Rozhodnutí: R23/2013/VZ-17090/2013/310/MLr

Instance II.
Věc Vytvoření webové prezentace aktivit Ministerstva pro místní rozvoj ČR včetně činnosti Národního orgánu pro koordinaci
Účastníci
  1. Sprinx Systems, a.s.
  2. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
  3. Capgemini Czech Republic s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 152 odst. 5 písm. b) sř - rozklad zamítnut
Rok 2013
Datum nabytí právní moci 11. 9. 2013
Související rozhodnutí S553/2011/VZ-2610/2012/550/GSt
R23/2013/VZ-17090/2013/310/MLr
Dokumenty file icon dokument ke stažení 215 KB

 

Č. j.: ÚOHS-R23/2013/VZ-17090/2013/310/MLr

 

9. září 2013

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 21. 1. 2013, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 22. 1. 2013 navrhovatelem –

· společnosti Sprinx Systems, a.s., IČ 26770211, se sídlem Výchozí 118/6, 147 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 10. 2011 Mgr. Ing. Ladislavem Málkem, advokátem, se sídlem Sudoměřská 6, 130 00 Praha 3,

proti výrokům I. a II. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S553/2011/VZ-2610/2012/550/GSt ze dne 4. 1. 2013 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

· České republiky – Ministerstva pro místní rozvoj, IČ 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Vytvoření webové prezentace aktivit Ministerstva pro místní rozvoj ČR včetně činnosti Národního orgánu pro koordinaci“, zadávané dle ustanovení § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v otevřeném zadávacím řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 20. 7. 2011 pod evidenčním číslem 60062916, opraveno dne 12. 8. 2011, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 7. 2011 pod evidenčním číslem 2011/S 138 – 229618, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 13. 8. 2011,

 

 

 

a jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč –

· společnost Capgemini Czech Republic s.r.o., IČ 26033062, se sídlem Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6

jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ustanovení § 90 odst. 5 citovaného zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Výrok I. a II. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S553/2011/VZ-2610/2012/550/GSt z dne 4. 1. 2013

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jenž je dle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]), příslušný k dohledu nad dodržováním citovaného zákona, obdržel dne 11. 11. 2011 návrh společnosti Sprinx Systems, a.s., IČ 26770211, se sídlem Výchozí 118/6, 147 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“), na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů veřejného zadavatele – České republiky – Ministerstva pro místní rozvoj, IČ 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Vytvoření webové prezentace aktivit Ministerstva pro místní rozvoj ČR včetně činnosti Národního orgánu pro koordinaci“ (dále jen „veřejná zakázka“) v otevřeném zadávacím řízení dle ustanovení § 27 zákona, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 20. 7. 2011 pod evidenčním číslem 60062916, opraveno dne 12. 8. 2011, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 7. 2011 pod evidenčním číslem 2011/S 138 – 229618, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 13. 8. 2011.

2. Úřad ve správním řízení z článku 3.1 zadávací dokumentace k veřejné zakázce zjistil, že „předmětem veřejné zakázky je návrh, vytvoření a servisní podpora webové prezentace aktivit Ministerstva pro místní rozvoj ČR včetně aktivit Národního orgánu pro koordinaci. Součástí předmětu plnění je také dodávka redakčního systému a komplexní řešení provozu portálu v kolokačním centru včetně připojení do internetu“. Z téhož článku Úřad zjistil, že veřejné i neveřejné části prezentace musí respektovat mnohostranné zaměření MMR ČR (rozuměj Ministerstva pro místní rozvoj), platný Logo manuál MMR ČR a pravidla povinné publicity Operačního programu Technická pomoc 2007-2013 (dále jen „OPTP“).

3. Na základě článku 3.3 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že „návrh i realizace musí respektovat platný Logo manuál MMR ČR, který je Přílohou č. 2 zadávací dokumentace, a pravidla povinné publicity OPTP publikované na adrese: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/Operacni-program-Technicka-pomoc/Dokumenty“.

4. Úřad z článku 12. 1. b) zadávací dokumentace zjistil, že nabídka musí splňovat pravidla publicity OPTP, publikované na adrese: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/Operacni-program-Technicka-pomoc/Dokumenty.

5. Na základě článku 12.2 zadávací dokumentace učinil Úřad skutkové zjištění o tom, že „nabídka bude obsahovat rovněž dva variantní grafické návrhy designu kompletní prezentace, tedy tří portálů a intranetu“.

6. Úřad ze strany 16, 32, 50 a 58 nabídky navrhovatele zjistil, že všechny prvky portálu www.strukturalni-fondy.cz ve Variantě 1 nabídky navrhovatele „obsahují pozitivní variantu logotypu EU na černém podkladu“.

7. Úřad učinil na základě Logo manuálu OPTP skutkové zjištění o tom, že „varianty loga EU jsou zpracovány na stranách 10 až 13 Logo manuálu OPTP. Varianty loga „EU + TEXT“ jsou zpracovány na stranách 14 až 16 Logo manuálu OPTP. Strany 17 až 19 Logo manuálu OPTP obsahují varianty loga „OPTP + EU + TEXT“, strany 20 až 22 Logo manuálu OPTP obsahují varianty loga „OPTP + EU + TEXT POD VLAJKOU“, strany 24 až 26 Logo manuálu OPTP obsahují varianty loga „OPTP + EU + MMR“ a strany 28 až 30 Logo manuálu OPTP obsahují varianty loga „OPTP + EU + NOK + MMR““. Úřad na základě Logo manuálu OPTP dospěl následně k věcnému závěru, že Logo manuál OPTP neobsahuje „pozitivní variantu logotypu EU na černém podkladu, kterou navrhovatel použil v návrhu portálu www.strukturalni-fondy.cz u Varianty 1 na stranách 16, 32, 50 a 58 své nabídky“.

8. Úřad z nabídky navrhovatele zjistil, že na stranách 18, 19, 34, 35, 52, 53, 60 a 61 nabídky „zařadil návrh portálu www.strukturalni-fondy.cz (Varianta 2)“, a dále zjistil, že všechny prvky návrhu portálu www.strukturalni-fondy.cz (Varianta 2) obsahují ve svém záhlaví logo MMR ČR v šedomodré barvě umístněné na sytě modrý podklad. Úřad zjistil z Logo manuálu MMR ČR, že tento manuál obsahuje kapitoly upravující barevné provedené loga MMR ČR, dle skutkového zjištění Úřadu se jedná o kapitoly 1.2, 1.2.1 a 1.2.2. Na základě Logo manuálu MMR ČR Úřad dospěl k věcnému zjištění o tom, že „uvedený Logo manuál neobsahuje šedomodré provedení loga MMR ČR umístěné na sytě modrý základ, [sic] tak jak ho navrhovatel použil na stranách 18, 19, 34, 35, 52, 53, 60 a 61 u Varianty 2 v záhlaví návrhu portálu www.strukturalni-fondy.cz“.

9. Úřad na základě rozhodnutí zadavatele ze dne 10. 10. 2011 učinil skutkové zjištění, že zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení s odkazem na ustanovení § 76 odst. 6 zákona, a to z důvodu, že „nabízené plnění neodpovídá požadavku zadavatele na předmět veřejné zakázky podle zadávací dokumentace“. Úřad zjistil, že „konkrétní důvody pro vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení byly zadavatelem popsány následovně:

a) U Varianty 1 došlo k opakovanému porušení Logo manuálu, když bylo pro návrh portálu www.mmr.cz užito v titulcích a dalších grafických prvcích patkové písmo, které platný Logo manuál zadavatele nepřipouští.

b) U Varianty 1 v případě návrhu portálu www.strukturálni-fondy.cz nebyla dodržena pravidla povinné publicity Operačního programu Technická pomoc 2007-2013 (dále jen „OPTP“). Platný Logo manuál OPTP neumožňuje pozitivní variantu logotypu EU na černém podkladu, ale výhradně na modrém. Černobílá verze je možná pouze v negativní variantě.

c) U Varianty 2 došlo v záhlaví návrhu portálu www.strukturálni-fondy.cz k porušení Logo manuálu MMR ČR, kdy bylo logo MMR ČR provedeno v šedomodré barvě a umístěno na sytě modrý podklad. Tuto variantu však platný Logo manuál MMR ČR nepřipouští“.

10. Rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení bylo doručeno navrhovateli dne 10. 10. 2011. Navrhovatel uplatnil proti výše uvedenému rozhodnutí zadavatele dne 24. 10. 2011 námitky, kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 2. 11. 2011 nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách zadavatele ze dne 2. 11. 2011 navrhovatel obdržel téhož dne. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách v souladu se zákonem, podal dne 11. 11. 2011 u Úřadu návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, kterým se domáhal zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 10. 10. 2011.

11. Navrhovatel v návrhu spatřuje porušení zákona zadavatelem v tom, že zadavatel nesrozumitelně a nejasně uvedl v rozhodnutí ze dne 10. 10. 2011 důvody vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že z rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele vyplývá, že zadavatel vyloučil navrhovatele s odkazem na ustanovení § 76 odst. 1 zákona, přičemž dle navrhovatele v průvodním dopise, kterým bylo rozhodnutí o vyloučení navrhovateli oznámeno, zadavatel uvedl i odkaz na ustanovení § 71 odst. 10 zákona jako důvod vyloučení navrhovatele.

12. Navrhovatel v podaném návrhu uvádí, že vyloučením z účasti v zadávacím řízení byl diskriminován, a zároveň v důsledku vyloučení navrhovatele zadavatel nepřípustně ovlivnil výběr nevhodnější nabídky.

13. K důvodu vyloučení (uvedeném v odstavci 9 písm. a) tohoto rozhodnutí) navrhovatel uvádí, že Logo manuál MMR ČR neobsahuje žádnou kapitolu o možnostech použití písma na webu a v nadpisech na webu, dále že z článku 3.3 zadávací dokumentace vyplývá, že „návrh a realizace musí respektovat…“. Dle navrhovatele uvedené neznamená, že nabídka musí být ve stoprocentním souladu s Logo manuálem MMR ČR. Navrhovatel konstatuje, že jeho nabídka zadavatelem stanovené požadavky (podmínky) splňuje, protože navrhovatelem předložený způsob řešení umožňuje provedení libovolné změny přímo zadavatelem.

14. K dalšímu důvodu vyloučení (uvedeném v odstavci 9 písm. b) tohoto rozhodnutí) navrhovatel v návrhu uvádí, že „loga tvořící logotyp EU jsou v daném případě použity jako grafický prvek, nikoliv jako prvek oficiální publicity“; dle navrhovatele návrh Varianty 2 pak plně koresponduje s požadovaným logotypem EU, a tudíž je zcela bezvadný a způsobilý k hodnocení.

15. K důvodu vyloučení (uvedeném v odstavci 9 písm. c) tohoto rozhodnutí) navrhovatel v návrhu uvádí, že „Varianta 2 plně respektuje Logo manuál MMR ČR s tím že pokud v rámci grafického řešení návrhu uchazeče použil námět loga, pak to neznamená, že takové logo nesprávně zobrazil, neboť cílem grafika není v takovém případě tvorba loga“. Dle navrhovatele všechny tři důvody jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení jsou formálními pochybeními.

16. Dne 2. 1. 2012 obdržel Úřad podání navrhovatele, označené jako „Doplnění návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele dle § 113 zákona – vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení“, ve kterém navrhovatel uvedl, že zadavatel vedl nadstandartní komunikaci s jediným nevyloučeným vybraným uchazečem, jejímž účelem bylo dodatečné odstranění chyb v nabídce podané tímto uchazečem. Navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil také ustanovení § 81 odst. 3 zákona, když nezaslal rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky navrhovateli.

17. Dne 23. 2. 2012 Úřad obdržel od navrhovatele podání ze dne 22. 2. 2012, označené jako „Doplnění návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele podle § 113 zákona – vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení“, ve kterém navrhovatel opětovně uvedl, že zadavatel porušil ustanovení § 81 odst. 3 zákona, když dosud nezaslal navrhovateli rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, a dále uvedl, že zadavatel již uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, a proto požádal navrhovatel Úřad, aby prošetřil postup zadavatele „v souvislosti s možným porušením § 82 odst. 1 zákona“. Navrhovatel v citovaném podání dále požádal Úřad, aby prověřil, zda bylo ke všem uchazečům zadávacího řízení postupováno rovným způsobem, a zda nebyl některý z uchazečů znevýhodněn nebo diskriminován tím, že „ustanovení § 76 zákona nebylo aplikováno jen ve prospěch jednoho z uchazečů“.

18. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S553/2011/VZ-19220/2011/540/GSt ze dne 8. 12. 2011 určil účastníkům správního řízení lhůtu do 3. 1. 2012, ve které byli účastníci oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu do 5. 1. 2012 pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

19. Úřad v odůvodnění usnesení č. j. ÚOHS-S553/2011/VZ-1291/2012/550/GSt ze dne 20. 1. 2012 oznámil účastníkům, že obdržel podání navrhovatele ze dne 2. 1. 2012 označené jako „Doplnění návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele podle § 113 zákona – vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení“, zároveň ve výroku citovaného usnesení Úřad určil účastníkům správního řízení lhůtu do 2. 2. 2012, ve které byli účastníci oprávněni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

20. Úřad v odůvodnění usnesení č. j. ÚOHS-S553/2011/VZ-4014/2012/550/GSt ze dne 28. 2. 2012 také oznámil účastníkům, že obdržel podání navrhovatele ze dne 22. 2. 2012 označené jako „Doplnění návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele podle § 113 zákona – vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení“, zároveň ve výroku citovaného usnesení Úřad určil účastníkům správního řízení lhůtu do 9. 3. 2012, ve které byli účastníci oprávněni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

21. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S553/2011/VZ-19586/2011/540/GSt ze dne 28. 12. 2011 Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu.

II. Napadené rozhodnutí

22. Úřad po posouzení toho, co ve správním řízení vyšlo najevo, vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S553/2011/VZ-2610/2012/550/GSt ze dne 4. 1. 2013 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

23. Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí rozhodl tak, že „návrh (…), se v části týkající se vyloučení jmenovaného navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že nabízené plnění neodpovídá požadavku zadavatele na předmět veřejné zakázky podle zadávací dokumentace, podle ust. § 118 odst. 4 písm. a) zákona (…) zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření…“.

24. Úřad uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí ustanovení § 74 odst. 1 zákona, 76 odst. 1 zákona a 76 odst. 6 zákona jako ustanovení aplikovatelná na zjištěný stav věci.

25. Úřad výše uvedený výrok odůvodnil tak, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když navrhovatele vyloučil z účasti v  zadávacím řízení z důvodu „nedodržení pravidel povinné publicity OPTP, neboť Logo manuál OPTP neumožňuje pozitivní variantu logotypu EU na černé podkladu, kterou navrhovatel použil na stranách 16, 32, 50 a 58 ve své nabídce u Varianty 1 návrhu portálu www.strukturalni-fondy.cz“.

26. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel na několika místech zadávací dokumentace stanovil povinnost uchazečů při vypracování nabídky respektovat či splňovat pravidla povinné publicity OPTP, resp. stanovil povinnost plně a bezvýhradně respektovat požadavky vymezené zadávacími podmínkami při zpracování nabídky.

27. Úřad rovněž v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že současně zadavatel uchazeče upozornil, že neakceptování požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci bude považováno za nesplnění zadávacích podmínek s možným následným vyloučením daného uchazeče z účasti v zadávacím řízení.

28. Úřad následně nepřijal argument navrhovatele, že použití loga tvořícího logotyp EU u Varianty 1 bylo použito jako grafický prvek, ne jako prvek publicity, protože dle Úřadu „ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatel stanovil výjimku, že v případě, že logo bude uchazečem v nabídce použito jako grafický prvek, a ne jako prvek oficiální publicity, budou moci uchazeči nedodržet pravidla oficiální publicity OPTP“.

29. Úřad při posouzení dalšího důvodu vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení dospěl k právnímu závěru, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když navrhovatele vyloučil z účasti v zadávacím řízení z důvodu porušení Logo manuálu MMR ČR, neboť Logo manuál MMR ČR neumožňuje šedomodré provedení loga MMR ČR na modrém podkladu, které navrhovatel použil v nabídce na stranách 18, 19, 34, 35, 52, 53, 60 a 61 u Varianty 2 v záhlaví návrhu portálu www.strukturalni-fondy.cz.

30. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel na několika místech zadávací dokumentace stanovil povinnost uchazečů respektovat platný Logo manuál MMR ČR, resp. stanovil povinnost uchazečů plně a bezvýhradně respektovat požadavky vymezené zadávacími podmínkami při zpracování své nabídky. Úřad rovněž dospěl k závěru, že současně zadavatel uchazeče upozornil, že neakceptování požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci bude považováno za nesplnění zadávacích podmínek s možným následným vyloučením daného uchazeče z účasti v zadávacím řízení.

31. K možnému porušení ustanovení § 6 zákona zadavatelem při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení Úřad uvedl, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 10. 10. 2011 uvedl konkrétní nesplnění požadavků zadávacích podmínek navrhovatelem, následně Úřad přezkoumal „zadavatelem uváděné nesplnění požadavků na předmět plnění definovaných v zadávací dokumentaci“ a dospěl k závěru, že navrhovatel byl vyloučen oprávněně. Úřad na základě výše uvedeného uzavřel, že vyloučením navrhovatele nedošlo k jeho diskriminaci a nebylo v této souvislosti porušeno ustanovení § 6 zákona.

32. Úřad dále konstatoval, že má za prokázané, že nedodržení pravidel povinné publicity Operačního programu TP u Varianty 1 v případě návrhu portálu www.strukturalni-fondy.cz a porušení Logo manuálu MMR ČR u Varianty 2 v případě návrhu portálu www.strukturalni-fondy.cz, bylo dostatečným důvodem k tomu, aby zadavatel vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. S odkazem na konstantní soudní judikaturu (dle rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 2/99 je zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod) považoval Úřad za nadbytečné přezkoumávat další navrhovatelem napadené skutečnosti týkající se vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, neboť jejich přezkoumání by již nemohlo mít vliv na výsledek napadeného rozhodnutí.

33. Úřad ve výroku II. napadeného rozhodnutí rozhodl tak, že „návrh navrhovatele (…), se ve všech částech návrhu neuvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tj. v částech týkající se namítané nesrozumitelnosti úkonu zadavatele – vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, namítaného porušení § 76, § 6, § 81 odst. 3, § 82 odst. 1 zákona, podle ust. § 118 odst. 4 písm. c) zákona (…) zamítá, neboť návrh v těchto částech nebyl podán oprávněnou osobou“.

34. Úřad na základě námitek navrhovatele ze dne 24. 10. 2011 učinil věcný závěr, že navrhovatelem v návrhu namítaná nesrozumitelnost úkonu zadavatele – vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení není obsahem námitek ze dne 24. 10. 2011. Úřad posoudil, že navrhovatel v případě namítané nesrozumitelnosti nepodal řádné námitky dle zákona. Úřad konstatoval, že podání řádných a včasných námitek ve smyslu ustanovení § 110 odst. 7 věty šesté zákona je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele v téže věci. Úřad následně uzavřel, že „navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku, aby se ve vztahu k namítané skutečnosti, stal osobou oprávněnou pro podání návrhu, kterou v daném případě bylo mimo jiné podání předchozích řádných námitek“.

35. Úřad na základě námitek navrhovatele ze dne 24. 10. 2011 učinil věcný závěr, že obsahem námitek není navrhovatelem namítané porušení § 6 zákona tím, že zadavatel vyloučil z účasti v zadávacím řízení celkem čtyři z pěti uchazečů, a to pro obdobné formální důvody. Navrhovatel v návrhu v této souvislosti uvedl, že žádá Úřad, aby prověřil, zda bylo ke všem uchazečům zadávacího řízení přistupováno rovným způsobem, zda některý z nich nebyl znevýhodněn nebo diskriminován. Úřad posoudil, že navrhovatel uvedené porušení zákona neuvedl již v námitkách ze dne 24. 10. 2011. Úřad konstatoval, že podání řádných a včasných námitek ve smyslu ustanovení § 110 odst. 7 věty šesté zákona je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele v téže věci. Úřad následně uzavřel, že „navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku, aby se ve vztahu k namítané skutečnosti, stal osobou oprávněnou pro podání návrhu, kterou v daném případě bylo mimo jiné podání předchozích řádných námitek“.

36. Úřad na základě námitek navrhovatele ze dne 24. 10. 2011 učinil věcný závěr, že jejich obsahem není v návrhu namítané porušení ustanovení § 76 zákona; navrhovatel v návrhu požádal Úřad, aby prověřil, zda ustanovení § 76 nebylo aplikováno jen ve prospěch jednoho z uchazečů. Úřad posoudil, že navrhovatel uvedené porušení zákona neuvedl již v námitkách ze dne 24. 10. 2011. Úřad konstatoval, že podání řádných a včasných námitek ve smyslu ustanovení § 110 odst. 7 věty šesté zákona je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele v téže věci. Úřad následně uzavřel, že „navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku, aby se ve vztahu k namítané skutečnosti, stal osobou oprávněnou pro podání návrhu, kterou v daném případě bylo mimo jiné podání předchozích řádných námitek“.

37. Úřad na základě námitek navrhovatele ze dne 24. 10. 2011 učinil věcný závěr, že jejich obsahem není v doplnění návrhu namítané porušení ustanovení § 81 odst. 3 zákona spočívající v tom, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel dosud neoznámil navrhovateli. Úřad posoudil, že navrhovatel uvedené porušení zákona neuvedl již v námitkách ze dne 24. 10. 2011. Úřad konstatoval, že podání řádných a včasných námitek ve smyslu ustanovení § 110 odst. 7 věty šesté zákona je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele v téže věci. Úřad následně uzavřel, že „navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku, aby se ve vztahu k namítané skutečnosti, stal osobou oprávněnou pro podání návrhu, kterou v daném případě bylo mimo jiné podání předchozích řádných námitek“.

38. Úřad na základě námitek navrhovatele ze dne 24. 10. 2011 učinil věcný závěr, že jejich obsahem není v doplnění návrhu namítané porušení ustanovení § 82 odst. 1 zákona, když zadavatel dle navrhovatele uzavřel před uplynutím lhůty pro podání nabídek smlouvy s vybraným uchazečem smlouvu. Úřad posoudil, že navrhovatel uvedené porušení zákona neuvedl již v námitkách ze dne 24. 10. 2011. Úřad konstatoval, že podání řádných a včasných námitek ve smyslu ustanovení § 110 odst. 7 věty šesté zákona je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele v téže věci. Úřad následně uzavřel, že „navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku, aby se ve vztahu k namítané skutečnosti, stal osobou oprávněnou pro podání návrhu, kterou v daném případě bylo mimo jiné podání předchozích řádných námitek“.

39. Na základě výše uvedeného Úřad ve výroku II. napadeného rozhodnutí návrh v částech týkající se namítané nesrozumitelnosti úkonu zadavatele – vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, namítaného porušení § 76, § 6, § 81 odst. 3, § 82 odst. 1 zákona, s odkazem na ustanovení § 118 odst. 4 písm. c) zákona zamítl.

40. Úřad ve výroku III. napadeného rozhodnutí rozhodl tak, že „zadavatel (…) se při zadávání veřejné zakázky (…) dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona (…) tím, že při uzavírání smlouvy ze dne 8. 2. 2012 postupoval v rozporu s § 82 odst. 1 cit. zákona, a uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 24. 10. 2011“. Úřad ve výroku IV. napadeného rozhodnutí uložil zadavateli za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku III. napadeného rozhodnutí pokutu ve výši 100 000 Kč.

III. Námitky rozkladu

41. Navrhovatel doručil Úřadu dne 22. 1. 2013 rozklad ze dne 21. 1. 2013 proti napadenému rozhodnutí; ze správního spisu vyplývá, že navrhovateli bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 7. 1. 2013. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.

42. Navrhovatel v uplatněném rozkladu ze dne 21. 1. 2013 napadá výroky I. a II. napadeného rozhodnutí. Navrhovatel se domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v jeho výrocích I. a II. zrušil, a dále, aby „úřadem bylo uloženo nápravné opatření podle § 118 odst. 2 písm. b) zákona v rozhodném znění (tj. aby úřad uložil zákaz plnění smlouvy uzavřené na předmětnou veřejnou zakázku z důvodu, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) a d) zákona“.

Nezákonnost výroku I. napadeného rozhodnutí

43. Navrhovatel vytýká napadenému rozhodnutí nepřezkoumatelnost „správní úvahy“ Úřadu. Navrhovatel konstatuje, že mezi zadavatelem a navrhovatelem není sporné to, jak má být zobrazen logotyp EU či logo MMR ČR podle platných dokumentů.

44. Navrhovatel v této souvislosti v podaném rozkladu uvádí, že „pokud v rámci grafického řešení návrhu použil námět loga, pak to neznamená, že takové logo nesprávně zobrazil, neboť cílem grafika není v takovém případě tvorba loga“. Navrhovatel dále uvádí, že „jinými slovy to co zadavatel prezentuje, jako nesprávně zobrazené logo není logem, nýbrž běžným grafickým prvkem. Navrhovatel tedy opakovaně uvádí (a nikdy neučinil opačné stanovisko, přičemž jen navrhovatel je oprávněn učinit výklad jím použitých grafických prvků), že logotyp EU a logo MMR ČR v nabídce správce použil a zobrazil“ (citováno dle rozkladu bez podtržení a zvýraznění textu).

45. Navrhovatel uvádí, že není možné, aby zadavatel i Úřad posoudil navrhovatelem použité grafické prvky v nabídce jako loga, a následně není ani možné „dovozovat chyby na zobrazení něčeho, co není logem (logotypem), ani to tak nikdy nebylo ze strany navrhovatele myšleno“.

46. Navrhovatel uvádí, že „pokud tedy měl zadavatel pochybnost o správnosti použití loga, měl se dotázat navrhovatele, zda zobrazený grafický prvek má představovat logo (logotyp) či nikoliv“.

Úřad se nevypořádal se všemi námitkami, které uplatnil ve správním řízení navrhovatel

47. Navrhovatel v podaném rozkladu uvádí, že v podání ze dne 2. 1. 2012 namítal, že „při nahlédnutí do příslušného správního spisu dne 2. 1. 2012 (…) bylo zástupcem stěžovatele zjištěno, že zadavatel vedl (…) nadstandardní komunikaci s jedním ze soutěže nevyloučeným uchazečem, jejímž účelem bylo dodatečné odstranění chyb v tímto uchazečem podané nabídce“, a dále, že v případě vybraného uchazeče se zadavatel „spokojil s tvrzením tohoto uchazeče, že podkladová plocha, na které je umístěno logo MMR ČR v rámci Varianty 2 je v souladu s bodem 1.5.2. Logo manuálu MMR ČR a neprovedl jakékoliv kontrolní objektivní srovnání…“. Navrhovatel dále v podaném rozkladu uvádí obsah svého podání ze dne 2. 1. 2012, dle kterého zadavatel v případě nabídky vybraného uchazeče „akceptoval v době podání neúplnou nabídku (…), neboť připustil ořez stránky tvořící návrh portálu www.strukturalni-fondy.cz u Varianty 2 (…) rovněž požadavek zadavatele uvedený pod bodem 1 v dopise ze dne 19. 9. 2011 na vysvětlení rozporu mezi obsahem nabídky a obsahem smlouvy (…) je nutné považovat za přesahující režim vysvětlení nabídky dle § 76 odst. 3 zákona…“. Navrhovatel vytýká Úřadu, že se v napadeném rozhodnutí výše uvedeným vůbec nezabýval.

 

 

Nezákonnost výroku II. napadeného rozhodnutí

48. Navrhovatel v podaném rozkladu uvádí, že závěr Úřad o tom, že navrhovatelem namítaná porušení neuvedl v námitkách ve smyslu ustanovení § 110 odst. 7 zákona, je neopodstatněný, neboť navrhovatel učinil doplnění návrhu teprve poté, co měl možnost seznámit se obsahem správního spisu, a následně poté, co zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

49. Navrhovatel dále vytýká, že porušení ustanovení § 6 zákona „v sobě implikuje, jak to vyplývá z ust. § 114 odst. 1 zákona, každý úkon, který je předmětem návrhu na přezkoumání úkonu zadavatele podaného k úřadu“. Navrhovatel uvádí, že bylo na Úřadu, aby se náležitě vypořádal i s dalšími námitkami uvedenými navrhovatelem v doplnění návrhu a případně zahájil řízení z moci úřední, místo toho se dle navrhovatele Úřad nevypořádal s námitkou spočívající v porušení zásady zákazu nediskriminace ve smyslu ustanovení § 6 zákona zadavatelem

50. Navrhovatel v podaném rozkladu v této souvislosti opětovně žádá, „aby v rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele bylo rovněž přezkoumáno, zda obdobné formální důvody mající vést dle názoru zadavatele k vyloučení z účasti v zadávacím řízení neexistují rovněž v rámci nabídky, kterou podal jediný z účasti v zadávacím řízení nevyloučený uchazeč“.

IV. Řízení o rozkladu

51. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s ustanovením § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), předal správní spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu.

52. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S553/2011/VZ-1643/2013/521/GSt ze dne 24. 1. 2013 určil zadavateli a vybranému uchazeči lhůty, v níž byli oprávněni vyjádřit se k podanému rozkladu a jeho doplnění.

53. Úřad obdržel dne 29. 1. 2013 vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém navrhuje, aby byl podaný rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno. Zadavatel uvádí, že základním účelem Logo manuálu MMR ČR je určit závazným způsobem korporátní identitu zadavatele; dle zadavatele je nelogickým výkladem, že pravidla Logo manuálu lze libovolně a kdykoliv obcházet na základě tvrzení, že se nejedná o logo zadavatele, ale pouze o „běžný grafický prvek“. Zadavatel dále k důvodům rozkladu směřujícím do výroku I. napadeného rozhodnutí uvádí, že „tak ustanovení § 266 odst. 4 obchodního zákoníku určuje, že projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící dvojí výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži té strany, která jako první tohoto výrazu v nabídce použila. Pokud nyní navrhovatel tvrdí, že v nabídce použil „běžný grafický prvek“ s „námětem loga zadavatele“, je to samo o sobě nevěrohodné – ale připusťme to pro účely následující argumentace. Rozhodující totiž je, že navrhovatel v rozkladu nepřímo připouští, že běžný grafický prvek objektivně mohl zadavatel (i ÚOHS) pochopit jako nepřípustný způsob vyobrazení svého loga (byl s ním zaměnitelný), a tak i implicitně připouští, že je povinen strpět, aby se s ním na základě § 266 odst. 4 obchodního zákoníku jednalo tak, jako kdyby v nabídce skutečně použil nepřípustný způsob zobrazení loga“. K návrhu na vydání zákazu plnění smlouvy zadavatel uvádí, že „oprávnění podat návrh na zákaz plnění smlouvy proto zaniklo o 30 dní později (v březnu 2012) a nyní již návrh podat nelze“.

54. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí v rozsahu jeho výroků I. a II., a řízení s právními předpisy, správnost rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

55. Úřad tím, že výrokem I. napadeného rozhodnutí zamítl návrh navrhovatele v části týkající se vyloučení jmenovaného navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že nabízené plnění neodpovídá požadavku zadavatele na předmět veřejné zakázky podle zadávací dokumentace, s odkazem na ustanovení § 118 odst. 4 písm. a) zákona, rozhodl správně a zákonně.

56. Úřad tím, že výrokem II. napadeného rozhodnutí zamítl návrh navrhovatele  ve všech částech návrhu neuvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tj. v částech týkající se namítané nesrozumitelnosti úkonu zadavatele – vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, namítaného porušení § 76, § 6, § 81 odst. 3, § 82 odst. 1 zákona, s odkazem na ustanovení § 118 odst. 4 písm. c) zákona rozhodl správně a zákonně.

57. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, na základě kterých jsem rozhodl potvrdit výroky I. a II. rozkladem napadeného rozhodnutí a navrhovatelem uplatněný rozklad zamítnout.

V. K námitkám rozkladu

Nezákonnost výroku I. napadeného rozhodnutí

58. Navrhovatel vytýká napadenému rozhodnutí nepřezkoumatelnost a dále, že nelze posoudit jím použité grafické prvky v nabídce jako loga, a následně „dovozovat chyby na zobrazení něčeho, co není logem (logotypem), ani to tak nikdy nebylo ze strany navrhovatele myšleno“.

59. Nejprve posoudím, zda napadené rozhodnutí ve výroku I. je přezkoumatelné, neboť posouzení toho, zda rozhodnutí správního orgánu je přezkoumatelné, z povahy věci předchází vlastnímu posouzení toho, zda rozhodnutí je v souladu se zákonem.

60. Výrok I. napadeného rozhodnutí, kterým Úřad zamítl návrh navrhovatele v části týkající se vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu, že nabízené plnění neodpovídá požadavku zadavatele na předmět veřejné zakázky podle zadávací dokumentace s odkazem na ustanovení § 118 odst. 4 písm. a) zákona, je zcela dostačující, pregnantní a v neposlední řadě plně přezkoumatelný a srozumitelný i ve vztahu k ostatním výrokům. Ve výroku I. napadeného rozhodnutí není řešena tatáž otázka, která by byla rovněž řešena v ostatních výrocích napadeného rozhodnutí; v takovém případě by napadené rozhodnutí trpělo nesrozumitelností. Výrok I. napadeného rozhodnutí je rovněž zcela v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 věta první správního řádu, dle kterého se ve výrokové části uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu.

61. Samotné odůvodnění výroku I. napadeného rozhodnutí rovněž dostálo zákonným požadavkům přezkoumatelnosti rozhodnutí. Úřad přesvědčivě a zákonně posoudil (odstavec 73. napadeného rozhodnutí), že „zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když navrhovatele vyloučil z účasti v šetřeném zadávacím řízení z důvodu nedodržení pravidel povinné publicity, neboť Logo manuál OPTP neumožňuje pozitivní variantu logotypu EU na černém podkladu, kterou navrhovatel použil na stranách 16, 32, 50 a 58 ve své nabídce u Varianty 1 návrhu portálu www.strukturalni-fondy.cz“.

62. Právě citovaný závěr Úřadu má zcela oporu ve zjištěném stavu věci, který Úřad zjistil věcně správně a v zákonném rozsahu ve smyslu ustanovení § 3 správního řádu. Úřad náležitě a pečlivě zjistil požadavky zadavatele v zadávacích podmínkách na zpracování nabídky, resp. návrhu (odstavce 63, 64, 65, 66, 67), včetně přesného označení stran obsahující jednotlivé varianty loga EU v Logo manuálu OPTP (odstavec 70), dále přesné označení stran nabídky navrhovatele obsahující pozitivní variantu logotypu EU na černém podkladu (odstavec 69). Věcný závěr Úřadu o tom, že Logo manuál OPTP neobsahuje pozitivní variantu logotypu EU na černém podkladu, kterou navrhovatel použil v návrhu portálu www.strukturální-fondy.cz u Varianty 1 na stranách 16, 32, 50, 58, je také zcela přezkoumatelný a mající oporu v  důkazech, jak je uvedeno výše.

63. Úřad v odůvodnění výroku I. napadeného rozhodnutí také právně posoudil, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když navrhovatele vyloučil z účasti v šetřeném zadávacím řízení z důvodu porušení Logo manuálu MMR ČR, neboť Logo manuál MMR ČR neumožňuje šedomodré provedení loga MMR ČR na modrém podkladu, které navrhovatel použil na stranách 18, 19, 34, 35, 52, 53, 60 a 61 u Varianty 2 v záhlaví návrhu portálu www.strukturalni-fondy.cz.

64. Předmětný závěr nachází opory ve zjištěném stavu věci, který Úřad zjistil správně a v zákonném rozsahu ve smyslu ustanovení § 3 správního řádu. Úřad náležitě a pečlivě zjistil požadavky zadavatele v zadávacích podmínkách na zpracování nabídky, resp. návrhu (odstavce 63, 64, 65, 66, 67), pregnantní určení kapitol Logo manuálu MMR ČR, které upravují barevné provedení loga, a dále zjistil, že tento manuál neobsahuje šedomodré provedení logo MMR ČR umístěné na sytě modrý podklad. Úřad dále správně a pečlivě zjistil přesné označení stran nabídky navrhovatele obsahující v záhlaví logo MMR ČR v šedomodré barvě umístěné na sytě modrý podklad. Následně věcný závěr Úřadu, že Logo manuál MMR ČR neobsahuje „šedomodré provedení loga MMR ČR umístěné na sytě modrý podklad, tak [sic] jak ho navrhovatel použil na stranách 18, 19, 34, 35, 52, 53, 60, [sic] a 61 u Varianty 2 v záhlaví návrhu portálu www.strukturalni-fondy.cz“, je přezkoumatelný a mající oporu v důkazech, jak uvedeno výše.

65. Co se týče právního posouzení vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z posledního důvodu, a to „opakovaného porušení Logo manuálu, když bylo pro návrh portálu www.mmr.cz užito v titulcích a dalších grafických prvcích patkové písmo, které platný Logo manuál zadavatele nepřipouští“, shledávám přezkoumatelným také závěr Úřadu o tom, že z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 2/99-20 ze dne 24. 6. 1999 lze dovodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. V této souvislosti plně souhlasím se závěrem Úřadu, že je nadbytečné přezkoumávat další navrhovatelem napadené skutečnosti týkající se vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, neboť jejich přezkoumání by již nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Odkaz Úřadu na konstantní soudní judikaturu v této otázce shledávám zcela příhodným, a zároveň úvahy za naprosto dostačující a přezkoumatelné.

66. Námitku rozkladu, jíž navrhovatel napadá nepřezkoumatelnost výroku I. napadeného rozhodnutí, považuji, s ohledem na mé závěry o přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, za nedůvodnou.

67. K následující námitce rozkladu navrhovatele, že použité grafické prvky v nabídce nelze posoudit jako loga, uvádím, že uvedené navrhovatele namítal již ve správním řízení vedeném Úřadem. Úřad se s tímto názorem navrhovatele již zákonně vypořádal v napadeném rozhodnutí, jak ukládá Úřadu ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu, dle kterého se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

68. Úřad se s citovaným názorem navrhovatele v odůvodnění napadeného rozhodnutí konkrétně vypořádal tak, že dle Úřadu „ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatel stanovil výjimku, že v případě, že logo MMR ČR bude uchazečem v nabídce použito jako grafický prvek, a ne jako logo podle Logo manuálu MMR ČR, nebudou uchazeči povinni dodržet Logo manuál MMR ČR“ a dále, že „nelze přijmout argument, že použití loga MMR ČR u Varianty 2 bylo použito jako grafický prvek, a nikoli jako logo podle Logo manuálu MMR ČR, a nelze tak odůvodnit nedodržení požadavků na předmět plnění vymezených zadavatelem v zadávacích podmínkách“. Uvedené úvahy shledávám plně přezkoumatelnými, správnými a dostatečnými.

69. K námitce rozkladu navrhovatele uvádím, že stejně jako hodnotící komise při posouzení toho, zda nabídka uchazeče splňuje požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, je povinna zjistit samotné požadavky zadavatele v zadávacích podmínkách, tak i Úřad ve správním řízení při posouzení toho, zda zadavatel (hodnotící komise) při posouzení nabídky postupoval v souladu se zákonem, resp. v souladu se zadávacími podmínkami, zjišťuje samotné požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách.

70. Úřad tedy náležitě a správně ve správním řízení zjistil, že nabídka uchazeče bude obsahovat dva variantní grafické návrhy designu kompletní prezentace, tedy tří portálů a intranetu. V dané věci je rovněž právně významné následující správné skutkové zjištění Úřadu o tom, že v článku 3.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že veřejné i neveřejné části prezentace musí respektovat kromě jiného také platný Logo manuál MMR ČR, který tvoří Přílohu č. 2 zadávací dokumentace, a pravidla povinné publicity OPTP, přičemž zadavatel v zadávací dokumentaci odkázal na webové stránky, na kterých jsou jmenovaná pravidla OPTP publikována.

71. Jak je správně presumováno v napadeném rozhodnutí, platný Logo manuál MMR ČR, resp. příloha č. 2 zadávací dokumentace, a pravidla povinné publicity OPTP, představují požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách. Podle těchto požadavků byla hodnotící komise povinna posuzovat, zda nabídka navrhovatele splňuje požadavky zadavatele či nikoliv. Úřad tedy správně posoudil, že zadavatel jasně stanovil požadavky, které byl povinen navrhovatel v nabídce a jejích jednotlivých částech dodržet, když konstatoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí (odstavec 72 a 80), že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil povinnost respektovat pravidla povinné publicity OPTP a platný Logo manuál ČR. Dále právně významným v daném případě je, zda Úřad správně posoudil, jestli zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když vyloučil nabídku navrhovatele.

72. Jestliže Logo manuál OPTP, jenž byli uchazeči povinni respektovat, neobsahuje, resp. neumožňuje použít „pozitivní variantu logotypu EU na černé podkladu“, a nabídka skutečně takovou nedovolenou „pozitivní variantu logotypu EU na černé podkladu“ obsahuje, pak zadavatel postupoval zcela v intencích zákona, když nabídku takového uchazeče vyloučil, jak správně, přezkoumatelně, dostatečně a zákonně posoudil Úřad.

73. Jestliže Logo manuál MMR ČR, jenž byli uchazeči povinni respektovat, neobsahuje, resp. neumožňuje použít „šedomodré provedení loga MMR na modrém podkladu“, a nabídka skutečně takové nedovolené „šedomodré provedení loga MMR na modrém podkladu“ obsahuje, pak zadavatel postupoval zcela v intencích zákona, když nabídku takového uchazeče vyloučil, jak správně, přezkoumatelně, dostatečně a zákonně posoudil Úřad.

74. Označení konkrétních zobrazení v nabídce, resp. v návrhu, jako „grafický návrh“ nebo jako „logo“, je pro posouzení toho, zda nabídka dostojí požadavkům zadavatele určitě a srozumitelně vyjádřeným v zadávacích podmínkách, právně irelevantní. Při posouzení nabídky před hodnotící komisí stojí otázka, které konkrétní požadavky musí nabídka uchazeče splňovat, a dále zda tyto požadavky skutečně splňuje. V daném případě tak hodnotící komise byla povinna posoudit a skutečně posuzovala, zda zobrazení, která navrhovatel označuje jako „grafický návrh“, splňují zadávací podmínky, tedy i Logo manuál OPTP a Logo manuál MMR ČR, a to bez ohledu na to, jaký význam těmto zobrazením navrhovatel přikládá, a jak je označuje.

75. Jelikož zadavatel určitě a jednoznačně stanovil povinnost respektovat Logo manuál OPTP a Logo manuál MMR ČR, nelze se takové povinnosti zprostit tvrzením, že nejde o zobrazení loga, ale o „grafický prvek“.

76. Jestliže navrhovatel namítá, že zadávací dokumentace nezakázala použít motivy loga jako grafického prvku, pak uvádím, že uvedená námitka nemá právní relevanci. Jak uvedeno výše, zadávací podmínky jednoznačně neumožňují použít v nabídce, resp. v návrhu, „pozitivní variantu logotypu EU na černé podkladu“ a „šedomodré provedení loga MMR na modrém podkladu“, a to bez ohledu na okolnost, zda navrhovatel zamýšlel použít v nabídce zobrazení jako „grafické prvky“ či jinak. V tomto smyslu je zcela přiléhavá úvaha Úřadu v odůvodnění napadeného rozhodnutí o tom, že na vypracování nabídky se sice podílí spousta zaměstnanců nebo jiné osoby, kteří jsou odborníky z různých oborů, a dále k ní uvádím, že přesto je hodnotící komise povinna posoudit nabídku uchazeče z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách.

77. Jestliže dále navrhovatel vytýká, že pouze „navrhovatel je oprávněn učinit výklad jím použitých grafických prvků“, tak uvádím, že naopak zákon ukládá v ustanovení § 76 odst. 1 zákona, které správně uvedl Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí jako aplikovatelnou právní úpravu na zjištěný stav věci, hodnotící komisi, aby posoudila nabídky uchazečů z hlediska splnění požadavků  zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách. Hodnotící komise přitom nutně musí posoudit samotný obsah nabídky, aniž by při její intepretaci byla vázána názorem uchazeče o tom, co zamýšlel v nabídce vyjádřit. V tomto smyslu je námitka navrhovatele o jeho oprávněnosti činit výklad jím použitých zobrazení zcela nedůvodná, neboť hodnotící komise je povinna posoudit obsah nabídky, resp. toho, co navrhovatel v nabídce projevil, z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách bez ohledu na vlastní názor navrhovatele na samotnou nabídku.

78. Navrhovatel v rozkladu dále namítá, že pokud měl zadavatel pochybnosti o správnosti použití loga, měl se dotázat navrhovatele, zda zobrazený grafický prvek má představovat logo (logotyp) či nikoliv. K námitce uvádím, že ze zjištěného stavu věci nic nenasvědčuje tomu, že by zadavatel (hodnotící komise) měl jakékoliv pochybnosti o „správnosti použití loga“. Zadavatel (hodnotící komise) posuzoval nabídku navrhovatele z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených zadávacích podmínkách (včetně příloh a odkazu na webové stránky), přičemž právě v nich je upraveno správné použití loga v nabídce na veřejnou zakázku. Zadavatel neměl žádných pochybností o tom, jaké stanovil podmínky pro použití loga v zadávací dokumentaci, neboť mimo jiné je tvůrcem zadávacích podmínek.

79. Jestliže pak navrhovatel uvedenou námitkou namítá, že pokud měl zadavatel pochybnosti o správnosti použití loga v nabídce navrhovatele, byl povinen navrhovatele požádat o písemné vysvětlení nabídky, uvádím, že je nedůvodná. Z Úřadem zjištěného stavu věci nic nenasvědčuje tomu, že by zadavatel měl pochybnosti o jasnosti nabídky, ba právě naopak, navrhovatel v nabídce jednoznačně použil taková zobrazení, která zadávací podmínky neumožňují, resp. nedovolují. Námitka navrhovatele je tak nedůvodná.

Úřad se nevypořádal se všemi námitkami, které uplatnil ve správním řízení navrhovatel

80. Navrhovatel namítá, že napadené rozhodnutí trpí nepřezkoumatelností spočívající v tom, že Úřad se v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval námitkou navrhovatele. Navrhovatel uvádí v rozkladu, že v řízení vedeném Úřadem uplatnil námitku o tom, že zadavatel akceptoval neúplnou nabídku vybraného uchazeče, a že zadavatel komunikoval s vybraným uchazečem za účelem odstranění vad nabídky vybraného uchazeče, které navrhovatel považuje v rozporu se zákonem.

81. Z napadeného rozhodnutí jsem zjistil, že Úřad pojal předmětnou námitku do textu napadeného rozhodnutí (odstavec 34 a 35 napadeného rozhodnutí), a uzavírám, že navrhovatel skutečně, jak tvrdí v rozkladu, uvedenou námitku uplatnil až ve správním řízení vedeném Úřadem. Na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí jsem rovněž uzavřel, že Úřad se předmětnou námitkou nezabýval tak, že by uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí informaci o tom, jak se s ní vypořádal.

82. Vzhledem k  uvedenému shledávám, že navrhovatel oprávněně vytýká Úřadu, že se nezabýval jednou jeho námitkou, uvedenou v podání ze dne 2. 1. 2012, kterým navrhovatel doplnil návrh na zahájení řízení. Ze správního spisu pak vyplývá, že v této věci navrhovatel nepodal námitky ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zákona (tj. námitky jako institut ochrany proti nesprávnému postupu zadavatele), a proto by posoudil Úřad i tuto námitku jako podanou neoprávněnou osobou a následně by ji zamítl. Dle ustanovení § 110 odst. 7 předposlední věta zákona totiž platí, že podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. V této souvislosti uvádím, že nevypořádání této námitky, resp. navrhovatelem uváděného porušení zákona zadavatelem, Úřadem v prvním stupni však nemá žádný vliv na rozhodnutí Úřadu ve věci samé.

Nezákonnost výroku II. napadeného rozhodnutí

83. Navrhovatel dále napadá, že doplnění návrhu o nové skutečnosti mohl učinit teprve poté, co se seznámil s obsahem spisu a následně po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Dle navrhovatele není možné mu přičítat k tíži, že porušení uvedené ve výroku II. napadeného rozhodnutí se dovolával až v řízení o návrhu.

84. Úřad učinil na základě dokumentace o veřejné zakázce skutkové zjištění o tom, že dne 24. 10. 2011 obdržel zadavatel námitky navrhovatele ze dne 24. 10. 2011 proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

85. Úřad následně zjišťoval, co není obsahem citovaných námitek, a dospěl k závěru, že navrhovatelem namítaná nesrozumitelnost úkonu zadavatele – vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, namítané porušení ustanovení § 6 zákona, namítané porušení ustanovení § 76 zákona, namítané porušení ustanovení § 81 odst. 3 zákona a konečně namítané porušení ustanovení § 82 odst. 1 zákona není obsaženo v námitkách navrhovatele. Uvedené zjištění je věcně správné a mající oporu ve správním spise a v provedených důkazech.

86. Dle ustanovení § 110 odst. 7 předpolední věta zákona, které Úřad správně aplikoval v případě posouzení věci ve výroku II. napadeného rozhodnutí, pak vyplývá, že podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Jak je zřejmé z uvedené citace zákona, nezbytnou podmínkou pro podání návrhu je podání řádných a včasných námitek stěžovatelem. Zároveň v této souvislosti odkazuji na konstantní soudní judikaturu (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 67/2010 – 105 ze dne 25. 1. 2011), dle které „koncepce ustanovení zákona týkající se podávání námitek je založena na souslednosti jednotlivých kroků a na různých prostředcích ochrany proti případným nezákonnostem v oblasti veřejných zakázek, které je třeba využít bezprostředně poté, co žadatel některá pochybení zadavatele zjistí“.

87. Navrhovatel v rozporu se zákonem a konstantní soudní judikaturou však neuplatnil žádné námitky ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 a násl. zákona, ve kterých by namítal výše uvedená porušení zákona, resp. nezákonný postup zadavatele. Jestliže navrhovatel vůbec neuplatnil námitky ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zákona, nebyla splněna podmínka pro podání návrhu, tj. podání řádných a včasných námitek. Navrhovatel tak nepodáním námitek nesplnil zákonnou podmínku, aby mohl být oprávněn podat ve stejné věci návrh, jak správně a zákonně posoudil v odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad (odstavce 99, 101, 103, 105 a 107 napadeného rozhodnutí).

88. Úřad o daných částech návrhu (tj. ve všech částech návrhu neuvedených ve výroku I. napadeného rozhodnutí) tedy rozhodl zákonně a správně, když takové části návrhu zamítl s odkazem na ustanovení § 118 odst. 4 písm. c) zákona. Úřad aplikoval na zjištěný stav věci správný právní předpis a v jeho rámci správná ustanovení, přičemž přijaté řešení odpovídá okolnostem daného případu.

89. Navrhovatel v případě výroku II. napadeného rozhodnutí dále v rozkladu namítá, že „porušení § 6 v sobě implikuje, jak to vyplývá z ust. § 114 odst. 1 zákona, každý úkon zadavatele, který je předmětem návrhu na přezkoumání úkonu zadavatele podaného k úřadu“.

90. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, navrhovatel v návrhu ze dne 10. 11. 2011 uvedl, že z celkového počtu pěti uchazečů byli čtyři uchazeči vyloučeni z účasti v zadávacím řízení, a to pro obdobné formální důvody – v tomto jednání zadavatele navrhovatel v návrhu spatřuje porušení ustanovení § 6 zákona.

91. V obecné rovině tvrzení navrhovatele o tom, že Úřad je povinen úkon zadavatele, ve kterém spatřuje navrhovatel porušení zákona, přezkoumat i z hlediska ustanovení § 6 zákona (resp. ustanovení § 6 odst. 1 zákona v aktuálním znění), odpovídá pojetí řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v režimu zákona. Úřad, jak je jednoznačně zřejmé z odůvodnění napadeného rozhodnutí, vztahujícího se k  výroku I., rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti ze zadávacího řízení posoudil i dle ustanovení § 6 zákona (odstavec 88 odůvodnění napadeného rozhodnutí vztahující se k výroku I. napadeného rozhodnutí). Posouzení této části návrhu nic nebránilo; ba právě naopak, jestliže byl podán řádný a včasný návrh oprávněnou osobou, byl Úřad povinen přezkoumat navrhovatelem napadený úkon zadavatele a následně právně posoudit dle aplikovatelné právní úpravy.

92. Ve správním řízení o návrhu se uplatňuje zásada dispoziční v tom směru, že výhradně navrhovatel disponuje tím, jak vymezí konkrétní skutkové okolnosti, v nichž spatřuje porušení zákona, a čeho se návrhem domáhá, samotná aplikace zákona včetně výběru aplikovatelných ustanovení je tak plně v pravomoci Úřadu. Účastník může uvést právní kvalifikaci jednání zadavatele, nicméně takovým názorem není Úřad vázán. V důsledku zásady dispoziční pak nese navrhovatel odpovědnost za opožděný návrh, případně za návrh, jež nesplňuje zákonné náležitosti ani po poučení správním orgánem. Tato odpovědnost navrhovatele se v takovém případě projevuje tím, že orgán dohledu není oprávněn ve věci meritorně rozhodovat o návrhu.

93. V případě části návrhu, o kterém Úřad rozhodl ve výroku II. napadeného rozhodnutí, však na rozdíl od návrhu, o němž rozhodl Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí, bránila Úřadu řádnému projednání okolnost, že navrhovatel pro nepodání námitek dle ustanovení § 110 odst. 1 a násl. zákona není oprávněnou osobou. V daném případě tedy nebyl Úřad oprávněn vůbec meritorně rozhodovat o jednání zadavatele spočívající v tom, že z celkového počtu pěti uchazečů byli čtyři uchazeči vyloučeni z účasti v zadávacím řízení, a to pro obdobné formální důvody, a proto ani nebyl oprávněn takový úkon zadavatele právně posuzovat. Úřad, jak uvedeno výše, výrokem II. napadeného rozhodnutí správně a zákonně zamítl návrh navrhovatele v části namítaného porušení ustanovení § 6 zákona s odkazem na ustanovení § 118 odst. 4 písm. c) zákona; námitku navrhovatele shledávám ve světle výše uvedených okolností nedůvodnou.

94. Jestliže navrhovatel následně vytýká Úřadu, že se „jakkoliv nevypořádal s námitkou navrhovatele spočívající zejména v porušení § 6 zákona“, tak uvádím, že taková námitka je lichá. Jak uvedeno výše navrhovatel nese odpovědnost za včasnost a řádnost návrhu, včetně za řádné a včasné podání námitek ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 a násl. zákona, které jsou podmínkou pro podání návrhu, a tím i za nemožnost meritorního projednání návrhu právě v řízení o návrhu.

95. Jestliže pak navrhovatel uvádí, že je na Úřadu, aby případně zahájil řízení z moci úřední, tak odkazuji na dikci ustanovení § 112 odst. 2 písm. d) zákona (ve znění účinném před 1. 4. 2012), dle kterého Úřad projednává správní delikty podle zákona a ukládá sankce za jejich spáchání. Zároveň však doplňuji, že žádná dotčená osoba ve smyslu správního řádu ani jiná nemá právní nárok domáhat se, aby Úřad zahájil z moci úřední správní řízení. Dále odkazuji také na rozhodovací praxi Ústavního soudu (usnesení spis. zn. II. ÚS 586/02 ze dne 8. 10. 20002, Sb. n. u. US sv. 28, s. 433, č. 34/2002), dle které „neexistuje (…) žádné ústavně zaručené subjektivní právo fyzické nebo právnické osoby na to, aby vůči jinému subjektu bylo zahájeno správní řízení, v jehož rámci by byl tento subjekt za porušení právních předpisů stíhán (…) jeho činnost je ovládána mj. principem oficiality, podle kterého správní orgán má právo a povinnost zahájit řízení, jakmile nastane skutečnost předvídaná zákonem, bez ohledu na to, jak ji zjistí“. Jak tedy správně uvedl navrhovatel, je na Úřadu, aby případně zahájil řízení z moci úřední, přičemž okolnost, že takové správní řízení nezahájil, nemá vliv na správnost a zákonnost napadeného rozhodnutí, a proto námitku navrhovatele shledávám nedůvodnou.

Žádost navrhovatele o přezkoumání úkonu zadavatele a návrh na uložení nápravného opatření podle ustanovení § 118 odst. 2 písm. b) zákona

96. Navrhovatel v podaném rozkladu žádá, aby „v rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele bylo rovněž přezkoumáno, zda obdobné formální důvody mající vést dle názoru zadavatele k vyloučení z účasti v zadávacím řízení neexistují rovněž v rámci nabídky, kterou podal jediný z účasti v zadávacím řízení nevyloučený uchazeč“. K této žádosti uvádím, že Úřad v prvním stupni projednával návrh navrhovatele, jímž se domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele o svém vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Rozhodnutí Úřadu o tomto návrhu je po podání rozkladu přezkoumáváno z hlediska zákonnosti a správnosti v odvolacím řízení (řízení o rozkladu). Nyní navrhovatelem uváděná žádost směřuje k přezkoumání jiného úkonu, než o kterém je vedeno správní řízení v prvním stupni, a proto meritum žádosti z povahy věci nemůže být právně posouzeno v tomto správním řízení. Správní orgány jsou však povinny ve smyslu ustanovení § 42 správního řádu přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední, právě uvedená žádost v této fázi řízení má povahu podnětu.

97. Navrhovatel se v podaném rozkladu také domáhá, aby „bylo úřadem uloženo nápravné opatření podle § 118 odst. 2 písm. b) zákona v rozhodném znění (tj. aby úřad uložil zákaz plnění smlouvy uzavřené na předmětnou veřejnou zakázku z důvodu, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) a d) zákona)“.

98. Dle ustanovení § 112 odst. 1 zákona (ve znění před 1. 4. 2012) Úřad vykonává dohled nad dodržováním zákona, přičemž dle ustanovení § 112 odst. 2 písm. c) zákona Úřad ukládá nápravná opatření. Příslušným orgánem k projednání výše uvedeného návrhu, jak správně navrhovatel uvedl, je jako nalézací správní orgán ve smyslu ustanovení § 10 správního řádu o věcné příslušnosti k řízení Úřad; tento pak vede řízení o návrhu navrhovatele. K výše uvedenému návrhu navrhovatele uvádím, že předseda Úřadu, jako odvolací správní orgán, tak není příslušný k vedení řízení a rozhodování o tomto návrhu navrhovatele.

VI. Závěr

99. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

100. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

Ing. Petr Rafaj

Předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Mgr. Ing. Ladislav Málek, advokát, Sudoměřská 6, 130 00 Praha 3,

2. Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1,

3. Capgemini Czech Republic s.r.o., Evropská 2588/33a, 160 00 Praha 6

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz