zadavatel s Prádelnou Fišer dodatek č. 4 k původní smlouvě o pronájmu prádla, jehož obsahem bylo zrušení přílohy č. 3 původní smlouvy na pronájem prádla, která obsahovala seznam přijatého prádla. Dne 30. 8. 2011 uzavřel zadavatel s Prádelnou Fišer dodatek č. 5 a č. 6 k původní smlouvě na pronájem prádla, kterým se měnil ceník praní prádla a ceník pronájmu prádla. Dne 30. 1. 2012 uzavřel zadavatel s Prádelnou Fišer dodatek č. 7 k původní smlouvě na pronájem prádla, kterým byl změněn ceník prádla. Dne 29. 10. 2013 uzavřel zadavatel s Prádelnou Fišer dodatek č. 8 k původní smlouvě na pronájem prádla, jímž se upravuje ustanovení o reklamaci a mění ceník praní prádla.

37. Po přezkoumání obsahu podnětu a dokumentace ke smlouvě na pronájem prádla získal Úřad pochybnost, zda zadavatel nepostupoval v rozporu s ust. § 21 odst. 1 zákona, když smlouvu na pronájem prádla a textilií nezadal jako veřejnou zakázku v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení, a zda se nedopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když na plnění veřejné zakázky uzavřel původní smlouvu o pronájmu prádla a dodatky k uvedené smlouvě, a proto ve věci zahájil správní řízení z moci úřední.

Závěry Úřadu k postupu zadavatele při uzavírání smlouvy na veřejnou zakázku na pronájem prádla

38. Podle ust. § 7 odst. 1 je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

39. Podle § 7 odst. 3 zákona se veřejné zakázky podle výše předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

40. Podle ust. § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.

41. Podle ust. § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.

42. Podle ust. § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

43. Podle ust. § 21 odst. 1 zákona upravuje zákon tyto druhy zadávacích řízení

a) otevřené řízení,

b) užší řízení,

c) jednací řízení s uveřejněním,

d) jednací řízení bez uveřejnění,

e) soutěžní dialog,

f) zjednodušené podlimitní řízení.

44. Zadavatel uzavřel dne 23. 11. 2009 s Prádelnou Fišer původní smlouvu na pronájem prádla, (přičemž zadavatel byl v postavení nájemce) jejímž předmětem byl pronájem a praní prádla a ostatních textilních součástí ve vlastnictví pronajímatele (Prádelna Fišer), dále také žehlení, praní, čištění, opravování a doprava prádla nájemci za sjednané ceny. V čl. II původní smlouvy na pronájem prádla byla stanovena četnost svozu prádla pronajímatelem v devíti zařízeních nájemce pro výkon výše uvedených činností, a to následovně:

 

Objekt Četnost svozu prádla

Říjen-červen červenec-září

 

Areál Strahov 1x za týden 2x za týden

Sinkuleho kolej 1x za 2 týdny 2x za týden

Dejvická kolej 1x za 2 týdny 2x za týden

Bubenečská kolej 1x za 2 týdny 2x za týden

Kolej Orlík 1x za 2 týdny 2x za týden

Hlávkova kolej 1x za 2 týdny 2x za týden

Kolej Podolí 1x za týden 2x za týden

Masarykova kolej 1x za 2 týdny 2x za týden“

Pro Blok Strahov 12 bylo uvedeno „podle potřeb a pokynů nájemce pro celoroční provoz (hostel)“.

45. Původní smlouva na pronájem prádla byla uzavřena na dobu určitou, od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2014. Podle přílohy č. 1 smlouvy byly ceny za jedno vyprání stanoveny následovně:

prostěradlo – 12,00 Kč/ks

polštář – 9,00 Kč/ks

povlak – 18,50 Kč/ks

46. Podle přílohy č. 2 smlouvy byl ceník pronájmu převzatého prádla stanoven následovně:

prostěradlo – 2 Kč/měsíc

polštář – 1 Kč/měsíc

povlak – 4 Kč/měsíc

47. Podle přílohy č. 3 smlouvy převzal dne 23. 11. 2009 zástupce nájemce (zadavatele) 30 806 prostěradel, 35 920 polštářů a 34 873 povlaků na přikrývku.

48. Následně byl dodatkem č. 1 ze dne 8. 2. 2010 doplněn čl. VII původní smlouvy na pronájem prádla o poskytnutí skladů. Dodatkem č. 2 ze dne 17. 1. 2011 upraven ceník praní prádla takto: prostěradlo 12,50 Kč/ks, polštář 10,00 Kč/ks a povlak 19,00 Kč/ks. Dodatkem č. 3 ze dne 17. 1. 2011 upraven ceník za pronájem prádla následovně: prostěradlo 2,00 Kč/měsíc, polštář 1,50 Kč/měsíc a povlak 4,00 Kč/měsíc.

49. Dodatkem č. 4 byl upraven počet kusů ložního prádla, které nájemce předal pronajímateli takto: prostěradlo 28 150 ks, polštář 28 350 ks a povlak na přikrývku 28 350 Kč. Dodatkem č. 5 ze dne 30. 8. 2011 byl upraven ceník praní prádla následovně: polštář 11,00 Kč/ks, prostěradlo 14,50 Kč/ks a povlak 19,00 Kč/ks, dodatkem č. 6 ze dne 30. 8. 2011 byl upraven ceník za pronájem prádla následovně: prostěradlo 2,50 Kč/měsíc, polštář 2,00 Kč/měsíc a povlak 4,50 Kč/měsíc. Dodatkem č. 7 ze dne 30. 1. 2012 byl upraven ceník za praní prádla: polštář 11,50 Kč/ks, prostěradlo 15,20 Kč/ks a povlak 20,00 Kč/ks a počet kusů převzatého prádla: prostěradlo 27 000 ks, polštář 26 100 ks a povlak na přikrývku 26 100 ks. Dodatkem č. 8 ze dne 29. 10. 2013 bylo upraveno ustanovení o reklamacích, dále ceník praní prádla: povlak na polštář 9,80 Kč/ks, povlak na přikrývku 17,00 Kč/ks a prostěradlo 12,90 Kč/ks, a dále počet kusů převzatého prádla: povlak na polštář 26 100 ks, povlak na přikrývku 26 100 ks a prostěradlo 27 000 ks.

50. Podle ust. § 8 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci (dále jen "zboží"), a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing). Veřejnou zakázkou na dodávky je rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží podle § 8 odst. 1 zákona rovněž poskytnutí služeb nebo stavebních prací spočívajících v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.

51. Podle ust. § 9 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a) provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona,

b) provedení stavebních prací podle písmene a) a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, nebo

c) zhotovení stavby, která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, případně i související projektové či inženýrské činnosti, a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci.

Veřejnou zakázkou na stavební práce je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění podle odstavce 1 rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem. Za veřejnou zakázku na stavební práce se považují rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.

52. Podle ust. § 10 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce. Veřejnou zakázkou na služby je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž

a) poskytnutí dodávky podle § 8 zákona, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky, nebo

b) provedení stavebních prací podle § 9 zákona, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby.

53. Předmět původní smlouvy na pronájem byl vymezen následovně: „pronájem a praní prádla, ostatních textilních součástí, ve vlastnictví pronajímatele za úhradu stanovenou touto smlouvou a to pro nájemce dle podmínek v dalších částech smlouvy.“

54. S ohledem na uvedené lze konstatovat, že předmětem smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a Prádelnou Fišer byly „služby“, neboť služby v podobě praní prádla byly převažující složkou uvedeného smluvního vztahu a předpokládaná hodnota poskytovaných služeb praní prádla (fakticky jde o sjednanou cenu za praní) je vyšší než předpokládaná hodnota pronájmu prádla a textilií (tj. sjednaná cena za pronájem prádla), jež byly pouze nezbytnými dodávkami ke splnění veřejné zakázky.

55. Dne 30. 9. 2014 (v rámci šetření podnětu sp. zn. P1014/2013) poskytl zadavatel Úřadu soubor dokladů – faktur vystavených Prádelnou Fišer za roky 2010 – 2013.[1] Ze zmíněných dokladů poskytnutých zadavatelem vyplynulo, že zadavatel již v prvním roce účinnosti smlouvy, tedy v roce 2010, a i v letech následujících, výrazně překročil limit stanovený zákonem pro tzv. veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou by neměl povinnost zadávat podle zákona (s výjimkou zásad uvedených v § 6 zákona). Z dokladů poskytnutých zadavatelem zjistil Úřad součtem jednotlivých faktur za pronájem a praní prádla následující skutečnosti. Za plnění poskytnuté Prádelnou Fišer za rok 2010 zaplatil zadavatel 3 124 272 Kč s DPH (20 %), tedy 2 499 418 Kč bez DPH. Za rok 2011 dosahovalo plnění 3 297 577 Kč s DPH (20 %), tedy 2 638 062 Kč bez DPH. Za rok 2012 dosahovalo plnění 3 489 619,5 Kč s DPH (20 %), tedy 2 791 696 Kč bez DPH. Za rok 2013 dosahovalo plnění 3 156 466,5 Kč s DPH (21 %), tedy 2 493 609 Kč bez DPH. Celkem dosáhlo plnění za roky 2010 – 2013 hodnoty 10 422 785 Kč bez DPH (13 067 935 Kč s DPH). Limit pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby činil ke dni uzavření smlouvy na pronájem prádla 2 000 000 Kč bez DPH, je tedy zřejmé, že zadavatel tento limit překročil jak v součtu za dobu účinnosti smlouvy, tak i v jednotlivých účetních obdobích účinnosti smlouvy, a proto měl podle zákona povinnost zadat uvedené plnění jako veřejnou zakázku v jednom z v úvahu přicházejících zadávacích řízení.

56. Podle § 15 odst. 1 zákona se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby obdobně použijí ust. § 14 zákona, které se týká stanovení předpokládané hodnoty u veřejných zakázek na dodávky. Podle § 14 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky se stanoví na základě předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy na dodávky, má-li být smlouva uzavřena na dobu určitou (jako v tomto případě), přičemž podle § 14 odst. 3 zákona je základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky,

a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců.

Takto vypočtený základ se dále podle § 14 odst. 3 zákona pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, upraví v závislosti na době účinnosti smlouvy podle pravidel uvedených výše.

57. Jelikož zadavatel musel, s ohledem na skutečnost, že praní prádla probíhalo v jím spravovaných objektech, znát přibližný počet kusů ložního prádla, přibližnou cenu za pronájem i vyprání jednotlivých kusů (kterou mohl zjistit průzkumem trhu) a přibližnou četnost svozu a praní prádla, měl povinnost stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a následně zvolit odpovídající druh zadávacího řízení. S ohledem na uvedené lze říci, že zadavatel měl a mohl vědět, že celková hodnota služeb, které byly poskytovány na základě smlouvy na pronájem prádla, překročí zákonný limit pro veřejné zakázky malého rozsahu.

58. K otázce naplnění pojmových znaků veřejné zakázky na pronájem prádla Úřad uvádí, že základními pojmovými znaky veřejné zakázky vyplývajícími z definice uvedené v § 7 zákona jsou předmět a úplatnost. Předmětem veřejné zakázky se rozumí dodávky, služby nebo stavební práce, které slouží k naplnění záměrů zadavatele.

59. Obsah smluvního vztahu mezi zadavatelem a Prádelnou Fišer je s ohledem na výše uvedené veřejnou zakázkou podle ust. § 7 odst. 1 zákona, neboť se jedná o úplatné poskytnutí služeb zadavateli. Úřad proto konstatuje, že zadavatel měl povinnost zadat výše specifikované plnění jako veřejnou zakázku podle zákona.

60. Z výše uvedených skutečností je zcela zřejmé, že zadavatel před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku s Prádelnou Fišer nepostupoval podle zákona, neboť nepoužil žádný z druhů zadávacích řízení stanovených v ust. § 21 odst. 1 zákona. Výběru dodavatele tedy nepředcházelo žádné transparentně provedené zadávací řízení, které by objektivně dokládalo, že právě vybraný uchazeč nabízí nejlepší smluvní podmínky, naopak, zadavatel v šetřeném případě „přímo“ přistoupil k uzavření smlouvy, přestože se jednalo o veřejnou zakázku ve smyslu § 7 zákona, konkrétně o veřejnou zakázku na služby podle § 10 zákona.

61. Tím, že zadavatel nezadal veřejnou zakázku v žádném z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, zcela vyloučil jakoukoli soutěž mezi potenciálními uchazeči. Pokud by veřejnou zakázku zadal v souladu se zákonem, mohl obdržet jiné nabídky od potenciálních uchazečů, kteří mu mohli nabídnout výhodnější podmínky pro realizaci předmětu plnění, než jaké nabídla Prádelna Fišer. S ohledem na uvedené lze konstatovat, že postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

62. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s ust. § 21 odst. 1 zákona, když plnění, které bylo obsahem smlouvy o pronájmu prádla a textilií č. 609900100 ze dne 23. 11. 2009, kterou uzavřel s Prádelnou Fišer, k níž následně uzavřel dodatek č. 2 ze dne 17. 1. 2011, kterým byl upraven ceník praní prádla, dodatek č. 5 ze dne 30. 8. 2011, kterým byl upraven ceník praní prádla, dodatek č. 7 ze dne 30. 1. 2012, kterým byl upraven ceník praní prádla a dodatek č. 8 ze dne 29. 10. 2013, kterým byl upraven ceník praní prádla, nezadal jako veřejnou zakázku v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, pročež Úřad rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

Průběh zadávacího řízení veřejné zakázky na výměnu oken

63. Předmět veřejné zakázky na výměnu oken vymezil zadavatel v bodu 2. zadávací dokumentace následovně: „Předmětem zadávacího řízení je Rekonstrukce a výměna oken na kolejích Strahov na všech budovách, práce budou prováděny po etapách po 50 oknech dle možností ubytovaných na základě jednotlivých objednávek. Celkem se jedná o výměnu 800 oken“. Předpokládanou hodnotu stanovil zadavatel v bodu 9. zadávací dokumentace do 24 000,- Kč bez DPH za výměnu jednoho okna, přičemž bylo nutné zahrnout všech 800 oken (celková předpokládaná hodnota tedy činila 19 200 000 Kč bez DPH).

64. V bodu 5. Zadávací dokumentace stanovil zadavatel termín plnění od května 2010 (předpoklad zadavatele, bezprostředně po podpisu smlouvy) do září 2010 (předpoklad zadavatele).

65. Jako základní hodnotící kritérium uvedl zadavatel v bodu 13. zadávací dokumentace ekonomickou výhodnost nabídky. Dílčí hodnotící kritéria a jejich váhy stanovil následovně:

1. Cena celkem bez DPH 70%

  2. Záruční doba za celý předmět plnění 20%

  3. Sankce   10%

66. Podle protokolu o otevírání obálek ze dne 7. 5. 2010 obdržel zadavatel 5 nabídek. Podle protokolu o jednání hodnotící komise č. 1 doporučila hodnotící komise zadavateli uzavřít smlouvu s uchazečem Jiřím Koutem, IČO 72691549, se sídlem Družstevní 2435, 438 01 Žatec (dále jen „vybraný uchazeč Jiří Kout“). Dne 11. 5. 2010 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky.

67. Dne 3. 6. 2010 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem Jiřím Koutem smlouvu o dílo na veřejnou zakázku na výměnu oken (dále jen „smlouva o dílo“). Dne 19. 10. 2010 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem Jiřím Koutem dodatek č. 1 k původní smlouvě o dílo, jímž se měnil termín plnění díla. Dne 26. 11. 2013 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem Jiřím Koutem dodatek č. 2 k původní smlouvě o dílo, kterým stanovili termín ukončení smluvního vztahu na 1. 12. 2013.

68. Po přezkoumání obsahu podnětu a dokumentace o veřejné zakázce na výměnu oken získal Úřad pochybnost, zda postupoval v souladu s ust. § 82 odst. 2 zákona, a zda uzavřel smlouvu o dílo ze dne 3. 6. 2010 v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, a zda se nedopustil obcházení ust. § 82 odst. 2 zákona tím, že uzavřel dodatek č. 1 k původní smlouvě o dílo ze dne 3. 6. 2010, kterým podstatně změnil termín plnění veřejné zakázky, a proto ve věci zahájil správní řízení z moci úřední.

Závěry Úřadu k veřejné zakázce na výměnu oken

69. Podle ust. § 82 odst. 2 zákona pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky podle § 110 odst. 4 zákona, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle § 32 zákona.

70. Úřad uvádí, že zadávací řízení představuje značně formalizovaný proces s minimem prostoru pro úpravu návrhu smlouvy obsaženého v nabídce, což je také promítnuto do znění § 82 odst. 2 věty druhé zákona, který zadavateli ukládá povinnost uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, jelikož návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky je závazný jak pro uchazeče, tak i pro zadavatele, který není oprávněn s uchazečem před uzavřením smlouvy vyjednávat o změně návrhu smlouvy obsaženého v nabídce. Úřad rovněž odkazuje na své rozhodnutí č. j ÚOHS-S67/2010/VZ-12665/2010/540/DCh ze dne 22. 11. 2010, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R211/2010/VZ-7189/2011/310/EKu ze dne 12. 5. 2011, ve kterém se uvádí, že „návrh smlouvy o dílo je závazný jak pro uchazeče, tak i pro zadavatele. Zadavatel tedy není oprávněn s uchazečem před uzavřením smlouvy vyjednávat o změně návrhu smlouvy obsaženého v nabídce. Lze však připustit změny nepodstatné, např. změny technického charakteru jako jsou změny kontaktních údajů (např. jména kontaktních osob, telefonní spojení), zpřesnění použitých formulací (bez vlivu na obsah smlouvy) apod.

71. V souvislosti s otázkou tzv. podstatných či nepodstatných změn smluvních ujednání Úřad odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“) sp. zn. C-454/06, ze dne 19. 6. 2008, ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH v. Republik Österreich (Bund) a další[2] (dále jen „rozsudek Pressetext“), ve kterém ESD mimo jiné judikoval, že „(…) relevantním kritériem pro určení, zda sjednání nového ustanovení (…) představuje nové zadání zakázky, je, zda musí být toto ustanovení považováno za podstatnou změnu původní smlouvy (…)“, přičemž ESD zároveň uvedl případy, kdy lze považovat změnu smlouvy za podstatnou: „Změnu veřejné zakázky během doby trvání lze považovat za podstatnou, pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata. Změna původní veřejné zakázky může být rovněž považována za podstatnou, pokud značnou měrou zakázku rozšiřuje o služby, které původně nebyly předpokládány. Změna může být rovněž považována za podstatnou, jestliže mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána.

72. Nepřípustné jsou tedy s odkazem na výše uvedené závěry ESD takové změny, které

a) by zavedly podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připouštění, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata,

b) značnou měrou zakázku rozšiřují o služby (dodávky nebo stavební práce), které původně nebyly předpokládány,

c) mění, způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu ve smlouvě ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána.

73. Úřad připouští, že tento rozsudek ESD byl vydán v souvislosti s šetřením veřejné zakázky na služby, nikoliv na stavební práce, nicméně je toho názoru, že jeho obecné závěry lze aplikovat i na veřejné zakázky na stavební práce, jakož i na veřejné zakázky na dodávky, jelikož obsahuje obecná konstatování ohledně podstatných změn uzavřených smluv.

74. Problematika tzv. podstatných a nepodstatných změn smluvních ujednání se rovněž váže k ustanovení § 82 odst. 2 věty druhé zákona, přičemž obecně nejsou přípustné takové změny smluvních ujednání, které podstatným způsobem mění podmínky původního zadání a nabídku vybraného uchazeče. Za podstatné změny je přitom nutné považovat takové změny, které by mohly ovlivnit okruh potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku nebo průběh zadávacího řízení (zejména hodnocení nabídek). Ve smlouvě na plnění veřejné zakázky nelze podstatným způsobem měnit zejména předmět plnění, rozsah předmětu plnění, ani smluvní ujednání, která byla zároveň hodnotícími kritérii pro zadání veřejné zakázky, přičemž typicky se jedná o nabídkovou cenu či lhůtu pro plnění předmětu veřejné zakázky (změnu těchto smluvních ujednání lze připustit pouze z objektivních důvodů, např. je-li nutné prodloužit lhůtu pro plnění předmětu veřejné zakázky z důvodu živelné pohromy, která ve svém důsledku znemožnila po určité období pokračovat v provádění realizace díla). V důsledku takovýchto dodatečných podstatných změn dochází ke změně původních zadávacích podmínek, příp. obsahu nabídky vybraného uchazeče a tím také k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, jelikož původní zadávací podmínky jsou určující pro rozhodování o účasti dodavatelů v zadávacím řízení a obsah jejich nabídek, které jsou hodnoceny v rámci zadávacího řízení dle zadavatelem předem stanovených hodnotících kritérií.

75. Úřad současně zdůrazňuje, že uvedené závěry je nutné aplikovat pro účely zákona rovněž na případné dodatky ke smlouvě na plnění veřejné zakázky, která byla uzavřena na základě zadávacího řízení, neboť jiný výklad by představoval obcházení ust. § 82 odst. 2 věty druhé zákona, podle něhož je zadavatel povinen uzavřít smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Uvedené vychází např. z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R087/2007/02-14942/2007/310-Hr, ze dne 16. 8. 2007, kde bylo konstatováno, že Úřad „vnímá dodatky k[e] smlouvě v souladu s obecnou právní teorií jako dodatečnou dohodu smluvních stran, kterou se mění původní smluvní vztah a ten je nutno nadále interpretovat pouze ve znění předmětného dodatku. Pokud je tedy dodatkem změněn obsah původně uzavřené smlouvy, je nutno na ni od okamžiku podpisu dodatku nahlížet ohledně jejího působení do budoucna tak, jakoby od počátku byla uzavřena ve znění modifikovaném dodatkem. Uzavřením dodatku se tak proces realizace veřejné zakázky vrací do okamžiku před uzavřením smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, (…).“ V případě, že tedy byla prostřednictvím dodatku změněna smlouva, kterou zadavatel uzavřel na základě zadávacího řízení, a současně se jedná o změnu podstatou (viz rozsudek ESD výše), musí být na takový postup zadavatele nahlíženo jako na nezákonný, učiněný v rozporu s ust. § 82 odst. 2 věty druhé zákona, neboť výsledný smluvní vztah již v podstatných aspektech (ve smyslu rozsudku ESD, sp. zn. C-454/06, ze dne 19. 6. 2008) neodpovídá návrhu smlouvy obsaženému v nabídce vybraného uchazeče.

76. V nabídce vybraného uchazeče Jiřího Kouta byl termín plnění díla v návrhu smlouvy uveden následovně:

Termíny plnění díla

1. Předpokládaný termín zahájení díla: 01. 05. 2010.

2. Předpokládaný termín dokončení díla: do 30. 09. 2010.“

77. Ve smlouvě o dílo ze dne 3. 6. 2010 uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem Jiřím Koutem je v čl. III. smlouvy uvedeno:

Termíny plnění díla

1. Předpokládaný termín zahájení díla: 01. 06. 2010.

2. Předpokládaný termín dokončení díla: do 30. 09. 2010.“

78. Z uvedeného je zřejmé, že již ve smlouvě o dílo, tedy smlouvě na veřejnou zakázku na výměnu oken, je termín plnění díla o měsíc posunut, začátek prací byl místo na 1. 5. 2010 stanoven na 1. 6. 2010.

79. V dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo uzavřeném dne 19. 10. 2010 je pak uvedeno, že „[s]mluvní strany se dohodly, že ustanovení čl. III (Termíny plnění díla) se mění takto:

‚Termín zahájení pr[a]c[í] bude upřesněn objednavatelem na základě jednotlivých objednávek, ve kterých bude specifikován současně termín zahájení a termín dokončení díla.‘

80. Dodatkem č. 1 změnil zadavatel termín plnění díla „na dobu neurčitou“, z předávacího protokolu na plnění, které bylo předmětem veřejné zakázky na výměnu oken, je nicméně možné zjistit, že přinejmenším část stavebních prací (podle objednávky ze dne 26. 1. 2011 v hodnotě plnění ve výši 2 400 000 Kč) byla předána zadavateli do užívání dne 23. 6. 2011. Smluvní vztah mezi zadavatelem a vybraným uchazečem Jiřím Koutem byl však ukončen až k 1. 12. 2013 dodatkem č. 2 k původní smlouvě o dílo, přičemž zadavatel připojil svůj podpis dne 26. 11. 2013, ale vybraný uchazeč Jiří Kout až dne 19. 2. 2014, tedy až po datu, kdy měl být smluvní vztah ukončen.

81. Změnu termínu plnění díla lze považovat za podstatnou změnu smlouvy (ve smyslu rozsudku ESD, sp. zn. C-454/06, ze dne 19. 6. 2008), neboť pozdější termín plnění díla mohl zapříčinit připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, v důsledku čehož mohla být vybrána jako nejvhodnější jiná nabídka než ta, kterou nabídl vybraný uchazeč, z čehož zároveň jasně vyplývá možnost vlivu na výběr nejvhodnější nabídky.

82. Již skutečnost, že zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem Jiřím Koutem smlouvu o dílo, kde termín plnění díla byl změněn z 1. 5. 2010 na 1. 6. 2010, by mohla mít určitý vliv na okruh zadavatelů, kteří se potenciálně mohli o veřejnou zakázku ucházet. Lze proto za pomoci argumentu a minori ad maius konstatovat, že tím spíše by mohly nabídky podat další potenciální uchazeči o veřejnou zakázku na výměnu oken, pokud by u termínu plnění díla bylo zadavatelem uvedeno, že „bude upřesněn objednavatelem na základě jednotlivých objednávek, ve kterých bude specifikován současně termíny zahájení a termín dokončení díla.“(změna provedená dodatkem č. 1 ke smlouvě o dílo), neboť takové ujednání do značné míry přesouváhospodářskou rovnováhu ve smlouvě ve prospěch vybraného dodavatele. Pokud by takový termín plnění díla byl stanoven již v zadávací dokumentaci, mohl by zadavatel obdržet další nabídky, neboť součástí rozhodování potenciálních uchazečů, zda podají nabídku, byl jistě i termín plnění díla – je třeba zajistit dostatek osob, které by veřejnou zakázku realizovaly, vyčlenit finanční prostředky na nákup materiálu (přičemž dodavatel např. může vědět, že již další měsíc finanční prostředky obdrží, ale o měsíc dříve jimi nedisponuje) apod. Existuje proto možnost, že se někteří potenciální uchazeči o veřejnou zakázku na výměnu oken neucházeli z toho důvodu, že jim nevyhovoval termín plnění díla, ačkoli by jim pozdější termín vyhovoval a mohli zadavateli podat výhodnější nabídku, než jakou podal vybraný uchazeč.

83. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 82 odst. 2 zákona, neboť dne 19. 10. 2010 uzavřel ve veřejné zakázce na výměnu oken s vybraným uchazečem Jiřím Koutem dodatek č. 1, jímž se měnil termín realizace veřejné zakázky stanovený ve smlouvě ze dne 3. 6. 2010, přičemž tato změna je v rozporu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče Jiřího Kouta, přičemž tento postup mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

Postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky na rekonstrukci kotelen

84. Jako druh veřejné zakázky uvedl zadavatel v úvodním listu zadávací dokumentace následující: „veřejná zakázka malého rozsahu dle § 12, odst. 3, zadávaná v souladu s § 18, odst. 3 a § 6 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona (zakázka na stavební práce do 6,0 ml. Kč bez DPH)“. Předmět plnění vymezil zadavatel v bodu 2. Zadávací dokumentace následovně: „Předmětem plnění je rekonstrukce kotelen bloků č. 9 a 11 na kolejích Strahov.“ Podrobnější specifikaci předmětu plnění uvedl zadavatel v bodu 3. Zadávací dokumentace (Technická specifikace). V bodu 10. Zadávací dokumentace stanovil zadavatel předpokládanou hodnotu na 5 900 000,- Kč bez DPH.  

85. Podle seznamu nabídek ze dne 9. 6. 2011 obdržel zadavatel celkem 5 nabídek. Jako nejvhodnější doporučila podle záznamu z posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9. 6. 2011 hodnotící komise zadavateli nabídku uchazeče TOPEZ, s.r.o., IČO 27172783, se sídlem Hraniční 1077/24, 276 01 Mělník (dále jen „vybraný uchazeč TOPEZ s.r.o.“). Dne 9. 6 2011 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče TOPEZ s.r.o.

86. Dne 21. 6. 2011 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem TOPEZ s.r.o. smlouvu na veřejnou zakázku na rekonstrukci kotelen.

Postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky na rekonstrukci vytápění

87. Jako druh veřejné zakázky uvedl zadavatel v úvodním listu zadávací dokumentace následující: „veřejná zakázka malého rozsahu dle § 12, odst. 3, zadávaná v souladu s § 18, odst. 3 a § 6 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona (zakázka na stavební práce do 6,0 ml. Kč bez DPH)“. Předmět plnění vymezil zadavatel v bodu 2. Zadávací dokumentace následovně: „Předmětem plnění je výměna radiátorů a termostatických ventilů s ručními hlavicemi na Koleji Bubeneč.“ Rozpis prací a dodávek byl přílohou zadávací dokumentace. V bodu 9. zadávací dokumentace stanovil zadavatel předpokládanou hodnotu na 4 800 000,- Kč bez DPH. 

88. Podle seznamu nabídek ze dne 23. 6. 2011 obdržel zadavatel celkem 4 nabídky. Jako nejvhodnější doporučila podle záznamu z posouzení a hodnocení nabídek ze dne 23. 6. 2011 hodnotící komise zadavateli nabídku vybraného uchazeče TOPEZ s.r.o. Dne 23. 6. 2011 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče TOPEZ s.r.o.

89. Dne 7. 7. 2011 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem TOPEZ s.r.o. smlouvu na veřejnou zakázku na rekonstrukci vytápění.

Závěry Úřadu k veřejné zakázce na rekonstrukci kotelen a veřejné zakázce na rekonstrukci vytápění

90. Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

91. Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

92.  Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.

93. Podle ust. § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

94. Podle § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

95. Podle § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona.

96. Podle ust. § 18 odst. 3 zákona zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona.

97. Podle ust. § 21 odst. 1 zákona upravuje zákon o veřejných zakázkách tyto druhy zadávacích řízení

a) otevřené řízení,

b) užší řízení,

c) jednací řízení s uveřejněním,

d) jednací řízení bez uveřejnění,

e) soutěžní dialog,

f) zjednodušené podlimitní řízení.

98. Úřad konstatuje, že zadavatel má dle příslušných ustanovení zákona právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního rozhodnutí. Zároveň je však povinen dodržet pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené ve výše cit. ust. § 12 zákona. Skutečnost, jestli se v daném případě jedná o jednu veřejnou zakázku, či o více samostatných veřejných zakázek s odlišným předmětem plnění, je nutné posuzovat podle toho, zda spolu pořizovaná plnění věcně, místně a časově souvisí a zda jsou zadávány v úzké časové návaznosti, popř. zda tvoří jeden funkční celek.

99. Pokud jde o výše uvedené souvislosti plnění, odkazuje Úřad na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2007, č. j. 2 Afs 198/2006-69, ve kterém soud dospěl k závěru, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, nutno … rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ Ke stejnému závěru došel Nevyšší správní soud také v rozsudku ze dne 15. 12. 2010, č. j. 2 Afs 55/2010-173: „Pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.“ (V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2012, č. j. 2 Afs 71/2011-93 soud konstatuje, že „[o]bsahově shodně … vyznívá také rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci C-16/98, dle kterého „… pro určení, zda byly části jedné stavby uměle rozděleny, je třeba vycházet ze skutečnosti, že existence stavby musí být posouzena z hlediska ekonomické a technické funkce výsledku stavebních prací“).

100. V daném případě tedy Úřad posuzoval, vykazují-li jednotlivá plnění zadávaná v samostatných výběrových řízeních vzájemnou souvislost.

101. K věcné souvislosti uvádí Úřad následující skutečnosti. K veřejné zakázce na rekonstrukci kotelen zadavatel v bodu 3. uvedl ke kotelně bloku č. 9 i bloku č. 11, že „[ú]čelem projektu je rekonstrukce stávající plynové kotelny. Vzhledem k tomu, že u stávajících kotlů dochází díky přirozenému stárnutí ke zvýšenému počtu poruch, které vedou k častým odstávkám kotlů a tím i poruchám v dodávkách tepla a TUV do jednotlivých objektů, budou tyto kotle nahrazeny novými nízkoteplotními ekologickými kotli. Zároveň bude vyměněno a zmodernizováno i zabezpečovací zařízení kotelny a všechny zařízení s tím související.“ U veřejné zakázky na rekonstrukci vytápění přiložil zadavatel k zadávací dokumentaci rozpis prací a dodávek, ze kterého vyplývá, že montážní práce měly spočívat zejména v demontáži a následné montáži jednotlivých komponentů radiátorů a termostatických ventilů. Jelikož Úřad nedisponuje technickými znalostmi, které by mu umožňovaly posoudit souvislost předmětů plnění jednotlivých veřejných zakázek, vyžádal si v průběhu šetření podnětu sp. zn. P1014/2013 odborné stanovisko od Ministerstva průmyslu a obchodu ke skutečnosti, jaká živnostenská oprávnění jsou třeba k realizaci obou předmětů plnění, které obdržel dne 14. 8. 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu dospělo na základě Úřadem poskytnutých podkladů k závěru, že by pravděpodobně byla potřeba pro obě veřejné zakázky stejná kombinace živnostenských oprávnění (Vodoinstalatérství, topenářství; Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení; Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení; Kominictví, případně jiné). Úřad dovodil, že v případě obou veřejných zakázek byly předmětem práce související s rekonstrukcí a instalací topných zařízení, přičemž o naplnění věcné souvislosti svědčí zejména fakt, že v případě obou veřejných zakázek se vybraným uchazečem stala společnost TOPEZ, s.r.o., IČO 27172783, se sídlem Hraniční 1077/24, 276 01 Mělník. Přitom lze zdůraznit, že okruh potenciálních dodavatelů je významným faktorem svědčícím o totožnosti či obdobnosti předmětu plnění. Je tedy zjevné, že není vyloučeno, aby oba druhy prací prováděl jeden dodavatel. 

102. Předmětem obou šetřených veřejných zakázek jsou stavební práce na objektech ve správě zadavatele, v případě veřejné zakázky na rekonstrukci vytápění se jedná o Koleje Bubeneč, Terronská 28, 160 00 Praha 6 (bod 6. zadávací dokumentace veřejné zakázky na rekonstrukci vytápění), v případě veřejné zakázky na rekonstrukci kotelen se jedná o Koleje Strahov, blok č. 9 a 11, Vaníčkova 7, 160 17 Praha 6 (bod 7. zadávací dokumentace veřejné zakázky na rekonstrukci kotelen). Oba objekty se nachází na území stejného města (hl. město Praha), v sousedících městských částech Břevnov a Bubeneč, a jsou od sebe vzdáleny[3] cca 2,9 km. Vzhledem ke skutečnosti, že oba objekty jsou vzhledem k vysoké úrovni dopravní dostupnosti dosažitelné dopravním prostředkem do 10 min cesty[4], lze konstatovat, že je dána i místní souvislost v případě obou veřejných zakázek. Oba objekty jsou ve správě zadavatele a slouží stejnému účelu, lze tedy dovodit také tzv. souvislost funkční.  

103. Pokud jde o časovou souvislost jednotlivých plnění šetřených veřejných zakázek, z dokumentací k veřejným zakázkám vyplývá, že začátek plnění předpokládal zadavatel u obou veřejných zakázek stejný, tedy 1. 7. 2011. Smlouvy na veřejné zakázky byly uzavřeny v rozmezí 14 dnů (21. 6. 2011 a 7. 7. 2011), tedy v jednom časovém období i v rámci jednoho hospodářského roku. Z uvedeného vyplývá, že podmínka časové souvislosti je v případě šetřených veřejných zakázek naplněna.

104. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že mezi jednotlivými plněními prokazatelně existuje věcná, časová i místní souvislost a jedná se tedy o jedinou veřejnou zakázku na rekonstrukci vytápěcích zařízení, kterou byl zadavatel povinen zadávat podle zákona v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení.

105. Úřad po sečtení obou předpokládaných hodnot dospěl k závěru, že celková předpokládaná hodnota takové veřejné zakázky by činila 10 700 000 Kč bez DPH, tedy výrazně překračující částku 6 000 000 Kč bez DPH stanovenou pro veřejné zakázky na stavební práce jako limit pro jejich zadávání jako veřejné zakázky malého rozsahu. S ohledem na uvedené měl zadavatel zvolit při zadávání veřejné zakázky odpovídající druh zadávacího řízení, stanovený v ust. § 21 zákona.

106. V případě, že by zadavatel zadával veřejnou zakázku v souladu se zákonem, tedy jako podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, musel by minimálně podle ust. § 38 odst. 2 zákona (v případě, že by postupoval podle ustanovení vztahujících se na zjednodušené podlimitní řízení) uveřejnit na svém profilu výzvu k podání nabídek, čímž by se o veřejné zakázce mohlo dozvědět více potenciálních uchazečů než pouze ti, kterým zadavatel odeslal výzvu k podání nabídky. S ohledem na uvedené je možné, že by některý z těchto potenciálních uchazečů nabídl zadavateli výhodnější nabídku, než jakou mu nabídl vybraný uchazeč TOPEZ s.r.o.. O skutečnosti, že zadavatel nepostupoval podle ustanovení platných pro zjednodušené podlimitní řízení, svědčí také fakt, že ani v jednom případě nedodržel lhůty pro podání nabídek stanovené v § 39 odst. 3 písm. b) zákona, neboť v případě veřejné zakázky na rekonstrukci vytápění stanovil ve výzvě ze dne 15. 6. 2011 lhůtu pro podání nabídek do 23. 6. 2011, a v případě veřejné zakázky na rekonstrukci kotelen ve výzvě ze dne 30. 5. 2011 stanovil lhůtu pro podání nabídek do 9. 6. 2011. 

107. Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky, kterým byla rekonstrukce vytápěcích zařízení, na dvě veřejné zakázky, a to na veřejnou zakázku na rekonstrukci kotelen a na veřejnou zakázku na rekonstrukci vytápění, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, v důsledku čehož zadavatel veřejnou zakázku v rozporu s § 21 zákona nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvy na veřejné zakázky, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

IV. K uložení sankce

108. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu s uchazečem podle § 82 zákona. Uvedené znění zákona bylo účinné do dne 14. 6. 2010, poté bylo změněno zákonem č. 179/2010 Sb., který změnil znění zákona do následujícího znění: zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. Úřad uvádí, že obsah uvedeného ustanovení zákona zůstal i po provedené změně zachován.

109. V případě šetřených veřejných zakázek se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedených ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí. Výrokem I. konstatoval Úřad, že

o zadavatel v bodu 11. zadávací dokumentace veřejné zakázky na střežení objektů stanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „Nabídka dalších činností a úkonů nad požadovaný rozsah služeb“ v rozporu s ustanovením § 44 odst. 3 písm. f) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 zákona tím, že neuvedl, jakým způsobem budou podle cit. hodnotícího kritéria nabídky hodnoceny, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

Výrokem II. konstatoval Úřad, že

o zadavatel postupoval v rozporu s ust. § 21 odst. 1 zákona, když plnění, které bylo obsahem smlouvy o pronájmu prádla a textilií č. 609900100 ze dne 23. 11. 2009, kterou uzavřel s Prádelnou Fišer, k níž následně uzavřel dodatek č. 2 ze dne 17. 1. 2011, kterým byl upraven ceník praní prádla, dodatek č. 5 ze dne 30. 8. 2011, kterým byl upraven ceník praní prádla, dodatek č. 7 ze dne 30. 1. 2012, kterým byl upraven ceník praní prádla a dodatek č. 8 ze dne 29. 10. 2013, kterým byl upraven ceník praní prádla, nezadal jako veřejnou zakázku v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

Výrokem III. konstatoval Úřad, že

o zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 82 odst. 2 zákona, neboť dne 19. 10. 2010 uzavřel ve veřejné zakázce na výměnu oken s vybraným uchazečem Jiřím Koutem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, jímž se měnil termín realizace veřejné zakázky stanovený ve smlouvě ze dne 3. 6. 2010, přičemž tato změna je v rozporu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče Jiřího Kouta, přičemž tento postup mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

Výrokem IV. konstatoval Úřad, že

o zadavatel nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky, kterým byla rekonstrukce vytápěcích zařízení, na dvě veřejné zakázky, a to na veřejnou zakázku na rekonstrukci vytápění a na veřejnou zakázku na rekonstrukci kotelen, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, v důsledku čehož zadavatel veřejnou zakázku v rozporu s § 21 citovaného zákona nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvy na veřejné zakázky.

110. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

111. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 8. 11. 2013. K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem na veřejnou zakázku na střežení objektů došlo dne 2. 3. 2010, k uzavření smlouvy s Prádelnou Fišer na veřejnou zakázku na pronájem prádla dne 23. 11. 2009, k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku na výměnu oken dne 3. 6. 2010, k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku na rekonstrukci kotelen dne 21. 6. 2011 a na veřejnou zakázku na rekonstrukci vytápění dne 7. 7. 2011. Správní řízení byla zahájena dne 24. 10. 2014. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele ve vztahu ani k jednomu správnímu deliktu nezanikla.

112. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10 000 000,- Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) tohoto zákona.

113. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu, a za kterou mu může být uložena pokuta, činí v případě veřejné zakázky na střežení objektů dle smlouvy ze dne 2. 3. 2010 celkem 58 908 944,60 Kč bez DPH (v roce 2010 dosahovala sazba DPH na poskytování služeb 20 %, celková hodnota s DPH tedy činí po zaokrouhlení na celé koruny 70 690 734 Kč), v případě smlouvy na pronájem prádla dle zjištění Úřadu 13 067 935 Kč s DPH, v případě veřejné zakázky na výměnu oken podle smlouvy ze dne 3. 6. 2010 částku 23 817 600,- Kč s DPH, v případě veřejné zakázky na rekonstrukci kotelen podle smlouvy ze dne 21. 6. 2011 částku 6 500 715,10 Kč a v případě veřejné zakázky na rekonstrukci vytápění dle smlouvy ze dne 7. 7. 2011 částku 1 871 803,20 Kč s DPH (v případě veřejné zakázky na rekonstrukci vytápěcích zařízení tedy dohromady činí 8 372 518, 30 Kč).  

114. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

115. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl „varován“ odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

116. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného správního deliktu, a proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký správní delikt je v šetřeném případě možné považovat za závažnější, tj. za který z nich je možno uložit nejpřísnější sankci (nejvyšší pokutu). Tímto deliktem, za který lze uložit nejpřísnější sankci, je delikt, který Úřad konstatoval ve výroku I. tohoto rozhodnutí, jež byl spáchán zadavatelem ve veřejné zakázce na střežení objektů, kde je možné uložit pokutu až do výše 3 534 537,- Kč.

117. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

118. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

119. Při zkoumání následku skutku a tím pádem i výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel v důsledku stanovení netransparentního způsobu hodnocení kritéria č. 2 „Nabídka dalších činností a úkonů nad požadovaný rozsah služeb“ nemohl následně ani řádně (a přezkoumatelně) hodnotit přijaté nabídky, resp. jeho hodnocení jako takové nemohlo být dostatečně přezkoumatelné, pokud nebylo předem srozumitelné, jak bude hodnocení probíhat. Ačkoli tedy zadavatel obdržel 7 nabídek, došlo ke značné deformaci soutěžního prostředí, neboť nebylo jasné, jakým způsobem měly být obdržené nabídky porovnávány a hodnoceny. S ohledem na tuto skutečnost není zřejmé, zda zadavatel skutečně vybral nejvhodnější nabídku, tedy nabídku, která zaručovala nejhospodárnější vynaložení veřejných prostředků.

120. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že se zadavatel dopustil celkem čtyř správních deliktů, proto spáchání dalších tří správních deliktů považuje Úřad za významnou přitěžující okolnost.

121. Úřad neshledal v šetřeném případě žádnou polehčující okolnost. 

122. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z Výroční zprávy o hospodaření zadavatele za rok 2013 (uveřejněné na jeho webových stránkách www.cvut.cz) Úřad naznal, že s ohledem na objem finančních prostředků, se kterými zadavatel ročně hospodaří (jedná se řádově o miliony Kč), není pokuta ve výši 300 000,- Kč likvidační.

123. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k  jednání, které je v souladu se zákonem. Výše uložené pokuty, stanovená cca v jedné desetině její maximální zákonné výše, je vzhledem k okolnostem případu přiměřená a naplňuje dostatečně obě funkce právní odpovědnosti.

124. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouvy na realizaci předmětných veřejných zakázek byly uzavřeny a nápravy již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

125. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Všechny doklady jsou k dispozici na CD, které je přílohou správního spisu.

[2] Dostupné na http://curia.europa.eu.

[3] Zdroj: http://www.mapy.cz.

[4]Zdroj: http://www.mapy.cz, plánovač tras.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz