Rozhodnutí: R38/2014/VZ-13244/2014/310/BRy

zrušeno na základě rozhodnutí soudu

Instance II.
Věc Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem
Účastníci
  1. BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o.
  2. Zlínský kraj
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 24. 6. 2014
Související rozhodnutí S113/2013/VZ-2029/2014/512/PDr
R38/2014/VZ-13244/2014/310/BRy
Dokumenty file icon dokument ke stažení 381 KB

 

Č. j.:ÚOHS-R38/2014/VZ-13244/2014/310/BRy

 

24. června 2014

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 10. 2. 2014, doručeném téhož dne Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podaném navrhovatelem -

 

  • společností BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o., IČ 26165007, se sídlem Olbrachtova 1589/1, 140 00 Praha – Krč, ve správním řízení zastoupenou na základě plné moci ze dne 27. 2. 2013 Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem se sídlem Římská 104/14, 120 00 Praha,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S113/2013/VZ-2029/2014/512/PDr ze dne 29. 1. 2014, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezených obsahem návrhu učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem“, rozdělené na čtyři části, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 6. 2012 a bylo uveřejněno dne 28. 6. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 217788 a následně opraveno dne 3. 8. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 7. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 130-216564, a jehož zrušení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2013, jehož dalším účastníkem je zadavatel –

 

  • Zlínský kraj, IČ 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín,

 

jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S113/2013/VZ-2029/2014/512/PDr ze dne 29. 1. 2014,

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

 

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, zahájil správní řízení na návrh navrhovatele - společnosti BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol.   s r.o., IČ 26165007, se sídlem Olbrachtova 1589/1, 140 00 Praha – Krč, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 27. 2. 2013 Mgr. Tomášem Kaplanem, advokátem se sídlem Římská 104/14, 120 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezených obsahem návrhu učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí pro školské příspěvkové organizace zřizované Zlínským krajem“ (dále jen „veřejná zakázka“), rozdělené na čtyři části, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 6. 2012 a bylo uveřejněno dne 28. 6. 2012 pod evidenčním číslem zakázky 217788 a následně opraveno dne 3. 8. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 7. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 130-216564, a jehož zrušení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 2. 2013, jehož dalším účastníkem je zadavatel - Zlínský kraj, IČ 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín (dále jen „zadavatel“). Dnem 1. 3. 2013 bylo správní řízení zahájeno na návrh a za účastníka správního řízení Úřad označil navrhovatele a zadavatele.

2. Usnesením ze dne 19. 3. 2013 č. j. ÚOHS-S113/2013/VZ-4516/2013/512/PDr Úřad ve výroku  I a II určil účastníkům řízení lhůtu, ve které jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit v řízení své stanovisko a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Ve výroku III určil navrhovateli lhůtu k doplnění návrhu o doklad o složení kauce podle ust. § 115 odst. 1 zákona ve výši 2 000 000 Kč.  Zadavateli výrokem IV určil lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení a výrokem V přerušil správní řízení do doby uplynutí lhůty pro doplnění návrhu o doklad o složení kauce stanovené navrhovateli ve výroku III. Toto rozhodnutí bylo doručeno navrhovateli dne 19. 3. 2013. Navrhovatel dne 26. 3. 2013 doplnil svůj návrh o doklad o složení kauce ve výši 100 000 Kč a následně dne 3. 4. 2013 podal proti výše uvedenému usnesení rozklad. O podaném rozkladu navrhovatele bylo dne 16. 5. 2014 č. j. ÚOHS-R99/2013/VZ-10204/2014/310/JHr rozhodnuto tak, že předseda Úřadu usnesení Úřadu ze dne 19. 3. 2013 č. j. ÚOHS-S113/2013/VZ-4516/2013/512/PDr potvrdil a podaný rozklad zamítl. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 5. 2014.

II. Napadené rozhodnutí

3. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 29. 1. 2014 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S113/2013/VZ-2029/2014/512/PDr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým správní řízení podle ust. § 117a písm. b) zákona zastavil, neboť s podáním návrhu nebyla složena kauce ve výši dle ust. § 115 odst. 1 zákona a navrhovatel kauci nesložil ani v Úřadem dodatečně stanovené lhůtě

4. Lhůta k doplnění návrhu uplynula dnem 26. 3. 2013, přičemž navrhovatel dne 26. 3. 2013 doložil, že složil na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dle ust. § 115 odst. 1 zákona byl navrhovatel povinen složit kauci ve výši 2 000 000 Kč a v této výši kauci nesložil, nesplnil zákonem stanovenou podmínku pro podání návrhu. Úřad proto řízení  o návrhu navrhovatele dle ust. § 117a písm. b) zákona zastavil.

5. Napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 30. 1. 2014.

III. Námitky rozkladu

6. Uvedené rozhodnutí napadl zadavatel rozkladem ze dne 10. 2. 2014, doručeným v zákonné lhůtě Úřadu téhož dne, kterýmžto dnem bylo zahájeno správní řízení o rozkladu. Podle přesvědčení navrhovatele, Úřad nestanovil výši kauce za podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v souladu se zákonem a nebyly tak dány důvody pro zastavení správního řízení.

7. Navrhovatel současně namítal procesní pochybení Úřadu, když do dne podání rozkladu nebylo Úřadem dosud rozhodnuto o rozkladu podaném proti usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S113/2013/VZ-4516/2013/512/PDr, kterým Úřad navrhovateli stanovil kauci ve výši 2 000 000 Kč a tedy, dle názoru navrhovatele, ve výši přesahující částku 100 000 Kč není kauce dosud splatná. Úřad by tak měl vyčkat rozhodnutí předsedy Úřadu o dříve podaném rozkladu. Navrhovatel dospívá k závěru, že tedy vydané rozhodnutí o zastavení správního řízení je protizákonné a mělo by být zrušeno.

8. Navrhovatel dále uvedl, že Úřad svým usnesením č. j. ÚOHS-S113/2013/VZ-4516/2013/512/PDr ze dne 19. 3. 2013 stanovil výši kauce v rozporu s ust. § 115 odst. 1 zákona, když tuto stanovil v maximální výši 2 000 000 Kč, aniž by k tomu byl dán důvod. Úřad vyšel z předpokládané hodnoty veřejné zakázky ve výši 41 600 000 Kč bez DPH, která byla vypočtena jako celková výše peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců. Nabídková cena navrhovatele byla pro jednotlivé části veřejné zakázky stanovena jako celková cena za provedení služeb v průběhu jednoho roku, když navrhovatel uvedl pro část první cenu 2 310 236 Kč, pro část druhou cenu 1 196 972 Kč, pro část třetí cenu 2 150 071 Kč a pro část čtvrtou cenu 2 500 543 Kč. V souladu se zadávací dokumentací bylo uvedeno, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou, přičemž ji lze ukončit výpovědí bez udání důvodů s tříměsíční výpovědní lhůtou. Úřad při stanovení výše kauce tak vycházel ze závěru, že výše 1 % nabídkové ceny vždy přesáhne částku 2 000 000 Kč.

9. S takovým závěrem Úřadu však navrhovatel nesouhlasil. Poukazoval na to, že nabídkovou cenu pro celou veřejnou zakázku není možné stanovit, neboť není možné určit celkovou dobu plnění veřejné zakázky, a to s ohledem na prakticky neomezenou možnost výpovědi smlouvy. Pokud tedy není možné zjistit základ pro výpočet kauce pak v souladu s ust. § 115 odst. 1 zákona se výše kauce stanoví pevnou částkou 100 000 Kč. Navrhovatel argumentoval tím, že účelem kauce by mělo být, aby nedocházelo ke zneužívání přezkumného řízení v případě smluv uzavíraných na dobu neurčitou. Dále v rozkladu citoval judikát Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 62 Ca 18/2006 s tím, že v případě nejasností zákonného ustanovení nelze použít analogický výklad v neprospěch uchazeče či zájemce o veřejnou zakázku, a v případě veřejného práva nelze použít ani výklad extenzivní, což však Úřad v dané věci učinil.

10. Navrhovatel považoval rozhodnutí Úřadu za rozporné s jeho předchozími rozhodnutím, např. č. j. ÚOHS-S481/2012/VZ-2808/2013/522/MSc ze dne 13. 2. 2013, ve kterém Úřad dovodil, že pokud se jedná o plnění na dobu neurčitou a nabídková cena je stanovena jako cena roční, není možné stanovit nabídkovou cenu a navrhovatel měl složit kauci ve výši 100 000 Kč, což v daném případě učinil, když tedy správní řízení nemělo být zastaveno.

Závěr rozkladu

11. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a nařídil Úřadu meritorně rozhodnout o návrhu navrhovatele.

IV. Řízení o rozkladu

12. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle ust. § 87 zákona  č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

14. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S113/2013/VZ-2029/2014/512/PDr ze dne 29. 1. 2014, rozhodl o zastavení správního řízení, neboť s podáním návrhu nebyla složena kauce ve výši stanovené v ust. § 115 odst. 1 zákona, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se zcela ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.

V. K námitkám rozkladu

15. Navrhovatel v podaném rozkladu v zásadě opakuje argumentaci vznesenou v dříve podaném rozkladu proti usnesení Úřadu ze dne 19. 3. 2013 č. j. ÚOHS-S113/2013/VZ-4516/2013/512/PDr ohledně způsobu určení výše kauce. Námitky rozkladu podaného v dané věci tak nesměřují proti napadenému rozhodnutí, ale proti jiným rozhodnutím, která nejsou předmětem tohoto řízení o rozkladu. Naprostá většina tvrzení zadavatele tedy nesplňuje náležitosti odvolání podle ust. § 82 odst. 2 správního řádu (jež se použije na základě ustanovení § 152 odst. 4 správního řádu i v případě rozkladu), neboť z nich není zřejmé, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost napadeného rozhodnutí.

16. Navrhovatel opakovaně namítá, že Úřad nesprávně vypočetl výši kauce, když její výše měla činit pouze jím složených 100 000 Kč a nikoliv 2 000 000 Kč. K tvrzení navrhovatele uvádím, že otázka výše kauce a jejího stanovení byla v daném případě předmětem řízení o rozkladu proti usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S113/2013/VZ-4516/2013/512/PDr ze dne 19. 3. 2013, o kterém bylo rozhodnuto rozhodnutím ze dne 16. 5. 2014 č. j. ÚOHS-R99/2013/VZ-10204/2014/310/JHr, a kterým bylo napadené usnesení potvrzeno a podaný rozklad zamítnut. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 5. 2014. V rámci řízení o rozkladu, podaném proti napadenému rozhodnutí, již tato otázka nemůže být znovu přezkoumávána, neboť by šlo o porušení zásady „non bis in idem“, tedy „ne dvakrát v téže věci“ stanovené v ust. § 48 odst. 2 správního řádu, podle kterého přiznat totéž právo nebo uložit tutéž povinnost lze z téhož důvodu téže osobě pouze jednou.

17. Z hlediska výkladu ust. § 48 odst. 2 správního řádu odkazuji zejména na usnesení Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 1500/08, ze kterého vyplývá, že „obecná procesní zásada non bis in idem, jíž lze dovodit z principu materiální právní moci, je jednou ze základních zásad rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob jak soudy, tak i správními orgány. Zahrnuje v sobě i nezměnitelnost rozhodnutí, tj. nenarušitelnost vzniklých, změněných nebo zaniklých hmotněprávních subjektivních oprávnění a povinností. To platí bez ohledu na to, zda procesní předpis zákaz dvojího projednání téže věci explicitně stanoví nebo nikoli. V reakci na námitky stěžovatele je nutno uvést, že pokud nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) v § 48 odst. 2 stanoví, že přiznat totéž právo nebo uložit tutéž povinnost lze z téhož důvodu téže osobě pouze jednou, jde jen o výslovnou úpravu odpovídající v teorii i soudní praxi zejména v posledních letech nezpochybňovanému principu.“ Z uvedeného vyplývá, že v tomto řízení o rozkladu již nemohu posoudit ani výši kauce ani způsob jejího stanovení Úřadem.

18. Nadto uvádím, že jsem se neztotožnil s argumentací navrhovatele, směřující k otázce splatnosti kauce, kdy tvrdil, že podáním rozkladu proti usnesení Úřadu, kterým mu byla stanovena výše kauce, došlo k tomu, že se kauce ve výši přesahující jím složenou částku 100 000 Kč, dosud nestala splatnou. Tato námitka se po vydání a nabytí právní moci rozhodnutí ze dne 16. 5. 2014 č. j. ÚOHS-R99/2013/VZ-10204/2014/310/JHr stala v podstatě bezpředmětnou, nicméně považuji za důležité se k ní vyjádřit. Výklad navrhovatele, že podáním rozkladu proti usnesení Úřadu došlo k odkladnému účinku, co do okamžiku splatnosti kauce, neodpovídá znění zákona ani správního řádu. Podle ust. § 76 odst. 5 správního řádu nemá odvolání proti usnesení odkladný účinek. Podaný rozklad proti usnesení Úřadu tedy nemohl mít dle správního řádu odkladný účinek, jak se domníval navrhovatel. Rozhodujícím pro splatnost kauce ve smyslu ust. § 115 odst. 1 zákona je tedy okamžik podání návrhu, přičemž právě v tomto okamžiku se kauce stává splatnou. Případná následná výzva k odstranění nedostatků žádosti a ani případně podaný rozklad proti takové výzvě, nemá na splatnost kauce vliv.

19. Podle ust. § 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Vzhledem k tomu, že námitky navrhovatele nesplňují náležitosti stanovené v ust. § 82 odst. 2 správního řádu přezkoumal jsem napadené rozhodnutí ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu. 

20. Podle ust. § 114 odst. 1 zákona návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti a) zadávacím podmínkám, b) obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení, c) vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, d)  rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a e) použití druhu zadávacího řízení.

21. Podle ust. § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

22. Podle ust. § 45 odst. 2 správního řádu nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve  k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění

23. Podle ust. § 115 odst. 1 zákona s podáním návrhu je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 2 000 000 Kč. V případě, že není možné stanovit nabídkovou cenu navrhovatele nebo že nabídková cena, která je předmětem hodnocení, je při zadávání rámcové smlouvy stanovena pouze jako cena za jednotku plnění nebo v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy, je navrhovatel povinen složit  100 000 Kč. Bankovní spojení Úřad uveřejní na své internetové adrese. 

24. Podle ust. § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu správní orgán může řízení usnesením přerušit současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2 správního řádu.

25. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že pokud navrhovatel společně s podáním návrhu nepředloží doklad o složení kauce vůbec, tedy nezaplatí kauci stanovenou v ust. § 115 odst. 1 zákona vůbec anebo složí kauci a doloží společně s návrhem doklad o jejím složení, avšak její výše neodpovídá znění ust. § 115 odst. 1 zákona, pak nastává tzv. odstranitelná překážka postupu v řízení. To znamená, že v souladu s ust. § 45 odst. 2 správního řádu správní orgán navrhovatele vyzve k odstranění nedostatků jeho návrhu, přičemž v zaslané výzvě povinen dostatečně specifikovat, jakým způsobem má navrhovatel nedostatky návrhu odstranit. K odstranění nedostatků návrhu rovněž navrhovateli stanoví přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích nesplnění výzvy.

26. V daném případě z obsahu správního spisu vyplývá, že navrhovatel společně s podáním návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení nedoložil doklad o složení kauce. Úřad jej tedy vyzval k dodatečnému doplnění návrhu a stanovil mu lhůtu sedmi dnů od doručení usnesení k doplnění návrhu o doklad o složení kauce, kterou ve smyslu ust. § 115 odst. 1 zákona stanovil ve výši 2 000 000 Kč. Současně v usnesení uvedl, že nesloží-li navrhovatel kauci ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem, pak správní řízení zastaví. Vydaným usnesením dále Úřad správní řízení, do uplynutí lhůty k doplnění podání, přerušil. 

27. Uvedené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 19. 3. 2013, lhůta pro doplnění podání, která byla stanovena na sedm dní, tak uplynula dnem 26. 3. 2013. Navrhovatel na základě výzvy dne 26. 3. 2013 dodal Úřadu doklad, kterým doložil, že na účet Úřadu složil kauci ve výši 100 000 Kč. Současně Úřadu doručil přípis, ve kterém uvedl, že kauce byla Úřadem určena ve výši, která je v rozporu se zákonem. Navrhovatel tak v daném případě, ve lhůtě mu stanovené Úřadem, doplnil návrh o složení kauce ve výši 100 000 Kč a nikoliv ve výši 2 000 000 Kč, když k doplnění podání návrhu o doklad prokazující složení kauce ve výši 2 000 000 Kč byl Úřadem vyzván. Pokud tedy ve stanovené lhůtě neuhradil kauci v požadované výši a nepředložil doklad, který po něm byl požadován, pak neodstranil nedostatky podaného návrhu a nic na tom nemůže změnit ani ta skutečnost, že doložil jiný doklad o složení kauce, myšleno tedy doklad o složení kauce v jiné výši než ve výši stanovené ust. § 115 odst. 1 zákona.

28. Podle ust. § 117a písm. b) zákona úřad zahájené řízení zastaví, jestliže nebyla s podáním návrhu složena kauce ve výši podle § 115 odst. 1 a navrhovatel kauci nesloží ani v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem.

29. Pro zastavení řízení podle ust. § 117a písm. b) zákona tak musí být tedy současně splněny tyto podmínky, a to a) nesložení kauce navrhovatelem ve výši dle ust. § 115 odst. 1 zákona, b) zaslání výzvy správního orgánu ke složení kauce v zákonné výši dle ust. § 45 odst. 2 správního řádu a c) nevyhovění navrhovatele zaslané výzvě v dodatečně stanovené lhůtě. V daném případě tedy byly splněny všechny výše uvedené podmínky, čímž došlo k situaci předvídané v ust. § 117a písm. b) zákona. V daném případě navrhovatel, ve lhůtě stanovené mu k doplnění podání, nedoplnil své podání způsobem, který předpokládá zákon a který mu byl usnesením Úřadu uložen. Úřad tedy postupoval správně a v souladu se zákonem, když správní řízení s ohledem na uvedené důvody zastavil, neboť takový postup je předvídán zákonem.

30. S ohledem na výše uvedené jsem přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Z provedeného přezkoumání jsem zjistil, že Úřad řádně označil všechny podklady, z nichž při rozhodování vycházel a současně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil. Dále uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

 

31. Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení, neboť s podáním návrhu nebyla složena kauce ve výši stanovené zákonem a navrhovatel kauci v požadované výši nesložil ani v dodatečně stanovené lhůtě, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení.

VI. Závěr

32. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

33. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží

1. Mgr. Tomáš Kaplan, advokát se sídlem Římská 104/14, 120 00 Praha

2. Zlínský kraj, IČ 70891320, se sídlem třída Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz