číslo jednací: S87/2013/VZ-11123/2013/513/PPo

Instance I.
Věc Neuroendoskopický systém
Účastníci
  1. Nemocnice Na Homolce
  2. společnost B. Braun Medical s. r. o.
  3. společnost RADIX CZ s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 9. 12. 2013
Dokumenty file icon dokument ke stažení 525 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S87/2013/VZ-11123/2013/513/PPo

 

14. června 2013

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11.2.2013 na návrh ze dne 6.2.2013, jehož účastníky jsou:

  • zadavatel – Nemocnice Na Homolce, IČO 00023884, se sídlem Roentgenova 37/2, 150 30 Praha 5 - Motol,
  • navrhovatel – společnost B. Braun Medical s.r.o., IČO 48586285, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4,
  • vybraný uchazeč – společnost RADIX CZ s.r.o., IČO 26774321, se sídlem Čáslavská 231, 284 01 Kutná Hora, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 4.3.2013 Advokátní kanceláří Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři s.r.o., IČO 27532640, se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v podlimitní veřejné zakázce „Neuroendoskopický systém“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 29.11.2012,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – B. Braun Medical s.r.o., IČO 48586285, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4 – proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky v zadávacím řízení „Neuroendoskopický systém“ se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.

 

Odůvodnění

 

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Nemocnice Na Homolce, IČO 00023884, se sídlem Roentgenova 37/2, 150 30 Praha 5 - Motol (dále jen „zadavatel“) zahájil dne 29.11.2012 výzvou k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace zadávací řízení na podlimitní veřejnou zakázku „Neuroendoskopický systém“ (dále jen „veřejná zakázka“) zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) ve zjednodušeném podlimitním řízení. Písemnou výzvu k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace zaslal zadavatel 5 zájemcům.

2. Zadavatel v bodu 7. „Bližší vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace uvedl, že předmětem plnění veřejné zakázky je „dodávka, instalace a uvedení do provozu neuroendoskopického systému“, přičemž poptávaný předmět plnění „musí být nový, nepoužitý, nerepasovaný, nezastavený, nezapůjčený, nezatížený leasingem ani jinými právními vadami a nesmí neporušovat žádná práva třetích osob k patentu nebo k jiné formě duševního vlastnictví.“

3. Zadavatel jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky pod bodem 6. „Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“ zadávací dokumentace uvedl nejnižší nabídkovou cenu, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena v bodu 8. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace na 1.750.000,- Kč bez DPH.

4. Ze seznamu doručených nabídek vyplývá, že zadavatel obdržel 2 nabídky na plnění předmětné veřejné zakázky, přičemž z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 7.1.2013 dále vyplývá, že oba uchazeči, kteří předložili nabídku, splnili v požadovaném rozsahu zadavatelem stanovené kvalifikační předpoklady.

5. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 7.1.2013 plyne, že hodnotící komise provedla hodnocení nabídek, přičemž doporučila zadavateli vybrat jako nejvhodnější nabídku uchazeče – společnosti RADIX CZ s.r.o., IČO 26774321, se sídlem Čáslavská 231, 284 01 Kutná Hora, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 4.3.2013 Advokátní kanceláří Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři s.r.o., IČO 27532640, se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové  (dále jen „vybraný uchazeč“). Zadavatel se se závěrem hodnotící komise ztotožnil a dne 9.1.2013 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky.

6. Dne 9.1.2013 obdržel uchazeč – společnost  B. Braun Medical s.r.o., IČO 48586285, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4  (dále jen „navrhovatel“) – oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.

7. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal navrhovatel dne 14.1.2013 námitky, které byly zadavateli doručeny dne 18.1.2013. Z rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 29.1.2013 vyplývá, že zadavatel podaným námitkám navrhovatele nevyhověl. Navrhovateli bylo rozhodnutí o námitkách doručeno dne 31.1.2013.

8. Zadavatel dne 22.1.2013 vydal v rámci autoremedury opravné oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Uvedené opravné oznámení vydal zadavatel z důvodu, že v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9.1.2013 opomněl uchazeče poučit o možnosti podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky v souladu s § 81 odst. 5 písm. e) zákona. Opravné oznámení o výběru nejvhodnější nabídky bylo navrhovateli doručeno dne 22.1.2013. Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal navrhovatel opětovně dne 28.1.2013 námitky, které byly zadavateli doručeny dne 31.1.2013. Z rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 1.2.2013 vyplývá, že zadavatel podaným námitkám navrhovatele nevyhověl. Navrhovateli bylo rozhodnutí o námitkách doručeno dne 5.2.2013.

9. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 6.2.2013 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II. OBSAH NÁVRHU

10. Navrhovatel v podaném návrhu brojí proti dvěma úkonům zadavatele, konkrétně proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9.1.2013 a proti zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 7.1.2013. Navrhovatel je přesvědčen, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, jakož i na ni navazující rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky jsou v rozporu se zákonem, přičemž svůj postoj zdůvodňuje následujícími argumenty.

11. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v bodu 7.5 zadávací dokumentace vymezil technickou specifikaci veřejné zakázky. U jedné z komponent předmětu plnění veřejné zakázky, konkrétně u Kamery (dále jen „kamera“), zadavatel, podle názoru navrhovatele, ve výše uvedeném bodu zadávací dokumentace stanovil, že kamera musí obsahovat minimálně pětinásobný optický zoom (optický a digitální dohromady). Navrhovatel přitom podotýká, že, podle jeho slov, aby kamera mohla během živé operace plnit funkci zoomu, a tedy zvětšovat či oddalovat tkáňové mikrostruktury, nemůže být její funkce suplována jiným zařízením. S ohledem na právě řečené má navrhovatel za to, že vybraný uchazeč nesplňuje technickou podmínku týkající se požadavku zadavatele na hodnotu zoomu, neboť, podle jeho názoru, v nabídce vybraného uchazeče je u kamery uvedený pouze dvounásobný zoom, což navrhovatel shledává za odporující zadávacím podmínkám. Navrhovatel rovněž uvádí, že v návodu k použití poptávaného předmětu plnění nabízeného vybraným uchazečem, je „dále na str. 43 pouze zmínka jak zvětšit obraz (optický zoom), na str. 48 a od str. 120 je vyobrazené menu a možnosti nastavení kamery, nicméně funkce digitálního zoomu zde vůbec není uvedena, neboť předmětná kamera digitální zoom ani neumožňuje. Na str. 113 návodu jsou vyspecifikována technická data kamerové hlavy, ovšem návod opět zmiňuje pouze 2x optický zoom, digitální nikoliv.“ Navrhovatel tudíž uzavírá, že vybraný uchazeč, podle jeho názoru, nesplnil jednak zadávací podmínku spočívající v požadavku zadavatele na minimálně pětinásobný zoom kamery a současně nesplnil ani zadávací podmínku minimální hodnoty optického a digitálního zoomu dohromady. Právě uvedený závěr je navíc, podle slov navrhovatele, zesílen i faktem, že v jiném zadávacím řízení vybraný uchazeč brojí proti požadavku zadavatele na minimálně pětinásobný zoom kamery, když takový požadavek pokládá vybraný uchazeč za diskriminační.

12. Na podporu výše uvedeného tvrzení navrhovatel dodává, že zadavatel v příloze č. 1 k zadávací dokumentaci stanovil ve sloupci ”C“ minimální či maximální hodnoty jednotlivých komponent poptávaného předmětu plnění. Navrhovatel přitom konstatuje, že zadavatel současně připustil u jednotlivých vyžadovaných hodnot toleranční rozsah +/- 10%. Pokud zadavatel uvedl ve sloupci ”C“ přílohy č. 1 k zadávací dokumentaci slovo „ano“, pak tato informace, podle přesvědčení navrhovatele, jednoznačně prokazuje, že jednotlivé komponenty poptávaného předmětu plnění musely splňovat zadavatelem vyžadované minimální či maximální hodnoty, byť s toleranční odchylkou ve výši 10%.

13. Navrhovatel má tudíž, s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti za to, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v rozporu se zákonem, jelikož nevyloučil vybraného uchazeče ze zadávacího řízení, ačkoliv jeho nabídka evidentně nesplňuje technickou podmínku stran minimální hodnoty zoomu u kamery.

14. Pokud jde o zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, je navrhovatel přesvědčen, že tento dokument byl zpracován v rozporu se zásadou transparentnosti zadávacího řízení, neboť z něj není seznatelné, jakým způsobem hodnotící komise posuzovala nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele.

15. Navrhovatel uvádí, že proces hodnocení nabídek je klíčovým pro samotný výběr nejvhodnější nabídky a tudíž na něj musí být ze strany zadavatele kladena zvýšená míra pozornosti tak, aby hodnocení nabídek bylo v souladu s literou zákona. Na podporu právě uvedeného tvrzení navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S155-5/02-153/5880/02-Št ze dne 6.12.2002, v němž byla řešena právě otázka hodnocení nabídek. Navrhovatel má za to, že v šetřeném případě zadavatel své povinnosti stanovené v § 76 odst. 1 zákona řádně nedostál, jelikož „ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.1.2013 není vůbec zmínka o tom, že by hodnotící komise posuzovala splnění technických požadavků uchazečů, které zadavatel definoval v soutěžních podkladech.“

16. Na základě výše uvedených argumentů navrhovatel v závěru svého návrhu Úřadu navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení zákazu uzavřít smlouvu zadavateli s vybraným uchazečem. Dále navrhovatel Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, jakož i ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 29.1.2013 a ze dne 1.2.2013.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17. Úřad obdržel návrh dne 11.2.2013 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen dne 14.2.2013.

18. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel, a
  • vybraný uchazeč.

Vyjádření zadavatele k návrhu

19. Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 19.2.2013, které Úřad obdržel dne 25.2.2013. Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že vybraný uchazeč nesplnil u kamery minimální hodnotu zoomu, pak zadavatel konstatuje následující. Zadavatel uvádí, že na základě průzkumu relevantního trhu zjistil, že poptávaný předmět plnění je vyráběn dvěma subjekty, a sice výrobcem – divizí Aesculap AG&CO.KG, nadnárodního koncernu B Braun a výrobcem – divizí KARL STORZ – ENDOSKOPE, koncernu KARL STROZ. Vzhledem k tomuto zjištění zadavatel, podle jeho slov, nastavil technické parametry u poptávaného předmětu plnění veřejné zakázky tak, aby odpovídaly možnostem oběma výše uvedeným výrobcům.

20. Zadavatel zásadně nesouhlasí s názorem navrhovatele, že v bodu 7.5 zadávací dokumentace bylo stanoveno, že kamera musí obsahovat minimálně pětinásobný optický zoom. Pokud by bylo uvedené tvrzení navrhovatele pravdivé, pak by, podle slov zadavatele, muselo dojít k vyřazení obou podaných nabídek, jelikož ani jedna z nich nesplňuje u kamery hodnotu pětinásobného optického zoomu. Zatímco navrhovatel nabízí 2,5x optický zoom a 2x zoom digitální, vybraný uchazeč nabízí 2x optický zoom a 4x digitální zoom. Zadavatel konstatuje, že názor navrhovatele, že kamera musí obsahovat minimálně pětinásobný optický zoom, pramení z nesprávného technického a právního výkladu zadávací dokumentace. O chybném úsudku navrhovatele svědčí, podle zadavatele i ta skutečnost, že samotný navrhovatel nabízí u kamery v prostém součtu pouze 4,5x zoom. Zadavatel dodává, že v příloze č. 1 k zadávací dokumentaci vymezil u jednotlivých komponent poptávaného předmětu plnění minimální, či naopak maximální hodnoty, které musel poptávaný předmět plnění splňovat, a to včetně toleranční odchylky +/- 10%. V případě kamery, zadavatel, podle jeho slov, ve sloupci ”C“ přílohy č. 1 k zadávací dokumentaci stanovil, že kamera musí obsahovat minimálně pětinásobný zoom (optický a digitální dohromady). Za použití 10% tolerance tak kamera, v konečném výsledku, musela dosahovat minimální hodnoty 4,5x přiblížení/vzdálení objektu, a to v prostém součtu optických a digitálních přiblížení/vzdálení objektu.

21. Zadavatel současně rozporuje i závěr navrhovatele vyjádřený v návrhu, a sice že k tomu, aby kamera mohla během živé operace plnit funkci zoomu, nemůže být její funkce suplována jiným zařízením. Zadavatel podotýká, že v souladu s § 45 odst. 3 zákona a § 46 odst. 3 zákona musí v zadávacím řízení připustit použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

22. Zadavatel uvádí, že na základě námitek navrhovatele, které obdržel dne 18.1.2013 a dne 31.1.2013, znovu prověřil, zda nabídka vybraného uchazeče skutečně splňuje sporný parametr, tedy minimální hodnotu zoomu u kamery. Zadavatel konstatuje, že mu vybraný uchazeč opětovně potvrdil, že jím podaná nabídka splňuje zadávací podmínky stran sporného parametru, neboť nabízená kamera obsahuje 6x zoom (2x optický zoom a 4x zoom digitální). K potvrzení výše uvedeného zaslal zadavatel Úřadu přepis korespondence mezi ním a vybraným uchazečem, týkající se ověřování splnění sporného parametru vybraným uchazečem (viz dále).

23. V další části vyjádření se zadavatel blíže zabývá výkladem pojmů optický a digitální zoom. Zadavatel rovněž uvádí, že poskytuje zdravotnickou péči v tzv. nejvyšším komplexním stupni. Aby dostál nárokům, jež jsou na něj ze strany veřejnosti, jakož i legislativou z oblasti zdravotnictví kladeny, postupoval zadavatel, podle jeho tvrzení, obezřetně již při výběru členů komise pro posouzení a hodnocení nabídek. Z právě popsaného důvodu byly do komise najmenovány osoby se značnou mírou erudice vzhledem k poptávanému předmětu plnění veřejné zakázky.

24. Pokud jde o navrhovatelem vytýkané nedostatky ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, pak zadavatel konstatuje následující. Zadavatel má za to, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek splňuje všechny zákonem předepsané náležitosti. Zadavatel je toho názoru, že navrhovatel v podaném návrhu zaměňuje dva pojmy, a sice „posouzení nabídek“ a „hodnocení nabídek“. Zadavatel uvádí, že jediným hodnotícím kritériem pro přidělení šetřené veřejné zakázky byla nejnižší nabídková cena. Proto hodnotící komise, podle slov zadavatele, ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jednoduše seřadila hodnocené nabídky podle výše nabídnuté ceny.

25. Zadavatel konstatuje, že jím ustanovená komise postupovala zcela v souladu s dikcí § 76 odst. 1 zákona, jakož i § 80 odst. 1 zákona. Hodnotící komise se, podle slov zadavatele, prokazatelně zabývala i skutečností, zda podané nabídky splňují technické parametry stanovené zadavatelem v zadávacích podmínkách. Právě řečené je, podle názoru zadavatele, ostatně potvrzeno i formulací obsaženou ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, v níž je uvedeno, že „Hodnotící komise provedla kontrolu nabídek v souladu s požadovanými kvalifikačními předpoklady dle zadávací dokumentace a v souladu s ustanovením § 76 odst. 1 zákona. Ze strany komise bylo konstatováno, že všechny podané nabídky splnily zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci.“

26. Vzhledem k výše řečenému zadavatel opětovně zdůrazňuje, že navrhovatel účelově zaměňuje pojmy „posouzení nabídek“ a „hodnocení nabídek“. Tento závěr vyplývá i z rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S155-5/02-153/5880/02-Št ze dne 6.12.2002, na které navrhovatel odkazuje. Uvedené rozhodnutí se, podle jeho slov, vztahuje výhradně na fázi hodnocení nabídek a nikoliv na fázi posouzení nabídek.

27. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti je zadavatel nadále přesvědčen, že v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku postupoval v souladu se zákonem.

28. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení pod č. j. ÚOHS-S87/2013/VZ-3533/2013/513/PPo dne 27.2.2013. Současně Úřad usnesením pod č. j. ÚOHS-S87/2013/VZ-3535/2013/513/PPo ze dne 27.2.2013 stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření vybraného uchazeče k návrhu

29. Vybraný uchazeč se k usnesení č. j. ÚOHS-S87/2013/VZ-3535/2013/513/PPo vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 7.3.2013, které Úřad obdržel téhož dne.

30. Vybraný uchazeč se předně vyjadřuje ke splnění sporného parametru, tedy hodnoty zoomu u kamery, v jím podané nabídce, když konstatuje následující. Vybraný uchazeč uvádí, že nabídl takový předmět plnění veřejné zakázky, který plně vyhovuje požadavkům zadavatele. Minimální hodnotu zoomu u kamery splňuje vybraný uchazeč, podle jeho slov, tím, že „nabídl propojení digitální kamerové jednotky a záznamového zařízení prostřednictvím digitálního komunikačního rozhraní SCB (Storz Communication Bus) od společnosti KARL STORZ GmbH & Co. KG. Tímto způsobem je možné rozšířit digitální funkce kamerové jednotky, tedy i požadovaný zoom až na 8x násobek, což je více, než zadavatelem požadovaný 5x násobný zoom. Jde o řešení přípustné zadávací dokumentací, protože zadavatel poptával jak digitální kamerovou jednotku tak současně i záznamové zařízení.“ Na podporu právě uvedeného tvrzení vybraný uchazeč, spolu s jeho vyjádřením k návrhu, předložil Úřadu prohlášení společnosti KARL STORZ GmbH & Co. KG o zařízení AIDA Compaq Neo, které bylo obsaženo v jeho nabídce (viz dále).

31. Pokud jde o zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, pak má vybraný uchazeč za to, že tento dokument byl v šetřeném případě zpracován v souladu s požadavky zákona. Vybraný uchazeč podotýká, že argument navrhovatele, aby ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek bylo obsaženo i posouzení splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele, ve vztahu ke všem předloženým nabídkám, nemá oporu v zákoně. Vybraný uchazeč dodává, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek „nemusí obsahovat odůvodnění toho, že nabídka vyhověla posouzení podle § 76 odst. 1 ZVZ. Pokud by jakákoli nabídka tomuto posouzení nevyhověla, pak by bylo povinnou náležitostí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, aby obsahovala odůvodnění vyřazení nabídky ze zadávacího řízení. Nabídka vybraného uchazeče však ze zadávacího řízení vyřazena nebyla, proto nebylo potřeba uvádět způsob jejího posouzení se zadávacími podmínkami.“

32. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem je vybraný uchazeč přesvědčen, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v souladu se zákonem a proto Úřadu navrhuje, aby návrh zamítl.

33. Po přezkoumání veškerých relevantních podkladů dále vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S87/2013/VZ-5054/2013/513/PPo ze dne 19.3.2013, kterým zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli nařízen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

34. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

V. RELEVANTNÍ USTANOVENÍ ZÁKONA

35. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

36. V souladu s § 17 písm. l) zákona jsou zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

37. Na základě § 44 odst. 1 zákona se zadávací dokumentací rozumí soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

38. Podle § 45 odst. 1 zákona se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.

39. V souladu s § 46 odst. 1 zákona formuluje zadavatel technické podmínky s využitím odkazu na tyto dokumenty podle uvedeného pořadí

a) české technické normy přejímající evropské normy nebo jiné národní technické normy přejímající evropské normy,

b) evropská technická schválení,

c) obecné technické specifikace stanovené v souladu s postupem uznaným členskými státy Evropské unie a uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie,

d) mezinárodní normy, nebo

e) jiné typy technických dokumentů než normy, vydané evropskými normalizačními orgány. 

40. Podle § 46 odst. 2 zákona, není-li možné technické podmínky formulovat podle odstavce 1, formuluje je zadavatel s využitím odkazu na

a) české technické normy,

b) stavební technická osvědčení, nebo

c) národní technické podmínky vztahující se k navrhování, posuzování a provádění staveb a stavebních prací a použití výrobků.

41. Podle § 46 odst. 3 zákona zadavatel u každého odkazu podle odstavce 1 nebo 2 připustí použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

42. Podle § 75 odst. 5 zákona sepisuje hodnotící komise o jednání protokol. Protokol o jednání podepisují všichni přítomní členové hodnotící komise. Zastává-li člen hodnotící komise odchylný názor proti názoru většiny, uvede se v protokolu o jednání tento odlišný názor s odůvodněním.

43. Podle § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d). Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží.

44. Podle § 79 odst. 4 zákona, je-li základním hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena, stanoví hodnotící komise pořadí nabídek podle výše nabídkové ceny. Před stanovením pořadí úspěšnosti nabídek hodnotící komise posoudí nabídkové ceny podle § 77.

45. V souladu s § 80 odst. 1 zákona pořídí hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

46. Podle § 111 odst. 6 zákona zjistí-li zadavatel v průběhu zadávacího řízení, že některým svým úkonem porušil zákon, přijme opatření k jeho nápravě i v případě, když proti takovému úkonu námitky neobdržel.

47. Jak vyplývá z § 118 odst. 5 písm. a) zákona, Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2.

VI. ZJIŠTĚNÍ ÚŘADU VYPLÝVAJÍCÍ Z DOKUMENTACE O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE

48. Jak vyplývá z bodu 6. „Způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií“ zadávací dokumentace, stanovil zadavatel pro přidělení šetřené veřejné zakázky jediné hodnotící kritérium, a sice nejnižší nabídkovou cenu.

49. V bodu 2. „Technické podmínky“, části 2.2, zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že technické podmínky poptávaného předmětu plnění veřejné zakázky jsou přesným způsobem vymezeny v bodu 7. zadávací dokumentace. V bodě 2. zadávací dokumentace, části 2.3, zadavatel dále vymezil, že u technických a klinických parametrů blíže upřesněných v příloze č. 1 k zadávací dokumentaci, připouští u jednotlivých hodnot toleranční rozsah (odchylku) +/- 10% v případě, že uchazeč prokáže, že jím nabízené zařízení vyhovuje pro požadovaný medicínský účel.

50. V bodu 7. „Bližší vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, části 7.5 Technická specifikace, zadavatel konkrétně určil požadované technické parametry jednotlivých komponent poptávaného předmětu plnění šetřené veřejné zakázky. U kamery zadavatel ve výše uvedeném bodu zadávací dokumentace doslovně stanovil „min. pětinásobný zoom (optický a digitální dohromady)“.

51. V bodu 14. „Závěrečné pokyny, doporučení a upozornění zadavatele“ zadávací dokumentace, části 14.4, zadavatel uvedl, že „pokud v zadávací dokumentaci odkazuje na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení výrobků a služeb, které platí pro určitou osobu, příp. její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, připouští zadavatel použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných nebo lepších řešení.“

52. V bodu 15. „Přílohy zadávací dokumentace“ zadávací dokumentace zadavatel výslovně učinil přílohou č. 1 zadávací dokumentace „Požadované technické a klinické parametry“ (dále jen „příloha č. 1“). V příloze č. 1 zadavatel „u níže uvedených parametrů stanovil ve sloupci ”C“ minimální či maximální hodnoty. Zadavatel připouští u jednotlivých hodnot toleranční rozsah (odchylku) +/- 10%. Takto stanovené hodnoty (tj. v rámci odchylky navýšené, popř. ponížené o 10%), jsou považovány za nejvýše či nejníže přípustné. Pokud uchazeč nabídne parametr, který nedosahuje (u min. hodnoty), resp. překračuje (u max. hodnoty) této hodnoty, bude tato skutečnost považována za nesplnění zadávacích podmínek a důvodem pro vyloučení uchazeče z výběrového řízení. Pokud ve sloupci ”C“ zadavatel uvedl ”ano“, znamená to, že tuto vlastnost musí zařízení mít - uchazeči uvedou splnění požadovaného parametru ověřitelným způsobem (např. konkrétním odkazem na technickou dokumentaci).“

53. U kamery zadavatel stanovil v příloze č. 1 jeho požadavky na hodnotu zoomu následujícím způsobem:

A

Název zařízení, subsystému, fyzikálně-technické vlastnosti

B

Popis

C

Požadovaná hodnota

Kamera

Min. pětinásobný zoom (optický a digitální dohromady)

5x

54. Jak dále vyplývá ze zadávací dokumentace (dále jen „dokumentace“) k šetřené veřejné zakázce, dne 7.1.2013 se uskutečnilo první jednání hodnotící komise. Součástí tohoto jednání bylo, mimo jiného, i posouzení nabídek ve smyslu § 76 zákona. Hodnotící komise přitom konstatovala, že obě posuzované nabídky splnily zákonné požadavky, jakož i požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách. Průběh jednání byl zdokumentován v „protokolu o prvním jednání hodnotící komise“ ze dne 7.1.2013.

55. Dne 7.1.2013 hodnotící komise rovněž provedla posouzení a hodnocení nabídek, přičemž výsledek tohoto jednání byl zachycen do „zprávy o posouzení a hodnocení nabídek“. Hodnotící komise v tomto dokumentu nejprve opětovně uvedla, že obě podané nabídky splnily všechny předpoklady stanovené v § 76 zákona. Následně hodnotící komise provedla samotné hodnocení nabídek, když nabídky jednoduše seřadila podle výše nabídkové ceny.

VII. K TECHNICKÉ PODMÍNCE HODNOTĚ ZOOMU U KAMERY

56. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že vybraný uchazeč měl být zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení, jelikož jeho nabídka nesplňovala jednu z technických podmínek stanovených v zadávacích podmínkách, a sice hodnotu zoomu u poptávaného předmětu plnění (konkrétně u kamery). Úřad v obecné rovině nejprve konstatuje, že technické podmínky slouží k bližšímu vymezení charakteristik a požadavků na poptávaný předmět plnění. Jinými slovy řečeno, prostřednictvím technických podmínek zadavatel přesně specifikuje, co všechno musí poptávaný předmět plnění splňovat, aby v plné míře uspokojil jeho potřeby. Úřad dodává, že stanovení technických podmínek spadá plně do kompetence zadavatele. Zároveň je však nutno podotknout, že vymezení technických podmínek není ponecháno zcela na libovůli zadavatele, neboť ten je při jejich formulaci do značné míry limitován zejména ustanoveními § 6 odst. 1 zákona a § 45 odst. 3 zákona. Technické podmínky tudíž nesmějí být stanoveny způsobem, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel je povinen se vyhnout takovému vymezení technických podmínek, kterým by byla narušena zásada nediskriminace.

57. Úřad se předně vypořádává s rozporným tvrzením účastníků řízení stran minimální hodnoty zoomu u kamery. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že nabídka vybraného uchazeče nesplňovala zadávací podmínky zadavatele, neboť jím nabízená kamera neobsahovala minimálně pětinásobný optický zoom (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak Úřad zjistil z dokumentace (viz body 46. a 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel požadoval u kamery minimálně pětinásobný zoom, kterého mělo být dosaženo prostým součtem hodnot optického zoomu a zoomu digitálního. Z právě uvedeného je tudíž zřejmé, že názor navrhovatele na minimální hodnotu zoomu u kamery je nesprávný. Z logiky věci vyplývá, že hodnoty minimálně pětinásobného optického zoomu, o které navrhovatel uvádí, že byla obsažena v zadávacích podmínkách, nemůže být dosaženo součtem optického zoomu a zoomu digitálního. Podstatou zoomu je přiblížení objektu. Z informací volně přístupných na internetu Úřad zjistil, že základní rozdíl mezi optickým zoomem a digitálním zoomem spočívá v tom, že při použití optického zoomu si přiblížený snímek zachovává svoji kvalitu, zatímco při aplikaci digitálního zoomu dochází ke snížení rozlišení zobrazovaného snímku a tím i k poklesu jeho kvality. Argumentum per eliminationem, použitím digitálního zoomu nelze dosáhnout zoomu optického. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad tudíž uzavírá, že zadavatel v zadávacích podmínkách prokazatelně vyžadoval u kamery minimálně pětinásobný zoom a nikoliv minimálně pětinásobný optický zoom, jak tvrdí navrhovatel v podaném návrhu.

58. K argumentu navrhovatele, že poptávaný předmět plnění neobsahoval u kamery v součtu optického a digitálního zoomu minimální hodnotu vyžadovanou zadavatelem, uvádí Úřad následující. Jak bylo výše postaveno najisto (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zadavatel u kamery požadoval minimálně pětinásobný zoom, přičemž této hodnoty mělo být dosaženo prostým součtem optického zoomu a zoomu digitálního, což ostatně vyplývá z formulace zadavatele „optický a digitální dohromady“ (viz bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel navíc u hodnoty zoomu u kamery připustil toleranční odchylku 10% (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V konečném výsledku tedy nabídka uchazeče musela u kamery splňovat minimálně 4,5 násobný zoom (5 násobný zoom - 10% = 4,5 násobný zoom). Z právě uvedeného přitom jednoznačně plyne, že nabízená kamera musela obsahovat jak optický zoom, tak rovněž zoom digitální. Jinými slovy řečeno, absence např. digitálního zoomu nemohla být vykompenzována vyšší hodnotou zoomu optického a naopak.

59. Jak Úřad zjistil z nabídky vybraného uchazeče, tento jako předmět plnění šetřené veřejné zakázky nabídl endoskopickou soustavu KARL STORZ IMAGE 1HD. Součástí této nabízené soustavy byla i kamerová hlava IMAGE1TM H3-Z. V technickém popisu endoskopické soustavy nabízené vybraným uchazečem je u kamerové hlavy IMAGE1TM H3-Z uvedeno, že se jedná o HD tří-čipovou kamerovou hlavu „ s plnohodnotným optickým (parfokálním) zoomem … Optický (parfokální) zoom je ovládán z rotačního kroužku přímo na těle kamerové hlavy.“ Vzhledem k tomuto zjištění Úřad konstatuje, že předmět plnění nabízený vybraným uchazečem jednoznačně splňuje dílčí zadávací podmínku, tedy obsahuje optický zoom. Zbývá ověřit, zda je splněna i druhá ze zadávacích podmínek týkajících se zoomu, tedy zda vybraným uchazečem nabízený předmět plnění obsahuje i digitální zoom.  

60. Součástí dokumentace je přepis e-mailu, který byl dne 22.1.2013 odeslán Mgr. Omarem el Karibem, manažerem prodeje vybraného uchazeče. Tento e-mail byl výše uvedenou osobou odeslán Mgr. Ondřeji Zemanovi, zaměstnanci zadavatele. Obsahem e-mailu je, mimo jiného, sdělení: „V příloze zasílám dle dohody nabídku. Co se týká zoomu máme šestinásobný - 4 x optický a 2x digitální.“ (jedná se tedy o sdělení vybraného uchazeče zadavateli, pozn. Úřadu). V dokumentaci je dále obsažen další přepis e-mailové komunikace mezi výše uvedenými osobami. V tomto e-mailu, který byl Mgr. Omarem el Karibem odeslán dne 4.2.2013, je obsaženo sdělení, že: „Dle dohody v příloze posílám zpracovaný dokument s parametry kamerové hlavy.“ Tento dokument s názvem „Technický popis – Full HD kamerová hlava IMAGE 1TM H3-Z“, obsahuje u optického a digitálního zoomu tyto údaje: „2x optický (parfokální) zoom … 4x (2x) digitální zoom. V případě propojení kamerové řídící jednotky s dalšími digitálními zařízeními prostřednictvím digitálního komunikačního rozhraní SCB (Storz communication bus), jako jsou například záznamová a archivační zařízení řady KARL STROZ AIDATM, je možné dodatečné několikanásobné zvýšení základních snímacích a zobrazovacích parametrů digitálního zoomu a dalších funkcí kamerové řídící jednotky v rámci tohoto digitálního propojení. Funkce jsou ovládány prostřednictvím programovatelných tlačítek kamerové hlavy.“

61. Zadavatel dne 9.1.2013 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž oznámení o výběru nejvhodnější nabídky bylo navrhovateli doručeno téhož dne (viz body 5. a 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal navrhovatel námitky ze dne 14.1.2013, které byly zadavateli doručeny dne 18.1.2013 (viz bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V podaných námitkách navrhovatel napadal, mimo jiného, i nesplnění technické podmínky vybraným uchazečem stran minimální hodnoty zoomu u jím nabízeného předmětu plnění šetřené veřejné zakázky.

62. Jak je zřejmé z výše uvedeného (viz bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Mgr. Omar el Karib, manažer prodeje vybraného uchazeče, v e-mailové komunikaci ze dne 22.1.2013 a ze dne 4.2.2013, použil slovo „dohoda“. Úřad konstatuje, že ze slova „dohoda“, užitého v e-mailové komunikaci, vyplývá, že Mgr. Omar el Karib reagoval na výzvu ze strany zadavatele. Předmětná výzva zadavatele v dokumentaci obsažena není, avšak tato skutečnost nikterak neoslabuje závěr, že k zaslání požadovaných materiálů byl vybraný uchazeč zadavatelem vyzván.

63. Úřad vzhledem k výše popsaným skutečnostem dovozuje, že zadavatel v reakci na námitky, jež obdržel dne 18.1.2013, vyzval vybraného uchazeče, mimo jiného, k deklaraci hodnoty zoomu u jím nabízeného předmětu plnění. Uvedený postup zadavatele shledává Úřad za souladný se zákonem. Dikce § 111 odst. 6 zákona umožňuje zadavateli, aby v případě, kdy dospěje k závěru, že některým úkonem učiněným v průběhu zadávacího řízení byl porušen zákon, přijal opatření k nápravě a tím fakticky zhojil protiprávní stav. Úřad přitom podotýká, že k postupu podle § 111 odst. 6 zákona nemusí dojít výhradně za situace, kdy zadavatel nabude dojmu, že v zadávacím řízení již došlo k porušení zákona, nýbrž jeho aplikace připadá v úvahu i tehdy, když u zadavatele vyvstanou pochybnosti, že by k porušení zákona mohlo dojít. Smysl zmíněného ustanovení zákona je proto nutné spatřovat i v jeho výrazné preventivní funkci. Vedle samotného zadavatele dohlíží na zákonný průběh zadávacího řízení Úřad. K možnosti, či spíše povinnosti, zadavatele použít § 111 odst. 6 zákona Úřad dodává, že k nápravě porušení zákona může dojít v celém průběhu zadávacího řízení, tedy až do jeho reálného ukončení. Zadávací řízení je přitom ukončeno až okamžikem podepsání smlouvy s vybraným uchazečem. Jakmile dojde k podpisu smlouvy, připadají do úvahy pouze nápravná opatření uložená Úřadem. V šetřeném případě zadavatel na základě obdržených námitek vyzval vybraného uchazeče k poskytnutí informací ve snaze ověřit, zda jím nabízený předmět plnění skutečně splňuje hodnotu zoomu stanovenou v zadávacích podmínkách. Tato výzva zadavatele byla vybranému uchazeči sdělena až po rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 9.1.2013. Právě řečené však nijak nevylučovalo oprávnění zadavatele postupovat podle § 111 odst. 6 zákona. Jak bylo uvedeno výše, zadavatel může využít institutu autoremedury až do skončení zadávacího řízení, tedy do podpisu smlouvy s vybraným uchazečem, k němuž v šetřeném případě, v okamžiku podání výzvy, nedošlo. Úřad nad to dodává, že zadavatel v tomto ohledu dostál i své zákonné povinnosti postupovat v zadávacím řízení v souladu se zásadou transparentnosti, když v rozhodnutí o námitkách ze dne 29.1.2013 navrhovateli sdělil, že vybraný uchazeč doložil, že jím nabízený předmět plnění obsahuje 6 násobný zoom, konkrétně 4 násobný zoom optický a 2 násobný zoom digitální.

64. Jak bylo uvedeno výše, vybraným uchazečem nabízený předmět plnění prokazatelně splňoval jednu z dílčích zadávacích podmínek, když obsahoval optický zoom (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K ověření prokázání splnění i druhého zoomu, tedy zoomu digitálního, vyzval zadavatel vybraného uchazeče po obdržení námitek navrhovatele, přičemž vybraný uchazeč v reakci na výzvu zadavatele opakovaně potvrdil, že jím nabízený předmět plnění obsahuje 2x digitální, resp. 4x (2x) digitální zoom (viz bod 58. tohoto odůvodnění).

65. Vybraný uchazeč ve svém vyjádření ze dne 7.3.2013 k usnesení č. j. ÚOHS-S87/2013/VZ-3535/2013/513/PPo uvedl, že u jím nabízeného předmětu plnění lze funkce digitálního zoomu docílit propojením kamerové hlavy se záznamovým zařízením, čímž může být dosaženo až hodnoty 8 násobného digitálního zoomu. Vybraný uchazeč současně zdůraznil, že takto popsané docílení digitálního zoomu je umožněno zadávací dokumentací, jelikož zadavatel poptával jak kameru, tak i záznamové zařízení (viz bod 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Spolu s vyjádřením zaslal vybraný uchazeč Úřadu prohlášení společnosti KARL STORZ GmbH & Co. KG (dále jen „výrobce“), tedy prohlášení výrobce jím nabízeného předmětu plnění šetřené veřejné zakázky. V tomto prohlášení výrobce potvrdil, že:

•kombinace Image 1 s AIDA compact Neo poskytuje funkci digitálního zvětšení  

•AIDA compact Neo poskytuje funkci digitálního zvětšení jednotlivého pořízeného snímku

•jednotlivý pořízený snímek může být digitálně zvětšován počínaje faktorem 1x až po faktor 8x v rámci čtvercového pixelu od 100 px do 800 px. 

66. Úřad ověřil, že vybraný uchazeč v jím podané nabídce nabízel, vedle dalších komponent, i archivační a záznamové zařízení AIDA Compact Neo HD/SDTM. Jde tedy prokazatelně o záznamové zařízení, o němž bylo výrobcem potvrzeno, že kombinací vybraným uchazečem nabízené kamerové hlavy a tohoto záznamového zařízení lze docílit až hodnoty 8 násobného digitálního zoomu (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

67. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že vybraným uchazečem nabízený předmět plnění splňuje zadavatelem požadovanou hodnotu minimálně 5 násobného zoomu (optického a digitálního dohromady) spojením kamerové hlavy a záznamového zařízení. Zadavatel v bodu 7. „Bližší vymezení předmětu plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, části 7.5 Technická specifikace, stanovil u kamery požadavek minimálně 5 násobného zoomu (optického a digitálního dohromady) (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně však na jiném místě zadávací dokumentace, konkrétně v bodu 14. „Závěrečné pokyny, doporučení a upozornění zadavatele“ připustil použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných nebo lepších řešení (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

68. K argumentu navrhovatele, že k tomu, aby kamera během živé operace mohla plnohodnotně plnit funkci zoomu, nemůže být její činnost suplována jiným zařízením, uvádí Úřad následující. Zadavatel v zadávacím řízení poptával neuroendoskopický systém. Již ze slova „systém“ lze dovodit, že se nejednalo o „jednoduchý“ přístroj, nýbrž o přístroj skládající se z několika komponent (např. kamera, monitor, záznamové zařízení), jež teprve jako celek mohly plně sloužit účelu, k jehož naplnění bylo zadávací řízení zahájeno. Úřadu je zákonem svěřena kompetence dohledu nad procesem zadávání veřejných zakázek. Z ustálené judikatury soudů, např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 6/2007 ze dne 21.6.2007 vyplývá, že Úřad „ … není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením …“ Právě řečeným však v žádném případě není dotčena pravomoc Úřadu přezkoumávat veškeré úkony učiněné zadavatelem při zadávání veřejné zakázky. To ostatně Úřad v šetřeném případě, vzhledem k minimální hodnotě zoomu, učinil. Nejprve byla postavena najisto zadavatelem skutečně vyžadovaná minimální hodnota zoomu u kamery (viz bod 55. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V dalším se Úřad zabýval postupem zadavatele, kdy tento si až po výběru nejvhodnější nabídky vyžádal od vybraného uchazeče materiály prokazující správnost jeho závěru. Výše popsaný postup byl přitom Úřadem shledán za souladný se zákonem (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Následně bylo šetřením zjištěno, že vybraným uchazečem nabízený předmět plnění nesplňuje zadavatelem vyžadovanou minimální hodnotu zoomu u kamery užitím samotné kamery, ale pouze ve spojení kamerové hlavy a záznamového zařízení (viz body 64. a  65. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Mohlo by se tudíž jevit, že vybraný uchazeč nesplnil jednu ze zadávacích podmínek stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci. Úřad však zdůrazňuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci připustil použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných nebo lepších řešení (viz body 49. a 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zmíněnou formulací, která, Úřad podotýká, vychází přímo z dikce § 46 odst. 3 zákona, zadavatel fakticky uchazečům „otevřel cestu“ k variantním řešením, ovšem za splnění předpokladu, že jimi nabízený předmět plnění bude i nadále uspokojovat potřebu zadavatele, která jej vedla k zahájení zadávacího řízení. Z výše uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu vyplývá, že Úřad nemůže suplovat myšlenkové pochody členů hodnotící komise. K takovému postupu ostatně Úřad ne vždy musí mít potřebnou míru znalostí. Posouzení toho, zda nabízený předmět plnění ještě vyhovuje požadavkům zadavatele, či již vykazuje rozpor se zadávacími podmínkami, spadá plně do sféry zadavatele, resp. jím jmenované hodnotící komise. Do tohoto posouzení nemá právo Úřad vstupovat, ovšem za předpokladu, že zadavatel dodrží postup stanovený zákonem. V opačném případě je úkolem Úřadu, aby o pochybení zadavatele rozhodl a případně sjednal nápravu. V šetřeném případě, Úřad znovu opakuje, zadavatel připustil použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných nebo lepších řešení. Vybraný uchazeč tedy nabídl takový předmět plnění, který zadavatelem vyžadovanou minimální hodnotu zoomu u kamery prokazatelně splňuje, byť pouze ve spojení dvou komponent, a sice kamerové hlavy a záznamového zařízení. Zadavatel přitom tento předmět plnění akceptoval. Úřad konstatuje, že zvolený postup je na uvážení samotného zadavatele, který za něj také jako jediný nese odpovědnost. Za situace, kdy zadavatel dospěl k závěru, že vybraným uchazečem nabídnutý předmět plnění bude zcela splňovat účel, pro nějž bylo šetřené zadávací řízení zahájeno, nemá Úřad, ve světle výše uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu, oprávnění do jeho rozhodnutí zasahovat. Úřad uzavírá, že jeho povinností bylo přezkoumat, zda zadavatel při výběru uchazeče, stran minimální hodnoty zoomu, postupoval v souladu se zákonem, což Úřad v celém rozsahu učinil.

69. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti tudíž Úřad konstatuje, že z rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky nezjistil, že by byl tento úkon výsledkem nezákonného jednání zadavatele v zadávacím řízení, proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

VIII. KE ZPRÁVĚ O POSOUZENÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK

70. Druhý úkon, který navrhovatel v návrhu napadá, je zpráva o posouzení a hodnocení nabídek. Navrhovatel má za to, že tímto dokumentem zadavatel porušil zásadu transparentnosti zadávacího řízení, neboť z něj, podle jeho slov, není seznatelné, jakým způsobem hodnotící komise posuzovala nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele.

71. Úřad uvádí, že posouzení a hodnocení nabídek je klíčovým procesem celého zadávacího řízení. I z toho důvodu jsou proto zákonodárcem na zadavatele kladeny značné nároky tak, aby posouzení a hodnocení nabídek bylo učiněno v souladu se všemi zákonnými požadavky a byl tak ve výsledku naplněn hlavní účel zákona, kterým je snaha o efektivní alokaci veřejných prostředků.

72. Úřad zdůrazňuje, že posouzení a hodnocení nabídek jsou dva na sebe navazující, avšak zcela samostatné úkony, které nelze směšovat či zaměňovat. Posouzení nabídek činí hodnotící komise jmenovaná zadavatelem. Jejím úkolem je zjistit, zda obsah dokumentů v předložených nabídkách je v souladu s požadavky zákona, potažmo v souladu se zadávacími podmínkami vymezenými zadavatelem v zadávací dokumentaci. Hodnotící komise dané posouzení provádí na neveřejném jednání, přičemž o výsledku takového jednání musí být podle § 75 odst. 5 zákona vyhotoven protokol. Lze tedy konstatovat, že posouzení nabídek představuje jakousi selekci vyhovujících a nevyhovujících nabídek. Ty nabídky, které nesplňují buď zákonné požadavky, nebo požadavky zadavatele a tudíž „sítem“ posouzení neprojdou, musí být hodnotící komisí vyřazeny a daný uchazeč je následně zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen. Oproti tomu smyslem hodnocení nabídek je vybrat takovou nabídku, která nejlépe splňuje potřeby zadavatele vzhledem k předem nadefinovaným hodnotícím kritériím. Je třeba si uvědomit, že do fáze hodnocení jsou připuštěny pouze ty nabídky, které byly shledány jako vyhovující v předcházející fázi zadávacího řízení, tedy ve fázi posouzení nabídek. Podle § 80 odst. 1 zákona musí být o posouzení a hodnocení nabídek vyhotovena písemná zpráva. Tato zpráva je základním nástrojem kterak přezkoumat, zda zadavatel při posouzení a hodnocení nabídek postupoval v souladu se zákonem. Údaje, jež musí zpráva o posouzení a hodnocení bezvýhradně obsahovat, jsou přitom přesně definovány v § 80 odst. 1 zákona. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek tak musí být obsaženy tyto údaje:

  • seznam posouzených nabídek,
  • seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu,
  • popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním,
  • výsledek hodnocení nabídek,
  • popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a
  • údaj o složení hodnotící komise.

Úřad současně podotýká, že výše uvedený výčet údajů obsažených ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek představuje tzv. numerus clausus, což znamená, že výčet údajů je výčtem taxativním. Jinými slovy řečeno, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí bez výjimky obsahovat údaje zmíněné výše, přičemž uvedení dalších údajů ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je již pouze nepovinným a dobrovolným počinem zadavatele.

73. Jak bylo uvedeno již výše (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí), hodnotící komise na svém prvním jednání konaném dne 7.1.2013 posoudila podle § 76 zákona obě předložené nabídky, přičemž dospěla k závěru, že splňují všechny zákonné požadavky, jakož i požadavky zadavatele obsažené v zadávacích podmínkách. O tomto jednání hodnotící komise sepsala „protokol o prvním jednání hodnotící komise“. Úřad tudíž, ve světle shora uvedeného, konstatuje, že zadavatel, resp. hodnotící komise, splnila v šetřeném případě postup, který na ni klade § 75 odst. 5 zákona ve spojení s § 76 odst. 1 zákona. Z protokolu je seznatelné, že obě nabídky byly v rámci posouzení shledány jako vyhovující a byly tak postoupeny do fáze hodnocení nabídek. Úřad tudíž uzavírá, že „protokol o prvním jednání hodnotící komise“ ze dne 7.1.2013 byl hodnotící komisí vyhotoven zcela v souladu se zásadou transparentnosti zadávacího řízení.

74. Pokud jde o zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, pak Úřad uvádí následující. Navrhovatel je přesvědčen, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je v šetřeném případě z pohledu zákonných požadavků nedostatečná, jelikož v ní není uvedeno, jakým způsobem hodnotící komise posuzovala nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele. S předestřeným argumentem navrhovatele Úřad nesouhlasí. Jak bylo uvedeno výše (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí), dne 7.1.2013 provedla hodnotící komise samotné hodnocení nabídek. O tomto hodnocení byla ze strany hodnotící komise vyhotovena „zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“. Výše bylo konstatováno (viz bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že údaje, které zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí vždy obsahovat, jsou uvedeny v § 80 odst. 1 zákona. Mezi povinné náležitosti tohoto dokumentu však způsob posouzení nabídek z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele nenáleží. Úřad připouští, že pro větší přehlednost je vhodné posouzení splnění požadavků zadavatele do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek uvést (např. v šetřeném případě splnění minimálně pětinásobného zoomu u kamery: ano – ne, apod.), nicméně uvedení splnění těchto požadavků je určitým nadstandardem, k němuž není zadavatel ze zákona povinován. Jinými slovy řečeno, pokud zadavatel způsob posouzení splnění jeho požadavků ze strany jednotlivých uchazečů neuvede, nelze mu absenci těchto údajů klást k tíži  a případně jej za to sankcionovat.

75. Konečně se Úřad na tomto místě vypořádává s odkazem navrhovatele na rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S155-5/02-153/5880/02-Št ze dne 6.12.2002. Navrhovatel, vzhledem k výše uvedenému rozhodnutí, uvádí, že hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky a jako takové musí být provedeno transparentně, aby bylo přezkoumatelné. Tento názor Úřad navrhovateli nijak nevyvrací. Hodnocení nabídek lze skutečně považovat za klíčovou fázi zadávacího řízení. Úřad však znovu zdůrazňuje, ostatně jak bylo uvedeno již výše (viz bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí), posouzení a hodnocení nabídek jsou dvě zcela samostatné a tudíž neekvivalentní fáze zadávacího řízení, které nelze směšovat. Navrhovatel v podaném návrhu uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje způsob posouzení splnění jednotlivých technických parametrů uchazeči o šetřenou veřejnou zakázku a z tohoto vyvozuje i následnou netransparentnost způsobu hodnocení nabídek. Zadavatel jako jediné hodnotící kritérium pro přidělení veřejné zakázky stanovil nejnižší nabídkovou cenu (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vzhledem k tomu následně ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jednoduše sestavil pořadí nabídek podle výše nabídkové ceny (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tudíž uvádí, že na hodnocení nabídek v šetřeném případě prakticky není co přezkoumávat. Hodnocení nabídek bylo provedeno zcela v souladu s předem stanoveným hodnotícím kritériem a tedy transparentně. Úřad nad to pro úplnost dodává, že nabídkové ceny, uvedené ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, plně odpovídají hodnotám uvedeným v nabídkách uchazečů.

76. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad uzavírá, že zadavatel postupoval při posouzení a hodnocení nabídek zcela v souladu s literou zákona. V „protokolu o prvním jednání hodnotící komise“ ze dne 7.1.2013 je výslovně uvedeno, že nabídky splňují všechny zákonné požadavky i požadavky zadavatele. Totožný závěr pak obsahuje i „zpráva o posouzení a hodnocení nabídek“ z téhož dne. Skutečnost, že v obou zmíněných dokumentech není popsáno posouzení splnění jednotlivých technických parametrů ze strany uchazečů o šetřenou veřejnou zakázku, nelze považovat za porušení zákona zadavatelem, což Úřad podrobně zdůvodnil výše v tomto rozhodnutí.

77. Na základě výše uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky Úřad konstatuje, že neshledal v postupu zadavatele rozpor se zákonem, když tento nevyloučil vybraného uchazeče z účasti v zadávacím řízení, a proto podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

1. Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 37/2, 150 30 Praha 5 - Motol

2. B. Braun Medical s.r.o., V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4

3. Advokátní kancelář Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři s.r.o., Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové 

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz