Rozhodnutí: S68/2013/VZ-6446/2013/511/MFl

Instance I.
Věc ÚV Želivka, rekonstrukce čerpací stanice surové vody
Účastníci
  1. Pražská vodohospodářská společnost a.s.
  2. ARKO TECHNOLOGY, a.s.
  3. SMP CZ, a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 8. 3. 2014
Dokumenty file icon dokument ke stažení 453 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S68/2013/VZ-6446/2013/511/MFl

 

26. dubna 2013

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 1. 2013, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Pražská vodohospodářská společnost a.s., IČO 256 56 112, Žatecká 110/2, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 31. 1. 2013 Mgr. Janem Turkem, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 10, 120 00 Praha 2,
  • navrhovatel – společnosti

o ARKO TECHNOLOGY, a.s., IČO 002 19 169, se sídlem Vídeňská 108, 619 00 Brno, a

o SMP CZ, a.s., IČO 27195147, se sídlem Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 1. 2013 společností ARKO TECHNOLOGY, a.s., IČO 002 19 169, se sídlem Vídeňská 108, 619 00 Brno,

které dne 29. 5. 2012 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky,

ve věci veřejné zakázky „ÚV Želivka, rekonstrukce čerpací stanice surové vody“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 3. 2012 a uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 2. 4. 2012 pod ev. č. 212524, ve znění opravy uveřejněné dne 30. 5. 2012, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 6. 2012 pod ev. č. 2012/S 108-179625, a oznámení o jehož zrušení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 21. 12. 2012 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 12. 2012 pod ev. č. 2012/S 248-408507, rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Pražská vodohospodářská společnost a.s., IČO 256 56 112, Žatecká 110/2, 110 00 Praha 1 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „ÚV Želivka, rekonstrukce čerpací stanice surové vody“ postup stanovený v § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že zadávací řízení na tuto veřejnou zakázku svým rozhodnutím ze dne 18. 12. 2012 zrušil, aniž by odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, nebo by se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

 

II.

Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 18. 12. 2012 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „ÚV Želivka, rekonstrukce čerpací stanice surové vody“.

 

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Pražské vodohospodářské společnosti a.s., IČO 256 56 112, Žatecká 110/2, 110 00 Praha 1 – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Dne 30. 3. 2012 odeslal zadavatel – Pražská vodohospodářská společnost a.s., IČO 256 56 112, Žatecká 110/2, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 31. 1. 2013 Mgr. Janem Turkem, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 10, 120 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného řízení na veřejnou zakázku „ÚV Želivka, rekonstrukce čerpací stanice surové vody“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 2. 4. 2012 pod ev. č. 212524 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 6. 2012 pod ev. č. 2012/S 108-179625.

2. Předmětem veřejné zakázky byla rekonstrukce čerpací stanice surové vody úpravny vody Želivka, přičemž jeho převažující částí byla (kromě stavební části) dodávka třech provozních souborů (strojně technologická část, elektrotechnologická část a systém řízení technologických procesů). Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil zadavatel na 162 000 000,- Kč bez DPH.

3. Ve lhůtě pro doručení nabídek, jejíž konec zadavatel v opravném oznámení o zakázce, které bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 30. 5. 2012, stanovil na 30. 7. 2012, podali nabídku tři uchazeči včetně navrhovatele – společností ARKO TECHNOLOGY, a.s., IČO 002 19 169, se sídlem Vídeňská 108, 619 00 Brno, a SMP CZ, a.s., IČO 27195147, se sídlem Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8, které dne 29. 5. 2012 uzavřely smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky (dále jen „navrhovatel“).

4. Zadavatelem jmenovaná komise pro otevírání obálek otevřela dne 30. 7. 2012 nabídky uchazečů a konstatovala, že všechny nabídky vyhověly kontrole úplnosti ve smyslu ust. § 71 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

5. Dne 18. 12. 2012 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona. Své rozhodnutí odůvodnil následujícím způsobem. Vlastníkem čerpací stanice surové vody (jejíž rekonstrukce měla být předmětem plnění veřejné zakázky) je společnost Úpravna vody Želivka, a.s., IČO 264 96 224, se sídlem Žatecká 110/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „vlastník“), přičemž zadavatel má tuto čerpací stanici na základě smlouvy v nájmu a správě. Na základě dalšího smluvního vztahu pak zadavatel přenechává čerpací stanici dalšímu subjektu do podnájmu a provozování. V mezidobí od zahájení zadávacího řízení se však vlastník rozhodl změnit stávající model správy a provozování svého majetku tak, že stávající smluvní vztahy neprodlouží a svůj majetek bude spravovat sám (resp. prostřednictvím své dceřinné společnosti). Počínaje 6. listopadem 2013 tak zadavatel nebude správcem a nájemcem čerpací stanice. Nebude tak moci jednak generovat příjmy z podnájmu předmětného majetku (pomocí nichž měl v úmyslu rekonstrukci financovat), jednak pozbude oprávnění s předmětným majetkem vlastníka jakkoli nakládat (tedy i do něj investovat).

6. Navrhovateli, resp. společnosti ARKO TECHNOLOGY, a.s., IČO 002 19 169, se sídlem Vídeňská 108, 619 00 Brno, jakožto vedoucímu účastníku sdružení, které podalo společnou nabídku, bylo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení doručeno dne 2. 1. 2013. (Pro úplnost Úřad na tomto místě uvádí, že druhému účastníku sdružení, společnosti SMP CZ, a.s., IČO 271 95 147, se sídlem Pobřežní 667/78, 186 00 Praha 8, bylo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení doručeno již 21. 12. 2012.)

7. Proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podal dne 3. 1. 2013 navrhovatel námitky, ve kterých požadoval zrušení předmětného rozhodnutí a které zdůvodnil dále uvedeným způsobem.

8. Především navrhovatel tvrdí, že důvody uváděné zadavatelem v jeho rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nenaplňují podmínky aplikace ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona.

9. Ve vztahu k důvodu pro zrušení zadávacího řízení uvedeného v § 84 odst. 2 písm. d) zákona navrhovatel uvádí, že vzhledem k tomu, že oprávnění zadavatele spravovat a podnajímat majetek vlastníka bylo založeno smlouvou na dobu určitou, musela být zadavateli skutečnost, že je možné či dokonce pravděpodobné, že tento smluvní vztah k listopadu 2013 skončí, známa již v době zahájení zadávacího řízení (30. března 2012). Není proto naplněna ta část hypotézy předmětného zákonného ustanovení, která stanoví, že je třeba, aby zadavatel předmětnou změnu okolností (zde ukončení smluvního vztahu) nemohl předvídat.

10. Ve vztahu k důvodu pro zrušení zadávacího řízení uvedeného v § 84 odst. 2 písm. e) zákona navrhovatel především s odkazem na judikaturu (rozsudek Krajského soudu v Brně sp.zn. 62 Ca 28/2008-74 ze dne 7. 4. 2009) uvádí, že se musí jednat o důvody, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno. Obdobně též odkazuje na rozhodnutí Úřadu č.j. R 166/2010/VZ-5666/2011/310/EKu ze dne 14. 4. 2011 s tím, že jakékoli zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu.

11. Dále navrhovatel uvádí příklady důvodů zvláštního zřetele hodných pro zrušení zadávacího řízení uváděné v odborné literatuře, přičemž konstatuje, že skutečnost, že od 6. 11. 2013 má předmětnou čerpací stanici surové vody spravovat vlastník, takovým důvodem být nemůže, a i kdyby ji bylo možné za takový důvod zvláštního zřetele hodný považovat, nejedná se o důvod, který se vyskytl, jak je uvedeno v § 84 odst. 2 písm. e) zákona, v průběhu zadávacího řízení. Opakuje, že zadavatel musel již v době přípravy zadávacího řízení předpokládat, že k prodloužení smlouvy o správě a nájmu uzavřené mezi zadavatelem a vlastníkem nemusí dojít.

12. V další části námitek pak navrhovatel konstatuje, že dle jemu známých informací je jediným akcionářem zadavatele hlavní město Praha, které též vlastní přibližně 90 % akcií vlastníka. Zadavatel i vlastník jsou tak podrobeny jednotnému řízení. Na základě tiskové zprávy vlastníka z 16. 11. 2012 dále navrhovatel usuzuje, že potřeba pořídit plnění, které je předmětem veřejné zakázky nadále trvá (konkrétně odkazuje na slova předsedkyně představenstva vlastníka, podle kterých „neznamená … konec projektu, tento důležitý projekt v žádném případě nezastavujeme, pouze ho přesunujeme do dalších let“).

13. Zadavatel tak, protože nejsou naplněny zákonné důvody pro zrušení zadávacího řízení, tak měl dle navrhovatele toto řízení řádně dokončit s tím, že do jeho práv a povinností z uzavřené smlouvy by mohl následně vstoupit vlastník.

14. O námitkách navrhovatele rozhodl zadavatel svým rozhodnutím ze dne 11. 1. 2013 (navrhovateli doručeno dne 15. 1. 2013), a to tak, že jim nevyhověl.

15. Zadavatel nejprve rekapituluje situaci shodně s rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení, tj. uvádí, že má v nájmu vodohospodářský majetek (jehož rekonstrukce měla být předmětem plnění veřejné zakázky) vlastníka. Smluvní vztah byl sjednán na dobu určitou do 30. 11. 2013 s možností jeho dalšího prodloužení o maximálně 15 let. Obsahem smluvních ujednání je mimo jiné závazek zadavatele zajišťovat rozvoj a opravy vodohospodářského majetku vlastníka s tím, že takto vynaložené náklady (po předchozím souhlasu vlastníka) budou jako nepeněžité plnění použity na úhradu nájemného. Jediným zdrojem finančních prostředků na úhradu nájemného v peněžní i nepeněžní formě jsou pak finanční prostředky, které zadavatel získává na základě smluvního vztahu se spol. Pražské vodovody a kanalizace, a.s., IČO 256 56 635, se sídlem Pařížská 11, 110 00 Praha 1 (dále jen „provozovatel“) jako podnájemné za užívání a provozování předmětného vodohospodářského majetku vlastníka. Tento smluvní vztah s provozovatelem je sjednán na dobu určitou do 5. 11. 2013.

16. V době zahájení zadávacího řízení vycházel zadavatel z toho, že vlastník předem schválil provedení investiční akce, jejíž realizace měla být předmětem plnění veřejné zakázky, a to s tím, že zadavatelem vynaložené finanční prostředky budou použity na úhradu nájemného jako nepeněžní plnění.

17. Smlouva mezi zadavatelem a vlastníkem předpokládá možnost prodloužení nájemního vztahu, a to dodatkem uzavřeným na návrh jedné ze smluvních stran. V okamžiku zahájení zadávacího řízení nic nesignalizovalo, že by k prodloužení smlouvy nemělo dojít. V mezidobí od zahájení zadávacího řízení však vlastník přijal rozhodnutí o změně způsobu provozování svého vodohospodářského majetku na tzv. vlastnický model (vlastník zajistí toto provozování sám, resp. prostřednictvím vlastní dceřinné společnosti). Vlastník začal toto své rozhodnutí aktivně naplňovat, když mimo jiné skutečně založil vlastní dceřinnou společnost. Tím dal jednoznačně najevo, že o prodloužení smlouvy se zadavatelem nemá zájem. I s ohledem na tuto skutečnost byl uzavřen dodatek ke smlouvě, kterým byla doba nájmu zkrácena do 5. 11. 2013 (tj. tak, aby odpovídala délce smluvního vztahu mezi zadavatelem a provozovatelem).

18. Podle zadavatele situace, kdy už od listopadu 2013 ani nebude moci disponovat s majetkem, jehož rekonstrukce měla být předmětem plnění veřejné zakázky, ani nebude moci získávat finanční prostředky jeho dalším podnájmem, jednoznačně představuje podstatnou změnu okolností a důvod zvláštního zřetele hodný pro zrušení zadávacího řízení. Zadavatel může těžko bez jakéhokoli oprávnění uzavírat smluvní vztah, jehož předmětem jsou podstatné zásahy do cizího majetku.

19. K námitce navrhovatele, že zadavatel měl vzniklou situaci řešit dohodou o změně v osobě zadavatele, zadavatel uvádí, že se v tomto případě jedná jen o právní možnost postupu (jehož výsledkem je změna v osobě smluvní strany), přičemž však žádný předpis nestanoví, že takového postupu má nebo musí být využito. Zadavatel si byl této možnosti i tak vědom a aktivně se ji snažil využít, když vlastníku zaslal návrh smlouvy o budoucím postoupení práv a převzetí závazků. Vlastník však tento postup výslovně odmítl, a to rozhodnutím představenstva vlastníka č. 613/12.

20. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 1. 2013 o nevyhovění svým námitkám za učiněné v rozporu se zákonem, podal dne 25. 1. 2013 písemný návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgánu dohledu nad dodržováním zákona.

II. OBSAH NÁVRHU

21. Navrhovatel ohledně svých argumentů proti zrušení zadávacího řízení za použití ust. § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona především odkazuje na své námitky.

22. Opakuje tedy, že zadavateli musela být skutečnost, že smluvní vztah mezi ním a vlastníkem končí (resp. je možné, že skončí) v listopadu 2013, známa již v době zahájení zadávacího řízení. Nezbytnou podmínkou aplikace ust. § 84 odst. 2 písm. d) zákona přitom je, že zadavatel podstatné změny okolností, pro které odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, nemohl předvídat.

23. Pokud jde o argument zadavatele, že v okamžiku zahájení zadávacího řízení vlastník s parametry soutěže souhlasil a zadavatel tedy legitimně předpokládal, že smlouva bude prodloužena, navrhovatel uvádí, že neobstojí, protože zadavatel měl – s ohledem na zásadní charakter investiční akce – již v tu chvíli zajistit prodloužení předmětné smlouvy (např. uzavřením příslušného dodatku). Smluvní strana je dle navrhovatele povinna při zachování běžné opatrnosti počítat s tím, že smlouva na dobu určitou, jejíž smluvní stranou je, nemusí být prodloužena, a to přes předchozí ujišťování druhé smluvní strany.

24. Ve vztahu k důvodu zrušení zadávacího řízení uvedenému v § 84 odst. 2 písm. e) zákona navrhovatel uvádí, že jednak budoucí nejistá událost (tedy tvrzení, že od 6. 11. 2013 má předmětný majetek spravovat vlastník) nemůže být z hlediska průběhu zadávacího řízení a plnění zákonných povinností zadavatele relevantní, jednak opětovně zdůrazňuje, že i kdyby bylo možno tuto skutečnost hypoteticky za takový důvod zvláštního zřetele hodný považovat, nejedná se o důvod, který by se vyskytl až v průběhu řízení.

25. Navrhovatel dále konstatuje, že dle veřejných prohlášení vlastníka projekt, jehož součástí je i činnost spočívající v rekonstrukci čerpací stanice surové vody (předmět plnění veřejné zakázky), nekončí, že ho vlastník hodlá nadále realizovat. Zrušení zadávacího řízení je tak podle navrhovatele účelovým krokem, protože rozhodnutí o změně způsobu provozování vodohospodářského majetku nijak nesouvisí s plněním předmětu veřejné zakázky.

26. V další části návrhu pak navrhovatel rozvíjí svoji argumentaci týkající se majetkového propojení zadavatele a vlastníka, kterou uvedl již ve svých námitkách. Opakuje, že na základě informací z veřejných zdrojů je nesporné, že jediným akcionářem zadavatele je hlavní město Praha, které též vlastní přibližně 90 % akcií vlastníka. Zadavatel i vlastník jsou tak podrobeny jednotnému řízení a je třeba na ně pohlížet jako na koncern.

27. V této souvislosti navrhovatel dovozuje, že pokud vlastník odmítl uzavřít se zadavatelem smlouvu o budoucím postoupení práv a převzetí závazků (viz bod 19 odůvodnění), mělo hlavní město Praha coby ovládající osoba uplatnit svůj vliv ve vlastníkovi v tom směru, že takové rozhodnutí (o odmítnutí uzavření smlouvy) de facto znamená zrušení zadávacího řízení a poškození dalšího člena koncernu (zadavatele) a nepřímo i navrhovatele, a proto nemělo připustit přijetí takového rozhodnutí, které navíc dle navrhovatele zakládá předsmluvní odpovědnost vlastníka (který dal nejprve zadavateli souhlas s podmínkami veřejné zakázky, tedy signalizoval, že na stávajícím smluvním uspořádání správy vodohospodářského majetku se do budoucna nebude nic podstatného měnit, a v průběhu zadávacího řízení svůj názor změnil) vůči zadavateli.

28. Navrhovatel vyslovuje podezření, že zadavatel a vlastník (podrobeni jednotnému řízení ze strany hlavního města Prahy) postupovali koordinovaně tak, aby nebylo rozhodnuto o výběru nejvhodnější nabídky. Zejména zdůrazňuje, že zadavatel nechal marně uplynout zadávací lhůtu (a o zrušení zadávacího řízení rozhodl více než tři a půl měsíce po otevření obálek s nabídkami, aniž by mezitím byly provedeny další úkony), čímž poskytl vlastníkovi dostatek času k vytvoření alternativního postupu k novému zadání dané veřejné zakázky.

29. Koordinaci mezi zadavatelem a vlastníkem dovozuje i z toho, že zadavatel proti ekonomické logice věci (a tedy v rozporu s principem péče řádného hospodáře) přistoupil na zkrácení účinnosti nájemní smlouvy uzavřené mezi ním a vlastníkem z 30. listopadu 2013 na 5. listopad 2013. Pokud bylo snahou uvést do souladu konec účinnosti smluv uzavřených na jedné straně s vlastníkem a na druhé straně s provozovatelem, bylo by z hlediska zadavatele naopak logičtější prodloužit smlouvu s provozovatelem.

30. Vzhledem k existujícímu propojení mezi zadavatelem, vlastníkem a hlavním městem Prahou tak dle navrhovatele došlo k obcházení taxativně stanovených důvodů pro zrušení zadávacího řízení. Aprobování tohoto postupu by dle navrhovatele znamenalo, že veřejný zadavatel, resp. osoba, která ho ovládá, může obcházet zákonem taxativně stanovené důvody pro zrušení zadávacího řízení tím, že bude účelově – i během zadávacího řízení – zakládat nové obchodní společnosti, převádět mezi nimi majetek, jehož rekonstrukce je předmětem plnění dané veřejné zakázky, a následně pak zadávací řízení rušit s odůvodněním, že k onomu majetku již nemá vlastnická či jiná práva, která by mu umožňovala předmět plnění veřejné zakázky realizovat.

31. Navrhovatel dále žádá Úřad o přezkum postupu zadavatele v souvislosti s tím, že tento neučinil v zadávací lhůtě žádné rozhodnutí směřující k ukončení zadávacího řízení (ani neprovedl výběr nejvhodnější nabídky, ani zadávací řízení nezrušil). Odkazuje přitom na rozhodnutí Úřadu č.j. S107/03-152/4018/03-jl ze dne 3. 9. 2003, ve kterém Úřad mimo jiné uvedl, že „pokud zadavatel nestihne v zadávací lhůtě provést výběr nevhodnější nabídky a rozeslat oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, lze konstatovat, že vlastní vinou maří soutěž. Rovněž nelze pominout ani otázku naplnění principu právní jistoty uchazečů o veřejnou zakázku.“

32. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 18. 12. 2012 zrušil.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

33. Úřad obdržel návrh dne 25. 1. 2013 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrh ve stejný den.

34. Účastníky řízení podle § 116 zákona jsou:

o zadavatel,

o navrhovatel.

35. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem ze dne 6. 2. 2013 č.j. ÚOHS-S68/2013/VZ-2377/2013/511/MFl. K zajištění účelu správního řízení vydal Úřad usnesení č.j. ÚOHS-S68/2013/VZ-2769/2013/511/MFl ze dne 12. 2. 2013, v němž stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž byli oprávněni navrhovat důkazy či činit jiné návrhy.

36. Zadavatel se k podanému návrhu vyjádřil svým podáním ze dne 1. 2. 2013, které následně dne 19. 2. 2013 doplnil o písemné podklady, kterými prokazuje svá tvrzení obsažená v uvedeném vyjádření.

37. Zadavatel zejména zopakoval své argumenty uvedené již v rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 1. 2013 a navíc reagoval na některé body návrhu, a to takto:

o zadavatel zahájil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku v situaci, kdy vlastník předem schválil provedení dané investiční akce (která je předmětem plnění přezkoumávané veřejné zakázky);

o s ohledem na to (a také na fakt, že se vlastník podílel na přípravných pracích na zadávacím řízení) pokládal prodloužení smlouvy s vlastníkem za samozřejmé, resp. ze všech souvislostí měl oprávněné a důvodné očekávání, že smlouva bude prodloužena;

o v průběhu zadávacího řízení se však vlastník (z důvodů stojících mimo zadavatele) rozhodl smlouvu neprodloužit;

o zadavatel tak ztratil možnost dispozice s věcí, jejíž rekonstrukce měla být předmětem plnění veřejné zakázky (a zároveň přišel o finanční prostředky, které měly sloužit k financování veřejné zakázky), což jednoznačně naplňuje definici okolností zvláštního zřetele hodných, které odůvodňují zrušení zadávacího řízení (s tím, že příklady, které uvádí navrhovatel ve svém návrhu, nemohou být taxativním výčtem těchto okolností);

o zadavatel a vlastník jsou samostatné osoby a zadavatel nemá možnost činnost a jednání vlastníka ovlivňovat, ani za něj nemůže nést odpovědnost (proto jsou irelevantní argumenty navrhovatele směřující k tomu, že sám vlastník dává najevo, že práce, které měly být předmětem plnění veřejné zakázky, hodlá v budoucnu na svém majetku stejně provést);

o zadavatel a hlavní město Praha jsou rovněž samostatné osoby a pokud navrhovatel tvrdí, že hlavní město Praha mělo – jakožto ovládající osoba ve vztahu jak k zadavateli, tak vlastníkovi – postupovat v souvislosti s přezkoumávanou veřejnou zakázkou nějakým určitým způsobem, jedná se o irelevantní argument, protože zadavatel nemá žádný vliv na jednání hlavního města Prahy, ani za něj nemůže nést odpovědnost;

o zadavatel poté, co se dozvěděl, že smlouva s vlastníkem nebude prodloužena, usiloval o řešení vzniklé situace, mimo jiné i o změnu v osobě zadavatele; tento postup však byl vlastníkem výslovně odmítnut;

o pokud jde o argument, že zadavatel tím, že marně nechal uplynout zadávací lhůtu, vlastní vinou zmařil zadávací řízení, zadavatel uvádí, že (1) první prodloužení zadávací lhůty z května 2012 bylo způsobeno problémy na straně provozovatele Věstníku veřejných zakázek (neuveřejnění oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie) a (2) takto prodloužená zadávací lhůta marně uplynula z toho důvodu, že zadavatel se o rozhodnutí vlastníka o neprodloužení smlouvy dozvěděl až na samém jejím konci a vzniklou situaci se ještě po nějakou dobu snažil řešit (mimo jiné i návrhem na změnu v osobě zadavatele).

38. Návrh je podle zadavatele zcela nedůvodný a neopodstatněný, a proto závěrem svého vyjádření navrhuje, aby jej Úřad zamítl.

39. Navrhovatel na vyjádření zadavatele reagoval svoji replikou ze dne 22. 2. 2013 (Úřadu doručenou téhož dne), jejíž obsah Úřad níže stručně rekapituluje, přičemž znovu podrobně nerozvádí argumenty, které navrhovatel uvedl již v samotném návrhu na zahájení správního řízení.

40. Navrhovatel především – ve vztahu k aplikaci ust. § 84 odst. 2 písm. d) zákona – trvá na tom, že není pravdou, že zadavatel podstatné změny okolností, pro které odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, nemohl předvídat. Každý subjekt musí podle něj předpokládat, že k ukončení platnosti smlouvy uzavřené na dobu určitou dojde uplynutím této doby, a to bez ohledu na předchozí ujišťování druhé smluvní strany o budoucím uzavření dodatku, kterým by se platnost prodloužila. Poukazuje v této souvislosti též na to, že předmětná smlouva o správě a nájmu obsahuje ustanovení, podle kterého může být změněna nebo zrušena pouze dohodou stran v písemné formě. Bez uzavření písemného dodatku tedy nemohl mít zadavatel jistotu, že k prodloužení platnosti smlouvy dojde.

41. Dále navrhovatel poukazuje na skutečnost, že vlastník již v listopadu 2011 předpokládal vypracování expertního stanoviska, které teprve mělo analyzovat vhodný způsob provozování příslušného vodohospodářského majetku (jehož součástí je i čerpací stanice surové vody, jejíž rekonstrukce má být předmětem plnění veřejné zakázky). Toto dokládá odkazem na Materiál pro zasedání představenstva vlastníka, které se konalo dne 19. ledna 2012 (k jeho obsahu viz níže bod 42 odůvodnění). Za této situace je dle navrhovatele tvrzení zadavatele o tom, že měl oprávněné a důvodné očekávání, že předmětná smlouva o správě a nájmu bude prodloužena, neopodstatněné.

42. Navrhovatel rovněž zpochybňuje okamžik, kdy se zadavatel dozvěděl o existenci expertního posudku (který preferuje tzv. vlastnický model správy vodohospodářského majetku, tj. správy bez účasti zadavatele), a to poukazem na Materiál pro zasedání představenstva vlastníka, které se konalo dne 19. ledna 2012, ve kterém je uvedeno, že vlastník původně (v listopadu 2011) pověřil zadavatele, aby vypracování expertní analýzy dalšího provozování jeho vodohospodářského majetku zajistil on sám, a že zadavatel toto odmítl. Zadavatel tedy musel mít již od konce roku 2011 k dispozici vážné indicie o tom, že vlastník je připraven předmětnou smlouvu o správě a nájmu neprodloužit. Dále poukazuje na skutečnost, že dle Notářského zápisu o průběhu valné hromady vlastníka, která se konala dne 22. 6. 2012, (č.j. NZ 1244/2012, N 1304/2012), byl jednání této valné hromady, která mimo jiné projednávala i proces výběru provozovatele vodohospodářského majetku po 5. 11. 2013, přítomen i generální ředitel zadavatele.

43. Ve vztahu k aplikaci ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona pak navrhovatel dále rozvíjí svůj argument týkající se skutečnosti, že zadavatel i vlastník jsou ovládány hlavním městem Prahou a dohromady tak tvoří koncern. V tomto smyslu pokládá vyjádření zadavatele, že nemá žádný vliv na činnost a jednání vlastníka, za nepřesné a zavádějící. Samostatnost zadavatele a vlastníka je třeba dle navrhovatele vnímat v perspektivě právní samostatnosti a majetkové autonomie členů koncernu. Ačkoli tedy jednají statutární orgány zadavatele i vlastníka formálně samostatně, v praxi jednají v souladu s pokyny hlavního města Prahy.

44. Navrhovatel uvádí, že při určování zásadní obchodní strategie, tedy i při rozhodování o případném prodloužení či neprodloužení smlouvy o správě a nájmu uzavřené mezi zadavatelem a vlastníkem, zadavatel ani vlastník nemohou v praxi jednat v rozporu s požadavky hlavního města Prahy. S odkazem na usnesení Rady hl.m. Prahy č. 1281 ze dne 28. 8. 2012, které obsahuje i doporučení pro hlasování zástupce hlavního města Prahy coby většinového akcionáře na jednání valné hromady vlastníka (s tím, že je doporučováno vlastnické provozování vodohospodářského majetku vlastníka prostřednictvím k tomu založené společnosti), navrhovatel konstatuje, že hlavní město Praha dalo aktivní pokyn vlastníkovi, jak má prosazovat svoji obchodní politiku, a to jednoznačně takovým směrem, který znemožňoval prodloužení předmětné smlouvy se zadavatelem.

45. Navrhovatel rovněž zpochybňuje tvrzení zadavatele, že se tento až „do poslední chvíle“ pokoušel o zvrácení rozhodnutí vlastníka o neprodloužení předmětné smlouvy. Na valné hromadě vlastníka konané dne 22. 6. 2012 se totiž generální ředitel zadavatele zdržel jakéhokoli komentáře k projednávanému bodu „Proces výběru provozovatele vodohospodářského majetku po 5. 11. 2013,“ ačkoli to byl dle navrhovatele nejvhodnější okamžik k obhajobě pokračování dosavadního modelu správy vodohospodářského majetku vlastníka.

46. Všemi shora uvedenými dílčími argumenty navrhovatel dokládá to, že ve skutečnosti jednal zadavatel, vlastník a jejich společná ovládající osoba (hlavní město Praha) ve shodě tak, že hlavní město Praha prosadilo v orgánech vlastníka neprodloužení předmětné smlouvy o správě a nájmu, a následně pak v orgánech zadavatele zrušení zadávacího řízení z tohoto důvodu (jinými slovy řečeno: „hlavní město Praha umožnilo své dceřinné společnosti zadávací řízení zahájit, aby prostřednictvím své druhé dceřinné společnosti zadávací řízení zrušilo“). Navrhovatel trvá na tom, že v důsledku nese konečnou odpovědnost za zrušení zadávacího řízení koncern jako celek. Zadavatel i vlastník ve skutečnosti dle navrhovatele pouze realizují rozhodnutí hlavního města Prahy, resp. hlavní město Praha „prostřednictvím zadavatele zahájilo zadávací řízení a prostřednictvím rozhodnutí vlastníka již zahájené zadávací řízení zrušilo.“

47. Závěrem svého vyjádření navrhovatel setrvává na svém návrhu, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 18. 12. 2012.

48. Dne 22. 2. 2013 vydal Úřad k zajištění účelu správního řízení usnesení č.j. ÚOHS-S68/2013/VZ-3375/2013/511/MFl, v němž stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

49. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil svým podáním ze dne 4. 3. 2013 (Úřadu doručeno téhož dne). Zadavatel v něm setrvává na svých předchozích vyjádřeních, která v reakci na repliku navrhovatele ze dne 22. 2. 2013 doplnil v těchto směrech:

o pokud jde o tvrzení navrhovatele zpochybňující okamžik, kdy se zadavatel dozvěděl o existenci expertního posudku týkajícího se budoucího modelu správy majetku vlastníka, zadavatel uvádí, že nikdy netvrdil, že by se o samotné jeho existenci dozvěděl až v závěrečné fázi zadávacího řízení; zároveň však platí, že zadavatel neměl žádný vliv na to, co bude (je) jeho obsahem a jaká rozhodnutí vlastník na jeho základě přijme;

o zadavatel nezpochybňuje tvrzení, že je spolu s vlastníkem členem koncernu, když ovládající osobou je v tomto případě hlavní město Praha, tuto skutečnost však pokládá za irelevantní; pouze „na dokreslení“ pak uvádí, že byť je hlavní město Praha ve vztahu k vlastníkovi „formálně“ ovládající osobou, je třeba vzít v potaz i stanovy vlastníka, které upravují hlasování na valné hromadě tak, že k přijetí jejího usnesení je třeba souhlasu většiny 95,0177 % všech hlasů (kterou hlavní město Praha podle dostupných údajů nedisponuje);

o zadavatel odmítá závěry navrhovatele učiněné jím k notářskému zápisu o průběhu valné hromady vlastníka konané dne 22. 6. 2012, když z tohoto zápisu vůbec nevyplývá, že by se Ing. Petr Žejdlík, generální ředitel zadavatele, uvedené valné hromady vůbec účastnil (a to ani jako host).

50. Zadavatel nadále trvá na tom, že Úřad by měl svým rozhodnutím návrh navrhovatele zamítnout.

51. I navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil podáním ze dne 4. 3. 2013 (Úřadu doručeno téhož dne), přičemž i on setrvává na svých předchozích vyjádřeních, která doplnil (částečně jako reakci na doplnění vyjádření zadavatele ze dne 19. 2. 2013) následujícím způsobem:

o navrhovatel především uvádí, že ze zápisu ze zasedání představenstva vlastníka č. 1/2012 ze dne 19. 1. 2012, které doložil zadavatel, nevyplývá, že by vlastník výslovně souhlasil se zahájením zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku (došlo ke schválení finančního plánu, ve kterém je předmětná rekonstrukce čerpací stanice surové vody uvedena, ale nikoli zahájení zadávacího řízení); doklady předložené zadavatelem (zápisy z jednání představenstva vlastníka) nejsou úplné a jsou zadavatelem užívány k argumentaci selektivně;

o navrhovatel je přesvědčen, že rozhodnutí vlastníka neuzavřít smlouvu o budoucím postoupení práv a převzetí závazků v souvislosti se zahájeným zadávacím řízení bylo učiněno v rozporu s právem veřejných zakázek, neboť v jeho důsledku došlo ke zrušení zadávacího řízení, aniž by byly splněny podmínky stanovené v § 84 zákona; domnívá se, že hlavní město Praha jako řídící osoba koncernu mělo takové rozhodnutí vlastníka zvrátit;

o navrhovatel rovněž poukazuje na to, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je v rozporu se zájmy celého koncernu, protože čerpadla v čerpací stanici (která měla být též předmětem rekonstrukce) jsou s ohledem na předpokládanou délku rekonstrukčních prací na samé hranici životnosti (opírá se přitom o zprávu místopředsedy představenstva vlastníka); v takovém případě pak interpretuje jednání koncernu jako účelově namířené proti navrhovateli;

o navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel nadále pokračuje ve vyhlašování veřejných zakázek týkajících se úpravny vody Želivka; uvádí příklad veřejné zakázky „ÚV Želivka, upgrade řídícího systému“, jejíž předběžné oznámení uveřejnil zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 2. 2013 pod ev.č. 346275, která bude dle jeho názoru s vysokou pravděpodobností plněna i po 5. 11. 2013; z tohoto faktu dovozuje porušení zásady rovného zacházení, když jednu veřejnou zakázku zadavatel s ohledem na konec platnosti smlouvy o správě a nájmu, kterou uzavřel s vlastníkem, ruší, zatímco jiné veřejné zakázky nadále zadává;

o konečně pak navrhovatel zakládá do spisu otevřený dopis starosty obce Hulice, akcionáře vlastníka, ve kterém tento akcionář protestuje proti založení dceřinné společnosti vlastníka, která by měla vodohospodářský majetek vlastníka spravovat po 5. 11. 2013.

52. Navrhovatel i nadále setrvává na svém návrhu, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení předmětného zadávacího řízení ze dne 18. 12. 2012.

53. V průběhu správního řízení požádal navrhovatel dvakrát o možnost nahlédnout do spisu vedeného v této věci, což bylo jeho zástupci Ing. Josefu Denkerovi umožněno ve dnech 11. 2. 2013 a 27. 2. 2013. Zadavateli pak Úřad na jeho písemnou žádost ze dne 4. 3. 2013 zaslal kopii vyjádření navrhovatele ze dne 22. 2. 2013 elektronicky.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

54. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření předložených účastníky řízení, dospěl k závěru, že zadavatel v zadávacím řízení nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

55. Úřad především konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že zadávací řízení bylo zahájeno odesláním oznámení o jeho zahájení k uveřejnění dne 30. 3. 2012, je pro přezkum úkonů zadavatele v předmětném zadávacím řízení rozhodné znění zákona o veřejných zakázkách účinné ke dni 31. 3. 2012, tedy před účinností zákona č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a to podle přechodných ustanovení uvedených v čl. II citované novely zákona. Tomu odpovídají i citace zákona o veřejných zakázkách uváděné v tomto rozhodnutí.

56. Podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud … odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil.

57. Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud … se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

K možnosti zrušit zadávací řízení obecně

58. Zrušení zadávacího řízení je jedním ze způsobů ukončení zadávacího řízení. Zákon tento způsob ukončení zadávacího řízení (už s ohledem na svůj účel a smysl) nepreferuje a v daném případě otevřeného řízení může (případně musí) veřejný zadavatel toto řízení zrušit jen, jsou-li naplněny podmínky stanovené v § 84 zákona.

59. Fakultativními důvody pro zrušení zadávacího řízení uvedenými v § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona, kterých se zadavatel v předmětné věci dovolává, se již dříve zabýval Nejvyšší správní soud (rozsudek ze dne 27. 1. 2010, sp.zn. 2 Afs 64/2009), přičemž mimo jiné konstatoval, že jak ust. § 84 odst. 2 písm. d) zákona, tak ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona míří na důvody objektivního rázu, toliko písm. e) je ustanovením „zbytkovým“, tj. pokrývá ty zbývající (objektivní a na vůli zadavatele nezávislé) důvody, na něž písm. d) svou dikcí nedopadá. Dále pak uvedl, že jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu.

60. Ve vztahu k ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona pak Nejvyšší správní soud ve shora citovaném rozsudku uvedl, že důvody hodné zvláštního zřetele jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. V situaci, kdy v zákoně není neurčitý právní pojem definován, je třeba jeho výklad hledat toliko v účelu zákona, tj. v oblasti práva veřejných zakázek je třeba počínat si mimo jiné tak, aby interpretace byla ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže. S ohledem na výše uvedené pravidlo restriktivního výkladu důvodů pro zrušení zadávacího řízení pak Nejvyšší správní soud uzavřel, že je třeba ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách a zejména slovní spojení „důvody zvláštního zřetele hodné“ vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona.

61. Úřad konstatuje, že ust. § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona spolu úzce souvisí, a to s ohledem na skutečnost, že podstatná změna okolností podle písm. d) může být zároveň i důvodem zvláštního zřetele hodným podle písm. e) citovaného ustanovení. Takto dohromady o uvedených zákonných ustanoveních ostatně většinou pojednává i odborná literatura, která mezi důvody pro zrušení zadávacího řízení podle těchto ustanovení řadí např. situace, kdy byla zadavateli přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že tuto dotaci neobdrží, kdy zadavatel neobdrží předpokládané rozpočtové prostředky, nebo zadavatel vstoupí do likvidace, nebo v důsledku živelné pohromy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení na plnění, které již s ohledem na živelnou událost objektivně nemůže potřebovat. Důvodem zvláštního zřetele hodným podle ust. § 84 odst. 2 písm. e) pak může být podle odborné literatury (citované i Nejvyšším správním soudem) např. situace, kdy zadavatel zjistí porušení postupu předepsaného zákonem, který již není možné napravit a v důsledku kterého by zadavateli hrozilo uložení nápravného opatření nebo sankce.

62. Úřad tedy na tomto místě uzavírá, že při posuzování důvodů, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení, je třeba vždy zkoumat, zda

a. skutečně nastala podstatná změna okolností, a sice změna podstatná ve vztahu k zadávacímu řízení (tedy změna, která činí další realizaci předmětu veřejné zakázky za podmínek vymezených v zadávací dokumentaci nedůvodnou či neekonomickou), která je navíc objektivního charakteru a stojí vně zadavatele (zadavatel ji nezpůsobil) a kterou zadavatel s přihlédnutím ke všem skutečnostem nemohl předvídat [v případě § 84 odst. 2 písm. d) zákona], a

b. se jedná o důvod, který atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, který vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a který by představoval stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno (tedy důvod zvláštního zřetele hodný), který je navíc důvodem objektivním (tj. nikoli důvodem subjektivního rázu), stojícím vně zadavatele [v případě § 84 odst. 2 písm. e) zákona],

přičemž vždy se musí jednat o podstatnou změnu či důvod, který se vyskytl v průběhu zadávacího řízení.

 

K důvodům pro zrušení zadávacího řízení uváděným zadavatelem

63. Se zřetelem na právě uvedené tedy Úřad na prvním místě zkoumal, zda skutečnost, že nedojde k prodloužení Smlouvy o nájmu a správě věcí ve vlastnictví akciové společnosti Úpravna vody Želivka v souvislosti s poskytováním vodárenských služeb a služeb souvisejících uzavřené dne 30. 11. 1998 mezi zadavatelem a vlastníkem (dále jen „smlouva o nájmu a správě věcí“), může být považována za podstatnou změnu okolností ve vztahu k zadávacímu řízení.

64. Úřad především vychází z toho, že čerpací stanice surové vody, jejíž rekonstrukce je předmětem plnění přezkoumávané veřejné zakázky, není ve vlastnictví zadavatele, který ji má od vlastníka toliko v nájmu, a to na základě smlouvy o nájmu a správě věcí.

65. Ze smlouvy o nájmu a správě věcí, zejména pak z jejího čl. II („Účel nájmu“), čl. V („Nájemné, jeho splatnost a způsob placení“) a čl. VIII („Práva a povinnosti nájemce“) Úřad zjistil, že zadavatel má čerpací stanici surové vody (stejně jako další vodohospodářský majetek) pronajatou především za účelem zajištění její správy, údržby, oprav, reprodukce a rozvoje, přičemž ji (opět ve smyslu naplnění účelu nájmu) dále podnajímá provozovateli. Nájemné vlastníkovi přitom hradí částečně v penězích, částečně, resp. převážně v nepeněžní formě v podobě realizovaných oprav a investic na majetku vlastníka. Podle čl. IV („Doba nájmu“) smlouvy o nájmu a správě věcí byla tato smlouva uzavřena na dobu určitou do 30. 11. 2013.

66. Z části 2.4 zadávací dokumentace (ve znění jejího dodatku č. 1 ze dne 28. 5. 2012) Úřad zjistil, že předpokládaný termín zahájení plnění veřejné zakázky byl 1. září 2012 a předpokládaný termín ukončení plnění byl 31. prosinec 2014 (čemuž odpovídají i návrhy smluv všech třech uchazečů).

67. Na základě shora uvedeného činí Úřad na tomto místě dílčí závěr, že existence, resp. platnost smlouvy o nájmu a správě věcí je podstatnou okolností ve vztahu k zadávacímu řízení, protože je to právě tato smlouva, která dává zadavateli (jakožto nevlastníku předmětné čerpací stanice surové vody), a tedy budoucímu objednateli díla, které je předmětem plnění veřejné zakázky, oprávnění zasahovat (formou úprav – rekonstrukce) do vymezeného majetku vlastníka.

68. Jinou otázkou však je, zda neprodloužení platnosti této smlouvy představuje podstatnou změnu okolností, přičemž je třeba zdůraznit slovo „změna“. Ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) vychází z předpokladu, že v průběhu zadávacího řízení došlo k podstatné změně okolností, jinými slovy že nastala situace odlišná od té, která tu existovala v době zahájení zadávacího řízení. Předmětná smlouva o nájmu a správě věcí byla uzavřena na dobu určitou, přičemž v ní není předpokládán žádný automatický mechanismus prodlužování její platnosti. Naopak, výslovně je v jejím čl. IV stanoveno, že prodloužení platnosti smlouvy může být provedeno toliko písemným dodatkem. Na tomto stavu věci se od zahájení zadávacího řízení nic nezměnilo. V základním právním vztahu mezi zadavatelem a vlastníkem tedy v průběhu zadávacího řízení k žádné změně nedošlo.

69. Zadavatel vidí podstatnou změnu okolností v tom, že v době zahájení zadávacího řízení „oprávněně a důvodně“ očekával, že smlouva o nájmu a správě věcí bude v listopadu 2013 prodloužena, zatímco v jeho průběhu zjistil, že tomu tak nebude. Argumentuje přitom především zápisem ze zasedání představenstva vlastníka č. 1/2012 ze dne 19. 1. 2012, které mimo jiné schválilo (rozhodnutím č. 568/12) i roční investiční plán na rok 2012, ve kterém je pod číslem 2646400 zahrnuta i rekonstrukce čerpací stanice surové vody (předmět plnění přezkoumávané veřejné zakázky), a to s předpokládaným termínem realizace 2012-2014.

70. Úřad však v této souvislosti pokládá za zásadní i tu skutečnost, že zadavateli muselo být již na přelomu let 2011 a 2012 (tedy před zahájením zadávacího řízení) známo, že vlastník zvažuje změnu způsobu správy svého vodohospodářského majetku (což se podává z Materiálu pro zasedání představenstva vlastníka č. 1/2012 konaného dne 19. 1. 2012, ve kterém je uvedeno, že na konci roku 2011 byl zadavatel vlastníkem požádán, aby nechal vypracovat komplexní právní, ekonomickou a technicko-provozní analýzu řešení dalšího provozování vodohospodářského majetku vlastníka „až po návrhy možných smluvních zajištění nového způsobu provozování“).

71. Úřad konstatuje, že za situace, kdy tu byla na jedné straně uzavřena smlouva na dobu určitou (jejíž imanentní vlastností je, že její platnost končí uplynutím času bez dalšího) a na druhé straně bylo zřejmé, že vlastník zvažuje případné další modely správy svého majetku, nemohl mít zadavatel oprávněné a důvodné očekávání, že smlouva o nájmu a správě věcí bude prodloužena i pro dobu po listopadu 2013. Přinejmenším je možné situaci vzhledem k chování vlastníka (který na jedné straně schvaluje plán rozsáhlých investic, na druhé straně ale hledá nové modely správy svého majetku) popsat jako krajně nejistou.

72. V tak nejisté situaci, kdy nebylo možno předvídat ani obsah expertního stanoviska, ani způsob, jakým se k němu nakonec postaví vlastník, bylo třeba na straně zadavatele jednoznačně počítat jako s reálnou s tou možností, že platnost smlouvy o nájmu a správě věcí prodloužena nebude.

73. Zadavatel v této souvislosti ani netvrdil, že by se před zahájením zadávacího řízení pokusil uzavřít dodatek, který by platnost smlouvy o nájmu a správě věcí prodloužil, ačkoli by to bylo namístě už s ohledem na obecnou prevenční povinnost zakotvenou v ustanovení § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Kdyby se o uzavření dodatku zadavatel pokusil, odstranil by stav zásadní nejistoty, který zahájením zadávacího řízení de facto přenesl na uchazeče o veřejnou zakázku – buď by byl dodatek uzavřen (nebo by byl dán alespoň výslovný příslib jeho uzavření), anebo by bylo zřejmé, že k ničemu takovému nedojde.

74. Nemohl-li ovšem zadavatel v době zahájení zadávacího řízení oprávněně a důvodně předpokládat, že smlouva o nájmu a správě věcí bude prodloužena, nedošlo v průběhu zadávacího řízení de facto k žádné změně podstatných okolností (platnost předmětné smlouva uzavřené na dobu určitou skončí uplynutím této doby určité tak, jak s tím musely smluvní strany počítat již od okamžiku jejího uzavření). O to více pak neplatí ani předpoklad, že zadavatel nemohl (a to už v okamžiku zahájení zadávacího řízení) s přihlédnutím ke všem skutečnostem neprodloužení smlouvy předvídat. Pokud tedy zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na § 84 odst. 2 písm. d) zákona, neměl pro takový postup oporu v zákoně.

75. Obdobným způsobem je třeba dle názoru Úřadu posoudit i (ne)existenci důvodu pro zrušení zadávacího řízení upraveného v § 84 odst. 2 písm. e) zákona.

76. Byť by se mohlo na první pohled zdát, že „neprodloužení smlouvy o nájmu a správě věcí“ by mohlo být důvodem zvláštního zřetele hodným, ve skutečnosti se žádný takový důvod v průběhu zadávacího řízení nevyskytl. Ono „neprodloužení smlouvy“, ve skutečnosti situace, že platnost smlouvy skončí uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tu byla „přítomna“ od samého uzavření smlouvy o nájmu a správě věcí (která byla uzavřena na dobu určitou), přičemž, jak bylo vyloženo výše, zadavateli nesvědčilo v důsledku chování vlastníka ani žádné oprávněné a důvodné očekávání jejího prodloužení.

K dalším argumentům navrhovatele

77. S ohledem na skutečnost, že Úřad posoudil zrušení předmětného zadávacího řízení ze shora uvedených důvodů jako učiněné v rozporu se zákonem, nezabýval se – i s ohledem na zásadu procesní ekonomie – dalšími argumenty navrhovatele (zejména pak skutečností, že zadavatel, vlastník a hlavní město Praha tvoří koncern, a jejím dopadem do tohoto řízení, údajným porušením zásady rovného zacházení v souvislosti s dalšími zadávacími řízeními zahajovanými zadavatelem a tím, že zadavatel nerozhodl o výběru nejvhodnější nabídky v zadávací lhůtě), neboť jakékoli řešení předestřených otázek by nemohlo mít vliv na posouzení souladu postupu zadavatele se zákonem.

Uložení nápravného opatření

78. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

79. Jak vyplývá z textu tohoto rozhodnutí, bylo při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „ÚV Želivka, rekonstrukce čerpací stanice surové vody“ postupováno v rozporu se zákonem, a protože tento nezákonný postup už ze své podstaty ovlivňuje výběr nejvhodnější nabídky (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádná nabídka vybrána jako nejvhodnější), rozhodl Úřad o zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 18. 12. 2012 o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení

80. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení"). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška"), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,-Kč.

81. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím je zrušen úkon zadavatele v zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19‑24825621/0710, variabilní symbol 2013000068.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

1. Mgr. Jan Turek, advokát, Karlovo náměstí 10, 120 00 Praha 2

2. ARKO TECHNOLOGY, a.s., Vídeňská 108, 619 00 Brno

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz