číslo jednací: S275/2013/VZ-1608/2014/511/MGr

Instance I.
Věc Dodávka aktivních prvků a záložních zdrojů, rozšíření centrální nemocniční datové infrastruktury, servis na 48 měsíců
Účastníci
  1. Nemocnice Na Homolce
  2. ATTRACTION s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 20. 10. 2014
Související rozhodnutí S275/2013/VZ-1608/2014/511/MGr
R32/2014/VZ-21978/2014/321/MMl
Dokumenty file icon dokument ke stažení 479 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S275/2013/VZ-1608/2014/511/MGr

 

23. ledna 2014

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 5. 2013 na základě návrhu z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Nemocnice Na Homolce, IČO 00023884, se sídlem Roentgenova 37/2, 150 30, Praha 5,
  • navrhovatel – ATTRACTION s.r.o., IČO 60198826, se sídlem Španělská 770/2, 120 00 Praha 2 – Vinohrady,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka aktivních prvků a záložních zdrojů, rozšíření centrální nemocniční datové infrastruktury, servis na 48 měsíců“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 2. 2013 a ve Věstníku veřejných zakázek bylo uveřejněno dne 7. 2. 2013 pod ev. č. veřejné zakázky 236190 (oprava uveřejněna dne 8. 4. 2013) a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 2. 2013 pod ev. č. 2013/S 029-045226 ve znění opravy uveřejněné dne 11. 4. 2013 pod ev. č. 2013/S 071-117170,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Nemocnice Na Homolce, IČO 00023884, se sídlem Roentgenova 37/2, 150 30, Praha 5 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Dodávka aktivních prvků a záložních zdrojů, rozšíření centrální nemocniční datové infrastruktury, servis na 48 měsíců“ postup stanovený v:

· § 56 odst. 5 písm. c) a § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nevymezil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu – požadavek na znalost českého jazyka – tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, když jej požadoval

1. na úrovni rodilého mluvčího (slovem i písmem),

2. u všech členů realizačního týmu,

přičemž tímto svým postupem rovněž porušil zásadu zákazu diskriminace, když požadoval znalost českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího (psaná i mluvená forma) u všech odborníků týmu, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky,

· § 56 odst. 5 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona, tím, že neuvedl způsob prokázání technického kvalifikačního předpokladu „znalost českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího (psaná i mluvená forma)“ u všech členů realizačního týmu, přičemž tato skutečnost vede k nepřezkoumatelnosti, a tedy i netransparentnosti posouzení splnění daného technického kvalifikačního předpokladu,

· § 44 odst. 3 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že nestanovil dílčí hodnotící kritérium „Přístup dodavatele ke zpracování studie“ transparentně a v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky tak, aby si jednotliví uchazeči o veřejnou zakázku mohli udělat přesnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat,

 což mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a doposud nedošlo k uzavření rámcové smlouvy na plnění veřejné zakázky.

 

II.

Jako opatření k nápravě postupu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší předmětné zadávací řízení.

 

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Nemocnice Na Homolce, IČO 00023884, se sídlem Roentgenova 37/2, 150 30, Praha 5 – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,-- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Nemocnice Na Homolce, IČO 00023884, se sídlem Roentgenova 37/2, 150 30, Praha 5 (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 2. 2013 pod ev. č. 236190 (oprava uveřejněna dne 8. 4. 2013) a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 2. 2013 pod ev. č. 2013/S 029-045226 (oprava uveřejněna dne 11. 4. 2013 pod ev. č. 2013/S 071-117170) oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka aktivních prvků a záložních zdrojů, rozšíření centrální nemocniční datové infrastruktury, servis na 48 měsíců“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmět plnění veřejné zakázky vymezil zadavatel v oznámení o zakázce jako „poskytování služeb a plnění v oblasti ICT, blížeji definovaných v rámcové smlouvě, jejíž závazný vzor tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace, a to za účelem zajištění dlouhodobého rozvoje a údržby IT infrastruktury zadavatele a poskytování dalších odborných IT služeb pro zadavatele souvisejících s IT infrastrukturou, a to vše tak, aby úroveň IT infrastruktury po dobu účinnosti rámcové smlouvy odpovídala vysokým nárokům a požadavkům zadavatele jakožto špičkového zdravotnického zařízení celostátního významu.“ Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 15 000 000,- Kč bez DPH.

3. Dle bodu 14 „KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace zvolil zadavatel jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky hospodářsky nejvýhodnější nabídku s dílčími hodnotícími kritérii a subkritérii:

o Nabídková cena bez DPH s váhou 70 %

- Nabídková cena za poskytnutí služby či dodávky v případě položek č. 2 až 8 uvedených v příloze č. 5 vzoru rámcové smlouvy (váha 25 %)[1]

- Nabídková cena za vývoj SW nástroje pro monitoring v případě položky č. 9 uvedené v příloze č. 5 vzoru rámcové smlouvy (váha 15 %)

- Nabídková měsíční (paušální) cena za poskytování služeb v případě položek č. 12 až 18 uvedených v příloze č. 5 vzoru rámcové smlouvy (váha 35 %)[2]

- Nabídková cena za jeden člověkoden poskytování služeb v případě položek č. 1, 10 a 11 uvedených v příloze č. 5 vzoru rámcové smlouvy (váha 25 %)[3]

o Přístup dodavatele ke zpracování studie s váhou 30 %

- rozsah a komplexnost zaměření popisu přístupu ke zpracování studie (váha 50 %)

- propracovanost popisu přístupu ke zpracování studie (váha 30 %)

- zohlednění postavení zadavatele coby nemocnice v resortu zdravotnictví (váha 20 %).

4. Dopisem ze dne 12. 4. 2013 (zadavateli doručeným dne 15. 4. 2013) podal navrhovatel – ATTRACTION s.r.o., IČO 60198826, se sídlem Španělská 770/2, 120 00 Praha 2 – Vinohrady (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám, ve kterých zastává názor, že zadávací dokumentace neodpovídá § 44 odst. 1 zákona, zejména je nejednoznačně vymezen předmět veřejné zakázky, což povede k podání neporovnatelných nabídek. Kvalifikace je podle názoru navrhovatele stanovena v rozporu s § 50 odst. 3 a s § 6 zákona, přičemž rovněž hodnotící kritéria považuje navrhovatel za rozporná se zákonem, konkrétně s ustanovením § 78 odst. 4 zákona. Zadávací dokumentace je pak podle navrhovatele rozporu s § 6 zákona, když je s ohledem na výše uvedená pochybení netransparentní. Námitkám navrhovatele zadavatel svým rozhodnutím ze dne 24. 4. 2013, které bylo navrhovateli doručeno dne 29. 4. 2013, nevyhověl.

5. Vzhledem k tomu, že měl navrhovatel za to, že zadavatel nevyřídil jeho námitky v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 9. 5. 2013 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgánu dohledu nad dodržováním zákona.

II. OBSAH NÁVRHU

6. V návrhu navrhovatel uvádí, že měl o veřejnou zakázku zájem, ovšem po seznámení se zadávací dokumentací dospěl k názoru, že zadávací podmínky jsou zpracovány v rozporu se zákonem, přičemž podle jeho názoru kvalitu zadávací dokumentace dokládá i počet žádostí o dodatečné informace, které byly zadavateli doručeny. Z odpovědí na žádosti o dodatečné informace následně navrhovatel vyvozuje, že zadavatel nemá v úmyslu vady zadávací dokumentace odstranit a poskytnout zájemcům relevantní informace, když odpovědi jsou podle názoru navrhovatele pouze formální a velmi arogantní.

7. Navrhovatel dále uvádí, že návrh na zahájení správního řízení podává ze stejných důvodů, z jakých podal i námitky proti zadávací dokumentaci, tedy že zadávací dokumentace neodpovídá ustanovení § 44 odst. 1 zákona, zejména je nedostatečně vymezen předmět veřejné zakázky, což povede k podání neporovnatelných nabídek, rovněž kvalifikace je podle názoru navrhovatele stanovena v rozporu se zákonem, a to konkrétně s ustanovením § 50 odst. 3 a § 6 zákona, také hodnotící kritéria jsou stanovena v rozporu s § 78 odst. 4 zákona a celkově je zadávací dokumentace v rozporu s § 6 zákona, když je s ohledem na výše uvedená pochybení netransparentní.

8. Následně navrhovatel cituje čl. 2.1 zadávací dokumentace, kde je vymezen účel a předmět plnění veřejné zakázky. Navrhovatel se domnívá, že v citovaném článku je předmět veřejné zakázky vymezen pouze obecně. Navrhovatel se dále zabývá čl. 3 vzoru rámcové smlouvy, kde je vymezen předmět smlouvy, k čemuž uvádí, že předmětný článek opravdu vymezuje předmět smlouvy, nikoliv předmět veřejné zakázky tak, jak předpokládá zákon. Navrhovatel se rovněž věnuje částem zadávací dokumentace, na které odkazuje čl. 3 vzoru rámcové smlouvy, tedy Příloze 2, Příloze 5 a Studii (Příloha 1). Podle názoru navrhovatele obsahuje Příloha 2 opět jen obecné vymezení (s výjimkou některých parametrů hardware, kde skutečně obsahuje konkrétnější údaje). Příloha 5 poté obsahuje tabulku, podle které má být složena nabídková cena, přičemž ani v Příloze 1 či v čl. 14.2.2. zadávací dokumentace, který obsahuje popis způsobu hodnocení Studie, navrhovatel nenachází údaje vymezující předmět veřejné zakázky natolik přesně, aby bylo možno zpracovat nabídku. Navrhovatel je rovněž toho názoru, že technickou specifikaci, která je s ohledem na předmět veřejné zakázky jednoznačně nutná, ani vymezení parametrů požadovaných služeb zadávací dokumentace neobsahuje.

9. Navrhovatel se tedy domnívá, že zadavatel porušil ustanovení § 44 odst. 1 zákona, přičemž svou odpovědnost nemůže přenášet na uchazeče. Navrhovatel je toho názoru, že pro splnění § 44 zákona musí být poskytnuty informace dostatečné pro seznatelnost požadavků zadavatele jak na kvantitativní, tak na kvalitativní stránku plnění, neboť to jsou informace nutné pro zájemce pro zvolení vhodné obchodní strategie a přiřazení ceny k jednotlivým požadavkům zadavatele, čímž dojde k vytvoření nabídkové ceny jako ceny, kterou dodavatel od zadavatele požaduje jako protihodnotu plnění. Podle navrhovatele ale zadavatel dostatečné informace jednoznačně neposkytuje, čehož si je sám vědom, neboť informační chudost (jež vyplývá i z žádostí o dodatečné informace a jejich počtu) dohání obecnými proklamacemi a přenášením odpovědnosti na uchazeče. Tento stav je podle navrhovatele v rozporu se samotnými základními principy zadávání veřejných zakázek. Pro podporu svých tvrzení cituje navrhovatel z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 45/2010.

10. Podle názoru navrhovatele zadavatel rovněž nesplnil povinnost stanovit technické podmínky objektivně a jednoznačně, stejně jako povinnost pro jejich stanovení využít některý ze způsobů uvedených v § 46 zákona, a to ani podle § 46 odst. 4 zákona, který sice umožňuje, aby zadavatel vymezil technické podmínky nikoliv přímo jejich charakteristikou, ale prostřednictvím popisu jejich výkonu či funkce, tedy formou popisu nikoliv činnosti, ale výsledku, neboť požadavky a charakteristiky nebyly v daném případě podle navrhovatele dostatečně přesné, aby uchazečům umožnily jednoznačně určit předmět zakázky a zpracovat porovnatelné nabídky. Navrhovatel následně cituje z judikátů Krajského soudu v Brně i Nejvyššího správního soudu (sp. zn. 62 Ca 33/2007, 2 Afs 87/2008, 1 Afs 20/2008 a 1 Afs 8/2011) a rovněž z rozhodnutí Úřadu (sp. zn. S248/2009).

11. Podle názoru navrhovatele vyplývá rovněž z dotazů (cca 60 doručených dotazů), že objektivně byly zadávací podmínky shledány nejednoznačnými a nesrozumitelnými. Navrhovatel rovněž poukazuje na odpovědi zadavatele, o kterých se domnívá, že jsou úmyslně koncipovány tak, aby žádnou dodatečnou informaci nepřinesly, což vede k porušení povinnosti zadavatele na žádost o dodatečné informace odpovědět, neboť odpovědi nemohou být pouze formální, ale musí věcně reagovat na položené dotazy. V odpovědích se navíc zadavatel dovolává studie, která má být uchazeči předložena, která však nemůže s ohledem na své obecné zadání nijak odpovědět. Navrhovatel dále vyslovuje názor, že pokud není zadavatel schopen vymezit předmět zadávacího řízení, může využít jiný způsob zadání, např. soutěžní dialog.

12. Navrhovatel rovněž nastoluje otázku způsobu stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť zadavatel na dotaz o jejím členění v dodatečných informacích č. 5 neodpověděl.

13. Kvalifikace je podle navrhovatele stanovena zčásti jednoznačně diskriminačně a rovněž nepřezkoumatelně. Za diskriminační shledává navrhovatel požadavek na znalost českého jazyka (na úrovní rodilého mluvčího, a to mluvenou i písemnou formou) u každého člena realizačního týmu, tedy včetně např. testera, který nemusí do přímého kontaktu se žadatelem či jeho zaměstnanci vůbec vstoupit, přičemž ani výkon ostatních funkcí není vymezen natolik, aby z něj vyplýval kontakt se zadavatelem. Navrhovatel se domnívá, že tento požadavek neodpovídá ani způsobu komunikace, který zadavatel vymezil v čl. 14.2 návrhu rámcové smlouvy, podle kterého má veškerá komunikace probíhat mezi osobami dle čl. 12, statutárními orgány, popř. jinými pověřenými pracovníky písemně. Navrhovatel dále uvádí, že čl. 12 řeší rozsah oprávnění oprávněných osob a pro jejich identifikace odkazuje na přílohu č. 6, která však nevymezuje okruh osob v žádné souvislosti tak, aby odůvodnila požadavek na znalost českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího (mluvenou i písemnou formou). Stěží si lze podle navrhovatele představit, že by všichni specialisté tvořící realizační tým uchazeče museli zpracovávat dokumenty na zadavatelem požadované úrovni (např. bez možnosti jejich překladu či korekce). Navrhovatel se dále domnívá, že není ani vymezena minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu objektivním způsobem, tedy není řečeno, jak bude tato znalost ověřena, resp. jaký dokument považuje zadavatel za průkazný. Navrhovatel upozorňuje, že pokud by pro prokázání tohoto kvalifikačního předpoklady bylo dostatečné prokázání narození na území ČR, česká národnost či pobyt na území ČR, jednalo by se o zastřený požadavek na národnost, státní příslušnost či geografické umístění osob tvořících realizační tým, což je naprosto nepřípustné nejen ve vztahu k zákonu, ale k zásadám EU obecně. Zadavatel tedy podle názoru navrhovatele porušil ustanovení § 50 odst. 3 a § 6 zákona.

14. S ohledem na neposkytnutí informací ohledně skladby předpokládané hodnoty považuje pak navrhovatel za nepřezkoumatelné a tedy netransparentní stanovení technických kvalifikačních předpokladů.

15. Rovněž hodnotící kritéria jsou podle navrhovatele stanovena nepřezkoumatelně, neboť jsou vymezena pouze obecnými floskulemi, které nekonkretizovaly ani dodatečné informace. Hodnotící kritérium „Přístup dodavatele ke zpracování studie“ je pak v rozporu s § 78 odst. 4 zákona, když tak, jak je vymezeno v zadávací dokumentaci, nevyjadřuje ani vztah užitné hodnoty a ceny, ani ekonomickou výhodnost nabídky, když zadavatel nepožaduje zpracování studie ke konkrétnímu stavu, ale pouze studie vzorové. V rámci nabídkové ceny jsou stanoveny váhy kritérií způsobem, který podle názoru navrhovatele povede ke zkreslení hodnocení tohoto kritéria (navrhovatel zde odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. S346/2009). Navrhovatel dále uvádí, že způsob hodnocení uvedený v textu zadávací dokumentace je v rozporu s postupem uvedeným v příloze č. 6, neboť z něj vyplývá odlišné hodnocení na různých úrovních hodnotících kritérií a jejich subkritérií. Hodnotící komise tedy nemá možnost provést hodnocení tak, aby odpovídalo oběma těmto způsobům.

16. Navrhovatel dále upozorňuje, že tam, kde zadavatel požaduje určité parametry, nestanovil objektivní způsob jejich měření, což podle názoru navrhovatele potvrzuje netransparentnost zadávacího řízení.

17. Navrhovatel následně sumarizuje, že všechny výše uvedené nedostatky společně vedou k netransparentnosti zadávacího řízení, neboť to postrádá od počátku jednoznačně vymezené zadávací podmínky a odkazuje na judikáty zabývající se problematikou nejasné stanovených zadávacích podmínek.

18. S ohledem na uvedené nedostatky požaduje navrhovatel jako jediné aplikovatelné nápravné opatření zrušení předmětného zadávacího řízení.

19. Závěrem svého návrhu žádá navrhovatel Úřad o nařízení předběžného opatření dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

20. Úřad obdržel návrh dne 9. 5. 2013 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. S275/2013/VZ/MGr. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 9. 5. 2013.

21. Účastníky řízení podle § 116 zákona jsou:

o zadavatel,

o navrhovatel.

22. Dne 16. 5. 2013 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne spolu s dokumentací o veřejné zakázce.

Vyjádření zadavatele

23. Zadavatel se nejprve vyjadřuje k tvrzenému nedostatečnému vymezení předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel neshledává důvodným tvrzení navrhovatele, že předmět plnění veřejné zakázky je vymezen nedostatečně, když ustanovení zadávací dokumentace vztahující se k předmětu veřejné zakázky odkazuje na přílohu zadávací dokumentace, jíž je závazný vzor návrhu rámcové smlouvy na plnění veřejné zakázky. Tento je podle zadavatele v souladu se zadávací dokumentací její nedílnou součástí. Nelze tedy tvrdit, že bližší specifikace předmětu plnění veřejné zakázky v její příloze zakládá nesrozumitelnost, nebo dokonce netransparentnost stanovení předmětu veřejné zakázky. Podle zadavatele nelze přijmout argument navrhovatele, že předmět plnění vyjádřený v závazném vzoru návrhu rámcové smlouvy je pouze předmětem smlouvy, nikoliv předmětem veřejné zakázky. Podle zadavatele nejsou předmět smlouvy uzavřené na realizaci veřejné zakázky a předmět veřejné zakázky dva oddělené instituty a v zásadě platí, že si musí vzájemně odpovídat, což plyne z obecného požadavku na právní jistotu a též z dikce zákona. K tomu příkladem zadavatel cituje ustanovení § 82 odst. 2 zákona, ze kterého plyne, že nabídka uchazeče musí odpovídat zadávacím podmínkám veřejné zakázky, jinak musí být vyřazena a uchazeč vyloučen z další účasti v zadávacím řízení, z čehož dovozuje, že pojmy předmět veřejné zakázky a předmět smlouvy na realizaci veřejné zakázky si vzájemně odpovídají. Proto považuje zadavatel předmětné tvrzení navrhovatele za nepřijatelně restriktivní a ve své podstatě nelogický výklad zákona. Zadavatel považuje u větších a složitějších zakázek segmentaci a sjednocení popisu předmětu plnění do jednoho dokumentu za přehledný a tím transparentní způsob vymezení předmětu plnění. Zadavatel dále uvádí, že ve specifikaci předmětu veřejné zakázky výslovně odkázal na vymezení předmětu uvedeného v rámcové smlouvě, čímž jednoznačně vyjádřil vůli, aby předmětem veřejné zakázky bylo plnění plně odpovídající tomu, které je popsáno v rámcové smlouvě a jejích přílohách. Podle názoru zadavatele obsahuje závazný vzor rámcové smlouvy vymezení jak předmětu plnění rámcové smlouvy a potažmo veřejné zakázky (dle ustanovení čl. 2.1 zadávací dokumentace ve spojení s čl. 3 závazného vzoru rámcové smlouvy a v něm obsaženými odkazy na přílohy č. 1, 2 a 5 rámcové smlouvy), tak technické specifikace, která je prostřednictvím příloh zadávací dokumentace její nedílnou součástí. Zadavatel je toho názoru, že tvrzení navrhovatele nemůže obstát rovněž proto, že by se jednalo o nepřijatelně formalistický přístup a výklad v rozporu jak s jazykovým projevem, tak s úmyslem zadavatele, nad to by byl rovněž v rozporu s ustálenou výkladovou praxí soudů (např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 557/05 ze dne 24. 7. 2007) a potažmo i odborné literatury.

24. Podle názoru zadavatele tedy zadávací dokumentace obsahuje jak vymezení předmětu veřejné zakázky, tak technickou specifikaci předmětu plnění, jak je požadováno v § 44 a § 46 zákona. Předmět plnění veřejné zakázky je podle zadavatele zcela dostatečně popsán v závazném návrhu rámcové smlouvy a jeho přílohách. Argument navrhovatele, že jediný dokument, který může vymezit předmět plnění veřejné zakázky je Příloha č. 1 rámcové smlouvy (Popis tvorby studií), považuje zadavatel za dezinterpretaci nebo nepochopení smyslu uzavření rámcové smlouvy jako takové a nesprávný výklad zadávací dokumentace. Následně zadavatel popisuje smysl uzavírání rámcových smluv, z čehož dovozuje, že předmět jednotlivých studií, které budou na základě rámcové smlouvy prováděny, jakožto předmět plnění veřejné zakázky, nemůže být předem specifikován, jelikož bude vymezen až na základě aktuální potřeby zadavatele. Proto zadavatel zvolil jako subjektivní hodnotící kritérium hodnocení přístupu ke zpracování studie, tedy vyhodnocení modelového postupu. Nadto zadavatel zastává názor, že v zadávací dokumentaci dostatečně popsal stávající stav jeho technické infrastruktury, ze kterého, ve spojení s dalšími požadavky v zadávací dokumentaci, mohlo a mělo být při zpracování studií vycházeno. Zadavatel dodává, že v době zahájení zadávacího řízení nemohl mít k dispozici relevantní údaje o skutečném množství dodávek nebo služeb v následujícím období, na které má být rámcová smlouva uzavřena, ovšem zadávací dokumentace podle zadavatele obsahuje všechny potřebné údaje nezbytné ke zpracování vzájemně porovnatelných nabídek. Zadavatel rovněž upozorňuje, že zákon rozeznává institut zadávací dokumentace a zadávacích podmínek podle § 17 písm. l) zákona, přičemž podle § 44 odst. 1 in fine zákona jsou to právě zadávací podmínky, za jejichž správnost a úplnost zadavatel odpovídá.

25. Argumentaci navrhovatele týkající se množství žádostí o dodatečné informace považuje zadavatel za nesouladnou s dikcí zákona a účelem institutu dodatečných informací, jejichž účelem je vyjasnění zadávacích podmínek obecně, ne vyjasnění zadávacích podmínek, které by musely být nejasně formulované nebo netransparentní. Zadavatel považuje množství žádostí spíše za důkaz atraktivity veřejné zakázky pro potenciální dodavatele než za důkaz netransparentně nastavených zadávacích podmínek.

26. K názoru navrhovatele o větší vhodnosti jiného druhu zadávacího řízení zadavatel uvádí, že výběr druhu zadávacího řízení je při dodržení požadavků zákona plně v jeho diskreci a na jeho odpovědnost. Zadavatel dodává, že otevřené řízení je nejtransparentnějším druhem zadávacího řízení, jehož použití zákon nijak nepodmiňuje. Zadavatel zastává názor, že měl-li by vždy, když není dopředu schopen zcela přesně a detailně vymezit předmět plnění, využít soutěžního dialogu, nutně by z toho vyplývalo, že zakotvení některých typů rámcových smluv by bylo nadbytečné, když samotný zákon počítá se situacemi, kdy všechny podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny (§ 92 odst. 1 písm. b) či § 92 odst. 3 zákona).

27. Ke kvalifikačnímu požadavku na znalost českého jazyka u všech členů realizačního týmu odkazuje zadavatel ve svém vyjádření na dodatečné informace č. 4 ze dne 11. 3. 2013 a v nich odůvodnění tohoto požadavku. Zadavatel dodává, že očekává komunikaci s pracovníky dodavatele na všech úrovních realizace zakázky, a tedy kontakt v českém jazyce s pracovníky zadavatele v úplném porozumění, přičemž zadavatel několikrát zdůrazňuje i nezbytnost bezproblémové komunikace členů realizačního týmu mezi sebou, a to s ohledem na provázanost jednotlivých plnění odpovídajících oblastem podchyceným technickou kvalifikací. Vůči všem členům realizačního týmu byl tento požadavek stanoven zadavatelem, jelikož každá z rolí má svá specifika a vůči každému z členů mohou být směřovány dotazy zadavatele. Zadavatel dále zdůrazňuje své postavení jakožto poskytovatele vysoce sofistikovaných zdravotních služeb, tedy oblasti, kde je tolerance chyby, potenciálně spočívající v nesprávném překladu nebo jiných nedorozuměních s dodavatelem, mimořádně nízká. Pro podporu svých tvrzení odkazuje zadavatel na rozsudky Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 51/2010 ze dne 5. 1. 2011 a 62 Ca 15/2009 ze dne 10. 3. 2011 a rovněž na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk ze dne 20. 12. 2012.

28. Zadavatel rovněž zastává názor, že hodnotící kritéria byla stanovena transparentně a zcela v souladu se zákonem. Zadavatel je rovněž přesvědčen, že hodnotící kritérium „Přístup dodavatele ke zpracování studie“ není v rozporu s § 78 odst. 4 zákona, ale naopak zcela jasně vyjadřuje vztah užitné hodnoty a ceny, tedy že se jedná o kritérium hodnotící kvalitu dodávaného plnění. Zadavatel dodává, že toto kritérium zvolil k vyhodnocení ekonomické výhodnosti nabídky, jelikož není možné předem vymezit přesné množství, rozsah a strukturu plnění, tedy studií, které budou vypracovávány vybraným dodavatelem v průběhu realizace předmětu veřejné zakázky na základě prováděcích smluv.

29. Zadavatel je přesvědčen, že nastavení vah jednotlivých subkritérií v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Nabídková cena“ nepovede ke zkreslení hodnocení a že váhy jednotlivých subkritérií jsou stanoveny plně v souladu se zákonem a principy, na kterých je postaven, a plně vyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny a jsou způsobilým podkladem pro výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Co se týče způsobu hodnocení nabídek, odkazuje zadavatel na text zadávací dokumentace a její přílohy č. 6 a text dodatečných informací č. 4, které poskytují zcela dostatečný podklad k hodnocení nabídek hodnotící komisí.

30. Zadavatel tedy s ohledem na výše uvedené zastává názor, že zadávací podmínky byly stanoveny transparentně a plně v souladu s § 44 a § 45 zákona a zadávací dokumentace obsahuje všechny potřebné náležitosti včetně technických podmínek, které jsou způsobilé posloužit jako podklad pro podání porovnatelných nabídek, o čemž svědčí sedm obdržených nabídek. Zadavatel se proto domnívá, že nelze přisvědčit závěrům navrhovatele, že byly porušeny principy transparentnosti a zákazu diskriminace vyjádřené v § 6 zákona. S ohledem na toto se zadavatel dále domnívá, že není důvodu k uložení předběžného opatření, neboť by se tak zadavatel ocitl v situaci, kdy, ač nijak nepochybil, nebude s to uzavřít smlouvu s dodavatelem, jehož nabídka bude v souladu se zákonem vybrána jako nejvhodnější.

31. Závěrem svého vyjádření vyslovuje zadavatel názor, že návrh navrhovatele je zcela neopodstatněný, účelový a obstruktivní, když argumentace navrhovatele se zakládá na nesprávném právním posouzení věci a nesprávném a neúplném pochopení zadávacích podmínek. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad návrh zamítl, neboť nebyly naplněny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další úkony učiněné Úřadem ve správním řízení

32. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S275/2013/VZ-9503/2013/511/MGr ze dne 24. 5. 2013. Usnesením č. j. ÚOHS-S275/2013/VZ-9506/2013/511/MGr ze dne 24. 5. 2013 Úřad stanovil lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a dále zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

33. Vzhledem k tomu, že po předběžném posouzení návrhu a dokumentace o veřejné zakázce získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, uložil zadavateli rozhodnutím č. j. ÚOHS-S275/2013/VZ-9720/2013/511/MGr ze dne 27. 5. 2013 předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení. Vydání předběžného opatření Úřad odůvodnil pochybnostmi o souladu zadávacích podmínek se zákonem, zvláště pak v případě stanovení požadavku znalosti českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího (psaná i mluvená forma) k prokázání kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona, jenž je uveden v části 5.10.1.2 pod písmeny a), b), c) i d) zadávací dokumentace, a dále při vymezení hodnotících kritérií, zvláště pak dílčího hodnotícího kritéria „b) Přístup dodavatele ke zpracování studie“ v bodě 14.2.2 zadávací dokumentace.

34. K zajištění účelu správního řízení Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S275/2013/VZ-21997/2013/511/MGr ze dne 11. 11. 2013 stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků řízení se ve stanovené lhůtě ani později nevyjádřil.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

35. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce včetně nabídek a vyjádření předložených účastníky řízení konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K technickému kvalifikačnímu předpokladu „znalost českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího (psaná i mluvená forma)“

36. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

37. Podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

38. Podle s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky relevantní části ustanovení § 56 odst. 5 zákona ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

39. Zadavatel v části 5.10.1.2 zadávací dokumentace stanovil, že splnění technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 1 písm. b) zákona prokáže dodavatel „předložením seznamu osob, jež se budou podílet na plnění této veřejné zakázky, bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli, z něhož bude vyplývat, že dodavatel má k dispozici tým odborníků sestávající z“ minimálně jedné osoby na pozici projektového manažera, minimálně jednoho člena týmu na pozici technik, minimálně jednoho člena týmu na pozici analytik a minimálně jednoho člena týmu na pozici tester. U všech členů realizačního týmu požadoval zadavatel mimo jiné znalost českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího (psaná i mluvená forma). Zadavatel rovněž uvedl, že „přílohou seznamu osob budou profesní životopisy každého odborníka – člena týmu, přičemž zadavatel požaduje, aby profesní životopisy obsahovaly minimálně následující údaje: jméno a příjmení člena týmu, podrobný popis funkce člena týmu na plnění veřejné zakázky, údaj o zaměstnavateli, popř. IČ člena týmu, další údaje prokazující splnění požadavků zadavatele“.

40. Ve vzoru Rámcové smlouvy na zajištění rozvoje a údržby IT infrastruktury (dále jen „vzor rámcové smlouvy“) zadavatel v článku „12. OPRÁVNĚNÉ OSOBY“ pod bodem 12.1 uvedl, že „každá ze smluvních stran jmenuje oprávněnou osobu, popř. zástupce oprávněné osoby. Oprávněné osoby budou zastupovat smluvní stranu ve smluvních, obchodních a technických záležitostech souvisejících s plněním této Rámcové smlouvy.“ Následně zadavatel definuje přesnou šíři oprávnění jednat jak pro osoby oprávněné v záležitostech obchodních, tak pro osoby oprávněné v záležitostech technických a realizačních. V čl. „14. SOUČINNOST A VZÁJEMNÁ KOMUNIKACE“ zadavatel pod bodem 14.2 upravuje komunikaci mezi smluvními stranami a to tak, že „Veškerá komunikace mezi smluvními stranami bude probíhat prostřednictvím oprávněných osob dle čl. 12 této Rámcové smlouvy, statutárních orgánů smluvních stran, popř. jimi písemně pověřených pracovníků.“

41. V rámci dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 4 ze dne 11. 3. 2013 zadavatel na dotaz, z jakého důvodu požaduje znalost českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího u všech členů realizačního týmu, odpovídá, že „očekává komunikaci s pracovníky na všech úrovních realizace zakázky a tedy kontakt v českém jazyce s pracovníky Zadavatele v úplném porozumění. Zároveň je z pohledu zajištění řádného plnění předmětu veřejné zakázky rovněž nezbytné, s ohledem na provázanost plnění odpovídajících oblastem podchyceným technickou kvalifikací, aby jednotliví členové týmu odborníků bez problémů mohli komunikovat i mezi sebou.“

42. Jak již dříve ve svých rozhodnutích Úřad uvedl, požadavky na prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákona slouží k ujištění zadavatele, že se na předmětu veřejné zakázky budou podílet osoby s adekvátním vzděláním a zkušenostmi, které zaručí včasnou a bezproblémovou realizaci předmětu veřejné zakázky.

43. Zadavatel musí vymezit technické kvalifikační předpoklady tak, aby odpovídaly druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Přiměřené nastavení požadavků zadavatele na kvalifikaci potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku zaručí zadavateli nejširší okruh potenciálních dodavatelů, tedy i případné větší množství nabídek a zachování relevantní hospodářské soutěže, přičemž zachování hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek je rovněž nezbytným předpokladem pro naplnění účelu zákona. Naopak při nepřiměřeně stanovených požadavcích na kvalifikaci zadavatel omezuje hospodářskou soutěž mezi dodavateli, neboť se dopouští tzv. skryté diskriminace, kdy sice fakticky jedná se všemi uchazeči stejně, nicméně nastaví podmínky, které neodůvodněně limitují některé dodavatele, kteří by byli bez těchto limitujících podmínek schopni předmět veřejné zakázky řádně splnit.

44. K problematice skryté diskriminace a nutnosti zajištění hospodářské soutěže v procesu zadávání veřejných zakázek se již ve svých rozhodnutích vyjádřil rovněž Nejvyšší správní soud, který např. v rozsudku č. j. 1 Afs 20/2008 – 152 ze dne 5. 6. 2008 dospěl k závěru, že „za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických kvalifikačních předpokladů, které jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Někteří z dodavatelů totiž mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Tím se znemožňuje dosažení cíle zákona o veřejných zakázkách, tedy zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“

45. Je přirozené, že zadavatel chce s vybraným uchazečem komunikovat určitým způsobem, zde tedy určitým jazykem, z důvodu bezproblémové spolupráce, a tedy i realizace veřejné zakázky. Jak vyplývá ze vzoru rámcové smlouvy, předpokládá zadavatel vzájemnou komunikaci mezi oprávněnými osobami, statutárními orgány, případně jimi písemně pověřenými pracovníky. Požadavek na znalost českého jazyka, a tudíž zajištění bezproblémové komunikace by byl tedy odůvodněn u osob, které budou na základě rámcové smlouvy ke komunikaci se zadavatelem oprávněny.

46. S ohledem na výše uvedené považuje Úřad požadavek zadavatele na znalost českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího, a to psanou i mluvenou formou, u všech členů realizačního týmu, za přílišné omezení potenciálních uchazečů, které není odůvodněno předmětem veřejné zakázky a není adekvátním rovněž k zadavatelem upravenému způsobu vzájemné komunikace ve vzoru rámcové smlouvy, přičemž zadavatel tento svůj požadavek relevantním způsobem nezdůvodnil ani ve svém vyjádření Úřadu, ani v dodatečných informacích č. 4, na které se ve vyjádření odvolává.

47. Co se týká zajištění bezproblémové komunikace mezi členy realizačního týmu vzájemně, sděluje Úřad, že určování způsobu interní komunikace u uchazečů o veřejnou zakázku není v pravomoci zadavatele, proto nemůže obstát ani tento argument zadavatele pro podporu požadavku na znalost českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího.

48. Požadavek na úroveň znalosti českého jazyka shledává Úřad taktéž příliš přísným a nekorespondujícím s předmětem veřejné zakázky, přičemž zadavatel úroveň „rodilého mluvčího“ nijak blíže nedefinuje a je potom otázkou, zda by například cizinec, který hovoří plynně česky, nicméně stále se znatelným přízvukem, splnil požadavek zadavatele na úroveň rodilého mluvčího „mluvenou formou“.

49. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 5 písm. c) a § 6 odst. 1 zákona tím, že nevymezil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu – požadavek na znalost českého jazyka – tak, aby odpovídal druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, když jej požadoval,

1. na úrovni rodilého mluvčího (slovem i písmem),

2. u všech členů realizačního týmu,

což mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a doposud nedošlo k uzavření rámcové smlouvy na plnění veřejné zakázky.

50. Zadavatel rovněž nestanovil, jak má být tento technický kvalifikační předpoklad prokázán, zda například čestným prohlášením či maturitou z českého jazyka apod. Uchazeči o veřejnou zakázku tudíž nemohli vědět, jaký doklad k prokázání předmětného kvalifikačního předpokladu bude pro zadavatele dostačující. Nestanovení způsobu prokázání předmětného technického kvalifikačního předpokladu rovněž znemožňuje Úřadu přezkoumání postupu zadavatele při posouzení splnění technických kvalifikačních předpokladů uchazeči o veřejnou zakázku, resp. toho, zda zadavatel posuzoval splnění daného technického kvalifikačního předpokladu podle stanovených zadávacích podmínek, což činí jeho postup netransparentním. Zadavatel tedy nesplnil povinnost vyplývající z ustanovení § 56 odst. 5 písm. b) a rovněž ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

51. Co se týče usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk ze dne 20. 12. 2012, jímž argumentuje zadavatel ve svém vyjádření k návrhu, Úřad uvádí, že v případě šetřeném ve správním řízení S339/2012/VZ byly pro prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadovány odlišné požadavky na úroveň znalosti českého jazyka, a sice „čestné prohlášení osoby stavbyvedoucího o znalosti českého jazyka pro potřeby odborné komunikace“. Stejný požadavek byl vysloven rovněž u zástupce stavbyvedoucího a u geodeta. Tyto požadavky byly odůvodněny mimo jiné nutností znalosti a přesnému porozumění českým předpisům, vztahujícím se ke stavebnictví, a rovněž nezbytností komunikovat s úřady a ostatními subjekty dotčenými stavbou. U všech těchto osob byla tedy znalost českého jazyka odůvodněná. Nadto byla vyžadována pouze pro potřeby odborné komunikace, nikoliv na úrovni rodilého mluvčího, přičemž byl rovněž stanoven způsob prokázání předmětného technického kvalifikačního předpokladu.

52. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rovněž konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 6 odst. 1 zákona tím, že neuvedl způsob prokázání technického kvalifikačního předpokladu „znalost českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího (psaná i mluvená forma)“ u všech členů realizačního týmu, přičemž toto musí zákonitě vést k nepřezkoumatelnosti, a tedy i netransparentnosti posouzení splnění daného technického kvalifikačního předpokladu, což mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a doposud nedošlo k uzavření rámcové smlouvy na plnění veřejné zakázky.

K dílčímu hodnotícímu kritériu „Přístup dodavatele ke zpracování studie“

53. Zadávací dokumentace je podle § 44 odst. 1 zákona soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. V odst. 3 písm. h) citovaného ustanovení zákona je dále stanoveno, že zadávací dokumentace musí obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

54. Z ustanovení § 78 zákona vyplývá, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen "základní hodnotící kritérium") je ekonomická výhodnost nabídky, nebo nejnižší nabídková cena. V odst. 3 citovaného ustanovení zákona je stanoveno, že zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. Z odstavce 4 citovaného ustanovení poté vyplývá, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky. Odst. 5 citovaného ustanovení stanoví, že je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná. Dle odst. 6 citovaného ustanovení zákona zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

55. Jak již Úřad uvedl výše pod bodem 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel stanovil jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky s dílčími hodnotícími kritérii „Nabídková cena bez DPH“ s váhou 70 % a „Přístup dodavatele ke zpracování studie“ s váhou 30 %. U hodnotícího kritéria „Přístup dodavatele ke zpracování studie“ stanovil zadavatel jako subkritéria hodnocení „rozsah a komplexnost zaměření popisu přístupu ke zpracování studie“ (váha 50 %), „propracovanost popisu přístupu ke zpracování studie“ (váha 30 %), „zohlednění postavení zadavatele coby nemocnice v resortu zdravotnictví“ (váha 20 %). K tomuto dílčímu hodnotícímu kritériu dále zadavatel v bodu 14.2.2 zadávací dokumentace uvedl, že „bude jako výhodnější hodnotit takový přístup ke zpracování studie, který bude obsahovat:

o rozsáhlejší a komplexnější zaměření popisu přístupu ke zpracování studie, přičemž za rozsáhlejší bude považováno takové zaměření popisu přístupu ke zpracování studie, které ve větším rozsahu a při zohlednění více externích vstupů popíše veškeré relevantní aspekty přístupu ke zpracování studie, a za komplexnější bude považováno takové zaměření popisu přístupu ke zpracování studie, které ve větší míře detailu a ucelenosti postihne problematiku přístupu ke zpracování studie;

o propracovanější popis přístupu ke zpracování studie, přičemž za propracovanější bude považován takový popis přístupu ke zpracování studie, který ve větší míře zohlední veškerá specifika přístupu ke zpracování studie a současně zadavateli v této oblasti nabídne, oproti nabídkám ostatních uchazečů, i určitou míru přidané hodnoty;

o vyšší míru zohlednění postavení zadavatele coby nemocnice v resortu zdravotnictví, tedy zohlednění organizační struktury a logistiky zadavatele i metod a specifik jeho financování popř. bezpečnosti veřejného přístupu do sítě formou aktivní kontroly a řízení.

Uchazeči pro účely tohoto dílčího hodnotícího kritéria vypracují vzorový dokument, jehož obsahem bude obecný (metodologický) popis přístupu ke zpracování studie a tento dokument vloží do přílohy č. 1 jimi předkládané rámcové smlouvy.“

56.  Z požadavků zákona na kvalitu a jednoznačnost zadávacích podmínek včetně hodnotících kritérií vyplývá, že řádné zpracování především zadávací dokumentace je základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele a také nabídek vzájemně porovnatelných. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především objektivně, tj. takovým způsobem, který bude vnímán a chápán jak zadavatelem, tak dodavateli, stejným způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Zároveň musí zadávací dokumentace obsahovat požadavky a technické podmínky v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, a zároveň aby byla jasná, srozumitelná a určitá.

57. Požadavky na nezbytnost transparentní zadávací dokumentace, a tedy i hodnotících kritérií, judikoval i Nejvyšší správní soud, kde např. v rozsudku č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009 uvádí, že „zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky soutěžit. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“ Rovněž Úřad se již ve svých rozhodnutích zabýval problematikou transparentnosti zadávací dokumentace a požadavky na zpracování hodnotících kritérií. Např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R173/2008/02-632/2009/310-ASc ze dne 19. 1. 2009 uvádí, že „podle § 78 odst. 4 zákona, rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a zadavatel je při jejich stanovení povinen dodržovat zásady zakotvené v ustanovení § 6 zákona. Stanovení hodnotících kritérií je jedním z nejdůležitějších kroků ze strany zadavatele, neboť na jejich základě zadavatel rozhoduje, jakým způsobem bude hodnotit nabídky, resp. která vlastnost nabídky je z jeho pohledu nejvýznamnější. Stanovení hodnotících kritérií a jejich obsahu je tedy klíčovou fází pro hodnocení nabídek ve smyslu § 79 zákona. Zadavatelem stanovená hodnotící kritéria musí splňovat základní charakteristické vlastnosti a to určitost, jednoznačnost, schopnost být předmětem hodnocení a nediskriminační charakter. Z každého dílčího hodnotícího kritéria musí být patrné, co se jím jednoznačně myslí, resp. co má nabídka obsahovat, aby tomuto kritériu vyhověla a mohla být hodnocena. Nedodržení těchto požadavků totiž může vést k nejednotnému pochopení významu a povahy takového kritéria a k podání nabídek, jež nejsou vzájemně srovnatelnými. Kvalita stanovení dílčích hodnotících kritérií má zpravidla přímý vliv na kvalitu provedení hodnocení nabídek.“

58. Formulace bodu 14.2.2 zadávací dokumentace ovšem není jednoznačná a zadavatel v ní popis předmětného hodnotícího kritéria stanovil pouze velmi obecně. Z popisu zadavatele jednoznačně nevyplývá, jaký přístup ke zpracování studie bude pro něj tím nejlepším. Pojmy „rozsáhlejší“, „komplexnější“ a „propracovanější“ zadavatel definoval opět jen obecnými pojmy, přičemž zadavatel např. ani nijak nedefinoval, co považuje za „určitou míru přidané hodnoty“.

59. Netransparentně stanovené dílčí hodnotící kritérium „Přístup dodavatele ke zpracování studie“ může mít přímý vliv na hodnocení nabídek, neboť uchazeči o veřejnou zakázku ani sama hodnotící komise si nemohou udělat přesnou představu o tom, co hodnotit jako zadavateli více vyhovující nabídku, důsledkem čehož je samo hodnocení stiženo vadou netransparentnosti. Tato skutečnost tedy může ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

60. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) ve spojení s § 6 odst. 1 zákona tím, že nestanovil dílčí hodnotící kritérium „Přístup dodavatele ke zpracování studie“ transparentně a v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky tak, aby si jednotliví uchazeči o veřejnou zakázku mohli udělat přesnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, což může ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a doposud nedošlo k uzavření rámcové smlouvy na plnění veřejné zakázky.

K dalším bodům návrhu

61. Úřad konstatuje, že se k dalším skutečnostem, jež navrhovatel ve svém návrhu uvádí, nevyjádřil.  S ohledem na výše uvedené závěry Úřadu, které se týkají rozporu postupu zadavatele se zákonem již při tvorbě zadávací dokumentace, které podnítily rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení předmětného zadávacího řízení, se dále jeví jako nadbytečné posuzování dalších navrhovatelem tvrzených pochybení ze strany zadavatele. Uvedený postup Úřad zvolil s odkazem na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci, č. j. 2 A2/99 – 20 ze dne 24. 6. 1999, jenž se sice v meritu věci zabýval otázkou zákonnosti vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení zadavatelem, přičemž Vrchní soud v Olomouci judikoval, že za situace, kdy existuje alespoň jediný oprávněný důvod k vyloučení uchazeče, je nadbytečné zkoumat další namítané důvody pro vyloučení, avšak výkladem založeným na argumentu per analogiam Úřad dospěl k názoru, že tento závěr Vrchního soudu v Olomouci je přiléhavý rovněž k šetřenému případu, a to v tom smyslu, že je-li dán jeden důvod pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení, je nadbytečné zkoumat další namítané důvody pro zrušení zadávacího řízení.

V. ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ 

62. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

63. Jak vyplývá z textu tohoto rozhodnutí, postupoval zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem již při stanovení zadávacích podmínek, a to konkrétně při stanovení technického kvalifikačního předpokladu „znalost českého jazyka na úrovni rodilého mluvčího (psaná i mluvená forma)“ u všech členů realizačního týmu a dílčího hodnotícího kritéria „Přístup dodavatele ke zpracování studie“, a proto nelze nápravu zjednat jiným způsobem než zrušením zadávacího řízení.

64. Vzhledem k tomu, že v šetřeném  případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento nezákonný postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno v bodu II. výroku tohoto rozhodnutí.

65. Ustanovení § 84 odst. 7 zákona stanoví, že zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle ustanovení § 84 odst. 9 zákona pokud zruší zadávací řízení Úřad, užijí se ustanovení § 84 odst. 7 a 8 obdobně, přičemž lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.

VI. NÁKLADY ŘÍZENÍ

66. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč.

67. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno zadání veřejné zakázky, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, a to na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2013000275.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně 

 

 

 

Obdrží

1. Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 37/2, 150 30, Praha 5

2. ATTRACTION s.r.o., Španělská 770/2, 120 00 Praha 2 – Vinohrady

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 


[1] Zadavatel zde stanovil relativní váhy nabídkových cen pro jednotlivá dílčí subkritéria následovně: 1 ks páteřního přepínače (váha 30 %), 1 ks přístupového přepínače (váha 20 %), 1 ks bezdrátového kontroleru (váha 10 %), 1 ks přístupového bodu (váha 20 %), 1 ks UPS (váha 5 %), 1 m optického kabelu (váha 10 %), 1 ks rack (váha 5 %).

[2] Zadavatel zde stanovil relativní váhy nabídkových cen pro jednotlivá dílčí subkritéria následovně: Technické zajištění infrastruktury sítí (váha 20 %), Monitorování sítí (váha 10 %), Konfigurace sítě a řešení závad (váha 20 %), Bezpečnostní management (váha 20 %), automatická detekce průniků (váha 10 %), Podpora a rozvoj systému pro management sítě (váha 10 %), Tvorba statistik a přehledů (váha 10 %).

[3] Zadavatel zde stanovil relativní váhy nabídkových cen pro jednotlivá dílčí subkritéria následovně: Vypracování studie (váha 40 %), Síťové plánování – návrh architektury sítí (váha 30 %), Poskytování služeb odborného pracovníka (30 %).

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz