číslo jednací: R359/2013/VZ-7324/2014/310/MLr

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 31. 10. 2013, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• společností GEODRILL s.r.o., IČ 46994971, se sídlem Bělohorská 2115/6, 636 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 10. 11. 2011 JUDr. Petrem Pospíšilem, advokátem, se sídlem Kalvodova 1, 602 00 Brno a
• společností SIHAYA, spol. s r.o., IČ 46346414, se sídlem Veleslavínova 6, 612 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 3. 2013 JUDr. Petrem Pospíšilem, advokátem, se sídlem Kalvodova 1, 602 00 Brno,

které dne 14. 1. 2013 uzavřely smlouvu o sdružení s názvem „SIHAYA – GEODRILL“,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S177/2013/VZ-20133/2013/521/VSt ze dne 16. 10. 2013 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• České geologické služby, příspěvková organizace, IČ 00025798, se sídlem Klárov 131/3, 118 21 Praha 1,

učiněných ve veřejné zakázce s názvem „Plošné komplexní geofyzikální měření ve vybraných hydrologických rajónech – Oblast 1“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Informačního systému o veřejných zakázkách odesláno 21. 11. 2012 a uveřejněno dne 22. 11. 2012 pod evidenčním číslem 226150 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 11. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 228-375643

 

a jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč –

• společnost ARCADIS CZ a.s., IČ 41192168, se sídlem Geologická 4/988, 152 00 Praha 5 (do 30. 6. 2013 podnikající pod obchodní firmou ARCADIS Geotechnika a.s.), dle smlouvy o sdružení uzavřené mezi společností ARCADIS CZ a.s. a společností G IMPULS Praha spol.s.r.o. dne 12. 1. 2013, zastoupena společností G IMPULS Praha spol.s.r.o., IČ 48948624, se sídlem Nerudova 232, 252 61 Jeneč,
• společnost G IMPULS Praha spol.s.r.o., IČ 48948624, se sídlem Nerudova 232, 252 61 Jeneč, ve správním řízení zastoupena  na základě plné moci ze dne 2. 5. 2013 JUDr. Vladimírem Töglem, advokátem, se sídlem Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5,

které uzavřely smlouvu o sdružení s názvem „G IMPULS-ARCADIS_GF pro ČGS_1“,

jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ustanovení § 90 odst. 5 citovaného zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S177/2013/VZ-20133/2013/521/VSt ze dne 16. 10. 2013

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jenž je dle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]), příslušný k dohledu nad dodržováním citovaného zákona, obdržel dne 29. 3. 2013 návrh z téhož dne společnosti GEODRILL s.r.o., IČ 46994971, se sídlem Bělohorská 2115/6, 636 00 Brno, a společnosti SIHAYA, spol. s r.o., IČ 46346414, se sídlem Veleslavínova 6, 612 00 Brno (dále jen „navrhovatel“), které dne 14. 1. 2013 uzavřely smlouvu o sdružení s názvem „SIHAYA – GEODRILL“, na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Česká geologická služba, příspěvková organizace, IČ 00025798, se sídlem Klárov 131/3, 118 21 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Plošné komplexní geofyzikální měření ve vybraných hydrologických rajónech – Oblast 1“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávané v  otevřeném zadávacím řízení dle ustanovení § 27 zákona, jehož oznámení bylo do Informačního systému o veřejných zakázkách odesláno 21. 11. 2012 a uveřejněno dne 22. 11. 2012 pod evidenčním číslem 226150 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 11. 2012 pod evidenčním číslem 2012/S 228-375643. Navrhovatel se návrhem domáhá, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z další účasti v předmětném zadávacím řízení ze dne 28. 2. 2013, a dále, aby zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 28. 2. 2013.

2. Úřad ve správním řízení z čl. 2.2 zadávací dokumentace veřejné zakázky zjistil, že předmětem veřejné zakázky je plošné komplexní geofyzikální měření ve vybraných hydrologických rajónech, přičemž dle čl. 9.3 zadávací dokumentace zadavatel zvolil jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky. Dle skutkových zjištění Úřadu zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria a jejich váhy takto: výše nabídkové ceny 80 % a výkon geofyzikálních prací počítaný ze všech nabídnutých metod 20 %. Úřad na základě čl. 6 zadávací dokumentace dospěl ke skutkovému zjištění, že nabídková cena bude zpracována oceněním položek položkového rozpočtu uvedeného v příloze č. 3 zadávací dokumentace. Úřad na základě čl. 5 přílohy č. 3 zadávací dokumentace učinil skutkové zjištění o tom, že „rozpočet prací je nezbytné v nabídce zpracovat dle položek v tabulkách 3_1 až 3_11. Ocenění prací je nutné udávat přes jednotkovou cenu. Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro celkový objem prací, spolu se sumou navržených jednotkových výměr (jednotek) pro každou metodu zvlášť, je nutno zpracovat podle položek v tabulce 4“. Z přílohy č. 3 zadávací dokumentace Úřad dále zjistil, že „citovaná příloha zadávací dokumentace obsahovala předdefinované tabulky zobrazující detailní oceněný položkový výkaz výměr pro jednotlivé plochy měření. Pro plochu 7 – Morava, Blatec byla zadavatelem stanovena tab. 3_7, která obsahovala celkem 6 sloupců, přičemž první tři (Aktivita, Jednotka a Minimální a max. požadovaná délka profilu v km“) byly zadavatelem již vyplněny. Zbývající tři sloupce tabulky (Nabídnutý počet jednotek, Nepřekročitelná cena bez DPH v Kč a Nepřekročitelná cena vč. DPH v Kč) vyplňovali uchazeči v rámci své nabídky“.

3. Úřad na základě protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 15. 1. 2013 zjistil, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 4 nabídky.

4. Úřad dále konstatoval, že navrhovatel ve své nabídce v tab. 3_7 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro plochu 7 – Morava, Blatec“ uvedl ve sloupci „Nabídnutý počet jednotek“ pro „Terénní měření – parametrická měření“ hodnotu 0,2 km; zadavatelem byla dle přílohy č. 3 zadávací dokumentace požadována minimální hodnota 0,5 km.

5. Úřad z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 13. 2. 2013 zjistil, že hodnotící komise s odkazem na ustanovení § 76 odst. 1 zákona vyřadila nabídku navrhovatele, protože nesplňovala požadavek zadavatele stanovený v zadávací dokumentaci. Na základě téhož protokolu dospěl Úřad ke skutkovému zjištění, že hodnotící komise požádala o písemné vysvětlení nabídky uchazeče – společnost INSET s.r.o., IČ 41187628, se sídlem Lucemburská 1170/7, 130 00 Praha 3, protože v jeho nabídce shledala nejasnosti, které spočívají v rozdílnosti mezi součtovou hodnotou uvedenou v řádku „Numerické zpracování“ (v tabulce č. 4 „detailní oceněný položkový výkaz výměr pro celkový objem prací“) a jednotlivými dílčími hodnotami uvedenými v řádku „Numerické zpracování“ v tabulkách pro detailní oceněný položkový výkaz výměr pro jednotlivé plochy.

6. Rozhodnutí zadavatele ze dne 28. 2. 2013 o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení navrhovatel obdržel téhož dne. Zadavatel odůvodnil vyloučení navrhovatele tak, že „Uchazeč v ocenění položkového rozpočtu pro plochu 7 – Morava, Blatec (tabulka 3_7 nabídky uchazeče) nabídl v povinné položce „Terénní měření – parametrická měření“ změření 0,2 km, přičemž požadováno bylo změření 0,5 km. Uchazeč tak zcela zřejmě nesplnil požadavek zadavatele stanovený v zadávacích podmínkách. Uvedené pochybení nelze považovat za zjevnou numerickou chybu, neboť v ocenění nabídnuté položky odpovídají jednotková cena, počet jednotek i celková cena“.

7. Dne 28. 2. 2013 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, kterou je nabídka společnosti ARCADIS CZ a.s., IČ 41192168, se sídlem Geologická 4/988, 152 00 Praha 5 (do 30. 6. 2013 podnikající pod obchodní firmou ARCADIS Geotechnika a.s.) a společnosti G IMPULS Praha spol.s.r.o., IČ 48948624, se sídlem Nerudova 232, 252 61 Jeneč, které dne 3. 1. 2013 uzavřely smlouvu o sdružení s názvem „G IMPULS-ARCADIS_GF pro ČGS_1“ (dále jen „vybraný uchazeč“).

8. Dne 11. 3. 2013 zadavatel obdržel námitky navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení ze dne 28. 2. 2013 a námitky navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 28. 2. 2013; dne 15. 3. 2013 zadavatel obdržel doplnění námitek navrhovatele ze dne 13. 3. 2013. Zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl; rozhodnutí o nevyhovění námitkám navrhovatele bylo doručeno navrhovateli dne 20. 3. 2013.

9. Navrhovatel podal dne 29. 3. 2013 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a návrh na nařízení předběžného opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu.

10. Navrhovatel spatřuje porušení zákona v nezákonném postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, v nezákonném postupu zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky, a dále v podezření na bid rigging. V návrhu navrhovatel uvedl, že zadavatel nevyužil postup podle ustanovení § 76 odst. 3 zákona a nezajistil si dostatečné podklady pro své rozhodování. Navrhovatel v návrhu tvrdil, že důvodem jeho vyloučení bylo, že v ocenění položkového rozpočtu pro plochu 7 – Morava, Blatec nabídl v povinné položce s názvem „Terénní měření – parametrická měření“ údaj 0,2 km, ale zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval 0,5 km. Navrhovatel v této souvislosti uvedl, že došlo k pouhému překlepu, když uvedl 0,2 km namísto 0,5 km, přičemž cena ve výši 8 000 Kč je navrhovatelem v nabídce nabídnuta za profil o délce 0,5 km. Dle navrhovatele skutečnost, že došlo k písařské chybě, je zjevná i ze smlouvy o dílo, dle které se navrhovatel zavázal provést všechny činnosti, práce a dodávky obsažené v zadávací dokumentaci. Navrhovatel s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010 – 104 ze dne 6. 10. 2011 uvedl, že nevyužil-li zadavatel za daných okolností postup dle ustanovení § 76 odst. 3 zákona, nezajistil si podle navrhovatele dostatečné podklady pro své rozhodování a postupoval v rozporu se zákonem.

11. Navrhovatel v návrhu dále uvedl, že „rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo s ohledem na nezákonné vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zatíženo podstatnou vadou a přijato postupem v rozporu se zákonem, neboť zadavatel neposuzoval všechny řádně podané nabídky“.

12. Přípisem č. j. ÚOHS-S177/2013/VZ-6183/2013/521/VTe ze dne 18. 4. 2013 Úřad oznámil všem účastníkům, že bylo zahájeno správní řízení, jehož předmět je vymezen obsahem návrhu. Usnesením č. j. ÚOHS-S177/2013/VZ-6185/2013/521/VTe ze dne 18. 4. 2013 určil Úřad lhůtu do 29. 4. 2013, ve které byli účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko; ve výroku 2. citovaného usnesení určil Úřadu účastníkům lhůtu do 2. 5. 2013, ve které byli oprávněni vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí.

13. Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S177/2013/VZ-7368/2013/521/VTe ze dne 23. 4. 2013 rozhodl o návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření tak, že zadavateli zakázal uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.

II. Napadené rozhodnutí

14. Úřad po posouzení toho, co ve správním řízení vyšlo najevo, vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S177/2013/VZ-20133/2013/521/VSt ze dne 16. 10. 2013 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým návrh navrhovatele zamítl s odkazem na ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 nebo 2 zákona.

15. Úřad výrok napadeného rozhodnutí odůvodnil tak, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení, aniž využil postup dle ustanovení § 76 odst. 3 zákona, neboť navrhovatel ve své nabídce nabídl změření 0,2 km profilu, avšak zadavatel v zadávací dokumentaci považoval změření minimálně 0,5 km profilu, čímž navrhovatel nesplnil podmínku stanovenou v zadávací dokumentaci, a zadavatel tedy jeho nabídku v souladu se zákonem vyřadil a navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení vyloučil.

16. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že Krajský soud v Brně v odůvodnění rozsudku č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011 k ustanovení § 76 odst. 3 zákona konstatoval, že jde-li o nejasnost nabídky, která ve svém důsledku způsobuje, že si zadavatel není jistý, ve které fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou, pak je namístě, aby se zadavatel uchazeče dotázal na vysvětlení dané nejasnosti, neboť zadavatel musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena či nikoliv.

17. Úřad jako úvahu, kterou se řídil při interpretaci ustanovení § 76 odst. 3 zákona, uvedl, že hodnotící komise může požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky, avšak nikoliv o její doplnění; smyslem a účelem tohoto ustanovení zákona je dát hodnotící komisi možnost, aby si v případě potřeby mohla před samotným hodnocením nabídek vyjasnit informace deklarované uchazeči v nabídkách.

18. Úřad dále uvedl, že „při zkoumání předložených dokumentů (především zadávací dokumentace a nabídky navrhovatele) zjistil, že údaj o nabízené délce profilu parametrického měření (…) nebyl kromě tab. 3_7 (…) konkrétně zmíněn v žádné jiné části nabídky navrhovatele“. Úřad dále konstatoval, že zkontroloval všechny položky detailních oceněných položkových výkazů výměr pro všechny oceňované plochy uvedené v tabulkách 3_1 až 3_6 pro kategorii A a v tabulkách 3_7 až 3_11 pro kategorii B, a následně v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že navrhovatel prováděl ocenění dílčích výkazů výměr pro jednotlivé plochy dle shodného klíče, a to tak, že pro výpočet nabídkové ceny u každé dílčí položky počítal se stejnou jednotkovou cenou. Dle Úřadu ve všech jedenácti tabulkách je nabídnuta stejná jednotková cena, a sice 4 000 Kč bez DPH za změření 0,1 km.

19. Úřad konstatoval, že navrhovatel v tabulce 3_7 „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro plochu 7 – Morava, Blatec“ nabídky uvedl jako celkovou cenu za položku „Terénní měření – parametrická měření“ 8 000 Kč bez DPH, přičemž dle Úřadu tato celková cena odpovídá v nabídce navrhovatelem stanovené jednotkové ceně za 0,1 km ve výši 4 000 Kč bez DPH a navrhovatelem stanovenému počtu jednotek, tj. 0,2 km.

20. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uzavřel, že v nabídce navrhovatele nebyla tabulka č. 4 s názvem „Detailní oceněný položkový výkaz výměr pro celkový objem prací“, v níž je uveden celkový objem prací a součet nabízených jednotkových výměr pro každou metodu zvlášť, a proto dle Úřadu nevznikl žádný rozpor mezi navrhovatelem uvedenou hodnotou 0,2 km a součtem nabízených jednotek v případě parametrického měření.

21. Úřad dospěl k závěru, že na zjištěný stav věci nelze aplikovat závěry, které učinil Krajský soudu v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011, protože v daném případě se nejedná o nejasnost nabídky, jaká je popsána právě v citovaném rozsudku, nýbrž o nesplnění zadávacích podmínek stanovených zadavatelem. Úřad svůj závěr odůvodnil tím, že v šetřeném případě nebyla navrhovatelem v žádné části nabídky uvedena hodnota, která by byla v rozporu s údajem 0,2 km jako nabízené délky profilu u parametrického měření uvedeným v tabulce 3_7. Nabídka navrhovatele dle Úřadu tak neobsahovala žádný vnitřní rozpor v údajích na rozdíl od případu posuzovaného Krajským soudem v Brně.

22. Nabídka tak neobsahovala žádné indicie, na základě kterých by se zadavatel měl domnívat, že se jedná o nejasnost nabídky a vyžádat si její vysvětlení. Dle Úřadu „v daném případě se nejedná o nejasnost na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň lehce vysvětlitelnou, na kterou podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, č.j. 62 Af 50/2010-104 dopadá povinnost vyžádat si vysvětlení nabídky podle ustanovení § 76 odst. 3 zákona“.

23. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí rovněž konstatoval, že z nabídky jako celku není zřejmé, že se jedná o překlep či písařskou chybu, jak tvrdí v návrhu navrhovatel. Úřad dále nepřijal jako argument tvrzení navrhovatele o tom, že se ve smlouvě na veřejnou zakázku zavázal provést všechny činnosti, práce a dodávky obsažené v zadávací dokumentaci, a to za cenu uvedenou v této smlouvě. Úřad v této souvislosti uvedl, že nabídková cena uvedená ve smlouvě reflektovala kalkulaci ceny za 0,2 km délky profilu parametrického měření, „přestože zadavatel požadoval minimálně 0,5 km, z čehož vyplývá, že specifikace předmětu díla v zadávací dokumentaci je odlišná od specifikace předmětu díla, na jejímž základě navrhovatel stanovil nabídkovou cenu“.

24. Úřad rovněž v odůvodnění napadeného rozhodnutí posoudil, že zadavatel neporušil ani ustanovení § 6 zákona, když ve smyslu ustanovení § 59 odst. 4 zákona vyzval uchazeče GEONIKA, s.r.o., IČ 48111767, se sídlem V Cibulkách 5, 150 00 Praha 5, při posouzení kvalifikace, avšak navrhovatele při posouzení nabídek ve smyslu ustanovení § 76 odst. 3 zákona nevyzval. Úřad konstatoval, že každé z citovaných ustanovení se vztahuje k jinému úkonu a využívá se v jiné fázi zadávacího řízení.

25. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí dospěl k právnímu závěru, že „v případě nabídky navrhovatele se nejednalo o nejasnost nabídky, a tudíž zadavatel neporušil zásadu rovného zacházení danou ustanovením § 6 zákona, když navrhovatele podle § 76 odst. 3 zákona nevyzval k objasnění jeho nabídky, ačkoliv společnost INSET s.r.o. o vysvětlení nejasnosti v její nabídce požádal“.

III. Námitky rozkladu

26. Navrhovatel doručil Úřadu dne 31. 10. 2013 rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí; ze správního spisu vyplývá, že navrhovateli bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 18. 10. 2013. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.

27. Navrhovatel brojí proti napadenému rozhodnutí v celém rozsahu a domáhá se, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání.

28. Navrhovatel namítá, že Úřad nesprávně posoudil otázku, zda zadavatel byl povinen hodnotu 0,2 km uvedenou v nabídce navrhovatele posoudit jako nejasnost, nebo zda byl zadavatel oprávněn navrhovatele vyloučit z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění požadavku stanoveného v zadávací dokumentaci.

29. Dle navrhovatele z návrhu smlouvy o dílo v nabídce navrhovatele vyplývá, že navrhovatel se zavazuje provést terénní měření v oblasti Morava, Blatec v délce profilů 0,5 km za cenu 8 000 Kč bez DPH. Dle navrhovatele z čl. II. odst. 2.2 smlouvy o dílo vyplývá, že předmětem plnění jsou „veškeré činnosti, práce a dodávky obsažené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky“, přičemž zadávací dokumentace je nedílnou přílohou této smlouvy; navrhovatel se tedy zavázal mimo jiné provést Terénní měření – parametrická měření v oblasti Morava, Blatec v požadované délce profilů 0,5 km, a to za cenu uvedenou ve smlouvě o dílo v nabídce navrhovatele. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že zadavatel mohl posoudit rozpor mezi údaji v nabídce navrhovatele a údaji v samotném návrhu smlouvy o dílo jako nejasnost, kterou bylo dle navrhovatele nutné vysvětlit. Navrhovatel konstatuje, že zadavatel byl povinen navrhovatele vyzvat k vysvětlení chyb a nejasností, jak vyplývá i z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011.

30. Navrhovatel namítá, že naopak Úřad nesprávně právně posoudil, že zadavatel je pouze oprávněn, nikoliv povinen, vyzvat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky, nikoliv o doplnění nabídky. Navrhovatel uvádí, že se však nedomáhal toho, aby jej zadavatel vyzval k doplnění nabídky; úvahy Úřadu o tom, že navrhovatel nesmí doplňovat svoji nabídku, jsou v obecné rovině dle navrhovatele správné, ale nedopadají na tento případ.

31. Navrhovatel konstatuje, že „nepochybně nezamýšlel dosáhnout toho, aby smlouva, která by s ním pro případ úspěchu v zadávacím řízení byla uzavřena, nerespektovala požadavek zadavatele, aby vybraný uchazeč provedl Terénní měření – parametrická měření v oblasti Morava, Blatec v požadované délce profilů 0,5 km“.

32. Navrhovatel dále v rozkladu namítá, že Úřad zcela zjevně „aplikoval nesprávné právní závěry vycházející z judikatury, která na daný případ nedopadá, a nesprávně vyloučil aplikaci právních závěrů obsažených v judikatuře řešící skutkově obdobné případy, a z toho důvodu dospěl k nesprávnému právnímu závěru a nesprávnému rozhodnutí ve věci“. Navrhovatel má za to, že skutkové okolnosti daného případu jsou obdobné jako v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2012-104 ze dne 6. 10. 2011. Dle navrhovatele i v projednávaném případě se navrhovatel ve své nabídce dopustil zjevné chyby, která má vliv na posouzení nabídky a kterou zadavatel není oprávněn sám opravit. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že nebylo jasné, zda dle nabídky navrhovatele bylo nabídnuto provést parametrické měření v délce profilu 0,5 km nebo 0,2 km, tj. nebylo zřejmé, ve které fázi zadávacího řízení se tato nejasnost projeví.

33. Navrhovatel dále považuje za nesprávný závěr Úřadu o tom, že v daném případě nabídka navrhovatele neobsahuje žádný rozpor nebo nejasnost; dle navrhovatele je zde zcela zjevný rozpor mezi návrhem smlouvy o dílo a další částí nabídky (tabulkou 3_7). Vzhledem k uvedenému pak byl zadavatel povinen vyzvat navrhovatele k vysvětlení nabídky, jak konstatuje i Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 50/2012-104 ze dne 6. 10. 2011.

34. Navrhovatel uvádí, že skutečnost, že v případě rozhodovaném Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011, uchazeč upozornil na nesprávnost ve své nabídce ještě před rozhodnutím zadavatele o jeho vyloučení, nemá zásadní vliv na právní závěry jmenovaného soudu. Navrhovatel konstatuje, že i bez tohoto důvodu jsou právní závěry Krajského soudu v Brně v citovaném rozsudku aplikovatelné i na skutkové okolnosti Úřadem projednávaného případu, přestože si navrhovatel chyby ve své nabídce nevšiml a zadavatele neupozornil.

35. Navrhovatel dále namítá, že je nesprávný závěr Úřadu o tom, že zadavatel neměl důvod se domnívat, že právě pro oblast Morava, Blatec navrhovatel kalkuluje s nižší cenou než u všech ostatních oblastí. Navrhovatel uvádí, že dle smlouvy o dílo se zavázal provést kromě jiného terénní měření – parametrické měření pro oblast Morava, Blatec v rozsahu profilu 0,5 km za cenu 8 000 Kč bez DPH; navrhovatel tedy kalkuluje v nabídce s nižší cenou. Navrhovatel dále uvádí, že „z procesní opatrnosti, pro případ, že by předseda ÚOHS dospěl k stejnému závěru jako ÚOHS, účastník řízení uvádí, že i kdyby zadavatel měl za to, že není chyba pouze ve výměře profilu, ale v nacenění celé položky, bylo - s ohledem na to, že v návrhu smlouvy o dílo se účastník řízení zavázal provést Terénní měření – parametrická měření v oblasti Morava, Blatec v délce profilů 0,5 km – namístě, aby si zadavatel vyjasnil, jaké jsou úmysly účastníka řízení, tj. zda na cenové nabídce i přes uvedenou chybu trvá, či zda bude mít tato chyba vliv na jeho cenovou nabídku“. Navrhovatel dále konstatuje, že v případě úmyslného snížení naceňované položky by upravil i délku zadavatelem požadované výměry profilu a současně by upravil návrh smlouvy o dílo tak, aby byl smlouvou zavázán k provedení měření jen u snížené výměry profilů, tedy nikoliv u výměry zadavatelem požadované.

IV. Řízení o rozkladu

36. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí postupem dle ustanovení § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu předal správní spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu.

37. Úřad obdržel dne 8. 11. 2013 vyjádření zadavatele, dle kterého zadavatel setrval na svém procesním stanovisku a navrhuje, aby správní řízení bylo zastaveno. Dne 11. 11. 2013 Úřad obdržel vyjádření vybraného uchazeče, který rovněž setrval na svém procesním stanovisku, a navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

V. Stanovisko předsedy Úřadu

38. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení s právními předpisy, správnost rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

39. Úřad tím, že ve výroku napadeného rozhodnutí návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona, rozhodl správně a zákonně.

40. Dále uvádím, že s námitkami rozkladu navrhovatele jsem se neztotožnil, protože s ohledem na okolnosti případu nemohou obstát. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, na základě kterých jsem rozhodl potvrdit napadené rozhodnutí a navrhovatelem uplatněný rozklad zamítnout.

VI. K námitkám rozkladu

41. Navrhovatel v podaném rozkladu vytýká Úřadu nesprávné posouzení toho, že nabídka navrhovatele neobsahuje nejasnost, a to co do navrhovatelem nabídnuté délky terénního měření – parametrického měření pro oblast Morava, Blatec. Dle navrhovatele je z nabídky zřejmé, že mezi údaji o délce profilů terénního měření v nabídce je zřejmý rozpor, a proto ve smyslu konstantní soudní judikatury (rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011) byl zadavatel povinen navrhovatele vyzvat k vysvětlení tohoto rozporu, resp. nejasnosti. Navrhovatel v nabídce uvedl údaj 0,2 km jako délky u profilu terénního měření – parametrického měření Morava, Blatec; současně se však dle navrhovatele ve smlouvě o dílo ve své nabídce zavázal provést tato měření v délce 0,5 km. Okolnost, že se navrhovatel v nabídce zavázal také k povedení měření v délce 0,5 km, navrhovatel dovozuje z toho, že dle čl. II. odst. 2.2 smlouvy o dílo jsou předmětem plnění „veškeré činnosti, práce a dodávky obsažené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky“; zadávací dokumentace, která je nedílnou součástí této smlouvy, obsahuje právě údaj 0,5 km jako délku profilu terénní měření – parametrického měření pro oblast Morava, Blatec.

42. K tomu uvádím, že Úřad správně zjistil stav věci a tento následně správně právně posoudil. Úřad se námitkou navrhovatele, že se ve smlouvě o dílo zavázal provést měření v délce profilu 0,5 km, zabýval již v napadeném rozhodnutí (odstavec 100. napadeného rozhodnutí) a dospěl k závěru, že „skutečnost, že se navrhovatel zavázal ve smlouvě o dílo provést všechny činnosti, práce a dodávky obsažené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, a to za cenu uvedenou ve smlouvě nelze přijmout jako argument“. Úřad tento závěr odůvodnil tím, že nabídková cena uvedená ve smlouvě reflektovala mimo jiné i kalkulaci ceny za předmětné měření v délce profilu 0,2 km, přestože zadavatel požadoval minimálně 0,5 km. Z těchto okolností pak dle Úřadu vyplývá, že „specifikace předmětu díla v zadávací dokumentaci je odlišná od specifikace předmětu díla, na jejímž základě navrhovatel stanovil nabídkovou cenu“. Uvedený závěr Úřadu považuji za zcela správný, srozumitelný a vnitřně logický, přičemž je založen na správných skutkových zjištěních. Nadto navrhovatel v rozkladu správnost těchto úvah Úřadu nijak nenapadá.

43. V této souvislosti plně odkazuji na výše citovaný závěr Úřadu, a k námitce rozkladu dále uvádím, že je nepravdivé tvrzení navrhovatele o tom, že se smlouvou o dílo ve své nabídce zavázal k provedení předmětného měření v délce 0,5 km, protože nedílnou součástí smlouvy o dílo je také zadávací dokumentace, která právě tento údaj obsahuje.

44. Z článku II. 2.2. smlouvy o dílo v nabídce navrhovatele jsem zjistil, že dílem je provedení všech činností, prací a dodávek obsažených v zadávací dokumentaci veřejné zakázky a v tomto odstavci smlouvy. Z článku 17.4. smlouvy o dílo jsem zjistil, že nedílnou součástí smlouvy o dílo je Příloha č. 2, označená jako „Zadávací dokumentace (bez příloh)“. Jestliže požadavek zadavatele na délku profilu 0,5 km terénního měření – parametrického měření je pouze uveden v příloze č. 3 zadávací dokumentace, tak tato příloha č. 3 zadávací dokumentace (uchazeči nevyplněná) neurčuje dle smlouvy o dílo předmět plnění, protože není její přílohou. Navrhovatel se ve své nabídce zavázal provést terénní měření – parametrické měření pouze v délce profilu 0,2 km, nikoliv 0,5 km, jak dovozuje v rozkladu navrhovatel.

45. Námitka navrhovatele, že smlouvou o dílo se také zavázal provést měření 0,5 km, protože nedílnou součástí smlouvy o dílo je zadávací dokumentace, v níž je tento údaj uveden, je tak lichá. Závěr Úřadu o tom, že „nabídka navrhovatele neobsahovala žádné indicie, na základě kterých by se zadavatel měl domnívat, že se jedná o nejasnost nabídky a vyžádat si její vysvětlení od navrhovatele“, je správný a plně přezkoumatelný. Závěr Úřadu o tom, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když vyloučil navrhovatele z důvodu nesplnění požadavku stanoveného v zadávací dokumentaci, je tak založen na správném právním posouzení správně zjištěného stavu věci.

46. V této souvislosti uvádím, že v nabídce navrhovatele ani v samotné smlouvě o dílo není žádného rozporu mezi údaji v délce profilu předmětných měření, a tedy ani nejasnost ve smyslu ustanovení § 76 odst. 3 zákona. Navrhovatel se naopak zcela jednoznačně, srozumitelně a určitě v nabídce zavázal provést terénní měření – parametrická měření v oblasti Morava, Blatec v délce profilu 0,2 km. Z nabídky rovněž nevyplývá, že by navrhovatel nepodal nabídku svobodně nebo vážně. V daném případě nebylo čeho vysvětlovat, neboť navrhovatel v nabídce projevil svoji vůli jasně a určitě, svobodně a vážně.

47. K námitce navrhovatele, že zadavatel byl povinen vyzvat navrhovatele k vysvětlení chyb a nejasností ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011, uvádím, že je nedůvodná. Jak správně uzavřel v napadeném rozhodnutí Úřad (odstavce 96. a 97. napadeného rozhodnutí), skutkový stav předestřený v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011 se zásadně odlišuje od skutkového stavu daného případu. Krajský v soud v Brně v odůvodnění rozsudku konstatoval, že „obsahuje-li návrh smlouvy tvořící součást nabídky nejasnost spočívající v tom, že obsahuje číselnou hodnotu, která neodpovídá číselným hodnotám vyjadřujícím tentýž údaj v rámci zbylého obsahu nabídky, jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky, jednoduše řečeno, dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, pak je zadavatel povinen si uvedenou nejasnost nechat uchazečem vysvětlit“. V daném případě, jak zcela správně uzavřel Úřad, nabídka navrhovatele včetně smlouvy neobsahuje žádný vnitřní rozpor (odstavec 96. a 97. napadeného rozhodnutí), a tím spíše rozpor v číselných hodnotách, jak předpokládá citovaný rozsudek. Nelze tedy založit posouzení věci v daném případě právě na úvahách a závěrech uvedených v citovaném rozsudku, a to dokonce ani na zde uvedené konstrukci právní povinnosti zadavatele požádat o písemné vysvětlení nabídky. Úřad tedy správně usoudil, že na daný případ nelze aplikovat výše uvedené závěry Krajského soudu v Brně (odstavec 96. věta první napadeného rozhodnutí); námitka navrhovatele je tak nedůvodná.

48. Navrhovatel dále uvádí, že skutkové okolnosti daného případu jsou obdobné jako v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2012-104 ze dne 6. 10. 2011, protože i v projednávaném případě se navrhovatel v nabídce dopustil zjevné chyby, která má vliv na posouzení nabídky a kterou zadavatel není oprávněn sám opravit.

49. K této námitce navrhovatele opakovaně uvádím, že skutkový stav předestřený v citovaném rozsudku se zásadně odlišuje od skutkového stavu projednávaného případu, což vede k tomu, že právní závěry Krajského soudu v Brně nelze v daném případě aplikovat. Krajský soud v Brně založil povinnost zadavatele „nechat uchazečem vysvětlit“ nejasnost, nestanou-li následující skutkové okolnosti: „obsahuje-li návrh smlouvy tvořící součást nabídky nejasnost spočívající v tom, že obsahuje číselnou hodnotu, která neodpovídá číselným hodnotám vyjadřujícím tentýž údaj v rámci zbylého obsahu nabídky, jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky, jednoduše řečeno, dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou. Tyto skutkové okolnosti v daném případě nenastaly, jak je uvedeno rovněž v odstavci 47 tohoto rozhodnutí předsedy Úřadu. Napadené rozhodnutí Úřadu je tedy správné, když na zjištěný stav věci Úřad neaplikoval právní závěry uvedené v citovaném rozsudku Krajského soudu v Brně. Jestliže je navrhovatel přesvědčen, že citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně byl Úřad v dané věci povinen aplikovat, protože i v projednávaném případě „se navrhovatel ve své nabídce dopustil zjevné chyby, která má vliv na posouzení nabídky a kterou zadavatele není oprávněn sám opravit“, tak uvádím, že i tato námitka je nedůvodná, neboť se v podstatných rysech míjí se skutkovým stavem, jenž je dle Krajského soudu v Brně nutný pro aplikaci povinnosti zadavatele nechat si vysvětlit nejasnost v nabídce.

50. Navrhovatel uvádí, že skutečnost, že uchazeč v případě projednávaném Krajským soudem v Brně upozornil na nesprávnost ve své nabídce ještě před rozhodnutím zadavatele o jeho vyloučení, nemá zásadní vliv na právní závěry jmenovaného soudu. Navrhovatel dále v rozkladu konstatuje, že i bez  tohoto skutkového stavu jsou právní závěry Krajského soudu v Brně v citovaném rozsudku aplikovatelné i na skutkové okolnosti Úřadem projednávaného případu. K tomu uvádím, že Úřad postupoval, jak uvedeno shora, správně a zákonně, když neaplikoval právní závěry Krajského soudu v Brně na zjištěný stav věci. Opakovaně uvádím, že v daném případě nabídka navrhovatele neobsahuje žádný vnitřní rozpor, jinými slovy nejedná se takovou nejasnost nabídky, jaká byla popsána v předmětném rozsudku Krajského soudu v Brně (odstavec 97. napadeného rozhodnutí), a proto nelze vůbec aplikovat na daný stav věci závěry Krajského soudu v Brně. Vzhledem k tomu, že z výše uvedených důvodů nelze aplikovat předmětný rozsudek Krajského soudu v Brně, je okolnost, zda v daném případě navrhovatel neupozornil, na rozdíl od případu posuzovaného Krajským soudem v Brně, na nesprávnost ve své nabídce před rozhodnutím zadavatele, právně irelevantní.

51. Navrhovatel dále namítá, že Úřad nesprávně právně posoudil, že zadavatel je pouze oprávněn, a nikoliv povinen, vyzvat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky, nikoliv o doplnění. Navrhovatel uvádí, že se však nedomáhal toho, aby jej zadavatel vyzval k doplnění nabídky.

52. K námitce navrhovatele uvádím, že je nedůvodná. Úřad zjištěný stav věci posoudil tak, že „zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení, aniž by využil postup dle § 76 odst. 3 zákona, neboť navrhovatel ve své nabídce nabídl změření 0,2 km profilu, avšak zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval změření minimálně 0,5 km profilu, čímž navrhovatel nesplnil podmínku stanovenou v zadávací dokumentaci, a zadavatel tedy jeho nabídku v souladu se zákonem vyřadil a navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení vyloučil“. Zadavatel tedy dle odůvodnění napadeného rozhodnutí neporušil ustanovení § 76 odst. 3 zákona. Úřad v předmětném správním řízení neposuzoval, zda zadavatel v konkrétním případě byl povinen vyzvat navrhovatele k doplnění nabídky. Námitka navrhovatele je nedůvodná a míjí se s právním posouzením relevantního stavu věci Úřadem.

53. Jestliže však navrhovatel jako „nesprávné právní posouzení věci“ hodnotí obecné úvahy Úřadu o smyslu a účelu ustanovení § 76 odst. 3 zákona, tak uvádím, že tyto jsou správné; Úřad jimi rozhodně právně neposuzuje, která práva a povinnosti zadavatel konkrétním zjištěným postupem dodržel nebo porušil. Úřad tedy v odůvodnění napadeného rozhodnutí (odstavec 90.) uvedl obecné úvahy o smyslu a účelu ustanovení § 76 odst. 3 zákona, zároveň interpretoval pojem „písemné vysvětlení nabídky“ použitý v citovaném ustanovení zákona, zabýval se rozdílem mezi „vysvětlením nabídky“ a „doplněním nabídky“. Neshledávám napadené rozhodnutí v této části nezákonným nebo nesprávným. Úřad v napadeném rozhodnutí naopak pečlivě rozlišuje mezi pojmy „vysvětlení“ a „doplnění“, když uvedl, že pojem „písemné vysvětlení nabídky“ nelze zařadit možnost změny nebo doplnění nabídky (odstavec 90. věta druhá napadeného rozhodnutí). Nyní v řízení o rozkladu navrhovatele při přezkoumání zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí mohu konstatovat, že Úřad zákonné pojmy interpretoval v souladu se zákonem i v souladu s běžným významem těchto slov.

54. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel je povinen požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky, a tedy Úřad dle navrhovatele nesprávně konstatoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že zadavatel je pouze oprávněn, nikoliv povinen tak učinit. Plně odkazuji na ustanovení § 76 odst. 3 zákona, které rovněž Úřad odcitoval v napadeném rozhodnutí v souladu s jeho dikcí. Dle ustanovení § 76 odst. 3 zákona platí, že hodnotící komise může v případě nejasností požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. Jak Úřad správně a v souladu s dikcí citovaného ustanovení uzavřel „ustanovení § 76 odst. 3 zákona je tedy fakultativní možností, kterou zadavatel může využít v případech, kdy nabídka uchazeče obsahuje rozpor a sám zadavatel si není jistý, jak si daný údaj obsažený v nabídce uchazeče vysvětlit“. Na dikci zákona, kterou zvolil zákonodárce, nic nemění ani rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2010, který konstruuje povinnost zadavatele vyjasnit si nabídku za splnění několika specifických skutkových okolností (dle odůvodnění citovaného rozsudku „důvodem pro postup podle uvedeného ustanovení [pozn. předsedy Úřadu: ustanovení § 76 odst. 3 zákona] tedy nebyla povinnost, jež by z uvedeného ustanovení vyplývala, nýbrž skutkový stav, jenž v zadávacím řízení po podání nabídek nastal“). V této souvislosti zdůrazňuji, že v daném případě tyto specifické skutkové okolnosti nenastaly (viz odstavec 47. tohoto rozhodnutí předsedy), naopak nabídka navrhovatele neobsahuje žádný vnitřní rozpor.

55. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že „v případě řešeném v tomto řízení nebylo jasné, zda má účastník řízení zájem provést Terénní měření – parametrická měření v oblasti Morava, Blatec v požadované délce profilů 0,5 km nebo 0,2 km (kdy v takovém případě by nesplnil podmínky zadávacího řízení), tj. nebylo zřejmé, v které fázi řízení se tato nejasnost projeví. Dle názoru účastníka řízení se jedná o obdobný případ s obdobnými možnostmi řešení (tj. účastník by pouze vysvětlil chybu ve výměře a uvedl, že na nabídkové ceně trvá (…) jako případ řešený Krajským soudem v Brně“.

56. K této námitce opakovaně uvádím, že v daném případě v nabídce navrhovatele není žádného rozporu mezi údaji o délce profilu předmětného měření pro oblast Morava, Blatec, neboť navrhovatel jednoznačně a určitě nabídl měření v délce profilů 0,2 km. Vzhledem k uvedenému zde nebyla žádná nejasnost ve smyslu ustanovení § 76 odst. 3 zákona, naopak nabídka navrhovatel nesplňuje požadavky zadavatele, jak správně posoudil Úřad (odstavec 106. napadeného rozhodnutí). Postup, který v rozkladu dále navrhuje navrhovatel, je v rozporu se zákonem a ve svém důsledku by mohl vést k nerovnému zacházení s uchazeči mezi těmi, jejichž nabídka splňuje bez dalšího požadavky zadavatele, a uchazeči, jejichž nabídka požadavky nesplňuje. Navrhovatel v rozkladu hodnotí údaj o délce profilu 0,2 km pro předmětná měření ve své nabídce jako „chybu“, kterou by mohl následně zadavateli vysvětlit. V režimu zákona se však jedná o nesplnění požadavků zadavatele, přičemž zákon zadavateli neumožňuje, aby pro větší jistotu v takovém případě požádal uchazeče, zda skutečně zamýšlel uvést v nabídce ty údaje, které uvedl a které nesplňují požadavky zadavatele. Úřad tedy v daném případě správně usoudil, že rozsudek č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2010 je založen na zcela odlišném relevantním skutkovém stavu, a proto závěry v něm obsažené nelze v daném případě aplikovat.

57. Navrhovatel v podaném rozkladu dále konstatuje, že nezamýšlel dosáhnout toho, aby uzavřel smlouvu, jež by nerespektovala požadavek zadavatele na délku profilu terénního měření – parametrických měření v oblasti Morava, Blatec o hodnotě 0,5 km.

58. K tomu uvádím, že z navrhovatelem podepsaného textu smlouvy o dílo však vyplývá, že navrhovatel se zavazuje k provedení terénního měření – parametrických měření v oblasti v délce profilu 0,2 km; jiný projev vůle navrhovatele nelze z jeho nabídky seznat. Jestliže navrhovatel ve své nabídce jasně a určitě uvedl, že se zavazuje provést předmětná měření v délce 0,2 km, nesplnil tak požadavky zadavatele, a nabídka musela být ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 zákona hodnotící komisí vyřazena. Námitka navrhovatele je tak nedůvodná.

59. Navrhovatel dále napadá závěr Úřad o tom, že zadavatel neměl důvod se domnívat, že právě pro oblast Morava, Blatec navrhovatel kalkuluje s nižší cenou než u ostatních oblastí. Navrhovatel v rozkladu konstatuje, že se smlouvou o dílo zavázal provést terénní měření - parametrické měření pro oblast Morava, Blatec v rozsahu profilu 0,5 km za cenu 8 000 Kč bez DPH.

60. K této námitce navrhovatele uvádím, že je nedůvodná. Z nabídky navrhovatele, jak správně zjistil v napadeném rozhodnutí Úřad (tabulka na straně 19 napadeného rozhodnutí), vyplývá, že navrhovatel se ve smlouvě o dílo zavázal provést předmětná měření v oblasti Morava, Blatec v délce profilu 0,2 km za cenu ve výši 8 000 Kč bez DPH. Z nabídky navrhovatele tak nevyplývá, že by navrhovatel nabídl provést taková měření v délce 0,5 km za cenu ve výši 8 000 Kč bez DPH, ani něco jiného.

61. Pro případ, že se předseda Úřadu ztotožní se závěry Úřadu, navrhovatel dále v rozkladu tvrdí, že „i kdyby měl zadavatel za to, že není chyba pouze ve výměře profilu, ale nacenění celé položky, bylo (…) namístě, aby si zadavatel vyjasnil, jaké jsou úmysly účastníka řízení, tj. zda na cenové nabídce i přes uvedenou chybu trvá“. K tomu uvádím, že zadavatel vyloučil navrhovatele, protože nesplnil požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci, nikoliv pro „chybné nacenění“ takové položky. Navrhovatel se v nabídce, resp. ve smlouvě o dílo, zavázal provést předmětná měření v délce profilu 0,2 km na cenu 8 000 Kč bez DPH, jiný projev vůle v nabídce absentuje. Zda navrhovatel chtěl nebo nechtěl nabídnout za provedení měření nižší nebo vyšší cenu, je zcela právně irelevantní; rozhodující je, jakou vůli navrhovatel skutečně v nabídce projevil. Námitka navrhovatele je tak právně irelevantní.

VII. Závěr

62. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

63. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

Ing. Petr Rafaj

Předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží

1. JUDr. Petr Pospíšil, advokát, Kalvodova 1, 602 00 Brno,

2. Česká geologická služba, Klárov 131/3, 118 21 Praha 1,

3. JUDr. Vladimír Tögel, advokát, Ostrovského 253/3, 150 00 Praha 5

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy