Rozhodnutí: S27/2014/VZ-12216/2014/512/DMa

Instance I.
Věc Strážný /kód PK 68-008-E/ (region bývalého okresu HK) – realizace pro celý kraj
Účastníci
  1. Česká republika – Úřad práce České republiky
  2. Ing. Vladimír Rusina
  3. Bc. Josef Ježek
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 4. 7. 2014
Dokumenty file icon dokument ke stažení 455 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S27/2014/VZ-12216/2014/512/DMa

 

9. června 2014

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 1. 2014, na návrh ze dne 3. 1. 2014, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Karlovo náměstí 1359/1, 128 00 Praha – Nové Město,
  • navrhovatel – Ing. Vladimír Rusina, IČO 88507882, se sídlem Bělehradská 379, 530 09 Pardubice – Polabiny,
  • vybraný uchazeč – Bc. Josef Ježek, IČO 76618048, se sídlem Nový Březhrad 194, 503 32 Hradec Králové,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Karlovo náměstí 1359/1, 128 00 Praha – Nové Město – v části 9 „Strážný /kód PK 68-008-E/ (region bývalého okresu HK) – realizace pro celý kraj“ veřejné zakázky „ÚP ČR – Krajská pobočka v Hradci Králové: Rekvalifikační kurzy a poradenské činnosti 2013 – 2015“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 22. 8. 2013 a bylo uveřejněno dne 23. 8. 2013 pod ev. č.  zakázky 361218 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 24. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 164-285740,

a rozšířeném dne 21. 2. 2014 z moci úřední v téže veřejné zakázce ve věci možného nedodržení postupu podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Karlovo náměstí 1359/1, 128 00 Praha – Nové Město – tím, že nestanovil v zadávací dokumentaci na část  9 „Strážný /kód PK 68-008-E/ (region bývalého okresu HK) – realizace pro celý kraj“  veřejné zakázky „ÚP ČR – Krajská pobočka v Hradci Králové: Rekvalifikační kurzy a poradenské činnosti 2013 – 2015“ transparentně způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „přidaná hodnota“,

 

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Karlovo náměstí 1359/1, 128 00 Praha – Nové Město – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 78 odst. 4 zákona a § 6 odst. 1 zákona, když v zadávací dokumentaci na část 9 „Strážný /kód PK 68-008-E/ (region bývalého okresu HK) – realizace pro celý kraj“ veřejné zakázky „ÚP ČR – Krajská pobočka v Hradci Králové: Rekvalifikační kurzy a poradenské činnosti 2013 – 2015“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 22. 8. 2013 a bylo uveřejněno dne 23. 8. 2013 pod ev. č.  zakázky 361218 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 24. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 164-285740, nestanovil transparentně způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „přidaná hodnota“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

II.

Jako opatření k nápravě postupu uvedeného ve výroku I. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení v části 9 „Strážný /kód PK 68-008-E/ (region bývalého okresu HK) – realizace pro celý kraj“ veřejné zakázky „ÚP ČR – Krajská pobočka v Hradci Králové: Rekvalifikační kurzy a poradenské činnosti 2013 – 2015“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 22. 8. 2013 a bylo uveřejněno dne 23. 8. 2013 pod ev. č.  zakázky 361218 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 24. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 164-285740.

 

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Úřad práce ČR, IČO 72496991, se sídlem Karlovo náměstí 1359/1, 128 00 Praha – Nové Město – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.Odesláním oznámení o zahájení otevřeného řízení do Věstníku veřejných zakázek  zadavatel – Česká republika – Úřad práce České republiky, IČO 72496991, se sídlem Karlovo náměstí 1359/1, 128 00 Praha – Nové Město (dále jen „zadavatel“) podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 22. 8. 2013 zadávací řízení pro zadání části 9 „Strážný /kód PK 68-008-E/ (region bývalého okresu HK) – realizace pro celý kraj“ veřejné zakázky „ÚP ČR – Krajská pobočka v Hradci Králové: Rekvalifikační kurzy a poradenské činnosti“. Oznámení o zakázce bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23. 8. 2013 pod ev. č. 7302011061218 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 164-285740 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.Předmět plnění veřejné zakázky podle oznámení o zakázce „zahrnuje jak rekvalifikační kurzy, tak poradenské činnosti pro uchazeče a zájemce o zaměstnání.“ Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 21 151 653 Kč bez DPH, přičemž přepokládaná hodnota části 9 byla stanovena na 1 000 000 Kč bez DPH.

3.Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 14. 10.2013 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem čtyři nabídky, přičemž všechny nabídky vyhověly kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8 zákona. Z protokolu o posouzení kvalifikace uchazečů ze dne 18. 10 2013 a ze dne 7. 11. 2013 je zřejmé, že všichni uchazeči splnili kvalifikaci. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komise učinila závěr, že jako ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka uchazeče Bc. Josef Ježek, IČO 76618048, se sídlem Nový Březhrad 194, 503 32 Hradec Králové (dále jen „vybraný uchazeč“). O výběru nejvhodnější nabídky zadavatel rozhodl 25. 11. 2013, což uchazečům oznámil dopisem z téhož dne. Navrhovatel – Ing. Vladimír Rusina, IČO 88507882, se sídlem Bělehradská 379, 530 09 Pardubice – Polabiny (dále jen „navrhovatel“), obdržel oznámení o výběru nejvhodnější nabídky dne 6. 12. 2013.

4.Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal dne 19. 12. 2013 navrhovatel námitky. Zadavatel podaným námitkám nevyhověl rozhodnutím ze dne 23. 12. 2013, které navrhovatel obdržel dne 2. 1. 2014.

5.Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 9. 1. 2014 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele.  

PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6.Podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 9. 1. 2014, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

7.Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

ozadavatel,

onavrhovatel,

ovybraný uchazeč.

8.Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S27/2014/VZ-898/2014/512/DMa ze dne 16. 1. 2014. Usnesením č. j. ÚOHS-S27/2014/VZ-1439/2014/512/DMa ze dne 23. 1. 2014 Úřad vyzval navrhovatele ke složení kauce. Navrhovatel dne 27. 1. 2014 složil kauci v Úřadem stanovené lhůtě a doložil rovněž doklad o jejím složení.

9.Dne 30. 1. 2014 vydal Úřad na návrh navrhovatele rozhodnutí č. j. ÚOHS-S27/2014/VZ-2149/2014/512/DMa, kterým uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v části 9. veřejné zakázky.

10.Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S27/2014/VZ-2065/2014/512/DMa ze dne 18. 2. 2014 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

11.Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S27/2014/VZ-2188/2014/512/DMa ze dne 18. 2. 2014 oznámil, že z moci úřední rozšiřuje předmět správního řízení, neboť zjistil skutečnosti vyvolávající pochybnosti o tom, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem při stanovení dílčího hodnotícího kritéria „přidaná hodnota“ v části 9 veřejné zakázky a způsobu hodnocení nabídek podle tohoto dílčího kritéria hodnocení.

12.Usnesením č. j.: ÚOHS-S27/2014/VZ-4674/2014/512/DMa ze dne 3. 3. 2014 Úřad dále účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

OBSAH NÁVRHU

13.Navrhovatel se v úvodu svého návrhu ze dne 3. 1. 2014 vyjadřuje k úkonům předcházejícím podání návrhu a současně uvádí, že oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 25. 11. 2013 bylo podáno k poštovní přepravě v rozporu s § 81 odst. 3 zákona dne 5. 12. 2013.

14.Navrhovatel spatřuje porušení zákona ze strany zadavatele v nedodržení postupu stanoveného § 111 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 6 odst. 1 zákona, neboť zadavatel nepřezkoumal námitky navrhovatele v plném rozsahu. V rozhodnutí o námitkách ze dne 23. 12. 2013 podle navrhovatele zadavatel vůbec neodůvodnil odmítnutí námitky týkající se vyhodnocení silné stránky nabídky vybraného uchazeče spočívající v možnosti ubytování při realizaci rekvalifikačních kurzů. Podle navrhovatele se tak zadavatel mohl dopustit správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona. Navrhovatel se tak cítí poškozen na svých právech, neboť při naprosto minimálním rozdílu celkového hodnocení nabídky vybraného uchazeče (89,9 bodů) a nabídky navrhovatele (88,0 bodů), si zadavatel musel být vědom toho, že výsledek řádného přezkoumání navrhovatelem podaných námitek vztahujících se k postupu hodnocení nabídek, může podstatným způsobem ovlivnit celý výsledek předmětné části zadávacího řízení. Navrhovatel v tomto postupu zadavatele spatřuje porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

15.Navrhovatel dále shledává další porušení zákona v nedodržení postupu zadavatele stanoveného v § 6 odst. 1 zákona, v jehož důsledku hrozí újma na právech navrhovatele, spočívající v nemožnosti uzavřít smlouvu. Navrhovatel uvádí, že při hodnocení dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „přidaná hodnota rekvalifikačního kurzu“ hodnotící komise nevyhodnotila a nepopsala jednu ze silných stránek skutečnosti, které navrhovatel uvedl v příslušné části hodnotící tabulky (příloha č A 8 nabídky) a kterou specifikoval následovně: „Teoretická výuka v rozsahu 28 hodin bude realizována ve školícím zařízení Technologického centra Hradec Králové. Školící prostory poskytují nadstandartní technické vybavení (PC, data projektor, SmartBoard, LCD TV, vysokorychlostní internet Wi-Fi, Flipchard atd., které významně přispívá k vyšší efektivitě výuky.“ Navrhovatel ve svých námitkách ze dne 18. 12. 2013 vyjádřil svůj nesouhlas s postupem zadavatele, neboť nadstandartní vybavení školících prostor obsažených v nabídce navrhovatele nebylo vyhodnoceno hodnotící komisí jakožto silná stránka nabídky navrhovatele z důvodu kvalitativní srovnatelnosti nabídek ostatních uchazečů.

16.Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele vysloveným v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, že „Hodnotící komise pozitivně kvitovala, vypsala do silných stránek nabídky a následně i bodovala dle Vámi předložené nabídky pod přidanou hodnotu v bodu 1) Specifikace nad rámec požadavků bod a) Teoretickou výuku v rozsahu 28 hodin ve Vámi uvedených školících prostorech.“ Navrhovatel dále uvádí, že z hodnotící tabulky, která je součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že při hodnocení dílčího hodnotící kritéria č. 2 „přidaná hodnota“ hodnotící komise popsala jako jednu ze silných stránek navrhovatele následující skutečnosti: „Teoretická výuka 28 h + praktická příprava 12 h, 1 hod zkouška“ – tedy celý rozsah hodinové dotace, nikoliv zvlášť „….teoretickou výuku v rozsahu 28 hodin ve Vámi uvedených školících prostorech“, jak uvádí zadavatel. Navrhovatel současně v této souvislosti podotýká, že v odůvodnění odmítnutí navrhovatelovi nabídky zadavatel uvedl k hodnocení hodinové dotace: „…v  tomto bodě byla Vaše nabídka a nabídka vítězného uchazeče srovnatelná.“

17.Navrhovatel dále považuje za zmatečné odůvodnění odmítnutí námitky č. 1 uvedené v rozhodnutí o námitkách, podle kterého zadavatel považuje za nadbytečné vypsání konkrétního technického vybavení v hodnotící tabulce jmenovitě, „neboť byly vepsány do hodnotící tabulky a následně promítnuty do přidělené bodové hodnoty jako celek, přičemž navrhovatel namítá, že nadstandartní technické vybavení školících prostor nebylo do hodnotící tabulky ani do jiné části zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vepsáno.

18.Navrhovatel se v souvislosti se zprávou o posouzení a hodnocení nabídek odvolává na § 80 odst. 1 zákona, podle kterého musí obsahovat hodnocení nabídek s odůvodněním a ze kterého vyvozuje, že hodnocení a odůvodnění nabídek jsou navzájem podmíněné úkony hodnotící komise. Navrhovatel se dále domnívá, že v případě dílčího hodnotícího kritéria č. 2 „přidaná hodnota“, se hodnocením rozumí přidělená bodová hodnota a odůvodněním se rozumí popis jednotlivé silné nebo slabé stránky nabídky uchazeče. Hodnotící komise však podle názoru navrhovatele v tomto konkrétním případě nemohla nabídce navrhovatele žádné body za něco, co se vztahuje ke školícím prostorům nebo jejich technickému vybavení, jak tvrdí zadavatel, neboť toto hodnocení neodůvodnila. Navrhovatel je rovněž toho názoru, že zadavatel nemůže ex post ve fázi přezkoumání námitek nahrazovat absenci odůvodnění popisu hodnocení předkládáním myšlenkových postupů hodnotící komise, které nejsou prokazatelně dokumentovány ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek a mohou být učiněny výhradně ve fázi hodnocení nabídek.

19.Navrhovatel závěrem svého návrhu uvádí, že újma na jeho právech nemůže být zhojena jinak, než rozhodnutím Úřadu o uložení nápravného opatření nebo autoremedurou zadavatele spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách ze dne 23. 12. 2013, zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 25. 11. 2013 a provedením nového hodnocení nabídek. S ohledem na výše uvedené navrhovatel žádá, aby podle § 118 odst. 1 zákona úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení ve zrušení rozhodnutí o námitkách ze dne 23. 12. 2013, zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 25. 11. 2013 a nařídil zadavateli provedení nového hodnocení nabídek.

VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU

20.Zadavatel se k obsahu návrhu vyjádřil podáním ze dne 13. 1. 2014, ve kterém uvádí, že si uvědomuje, že v případě odeslání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 25. 11. 2013 došlo k administrativnímu pochybení v tomto úkonu ze strany zadavatele, neboť oznámení o výběru nejvhodnější nabídky bylo doručeno jednotlivým uchazečům v předmětné části veřejné zakázky v období od 3. 12. 2013 do 5. 12. 2013, a to prostřednictvím provozovatele poštovní služby či využití datové schránky dle technických a personálních možností zadavatele a uchazečů. Zadavatel se nicméně domnívá, že opoždění v řádu dnů oproti dikci zákona nemohlo způsobit újmu či dokonce porušení zásad § 6 odst. 1 zákona, neboť lhůta pro podání námitek proti tomu úkonu zadavatele začíná plynout dle § 110 odst. 4 zákona ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.

21.Zadavatel považuje tvrzení navrhovatele, že se zadavatel nevypořádal v rozhodnutí o námitkách ze dne 23. 12. 2013 s podstatnými námitkami v plném rozsahu, a tím poškodil navrhovatele, za liché.  Zadavatel se domnívá, že dostál liteře zákona a jednotlivé námitky uvedené stěžovatelem v zaslaných námitkách proti úkonům zadavatele ze dne 18. 12. 2013 posoudil jednotlivě a vzájemné spojitosti, a to zda úkony zadavatele a hodnotící komise nebyly učiněny v předmětné části veřejné zakázky v rozporu se zákonem či zadávací dokumentací. Zadavatel výslovně necitoval každé jednotlivé konkrétní tvrzení navrhovatelem uváděné v námitce např. „možnost ubytování při realizaci rekvalifikačních kurzů či popis jeho teoretické výuky, nicméně z pohledu zadavatele rozhodnutí o námitkách neutrpělo na své srozumitelnosti a úplnosti. Rozhodnutí o námitkách reaguje na podané námitky jako na celek a uváděné argumenty se týkají i výslovně neuvedených námitek totožného charakteru.

22.Zadavatel uvádí k hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „přidaná hodnota“, že hodnocení silných a slabých stránek vychází z praktické zkušenosti a znalosti specifik účastníků rekvalifikačních kurzů a je opřen o odbornou erudici členů hodnotící komise, která byla tvořena osobami s odbornými znalostmi a zkušenostmi v dané oblasti a s danou cílovou skupinou s tím, že hodnotící komise v rámci hodnocení nabídek postupovala s nejlepším vědomím a svědomím tak, aby dostála veškerým požadavkům na hodnocení stanoveným v zadávacích podmínkách a zákoně. Vnitřní myšlenkový pochod členů komise jako takový nepodléhá přezkumu, v této souvislosti je hodnotící komise povinna toliko dodržet způsob hodnocení stanovený v zadávacích podmínkách a výsledek své činnosti zachytit v dokumentaci k veřejné zakázce.

23.V souvislosti s hodnocením dílčího hodnotícího kritéria „přidaná hodnota, zadavatel dále konstatuje, že hodnotící komise sestavila pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a v hodnotící tabulce, která je přílohou zprávy o posouzení a hodnocení nabídek podle § 80 zákona, uvedla detailní popisy slabých a silných stránek jednotlivých nabídek. Poté hodnotící komise přiřadila nejvhodnější nabídce v daném kritériu maximální počet bodů stanovený dle zadávacích podmínek. Každé další hodnocené nabídce komise přiřadila takový počet bodů v  rozsahu 1 až maximum, který vyjadřuje míru splnění daného kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce v tomto kritériu. S ohledem na výše uvedené zadavatel musí odmítnout tvrzení navrhovatele, že nebyl dodržen postup zadavatele dle § 111 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 zákona.

VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE ZE DNE 27. 2. 2014

24.Zadavatel se dopisem ze dne 27. 2. 2014 vyjádřil v souladu s  § 36 odst. 2 správního řádu ke zjištěným skutečnostem. Zadavatel ve svém vyjádření odmítá, že by v rámci zadávacího řízení porušil zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, neboť jednoznačně stanovil v zadávací dokumentaci v kapitole 13 váhu zvolených dílčích kritérií v procentním vyjádření. Dále zadavatel v této kapitole uvedl popis jednotlivých kritérií v procentním vyjádření. Zadavatel současně popsal jednotlivá dílčí kritéria, přičemž u stěžovatelem namítaného kritéria „přidaná hodnota“, zadavatel dokonce v zadávací dokumentaci uvedl příklady prvků obsahu kurzu, které budou hodnotící komise bonifikovány. Podle zadavatele se tedy může jednat o obohacený obsah kurzu, o širší materiálově – technické vybavení, různé specifické studijní materiály a pomůcky, inovativní podmínky výuky a další inovativní prvky. Zadavatel měl nicméně zhodnotit, zda veškeré prvky nad rámec základních požadavků jsou v úzkém spojení s předmětem a cíli kurzu. Předmětem hodnocení nebudou jen jednotlivé prvky přidané hodnoty samy o sobě, ale jejich odůvodněný výběr vzhledem k předmětu a cílům daného kurzu.  Hodnotící komise přihlédne k míře, jakou přispívají k naplnění cílů daného kurzu. Podle zadavatele je tedy zřejmé, jakými úvahami má být hodnotící komise vedena při posuzování předmětného dílčího kritéria, a to jak kvalitativně, tak i kvantitativně. Je při tom zřejmé, že se jedná o kvalitativní, neměřitelné kritérium, a současně, že vzhledem k povaze kritéria nelze dopředu předvídat, které konkrétní prvky a v jaké podobě uchazeči nabídnou.

25.Zadavatel v této souvislosti dále uvádí, že spoléhá na profesní zkušenosti a odbornost dodavatelů, když v rámci dílčího kritéria požaduje inovativní a komfortnější podmínky v rámci daného kurzu, neboť základní rámec kurzu je zaručen při procesu akreditace uchazečů na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. S ohledem na cílovou skupinu uchazečů o zaměstnání zadavatel vyžaduje maximální kvalitu plnění ze strany dodavatele, který nabízí ve vzájemné souvztažnosti maximum možného profesně obohacujícího, ale současně i z hlediska materiálních podmínek co nejkomfortnějšího, neboť tyto podmínky ovlivňují kvalitu výstupu vlastního kurzu. Zadavatel konstatuje, že možnost ubytování při realizaci rekvalifikace či pomoc při hledání zaměstnání osobám se zdravotním znevýhodněním byla z pohledu hodnotící komise a zadavatele spolu s ostatními inovativními prvky ohodnocena maximálním možným bodovým rozsahem. V zadávací dokumentaci zadavatel současně stanovil požadavek na technické kvalifikační předpoklady, a to povinnost doložit tři významné služby, realizované uchazečem, které prokazatelně doloží, že se uchazeč v daném oboru předmětnému plnění několik let věnuje a ví, co klientům pomůže k zaměstnání.

26.Zadavatel se dále odvolává na cíl veřejných zakázek, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky, a dále na zásadu transparentnosti vyznačující se obsahovou pružností reagující na nekonečné množství životních situací, na něž nemůže ve své obecnosti jakákoliv konkrétněji formulovaná právní norma pamatovat. Zadavatel vyšel z citovaných závěrů, když u kritéria „přidaná hodnota“ pouze uvedl příklady prvků kurzu, které budou hodnotící komisí bodovány a nechal prostor pro odborný úsudek uchazečů při zpracování nabídky i posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komisí složené z odborníků s mnoholetou praxí.

27.Jak zadavatel uvádí, svá tvrzení opírá o rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S240/2009/VZ-13075/2009/540/KKo ze dne 15. 12. 2009, které následně cituje: „dílčí hodnotící kritérium nemusí být dostatečně určitým vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, je nutné s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 odst. 1 zákona stanovit, jaké parametry z jejich nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Zadavatel má povinnost popsat v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky vyhodnoceny“. Zadavatel se proto domnívá, že nemohlo z jeho strany dojít k porušení zásady transparentnosti, neboť všichni uchazeči s ohledem na své zkušenosti a požadovanou odbornost mohli předpokládat, jak bude předmětné kritérium hodnoceno. Zadavatel zdůrazňuje, že explicitně neuvádí další prvky obsahu kurzu nad rámec, ale ponechává prostor pro inovativní postupy účastníků dle jejich možností.

28.Dle názoru zadavatele, metody a způsob hodnocení jednotlivých dílčích kritérií jsou přesně specifikovány v kapitole 13  zadávací dokumentace, a to tak, že největší počet bodů získá dodavatel, který dle subjektivního hodnocení komise nabídne nejkvalitnější a pro účastníka nejpřínosnější prvky nad rámec požadovaného, přičemž hodnotící komise zaznamená do hodnotící tabulky silné a slabé stránky nabídky uchazeče a dle toho přidělí bodovou hodnotu, která bude základem pro určení přidělených bodů v dílčím kritériu po vynásobení váhou kritéria. Zadavatel se tak domnívá, že dostál požadavku transparentnosti, neboť požadoval po hodnotící komisi rovněž písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, resp. stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele. Zadavatel současně uvádí, že vnitřní myšlenkový pochod členů komise jako takový nepodléhá přezkumu, v této souvislosti je hodnotící komise povinna toliko dodržet způsob hodnocení stanovený v zadávacích podmínkách a výsledek své činnosti zachytit v dokumentaci k veřejné zakázce.

29.Zadavatel rovněž konstatuje, že žádný z potenciálních uchazečů ničeho nenamítal podle  § 110 odst. 3 zákona proti zadávacím podmínkám, což dle zadavatele vyznívá v jeho prospěch, a že ani neobdržel žádný dodatečný dotaz ze strany uchazečů k vymezení způsobu hodnocení nabídek, ze kterého by vyplývala pochybnost uchazeče ohledně dílčího hodnotícího kritéria „přidaná hodnota“. Zadavatel je tedy přesvědčen, že jeho postup při tvorbě zadávací dokumentace a vyhlášení výběrového řízení a rovněž při hodnocení nabídek byl zcela v souladu se zákonem, a proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele v plném rozsahu zamítl.

VYJÁDŘENÍ NAVRHOVATELE ZE DNE 3. 3. 2014

30.Navrhovatel se dopisem ze dne 3. 3. 2014 vyjádřil v souladu s  § 36 odst. 2 správního řádu ke zjištěným skutečnostem, ve kterém uvedl, že se setrvává v plném rozsahu na argumentaci obsažené v návrhu.  Navrhovatel v intencích návrhu požaduje prošetření postupu hodnotící komise z hlediska souladu s ustanovení § 80 odst. 1 zákona, a to i v případě, že v průběhu správního řízení shledá porušení ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na ustanovení § 78 odst. 4 zákona a § 6 odst. 1 zákona ze strany zadavatele.

31.Navrhovatel dále žádá, aby Úřad při přezkoumání postupu hodnotící komise zohlednil výsledek šetření z moci úřední ve věci možného porušení ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 78 odst. 4 zákona a § 6 odst. 1 zákona, a vyjádřil se k tomu, zda zadavatel mohl případným netransparentním stanovením způsobu hodnocení nabídek podle dílčího kritéria hodnocení „přidaná hodnota“ včetně váhy tohoto kritéria, připravit podmínky pro možné zmanipulování výsledného hodnocení nabídek a výběr nabídky uchazeče, bez ohledu na její skutečnou ekonomickou výhodnost. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na podané námitky ze dne 18. 12. 2013, zejména skutečnost, že cena nabízeného plnění uvedená v nabídce navrhovatele je o 25% nižší, než cena nabízeného plnění nabídky vybraného uchazeče.

32.Závěrem svého vyjádření navrhovatel požaduje prošetření postupu zadavatele při vyřízení navrhovatelem podaných námitek, konkrétně zda je tento postup v souladu s ustanovením § 111 odst. 1 zákona v návaznosti na 6 odst. 1 zákona, a to i v případě, že Úřad shledá porušení ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 78 odst. 4 zákona a § 6 odst. 1 zákona.

ZÁVĚRY ÚŘADU

33.Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, když v zadávací dokumentaci na část  9 „Strážný /kód PK 68-008-E/ (region bývalého okresu HK) – realizace pro celý kraj“ veřejné zakázky  transparentně nestanovil dílčí hodnotící kritérium „přidaná hodnota“ a způsob hodnocení nabídek podle tohoto dílčího hodnotícího kritéria. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

34.Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zásada transparentnosti vymezená v § 6 odst. 1 zákona v sobě zahrnuje i požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace. Společně se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace musí být zadavatelem dodržována v průběhu celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady pak je jakékoliv jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel by měl zadávací dokumentaci zpracovat dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí tak, aby na jejím základě bylo možné podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky.

35.Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritérium či subkritérium nemusí být dostatečně určitým vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, je nutné s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 odst. 1 zákona stanovit, jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Údaje uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci musí být dostatečně konkrétní, jednoznačné a přesné, aby se každému z dodavatelů dostalo informací téhož materiálního obsahu a na straně uchazečů tak nevznikla jakákoliv interpretační nejistota. Tento požadavek lze nepochybně vztáhnout i na vymezení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a subkritérií a vymezení samotného způsobu hodnocení. Každý z uchazečů musí být předem informován o preferencích zadavatele a o skutečnosti, jaké aspekty jeho nabídky a jakým způsobem budou zadavatelem hodnoceny. Pro dodržení zásad rovného zacházení a transparentnosti je důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky výhodnější nabídky a jejich význam, byly potenciálním uchazečům známy již v okamžiku přípravy nabídek.

36.Zadávací dokumentace je podle § 44 odst. 1 zákona soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. V ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona je dále stanoveno, že zadávací dokumentace musí obsahovat způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií. Úřad k povinnosti stanovit způsob hodnocení nabídek dodává, že jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti, musí dbát vedle podrobného vymezení všech hodnotících kritérií také na to, aby stanovil přehledný, jednoznačný a objektivní způsob hodnocení nabídek, protože následné hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky.

37.Zadávací dokumentace je pro možnost zpracování nabídky zásadním dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za její zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ji zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jejím základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky. Je na zadavateli, aby zajistil průběh zadávání veřejných zakázek průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek.

38.Z ustanovení § 78 zákona vyplývá, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen základní hodnotící kritérium) je ekonomická výhodnost nabídky, nebo nejnižší nabídková cena. V ustanovení § 78 odst. 3 zákona je stanoveno, že zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. Z ustanovení § 78 odst. 4 zákona poté vyplývá, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.

 

Zjištění z dokumentace o veřejné zakázce

39.Zadavatel v zadávací dokumentaci část 13 „Hodnocení nabídek a hodnotící kritéria“ uvedl, že „Základním kritériem hodnocení pro zadání každé jednotlivé části veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky, přičemž stanovil v části 13. 1. a) „Rekvalifikační kurzy“ tato dílčí hodnotící kritéria:

1.Nabídková cena za 1 účastníka a kurz v Kč bez DPH, pro hodnocení budou použity nabídkové ceny kurzů jednotlivých uchazečů bez DPH (formulář Kalkulace nákladů rekvalifikace – příloha č. A 11) – váha 50 %

2.Přidaná hodnota – váha 30 %

3.Minimální počet účastníků rekvalifikačního kurzu požadovaný dodavatelem pro jeho zahájení – váha 20 %.“

Zadavatel dále v části 13. 2. „Popis dílčích hodnotících kritérií, a) Rekvalifikační kurzy, bod 2. „Přidaná hodnota“ uvedl:

a.„V rámci tohoto kritéria bude hodnocena nabídka nad rámec základního požadovaného obsahu kurzu (požadovaný obsah viz příloha č. 1 pod č. 1 – 18 u jednotlivých VZ). Může se jednat o obohacený rozsah kurzu, o širší materiálně-technické vybavení výuky a další inovativní prvky. Veškeré prvky nad rámec základních požadavků však musejí být v úzkém spojení s předmětem a s cíli kurzu, tyto pak budou hodnoceny dle míry, v jaké přispívají k naplnění cílů předmětného kurzu. Předmětem hodnocení nebudou pouze jednotlivé prvky přidané hodnoty samy o sobě, ale i jejich odůvodněný výběr vzhledem k předmětu a cílům daného konkrétního kurzu.

b.Pokud není hodinová dotace určena pevně, zvláštní pozornost při hodnocení tohoto kritéria bude zadavatel věnovat tomu, v jakém rozsahu uchazeč nastaví hodinovou dotaci příslušné rekvalifikace. Hodinová dotace bude hodnocena dle své přiměřenosti, tj. dle toho, do jaké míry její rozsah zaručuje naplnění cílů daného kurzu při jeho maximální efektivitě (zadavatel automaticky neusuzuje, že nejefektivnější hodinová dotace je vždy nejvyšší). Zadavatel zohlední zdůvodnění konkrétní hodinové dotace uchazečem v kontextu k předmětu a cílům konkrétního kurzu. Hodinová dotace uvedená zadavatelem u jednotlivých částí VZ představuje základní rámec, z nějž musí uchazeč ve své nabídce vycházet. Uchazeč ve své nabídce uvede přesnou hodinovou dotaci daného rekvalifikačního kurzu (rozmezí není přípustné) a současně dostatečně zdůvodní výši stanovené hodinové dotace tak, aby z uchazečem přijatého řešení byl patrný přínos pro účastníka rekvalifikace.

c.Uchazeč konkrétně a výstižně popíše, co nabízí nad rámec požadavků uvedených zadavatelem v této zadávací dokumentaci a tento popis vyplní do příslušné části hodnotící tabulky a dále uvede odůvodněním podloženou časovou dotaci daného rekvalifikačního kurzu (příloha č. A 8).“

40.Zadávací dokumentace v části 13. 2. „Metody hodnocení dílčích kritérií“ bod 7. stanovuje, že „V dílčím kritériu č. 2 u rekvalifikačních kurzů bude Přidaná hodnota posuzována kvalitativně, tj. na základě zdůvodnění subjektivního hodnocení komise. Nejvyšší počet bodů získá dodavatel, který subjektivního hodnocení komise nabídne nejkvalitnější a pro účastníka nejpřínosnější prvky nad rámec požadovaného.

oHodnotící komise v rámci procesu hodnocení veřejné zakázky vyhodnotí a popíše silné a slabé stránky nabídky uchazeče, které mají vliv na přidělenou bodovou hodnotu, a to dle toho, do jaké míry přispívají k naplnění cílů předmětného kurzu. Na základě vyhodnocení silných a slabých stránek bude sestaveno pořadí nabídek v kritériu č. 2 od nejvhodnější k nejméně vhodné, nejvhodnější nabídce přiřadí 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

oZískaná bodová hodnota bude následně násobena vahou kritéria.“

41.Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritérium „přidaná hodnota“ tak, že ponechal na uvážení uchazečů, které skutečnosti zahrnou do své nabídky, a jejich rozsah vymezil jen demonstrativním výčtem pozitivně hodnocených skutečností. Jak vyplývá dále z vyjádření zadavatele, spoléhal se na „profesní zkušenosti a odbornost dodavatelů“ (bod. 25 odůvodnění), na základě kterých mohli uchazeči „předpokládat, jak bude předmětné kritérium hodnoceno“ (bod 27. odůvodnění). Stanovení dílčího kritéria hodnocení, jehož obsah není jasně definován, není přípustné ani z důvodu dosažení „maxima možného profesně obohacujícího plnění“ (bod 25. odůvodnění). Ačkoliv by tedy uchazeči mohli nabídnout zadavateli v rámci dílčího kritéria hodnocení „přidaná hodnota“ inovativní obsah kurzu, který by zadavatel sám nebyl schopen ve svých požadavcích formulovat, není možné takovýto postup zadavatele s ohledem na požadavek transparentnosti akceptovat. Zadavatel se při stanovení dílčího kritéria hodnocení, jehož výklad, respektive výklad jeho obsahu, je ponechán na uchazečích, vystavuje riziku, že jednotliví uchazeči si pod výkladem pojmu „přidaná hodnota“ vybaví a budou akcentovat rozdílné skutečnosti, a zadavatel tak obdrží navzájem nesrovnatelné nabídky.

42.Z části 13. 2. „Popis dílčích hodnotících kritérií, a) Rekvalifikační kurzy, bod 2. „Přidaná hodnota“ písm. b) zadávací dokumentace (citace:„ … Hodinová dotace bude hodnocena dle své přiměřenosti, tj. dle toho, do jaké míry její rozsah zaručuje naplnění cílů daného kurzu při jeho maximální efektivitě (zadavatel automaticky neusuzuje, že nejefektivnější hodinová dotace je vždy nejvyšší)“, lze vyvodit, že zadavatel stanovil způsob hodnocení hodinové dotace kurzu, aniž by bylo zřejmé, jak má nabídka uchazeče vypadat, aby dosáhla „maximální efektivity“.

43.Jak již bylo výše uvedeno, nelze předpokládat, že si uchazeči s ohledem na své zkušenosti a požadovanou odbornost vytvoří stejnou představu o obsahu dílčího kritéria hodnocení „přidaná hodnota“, čemuž nasvědčují i konkrétní okolnosti případu, kdy zadavatel hodnotil pozitivně „možnost ubytování při realizaci rekvalifikace či pomoc při hledání zaměstnání osobám se zdravotním znevýhodněním“ (bod 25. odůvodnění). V  této souvislosti navrhovatel ve svých námitkách ze dne 23. 12. 2014 uvádí: „Předně zadavatel v zadávací dokumentaci nepožadoval od uchazečů zajištění ubytování pro účastníky rekvalifikace a z hodnocení není ani zřejmé, z čeho hodnotící komise usuzovala, že účastníci rekvalifikačního kurzu v případě výběru nabídky jiného uchazeče nemají možnost ubytování v místě plnění zakázky.“ Je tedy patrné, že zadavatel nevymezil transparentním způsobem obsah dílčího hodnotícího kritéria „přidaná hodnota“ a na straně uchazečů tak vznikla interpretační nejistota, které konkrétní skutečnosti budou v rámci předmětného dílčího kritéria hodnocení pozitivně hodnoceny.

44.Úřad v této souvislosti dodává, že není vyloučeno v případě přesně vymezených preferencí zadavatele týkajících se obsahu kurzu, že by uchazeči své nabídky zpracovali jiným způsobem a uvedli jiné skutečnosti. V daném případě však uchazeči nemají informace o tom, jak mají vypracovat svou nabídku, aby v kritériu „přidaná hodnota“ uspěla co nejlépe.

45.Nedostatek zadávací dokumentace spočívající v dílčím hodnotícím kritériu, jehož obsah není dostatečně konkrétně stanoven, nelze zhojit ani ve stádiu hodnocení nabídek uchazečů a nelze ani spoléhat na „odbornou erudicí členů hodnotící komise“ (bod. 22 odůvodnění), neboť nabídky uchazečů nebudou zákonitě srovnatelné.

46.Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 27. 2. 2014 opírá své argumenty o rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S240/2009/VZ-13075/2009/540/KKo ze dne 15. 12. 2009, ve kterém se uvádí: „dílčí hodnotící kritérium nemusí být dostatečně určitým vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, je nutné s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 odst. 1 zákona stanovit, jaké parametry z jejich nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Zadavatel má povinnost popsat v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky vyhodnoceny“. Zadavatel z citovaného rozhodnutí vyvozuje závěr, „že nemohlo z jeho strany dojít k porušení zásady transparentnosti, neboť všichni uchazeči s ohledem na své zkušenosti a požadovanou odbornost mohli předpokládat, jak bude předmětné kritérium hodnoceno. Zadavatel zdůrazňuje, že explicitně neuvádí další prvky obsahu kurzu nad rámec, ale ponechává prostor pro inovativní postupy účastníků dle jejich možností.“ Úřad však opakovaně konstatuje, že postup zadavatele, kdy je výběr skutečností, které budou hodnoceny v rámci dílčí hodnotící kritéria ponechán na uchazečích, je v přímém rozporu se závěry uvedenými v citovaném rozhodnutí Úřadu, neboť zadavatel se nemůže zprostit povinnosti jasně a srozumitelně popsat v zadávací dokumentaci skutečnosti, které budou v rámci dílčího hodnotícího kritéria hodnoceny, ani s odvoláním se na zkušenosti a požadovanou odbornost uchazečů.

47.Úřad se dále neztotožňuje s tvrzením zadavatele, „že metody a způsob hodnocení jednotlivých dílčích kritérií jsou přesně specifikovány v kapitole 13  zadávací dokumentace, a to tak, že největší počet bodů získá dodavatel, který dle subjektivního hodnocení komise nabídne nejkvalitnější a pro účastníka nejpřínosnější prvky nad rámec požadovaného, přičemž hodnotící komise zaznamená do hodnotící tabulky silné a slabé stránky nabídky uchazeče a dle toho přidělí bodovou hodnotu, která bude základem pro určení přidělených bodů v dílčím kritériu po vynásobení váhou kritéria“ (bod 28.odůvodnění). Úřad konstatuje, že způsob hodnocení uvedený v části 13. 2. „Metody hodnocení dílčích kritérií“ bod 7. zadávací dokumentace nedostál požadavku transparentnosti, neboť nikde není uvedeno (vyjma demonstrativního výčtu pozitivně hodnocených skutečností v části 13. 2. „Popis dílčích hodnotících kritérií, a) Rekvalifikační kurzy, bod 2. „Přidaná hodnota“ písm. b) zadávací dokumentace), co bude hodnoceno jako silná stránka a co jako slabá stránka kurzu.

48.Pro úplnost Úřad dodává, že se v případě dílčího hodnotícího kritéria „přidaná hodnota“  nejedná o kvalitativní kritérium (jak se zadavatel domnívá – bod 24. odůvodnění), jako je tomu například u dílčího hodnotícího kritéria typu„estetická hodnota“, u jehož vymezení je kladen důraz na jasné a srozumitelné stanovení subjektivně vnímaných skutečností a následné zachycení vnitřního myšlenkového pochodu členů komise v dokumentaci k veřejné zakázce (tzn. v protokolech o jednání hodnotící komise či zprávě o posouzení a hodnocení nabídek komise.) „Subjektivita“ dílčího kritéria hodnocení „přidaná hodnota“ v šetřeném případě spočívá podle Úřadu pouze v subjektivním rozhodnutí členů hodnotící komise a potažmo zadavatele, které, jinak objektivně měřitelné skutečnosti, budou obsahem daného kritéria a následně pak předmětem hodnocení.  Jak již Úřad výše konstatoval, je nezbytné, aby s ohledem na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona byl každý z uchazečů předem informován o preferencích zadavatele a o tom, jaké aspekty jeho nabídky budou zadavatelem hodnoceny. V této souvislosti není možné způsob stanovení dílčího hodnotícího kritéria „přidaná hodnota“ odůvodnit tvrzením zadavatele: „Je při tom zřejmé, že se jedná o kvalitativní, neměřitelné kritérium, a současně, že vzhledem k povaze kritéria nelze dopředu předvídat, které konkrétní prvky a v jaké podobě uchazeči nabídnou“(bod 24. odůvodnění).

49.V souvislosti s problematikou stanovení dílčích hodnotících kritérií odkazuje Úřad na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 4/2000 ze dne 29. 6. 2000. Z uvedeného rozsudku mimo jiné vyplývá, že zadání zadávacích podmínek musí být jednoznačné a srozumitelné a kritéria je nutno stanovit takovým způsobem, aby z nich bylo patrno, co se jimi jednoznačně myslí.

50.S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 78 odst. 4 zákona a § 6 odst. 1 zákona, když v zadávací dokumentaci transparentně nestanovil způsob hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria „přidaná hodnota“. Nelze vyloučit, že by v případě postupu zadavatele souladného se zákonem, tj. v případě uvedení preferencí zadavatele týkajících se obsahu kurzu v zadávacích podmínkách, uchazeči své nabídky zpracovali jiným způsobem (a uvedli jiné skutečnosti), než nabídky podané v šetřeném zadávacím řízení, stejně jako by mohlo být odlišné i výsledné hodnocení. Zadavatel tedy mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný uchazeč. Citovaný postup zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

51.Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K DALŠÍM SKUTEČNOSTEM NAMÍTANÝM NAVRHOVATELEM

52.K navrhovatelem namítanému porušení § 80 odst. 1 zákona Úřad pouze obecně uvádí, že vypracovaná zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí obsahovat údaje, z nichž by vyplývalo, které konkrétní skutečnosti obsažené v nabídkách uchazečů rozhodly o počtu obdržených bodů v uvedeném kritériu. Takto provedené hodnocení potom dokládá, že zadavatel rozhodl o přidělení veřejné zakázky uchazeči, jehož nabídka byla v uvedeném kritériu nejvýhodnější.

53.Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že s ohledem na zjištěné skutečnosti je zřejmé, že zadávací dokumentace v části, která stanoví, jakým způsobem bude probíhat hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „přidaná hodnota“, není vypracována takovým způsobem, aby postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny a porovnávány, umožňoval objektivní vyhodnocení nabídek. Je tedy bezpředmětné zabývat se obsahem zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, když už způsob hodnocení nabídek byl stanoven v rozporu se zákonem, neboť se v daném případě jedná o následek nezákonného postupu zadavatele při stanovení zadávacích podmínek.

54.Úřad dále k  porušení § 111 odst. 1 zákona, na které navrhovatel upozorňuje, poznamenává, že podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

55.Podle § 111 odst. 2 zákona pokud zadavatel námitkám nevyhoví, uvědomí stěžovatele v písemném rozhodnutí o možnosti podat ve lhůtě podle § 114 odst. 4 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

56.Zadavatel obdržel dne 19. 12. 2014 námitky, kterým rozhodnutím ze dne 23. 12. 2013 nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách zadavatel obdržel dne 2. 1. 2014. Zákon neupravuje míru vypořádání se s jednotlivými námitkami navrhovatele, a tudíž to nelze přičítat k tíži zadavatele. Úřad ve způsobu vyřízení námitek neshledal ze strany zadavatele porušení ustanovení § 111 odst. 1 zákona a s ohledem na výše uvedené nezahájil správní řízení z moci úřední o možném spáchání deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona.

57.Úřad konstatuje, že nepovažoval za nutné se zabývat dalšími skutečnostmi uvedenými v návrhu navrhovatele, neboť s ohledem na výše uvedený závěr o porušení zákona již stanovením samotných zadávacích podmínek a z toho vyplývající rozhodnutí o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení části 9 předmětného zadávacího řízení, je posuzování souladu postupu zadavatele se zákonem v dalších v návrhu uvedených bodech bezpředmětné, neboť při existenci jednoho důvodu pro zrušení zadávacího řízení je posuzování důvodů dalších nadbytečné. Šetření uvedené by tedy nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Uvedený závěr vyplývá např. z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A 2/99, ze kterého lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod.

ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

58.Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

59.Úřad je při rozhodování povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. V šetřeném případě zadavatel nedostatečně specifikoval způsob, jakým bude hodnotící kritérium hodnotit, a uchazeči tak nemohli zjistit, jaké skutečnosti zadavatel považuje či nepovažuje za důležité pro hodnocení podaných nabídek. Výběr nejvhodnější nabídky tak nelze považovat za zákonný. Zrušení úkonu hodnocení a následujících úkonů včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky by však nenapravilo fakt, že zadavatel neposkytl v zadávacích podmínkách relevantní, přesné a úplné údaje o způsobu hodnocení nabídek, které by mohli uchazeči zohlednit při rozhodování o své účasti v zadávacím řízení a při následné přípravě svých nabídek. Z tohoto důvodu Úřad uložil nápravné opatření v podobě zrušení  části 9 předmětného zadávacího řízení.

60.Pro úplnost Úřad uvádí, že § 84 odst. 7 zákona je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Podle § 84 odst. 9 zákona, pokud Úřad zruší zadávací řízení, užijí se § 84 odst. 7 a 8 zákona obdobně, přičemž lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.

61.Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem a tento nezákonný postup ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení části 9 zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

NÁKLADY ŘÍZENÍ

62.Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč.

63.Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně č. 19-24825621/0710, variabilní symbol 201400027.

64.Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno předmětné zadávací řízení v části 9, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnut lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro  ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše  7, 604 55  Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

1.Česká republika – Úřad práce ČR, Karlovo náměstí 1359/1, 128 00 Praha – Nové Město

2.Ing. Vladimír Rusina, Bělehradská 379, 530 09 Pardubice – Polabiny

3.Bc. Josef Ježek, Nový Březhrad 194, 503 32 Hradec Králové

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz