číslo jednací: S177/2013/VZ-20133/2013

Instance I.
Věc Plošné komplexní geofyzikální měření ve vybraných hydrologických rajónech – Oblast 1
Účastníci
  1. Česká geologická služba, příspěvková organizace
  2. GEODRILL s. r. o.
  3. SIHAYA spol. s. r. o.
  4. ARCADIS Geotechnika a. s.
  5. G IMPULS Praha spol. s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 15. 4. 2014
Související rozhodnutí S177/2013/VZ-20133/2013
R359/2013/VZ-7324/2014/310/MLr
Dokumenty file icon 2013_S177.pdf 732 KB
 

Č. j.: ÚOHS-S177/2013/VZ-20133/2013

 

Brno 16. října 2013

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 3. 2013, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Česká geologická služba, příspěvková organizace, IČO 00025798, se sídlem Klárov 131/3, 118 21 Praha 1,
  • navrhovatel – společnosti:
  • GEODRILL s.r.o., IČO 46994971, se sídlem Bělohorská 2115/6, 636 00 Brno, jež je ve správní řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 11. 2011 JUDr. Petrem Pospíšilem, advokátem, se sídlem Kalvodova 1, 602 00 Brno,
  • SIHAYA spol. s.r.o., IČO 46346414, se sídlem Veleslavínova 6, 612 00 Brno, jež je ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 3. 2013 JUDr. Petrem Pospíšilem, advokátem, se sídlem Kalvodova 1, 602 00 Brno,

které dne 14. 1. 2013 uzavřely smlouvu o sdružení s názvem „SIHAYA – GEODRILL“,

  • vybraný uchazeč – společnosti:
  • ARCADIS Geotechnika a.s., IČO 41192168, se sídlem Geologická 4/988, 150 00 Praha 5,
  • G IMPULS Praha spol. s.r.o., IČO 48948624, se sídlem Nerudova 232, 252 61 Jeneč,

zastoupené ve správní řízení na základě plné moci ze dne 2. 5. 2013 JUDr. Vladimírem Töglem, advokátem, se sídlem Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5, které dne 3. 1. 2013 uzavřely smlouvu o sdružení s názvem „G IMPULS-ARCADIS_GF pro ČGS_1“,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Plošné komplexní geofyzikální měření ve vybraných hydrologických rajónech – Oblast 1“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 21. 11. 2012 a uveřejněno dne 22. 11. 2012 pod ev. č. 226150 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 11. 2012 pod ev. č. 2012/S 228‑375643,

 rozhodl takto:

 

Návrh navrhovatele – společností:

  • GEODRILL s.r.o., IČO 46994971, se sídlem Bělohorská 2115/6, 636 00 Brno, jež je ve správní řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 11. 2011 JUDr. Petrem Pospíšilem, advokátem, se sídlem Kalvodova 1, 602 00 Brno,
  • SIHAYA spol. s.r.o., IČO 46346414, se sídlem Veleslavínova 6, 612 00 Brno, jež je ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 3. 2013 JUDr. Petrem Pospíšilem, advokátem, se sídlem Kalvodova 1, 602 00 Brno,

které dne 14. 1. 2013 uzavřely smlouvu o sdružení s názvem „SIHAYA – GEODRILL“ - ze dne 29. 3. 2013, se podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.


Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká geologická služba, příspěvková organizace, IČO 00025798, se sídlem Klárov 131/3, 118 21 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) do Informačního systému o veřejných zakázkách dne 21. 11. 2012 pod ev. č. 226150 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Plošné komplexní geofyzikální měření ve vybraných hydrologických rajónech – Oblast 1“, které bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 11. 2012 pod ev. č. 2012/S 228‑375643 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem veřejné zakázky je podle bodu 2.2 Předmět veřejné zakázky zadávací dokumentace plošné komplexní geofyzikální měření ve vybraných hydrologických rajónech (tj. měření souborem či vybranými geofyzikálními metodami – geoelektrickými, seismickými, magnetometrickými, gravimetrickými či radiometrickými).

3. Z bodu 9.3 Hodnotící kritéria zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel zvolil způsob hodnocení nabídek podle § 78 odst. 1 písm. a) zákona podle ekonomické výhodnosti nabídky a stanovil následující dílčí hodnotící kritéria a jejich váhy:

„1) Výše nabídkové ceny………………………………………………………………………………................80 %

 2) Výkon geofyzikálních prací počítaný ze všech nabídnutých metod…………………………..20 %

2.1. Terénní měření – seismická měření (mělká refrakční s.) kategorie A………………..14 %

2.2. Terénní měření – seismická měření (kategorie B)…………………………………………......6 %

2.3 Terénní měření – odporové profilování (kategorie B)……………………………………….15 %

2.4 Terénní měření – odporové profilování (doporučené kombinované, dipólové OP) kategorie A…………………………………………………………………………………………………………10 %

2.5 Terénní měření – vertikální odporové sondování (kategorie B)………………………….20 %

2.6 Terénní měření – vertikální odporové sondování (kategorie A)………………………….15 %

2.7 Gravimetrie………………………………………………………………………………………………………..10 %

2.8 Terénní měření – elektromagnetické metody………………………………………………………5 %

2.9 Terénní měření – georadar………………………………………………………………………………….3 %

2.10 Terénní měření – odporová tomografie (multikabel)…………………………………………2 %“

4. V zadávací dokumentaci zadavatel jako osobu pověřenou výkonem zadavatelských činností označil společnost PFI s. r. o., IČO 27208389, se sídlem Prvního pluku 206/7, 186 00 Praha 8. V oznámení o zakázce bylo jako kontaktní místo uvedeno „PFI s.r.o., Martina Šnoblová, cgs-geofyzika1@pfi.cz“.

5. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 15. 1. 2013 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 4 nabídky, přičemž všechny nabídky vyhověly kontrole úplnosti nabídek podle § 71 odst. 9 zákona.

6. Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 6. 2. 2013 vyplývá, že zadavatel podle § 59 odst. 4 zákona požádal uchazeče – GEONIKA, s.r.o., IČO 48111767, se sídlem V Cibulkách 5/406, 150 00 Praha 5 – o objasnění nebo předložení dalších informací a dokladů prokazujících splnění kvalifikace. V protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 19. 2. 2013 zadavatel následně uvedl, že výše uvedený uchazeč předložil požadované doklady a informace a prokázal tak splnění kvalifikačních požadavků v požadovaném rozsahu.

7. Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 13. 2. 2013 vyplývá, že hodnotící komise podle § 76 odst. 1 zákona vyřadila nabídku uchazeče – společnosti:

- GEODRILL s.r.o., IČO 46994971, se sídlem Bělohorská 2115/6, 636 00 Brno, jež je ve správní řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 11. 2011 JUDr. Petrem Pospíšilem, advokátem, se sídlem Kalvodova 1, 602 00 Brno,

- SIHAYA spol. s.r.o., IČO 46346414, se sídlem Veleslavínova 6, 612 00 Brno, jež je ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 3. 2013 JUDr. Petrem Pospíšilem, advokátem, se sídlem Kalvodova 1, 602 00 Brno,

které dne 14. 1. 2013 uzavřely smlouvu o sdružení s názvem „SIHAYA – GEODRILL“ (dále jen „navrhovatel“) – protože zcela zřejmě nesplňovala požadavek zadavatele stanovený v zadávací dokumentaci. Ze stejného důvodu (tedy nesplnění požadavku zadavatele stanoveného v zadávacích podmínkách) byl vyloučen také uchazeč – GEONIKA, s.r.o., IČO 48111767, se sídlem V Cibulkách 5/406, 150 00 Praha 5 - Košíře. Z protokolu dále vyplývá, že uchazeče – INSET s.r.o., IČO 41187628, Lucemburská 1170/7, 130 00 Praha 3 – hodnotící komise v souladu s § 76 odst. 3 zákona požádala o písemné vysvětlení nabídky, neboť v jeho nabídce shledala nejasnost spočívající v rozdílnosti součtové hodnoty uvedené v řádku „Numerické zpracování“ v tabulce č. 4 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro celkový objem prací“ s jednotlivými dílčími hodnotami uvedenými v řádku „Numerické zpracování“ v tabulkách pro detailní oceněný položkový výkaz výměr pro jednotlivé plochy.

8. Rozhodnutí o vyloučení z další účasti v zadávacím řízení ze dne 28. 2. 2013 navrhovatel obdržel téhož dne.

9. Na základě doporučení hodnotící komise zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a v rozhodnutí ze dne 28. 2. 2013 uvedl, že veřejnou zakázku přiděluje uchazeči – společnostem:

- ARCADIS Geotechnika a.s., IČO 41192168, se sídlem Geologická 4/988, 150 00 Praha 5,

-  G IMPULS Praha spol. s.r.o., IČO 48948624, se sídlem Nerudova 232, 252 61 Jeneč,

ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 2. 5. 2013 JUDr. Vladimírem Töglem, advokátem, se sídlem Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5, které dne 3. 1. 2013 uzavřely smlouvu o sdružení s názvem „G IMPULS-ARCADIS_GF pro ČGS_1“ (dále jen „vybraný uchazeč“) – neboť jeho nabídka byla hodnotící komisí vyhodnocena jako nabídka nejvhodnější.  Navrhovatel obdržel oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky dne 28. 2. 2013.

10. Dne 11. 3. 2013 obdržel zadavatel námitky navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení ze dne 28. 2. 2013 a námitky proti rozhodnutí zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 28. 2. 2013. Dne 15. 3. 2013 obdržel zadavatel doplnění námitek ze dne 13. 3. 2013. Námitkám zadavatel ve svém rozhodnutí ze dne 20. 3. 2013 nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách ze dne 20. 3. 2013 bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

11. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám za učiněné v souladu se zákonem, podal Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení k přezkoumání úkonu zadavatele a současně navrhl nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

12. V podaném návrhu navrhovatel napadá postup zadavatele v předmětném zadávacím řízení. Porušení zákona spatřuje navrhovatel:

a) v nezákonném postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení,

b) v nezákonném postupu zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky,

c) v podezření na bid rigging.

13. Konkrétně navrhovatel v úvodu návrhu uvedl, že:

(začátek citace) : „Podstatné porušení zákona spatřuje stěžovatel v tom, že zadavatel postupoval, dle názoru stěžovatele, v rozporu se zákonem, neboť zadavatel nevyužil postup podle § 76 odst. 3 zákona a nezajistil si dostatečné podklady pro své rozhodování. V návaznosti na tento postup v rozporu s § 76 odst. 1 a 6 zákona a § 79 zákona nevybral nejvhodnější nabídku, zadavatel rovněž postupoval v rozporu s ustanovením § 6 zákona, a to vše k újmě stěžovatele.“ (konec citace)

14. Co se týká nezákonného postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, uvedl navrhovatel v návrhu následující skutečnosti.

15. Důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo, že navrhovatel v ocenění položkového rozpočtu pro plochu 7 – Morava, Blatec (tabulka č. 3.7 nabídky navrhovatele) nabídl v povinné položce „Terénní měření – parametrická měření“ změření 0,2 km, přičemž požadováno bylo změření 0,5 km.

16. Navrhovatel k této skutečnosti uvádí, že v tabulce č. 3.7, která byla součástí jeho nabídky, byla zcela jasně uvedena požadovaná délka profilů v km, a to 0,5 km, a cena vztahující se k této položce nabídnutá navrhovatelem. Ve sloupci, ve kterém je uveden nabídnutý počet jednotek, došlo k pouhému překlepu, když namísto 0,5 je zde uvedeno 0,2. Uvedená cena 8000 Kč bez DPH se zcela zjevně vztahuje k délce profilu 0,5, když je s ní kalkulováno i v celkové nabízené částce.

17. Skutečnost, že nabídnutá cena je uvedena správně a pouze došlo k písařské chybě ve smyslu výše uvedeném, je podle navrhovatele dokázána i tím, že se stěžovatel ve smlouvě o dílo zavázal provést všechny činnosti, práce a dodávky obsažené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, a to za cenu uvedenou ve smlouvě, která reflektovala mimo jiné i kalkulaci ceny podle tabulky č. 3.7.

18. Dále navrhovatel dodává, že tento na první pohled jasný překlep nemá vliv na ostatní části dokumentace, cenovou nabídku, atp.

19. Navrhovatel se v návrhu odvolává a cituje z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, č.j. 62 Af 50/2010-104. Konkrétně ve své argumentaci vychází z citace:

(začátek citace): „jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou, pak je namístě zadavateli rezignaci na vyjasnění si takové nejasnosti vytknout. Zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny; zadavatel tedy musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena či nikoli (§ 76 ZVZ) a jak má být hodnocena (§ 79 ZVZ).“ (konec citace)

20. Na základě výše citovaného rozsudku navrhovatel dovozuje, že pokud zadavatel nevyhodnotil údaj uvedený navrhovatelem v ocenění položkového rozpočtu pro plochu 7 – Morava, Blatec (tabulka č. 3_7 v nabídce navrhovatele) v povinné položce „Terénní měření – parametrická měření“ pouze jako písařskou chybu, která nemá vliv na nabídku, a vyhodnotil ho jako nejasnost, nemohl v zadávacím řízení s ohledem na povahu zmíněné nejasnosti bez jejího vysvětlení uskutečňovat další kroky v rámci posouzení a hodnocení nabídek. Nevyužil-li zadavatel za dané okolnosti postup podle § 76 odst. 3 zákona, nezajistil si podle navrhovatele dostatečné podklady pro své rozhodování a postupoval v rozporu se zákonem.

21. S tvrzením zadavatele, že se cena 8000 Kč bez DPH zcela nepochybně vztahuje k délce profilu 0,2 km, protože navrhovatel provedl ocenění dílčích výkazů výměr podle shodného klíče, a to tak, že k výpočtu nabídkové ceny každé dílčí položky použil zjevně vždy shodnou jednotkovou cenu (tj. 4000 Kč/0,1km), navrhovatel zásadně nesouhlasí. V návrhu tento závěr zadavatele označil za nepodloženou a neověřenou domněnku.

22. K výše uvedenému navrhovatel dále dodává, že zadavatel v žádné části zadávací dokumentace nepožadoval, aby jednotková cena u všech položek byla stejná, z čehož navrhovatel při úvahách o nabízené ceně vycházel. Navrhovatel tedy při stanovení nabízených dílčích cen pro danou veřejnou zakázku přihlížel ke svým dalším zakázkám. V oblasti Morava, Blatec provádí navrhovatel mnoho měření pro Povodí Moravy, s.p., tudíž parametrické měření v této lokalitě je levnější než jinde, neboť navrhovatel zde má vybudováno zázemí a má zde umístěny stroje. Z tohoto důvodu navrhovatel nabídl pro tuto lokalitu nižší cenu než pro lokality jiné. Nadto navrhovatel dodává, že takovýto postup není v rozporu se zadávací dokumentací ani v rozporu se zákonem a nemůže být dáván navrhovateli k tíži.

23. V závěru této části návrhu navrhovatel vyjádřil svůj názor, že v daném případě bylo povinností zadavatele vyžádat si od navrhovatele vysvětlení předmětné nejasnosti. Bez tohoto nemohl zadavatel v zadávacím řízení uskutečňovat další kroky v rámci posouzení a hodnocení nabídek. Nevyužil-li zadavatel za dané okolnosti postup podle § 76 odst. 3 zákona, nezajistil si dostatečné podklady pro své rozhodování a postupoval tedy podle navrhovatele v rozporu se zákonem, mimo jiné v rozporu s ustanovením § 6 zákona, kdy nebyl dodržen zejména zákaz diskriminace (zadavatel nevyzval navrhovatele k vysvětlení nejasností a v rozporu se zákonem jej vyloučil) a zásada rovného zacházení (zadavatel nepostupoval ve vztahu ke všem uchazečům stejně a znemožnil navrhovateli uspět v zadávacím řízení).

24. V další části návrhu týkající se podezření na bid rigging navrhovatel uvedl, že je přesvědčen, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, přičemž má za to, že toto jednání zadavatele (výše popsané nevyužití § 76 odst. 3 zákona a následné vyloučení navrhovatele) nebylo důsledkem pouhého opomenutí či nesprávného výkladu dotčených právních ustanovení, ale má širší souvislosti. Z veřejně dostupných informací navrhovatel zjistil následující skutečnosti.

25. Zadavatel vypsal celkem tři související veřejné zakázky, a to:

a) „Plošné komplexní geofyzikální měření ve vybraných hydrologických rajónech – Oblast 1“ ev. č. 226150

b) „Plošné komplexní geofyzikální měření ve vybraných hydrologických rajónech – Oblast 2“ ev. č. 226158

c) „ Plošné komplexní geofyzikální měření ve vybraných hydrologických rajónech – Oblast 3“ ev.č. 226164

26. Výše uvedených veřejných zakázek se vždy účastnili tři subjekty, a to:

a) INSET s.r.o., IČO 41187628, Lucemburská 1170/7, 130 00 Praha 3, IČO 41187628,

b) Účelové sdružení G IMPULS-ARCADIS_GF tvořené uchazeči:

- G IMPULS Praha spol. s.r.o., IČO 48948624, se sídlem Nerudova 232, 252 61 Jeneč,

- ARCADIS Geotechnika a.s., IČO 41192168, se sídlem Geologická 4/988, 150 00 Praha 5,

c) GEONIKA, s.r.o., IČO 48111767, V Cibulkách 5, 150 00 Praha 5.

Jedinou výjimkou bylo předmětné zadávací řízení, kterého se účastnil také navrhovatel.

27. Navrhovatel dále uvedl, že každou z výše uvedených veřejných zakázek získal někdo jiný z výše uvedených tří subjektů. Tato skutečnost dle navrhovatele vyvolává pochybnosti o transparentnosti řízení a o dodržování zákonných norem v zadávacím řízení. Tyto pochybnosti o transparentnosti zmíněného zadávacího řízení podporuje také skutečnost, že navrhovatel, který byl ze zadávacího řízení vyloučen, nabídl nejnižší cenu.

28. Dále navrhovatel dodává, že ve všech třech zmíněných zadávacích řízeních se nabídky shora uvedených subjektů lišily pouze minimálně, a to max. o cca 301 000 Kč, což je s ohledem na celkovou nabídkovou cenu rozdíl minimální (3,95 % ceny vítěze). Dále je zajímavé, že ve všech případech se nabídky dvou subjektů liší pouze o 400 – 51 000 Kč, což je max. 0,7 % ceny vítěze.

29. Výše uvedené skutečnosti podle navrhovatele vyvolávají podezření, že v uvedených zadávacích řízeních mohlo dojít k tzv. bid riggingu, tj. zakázané dohodě o ovlivňování nabídek mezi uchazeči o veřejnou zakázku. Nadto navrhovatel konstatuje, že nebyl-li by vyloučen, jeho nabídka by zcela zjevně byla hodnocena velmi vysoko a mohla by tak výrazně ovlivnit výsledky zadávacího řízení a výběr nejvhodnější nabídky. S ohledem na výši své nabídkové ceny a kvalitu nabízeného plnění navrhovatel předpokládá, že by se jeho nabídka umístila první v pořadí a je tedy zřejmé, že uvedený nezákonný postup (vyloučení navrhovatele) ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.

30. Na základě výše uvedeného navrhovatel žádá, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým podle § 118 zákona zruší úkon zadavatele, a to konkrétně rozhodnutí zadavatele ze dne 28. 2. 2013 označené jako „Oznámení o rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení“, kterým bylo navrhovateli oznámeno, že byl v souladu s § 76 odst. 1 a 6 zákona vyloučen ze zadávacího řízení.

31. Co se týká nezákonného postupu zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky, navrhovatel v návrhu uvedl, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo s ohledem na nezákonné vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zatíženo podstatnou vadou a přijato postupem v rozporu se zákonem, neboť zadavatel neposuzoval všechny řádně podané nabídky. V souvislosti s tím navrhovatel upozorňuje zejména na skutečnost, že jeho nabídková cena byla nejnižší, přičemž rozdíl oproti cenám nabídnutým ostatními uchazeči byl značný a je tedy pravděpodobné, že nabídka navrhovatele by byla při dodržení zákonného postupu ohodnocena nejvyšším bodovým ohodnocením a byla by vybrána jako nejvhodnější.

32. Z výše uvedených skutečností dle názoru navrhovatele jednoznačně vyplývá, že zadavatel se dopustil porušení § 76 odst. 1 a 6 zákona, § 79 zákona a § 6 zákona, čímž poškodil práva navrhovatele. Proto navrhovatel navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým podle § 118 zákona zruší úkon zadavatele, a to konkrétně rozhodnutí zadavatele ze dne 28. 2. 2013 označené jako „Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky“, kterým bylo navrhovateli oznámeno rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

33. Dále navrhovatel žádá, aby bylo podle § 117 odst. 1 zákona vydáno předběžné opatření, kterým Úřad zakáže uzavřít zadavateli smlouvu s vybraných uchazečem, a to do doby než Úřad pravomocně rozhodne o výše uvedeném návrhu navrhovatele.

  III. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU

34. V úvodu svého vyjádření ze dne 11. 4. 2013 zadavatel rekapituloval důvod vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a sice že navrhovatel v ocenění položkového rozpočtu pro plochu 7 – Morava, Blatec (tabulka 3_7 nabídky navrhovatele) nabídl v povinné položce „Terénní měření – parametrická měření“ změření 0,2 km, přičemž bylo požadováno změření 0,5 km. Zadavatel k tomu dále uvádí, že navrhovatel tak zcela zřejmě nesplnil požadavek zadavatele stanovený v zadávacích podmínkách. Uvedené pochybení podle názoru zadavatele nelze považovat za zjevnou numerickou chybu, neboť v ocenění nabídnuté položky odpovídají jednotková cena, počet jednotek i celková cena. Dále se zadavatel zmiňuje o tom, že v nabídce navrhovatele byly shledány ještě další pochybnosti a nejasnosti a uvádí jejich výčet:

(začátek citace)

Chybí „Tab. 4 Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro celkový objem prací“ uvedená v příloze 3 zadávací dokumentace.

Tabulka „3_10 Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro plochu 10 – Odra, Hladké Životice“ pravděpodobně obsahuje překlep v řádku „Terénní měření – seismická měření (kategorie B)“ a sloupci „Nepřekročitelná cena bez DPH“.

Tabulka „3_9 Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro plochu 9 – Odra, Odry“ nejasnost ve vyplnění posledních třech řádků (sloupec „Nabídnutý počet jednotek“).

 (konec citace)

35. K domnělému nezákonnému postupu při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zadavatel v druhé části svého vyjádření uvádí, že trvá na tom, že pochybení uvedené jako důvod vyloučení navrhovatele (tedy chybné ocenění položkového rozpočtu, kde bylo nabídnuto v povinné položce změření 0,2 km místo požadovaného 0,5 km) nelze považovat za překlep, jak tvrdí navrhovatel.

36. Dále k tomu zadavatel dodává, že provedl podrobnou kontrolu všech položek detailních oceněných položkových výkazů výměr uvedených v kalkulaci nabídkové ceny provedené navrhovatelem. Na základě této kontroly zadavatel konstatuje, že ocenění jednotlivých výkazů výměr prováděl navrhovatel vždy dle shodného klíče – např. cena za 1 km terénních měření – seismických měření pro kategorii A je vždy 22 tis. Kč bez DPH, pro kategorii B pak vždy 38 tis. Kč bez DPH; cena za 1 km terénních měření – odporové profilování pro kategorii A je vždy 6500 Kč bez DPH, pro kategorii B pak vždy 25 500 Kč bez DPH; cena za 1 km terénních měření – vertikální odporové sondování pro kategorii A je vždy 12 100 Kč bez DPH, pro kategorii B pak vždy 9000 Kč bez DPH. Ačkoliv to tedy zadavatel v zadávacích podmínkách nepožadoval, navrhovatel evidentně použil shodný klíč pro ocenění všech dílčích položkových výkazů výměr.

37. K tvrzení navrhovatele, že parametrické měření v oblasti Morava, Blatec ocenil levněji, protože zde realizuje měření pro Povodí Moravy s.p. a má tedy v oblasti vybudováno zázemí a umístěny stroje, zadavatel uvádí následující.

38. Podle referencí  na internetových stránkách zadavatel zjistil, že firma Sihaya provádí pro Povodí Moravy s.p. „Průzkumy pro liniové stavby VAK, plynofikace, kolektory, protlaky, hráze“. Podle charakteristiky geofyzikálních prací jako vyhledávání úseků ohrožujících stabilitu protipovodňových hrází se jedná převážně o geofyzikální měření v aplikaci inženýrsko-geologických prací do hloubek okolo 20 m. Zadavatel však požadoval pro plochu Morava, Blatec měření v kategorii B, tj. dosah 100 m až 200 m, která neodpovídá metodice geofyzikálního měření, které navrhovatel v dané oblasti provádí. Pro mělký inženýrsko-geologický průzkum (tj. například pro stabilitu povodňových hrází) jsou podle obecně platných geofyzikálních metodik využívány geofyzikální metody v jiné modifikaci než pro hydrogeologický průzkum, jehož hloubkové dosahy jsou požadovány zadavatelem.

39. Z výše uvedeného důvodu nemůže podle zadavatele tvrzení navrhovatele o levnějším měření v této lokalitě díky vybudovanému zázemí mít zásadní vliv na cenu požadovaných parametrických měření, neboť stroje pro měření do hloubky 200 m mají jiné parametry a je tedy na pováženou, zda má navrhovatel v příslušné lokalitě příslušné strojové vybavení.

40. Dále zadavatel vyslovil otázku, proč navrhovatel, který má v blízkosti plochy 7 Morava, Blatec základnu s přístrojovým vybavením, neposkytl slevu i pro další geofyzikální metody na této ploše nebo proč se sleva nepromítla i do dalších měřených ploch, které jsou různě vzdálené od zmiňovaného zázemí navrhovatele v blízkosti plochy 7 Morava, Blatec. Respektive je otázkou, proč i na dalších plochách se cena prací neodvíjí od vzdálenosti potřebných pro přesun přístrojů. Z výše uvedených důvodů se tedy zadavateli tvrzení navrhovatele o levnějším měření z důvodu vybudovaného zázemí jeví jako účelové.

41. Dále zadavatel zdůraznil, že postupoval v souladu s judikaturou Úřadu, která stanoví, že za překlepy lze považovat pouze zcela evidentní případy. Zadavatel nepovažuje pochybení navrhovatele za nejasnost, neboť z nabídky jako celku je zcela zřejmé, že stěžovatel nabídl změření pouze 0,2 km, čemuž odpovídá i cena 8 tis. Kč bez DPH uvedená v nabídce navrhovatele. Zadavatel tedy zcela v souladu se zákonem vyloučil navrhovatele z výběrového řízení, protože nesplnil požadavek zadavatele stanovený v zadávacích podmínkách.

42. Nadto zadavatel poukázal na skutečnost, že za chybu obdobného charakteru byla ze zadávacího řízení vyloučena i nabídka uchazeče GEONIKA, s.r.o., IČO 48111767, se sídlem V Cibulkách 5/406, 150 00 Praha 5 – Košíře.

43. K podezření na bid rigging zadavatel ve svém vyjádření uvedl následující.

44. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na základě řádně provedeného průzkumu trhu. Zadavatel se tedy domnívá, že minimální rozdíl v cenových nabídkách uchazečů je dán tím, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky vycházela z výše zmíněného průzkumu trhu a že předpokládaná cena byla stanovena současně jako maximální možná. Tomu také podle zadavatele odpovídá skutečnost, že nabídky jednotlivých uchazečů se nabídkovou cenou příliš neliší. Nabídky se však liší v parametrech nabízených pro jednotlivé metody geofyzikálních měření. Přihlédne-li se tedy k výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že nabídkové ceny jednotlivých uchazečů (s výjimkou navrhovatele) odpovídají provedenému průzkumu trhu, zadavatel považuje vzniklou situaci za běžnou.

45. K tvrzení navrhovatele, že nejlevnější nabídku podal pokaždé jiný ze subjektů výběrových řízení „Plošné komplexní geofyzikální měření ve vybraných hydrologických rajónech – Oblast 1, Oblast 2 a Oblast 3“, zadavatel zdůrazňuje, že hodnotícím kritériem nebyla cena, ale ekonomická výhodnost nabídky.

46. Dále zadavatel uvedl, že všichni uchazeči řádně podepsali čestné prohlášení podle § 68 zákona, ve kterém se zavázali, že v souvislosti s veřejnou zakázkou, na kterou podávají nabídku, neuzavřeli a ani neuzavřou zakázanou dohodu podle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zadavatel nevidí žádný důvod tato prohlášení jakkoliv zpochybňovat.

47. V závěru svého vyjádření zadavatel konstatuje, že nesouhlasí s argumentací navrhovatele, jakož i s návrhem na vydání předběžného opatření, neboť při zadání veřejné zakázky postupoval zcela v souladu s příslušnými právními předpisy, dostál všem zákonem uloženým povinnostem, a tudíž svým jednáním nemohl jakkoli neoprávněně zasáhnout do práv navrhovatele.

48. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření ve smyslu § 117 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu zamítne a správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele zastaví, neboť nebylo shledáno porušení zákona.

 IV. ŘÍZENÍ U ÚŘADU

49. Úřad obdržel návrh dne 29. 3. 2013 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona v souvislosti s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Dne 2. 4. 2013 obdržel stejnopis návrhu zadavatel.

50. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

a. zadavatel,

b. navrhovatel,

c. vybraný uchazeč.

51. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S177/2013/VZ-6183/2013/521/VTe ze dne 18. 4. 2013. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S177/2013/VZ-6184/2013/521/VTe ze dne 18. 4. 2013 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Úřad týmž usnesením stanovil zadavateli podle § 39 odst. 1 zákona lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení – a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

52. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S177/2013/VZ-7368/2013/521/VTe ze dne 23. 4. 2013 o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.

53. Na žádost navrhovatele o prodloužení lhůt Úřad usnesením č. j. ÚHOS-S177/2013/vz-7842/2013/521/VTe ze dne 29. 4. 2013 prodloužil účastníkům řízení lhůtu k navržení důkazů a učinění jiných návrhů a vyjádření svého stanoviska a dále lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

54. Dne 2. 5. 2013 bylo navrhovateli umožněno nahlédnutí do správního spisu vedeného pod sp. zn. S177/2013/VZ a související dokumentace (s výjimkou nabídek ostatních uchazečů), protokol o nahlížení do spisu je součástí správního spisu.

V. VYJÁDŘENÍ VYBRANÉHO UCHAZEČE ZE DNE 7. 5. 2013

55. Dne 7. 5. 2013 obdržel Úřad písemné vyjádření vybraného uchazeče, ve kterém k domnělému porušení zákona při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení odkazuje na § 76 odst. 3 zákona, který neukládá zadavateli povinnost požadovat po uchazeči vysvětlení nabídky, a to ani ve smyslu navrhovatelem citované judikatury. Podle názoru vybraného uchazeče navrhovatel danou judikaturu pouze účelově využívá a přizpůsobuje své argumentaci a vzniklé situaci tak, aby mohl své fatální pochybení bagatelizovat na úkor ostatních uchazečů, v jejichž nabídkách žádné podobné chyby a rozpory shledány nebyly.

56. Dále vybraný uchazeč uvádí, že za terénní měření – parametrické byla ve všech jedenácti výkazech výměr navrhovatelem nabídnuta shodná jednotková cena 4000 Kč bez DPH za 0,1 km. Tvrdí-li tedy navrhovatel, že z jeho strany došlo k zjevnému překlepu v počtu nabízených kilometrů profilu, jedná se dle názoru vybraného uchazeče o tvrzení účelové, které v kontextu celé navrhovatelem podané nabídky nemůže obstát a jde jen o dodatečnou snahu navrhovatele vysvětlit evidentní a snadno prokazatelné cenové rozpory v nabídce, aby ze strany navrhovatele nedošlo ke změně jeho nabídky. Současně vybraný uchazeč dodává, že nelze přijmout ani argumentaci navrhovatele, že se zavázal smlouvou o dílo provést všechny činnosti, práce a dodávky obsažené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky.

57. K výše uvedenému vybraný uchazeč dodává, že pokud by zadavatel v rámci posouzení a hodnocení nabídek přistoupil na výše uvedenou argumentaci navrhovatele, pak by zadavatel nutně musel dojít k závěru, že navrhovatel stanovil nabídkovou cenu způsobem odlišným od způsobu předepsaného v zadávací dokumentaci. Následkem toho by byla vzájemná neporovnatelnost nabídky navrhovatele s nabídkami ostatních uchazečů, což by v konečném důsledku znamenalo nezákonnost postupu zadavatele a porušení § 6 zákona. Vzhledem k tomu, že neporovnatelnost nabídky navrhovatele s ostatními nabídkami vznikla chybou navrhovatele, bylo by jediným možným a zákonným postupem zadavatele vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

58. Dále vybraný uchazeč uvedl, že druhým důsledkem výše zmíněné argumentace navrhovatele by bylo, že návrh smlouvy o dílo by nebyl návrhem platné smlouvy, neboť specifikace předmětu díla se liší od specifikace, na jejímž základě byla kalkulována nabídková cena. Nabídka by tudíž byla v rozporu se zadávacími podmínkami a zadavatel by ji tak opět musel v souladu s § 76 odst. 1 resp. § 22 odst. 1 písm. a) a d) zákona vyřadit.

59. Vybraný uchazeč zdůrazňuje, že postup zadavatele v případě navrhovatele rozhodně nelze vnímat jako nespravedlivý a nezákonný, ale naopak jako rovný a nediskriminační a tedy i zákonný. Toto tvrzení vybraný uchazeč opírá mimo jiné o skutečnost, že pro obdobnou chybu v nabídce a tedy nedodržení zadávacích podmínek, zadavatel vyloučil i jiného uchazeče. Tento vyloučený uchazeč postup zadavatele neshledal v rozporu se zákonem a nepodal proti rozhodnutí o jeho vyloučení námitky podle § 110 odst. 4 zákona.

60. K podezření navrhovatele na tzv. bid-rigging (tedy zakázanou dohodu mezi uchazeči o veřejnou zakázku o tom, že si nebudou konkurovat a podají vzájemně sladěné nabídky) vybraný uchazeč uvádí, že dle jeho názoru v tomto konkrétním případě nebyl naplněn základní předpoklad bid-riggingu, a to úmyslné jednání uchazečů směřující k uzavření dohody s cílem dosáhnout výhodnějších podmínek. Navrhovatel ve svém návrhu neuvádí, ani jakkoliv relevantně neprokazuje na konkrétních a ověřitelných skutečnostech, z čeho vyvozuje, že se jedná o úmyslné jednání s cílem uzavřít výše zmíněnou zakázanou dohodu.

61. Skutečnost, že se do navrhovatelem zmiňovaných zadávacích řízení přihlásili stejní uchazeči, je podle názoru vybraného uchazeče dána především obsahem zadávacích podmínek, které jsou nastaveny z hlediska přiměřenosti, složitosti a určitosti ve vztahu k předmětu veřejné zakázky tak, že dodavatelé schopni plnit předmět veřejné zakázky podle požadavků zadavatele jsou pouze ti, kteří disponují vysokou odbornou způsobilostí, specializovanými přístroji a vybavením a dlouhodobými personálními zkušenostmi. Na základě znalostí českého soutěžního prostředí vybraný uchazeč konstatuje, že takových dodavatelů je v České republice méně než 10, z čehož plyne, že v objektivně úzkém okruhu uchazečů je vyšší pravděpodobnost, že o veřejné zakázky s obdobnými zadávacími podmínkami a předmětem plnění se budou ucházet totožní dodavatelé.

62. K rozdílnosti nabídkových cen vybraný uchazeč uvedl, že se zcela logicky nemohou od sebe mnoho lišit, protože předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena velmi nízko. Podle vybraného uchazeče až na samé hranici rentability, a proto všichni uchazeči podali svou cenovou nabídku těsně pod touto předpokládanou hodnotou veřejné zakázky.

63. Dále vybraný uchazeč ve svém vyjádření uvádí, že navrhovatel podezřením na bid-rigging chce odvést pozornost Úřadu od jeho vlastních pochybení, která sám přiznává v rámci své bagatelizující argumentace, že se jedná o pouhý překlep. Vybraný uchazeč je toho názoru, že se o bezvýznamný překlep nejedná, neboť má zásadní dopad nejen na vzájemnou porovnatelnost nabídek ostatních uchazečů, ale i na údaje uvedené v nabídce navrhovatele, protože shodné jednotkové ceny ve vztahu k dílčím měřením na 11 úsecích se díky překlepu nyní v rámci argumentace navrhovatele uzpůsobují tak, aby navrhovatel své fatální pochybení vysvětlil a přitom se z jeho strany nejednalo o protiprávní změnu nabídky.

64. V závěru svého vyjádření vybraný uchazeč s odkazem na § 110 odst. 9 zákona uvádí, že z obsahu informací o podaných námitkách poskytnutých vybranému uchazeči zadavatelem vyplývá, že navrhovatel v podaných námitkách své podezření na bid-rigging nijak nezmínil, a proto v této věci (podezření na bid-rigging) není oprávněn podat podnět a návrh k Úřadu. Dále vybraný uchazeč uvedl, že pokud by zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení nevyloučil, porušil by tak ustanovení § 6 zákona.

65. S ohledem na výše uvedené skutečnosti vybraný uchazeč ve svém vyjádření Úřadu navrhuje, aby návrhu navrhovatele nevyhověl.

 VI. VYJÁDŘENÍ NAVRHOVATELE ZE DNE 10. 5. 2013

66. Dne 10. 5. 2013 obdržel Úřad písemné stanovisko a vyjádření navrhovatele. V tomto vyjádření navrhovatel uvedl, že ze spisových podkladů je zřejmé, že uchazeč – GEONIKA, s.r.o., IČO 48111767, se sídlem V Cibulkách 5/406, 150 00 Praha 5 - Košíře (dále jen „společnost GEONIKA, s.r.o.“) – nepředložil v rámci své nabídky řadu dokumentů, kterými mělo být prokázáno, že společnost GEONIKA, s.r.o. splňuje základní kvalifikační předpoklady.

67. V této souvislosti navrhovatel zmiňuje ustanovení § 59 odst. 4 zákony, které říká, že veřejný zadavatel může požádat dodavatele, aby písemně objasnil předložené informace či doklady nebo předložil další informace a doklady prokazující splnění kvalifikace. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že není povinností zadavatele žádat o předložení těchto podkladů, avšak pokud zadavatel tuto pravomoc využije, je povinen postupovat podle § 6, konkrétně dodržet zásadu rovného přístupu, a postup podle § 59 odst. 4 zákona aplikovat shodně ve vztahu ke všem dodavatelům v rámci jednoho zadávacího řízení.

68. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel vyzval v souladu s § 76 odst. 3 zákona uchazeče – INSET, s.r.o., IČO 41187628, se sídlem Lucemburská 1170/7, 130 00 Praha 3 (dále jen „společnost INSET, s.r.o.“) – k vyjasnění nejasnosti v jeho nabídce (konkrétně nesrovnalostí v tabulkách č. 3.10 a č. 4 obsažených v jeho nabídce). Navrhovatel dodává, že ustanovení § 76 odst. 3 zákona má totožný mechanismus jako ustanovení § 59 odst. 4 zákona a je tedy na uvážení zadavatele, zda toto ustanovení využije či nikoliv. Postup zadavatele v rámci výše uvedeného ustanovení zákona je však limitován zásadami uvedenými v § 6 zákona, a to především zásadou rovného přístupu.

69. Na základě výše uvedeného je navrhovatel toho názoru, že v řešeném případě bylo povinností zadavatele vyzvat navrhovatele k objasnění nejasnosti jeho cenové nabídky. Dále navrhovatel dodává, že výše zmíněným institutem vysvětlení podle § 76 odst. 3 zákona lze zhojit pouze zřejmý omyl v nabídkách uchazečů, nikoli to, co v nabídce obsaženo není. Předmětný institut tak je nástrojem zadavatele k pochopení nabídek v případě formálních chyb, zřejmých nejasností a překlepů. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že v jeho případě byla tabulka č. 3.7 řádně vyplněna, pouze v ní došlo k překlepu v položce nabídnutý počet jednotek. Jedná se tedy o chybu, na kterou výše uvedené ustanovení nepochybně dopadá.

70. V závěru svého vyjádření navrhovatel konstatuje, že zadavatel vyzval podle ustanovení § 59 odst. 4 zákona společnost GEONIKA, s.r.o. k doložení dokumentů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů, a podle ustanovení § 79 odst. 3 zákona společnost INSET, s.r.o. k vysvětlení nejasností v její cenové nabídce, avšak navrhovatele k vysvětlení nejasnosti v jeho cenové nabídce nevyzval, přestože podle názoru navrhovatele jemu vytýkaná chyba spadá do kategorie chyb „není zřejmé, jak to uchazeč svojí nabídkou konkrétně myslel“ (tj. zda se v daném případě jedná o chybu v psaní – překlep, či zda navrhovatel skutečně, jak dovozuje zadavatel, nesplnil zadávací podmínky). Tímto postupem zadavatel podle navrhovatele porušil zákon, a to především zásadu rovného zacházení.

71. Dále navrhovatel ve svém vyjádření opětovně odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011 č.j. 62 Af 50/2010-104 a dovozuje, že nevyužil-li zadavatel za dané okolnosti postup podle § 76 odst. 3 zákona, nezajistil si tak dostatečné podklady pro své rozhodování a postupoval v rozporu se zákonem.

72. V závěru svého vyjádření navrhovatel zdůrazňuje, že dle jeho názoru nelze odhlédnout ani od toho, že navrhovatel nabídl nejnižší cenu, které byla také podle hodnotících kritérií stanovených v zadávací dokumentaci přikládána nejvyšší váha a v případě, že by navrhovatel nebyl vyloučen, je více než pravděpodobné, že by zadávací řízení vyhrál. Návrh navrhovatele ze dne 29. 3. 2013 je tedy zcela důvodný a navrhovatel Úřad opětovně žádá, aby v této věci rozhodl tak, jak je uvedeno v uvedeném návrhu.

VII. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE ZE DNE 10. 5. 2013

73. Dne 10. 5. 2013 obdržel Úřad písemné vyjádření zadavatele, v němž zadavatel uvedl, že trvá na legitimnosti vyloučení navrhovatele, neboť navrhovatel v ocenění položkového rozpočtu pro plochu 7 – Morava, Blatec (tabulka č. 3.7 nabídky uchazeče) nabídl v povinné položce „Terénní měření – parametrické měření“ změření 0,2 km namísto požadovaných 0,5 km. Navrhovatel tak zcela zřejmě nesplnil požadavek zadavatele stanovený v zadávacích podmínkách.

74. Dále zadavatel uvádí, že uvedené pochybení nelze považovat za zjevnou numerickou chybu, neboť v ocenění nabídnuté položky odpovídají jednotková cena, počet jednotek i celková cena.

75. Zadavatel tedy trvá na tom, že dodržel zásady stanovené v § 6 zákona, přičemž o zachování rovnosti v nakládání s uchazeči výběrového řízení svědčí mj. i to, že za chybu obdobného charakteru byl ze zadávacího řízení vyloučen uchazeč – společnost GEONIKA s.r.o. Zadavatel je toho názoru, že zásadu rovnosti by naopak porušil v případě nevyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

76. Na základě výše uvedeného zadavatel navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, ve kterém probíhající správní řízení zastaví, neboť nebylo ze strany zadavatele shledáno porušení zákona.

VIII. ZÁVĚRY ÚŘADU

77. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

78. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

79. Podle § 76 odst. 1 zákona posoudí hodnotící komise nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.

80. Podle § 76 odst. 3 zákona hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Hodnotící komise může rovněž požádat o doplnění dokladu podle § 68 odst. 3 zákona. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit, nebo které doklady má uchazeč doplnit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení či doklady ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

81. Podle § 76 odst. 6 zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče, včetně důvodů vyloučení, zadavatel uchazeči bezodkladně písemně oznámí.

82. Dne 28. 2. 2013 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. V oznámení o rozhodnutí o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení zadavatel uvedl:

(začátek citace)

„Uchazeč v ocenění položkového rozpočtu pro plochu 7 – Morava, Blatec (tabulka 3_7 nabídky uchazeče) nabídl v povinné položce „Terénní měření – parametrická měření“ změření 0,2 km, přičemž požadováno bylo změření 0,5 km.

Uchazeč tak zcela zřejmě nesplnil požadavek zadavatele stanovený v zadávacích podmínkách. Uvedené pochybení nelze považovat za zjevnou numerickou chybu, neboť v ocenění nabídnuté položky odpovídají jednotková cena, počet jednotek i celková cena.

V nabídce uchazeče byly shledány další pochybení a nejasnosti, níže je uveden jejich výčet:

- Tabulka 3_9 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro plochu 9 – Odra, Odry“ obsahuje nejasnost ve vyplnění posledních třech řádků (sloupec „Nabídnutý počet jednotek“)

- Tabulka 3_10 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro plochu 10 – Odra, Hladké Životice“ pravděpodobně obsahuje překlep v řádku „Terénní měření – seismická měření (kategorie B)“ a sloupci „Nepřekročitelná cena bez DPH“

- Chybí Tab. 4 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro celkový objem prací“ uvedená v příloze 3 zadávací dokumentace.

(konec citace)

83. Zadavatel v bodu 6. Způsob zpracování nabídkové ceny zadávací dokumentace mimo jiné uvedl:

(začátek citace) „Nabídková cena bude zpracována oceněním položek položkového rozpočtu uvedeného v příloze č. 3 této zadávací dokumentace. Uchazeč je povinen vysvětlit ocenění kterékoli položky nulovou nebo neobvykle nízkou cenou; pokud tak neučiní, může být vyzván k vysvětlení nejasností v nabídce nebo vyloučen ze zadávacího řízení.“ (konec citace)

84. V příloze č. 3 zadávací dokumentace v bodu 5. Zpracování nabídkové ceny zadavatel uvedl následující:

(začátek citace) „Výkaz výměr na geofyzikální práce pro hydrologický průzkum se uvádí pro každou plochu zvlášť formou „slepého“ rozpočtu. Rozpočet prací je nezbytné v nabídce zpracovat dle položek v tabulkách 3_1 až 3_11. Ocenění prací je nutné udávat přes jednotkovou cenu. Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro celkový objem prací, spolu se sumou navržených jednotkových výměr (jednotek) pro každou metodu zvlášť, je nutno zpracovat podle položek v tabulce 4.“ (konec citace)

85. Dále výše citovaná příloha zadávací dokumentace obsahovala předdefinované tabulky zobrazující detailní oceněný položkový výkaz výměr pro jednotlivé plochy měření. Pro plochu 7 – Morava, Blatec byla zadavatelem stanovena tab. 3_7, která obsahovala celkem 6 sloupců, přičemž první tři („Aktivita“, „Jednotka“ a „Minimální a max. požadovaná délka profilu v km“) byly zadavatelem již vyplněny. Zbývající tři sloupce tabulky („Nabídnutý počet jednotek“, „Nepřekročitelná cena bez DPH v Kč“ a „Nepřekročitelná cena vč. DPH v Kč“) vyplňovali uchazeči v rámci své nabídky. V řádcích tabulky byly uvedeny jednotlivé typy měření: „Terénní měření – parametrická měření“, „Terénní měření – seismická měření (kategorie B)“, „Terénní měření – odporové profilování (kategorie B)“, „Terénní měření – vertikální odporové sondování (kategorie B)“, „Terénní měření – elektromagnetické metody“ a „Numerické zpracování.

86. Navrhovatel ve své nabídce v tab. 3_7 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro plochu 7 – Morava, Blatec“ uvedl ve sloupci „Nabídnutý počet jednotek“ pro „Terénní měření – parametrická měření“ hodnotu 0,2 km, ačkoliv zadavatelem byla v příloze č. 3 zadávací dokumentace uvedena minimální požadovaná hodnota 0,5 km.

87. K dalším pochybnostem a nejasnostem uvedeným v oznámení o vyloučení navrhovatele z účasti v  zadávacím řízení a týkajících se nabídky navrhovatele (viz bod 82 tohoto rozhodnutí), Úřad podotýká, že tyto skutečnosti nebyly důvodem k vyřazení nabídky navrhovatele a k jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení, neboť se jednalo o písařské chyby, chyby v počtech a psaní. Vzhledem ke skutečnosti, že návrh navrhovatele směřuje proti nezákonnému postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, Úřad se dále zabývá pouze důvodem vyloučení navrhovatele, který zadavatel uvedl vrozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, a sice uvedení hodnoty 0,2 km v položce „Terénního měření – parametrická měření“ v tabulce 3_7 pro plochu 7 – Morava, Blatec, přičemž v zadávací dokumentaci zadavatel požadoval pro tento typ měření a oblast změření 0,5 km.

88. Na základě výše uvedeného Úřad uvádí, že pro řešení daného případu je klíčové zodpovězení otázky, zda zadavatel měl v situaci, kdy navrhovatel uvedl v tab. 3_7 v povinné položce „Terénní měření – parametrické měření“ hodnotu 0,2 km (ačkoliv požadováno bylo 0,5 km), tento údaj vyhodnotit jako nejasnost, která by vyžadovala uplatnění postupu podle § 76 odst. 3 zákona, popřípadě jako zjevnou početní chybu, nebo zda mohl zadavatel navrhovatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění požadavku stanoveného v zadávací dokumentaci.

89. Úřad v návaznosti na problematiku nejasnosti v nabídce a uplatnění postupu podle § 76 odst. 3 zákona odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, č.j. 62 Af 50/2010-104, v němž soud zdůraznil, že spektrum nejasností, na které dopadá ustanovení § 76 odst. 3 zákona, může být široké, avšak jeho aplikace přichází v úvahu tam, kde zadavateli není zřejmé, jak to uchazeč svojí nabídkou konkrétně myslel. Vzhledem ke skutečnosti, že výše zmíněné zákonné ustanovení je fakultativního charakteru, může hodnotící komise resp. zadavatel uvážit, zda jej využije a uchazeče k písemnému vysvětlení nejasnosti v nabídce vyzve či nikoliv. Dále soud ve výše zmíněném rozsudku uvedl, že jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že si zadavatel není jistý, ve které fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou, pak je namístě, aby se zadavatel uchazeče dotázal na vysvětlení dané nejasnosti, neboť zadavatel musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena či nikoliv a jak má být hodnocena. 

90. K postupu při vysvětlování nejasnosti v nabídce Úřad obecně uvádí, že z ustanovení § 76 odst. 3 zákona vyplývá, že hodnotící komise může uchazeče požádat o „písemné vysvětlení nabídky“, nikoliv však již o doplnění nabídky. Pod pojem „písemné vysvětlení nabídky“ nelze zařadit možnost změny nebo doplnění předložených nabídek. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je dát hodnotící komisi možnost, aby si v případě potřeby mohla před samotným hodnocením nabídek vyjasnit informace deklarované uchazeči v nabídkách, nikoliv umožnit doplňování a rozšiřování nabídky o nové listiny či informace, které měly být její součástí ve lhůtě pro podání nabídek. Hodnotící komise nemůže uchazeče vyzývat k doplňování jejich nabídky a současně není ani oprávněna přihlížet k případným opravám a doplněním nabídek podaných uchazeči po uplynutí lhůty pro podání nabídek (s výjimkou postupu podle § 59 odst. 4 zákona). Ustanovení § 76 odst. 3 zákona je tedy fakultativní možností, kterou zadavatel může využít v případech, kdy nabídka uchazeče obsahuje rozpor a sám zadavatel si není jistý, jak si daný údaj obsažený v nabídce uchazeče vysvětlit.

91. V souvislosti s problematikou zjevných početních chyb, které nemají vliv na nabídkovou cenu, Úřad uvádí, že postup hodnotící komise ve vztahu k takovéto zjevné početní chybě je upraven zákonem, a to konkrétně ustanovením § 76 odst. 1 zákona. Na základě výše uvedeného ustanovení zákona hodnotící komise nepřihlíží ke zjevným početním chybám a chybám v psaní, přičemž však tyto chyby nesmí mít vliv na nabídkovou cenu. Nadto Úřad podotýká, že aby byl naplněn znak „zjevnosti“ početní chyby, musí se jednat o takovou početní nebo písařskou chybu, kterou je hodnotící komise schopna zjistit a opravit sama bez jakékoliv spolupráce uchazeče předkládajícího nabídku, jež obsahuje danou chybu. Tento závěr byl také potvrzen Nejvyšším správním soudem v jeho rozhodnutí č. j. 2 A 7/2002-72 ze dne 7. 4. 2004.

92. Úřad při zkoumání předložených dokumentů (především zadávací dokumentace a nabídky navrhovatele) zjistil, že údaj o nabízené délce profilu parametrického měření v oblasti 7 – Morava, Blatec nebyl kromě tab. 3_7 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro plochu 7 – Morava, Blatec“ (uvedené na str. 85 nabídky navrhovatele) konkrétně zmíněn v žádné jiné části nabídky navrhovatele.

93. Dále Úřad uvádí, že zkontroloval všechny položky detailních oceněných položkových výkazů výměr pro všechny oceňované plochy uvedené v kalkulaci nabídkové ceny provedené navrhovatelem (tab. 3_1 až 3_6 pro kategorii A, tab. 3_7 až 3_11 pro kategorii B, strana 79 až 89 nabídky), a konstatuje, že navrhovatel prováděl ocenění dílčích výkazů výměr pro jednotlivé plochy dle shodného klíče, a to tak, že pro výpočet nabídkové ceny u každé dílčí položky počítal se stejnou jednotkovou cenou. Za terénní měření – parametrická měření byla navrhovatelem ve všech jedenácti tabulkách nabídnuta stejná jednotková cena, a sice 4 000 Kč bez DPH za změření 0,1 km. Pro úplnost Úřad uvádí následující tabulky zobrazující všechny dílčí položky pro kategorii A i B, a u každé z nich navrhovatelem nabídnutou jednotkovou cenu.

Tab. č. 1: Jednotkové ceny nabídnuté navrhovatelem u dílčích položek výkazů výměr pro všechny plochy v kategorii A

Dílčí položka výkazu výměr

Jednotka

Počet jednotek

Cena bez DPH

Terénní měření – parametrická měření

km

0,1

4 000

Terénní měření – seismická měření

(mělká refrakční s.)

km

1

22 000

Terénní měření – odporové profilování (doporučené kombinované, dipólové OP)

km

1

6 500

Terénní měření – vertikální odporové sondování

km

1

12 100

Terénní měření  - georadar

km

1

15 000

Terénní měření – odporové tomografie

km

1

[1]

Terénní měření – elektromagnetické metody

km

1

1 300

Numerické zpracování

hod

1

290

 

Tab. č. 2: Jednotkové ceny nabídnuté navrhovatelem u dílčích položek výkazů výměr pro všechny plochy v kategorii B

Dílčí položka výkazu výměr

Jednotka

Počet jednotek

Cena bez DPH

Terénní měření – parametrická měření

km

0,1

4 000

Terénní měření – seismická měření

km

1

38 000

Terénní měření – odporové profilování

km

1

25 500

Terénní měření – vertikální odporové sondování

km

1

9 000

Terénní měření  - gravimetrie

km

1

4 765

Terénní měření – elektromagnetické metody

km

1

1 300

Numerické zpracování

hod

1

290

 

94. Úřad dále konstatuje, že v tabulce 3_7 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro plochu 7 – Morava, Blatec“, kterou navrhovatel uvedl na straně 85 své nabídky, a jež je uvedena níže, v položce „Terénní měření – parametrická měření“ odpovídá celková cena (tj. 8 000 Kč bez DPH) ceně jednotkové (tj. 4 000 Kč bez DPH za 0,1 km) a uvedenému počtu jednotek (tj. 0,2 km). Stejně tak celkový součet ve sloupci „Nepřekročitelná cena bez DPH“ souhlasí s cenou uvedenou ve výše uvedené položce.

 

 

 

 

 

 

“ uvedená na str. 85 nabídky navrhovatele

Aktivita

Jednotka

Minimální  a max. požadovaná délka profilů (km)

Nabídnutý počet jednotek

 

Nepřekročitelná cena bez DPH v Kč

Nepřekročitelná cena včetně DPH v Kč

Povinné

Terénní měření – parametrická měření

km

0.5

0,2

8000

9680

Terénní měření – seismická měření  (kategorie B)

km

8 -20

9

342000

413820

Terénní měření – odporové profilování  (kategorie B)

km

8 -20

8

204000

246840

Terénní měření – vertikální odporové sondování (kategorie B)

km

8 -20

9

81000

98010

bod/km

5

 

Terénní měření – elektromagnetické metody

km

0 -1,0

1

1300

1573

Numerické zpracování

hodin

 

450

130500

157905

Celkem

 

 

 

766800

927828

 

95. Nadto Úřad upozorňuje na skutečnost, že v nabídce navrhovatele nebyla uvedena tabulka č. 4 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro celkový objem prací“, jejíž obsah tvoří celkový objem prací a součet nabízených jednotkových výměr (jednotek) pro každou metodu zvlášť. V případě, že by navrhovatel tuto tabulku (kterou mimo jiné zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval) ve své nabídce uvedl, bylo by objektivně a snadno prokazatelné, zda se v případě hodnoty 0,2 v tab. 3_7 skutečně jedná o překlep či nikoliv. V situaci, kdy navrhovatel opravdu chtěl zadavateli nabídnout změření 0,5 km, avšak v důsledku překlepu uvedl hodnotu 0,2 km, by celkový součet nabízených jednotek v tabulce č. 4 u dané metody dílčí hodnotě 0,2 km neodpovídal. Protože však nabídka navrhovatele výše uvedenou součtovou tabulku neobsahovala, nevznikl žádný rozpor mezi navrhovatelem uvedenou hodnotou 0,2 km a součtem nabízených jednotek v případě parametrického měření.

96. V souvislosti s otázkou, zda na šetřený případ lze aplikovat rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, č. j. 62 Af 50/2010-104, na který se navrhovatel ve svém návrhu odvolává, Úřad podotýká, že uvedený rozsudek se týká případu, kdy v nabídce uchazeče bylo uvedeno, že bude vybudováno 7 středisek (kontaktních míst pro individuální schůzky a školení účastníků projektu tvořícího předmět příslušné veřejné zakázky), stejně tak to bylo uvedeno v čl. 3.3 návrhu smlouvy (obsaženého v nabídce uchazeče), avšak v čl. 8.13 téže smlouvy bylo uvedeno vybudování 5 středisek. Zadavatel tak v daném případě neměl najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny. Skutečnost, že zadavatel sám nevěděl, ke kterému z uvedených čísel se přiklonit a které hodnotit, potvrzuje mimo jiné také fakt, že důvody pro vyloučení uchazeče uvedené zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení nebyly totožné s důvody, o které zadavatel následně opřel zdůvodnění rozhodnutí o vyloučení v rozhodnutí o námitkách. Dalším rozdílem, pro který nelze na případ navrhovatele aplikovat výše uvedený rozsudek je, že uchazeč sám ještě před jeho vyloučením a výběrem nejvhodnější nabídky zaslal zadavateli dokument, ve kterém mu sděluje, že opravuje svoji nabídku – konkrétně chybu v psaní resp. překlep v čl. 8.13 návrhu smlouvy, kde uvedené číslo 5 nahrazuje číslem 7. Uchazeč tedy dopředu touto cestou avizoval, že jeho nabídka obsahuje překlep. Z výše uvedeného je patrné, že v případě, který řeší výše citovaný rozsudek, se jednalo o situaci, kdy nabídka uchazeče obsahuje jasný vnitřní rozpor v údajích a zadavatel tedy neví, který z údajů je správný. V návaznosti na rozporuplné údaje v nabídce také neví, zda se jedná o nesplnění zadávacích podmínek či nikoliv a jak má nabídku posoudit a následně hodnotit. V takovém případě je tedy zřejmé, že zadavateli nezbývá než se uchazeče zeptat na vysvětlení nejasnosti a zajištění si tak podkladů pro posouzení a hodnocení dané nabídky.

97. K důvodům, pro něž nelze na šetřený případ aplikovat výše uvedený rozsudek Úřad dále uvádí, že v šetřeném případě nebyla navrhovatelem v žádné části nabídky uvedena hodnota, která by byla v rozporu s údajem uvedeným v tab. 3_7 tedy změření 0,2 km délky profilu u parametrického měření. Stejně tak navrhovatel před svým vyloučením nijak neupozornil, že by jeho nabídka obsahovala chybu v psaní či překlep. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele uvedl stejné důvody, jako následně v rozhodnutí o námitkách, což svědčí o skutečnosti, že zadavatel od počátku neměl pochybnost o tom, že mu navrhovatel ve své nabídce v tab. 3_7 nabízí změření 0,2 km. Nabídka navrhovatele tedy v šetřeném případě na rozdíl od situace, již řeší výše zmíněný rozsudek, neobsahovala žádný vnitřní rozpor v údajích. Vzhledem k výše uvedenému dospěl Úřad k závěru, že se v daném případě nejedná o takovou nejasnost nabídky, jaká byla popsána ve výše citovaném rozsudku, nýbrž o nesplnění zadávacích podmínek stanovených zadavatelem, a tudíž na šetřený případ nelze aplikovat závěry výše zmiňovaného rozsudku tak, jak to činí ve svém návrhu navrhovatel.

98. Zadavatel z nabídky jako celku neměl se důvod domnívat, že obsahuje zjevnou početní chybu či nejasnost, a to především z toho důvodu, že v tabulce 3_7 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro plochu 7 – Morava, Blatec“ odpovídá celková cena ceně jednotkové a nabízenému počtu jednotek (viz bod 94 tohoto rozhodnutí). Z pohledu zadavatele tedy nebyla žádná nejasnost vůbec zřejmá. Dále Úřad v této souvislosti upozorňuje především na fakt, že vzhledem k chybějící tabulce č. 4 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro celkový objem prací“ není možné porovnat dílčí hodnotu nabídnutou navrhovatelem v rámci tabulky 3_7 s hodnotou součtovou, jež měla být uvedena v tabulce č. 4 (viz bod 95 tohoto rozhodnutí). Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že nabídka navrhovatele neobsahovala žádné indicie, na základě kterých by se zadavatel měl domnívat, že se jedná o nejasnost nabídky a vyžádat si její vysvětlení od navrhovatele.

99. Na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že v daném případě se nejedná o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň lehce vysvětlitelnou, na kterou podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, č.j. 62 Af 50/2010-104 dopadá povinnost vyžádat si vysvětlení nabídky podle ustanovení § 76 odst. 3 zákona.

100. V souvislosti s tvrzením navrhovatele, že se v daném případě jedná o překlep, Úřad konstatuje, že za překlepy je možné považovat pouze zcela evidentní případy. Vzhledem ke skutečnosti, že z nabídky jako celku není v souvislosti s  hodnotou 0,2 km uvedenou v tab. 3_7 v povinné položce „Terénní měření – parametrická měření“ zřejmé, že by se mělo jednat o překlep či písařskou chybu (skutečnosti vedoucí Úřad k tomuto závěru jsou uvedeny v bodech 92 až 95), není možné toto tvrzení navrhovatele akceptovat. Ani skutečnost, že se navrhovatel zavázal ve smlouvě o dílo provést všechny činnosti, práce a dodávky obsažené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, a to za cenu uvedenou ve smlouvě nelze přijmout jako argument. V této souvislosti Úřad upozorňuje především na fakt, že nabídková cena uvedená ve smlouvě reflektovala mimo jiné i kalkulaci ceny podle tab. 3_7, ve které navrhovatel kalkuloval s hodnotou 0,2 km, přestože zadavatel požadoval minimálně 0,5 km, z čehož vyplývá, že specifikace předmětu díla v zadávací dokumentaci je odlišná od specifikace předmětu díla, na jejímž základě navrhovatel stanovil nabídkovou cenu.

101. K tvrzení navrhovatele, že parametrické měření pro plochu 7 – Morava, Blatec ocenil levněji než ostatní plochy, protože zde realizuje měření pro Povodí Moravy s.p., a tudíž zde má vybudováno zázemí a umístěny stroje, Úřad konstatuje, že zadavatel se z nabídky jako celku neměl důvod domnívat, že právě pro výše uvedenou oblast navrhovatel kalkuluje s nižší cenou než u všech ostatních oblastí, ve kterých nabídl totožnou jednotkovou cenu. Stejně tak jako neměl důvod se domnívat, že se jedná o překlep či nejasnost nabídky, když navrhovatel v tab. 3_7 nabízí změření 0,2 km, a to především z toho důvodu, že v dané tabulce odpovídal výpočet celkové ceny měření jednotkové ceně a počtu uvedených jednotek.

102. K navrhovatelem namítanému porušení ustanovení § 6 zákona a zásady rovného zacházení, kterého se měl zadavatel dopustit tím, že navrhovatele nevyzval podle § 76 odst. 3 zákona k vysvětlení nejasnosti v jeho nabídce, avšak společnost INSET s.r.o. k vysvětlení nejasnosti vyzval a dále podle § 59 odst. 4 zákona vyzval společnost GEONIKA s.r.o. k doložení dokladů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů, Úřad uvádí, že není na místě automaticky dovozovat jakoukoliv vzájemnou provázanost postupu podle § 76 odst. 3 zákona s postupem podle § 59 odst. 4 zákona nebo opačně. K této problematice se vyjádřil také Krajský soud v Brně, který ve svém rozsudku č.j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011 uvedl:

(začátek citace) „Pokud jde o poukaz na obdobné fakultativní oprávnění zadavatele plynoucí z § 59 odst. 4 zákona dodatečně si vyžádat prokázání kvalifikace a na fakt, že zadavatel postupu podle § 59 odst. 4 zákona také ve skutečnosti využil, pak k mechanickému dovozování potřeby postupovat podle § 76 ods.t 3 zákona v případě nejasností z toho důvodu, že zadavatel postupoval v témže zadávacím řízení podle § 59 odst. 4 zákona a vyžadoval dodatečné doplnění dokladů prokazujících kvalifikaci, tu podle zdejšího soudu místa není. Není důvodu dovozovat, že vždy, pokud je v příslušném zadávacím řízení postupováno s využitím § 59 odst. 4 zákona a nikoli § 76 odst. 3 zákona, jde o postup odporující zásadě zákazu diskriminace podle § 6 zákona, stejně jako by nebylo možno dovozovat, že vždy, když zadavatel postupuje s využitím obou fakultativních oprávnění, tuto zásadu dodržuje. Tuto otázku je zapotřebí řešit s ohledem na okolnosti týkající se každého jednotlivého zadávacího řízení.“ (konec citace)

V tomto konkrétním případě má Úřad za to, že zadavatel neporušil § 6 zákona, když ve vztahu ke společnosti GEONIKA s.r.o. využil postup podle § 59 odst. 4 zákona, avšak v případě navrhovatele postupu podle § 76 odst. 3 zákona nevyužil. Jak vyplývá z výše uvedeného rozsudku, tato dvě zákonná ustanovení není možné považovat za jakkoliv provázaná. Každé z nich se vztahuje k jinému úkonu a využívá se v jiné fázi zadávacího řízení (§ 59 odst. 4 zákona se týká posouzení kvalifikace a § 76 odst. 3 posouzení nabídek). Zadavatel tedy byl oprávněn v rámci posouzení kvalifikace vyzvat společnost GEONIKA s.r.o. k doložení dokladů prokazujících splnění základních kvalifikačních předpokladů, aniž by to zadavatele jakkoliv zavazovalo k povinnosti následně v rámci posouzení nabídek využít postupu podle § 76 odst. 3 zákona.

103. Dále k zásadě rovného zacházení v situaci, kdy zadavatel vyzval společnost INSET s.r.o. k objasnění nejasnosti v její nabídce, ale navrhovatele k vysvětlení jeho nabídky nevyzval, Úřad uvádí, že je nutné rozlišovat, v jaké situaci zadavatel postupu podle § 76 odst. 3 zákona využil a v jaké nikoliv. Ze žádosti o písemné vysvětlení nabídky ze dne 13. 2. 2013, prostřednictvím které zadavatel vyzval společnost INSET s.r.o. k objasnění její nabídky je zřejmé, že se v tomto případě jednalo o zjevnou nejasnost, kdy údaje v dílčích tabulkách (tab. 3_1 až 3_11) nekorespondovaly s celkovým údajem v tabulce sumarizační (tab. 4). Zadavatel tedy nemohl vědět, která z hodnot je správná, a tudíž vyzval uchazeče k vysvětlení této nesrovnalosti v jeho nabídce. V nabídce navrhovatele však žádný rozpor v údajích nevznikl. Dále v této souvislosti Úřad upozorňuje na fakt, že součtová tabulka (tab. 4) nebyla v nabídce navrhovatele uvedena vůbec a zadavatel tak neměl důvod se domnívat, že nabídka navrhovatele obsahuje v tab. 3_7 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro plochu 7 – Morava, Blatec“ ve sloupci „Nabídnutý počet jednotek“ pro „Terénní měření – parametrická měření“ nejasnost či jiný údaj, než který navrhovatel zadavateli v rámci své nabídky chtěl nabídnout. Na základě výše uvedeného Úřad dospěl k závěru, že v případě nabídky navrhovatele se nejednalo o nejasnost nabídky, a tudíž zadavatel neporušil zásadu rovného zacházení danou ustanovením § 6 zákona, když navrhovatele podle § 76 odst. 3 zákona nevyzval k objasnění jeho nabídky, ačkoliv společnost INSET s.r.o. o vysvětlení nejasnosti v její nabídce požádal.

104. V souvislosti s výše uvedeným Úřad zmiňuje, že o skutečnosti, že zadavatel postupoval v souladu se zásadou rovného přístupu svědčí také fakt, že zadavatel za chybu obdobného charakteru, za kterou byla vyřazena nabídka navrhovatele (tedy nesplnění požadavku uvedeného v zadávací dokumentaci – konkrétně nabídnutí v tab. 3_10 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro plochu 10 – Odra, Hladké Životice“ v položce „Terénní měření – gravimetrie“ změření 8 km a v položce „Terénní měření – seismická měření (kategorie B)“ změření 10 km, přičemž v zadávací dokumentaci zadavatel uvedl, že metoda gravimetrie musí být realizována minimálně v délce profilů, které byly nabídnuty pro danou plochu pro seismickou metodu) z účasti v zadávacím řízení vyloučil také dalšího uchazeče, a sice společnost GEONIKA s.r.o.

105. V souvislosti s podezřením na tzv. bid-rigging neboli zakázanou dohodu o ovlivňování nabídek mezi uchazeči o veřejnou zakázku, které navrhovatel zmínil ve svém návrhu, Úřad uvádí, že v řízení, ve kterém je posuzován soulad postupu a úkonů zadavatele se zákonem o veřejných zakázkách, není možné deklarovat porušení jiných právních předpisů, tj. např. zákona o ochraně hospodářské soutěže. Dále k této problematice Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 46/2007 ze dne 23. 5. 2008, ve kterém soud konstatoval, že porušení zákona o hospodářské soutěži nelze deklarovat v řízení, v němž je zkoumána zákonnost úkonů zadavatele, tedy jeho postup v souladu s jednotlivými ustanoveními zákona o veřejných zakázkách. Dále soud ve výše uvedeném rozsudku konstatoval, že Úřadu nelze vytýkat, že se v řízení o přezkumu úkonů zadavatele podle zákona o veřejných zakázkách nezabýval tím, zda úkony zadavatele neporušují normu jiného právního předpisu, a sice zákona o ochraně hospodářské soutěže. Z tohoto důvodu se Úřad v tomto rozhodnutí dále k otázce porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže nevyjadřuje.

106. Na základě předložené dokumentace o veřejné zakázce a nabídek uchazečů (především nabídky navrhovatele) Úřad shrnuje, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení, aniž by využil postup podle § 76 odst. 3 zákona, neboť navrhovatel ve své nabídce nabídl změření 0,2 km profilu, avšak zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval změření minimálně 0,5 km profilu, čímž navrhovatel nesplnil podmínku stanovenou v zadávací dokumentaci, a zadavatel tedy jeho nabídku v souladu se zákonem vyřadil a navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení vyloučil. Z uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

1. Česká geologická služba, příspěvková organizace, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1

2. JUDr. Petr Pospíšil, advokát, Kalvodova 1, 602 00 Brno

3. JUDr. Vladimír Tögel, advokát, Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] V případě této položky je v tab. 3_6  pro oblast východní Čechy stanovena jednotková cena na 27 000 Kč bez DPH. Tato cena je oproti jednotkové ceně pro ostatní plochy vyšší. 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz