Rozhodnutí: S441/2012/VZ-2416/2013/511/ASh

Instance I.
Věc Úklidové a pokojské služby, recepční služby a venkovní úklidy v zařízeních AS-PO
Účastníci
  1. Armádní Servisní, příspěvková organizace
  2. GELST, spol. s r. o.
  3. Bartoň a Partner s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok 2012
Datum nabytí právní moci 31. 10. 2013
Související rozhodnutí S441/2012/VZ-2416/2013/511/ASh
R47/2013/VZ-21020/2013/310/DBa
R47/2013/VZ-25565/2016/321/IPs
Dokumenty file icon dokument ke stažení 606 KB

 

Č. j.:ÚOHS-S441/2012/VZ-2416/2013/511/ASh

 

3

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném na návrh dne 23. 7. 2012, jehož účastníky jsou:

zadavatel – Armádní Servisní, příspěvková organizace, IČ 60460580, se sídlem Podbabská 1, 160 00 Praha 6 – Dejvice,

navrhovatel – GELST, spol. s r.o., IČ 46902252, se sídlem Příkop 843/4, 602 00 Brno, zastoupený ve správním řízení na základě plné moci ze dne 14. 6. 2012, JUDr. Zdeňkem Klapkou, advokátem, IČ 13388771, se sídlem nám. T. G. Masaryka 8, 796 01 Prostějov,

vybraný uchazeč – Bartoň a Partner s.r.o., IČ 26810093, se sídlem Chválkovice 580, 779 00 Olomouc,

ve věci návrhu navrhovatele – GELST, spol. s r.o., IČ 46902252, se sídlem Příkop 843/4, 602 00 Brno – ze dne 23. 7. 2012 na uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené dne 28. 6. 2012 mezi zadavatelem – Armádní Servisní, příspěvková organizace, IČ 60460580, se sídlem Podbabská 1, 160 00 Praha 6 – Dejvice a Bartoň a Partner s.r.o., IČ 26810093, se sídlem Chválkovice 580, 779 00 Olomouc, a ve věci možného spáchání správního deliktu zadáním veřejné zakázky „Úklidové a pokojské služby, recepční služby a venkovní úklidy v zařízeních AS-PO“ v jednacím řízení bez uveřejnění na základě výzvy ze dne 26. 6. 2012, rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Armádní Servisní, příspěvková organizace, IČ 60460580, se sídlem Podbabská 1, 160 00 Praha 6 – Dejvice, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 tohoto zákona, když veřejnou zakázku „Úklidové a pokojské služby, recepční služby a venkovní úklidy v zařízeních AS-PO“ zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 citovaného zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Zadavatel – Armádní Servisní, příspěvková organizace, IČ 60460580, se sídlem Podbabská 1, 160 00 Praha 6 – Dejvice, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku „Úklidové a pokojské služby, recepční služby a venkovní úklidy v zařízeních AS-PO“ bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 citovaného zákona, ačkoli byl povinen toto oznámení uveřejnit.

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí se podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – Armádní Servisní, příspěvková organizace, IČ 60460580, se sídlem Podbabská 1, 160 00 Praha 6, ukládá pokuta ve výši 4 000 000 Kč (čtyři miliony korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Zadavateli – Armádní Servisní, příspěvková organizace, IČ 60460580, se sídlem Podbabská 1, 160 00 Praha 6 – Dejvice, se podle ustanovení § 118 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz plnění smlouvy uzavřené dne 28. 6. 2012 na veřejnou zakázku s názvem „Úklidové a pokojské služby, recepční služby a venkovní úklidy v zařízeních AS-PO“. Zákaz plnění smlouvy nabývá účinnosti dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I. Průběh zadávacího řízení

1. Armádní Servisní, příspěvková organizace, IČ 60460580, se sídlem Podbabská 1, 160 00 Praha 6 – Dejvice, zastoupená Ing. Dagmar Kynclovou, MBA, ředitelkou (dále jen „zadavatel“ nebo „Armádní Servisní, příspěvková organizace“), odeslala společnosti Bartoň a Partner s.r.o., IČ 26810093, se sídlem Chválkovice 580, 779 00 Olomouc, za niž jedná Michal Bartoň, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč“) písemnou výzvu k jednání č. j. 936-1/2012 ze dne 26. 6. 2012 v jednacím řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky „Úklidové a pokojské služby, recepční služby a venkovní úklidy v zařízeních AS-PO“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Smlouva o poskytování úklidových a pokojských služeb, recepčních služeb a venkovních úklidů v zařízeních AS-PO byla s vybraným uchazečem uzavřena dne 28. 6. 2012 (dále jen „smlouva“). Oznámení o zadání veřejné zakázky bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 10. 7. 2012 pod evidenčním číslem 223770 a dne 21. 7. 2012 v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2012/S 139-232173.

3. Navrhovatel GELST, spol. s.r.o., IČ 46902252, se sídlem Příkop 843/4, 602 00 Brno, za niž jedná Jiří Zeman, jednatel, zastoupený ve správním řízení na základě plné moci ze dne 14. 6. 2012, JUDr. Zdeňkem Klapkou, advokátem, IČ 13388771, se sídlem nám. T. G. Masaryka 113/8, 796 01 Prostějov (dále jen „navrhovatel“), podal dopisem ze dne 23. 7. 2012 návrh na uložení zákazu plnění smlouvy k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Návrh byl Úřadu doručen dne 23. 7. 2012 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení.

II. Obsah návrhu

4. Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky v rozporu s předběžným opatřením Úřadu, ve kterém byl výslovně stanoven zákaz uzavřít smlouvu v jednacím řízení bez uveřejnění. Navrhovatel uvádí, že z uzavřené smlouvy je prokazatelně plněno, a proto podal návrh na uložení zákazu plnění smlouvy z důvodu spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a zároveň spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona.

5. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel nepřípustně zahájil jednací řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky se stejným předmětem plnění, jako v původní veřejné zakázce zadávané v otevřeném řízení, aniž by předchozí zadávací řízení zrušil. Dle názoru zadavatele nebyly pro použití jednacího řízení bez uveřejnění naplněny zákonné podmínky dle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, na které se zadavatel odvolává. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění z důvodu krajní naléhavosti a to na dobu neurčitou, což je dle názoru navrhovatele v rozporu se samotnou krajní naléhavostí, v níž by měl zadavatel uzavřít smlouvu jen na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu.

III. Vyjádření zadavatele k návrhu

6. Ve svém vyjádření zadavatel uvedl, že na předmětnou veřejnou zakázku vypsal od března 2011 postupně dvě otevřená zadávací řízení a dvě jednací řízení bez uveřejnění (celkem tedy 4 zadávací řízení). Na základě návrhů zahájil Úřad ve věci všech těchto zadávacích řízeních správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. K poslednímu zahájenému správnímu řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění ze smlouvy uvedl zadavatel následující.

7. Zadavatel odmítá tvrzený souběh zadávacích řízení a uvádí, že všechna zadávací řízení předcházející čtvrtému prošetřovanému zadávacímu řízení byla prokazatelně zrušena a jednotlivá rozhodnutí o zrušení byla v souladu se zákonem zveřejněna v informačním systému o veřejných zakázkách. Zadavatel dále nesouhlasí s tvrzením, že se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona tím, že porušil rozhodnutí Úřadu, kterým byl uložen zákaz uzavřít smlouvu v jednacím řízení bez uveřejnění. Zadavatel k tomuto uvádí, že předběžná opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu, byla vydána v předchozích zadávacích řízeních, která byla zadavatelem zrušena. Ve vztahu k šetřené veřejné zakázce zadavatel uvádí, že smlouva byla uzavřena na základě čtvrtého zadávacího řízení, které bylo zahájeno až po zrušení předchozích a na které se žádné rozhodnutí Úřadu nevztahovalo.

8. Zadavatel je dále přesvědčen, že byly naplněny zákonem stanovené podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění z důvodu krajní naléhavosti. Dle názoru zadavatele okolnosti případu (neukončená správní řízení u Úřadu a povinnost zadavatele zajistit předmětné služby od stanoveného data) zapříčinily situaci naplňující podmínky stanovené v § 23 odst. 4 písm. b) zákona. V rozporu s tím není dle názoru zadavatele ani uzavření smlouvy na dobu neurčitou, neboť ve smlouvě je stanoveno, že služby budou prováděny na dobu nezbytně nutnou do doby, než bude vybrán nový uchazeč.

9. Zadavatel dále zdůraznil, že je poskytovatelem ubytovacích služeb pro Armádu České republiky a členské státy Severoatlantické aliance, přičemž Armáda České republiky nemá k dispozici jiná náhradní ubytovací zařízení, a zadavatel je tak tedy výhradním poskytovatelem této služby. Vyhověním návrhu na zákaz plnění ze smlouvy by došlo k negativnímu dopadu na obranyschopnost státu a zároveň by způsobilo neplnění dohod uzavřených mezi členskými státy Severoatlantické aliance. Zadavatel v této souvislosti odkázal na § 118 odst. 4 zákona, který nedovoluje Úřadu vyslovit zákaz plnění smlouvy, pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky. Zadavatel se proto domáhá zamítnutí návrhu v celém rozsahu.

IV. Správní řízení

10. Dnem 23. 7. 2012, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo podle § 113 zákona, zahájeno správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy a ve věci možného spáchání správního deliktu při zadávání veřejné zakázky.

11. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,

•   navrhovatel,

• vybraný uchazeč.

12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č.j. ÚOHS-S441/2012/VZ-13987/2012/511/ASh ze dne 27. 7. 2012. Zároveň jim usnesením č.j. ÚOHS-S441/2012/VZ-14001/2012/511/ASh ze dne 27. 7. 2012 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy a činit jiné návrhy. Navrhovateli Úřad stanovil lhůtu k provedení úkonu – doplnění návrhu o doklad o složení kauce ve výši 100 000 Kč. Dále Úřad zadavateli stanovil lhůtu k provedení úkonu – zaslání podkladů a informací ve smyslu § 118 odst. 3 zákona.

13. Na základě výše uvedeného usnesení obdržel Úřad dne 30. 7. 2012 doklad o zaplacení kauce ve výši 100 000 Kč.

14. Dne 6. 8. 2012 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče ze dne 2. 8. 2012. Ve svém stanovisku vybraný uchazeč navrhuje zamítnutí návrhu na zákaz plnění ze smlouvy.

15. Dokumentaci o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k návrhu (viz body 6.- 9.) obdržel Úřad dne 6. 8. 2012.

16. Usnesením č.j. ÚOHS-S441/2012/VZ-17289/2012/511/ASh ze dne 14. 9. 2012 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se žádný z účastníků řízení nevyjádřil.

VI. Závěry Úřadu

17. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce včetně vyjádření předložených účastníky řízení konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Závěry úřadu k problematice zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění

18. Zákon upravuje v ustanovení § 21 odst. 1 tyto druhy zadávacích řízení:

a) otevřené řízení,

b) užší řízení,

c) jednací řízení s uveřejněním,

d) jednací řízení bez uveřejnění,

e) soutěžní dialog,

f) zjednodušené podlimitní řízení.

19. Podle § 21 odst. 2 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení, a za podmínek stanovených v ustanovení § 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.

20. Podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže je nezbytné veřejnou zakázku zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

21. K použití jednacího řízení bez uveřejnění Úřad uvádí, že jednací řízení bez uveřejnění je typem zadávacího řízení, v němž zadavatel vyzývá k jednání jednoho zájemce nebo omezený okruh zájemců. Z obecného hlediska je použití jednacího řízení bez uveřejnění vázáno na splnění omezujících podmínek, aby tohoto typu zadávacího řízení nebylo zneužíváno. Zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je možné použít v tom případě, kdy uspokojení potřeby zadavatele není nebo nebylo možné dosáhnout v „klasickém“ zadávacím řízení, tj. soutěží o zakázku. Zadavatel se může obrátit na jednoho nebo více vybraných zájemců, s nimiž bude vyjednávat smluvní podmínky, aniž by tento záměr musel předem uveřejnit, pouze za podmínek uvedených v ustanovení § 23 zákona. V šetřeném případě směřuje argumentace zadavatele k použití ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, tj. k nezbytnosti zadat veřejnou zakázku v krajně naléhavém případě.

22. Jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona je zadavatel oprávněn využít za současného splnění těchto předpokladů, které musí být propojeny příčinnou souvislostí:

- musí se jednat o krajně naléhavý případ;

- tento krajně naléhavý případ zadavatel svým jednáním nezpůsobil;

- zadavatel tento krajně naléhavý případ nemohl předvídat;

- z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

23. Aplikace uvedeného ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona je možná pouze v případě, že prokazatelně existuje krajně naléhavý případ. O použití příslušného druhu zadávacího řízení rozhoduje zadavatel, který za způsob zadání veřejné zakázky nese odpovědnost. Je na zadavateli, aby prokázal, že objektivně došlo k současnému naplnění všech uvedených podmínek. K posouzení existence důvodů, jež vedou k možnosti plnění pouze jediným dodavatelem, musí zadavatel přistupovat zodpovědně, aby se použitím mimořádného způsobu zadání nedostal do rozporu se zákonem. V neposlední řadě je zadavatel rovněž povinen zajistit, aby objektivní existence důvodů, která vedla k aplikaci jednacího řízení bez uveřejnění, byla prokazatelná a přezkoumatelná. V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), např. rozhodnutí C–385/02 ze dne 14. 9. 2004, ve kterém SDEU konstatoval, že ustanovení, která povolují výjimky z pravidel při zadávání veřejných zakázek, musí být vykládána restriktivně a důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících výjimku nese ten, kdo se jich dovolává – tedy zadavatel (viz články č. 19 a č. 20 rozsudku).

24. Předpokladem použití tohoto druhu jednacího řízení bez uveřejnění je tedy existence krajně naléhavého případu. K naplnění této podmínky Úřad konstatuje, že se musí objektivně jednat o události výjimečné povahy, které ve svém důsledku vyvolají mimořádné řešení vzniklé situace, odchylující se od obecných či standardních postupů souvisejících se zadáním veřejné zakázky. Obecně půjde o situace, které v sobě zahrnují prvek naléhavosti, tzn. situace, jež jsou svou povahou akutní, havarijní či přímo krizové, přičemž prvek naléhavosti objektivně dosahuje značné (krajní) intenzity.

25. Dalším předpokladem je, že zadavatel tento krajně naléhavý případ svým jednáním nezpůsobil. Stanovená podmínka předpokládá, že jednání či opomenutí zadavatele není v příčinné souvislosti s existencí krajně naléhavého případu. V tomto smyslu se tedy musí jednat o objektivně nepředvídatelné případy, vzniklé nezávisle na vůli zadavatele, jejichž vznik zadavatel nemohl předpokládat a ani je svým jednáním (případně opomenutím) nezpůsobil. Za nepředvídatelné případy tak nelze považovat situace, které vznikly v důsledku jednání zadavatele, nebo pro jejichž vznik zadavatel připravil podmínky. Nesmí tedy na straně zadavatele předcházet konání či opomenutí, které by zapříčinilo vznik tohoto stavu anebo které by vznik takového případu připravilo. Zadavatel tedy nemůže tohoto druhu jednacího řízení bez uveřejnění užít například tehdy, pokud nedojde k zadání veřejné zakázky a zadavatel pouze svým opomenutím zapříčinil, že toto plnění vzhledem k časové limitaci nemůže být zadáno prostřednictvím jiného zadávacího řízení.

26. Dalším předpokladem je, že zadavatel vznik krajně naléhavého stavu nemohl předvídat. Zákon tímto požadavkem po zadavateli požaduje objektivní nemožnost předvídat vznik takového krajně naléhavého případu. Při výkladu pojmu naléhavost je pak třeba přihlédnout k tomu, zdali zadavatel měl či neměl možnost se na takový stav připravit. Pokud tato možnost byla u zadavatele dána, nelze o naléhavosti v uvedeném smyslu hovořit.

27. Z předložené dokumentace vyplývá, že zadavatel zadal nadlimitní veřejnou zakázku na služby v jednacím řízení bez uveřejnění na základě § 23 odst. 4 písm. b) zákona, tedy z důvodu krajně naléhavého případu, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jen nemohl předvídat, a z časových důvodů nebylo možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Smlouva na plnění veřejné zakázky byla s vybraným uchazečem uzavřena dne 28. 6. 2012, kdy termín poskytování služeb je stanoven od 1. 7. 2012 a ukončení poskytování služeb je upraveno výpovědí s výpovědní lhůtou tří měsíců.

28. V odůvodnění pro použití jednacího řízení bez uveřejnění zadavatel ve svém vyjádření k návrhu na uložení zákazu plnění ze smlouvy uvedl, že považoval za nezbytné uzavřít smlouvu na služby s novým dodavatelem od 1. 7. 2012, avšak Úřadem zahájená správní řízení v souvislosti vydanými předběžnými opatřeními mu neumožňovaly uzavřít smlouvu do doby, než bude pravomocně skončeno správní řízení. K tomuto zadavatel uvedl, že nemohl déle vyčkávat rozhodnutí Úřadu a vzhledem k časovému limitu pro zajištění služeb zadal veřejnou zakázku z důvodu krajně naléhavého případu v jednacím řízení bez uveřejnění.

29. K podmínce nepředvídatelné situace, kterou zadavatel svým jednáním nezpůsobil, Úřad uvádí, že stanovená podmínka předpokládá, že jednání zadavatele není v příčinné souvislosti s existencí krajně naléhavého případu. Úřad po přezkoumání případu ve všech vzájemných souvislostech dospěl k závěru, že zadavatel sám zapříčinil situaci, kdy vzhledem k časovému limitu nemohla být veřejná zakázka zadána prostřednictvím jiného zadávacího řízení. Tři neúspěšně realizovaná zadávací řízení, které zadavatel na základě vlastního rozhodnutí zrušil, jsou nepochybně případem zapříčiněným skrze vůli zadavatele. K zadání veřejné zakázky v předchozích zadávacích řízeních se shodným předmětem plnění nedošlo v důsledku počínání zadavatele, přičemž tak vznikl krajně naléhavý případ, který zadavatel bezesporu způsobil svým vlastním jednáním.

30. Zadavatelem tvrzenou krajní naléhavost spočívající v krátkém časovém limitu pro uzavření smlouvy tak způsobil zadavatel svým vlastním jednáním, když předmět veřejné zakázky zadával v předchozích zadávacích řízeních, které se na základě návrhů uchazečů o poskytování služeb staly předmětem přezkumu u Úřadu. Úřad ve všech zahájených správních řízeních na předmětnou veřejnou zakázku získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a rozhodnutími o předběžných opatřeních vydanými podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona zakázal zadavateli uzavřít smlouvu. K tomuto Úřad dodává, že předběžná opatření vydaná na základě pochybností, které v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění získal na základě návrhů uchazečů, mohl zadavatel předvídat, jelikož si musí být vědom oprávnění, která zákon dodavatelům poskytuje v souvislosti s domnělým porušením zákona úkonem zadavatele. Se lhůtami na vypořádání se s námitkami jakožto i se lhůtami souvisejícími se zahájením správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele měl zadavatel v harmonogramu zadávání předmětné veřejné zakázky počítat.

31. Ke lhůtám Úřad dále uvádí, že správní řízení týkající se předchozí veřejné zakázky se stejným předmětem plnění zadávané rovněž v jednacím řízení bez uveřejnění bylo zahájeno dne 14. 6. 2012, přičemž 60 denní lhůta pro vydání rozhodnutí připadala na den 13. 8. 2012, avšak zadavatel již dne 22. 6. 2012 zrušil napadené zadávací řízení a zahájil zadávací řízení nové s odkazem na § 23 odst. 4 písm. b) zákona. K tomuto Úřad uvádí, že nebyla naplněna podmínka nepředvídatelnosti, vzniklé nezávisle na vůli zadavatele, jejíž vznik zadavatel nemohl předpokládat a ani ji svým jednáním nezpůsobil. Pro úplnost Úřad uvádí, že i předchozí dvě správní řízení zahájená ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce se stejným předmětem plnění zadávaná formou otevřeného řízení byla zahájena v průběhu měsíce května a lhůta pro vydání rozhodnutí tak připadala na měsíc červenec, tedy i v tomto případě zadavatel zrušil zadávací řízení před uplynutím lhůty pro vydání rozhodnutí. Nelze tedy vůbec přihlédnout k argumentaci zadavatele, že neukončená správní řízení u Úřadu, jejichž skončení zadavatel očekával ve lhůtách podle § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), jsou okolností, jež by mohla naplnit podmínku pro zadání veřejné zakázky v krajně naléhavém případě stanovenou v § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

32. Z podkladů doručených Úřadu dále vyplývá, že veřejná zakázka byla zadána z důvodu krajně naléhavého případu v jednacím řízení bez uveřejnění na plný rozsah původně poptávaných služeb. K tomuto Úřad uvádí, že jsou-li jednotlivé služby a místa jejich výkonu vzájemně oddělitelné a pouze u některých z nich je obsažen prvek naléhavosti, nelze existenci krajně naléhavého případu automaticky vztahovat na celé plnění, a odůvodňovat tak oprávněnost zadání celého plnění mimořádným způsobem – v jednacím řízení bez uveřejnění.

33. Zadavatel ve vyjádření k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy uvedl, že je výhradním poskytovatelem ubytovacích služeb pro Armádu ČR, přičemž pro potřeby Armády ČR je vyčleněno přibližně 62 % celkové ubytovací kapacity. V případě oprávněného použití jednacího řízení bez uveřejnění z důvodu krajní naléhavosti ve smyslu ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona by tedy zadavatel měl uzavřít smlouvu pouze v nezbytně nutném rozsahu a nikoli na plný rozsah původně poptávaných služeb, jak se stalo v šetřeném případě.

34. Z článku I bodu 1. uzavřené smlouvy na plnění veřejné zakázky dále vyplývá, že „poskytovatel se zavazuje provádět úklidové, recepční a pokojské služby na dobu nezbytně nutnou, tj. do doby než bude na základě řádného otevřeného výběrového řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů vybrán nový uchazeč poskytování služeb“. Dále je ve výzvě k jednání ze dne 26. 6. 2012 na straně 2 a 4 uvedena skutečnost, že trvání smlouvy (resp. poskytování služeb) je na dobu neurčitou. Úřad se v této skutečnosti ztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky na dobu neurčitou je v rozporu se samotnou krajní naléhavostí, v níž by měl zadavatel uzavřít smlouvu jen na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu. V tomto ohledu nelze přistoupit na argument navrhovatele, že služby budou prováděny po dobu nezbytně nutnou do doby, než bude vybrán nový uchazeč, zejména přihlédne-li Úřad k tomu, že do dnešního dne (tj. více jak půl roku od uzavření smlouvy) nebyl na základě řádného otevřeného zadávacího řízení nový poskytovatel služeb vybrán, neboť zadávací řízení bylo zahájeno až 11. 1. 2013 (oznámení o zakázce bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 16. 1. 2013).

35. V návaznosti na výše uvedené a ve vztahu k šetřenému případu Úřad konstatuje, že zadavatel neprokázal naplnění podmínek předpokládaných ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) zákona opravňujících zadavatele k použití jednacího řízení bez uveřejnění.

36. K postupu zadavatele v šetřeném případě Úřad uvádí, že účelem zákona je zajištění otevřené soutěže při pořizování dodávek, služeb a stavebních prací, čehož lze dosáhnout pouze v transparentně provedeném zadávacím řízení, tedy postupem zajišťujícím nejvyšší míru konkurence, která je předpokladem pro získání co nejvýhodnějších podmínek pro zadavatele. V oznámení otevřeného, užšího nebo jednacího řízení s uveřejněním oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že zadavatel použil k zadání veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění, v němž záměr zadavatele zadat veřejnou zakázku nepodléhá povinnosti zveřejnění, způsobil, že se zadávacího řízení mohl zúčastnit pouze jeden oslovený zájemce, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť lze důvodně předpokládat, že o veřejnou zakázku takového rozsahu a významu, jako je tomu v šetřeném případě, by se ucházel větší počet zájemců.

37. Výběr nejvhodnější nabídky souvisí s vytvářením soutěžního prostředí v procesu zadávání veřejných zakázek. Pokud objektivně neexistují překážky pro vytváření soutěžního prostředí, tzn. v případě, kdy se o veřejnou zakázku může ucházet více zájemců, je povinností zadavatele rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky pro zabezpečení svých potřeb při zachování základních principů zákona. Nelze tedy akceptovat omezování přístupu zájemců o veřejnou zakázku např. tím, že veřejná zakázka je zadána v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž k takovému postupu vedly zadavatele objektivní důvody.

38. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 zákona, když pro zadání šetřené veřejné zakázky zvolil jednací řízení bez uveřejnění, aniž by pro jeho použití byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, přičemž výše uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

Závěry Úřadu k problematice souběhu zadávacích řízení a k porušení zákazu uzavřít smlouvu přes Úřadem vydané předběžné opatření

39. Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že zadavatel nerespektoval zákaz uzavření smlouvy stanovený Úřadem a v rozporu s předběžným opatřením uzavřel na základě jednacího řízení bez uveřejnění smlouvu na realizaci veřejné zakázky s vybraným uchazečem.

40. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž podotkl, že zadavatel nepřípustně zahájil jednací řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky se stejným předmětem plnění, jako v původní veřejné zakázce zadávané v otevřeném řízení, aniž by předchozí zadávací řízení zrušil.

41. K otázce souběhu zadávacích řízení Úřad uvádí, že zadavatel vypsal na veřejnou zakázku s názvem „Úklidové a pokojské služby, recepční služby a venkovní úklidy v zařízeních AS-PO“ celkem čtyři zadávací řízení (dvě ve formě otevřeného řízení a dvě formou jednacího řízení bez uveřejnění). Ve věci všech těchto zadávacích řízeních byla postupně zahájena správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, přičemž v každém z těchto správních řízení s výjimkou posledního bylo vydáno předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu. Pro přehlednost data oznámení jednotlivých zadávacích řízení jakožto i data jejich zrušení, data zahájení správních řízení a data vydání předběžných opatření uvádí Úřad v následující tabulce:

Datum oznámení zadávacího řízení v ISVZ nebo datum výzvy k jednání

Zahájení správního řízení

Vydání předběžného opatření

Zrušení zadávacího řízení

18. 3. 2011

9. 6. 2011

21. 6. 2011

13. 2. 2012

29. 2. 2012

17.5 a 18. 5. 2012

6. 6. 2012

22. 6. 2012

8. 6. 2012

14. 6. 2012

21. 6. 2012

22. 6. 2012

26. 6. 2012

23. 7. 2012

nebylo

uzavřena smlouva 28. 6. 2012

42. Zadavatel tedy uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem dne 28. 6. 2012 v jednacím řízení bez uveřejnění, které bylo oznámeno písemnou výzvou k jednání č. j. 936-1/2012 ze dne 26. 6. 2012. K výše uvedenému Úřad konstatuje, že v předmětném zadávacím řízení zahájeném dne 26. 6. 2012, neuložil rozhodnutím o předběžném opatření zákaz uzavřít smlouvu a zadavatel tak nejednal v rozporu s rozhodnutím Úřadu, jak ve svém návrhu tvrdí navrhovatel, když smlouvu uzavřel. Zadavatel taktéž neporušil ustanovení § 84 odst. 6 zákona tím, že by zahájil zadávací řízení, kterému by předcházelo zadávací řízení s obdobným předmětem plnění, před zrušením takového předchozího zadávacího řízení, jelikož zadavatel všechna předchozí zadávací řízení prokazatelně zrušil.

Závěry Úřadu ke  spáchání správních deliktů zadavatelem

43. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 zákona, když veřejnou zakázku „Úklidové a pokojské služby, recepční služby a venkovní úklidy v zařízeních AS-PO“ zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 citovaného zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, protože nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem, nevytvořil by podmínky pro zadání veřejné zakázky na základě výzvy jedinému uchazeči a veřejnou zakázku by zadal v některém ze „standardních“ zadávacích řízení, čímž by zajistil soutěž mezi dodavateli, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů a veřejná zakázka mohla být zadána jinému uchazeči, který by nabídl pro zadavatele výhodnější podmínky. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

44. Podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit.

45. Podle § 146 odst. 1 zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o výsledku zadávacího řízení, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů, rozumí se tím uveřejnění v

a) informačním systému podle ustanovení § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) informačním systému podle ustanovení § 157 zákona a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen "Úřední věstník"), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č.2 zákona se však v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

46. V šetřeném případě postupoval zadavatel v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona. V souladu s ustanovením § 26 odst. 1 zákona je zadávací řízení zahájeno odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, nebo odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení. Za výzvu o zahájení zadávacího řízení se pro účely tohoto zákona podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona považuje výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění. Podle § 34 odst. 1 zákona oznamuje zadavatel v písemné výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení.

47. Na základě výše citovaných ustanovení zákona Úřad uvádí, že zákon neukládá zadavateli povinnost uveřejnit v případě jednacího řízení bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona, tj. v případě nadlimitní veřejné zakázky uveřejnění v informačním systému o veřejných zakázkách a Úředním věstníku. Jednací řízení bez uveřejnění se zahajuje odesláním výzvy, která může být zaslána i pouze jedinému zájemci.

48. V daném případě zadavatel postupoval v jednacím řízení podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, ačkoliv pro tento postup nebyly naplněny podmínky stanovené zákonem, jak dovodil Úřad výše. Zadavatel měl předmětnou veřejnou zakázku zadat v jiném druhu zadávacího řízení, přičemž zákon u nadlimitních veřejných zakázek (mimo veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění) ukládá zadavateli vždy povinnost uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení. Úřad konstatuje, že zadavatel se nemůže dovolávat toho, že se nedopustil správního deliktu s odkazem na svůj předchozí nezákonný postup. S ohledem na výše uvedené dospěl Úřad k závěru, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. c) zákona, když uzavřel smlouvu bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, ačkoli byl podle zákona povinen toto oznámení uveřejnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K uložení pokuty

49. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. c) se zadavatel rovněž dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit.

50. V šetřeném případě se zadavatel správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona dopustil tím, že pro zadání veřejné zakázky zvolil jednací řízení bez uveřejnění, aniž by dodržel podmínky stanovené v ustanovení § 23 zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a na veřejnou zakázku uzavřel smlouvu. Uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel dodržel postup stanovený zákonem a veřejnou zakázku zadal dle zákona v otevřeném nebo užším řízení, mohl obdržet i nabídky jiných uchazečů, kteří mohli nabídnout výhodnější plnění než jediný zadavatelem oslovený uchazeč. Dále se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona tím, že uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona, ačkoli byl podle zákona povinen toto oznámení uveřejnit.

51. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výši sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

52. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. V daném případě zadavatel naplnil skutkové podstaty různých správních deliktů.

53. S ohledem na uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné samostatně posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty.

54. Podle § 120 odst. 3 zákona se sazba pokuty stanovená podle výše citovaného § 120 odst. 2 písm. a) zákona zvyšuje na dvojnásobek, jestliže se zadavatel dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 zákona opakovaně. Správní delikt je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy došlo ke spáchání jakéhokoliv posledního správního deliktu podle § 120 odst. 1 zákona, neuplynulo 5 let. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

55. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z návrhu, který obdržel dne 23. 7. 2012. K uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky došlo dne 28. 6. 2012. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

56. Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) tohoto ustanovení.

57. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

58. V daném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona. Za oba správní delikty lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do výše 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

59. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správních deliktů, je v obou případech shodná, u obou správních deliktů je tedy s odkazem na § 120 odst. 2 písm. a) zákona shodná i možná sazba pokuty. Celková cena za recepční, úklidové a pokojské služby za měsíc byla sjednána ve výši 4 657 190,64 Kč bez DPH, avšak tato cena může být upravena na základě změny rozsahu plnění, jelikož rozsah a četnost služeb mohou být snižovány o aktuálně nevyužívané prostory. Vzhledem k tomu, že Úřad v šetřeném případě rozhoduje o správních deliktech ve vztahu k veřejné zakázce, jejíž cenu nelze z uzavřené smlouvy  ani z jiných podkladů správního řízení přesně určit, je nutné za horní hranici možné pokuty považovat v souladu s ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona částku 20 000 000 Kč.

60. S ohledem na to, že u obou správních deliktů je stanovena stejná výše pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce ukládat sankci za závažnější z obou deliktů. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a ke druhému přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

61. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy podle ustanovení § 118 odst. 2 zákona, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

62. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel svým postupem neumožnil účast dalších možných dodavatelů v zadávacím řízení a vyloučil tak zcela soutěžní prostředí. Vybraný uchazeč nebyl vystaven jakékoliv konkurenci, neproběhla žádná soutěž o cenu nebo ekonomickou výhodnost jeho nabídky. Nezákonné omezení, resp. v daném případě vyloučení principu soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, je jedním z vůbec nejzávažnějších porušení zákona. V důsledku uvedených skutečností nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mu mohli nabídnout výhodnější nabídku než uchazeč, se kterým byla smlouva uzavřena.

63. Jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl k tomu, že zadavatel se rovněž dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, když veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění přímo vybranému uchazeči, tedy bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona, ačkoli byl podle zákona povinen toto oznámení šetřené veřejné zakázky uveřejnit.

64. Při určení výměry pokuty Úřad v souladu s § 121 odst. 2 zákona přihlédl rovněž k tomu, že smlouva, jejímž předmětem je poskytování služeb, ve vztahu k nimž byl tímto rozhodnutím uložen zákaz plnění smlouvy, byla uzavřena již 28. 6. 2012, a to do doby než bude na základě řádného zadávacího řízení vybrán nový dodavatel služeb, konkrétně je ve smlouvě stanoven termín zahájení služeb od 1. 7. 2012 a ukončení poskytování služeb výpovědí s výpovědní lhůtou tří měsíců. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí z ní tedy bylo poskytováno plnění po dobu více než sedm měsíců. Jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl i k tomu, že zadavatel doposud nevybral na základě řádného otevřeného výběrového řízení dle zákona nového poskytovatele předmětných služeb, a že zadavatel odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění až 11. 1. 2013, tj. že od zadání veřejné zakázky z důvodu krajní naléhavosti uběhlo již více jak půl roku. Úřad dále přihlédl k tomu, že zadavatel nezadal veřejnou zakázku v nezbytně nutném rozsahu a v předmětném jednacím řízení bez uveřejnění zadal veřejnou zakázku v témže rozsahu jako v předchozích zadávacích řízeních (tedy i v otevřeném řízení). K tomuto závěru Úřad dospěl na základě vyjádření zadavatele k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ze dne 3. 8. 2012, ve kterém zadavatel uvedl, že je výhradním poskytovatelem ubytovacích služeb pro Armádu ČR, „přičemž pro potřeby Armády ČR je vyčleněno přibližně 62 % celkové ubytovací kapacity“, přesto však zadavatel s odkazem na krajně naléhavý případ uzavřel smlouvu na plnění původně poptávaných služeb v plném rozsahu. Prvek naléhavosti nelze automaticky vztahovat na celé plnění a odůvodňovat tak oprávněnost zadání celého plnění mimořádným způsobem – v jednacím řízení bez uveřejnění.

65. Úřad přihlédl i k tomu, že ve všech zadávacích řízeních předcházejících prošetřovanému zadávacímu řízení byla vydána předběžná opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu, a zadavatel tudíž věděl, že existuje pochybnost o souladu jeho postupu se zákonem, přesto zadavatel smlouvu na plnění veřejné zakázky uzavřel.

66. V této souvislosti Úřad konstatuje, že v daném případě nelze přesně porovnat rozsah, v jakém již bylo ze smlouvy plněno oproti rozsahu služeb, který by vybraný uchazeč na základě smlouvy poskytl za celou dobu jejího trvání. Důvodem je zejména skutečnost, že se jedná o smlouvu, jejíž plnění bude probíhat na základě objednání služeb v ubytovacích zařízeních zadavatele v rozsahu a četnostech dle přílohy č. 1 ke smlouvě na plnění veřejné zakázky. Ve smlouvě na plnění veřejné zakázky je stanoveno, že rozsah a četnost těchto služeb mohou být v průběhu plnění zadavatelem snižovány o aktuálně nevyužívané prostory, přičemž ani ukončení samotné smlouvy nelze odhadnout. Předmětem návrhu a tedy i správního řízení jsou všechny služby poskytované na základě smlouvy na plnění veřejné zakázky. Úřad konstatuje, že ani pokud by si vyžádal od zadavatele faktury za plnění služeb poskytovaných na základě smlouvy na plnění veřejné zakázky od jejího uzavření do doby vydání tohoto rozhodnutí, nemohl by ani pak přesně poměřit rozsah, v jakém byly tyto služby na základě smlouvy již plněny oproti jejich celkovému rozsahu, ve kterém by byly vybraným uchazečem poskytovány do doby ukončení smlouvy.

67. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

68. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu jako dostačující. Úřad uložil pokutu v 1/5 zákonné sazby, podle které mohl uložit pokutu až do výše 20 000 000 Kč (viz § 120 odst. 2 písm. a) zákona).

69. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel již uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění veřejné zakázky a nápravy tedy nelze dosáhnout. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.

K zákazu plnění smlouvy

70. Podle § 114 odst. 2 zákona lze po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podat návrh pouze proti uzavření smlouvy bez předchozího uveřejnění zadávacího řízení nebo proti porušení zákazu uzavření smlouvy, stanovenému tímto zákonem. Navrhovatel se může domáhat pouze uložení zákazu plnění smlouvy.

71. Podle § 110 odst. 7 zákona může návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.

72. Podle § 118 odst. 2 zákona Úřad svým rozhodnutím na základě návrhu podle § 114 odst. 2 zákona uloží zákaz plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, pokud se zadavatel

a) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, s výjimkou případů, kdy zadavatel uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona a postupoval v souladu s § 82 odst. 1 zákona, § 110 odst. 6 zákona a § 111 odst. 5 zákona,

b) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a současně správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, nebo

c) dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a současně postupuje podle § 82 odst. 3 zákona.

73. Z výše uvedeného ustanovení § 118 odst. 2 písm. a) zákona vyplývá, že zákaz plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku může Úřad uložit pouze na návrh, nikoliv z moci úřední. V šetřeném případě se navrhovatel domáhá uložení zákazu plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 písm. b) zákona. Jak vyplývá ze závěrů učiněných Úřadem, zadavatel se dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona a správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. c) zákona. V daném případě tedy nelze použít ustanovení § 118 odst. 2 písm. b) zákona, nýbrž ustanovení § 118 odst. 2 písm. a) zákona. Z tohoto již výše citovaného ustanovení zákona vyplývá, že základním předpokladem pro uložení zákazu plnění ze smlouvy je skutečnost, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona. To, že se zadavatel v šetřeném případě tohoto správního deliktu dopustil, dovodil Úřad již výše v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí.

74. Citované ustanovení § 118 odst. 2 písm. a) zákona vylučuje uložení zákazu plnění smlouvy v případě, kdy zadavatel uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona a postupoval v souladu s § 82 odst. 1 zákona, § 110 odst. 6 zákona a § 111 odst. 5 zákona. Obě podmínky tedy musí být splněny kumulativně.

75. Ve vztahu k dodržení postupu podle § 82 odst. 1 zákona, § 110 odst. 6 zákona a § 111 odst. 5 zákona Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že námitky podány nebyly, jsou relevantní pouze ta z uvedených ustanovení, která stanoví zadavateli zákaz uzavřít smlouvu před uplynutím lhůt pro podání námitek, v šetřeném případě konkrétně pak ustanovení § 110 odst. 6 zákona. Podle tohoto ustanovení ve spojení s § 110 odst. 5 zákona v případě, že zadavatel uveřejní dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona, lze podat námitky proti záměru uzavřít smlouvu bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení do 30 dnů od uveřejnění oznámení o záměru uzavřít smlouvu. Před uplynutím této lhůty nesmí zadavatel uzavřít smlouvu.

76. Oznámení o záměru uzavřít smlouvu je dobrovolné, je tedy na vůli zadavatele, zda se jej rozhodne uveřejnit. K tomuto Úřad uvádí, že v šetřeném případě nebylo dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona v informačním systému zveřejněno. S ohledem na výše uvedené Úřad uvádí, že navrhovatel nemohl zjistit, že zadavatel hodlá uzavřít s vybraným uchazečem smlouvu na poskytování úklidových a pokojských služeb, recepčních služeb a venkovních úklidů. Úřad tedy konstatuje, že zadavatel nezveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu, které by spolu s postupem v souladu s § 82 odst. 1 zákona § 110 odst. 6 zákona a § 111 odst. 5 zákona způsobilo nemožnost uložení nápravného opatření uložení zákazu plnění smlouvy.

77. Podle § 118 odst. 5 písm. b) zákona Úřad návrh zamítne, pokud byly zjištěny důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy podle odstavce 2 tohoto ustanovení, ale zadavatel prokáže naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle odstavce 3 nebo naplnění důvodu podle odstavce 4 tohoto ustanovení.

78. Podle § 118 odst. 3 zákona neuloží Úřad zákaz plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 zákona, pokud shledá, že důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, vyžadují pokračování plnění smlouvy. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou subjektu plnícího zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.

79. Z citovaného ustanovení § 118 odst. 3 zákona vyplývá, že zákaz plnění smlouvy nelze uložit, pokud v daném případě existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem.

80. Ve vztahu k zásadě ochrany veřejného zájmu Úřad předně uvádí, že tato zásada je rovněž spolu se zásadou legitimního očekávání a zásadou nestranného postupu a rovného přístupu uvedena mezi základními zásadami činnosti správních orgánů v § 2 odst. 4 správního řádu, podle něhož správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Pojem veřejný zájem je neurčitým právním pojmem, který musí být v případě potřeby ve správním řízení definován, a to s ohledem na konkrétní okolnosti projednávaného případu, neboť jeho obsah a rozsah se může měnit. Musí se jednat o takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy. Obecně platí, že správní orgány by neměly veřejný zájem samy aktivně konstruovat a definovat, veřejný zájem musí vyplývat vždy přímo z právní úpravy. V této souvislosti Úřad uvádí, že právní předpisy ve většině případů veřejný zájem přímo nedefinují, a ten je tak třeba dovodit ze smyslu a účelu příslušné právní úpravy. V konkrétním správním řízení může nastat i situace, kdy několik veřejných zájmů stojí proti sobě a objektivně není možné, aby přijaté řešení bylo v souladu se všemi veřejnými zájmy, které s rozhodovanou věcí souvisejí. Je pak na správním orgánu, aby pokud možno rozhodl tak, aby žádný z dotčených veřejných zájmů nebyl na úkor ostatních popřen.

81. V šetřeném případě zadavatel namítá, že uložení zákazu plnění smlouvy by vedlo k negativním dopadům na obranyschopnost státu a zároveň by způsobilo neplnění dohod uzavřených mezi členskými státy Severoatlantické aliance. Zadavatel k tomuto uvádí, že je výhradním poskytovatelem ubytovacích zařízení pro Armádu České republiky a v důsledku zákazu plnění smlouvy by byl ohrožen provoz těchto ubytovacích zařízení.

82. Podle zřizovací listiny zadavatele ze dne 26. 1. 2012 je Armádní Servisní, p. o. zřízena za účelem zabezpečení hospodaření s bytovým fondem, ubytovnami, rozvodným tepelným zařízením, odběrným tepelným zařízením a vodohospodářskými zařízeními rezortu Ministerstva obrany. K tomuto Úřad uvádí, že činnost zadavatele spočívající ve správě, provozování, reprodukci, údržbě a opravách nemovitého a movitého majetku státu a majetku převedeného smlouvou o změně příslušnosti hospodařit, nelze obecně označit za činnost provozovanou ve veřejném zájmu, avšak lze mít za to, že veřejným zájmem je vytvoření takových podmínek, aby bylo v co největší míře zachováno zabezpečení obrany území České republiky.

83. Předmět plnění smlouvy spočívá především v poskytování služeb spočívajících v úklidových a pokojských službách, recepčních službách a venkovních úklidech v zařízeních Armádní servisní, příspěvkové organizace, u nichž lze předpokládat, že je zadavatel odebírá za účelem zajištění provozu těchto zařízení. Dále lze předpokládat, že nemožnost odběru těchto služeb by výkon činnosti zadavatele mohla do značné míry ztížit a rovněž by znamenala omezení třetích subjektů, pro které zadavatel ubytovací zařízení provozuje (tedy i omezení ve vztahu k Armádě České republiky).

84. Současně je však třeba přihlédnout k tomu, že veřejný zájem je naplňován i prostřednictvím zadávání veřejných zakázek podle zákona. Účelem zadávacího řízení je zabezpečit soutěž dodavatelů o předmět veřejné zakázky, jejímž cílem je dosáhnout efektivního a hospodárného nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Zadavatel by měl zajistit, aby byly veřejné rozpočty spotřebovávány řádně a efektivně, na základě hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování některého z uchazečů.

85. S ohledem na uvedené je tak třeba posoudit, zda v konkrétním případě veřejný zájem, který v rámci své činnosti zajišťuje zadavatel, je spojen s důvody hodnými zvláštního zřetele, které vylučují uložení zákazu plnění smlouvy, resp. vyžadují pokračování plnění smlouvy. Vzhledem k tomu, že Úřad je v případě existence takových důvodů povinen zákaz plnění smlouvy neuložit, resp. návrh na jeho uložení podle § 118 odst. 5 písm. b) zákona zamítnout, je třeba § 118 odst. 5 písm. b) zákona vykládat restriktivně, přičemž důkazní břemeno ohledně existence důvodů hodných zvláštního zřetele nese osoba, která se jich dovolává. Ve vztahu k prokázání přítomnosti důvodů hodných zvláštního zřetele Úřad uvádí, že zadavatel v šetřeném případě poukazuje na provozní problémy, které by mu uložení zákazu plnění smlouvy způsobilo. I kdyby však tyto provozní problémy s přihlédnutím k činnosti zadavatele spočívající v úklidových a pokojských službách, recepčních službách a venkovních úklidech v zařízeních zadavatele bylo možné označit za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ustanovení § 118 odst. 3 zákona, v průběhu správního řízení nebylo prokázáno, že by tyto důvody odůvodňovaly platnost uzavřené smlouvy, která byla uzavřena z důvodu krajní naléhavosti, a to v neomezeném rozsahu jako u původně poptávaných služeb ve zrušeném řádném  zadávacím řízení. Tato skutečnost nevyplývá z vyjádření zadavatele ze dne 3. 8. 2012 ani z žádného jiného předloženého dokumentu. V této souvislosti Úřad uvádí, že ani zadavatel ve své argumentaci neobhajoval pokračování plnění smlouvy důvody hodnými zvláštního zřetele spojenými s veřejným zájmem, nýbrž ve svém vyjádření odkazoval na ustanovení § 118 odst. 4 zákona.

86. Podle § 118 odst. 4 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy, pokud by důsledky tohoto zákazu závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.

87. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel v šetřeném případě namítá, že uložení zákazu plnění smlouvy by vedlo k negativnímu dopadu na obranyschopnost státu a zároveň by způsobilo neplnění dohod uzavřených mezi členskými státy Severoatlantické aliance. Zadavatel k tomuto uvádí, že je výhradním poskytovatelem ubytovacích služeb pro Armádu České republiky a v důsledku zákazu plnění ze smlouvy by došlo k uzavření těchto ubytovacích zařízení. Dle názoru zadavatele jsou tak naplněny důvody pro pokračování plnění smlouvy ve smyslu § 118 odst. 4 zákona.

88. S ohledem na uvedené je tak třeba posoudit, zda v konkrétním případě důsledky zákazu plnění smlouvy na služby, které v rámci své činnosti zajišťuje zadavatel, mohou závažným způsobem ohrozit existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, a zda tedy vylučují uložení zákazu plnění smlouvy, resp. vyžadují pokračování plnění smlouvy.

89. Vzhledem k tomu, že Úřad je v případě existence takových důvodů povinen zákaz plnění smlouvy neuložit, resp. návrh na jeho uložení podle § 118 odst. 5 písm. b) zákona zamítnout, je třeba ustanovení § 118 odst. 5 písm. b) zákona vykládat restriktivně, přičemž důkazní břemeno ohledně existence důvodů hodných zvláštního zřetele nese osoba, která se jich dovolává.

90. S ohledem na tvrzení zadavatele ohledně naplnění důvodů vyžadujících pokračování plnění smlouvy s odkazem na ustanovení § 118 odst. 4 zákona je nutno zabývat se výkladem tzv. bezpečnostních zájmů ČR, které mají zásadní význam v souvislosti s vysloveným zákazem plnění ze smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku. Za účelem posouzení této otázky Úřad přihlédl k dokumentu Bezpečnostní strategie.

91. Bezpečnostní strategie České republiky, která byla přijata usnesením vlády ze dne 8. 9. 2011, je základním dokumentem bezpečnostní politiky České republiky a je členěna na čtyři základní části, které rozpracovávají přístup ČR k zajištění své bezpečnosti:

- východiska bezpečnostní politiky ČR,

- bezpečnostní zájmy ČR,

- bezpečnostní prostředí,

- strategie prosazování bezpečnostních zájmů.

92. Česká republika rozlišuje své bezpečnostní zájmy podle stupně důležitosti do tří kategorií: „životní“, „strategické“ a „další významné zájmy“. Životním zájmem je „zajištění svrchované existence, územní celistvosti a politické nezávislosti ČR, zachování všech náležitostí demokratického právního státu včetně záruky a ochrany základních lidských práv a svobod obyvatel“. Naplňování strategických zájmů napomáhá ochraně životních zájmů. Účelem prosazování dalších významných zájmů je přispět k zajištění životních a strategických zájmů a zvyšovat odolnost společnosti vůči bezpečnostním hrozbám.

93. Zákon o veřejných zakázkách v § 118 odst. 4 výslovně hovoří o „bezpečnostních zájmech České republiky“, proto bylo nezbytné zabývat se otázkou, zda uložením zákazu plnění ze smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku, kdy předmětem plnění jsou „úklidové a pokojské služby, recepční služby a venkovní úklidy“, dojde k závažnému ohrožení existence širšího obranného nebo bezpečnostního programu.

94. Předmětem veřejné zakázky je poskytnutí služeb spočívajících v úklidových a pokojských službách, recepčních službách a venkovních úklidech v zařízeních Armádní servisní, příspěvkové organizace.  Jak uvedl zadavatel ve výzvě k jednání ze dne 26. 6. 2012 „místem plnění jsou tedy jednotlivá zájmová ubytovací zařízení“ zadavatele (konkrétně ubytovny, domky, lesovny, svobodárny, bytové jednotky, internáty a koleje).

95. Na základě zřizovací listiny zadavatele ze dne 26. 1. 2012 je státní příspěvková organizace Armádní Servisní zřízena za účelem zabezpečení hospodaření s bytovým fondem, ubytovnami, rozvodným tepelným zařízením, odběrným tepelným zařízením a vodohospodářskými zařízeními rezortu Ministerstva obrany. Hlavní činnost této příspěvkové organizace je vymezena následovně:

a) správa, provozování, reprodukce, údržba a opravy nemovitého a movitého majetku státu, plnícího funkci bytového fondu rezortu Ministerstva obrany a majetku převedeného smlouvou o změně příslušnosti hospodařit,

b) správa, provozování, reprodukce, údržba a opravy tepelných zařízení a rozvodu tepla

c) správa, provozování, reprodukce, údržba a opravy čistíren odpadních vod a úpraven vod,

d) správa, provozování, reprodukce, údržba a opravy ubytovacích zařízení (ubytoven),

e) zabezpečení provozu, údržby, oprav a ostatních služeb u nemovitého a movitého majetku.

96. Pro úplnost Úřad uvádí, že původní název příspěvkové organizace „Správa vojenského bytového fondu Praha“ byl na základě zřizovací listiny ze dne 26. 1. 2012 změněn na název „Armádní Servisní, příspěvková organizace“.

97. V souvislosti s restriktivním výkladem ustanovení § 118 odst. 5 zákona Úřad uvádí, že pouhé konstatování zadavatele s odkazem na předmětné ustanovení zákona bez bližší specifikace dané situace, která by měla ohrozit obranyschopnost státu a neplnění mezinárodních dohod, nelze považovat za naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele vyžadujících pokračovaní plnění smlouvy. Důvody, které vedly k použití jednacího řízení bez uveřejnění jakožto i důvody pro pokračování plnění ze smlouvy, musí být uvedeny konkrétně mj. s ohledem na to, že nezákonný postup v jednacím řízení bez uveřejnění, kdy není uveřejněno oznámení zadávacího řízení, je jedním ze správních deliktů, pro které je Úřad oprávněn uložit zákaz plnění smlouvy. V návaznosti na výše uvedené Úřad shrnuje, že zadavatel neuvedl, k jakému konkrétnímu negativnímu dopadu na obranyschopnost státu by došlo, a zároveň ani neuvedl, jaké konkrétní uzavřené mezinárodní dohody by nebyly v souvislosti s vysloveným zákazem plnění smlouvy plněny.

98. V souvislosti se zákazem plnění smlouvy zadavatel odkázal na ustanovení § 118 odst. 4 zákona. Tento nový důvod, pro který Úřad nemůže vyslovit zákaz plnění smlouvy, byl do zákona přidán novelou zákona č. 258/2011 ze dne 4. srpna 2011, a to na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009. Touto novelou Česká republika splnila povinnost transponovat směrnici o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti. V této souvislosti je nutno zmínit, že zadavatel předmětnou veřejnou zakázku v žádném z vypsaných zadávacích řízení nezadával ve smyslu ustanovení § 10a zákona, tj. jako veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

99. Na základě výše uvedených skutečností Úřad uvádí, že činnost zadavatele spočívající v zabezpečení hospodaření s bytovým fondem, ubytovnami, rozvodným tepelným zařízením, odběrným tepelným zařízením a vodohospodářskými zařízeními rezortu Ministerstva obrany, nelze považovat za činnost, která by hrála významnou roli při zajišťování bezpečnostních zájmů České republiky. Zadavatel – Armádní servisní, příspěvková organizace není institucionálním nástrojem bezpečnostní politiky státu zodpovídající za bezpečnostní systém, jehož základní funkcí je pružně reagovat na vzniklé hrozby. Mezi bezpečnostními zájmy České republiky obsaženými v Bezpečnostní strategii České republiky a předmětem veřejné zakázky, tedy úklidovými, pokojskými a recepčními službami a venkovními úklidy v zařízeních zadavatele, které byly nezákonně zadány v jednacím řízení bez uveřejnění, nebyla shledána jakákoli souvislost. Na základě výše zjištěných skutečností Úřad konstatuje, že důsledky zákazu plnění smlouvy závažným způsobem nemohou ohrozit existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů České republiky.

100. Úřad tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. rozhodnutí a uložil zákaz plnění smlouvy. Zákaz plnění smlouvy uložil Úřad s účinností od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí z toho důvodu, že okolnosti případu umožňovaly zadat veřejnou zakázku na služby v řádném zadávacím řízení v souladu se zákonem. K tomuto Úřad uvádí, že zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky v červnu 2012, avšak do dnešního dne (tj. více jak sedm měsíců od uzavření smlouvy) přes dostatek času nevybral nového poskytovatele předmětných služeb na základě řádného otevřeného výběrového řízení dle zákona.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová otisk úředního razítka

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.  Armádní Servisní, příspěvková organizace, Podbabská 1, 160 00 Praha 6

2.  JUDr. Zdeněk Klapka, advokát, nám. T. G. Masaryka 8, 796 01 Prostějov

3.  GELST, spol. s r.o., Příkop 843/4, 602 00 Brno

4.  Bartoň a Partner s.r.o., Chválkovice 580, 779 00 Olomouc

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz