číslo jednací: S227/2005/VZ-707/2013/511/MOn

 

Č. j.: ÚOHS-S227/2005/VZ-707/2013/511/MOn

11. ledna 2013

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 94 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14.10.2005 na základě návrhu ze dne 14.10.2005, jehož účastníky jsou:

· zadavatel Lesy České republiky, s.p., IČ 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové,

· navrhovatel – Mgr. Jiří Ostravský, se sídlem Lešetín VI/671, 760 01 Zlín, insolvenční správce dlužníka CE WOOD, a.s., IČ 60745479, se sídlem Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 7.7.2011 Mgr. Janem Lehovcem, advokátem, se sídlem Václavská 316/12, 120 00 Praha 2,

· vybraný uchazeč Dřevařská a lesnická společnost, s.r.o., IČ 62740407, se sídlem Roháčova 188/37, 130 00 Praha 3,

· vybraný uchazeč Rudolf Blahuš, podnikatel, IČ 14570416, s místem podnikání Karlovice 339, 793 23 Karlovice,

· vybraný uchazeč Jiří Pavelka, podnikatel, IČ 13609033, s místem podnikání Nové Heřminovy 129, 792 01 Nové Heřminovy,

· vybraný uchazeč KATR a.s., IČ 25858947, se sídlem Potočná 334/5, 793 43 Stará Ves,

· vybraný uchazeč LDF Rožnov a.s., IČ 25840479, se sídlem Tovární okruh 674, 747 41 Hradec nad Moravicí,

· vybraný uchazeč Pradědský lesní závod, a.s., IČ 47151218, se sídlem Nádražní 599, 793 26 Vrbno pod Pradědem, zastoupená na základě plné moci ze dne 31.5.2007 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

· vybraný uchazeč Opavská lesní a.s., IČ 45193177, se sídlem Krajánkova 11/2390, 140 00 Praha 4, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

· vybraný uchazeč Lesy Beskydy, a.s., IČ 26797674, se sídlem Žižkova 965, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

· vybraný uchazeč DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s.r.o., IČ 26825261, se sídlem Jahodová 782, 725 29 Ostrava - Petřkovice,

· vybraný uchazeč Lesostavby Frýdek-Místek a.s., IČ 45193118, se sídlem Slezská 2766, 738 01 Frýdek-Místek, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

· vybraný uchazeč Vladimír Mareček, podnikatel, IČ 41045891, s místem podnikání Ostravice 522, 739 14 Ostravice,

· vybraný uchazeč Hranická lesní, a.s., IČ 26826585, se sídlem Boňkov 133, 753 01 Hranice, Olšovec,

· vybraný uchazeč LESS & FOREST s.r.o., IČ 27106632, se sídlem Bohdaneč 136, 285 25 Bohdaneč,

· vybraný uchazeč MORAVIA LES s.r.o., IČ 25370995, se sídlem U Staré elektrárny 1881/2, 710 00 Ostrava, Slezská Ostrava,

· vybraný uchazeč Desná a.s., IČ 45193002, se sídlem Maršíkovská 563, 788 15 Velké Losiny,

· vybraný uchazeč LESY RUDA a.s. „v likvidaci“, IČ 47151234, se sídlem 9. května 132, 789 63 Ruda nad Moravou,

· vybraný uchazeč Armila Šternberk v.o.s., IČ 47988444, se sídlem Lhotská, 785 01 Šternberk,

· vybraný uchazeč Lesy Lukov, a.s. „v likvidaci“, IČ 26884607, se sídlem Lukov 119, 763 17 Lukov,

· Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s., IČ 25589644, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha, insolvenční správce vybraného uchazeče Dušan Panáček, podnikatel, IČ 42085136, s místem podnikání Makovského 1177/1, 163 00 Praha 17,

· vybraný uchazeč DŘEVO - MÁLEK s.r.o., IČ 25509420, se sídlem Protivanov 375, 798 48 Protivanov,

· Lesy Strážek, a.s., IČ 25319809, se sídlem Moravec 59, 592 54 Moravec,

· vybraný uchazeč PETRA spol. s r. o., IČ 46979697, se sídlem Brandlova 129, 695 01 Hodonín,

· vybraný uchazeč MADREV s.r.o., IČ 46992782, se sídlem Hlína 18, 664 91 Ivančice,

· vybraný uchazeč Wotan Forest, a.s., IČ 26060701, se sídlem Rudolfovská 202/88, 371 36 České Budějovice,

· vybraný uchazeč Wotan Wood, a.s., IČ 26060680, se sídlem Rudolfovská 202/88, 371 36 České Budějovice, zastoupená na základě plné moci ze dne 27.3.2006 Mgr. Janem Petříkem, advokátem se sídlem Týnská 12, 110 00 Praha 1,

· vybraný uchazeč Jiří Drastich, podnikatel, IČ 42635608, s místem podnikání Váňovská 60/39, 589 01 Třešť,

· vybraný uchazeč MALESSPOL, s.r.o., IČ 48530166, se sídlem Knínice 225, 679 34 Knínice u Boskovic, zastoupená na základě plné moci ze dne 12.6.2007 JUDr. Olgou Hubenou, advokátkou, se sídlem U Vážné studny 11, 680 01 Boskovice,

· vybraný uchazeč AGROFOREST a.s., IČ 60792906, se sídlem Nová Pláň 26, 792 01 Nová Pláň, zastoupená na základě plné moci ze dne 31.5.2007 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

· vybraný uchazeč Ing. Zdeněk Ulrich, podnikatel, IČ 46453369, s místem podnikání Oldřiš 6, 569 82 Polička,

· vybraný uchazeč Česká lesnická akademie Trutnov - střední škola a vyšší odborná škola, IČ 60153296, Středisko 3 - Školní polesí, se sídlem K Bělidlu 478, 541 02 Trutnov 4,

· vybraný uchazeč Geodetales Chrudim s.r.o., IČ 27545857, se sídlem K Májovu 1262, 537 01 Chrudim IV,

· vybraný uchazeč Josef Novák, podnikatel, IČ 48658316, s místem podnikání Funkeho 910, 280 02 Kolín,

· vybraný uchazeč Lesy Mladá Boleslav, a.s., IČ 46355979, se sídlem Blahoslavova 184, 293 01 Mladá Boleslav,

· vybraný uchazeč Lesnická společnost Buková, s.r.o. „v likvidaci“, IČ 49551361, se sídlem Malá Buková 5, 270 23 Křivoklát,

· vybraný uchazeč Ing. Josef Vávra, podnikatel, IČ 60674067, s místem podnikání Pláňava 114, 592 02 Svratka,

· vybraný uchazeč R-LES, a.s., IČ 45351953, se sídlem K Cementárně 536, 331 51 Kaznějov, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

· vybraný uchazeč Ing. Milan Chmel, podnikatel, IČ 45031401, s místem podnikání Boženy Němcové 1749, 393 01 Pelhřimov,

· vybraný uchazeč SILVA - K spol. s r.o. v likvidaci, IČ 49061038, se sídlem Kolence 1, 379 01 Novosedly nad Nežárkou,

· vybraný uchazeč 1. písecká lesní a dřevařská, a.s., IČ 25198611, se sídlem Brloh 12, 397 01 Písek,

· vybraný uchazeč Lesní společnost Stříbro, a.s., IČ 45351929, se sídlem Plzeňská 250, 349 11 Stříbro,

· Ing. František Penz, se sídlem Novohradská 21, 370 01 České Budějovice, insolvenční správce vybraného uchazeče Lesy Hluboká nad Vltavou a.s., IČ 25189859, se sídlem Lesní 691, 373 41 Hluboká nad Vltavou,

· vybraný uchazeč JULEFA s.r.o., IČ 15789721, se sídlem Chmelná 46, 382 03 Křemže,

· vybraný uchazeč Agrowald Rožmberk s.r.o., IČ 26067200, se sídlem Přízeř 31, 382 18 Rožmberk nad Vltavou,

· vybraný uchazeč CD les, v.o.s. „v likvidaci“, IČ 49546163, se sídlem Písky 217, 270 23 Křivoklát,

· vybraný uchazeč Lesní společnost Přimda, a.s., IČ 45351899, se sídlem Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1,

· vybraný uchazeč Lesní společnost Teplá, a.s., IČ 45351996, se sídlem Máchova 442, 364 61 Teplá,

· vybraný uchazeč Ing. Jan Růžička, podnikatel, IČ 44666021, s místem podnikání Fučíkova 156, 364 61 Teplá,

· vybraný uchazeč Zdeněk Drobílek, podnikatel, IČ 18229689, s místem podnikání Chodov 93, 364 64 Bečov nad Teplou,

· vybraný uchazeč Lázeňské lesy, spol. s r.o., IČ 64831086, se sídlem Ke kostelu 43, 353 01 Mariánské Lázně,

· vybraný uchazeč Lesní společnost Královský Hvozd, a.s., IČ 45352003, se sídlem Klatovská 289, 340 22 Nýrsko,

· vybraný uchazeč LST a.s., IČ 60706805, se sídlem Trhanov 48, 345 33 Trhanov,

· vybraný uchazeč Lesní společnost Bečov, s.r.o., IČ 45356165, se sídlem Karlovarská 305, 364 64 Bečov nad Teplou,

· vybraný uchazeč SOLITERA spol. s r.o., IČ 43762751, se sídlem Palackého nám. 77, 268 01 Hořovice,

· vybraný uchazeč František Novák, podnikatel, IČ 48326895, s místem podnikání Lesní 205, 349 52 Konstantinovy Lázně,

· vybraný uchazeč Lesní společnost TRONEKO, s.r.o., IČ 18248594, se sídlem Revoluční 376, 357 33 Loket,

· vybraný uchazeč UNILES, a.s., IČ 47307706, se sídlem Jiříkovská 832/16, 408 01 Rumburk, zastoupená na základě plné moci ze dne 18.5.2007 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

· vybraný uchazeč T I L I A  PLUS, s.r.o., IČ 48267902, se sídlem V Zatáčkách 77, 463 12 Šimonovice,

· vybraný uchazeč DENDRIA s.r.o., IČ 60280808, se sídlem Březová 1307, 464 01 Frýdlant,

 

ve věci postupu zadavatele Lesy České republiky, s.p., IČ 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové při zadávání veřejné zakázky „Uzavření rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní jednotky [Místo realizace – Česká republika]“, jejíž oznámení ze dne 22.6 2005 zadavatel uveřejnil na svých internetových stránkách www.lesycr.cz dne 24.6.2005, rozhodl podle § 101 odst. 2 cit. zákona o veřejných zakázkách, takto

 

I.

Zadavatel – Lesy České republiky, s.p., IČ 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové – se dopustil správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když ve dnech 26.9.2005 až 25.11.2005 uzavřel smlouvy na realizaci veřejné zakázky „Uzavření rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní jednotky [Místo realizace – Česká republika]“, aniž by tak učinil v zadávacím řízení, jak stanoví § 25 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit hodnocení nabídek a došlo k uzavření smlouvy.

 

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného v bodě I. výroku rozhodnutí se zadavateli – Lesy České republiky, s.p., IČ 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové – podle § 102 odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá  pokuta ve výši 1 000,-- Kč (jeden tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

III.

Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů., a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se výše jmenovanému zadavateli ukládá uhradit náklady řízení ve výši 1 000,-- Kč (jeden tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I. Výběrové řízení

1. Lesy České republiky, s.p., IČ 42196451, se sídlem Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, (dále jen „Lesy ČR“) dne 24.6.2005 na svých internetových stránkách www.lesycr.cz uveřejnil oznámení ze dne 22.6.2005 o zadání veřejné zakázky „Uzavření rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní jednotky [Místo realizace – Česká republika]“.

2. Proti postupu Lesů ČR podal CE WOOD, a.s., IČ 60745479, se sídlem Zlínské Paseky 3662, 760 01 Zlín – dnem prohlášení konkurzu vstoupil do práv a povinností dlužníka insolvenční správce Mgr. Jiří Ostravský, se sídlem Lešetín VI/671, 760 01 Zlín, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 7.7.2011 Mgr. Janem Lehovcem, advokátem, se sídlem Václavská 316/12, 120 00 Praha 2 (dále jen „navrhovatel“) – dopisem ze dne 23.9.2005 námitky, kterým Lesy ČR nevyhověly, což navrhovateli oznámily dopisem č. j. 183/99/OP/312.4/2005 ze dne 3.10.2005, který navrhovatel obdržel dne 5.10.2005.

3. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí Lesů ČR o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 14.10.2005 návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

4. Dnem 14.10.2005, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo podle § 96 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumávání úkonů Lesů ČR.

5. Obsah podstatných částí návrhu, stanovisek navrhovatele ze dne 27.12.2005, 4.6.2007, 6.6.2007, ze dne 9.7.2007 a ze dne 12.10.2011, stanovisek Lesů ČR ze dne 2.12.2005, 27.12.2005 a ze dne 4.6.2007, stanovisek uchazečů Lesy Hluboká nad Vltavou a.s., Opavská lesní a.s., Lesy Beskydy, a.s., Lesostavby Frýdek-Místek a.s., R-LES, a.s., UNILES, a.s., Pradědský lesní závod, a.s. a AGROFOREST a.s. ze dne 4.6.2007 a ze dne 9.7.2007, stanovisek uchazečů Wotan Forest, a.s. a Wotan Wood, a.s. ze dne 4.6.2007, 15.6.2007, 28.6.2007 a ze dne 9.7.2007, stanoviska uchazeče SILVA – K spol. s r.o. ze dne 1.6.2007 a stanoviska uchazeče Jiřího Pavelky ze dne 2.12.2012,  jsou uvedeny níže vždy v příslušné části tohoto odůvodnění.

II. Průběh správního řízení

6. Účastníky správního řízení podle § 99 zákona jsou:

o zadavatel Lesy ČR,

o navrhovatel,

o vybraný uchazeč Dřevařská a lesnická společnost, s.r.o., IČ 62740407, se sídlem Roháčova 188/37, 130 00 Praha 3,

o vybraný uchazeč Rudolf Blahuš, podnikatel, IČ 14570416, s místem podnikání Karlovice 339, 793 23 Karlovice,

o vybraný uchazeč Jiří Pavelka, podnikatel, IČ 13609033, s místem podnikání Nové Heřminovy 129, 792 01 Nové Heřminovy,

o vybraný uchazeč KATR a.s., IČ 25858947, se sídlem Potočná 334/5, 793 43 Stará Ves,

o vybraný uchazeč LDF Rožnov a.s., IČ 25840479, se sídlem Tovární okruh 674, 747 41 Hradec nad Moravicí,

o vybraný uchazeč Pradědský lesní závod, a.s., IČ 47151218, se sídlem Nádražní 599, 793 26 Vrbno pod Pradědem, zastoupená na základě plné moci ze dne 31.5.2007 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o vybraný uchazeč Opavská lesní a.s., IČ 45193177, se sídlem Krajánkova 11/2390, 140 00 Praha 4, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o vybraný uchazeč Lesy Beskydy, a.s., IČ 26797674, se sídlem Žižkova 965, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o vybraný uchazeč DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s.r.o., IČ 26825261, se sídlem Jahodová 782, 725 29 Ostrava - Petřkovice,

o vybraný uchazeč Lesostavby Frýdek-Místek a.s., IČ 45193118, se sídlem Slezská 2766, 738 01 Frýdek-Místek, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o vybraný uchazeč Vladimír Mareček, podnikatel, IČ 41045891, s místem podnikání Ostravice 522, 739 14 Ostravice,

o vybraný uchazeč Hranická lesní, a.s., IČ 26826585, se sídlem Boňkov 133, 753 01 Hranice, Olšovec,

o vybraný uchazeč LESS & FOREST s.r.o., IČ 27106632, se sídlem Bohdaneč 136, 285 25 Bohdaneč,

o vybraný uchazeč MORAVIA LES s.r.o., IČ 25370995, se sídlem U Staré elektrárny 1881/2, 710 00 Ostrava, Slezská Ostrava,

o vybraný uchazeč Desná a.s., IČ 45193002, se sídlem Maršíkovská 563, 788 15 Velké Losiny,

o vybraný uchazeč LESY RUDA a.s. „v likvidaci“, IČ 47151234, se sídlem 9. května 132, 789 63 Ruda nad Moravou,

o vybraný uchazeč Armila Šternberk v.o.s., IČ 47988444, se sídlem Lhotská, 785 01 Šternberk,

o vybraný uchazeč Lesy Lukov, a.s. „v likvidaci“, IČ 26884607, se sídlem Lukov 119, 763 17 Lukov,

o Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s., IČ 25589644, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha, insolvenční správce vybraného uchazeče Dušan Panáček, podnikatel, IČ 42085136, s místem podnikání Makovského 1177/1, 163 00 Praha 17,

o vybraný uchazeč DŘEVO - MÁLEK s.r.o., IČ 25509420, se sídlem Protivanov 375, 798 48 Protivanov,

o Lesy Strážek, a.s., IČ 25319809, se sídlem Moravec 59, 592 54 Moravec,

o vybraný uchazeč PETRA spol. s r. o., IČ 46979697, se sídlem Brandlova 129, 695 01 Hodonín,

o vybraný uchazeč MADREV s.r.o., IČ 46992782, se sídlem Hlína 18, 664 91 Ivančice,

o vybraný uchazeč Wotan Forest, a.s., IČ 26060701, se sídlem Rudolfovská 202/88, 371 36 České Budějovice,

o vybraný uchazeč Wotan Wood, a.s., IČ 26060680, se sídlem Rudolfovská 202/88, 371 36 České Budějovice, zastoupená na základě plné moci ze dne 27.3.2006 Mgr. Janem Petříkem, advokátem se sídlem Týnská 12, 110 00 Praha 1,

o vybraný uchazeč Jiří Drastich, podnikatel, IČ 42635608, s místem podnikání Váňovská 60/39, 589 01 Třešť,

o vybraný uchazeč MALESSPOL, s.r.o., IČ 48530166, se sídlem Knínice 225, 679 34 Knínice u Boskovic, zastoupená na základě plné moci ze dne 12.6.2007 JUDr. Olgou Hubenou, advokátkou, se sídlem U Vážné studny 11, 680 01 Boskovice,

o vybraný uchazeč AGROFOREST a.s., IČ 60792906, se sídlem Nová Pláň 26, 792 01 Nová Pláň, zastoupená na základě plné moci ze dne 31.5.2007 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o vybraný uchazeč Ing. Zdeněk Ulrich, podnikatel, IČ 46453369, s místem podnikání Oldřiš 6, 569 82 Polička,

o vybraný uchazeč Česká lesnická akademie Trutnov - střední škola a vyšší odborná škola, IČ 60153296, Středisko 3 - Školní polesí, se sídlem K Bělidlu 478, 541 02 Trutnov 4,

o vybraný uchazeč Geodetales Chrudim s.r.o., IČ 27545857, se sídlem K Májovu 1262, 537 01 Chrudim IV,

o vybraný uchazeč Josef Novák, podnikatel, IČ 48658316, s místem podnikání Funkeho 910, 280 02 Kolín,

o vybraný uchazeč Lesy Mladá Boleslav, a.s., IČ 46355979, se sídlem Blahoslavova 184, 293 01 Mladá Boleslav,

o vybraný uchazeč Lesnická společnost Buková, s.r.o. „v likvidaci“, IČ 49551361, se sídlem Malá Buková 5, 270 23 Křivoklát,

o vybraný uchazeč Ing. Josef Vávra, podnikatel, IČ 60674067, s místem podnikání Pláňava 114, 592 02 Svratka,

o vybraný uchazeč R-LES, a.s., IČ 45351953, se sídlem K Cementárně 536, 331 51 Kaznějov, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o vybraný uchazeč Ing. Milan Chmel, podnikatel, IČ 45031401, s místem podnikání Boženy Němcové 1749, 393 01 Pelhřimov,

o vybraný uchazeč SILVA - K spol. s r.o. v likvidaci, IČ 49061038, se sídlem Kolence 1, 379 01 Novosedly nad Nežárkou,

o vybraný uchazeč 1. písecká lesní a dřevařská, a.s., IČ 25198611, se sídlem Brloh 12, 397 01 Písek,

o vybraný uchazeč Lesní společnost Stříbro, a.s., IČ 45351929, se sídlem Plzeňská 250, 349 11 Stříbro,

o Ing. František Penz, se sídlem Novohradská 21, 370 01 České Budějovice, insolvenční správce vybraného uchazeče Lesy Hluboká nad Vltavou a.s., IČ 25189859, se sídlem Lesní 691, 373 41 Hluboká nad Vltavou,

o vybraný uchazeč JULEFA s.r.o., IČ 15789721, se sídlem Chmelná 46, 382 03 Křemže,

o vybraný uchazeč Agrowald Rožmberk s.r.o., IČ 26067200, se sídlem Přízeř 31, 382 18 Rožmberk nad Vltavou,

o vybraný uchazeč CD les, v.o.s. „v likvidaci“, IČ 49546163, se sídlem Písky 217, 270 23 Křivoklát,

o vybraný uchazeč Lesní společnost Přimda, a.s., IČ 45351899, se sídlem Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1,

o vybraný uchazeč Lesní společnost Teplá, a.s., IČ 45351996, se sídlem Máchova 442, 364 61 Teplá,

o vybraný uchazeč Ing. Jan Růžička, podnikatel, IČ 44666021, s místem podnikání Fučíkova 156, 364 61 Teplá,

o vybraný uchazeč Zdeněk Drobílek, podnikatel, IČ 18229689, s místem podnikání Chodov 93, 364 64 Bečov nad Teplou,

o vybraný uchazeč Lázeňské lesy, spol. s r.o., IČ 64831086, se sídlem Ke kostelu 43, 353 01 Mariánské Lázně,

o vybraný uchazeč Lesní společnost Královský Hvozd, a.s., IČ 45352003, se sídlem Klatovská 289, 340 22 Nýrsko,

o vybraný uchazeč LST a.s., IČ 60706805, se sídlem Trhanov 48, 345 33 Trhanov,

o vybraný uchazeč Lesní společnost Bečov, s.r.o., IČ 45356165, se sídlem Karlovarská 305, 364 64 Bečov nad Teplou,

o vybraný uchazeč SOLITERA spol. s r.o., IČ 43762751, se sídlem Palackého nám. 77, 268 01 Hořovice,

o vybraný uchazeč František Novák, podnikatel, IČ 48326895, s místem podnikání Lesní 205, 349 52 Konstantinovy Lázně,

o vybraný uchazeč Lesní společnost TRONEKO, s.r.o., IČ 18248594, se sídlem Revoluční 376, 357 33 Loket,

o vybraný uchazeč UNILES, a.s., IČ 47307706, se sídlem Jiříkovská 832/16, 408 01 Rumburk, zastoupená na základě plné moci ze dne 18.5.2007 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o vybraný uchazeč T I L I A  PLUS, s.r.o., IČ 48267902, se sídlem V Zatáčkách 77, 463 12 Šimonovice,

o vybraný uchazeč DENDRIA s.r.o., IČ 60280808, se sídlem Březová 1307, 464 01 Frýdlant.

7. Dne 13.12.2005 Úřad obdržel od Lesů ČR dokumentaci předmětné veřejné zakázky.

8. Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že ve dnech 26.9.2005 až 25.11.2005 Lesy ČR uzavřely smlouvy na realizaci předmětné zakázky pro 119 smluvních územních jednotek (výběrové pro smluvní územní jednotku č. 14403 – Holštejn bylo zrušeno z důvodu restitučních nároků týkajících se této územní jednotky).

9. Zahájení správního řízení oznámil Úřad dopisem č. j. VZ/S227/05-151/5388/05-MO ze dne 18. 11. 2005, ve kterém Lesy ČR a navrhovatele seznámil s předběžnými výsledky šetření. Dopisem č. j. VZ/S227/05-151/5783/05-MO ze dne 12.12.2005 Úřad seznámil Lesy ČR a navrhovatele s podklady pro rozhodnutí a poskytl jim lhůtu, v níž se mohli ke skutečnostem, které budou podkladem pro rozhodnutí, vyjádřit, popřípadě navrhnout doplnění šetření.

10. Po přezkoumání případu Úřad vydal rozhodnutí ve věci č. j. VZ/S227/05-151/5990/05-MO ze dne 27.1.2006, ve kterém konstatoval, že Lesy ČR nesplnily povinnost stanovenou v ustanovení § 10 odst. 1 zákona, když uzavřely smlouvy na realizaci veřejné zakázky „Uzavření rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní jednotky [Místo realizace – Česká republika]“, aniž by provedly zadávací řízení dle zákona.

11. Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel dopisem ze dne 16.2.2006 a Lesy ČR dopisem ze dne 15.2.2006 rozklad. Po projednání rozkladů předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže svými rozhodnutími č. j. 2R 017/06-Šp,  ze dne 13.4.2006, které nabylo právní moci dne 14.4.2006 a č. j. 2R 019/06-Šp,  ze dne 13.4.2006, které nabylo právní moci dne 18.4.2006, výše uvedené rozhodnutí Úřadu potvrdil a podané rozklady zamítl.

12. Proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 13.4.2006, č. j. 2R 017/06-Šp, podaly Lesy ČR dne 5.6.2006 žalobu ke Krajskému soudu v Brně, kterou se domáhaly zrušení cit. rozhodnutí a vrácení věci předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému rozhodnutí. Po posouzení skutečností uvedených v žalobě Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21.12.2006, č. j. 62 Ca 24/2006 napadené rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 13.4.2006, č. j. 2R 017/06-Šp, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 35/2006 ze dne 8.12.2006, výrokem II. bylo rovněž zrušeno prvostupňové rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S227/05-151/5990/05-MO ze dne 27.1.2006.

13. V odůvodnění rozsudku č. j. 62 Ca 35/2006 Krajský soud v Brně především uvedl, že definice účastníků řízení podle § 99 zákona je definicí speciální k definici podávané ze správního řádu; ten se tak v otázce definice účastenství v řízení podle § 94 téhož zákona nepoužije ani zčásti. Pokud přitom zadavatel vůbec nepostupoval podle zákona, pak sice formálně skutečně nemohlo být přezkoumáváno rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky podle § 65 zákona, avšak závěr o absolutní rezignaci zadavatele na postup podle zákona v sobě materiálně musí nutně zahrnovat i závěr ohledně pochybení při samotném zadání veřejné zakázky, tj. závěr o tom, že zakázka nebyla přidělena postupem podle § 65 zákona. Správní řízení řešící primárně otázku, zda bylo či nebylo postupováno podle zákona, které je uzavřeno s výsledkem, podle něhož podle zákona postupováno nebylo, má navíc v situaci, kdy zadavatel již uzavřel smlouvy s jednotlivými dodavateli tytéž důsledky, jako závěr Úřadu v řízení o přezkumu rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky, podle něhož veřejná zakázka nebyla přidělena postupem podle § 65 zákona. Důsledkem je totiž v obou případech zejména neplatnost smluv podle § 90 odst. 1 zákona, ať už z toho důvodu, že formálně šlo o úkon, který by odporoval zákonu, nebo o úkon, který by jej obcházel. Soud ve zmíněném rozsudku pokládal za lichý argument, podle něhož neproběhlo-li zadávací řízení podle zákona, nemohou se procesní pravidla podle zákona vůbec použít. Argumentací ad absurdum by totiž bylo možné dospět k nesprávným závěrům, a sice že Lesy ČR vůbec zadavatelem nejsou, popř. že pokud zadávací řízení podle zákona vůbec neproběhlo, nemohl Úřad vůbec ve věci rozhodnout. Krajský soud v Brně tedy uzavřel, že okruh účastníků správního řízení nebyl správně vymezen.

14. Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, dopisem č. j. S227/2005-09740/2007/510-MO ze dne 21.5.2007 účastníky řízení vyrozuměl o pokračování řízení. Citovaným dopisem Úřad účastníky řízení rovněž seznámil se skutečností, že předmětem uvedeného správního řízení bude i rozhodnutí o návrhu uchazeče obchodní společnost Dřevařská a lesnická společnost, s.r.o., IČ 62740407, se sídlem Moskevská 1/14, 434 01 Most, ze dne 14. 10. 2005, na přezkoumání úkonů a rozhodnutí Lesů ČR při zadávání dílčího plnění veřejné zakázky „Uzavření rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesních činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností – územní jednotka č. 18104 – Kladno“.

15. Usnesením č. j. S227/2005-09744/2007/510-MO ze dne 21.5.2007 Úřad rozhodl, že účastníky řízení jsou rovněž i uchazeči

o Dřevařská a lesnická společnost, s.r.o., IČ 62740407, se sídlem Roháčova 188/37, 130 00 Praha 3,

o Rudolf Blahuš, podnikatel, IČ 14570416, s místem podnikání Karlovice 339, 793 23 Karlovice,

o Jiří Pavelka, podnikatel, IČ 13609033, s místem podnikání Nové Heřminovy 129, 792 01 Nové Heřminovy,

o KATR a.s., IČ 25858947, se sídlem Potočná 334/5, 793 43 Stará Ves,

o LDF Rožnov a.s., IČ 25840479, se sídlem Tovární okruh 674, 747 41 Hradec nad Moravicí,

o Pradědský lesní závod, a.s., IČ 47151218, se sídlem Nádražní 599, 793 26 Vrbno pod Pradědem, zastoupená na základě plné moci ze dne 31.5.2007 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o Opavská lesní a.s., IČ 45193177, se sídlem Krajánkova 11/2390, 140 00 Praha 4, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o Lesy Beskydy, a.s., IČ 26797674, se sídlem Žižkova 965, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s.r.o., IČ 26825261, se sídlem Jahodová 782, 725 29 Ostrava - Petřkovice,

o Lesostavby Frýdek-Místek a.s., IČ 45193118, se sídlem Slezská 2766, 738 01 Frýdek-Místek, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o Vladimír Mareček, podnikatel, IČ 41045891, s místem podnikání Ostravice 522, 739 14 Ostravice,

o Hranická lesní, a.s., IČ 26826585, se sídlem Boňkov 133, 753 01 Hranice, Olšovec,

o LESS & FOREST s.r.o., IČ 27106632, se sídlem Bohdaneč 136, 285 25 Bohdaneč,

o MORAVIA LES s.r.o., IČ 25370995, se sídlem U Staré elektrárny 1881/2, 710 00 Ostrava, Slezská Ostrava,

o Desná a.s., IČ 45193002, se sídlem Maršíkovská 563, 788 15 Velké Losiny,

o vybraný uchazeč LESY RUDA a.s. „v likvidaci“, IČ 47151234, se sídlem 9. května 132, 789 63 Ruda nad Moravou,

o Armila Šternberk v.o.s., IČ 47988444, se sídlem Lhotská, 785 01 Šternberk,

o Lesy Lukov, a.s. „v likvidaci“, IČ 26884607, se sídlem Lukov 119, 763 17 Lukov,

o Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s., IČ 25589644, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha, insolvenční správce vybraného uchazeče Dušan Panáček, podnikatel, IČ 42085136, s místem podnikání Makovského 1177/1, 163 00 Praha 17,

o DŘEVO - MÁLEK s.r.o., IČ 25509420, se sídlem Protivanov 375, 798 48 Protivanov,

o Lesy Strážek, a.s., IČ 25319809, se sídlem Moravec 59, 592 54 Moravec,

o PETRA spol. s r. o., IČ 46979697, se sídlem Brandlova 129, 695 01 Hodonín,

o MADREV s.r.o., IČ 46992782, se sídlem Hlína 18, 664 91 Ivančice,

o Wotan Forest, a.s., IČ 26060701, se sídlem Rudolfovská 202/88, 371 36 České Budějovice,

o Wotan Wood, a.s., IČ 26060680, se sídlem Rudolfovská 202/88, 371 36 České Budějovice, zastoupená na základě plné moci ze dne 27.3.2006 Mgr. Janem Petříkem, advokátem se sídlem Týnská 12, 110 00 Praha 1,

o Jiří Drastich, podnikatel, IČ 42635608, s místem podnikání Váňovská 60/39, 589 01 Třešť,

o MALESSPOL, s.r.o., IČ 48530166, se sídlem Knínice 225, 679 34 Knínice u Boskovic, zastoupená na základě plné moci ze dne 12.6.2007 JUDr. Olgou Hubenou, advokátkou, se sídlem U Vážné studny 11, 680 01 Boskovice,

o AGROFOREST a.s., IČ 60792906, se sídlem Nová Pláň 26, 792 01 Nová Pláň, zastoupená na základě plné moci ze dne 31.5.2007 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o Ing. Zdeněk Ulrich, podnikatel, IČ 46453369, s místem podnikání Oldřiš 6, 569 82 Polička,

o Česká lesnická akademie Trutnov - střední škola a vyšší odborná škola, IČ 60153296, Středisko 3 - Školní polesí, se sídlem K Bělidlu 478, 541 02 Trutnov 4,

o Geodetales Chrudim s.r.o., IČ 27545857, se sídlem K Májovu 1262, 537 01 Chrudim IV,

o Josef Novák, podnikatel, IČ 48658316, s místem podnikání Funkeho 910, 280 02 Kolín,

o Lesy Mladá Boleslav, a.s., IČ 46355979, se sídlem Blahoslavova 184, 293 01 Mladá Boleslav,

o Lesnická společnost Buková, s.r.o. „v likvidaci“, IČ 49551361, se sídlem Malá Buková 5, 270 23 Křivoklát,

o Ing. Josef Vávra, podnikatel, IČ 60674067, s místem podnikání Pláňava 114, 592 02 Svratka,

o R-LES, a.s., IČ 45351953, se sídlem K Cementárně 536, 331 51 Kaznějov, zastoupená na základě plné moci ze dne 29.3.2006 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o Ing. Milan Chmel, podnikatel, IČ 45031401, s místem podnikání Boženy Němcové 1749, 393 01 Pelhřimov,

o SILVA - K spol. s r.o. v likvidaci, IČ 49061038, se sídlem Kolence 1, 379 01 Novosedly nad Nežárkou,

o 1. písecká lesní a dřevařská, a.s., IČ 25198611, se sídlem Brloh 12, 397 01 Písek,

o Lesní společnost Stříbro, a.s., IČ 45351929, se sídlem Plzeňská 250, 349 11 Stříbro,

o Ing. František Penz, se sídlem Novohradská 21, 370 01 České Budějovice, insolvenční správce vybraného uchazeče Lesy Hluboká nad Vltavou a.s., IČ 25189859, se sídlem Lesní 691, 373 41 Hluboká nad Vltavou,

o JULEFA s.r.o., IČ 15789721, se sídlem Chmelná 46, 382 03 Křemže,

o Agrowald Rožmberk s.r.o., IČ 26067200, se sídlem Přízeř 31, 382 18 Rožmberk nad Vltavou,

o CD les, v.o.s. „v likvidaci“, IČ 49546163, se sídlem Písky 217, 270 23 Křivoklát,

o Lesní společnost Přimda, a.s., IČ 45351899, se sídlem Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1,

o Lesní společnost Teplá, a.s., IČ 45351996, se sídlem Máchova 442, 364 61 Teplá,

o Ing. Jan Růžička, podnikatel, IČ 44666021, s místem podnikání Fučíkova 156, 364 61 Teplá,

o Zdeněk Drobílek, podnikatel, IČ 18229689, s místem podnikání Chodov 93, 364 64 Bečov nad Teplou,

o Lázeňské lesy, spol. s r.o., IČ 64831086, se sídlem Ke kostelu 43, 353 01 Mariánské Lázně,

o Lesní společnost Královský Hvozd, a.s., IČ 45352003, se sídlem Klatovská 289, 340 22 Nýrsko,

o LST a.s., IČ 60706805, se sídlem Trhanov 48, 345 33 Trhanov,

o Lesní společnost Bečov, s.r.o., IČ 45356165, se sídlem Karlovarská 305, 364 64 Bečov nad Teplou,

o SOLITERA spol. s r.o., IČ 43762751, se sídlem Palackého nám. 77, 268 01 Hořovice,

o František Novák, podnikatel, IČ 48326895, s místem podnikání Lesní 205, 349 52 Konstantinovy Lázně,

o Lesní společnost TRONEKO, s.r.o., IČ 18248594, se sídlem Revoluční 376, 357 33 Loket,

o UNILES, a.s., IČ 47307706, se sídlem Jiříkovská 832/16, 408 01 Rumburk, zastoupená na základě plné moci ze dne 18.5.2007 JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., se sídlem Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1,

o T I L I A  PLUS, s.r.o., IČ 48267902, se sídlem V Zatáčkách 77, 463 12 Šimonovice,

o DENDRIA s.r.o., IČ 60280808, se sídlem Březová 1307, 464 01 Frýdlant,

neboť zadavatel rozhodl o přidělení dílčích plnění veřejné zakázky.

16. Po přezkoumání případu Úřad dne 17.8.2007 vydal opakované rozhodnutí ve věci č. j. S227/2005-13365/2007/510-MO, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R171,172,173/2007/02-23786/2007/310-KK ze dne 17.12.2007. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 16/2008 ze dne 17.2.2009 byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R171,172,173/2007/02-23786/2007/310-KK ze dne 17.12.2007. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 16/2008 ze dne 17.2.2009 byla podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 5 Afs 62/2009 ze dne 30.6.2010 zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 16/2008 ze dne 17.2.2009 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozsudkem Krajského soudu v Brně 62 Af 48/2010 ze dne 5.1.2011 bylo  zrušeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R171,172,173/2007/02-23786/2007/310-KK ze dne 17.12.2007 a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R171-3/2007-12887/2011/310/JHr ze dne 25.8.2011, které nabylo právní moci dne 12.9.2011, bylo  rozhodnutí č. j. S227/2005-13365/2007/510-MO ze dne 17.8.2007 zrušeno a věc byla  Úřadu vrácena k novému projednání.

17. Pokračování správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S227/2005/VZ-22212/2012/511/MOn ze dne 26.11.2012. Usnesením č. j. ÚOHS-S227/2005/VZ-22308/2012/511/MOn ze dne 26.11.2012 Úřad účastníkům řízení stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko v řízení, resp. vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí.

18. Úřad přezkoumal na základě ust. § 94 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, návrhu a stanovisek předložených Lesy ČR, navrhovatelem, uchazeči Lesy Hluboká nad Vltavou a.s., Opavská lesní a.s., Lesy Beskydy, a.s., Lesostavby Frýdek-Místek a.s., R-LES, a.s., UNILES, a.s., Pradědský lesní závod, a.s., AGROFOREST a.s., Wotan Forest, a.s., Wotan Wood, a.s., SILVA – K spol. s r.o., Jiří Pavelka a na základě vlastního zjištění konstatuje, že Lesy ČR při zadávání veřejné zakázky „Uzavření rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní jednotky [Místo realizace – Česká republika]“ nepostupovaly v souladu se zákonem, k čemuž uvádí následující rozhodné skutečnosti.

III. Vyjádření účastníků řízení k problematice Lesů ČR jako veřejného zadavatele dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona

Argumentace navrhovatele:

19. Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 14.10.2005 uvedl, že je nutno poukázat na ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 77/1997, o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním podniku“), dle kterého jsou státní podniky zakládány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů. Již ze samotné dikce právního předpisu upravujícího právní formu státního podniku je tedy nade vší pochybnost zřejmé, že státní podnik není běžným podnikatelským subjektem založeným výhradně k uspokojování zájmů (ať už veřejných či jiných), které mají průmyslový nebo komerční charakter.

20. S povahou státního podniku a jeho předmětem činnosti, který, ačkoli se dle § 2 odst. 1 zákona o státním podniku jedná o činnost podnikatelskou, má dle § 3 odst. 2 zákona o státním podniku vést zásadně k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů, souvisí i charakter činností, které jsou tzv. hlavním předmětem podnikání Lesů ČR. Především je třeba vidět, že Lesy ČR vykonávají mj. i činnosti, které jiní vlastníci lesa nevykonávají, a to mimo jiné:

o výkon práva hospodaření k lesům, které jsou ve vlastnictví státu,

o výkon práva hospodaření k ostatnímu movitému a nemovitému majetku, který je ve vlastnictví státu a byl svěřen k plnění jeho úkolů, a k provozování podnikatelské činnosti s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost,

o výkon ochranné služby v lesích,

o ochrana lesního půdního fondu,

o zabezpečuje a kontroluje soulad obecného i podnikatelského užívání spravovaných lesů a jejich infrastruktury,

o činnost odborného lesního hospodáře,

o prostřednictvím vybraných podnikatelských subjektů, příp. ve vlastní režii, zajišťuje provádění činností zabezpečujících optimální plnění všech funkcí lesů,

o vypracování lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov.

21. Dále je nutno vzít v úvahu, že mnohé činnosti, které Lesy ČR vykonávají, rozhodně nesměřují k tvorbě zisku, a současně mnohé tyto činnosti (zejména činnosti ochranného charakteru) zásadně zajišťuje každý z vlastníků ve svém lese a jen stěží u nich lze dovozovat konkurenční vztah (např. ochrana lesního půdního fondu, zabezpečení a kontrola souladu užívání spravovaných lesů, zajištění provádění činností zabezpečujících optimální plnění všech funkcí lesů, koncepční a operativní činnost směřující k trvalému zlepšování stavu lesů aj.).

22. Závěr, že ne každá činnost, kterou Lesy ČR jako subjekt spravující lesy ve vlastnictví státu vykonávají, je činností zaměřenou výhradně na dosažení zisku, je možno názorně demonstrovat zněním ustanovení § 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění (dále jen „lesní zákon“), jímž jsou i Lesy ČR povinny se řídit, kdy toto ustanovení vymezuje účel tohoto zákona následovně: „Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm“.

23. V souvislosti s tím, že ačkoli Lesy ČR provádí rovněž činnosti zaměřené na dosažení zisku, v nichž je současně i vystaven určité – byť často omezené – konkurenci (typicky např. těžba a prodej dřeva), provádí také činnosti, které na dosažení zisku zaměřené nejsou, a které mají charakter činností prováděných za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, je nutno poukázat na rozhodnutí ESD C-44/96 ve věci Mannesmann Angelbau Austria AG and Others vs. Strohal Rotationsdruck GesmbH, podle něhož v případech, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti.

24. Lze tedy uzavřít, že argument o působení Lesů ČR v konkurenčním prostředí nelze považovat za relevantní a činit na základě něj závěr o tom, že Lesy ČR nejsou veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

25. Lesy ČR nepochybně naplňují i podmínku uvedenou v § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, podle které musí být zadavatel právnickou osobou zřízenou na základě zákona, neboť Lesy ČR jsou státním podnikem ve smyslu zákona o státním podniku, založeným zakládací listinou Ministerstva zemědělství České republiky dne 11.12.1991, č. j. 6677/91-100, a zapsaným v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl A.XII, vložka 540.

26. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a také na ustanovení § 2 odst. 1 zákona o státním podniku, které stanoví, že podnik je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, nemůže být pochyb o tom, že zadavatel je právnickou osobou zřízenou na základě zákona.

27. Dle přesvědčení navrhovatele splňují Lesy ČR i třetí podmínku pro to, aby byl považován za veřejného zadavatele, tedy že více než polovinu členů ve správním, řídícím nebo kontrolním orgánu zadavatele jmenuje veřejný zadavatel.

28. Lesy ČR jsou státním podnikem a jeho zakladatelem je Česká republika, respektive Ministerstvo zemědělství ČR. Z toho plyne, že v souladu s ustanoveními § 12 odst. 2 a 13 odst. 2 zákona o státním podniku, jsou ředitel (tedy řídící orgán) a dvě třetiny dozorčí rady (tedy kontrolního orgánu) Lesů ČR jmenováni jeho zakladatelem, případně příslušným orgánem zakladatele. V této souvislosti navrhovatel poukazuje i na předložené rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky ze dne 12.8.1997, č. j. 3217/97-1000, upravující jmenování generálního ředitele Lesů ČR a členů dozorčí rady. Je zřejmé, že více než polovinu členů ve správním, řídícím nebo kontrolním orgánu Lesů ČR jmenuje veřejný zadavatel.

29. Navrhovatel má na základě všech výše uvedených skutečností za to, že Lesy ČR splňují všechny výše uvedené znaky veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, neboť jsou právnickou osobou zřízenou na základě zákona, za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a veřejný zadavatel jmenuje více než polovinu členů v jejich správním, řídícím nebo kontrolním orgánu.

30. Navrhovatel se k problematice Lesů ČR jako veřejného zadavatele vyjádřil i ve svém stanovisku ze dne 27.12.2005, ve kterém mj. uvedl, že je nutno zkoumat, jestli státní podnik Lesy ČR vykonává nějakou činnost k uspokojování potřeb veřejného zájmu a nikoliv to, jaké jsou hlavní činnosti Lesů ČR.

31. Navrhovatel v návrhu uvedl několik činností, které jsou Lesům ČR svěřeny státem a které kromě Lesů ČR nevykonává žádný jiný vlastník lesa. V této souvislosti navrhovatel uvádí správu lesů v majetku České republiky, funkce činěné v souvislosti s výkonem ochranné služby v lesích, či výkon funkce odborného lesního hospodáře dle ustanovení § 37 odst. 6 lesního zákona.

32. Navrhovatel odkazuje na stanovisko Ministerstva zemědělství ČR ze dne 10.10.2005, které upozorňuje právě na uvedené jedinečné činnosti (tj. výkon ochranné služby v lesích a výkon funkce odborného lesního hospodáře dle ustanovení § 37 odst. 6 lesního zákona), kterými byly Lesy ČR pověřeny. Navrhovatel zvláště zdůrazňuje, že Ministerstvo zemědělství ČR výslovně potvrzuje, že zadavatel vykonává i úkoly plněné ve veřejném zájmu, které mu ukládá lesní zákon, kdy Ministerstvo zemědělství ČR uvádí: „Státní podnik plní úkoly ve veřejném zájmu, které mu ukládá lesní zákon, např. v ustanovení § 35 tohoto zákona“.

33. Dle přesvědčení navrhovatele nemůže být s ohledem na výše uvedené skutečnosti žádných pochyb o tom, že Lesy ČR vykonávají ve veřejném zájmu některé jedinečné činnosti.

34. Dle názoru navrhovatele je tedy zřejmé, že ohledně některých činností vykonávaných Lesy ČR se tyto nepohybují v konkurenčním prostředí, neboť tyto činnosti kromě Lesů ČR nikdo jiný nevykonává. Lesy ČR nemají konkurenta ve své hlavní činnosti, kterou je správa státních lesů. Lesy ČR však nemají konkurenta ani ohledně některých dalších činností, když například pouze Lesům ČR jako právnické osobě, vykonávající v určeném území právo hospodaření ve státních lesích, je svěřena funkce odborného lesního hospodáře dle ustanovení § 37 odst. 6 lesního zákona.

35. Navrhovatel uvádí, že Lesy ČR vedle své podnikatelské činnosti rovněž uspokojují potřeby veřejného zájmu.

36. Z obsahu stanovisek navrhovatele ze dne 4.6.2007, ze dne 9.7.2007 vyplývá, že navrhovatel trvá na svých argumentech uvedených v návrhu ze dne 15.4.2005. K pokračování správního řízení navrhovatel uvádí, že Úřad by měl v rámci obnoveného správního řízení napravit procesní a formální pochybení vytknutá mu Krajským soudem v Brně, přičemž by měl setrvat na svém právním posouzení Lesů ČR jako veřejného zadavatele ve smyslu zákona, jakož i závěru, že Lesy ČR v šetřeném případě nepostupovaly podle zákona, ačkoliv k tomu byly povinny, poněvadž je zřejmé, že soudem vytknutá procesní či formální pochybení nemohla mít na tyto právní závěry jakýkoli vliv.

37. Dle názoru navrhovatele skutečnost, že Lesy ČR nebyly zřízeny, nýbrž založeny zakládací listinou, není důvodem pro vyloučení Lesů ČR z okruhu veřejných zadavatelů. Navrhovatel nespatřuje z hlediska definice veřejného zadavatele faktický rozdíl mezi zřízením a založením státního podniku. Navrhovatel dále uvádí, že právní řád ani v době založení Lesů ČR jako státního podniku, ani v současné době, nezná pojem zřízení státního podniku, neboť zákon o státním podniku, stejně jako dříve platný zákon o státním podniku č. 111/1990 Sb., používá pouze pojem založení státní podniku. Za situace, kdy by byl činěn rozdíl mezi termínem založení státního podniku a zřízení státního podniku, by došlo k tomu, že žádný státní podnik by nemohl být považován za veřejného zadavatele ve smyslu zákona, a to s ohledem na skutečnost, že právní řád nepřipouští a ani nikdy nepřipouštěl možnost zřízení státního podniku. Tímto by pak dle názoru navrhovatele došlo k zcela nepřípustnému zúžení okruhu veřejných zadavatelů, které by bylo zcela v rozporu s účelem zákona.

38. Navrhovatel tedy v předmětné věci uvádí, že terminologický nesoulad obsažený v právním řádu nepředstavuje dle jeho názoru důvod pro to, aby zadavatel jako státní podnik nebyl považován za veřejného zadavatele dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

39. Definice veřejného zadavatele obsažená v zákoně přitom v podstatě přesahuje požadavky Směrnice č. 92/50/EHS, která vymezuje užší okruh veřejných zadavatelů. Širší vymezení okruhu veřejných zadavatelů v rámci české právní úpravy lze spatřovat zejména v tom, že za veřejné zadavatele jsou dle zákona na rozdíl od Směrnice č. 92/50/EHS považovány i ty subjekty zřízené za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které mají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť zákon toto omezení neobsahuje. Pokud zadavatel naplňuje veškeré podmínky stanovené pro zadavatele ve Směrnici č. 92/50/EHS a je tedy zadavatelem dle Směrnice č. 92/50/EHS, je zákonitě i veřejným zadavatelem ve smyslu zákona.

40. Navrhovatel se ke správnímu řízení vyjádřil rovněž dopisem ze dne 11.10.2011, ve kterém mj. uvádí, že závěr, ke kterému Úřad dospěl ve svém rozhodnutí č. j. S227/2005-13365/2007/510-MO ze dne 17.8.2007 byl věcně správný. V této souvislosti navrhovatel Úřadu navrhuje, aby bylo rozhodnuto, že Lesy ČR naplňují definici zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona a Úřadu doporučuje, aby odůvodnění rozhodnutí doplnil o známou argumentaci Nejvyššího správního soudu tak, aby rozhodnutí bylo dostačující a bezvadné, které nebude zakládat pochybnost o porušení zásady legitimního očekávání a zásady předvídatelnosti rozhodnutí.

Argumentace Lesů ČR:

41. K problematice postavení Lesů ČR jako veřejného zadavatele dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona Lesy ČR ve svém stanovisku k návrhu ze dne 2.12.2005 mj. uvedly, že při posuzování podmínek, zda Lesy ČR splňují definici veřejného zadavatele podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, je třeba vzít v první řadě v úvahu toto ustanovení, které stanoví, že podle zákona postupují zadavatelé: „… jiná právnická osoba, pokud byla zřízena zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a je financována převážně veřejnými zadavateli, nebo je veřejnými zadavateli řízena nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu,…“.

42. Jiná právnická osoba ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona musí podle definice uvedené v citovaném ustanovení splňovat následující předpoklady:

o musí se jednat o právnickou osobou zřízenou zákonem nebo na základě zákona;

o účelem zřízení těchto právnických osob je uspokojování potřeb veřejného zájmu;

o tyto právnické osoby jsou financovány převážně veřejnými zadavateli nebo jsou veřejnými zadavateli řízeny nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejich správním, řídícím nebo kontrolním orgánu.

43. Jiná právnická osoba splňuje podmínky definice veřejného zadavatele podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona pouze tehdy, jsou-li kumulativně splněny všechny tři výše zmíněné podmínky, resp. v případě třetí podmínky postačí splnění jedné z nich.

 

Právnická osoba zřízená zákonem nebo na základě zákona

44. Konkrétní právnická osoba je zřízena zákonem tehdy, jestliže její existence vyplývá přímo ze zákona (tedy ex lege), aniž by k tomu bylo třeba jakéhokoli dalšího rozhodnutí správního orgánu. Zřízením na základě zákona je pak třeba rozumět situaci, kdy konkrétní zákon umožňuje zřízení takové právnické osoby formou správního rozhodnutí či rozhodnutím osoby, v jejíž dispozici je oprávnění takové rozhodnutí vydat (aniž by bylo vydáváno správním orgánem ve správním řízení).

45. Jiné právnické osoby, tedy například ty, jež byly založeny za účelem plnění specifických úkolů (nikoli tedy zřízeny zákonem či rozhodnutím vydaným na jeho základě), nejsou právnickými osobami, které by splňovaly podmínku zřízení zákonem nebo na základě zákona. Mezi takové osoby patří například obchodní společnosti zakládané podle obchodního zákoníku nebo státní podniky zakládané podle zákona o státním podniku.

Právnická osoba zřízená za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu

46. Vzhledem k tomu, že tato část definice veřejného zadavatele podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona je v daném případě nejproblematičtější, bude podrobněji rozebrána dále v kontextu zadávacích směrnic Evropských společenství a judikatury Evropského soudního dvora.

Právnická osoba financovaná převážně veřejnými zadavateli

47. Tato podmínka bude splněna v těch případech, kdy právnická osoba vykonává činnost, k jejímuž účelu byla zřízena, s využitím finančních prostředků od subjektů definovaných v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bod 1. až 4. zákona, přičemž prostředky od takovýchto subjektů poskytované na provoz činnosti těchto právnických osob musí převažovat nad případnými prostředky získanými těmito právnickými osobami z jiných zdrojů (finanční prostředky poskytnuté veřejnými zadavateli tedy musí činit více než 50 % všech finančních prostředků využívaných k provozování činnosti, k jejímuž účelu byla právnická osoba zřízena).

Právnická osoba je veřejnými zadavateli řízena nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu

48. Tato část podmínky je alternativní k podmínce financování činnosti právnické osoby převážně z prostředků pocházejících od veřejných zadavatelů. Z hlediska této podmínky není zcela rozhodující, jakou formou k řízení takové právnické osoby dochází; to bude ostatně záviset mimo jiné na formě právnické osoby. Rozhodujícím kritériem pak je skutečnost, zda má veřejný zadavatel rozhodující vliv na výkon každodenní běžné činnosti takové právnické osoby, ať již v důsledku oprávnění ustanovit do funkcí většinu osob, které budou členy řídících či kontrolních orgánů, či v důsledku jiných okolností, jež veřejnému zadavateli umožňují určovat obchodní chování takové právnické osoby.

49. Obecně pak lze doplnit, že na daný případ je třeba podpůrně aplikovat zadávací směrnice Evropských společenství, v daném případě pak zejména směrnici 92/50/EHS. Pro větší přehlednost a srovnání pak Lesy ČR znovu uvádí relevantní část definice veřejnoprávního subjektu tak, jak je obsažen v článku 1 písm. b) směrnice 92/50/EHS: „zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, ….“.

50. V první řadě považují Lesy ČR za nutné uvést, že podle ustanovení čl. 1 písm. b) směrnice 92/50/EHS je seznam veřejnoprávních subjektů ve smyslu tohoto ustanovení obsažen ve směrnici 71/305/EHS (tato směrnice byla zrušena směrnicí 93/37/EHS). Při zohlednění výčtu subjektů, které jsou ve smyslu ustanovení čl. 1 písm. b) směrnice 92/50/EHS považovány za veřejnoprávní subjekty a tedy i zadavatele, je třeba dospět k závěru, že se svojí povahou tyto subjekty ani zdaleka neblíží faktické i právní povaze Lesů ČR.

51. Lesy ČR jsou navíc toho názoru, že, ačkoli navrhovatel vytýká orgánu dohledu, že z rozhodnutí Evropského soudního dvora vytrhuje některé teze, sám tak činí také, neboť účelovým způsobem ve svůj prospěch aplikuje rozhodnutí Evropského soudního dvora na Lesy ČR. Je totiž třeba si uvědomit, že Evropský soudní dvůr dosud nerozhodoval případ, který by byl totožný nebo alespoň velmi obdobný danému případu, resp. charakter posuzovaných subjektů by byl obdobný charakteru Lesů ČR.

52. Z tohoto důvodu je ale třeba stávající rozhodnutí Evropského soudního dvora vztahující se k předmětu řízení aplikovat alespoň přiměřeně. Je tedy zcela nesmyslné tvrdit, že rozhodnutí Evropského soudního dvora aplikovaná Úřadem se vztahují pouze k soukromoprávním formám veřejných podniků, a tudíž jsou neaplikovatelná na Lesy ČR. Rozhodnutí Evropského soudního dvora nemohou být natolik kasuistická, aby je bylo možné bezhlavě aplikovat na jakýkoli případ; musejí však být vnímána jako významná vodítka pro výklad a aplikaci konkrétních právních institutů. 

Hlavní předmět podnikání Lesů ČR není podnikatelskou činností a není vystaven konkurenci

53. Podle názoru Lesů ČR je nesmyslné tvrdit, že hlavním předmětem činnosti Lesů ČR jsou činnosti, které nevykonávají jiní vlastníci lesa, a přitom uvádět činnosti jako je výkon práva hospodaření k lesům ve vlastnictví státu a výkon práva hospodaření k ostatnímu movitému a nemovitému majetku ve vlastnictví státu. Je jasné, že jiný subjekt nevykonává právo hospodaření k lesům ve vlastnictví státu, když Lesy ČR jsou jediným subjektem, který byl k této činnosti založen. Výkon práva hospodaření k lesům ve vlastnictví státu ale není nic jiného než výkon vlastnických práv, která vykonává kterýkoli jiný vlastník lesa. Stejně to platí i v případě ostatního movitého a nemovitého majetku, jedná se pouze o jiné pojmenování výkonu vlastnického práva k tomuto majetku.

54. Co se týká dalších činností uváděných navrhovatelem (výkon ochranné služby v lesích, ochrana lesního půdního fondu, zabezpečování a kontrola souladu obecného i podnikatelského užívání spravovaných lesů a jejich infrastruktury), je třeba uvést, že tyto činnosti je povinen zabezpečit každý vlastník lesa a nikoli výlučně Lesy ČR. Je samozřejmé, že tyto činnosti vykonává v lesích, k nimž vykonává právo hospodaření, tj. v lesích ve vlastnictví státu, ale to nic nemění na tom, že podle lesního zákona výkon těchto činností zabezpečuje každý vlastník lesa a nikoli pouze Lesy ČR. Nadto je třeba poznamenat, že Lesy ČR ani samy fakticky nevykonávají tyto činnosti, ale pouze zabezpečují výkon těchto činností prostřednictvím jiných osob.

 

Lesy ČR nevykonávají činnost v soutěžním prostředí

55. Lesy ČR nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že je třeba brát v úvahu, že u některých činností, které jinak mají typicky komerční charakter, je s ohledem na dominantní postavení Lesů ČR na relevantních trzích konkurence významně omezena. Dle Lesů ČR navrhovatel implikuje, že existence dominantního postavení v podstatě eliminuje konkurenční prostředí a existenci hospodářské soutěže. Takovýto závěr je však zcela nesprávný, neboť a contrario by bylo možné na základě závěrů navrhovatele dospět k tomu, že každé dominantní postavení na relevantním trhu vždy eliminuje soutěžní prostředí.

Lesy ČR nemají vlastní majetek a hospodaří s majetkem státu

56. Nelze kasuisticky vylučovat z aplikace rozhodnutí Evropského soudního dvora, jejichž předmět není zcela shodný nebo alespoň velmi obdobný předmětu případu, na něž je takové rozhodnutí aplikováno. Je tudíž nesmyslné z aplikace vylučovat rozhodnutí Evropského soudního dvora vztahující se k subjektům, jež mají vlastní majetek, z toho důvodu, že Lesy ČR nemají vlastní majetek a pouze vykonávají právo hospodaření k majetku ve vlastnictví státu.

57. Obecně lze shrnout, že z rozhodovací činnosti Evropského soudního dvora vyplývá, že „veřejnoprávním subjektem“ ve světle zadávacích směrnic se rozumí instituce zřízená speciálně pro uspokojování obecných potřeb, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, s vlastní právní subjektivitou, jež je úzce závislá na státu, popř. na regionálních nebo lokálních vládách nebo jiných institucích řídících se veřejným právem.

58. První podmínka není podle Evropského soudního dvora splněna v případě subjektu, jehož předmětem je výkon činností spojených s organizací veletrhů, výstav nebo jiných podobných podniků, a která, byť je neziskovou organizací, je řízená podle kritérií výkonu, výkonnosti a nákladové efektivity a působí v konkurenčním prostředí (viz rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 10.5.2001 ve věci Agorà Srl. a další).

59. V tomto směru je třeba odmítnout námitku navrhovatele, že citované rozhodnutí je neaplikovatelné s ohledem na skutečnost, že závěry obsažené v tomto rozhodnutí nelze oddělit od skutečnosti, že se týká pouze subjektů vykonávajících činnosti spojené s organizací veletrhů, výstav nebo jiných podobných podniků. Status veřejnoprávního subjektu ve smyslu zadávacích směrnic není přitom podle Evropského soudního dvora závislý na relativní důležitosti uspokojování potřeb ve veřejném zájmu, které nemají průmyslovou a obchodní povahu, ve vztahu k celkovému podnikání takového subjektu.

60. Evropský soudní dvůr dále konstatoval, že, pokud subjekt vykonává svou činnost v normálních tržních podmínkách za účelem zisku a nese rizika spojená s výkonem své činnosti, je nepravděpodobné, že by takový subjekt vykonával činnosti vedoucí k uspokojování potřeb veřejného zájmu (viz rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 22.5.2003 v právní věci C-18/01 Arkkitehtuuritoimisto Riitta Korhonen Oy a další). Existence soutěžního prostředí a zejména skutečnost, že subjekt vykonává svou činnost v tržních podmínkách může naznačovat nedostatek potřeb ve veřejném zájmu majících jinou povahu než průmyslovou nebo obchodní (viz rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 27.2.2003 v právní věci 373/00 Adolf Truley GmbH a další).

61. Lesy ČR byly založeny (nikoli tedy zřízeny zákonem nebo na základě zákona) podle zákona o státním podniku ministerstvem zemědělství jako ústředním orgánem státní správy, přičemž základním předmětem činnosti Lesů ČR je mimo jiné výkon některých práv a povinností podle lesního zákona. Současně s tím je pak základním předmětem činnosti však i činnost vysloveně podnikatelského charakteru. Lesy ČR jsou ze své povahy státního podniku přímo ex lege podnikatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) obchodního zákoníku.

62. Přes všechny námitky navrhovatele nejsou Lesy ČR jediným subjektem v České republice, který vykonává činnosti podle lesního zákona, tzn., že Lesy ČR i tuto část své činnosti vykonávají v podnikatelském a soutěžním prostředí za normálních tržních podmínek, a to i za podmínky, že by Lesy ČR mohly mít dominantní postavení v tomto segmentu trhu. Lesy ČR jako státní podnik, jehož právní režim se řídí zákonem o státním podniku, je vysloveně podnikatelským subjektem, který svou činnost uskutečňuje se ziskovým cílem a současně nese rizika ztrát spojených se svou činností (viz rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 10.5.2001 v právní věci C-223/99 a 260/99 Agorà Srl a další; rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 22.5.2003 v právní věci C-18/01 Arkkitehtuuritoimisto Riitta Korhonen Oy a další).

Argumentace Lesů ČR ve stanovisku k podkladům rozhodnutí ze dne 4.6.2007:

63. Lesy ve svém stanovisku uvádí, že jediným, kdo je oprávněn ve výroku svého rozhodnutí stanovit, zda Lesy ČR byly zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, je Úřad. Shodně se k této problematice vyjádřil také Krajský soud v Brně, když v odůvodnění rozhodnutí ze dne 8.12.2006 vedeného pod sp. zn. 62 Ca 35/2006 konstatoval, že závěr o tom, že Lesy ČR jsou zadavatelem mohl být s přímými důsledky vyplývajícími pro Lesy ČR učiněn výlučně v řízení podle § 94 a následujících zákona.

64. Ke stanovisku Lesů ČR, jež bylo předestřeno rozhodnutími Úřadu, pak postupem času přibyly další právně významné argumenty, z nichž bylo možné nepřímo dovodit právní závěr, že Lesy ČR byly zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona. Mezi tyto další právně významné argumenty patří následující skutečnosti:

65. Krajský soud v Brně rozhodnutím ze dne 28.4.2006 vedeném pod sp. zn. 31 Ca 179/2005 uložil Úřadu povinnost rozhodnout ve věci, čím potvrdil jeho pravomoc v dané věci rozhodovat v souladu s ustanoveními § 94 zákona o veřejných zakázkách. Z této skutečnosti nepřímo vyplývá fakt, že Lesy ČR byly zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, neboť v případě, kdy by jím nebyly, nemohlo z jeho strany dojít k porušování ustanovení tohoto zákona.

66. Krajský soud v Brně v odůvodnění rozhodnutí ze dne 8.2.2006 vedeném pod sp. zn. 62 Ca 35/2006 také konstatoval, že správní řízení řešící primárně otázku, zda bylo či nebylo postupováno podle zákona, které je uzavřeno s výsledkem, podle něhož podle zákona postupováno nebylo, má navíc v situaci, kdy zadavatel již uzavřel smlouvy s jednotlivými dodavateli, jejichž uzavření mělo zadávací řízení podle zákona předcházet, tytéž důsledky jako závěr Úřadu v řízení o přezkumu rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky, podle něhož veřejná zakázka nebyla přidělena postupem podle § 65 zákona. Důsledkem je tu totiž v obou případech zejména neplatnost smluv podle § 90 odst. 1 zákona, ať už z toho důvodu, že formálně šlo o úkon, který by odporoval zákonu, nebo o úkon, který by jej obcházel. Také z této skutečnosti lze opět nepřímo dovodit závěr, že účastník řízení č. 1 je zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

67. Z odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2006 vedeného pod sp. zn. 62 Ca 35/2006 lze vedle výše zmiňovaných právních závěrů opakovaně dovodit fakt, že Lesy ČR byly zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona o veřejných zakázkách, a to na základě cíleného schizofrenního jednání žalobců, když tito s úmyslem dosáhnout svých práv, a to plnění ze smluv vzešlých z 1. a 2. kola výběrových řízení tvrdí, že v souladu s ustanovením § 99 zákona měli být účastníky řízení před Úřadem. Tato skutečnost vyplývá ze samotného účelu žaloby a z odůvodnění výše zmiňovaného rozhodnutí, v němž soud konstatoval, že podstatou argumentace žalobců pak bylo tvrzení, že žalobci mají postavení účastníků šetřených výběrových řízení, neboť jsou subjekty, se kterými zadavatel na základě šetřených výběrových řízení uzavřel pro určité smluvní jednotky rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, na provádění pěstebních činností a těžebních činností. Žalobci tak tímto jednáním sami napomáhají k odůvodnění právního závěru, že Lesy ČR byly zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

68. Mimo výše uvedené považují Lesy ČR za podstatné poznamenat, že rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, potažmo rozhodnutí jeho předsedy byla Krajským soudem v Brně zrušena z důvodů procesních a nikoli hmotněprávních. Za těchto okolností lze opět nepřímo dovozovat skutečnost, že ony hmotněprávní závěry Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže byly bezvadné.

69. Další významnou skutečností z hlediska Lesů ČR jako zadavatele bylo přijetí „nového“ zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.7.2006. Lesy ČR na základě výše uvedených skutečností a s ohledem na přijetí zákona č. 137/2006 Sb. v současné době v relevantních právních vztazích vystupují jako zadavatel.

70. Lesy ČR uvádí, že změna jejich postojů k otázce, zda jsou, či nejsou veřejným zadavatelem podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, byla vyvozována především na základě relevantních rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a byla motivována snahou jednat v souladu s právními předpisy České republiky, potažmo právními předpisy komunitárními.

Argumentace společností Lesy Hluboká nad Vltavou a.s., Opavská lesní a.s., Lesy Beskydy, a.s., Lesostavby Frýdek-Místek a.s., R-LES, a.s., UNILES, a.s., Pradědský lesní závod, a.s., AGROFOREST a.s., Wotan Forest, a.s., Wotan Wood, a.s.:

71. Společnosti jsou toho názoru, že Lesy ČR nejsou veřejným zadavatelem ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona s tím, že ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona nelze vykládat s přihlédnutím k zadávacím směrnicím a rozhodovací praxi ESD, neboť zadávací směrnice nebyly do českého právního řádu dostatečně transponovány a nesoulad zadávacích směrnic s vnitrostátní právní úpravou nelze překlenout eurokonformním výkladem. Při výkladu ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona v souladu s národními metodami výkladu pak nelze dospět k závěru, že Lesy ČR jsou zadavatelem dle zákona.

72. Vymezením okruhu právnických osob, jakožto veřejných zadavatelů v ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona mělo dojít k transpozici příslušných ustanovení zadávacích směrnic týkajících se tzv. veřejnoprávních subjektů k datu přistoupení České republiky k Evropské unii. Definice veřejnoprávních subjektů, z nichž měl zákon vycházet, byla obsažena v čl. 1 písm. b) směrnice 92/50, dále v čl. 1 písm. b) směrnice 93/36 a v čl. 1 písm. b) směrnice 93/37. Dle těchto ustanovení zadávacích směrnic ES jsou zadavateli stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány či veřejnoprávními subjekty. Veřejnoprávním subjektem se pak rozumí jakýkoliv subjekt:

(i) řízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, a

(ii) který má právní subjektivitu, a

(iii) je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními orgány nebo je těmito orgány řízen, nebo v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenovaná státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

73. Z porovnání § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona s ustanovením čl. 1 písm. b) směrnice 92/50 a příslušnými ustanoveními dalších zadávacích směrnic ES tak jednoznačně vyplývá, že definice tzv. jiné právnické osoby jako veřejného zadavatele obsažené v zákoně se od úpravy veřejnoprávních subjektů ve směrnicích zásadně lišila:

a) zákon na rozdíl od zadávacích směrnic stanoví, že zadavatel musí být právnickou osobou „zřízenou zákonem nebo na základě zákona“; tím v podstatě oproti směrnicím ES zúžil okruh subjektů, které by mohly pod pojem zadavatel spadat,

b) zákon na rozdíl od zadávacích směrnic nestanoví, že zadavatelem je pouze subjekt, který nemá „průmyslovou nebo obchodní povahu“. Z rozhodovací praxe Komise a ESD přitom vyplývá, že existence průmyslové nebo obchodní povahy je pro výklad zadavatele dle komunitárních zadávacích směrnic rozhodující.

74. Dle názoru společností tento nedostatek nelze nahradit eurokonformním výkladem, tj. výkladem v souladu se zadávacími směrnicemi a rozhodovací praxí Komise a ESD. Dle jejich názoru totiž eurokonformní výklad v předmětném případě není možný a ani přípustný. Eurokonformní výklad lze použít pouze tam, kde je vnitrostátní předpis při použití vnitrostátních metod výkladu schopný různých výkladů a jeden z těchto různých výkladů je v souladu s příslušnou směrnicí ES. Tento předpoklad však v předmětném případě splněn není.

75. Zadavatelem může být ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona pouze osoba, která byla zřízena zákonem nebo na základě zákona. Lesy ČR, jako státní podnik, byly založeny zakládací listinou Ministerstva zemědělství České republiky dne 11.12.1991, č. j. 6677/91-100, a to v souladu se zákonem č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

76. Pojmy „založit“ a „zřídit“ jsou pojmy používané ve vnitrostátním právním řádu každý v jiných souvislostech. Pojem zřídit je užíván zejména ve spojení s institucemi (právnickými osobami s vlastní subjektivitou či veřejnými ústavy), které vznikají za zvláštním účelem poskytování činností výlučně nekomerčního charakteru ve veřejném zájmu. Na druhé straně zakládány jsou zpravidla právnické osoby, jejichž cílem je zejména vyvíjení komerčních podnikatelských aktivit a realizace zisku. Státní podniky podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o státním podniku, jsou právnickými osobami provozujícími podnikatelskou činnost. Státní podniky se v tomto ohledu podobají spíše obchodním společnostem než subjektům vyjmenovaným v úvodní části předmětné definice nebo jiným subjektům, které jsou dle příslušných zákonů zřizovány.

77. Pojmy založit a zřídit jsou v právním řádu České Republiky používány každý v různých souvislostech, je jim přikládán různý význam a je třeba je rozlišovat. Lesy ČR nejsou právnickou osobou, která by byla zřízena zákonem nebo na základě zákona a není tak splněna jedna z kumulativních podmínek pro učinění závěru, že Lesy ČR jsou veřejným zadavatelem dle zákona.

78. Při posouzení, zda Lesy ČR byly zřízeny za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, je třeba posoudit, zda některé z předmětů činností Lesů ČR slouží k uspokojování potřeb veřejného zájmu a zároveň zda subjekt a činnosti, které vykonává, mají obchodní nebo průmyslovou povahu, či nikoli. Při hodnocení činností, které slouží k uspokojování potřeb veřejného zájmu, je nutné vycházet z faktického charakteru vykonávané činností a z cíle, ke kterému výkon takové činnosti směřuje.

Činnost odborného lesního hospodáře

79. Činnost odborného lesního hospodáře není činností vykonávanou ve veřejném zájmu a není veřejnou službou, a to z následujících důvodů:

a. Činnost odborného lesního hospodáře vykonává kromě Lesů ČR i řada komerčních subjektů, fyzických i právnických osob.

b. Náklady na činnost odborného lesního hospodáře hradí ve smyslu ust. § 37 odst. 7 lesního zákona vlastník lesa sám.

c. Činnost odborného lesního hospodáře je činností komerční.

80. Účelem založení Lesů ČR je v souladu se zákonem o státním podniku výkon práva hospodaření k lesům, které jsou ve vlastnictví státu. Dle názoru společností nelze činit závěr, že Lesy ČR byly založeny za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu. To by totiž znamenalo, že Lesy ČR byly založeny proto, aby vykonávaly činnost odborného lesního hospodáře (ač jsou společnosti názoru, že tato činnost není činností uskutečňovanou ve veřejném zájmu, ale činností komerční) a nikoli proto, aby hospodařily s lesy ve vlastnictví státu.

81. Lesy ČR nejsou uvedeny v Příloze II. Aktu o přistoupení. Prostřednictvím Přílohy II. Aktu o přistoupení přitom Česká republika doplnila subjekty, které spadají pod definici veřejnoprávních subjektů, Za Českou republiku obsahuje seznam veřejnoprávních subjektů jednak výčet konkrétních subjektů (např. Fond národního majetku, Pozemkový fond a ostatní fondy, Česká národní banka, Česká televize apod.), dále pak je v tomto seznamu uvedeno, že veřejnoprávními subjekty se rozumí rovněž další právní subjekty založené zvláštním zákonem, které pro svou činnost a v souladu s rozpočtovými pravidly využívají prostředků ze státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních institucí, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územně samosprávných celků. Lesy ČR jednoznačně do žádné kategorie nespadají. Tato skutečnost dle názoru společností potvrzuje, že Česká republika při přistoupení k EU Lesy ČR za veřejného zadavatele ve smyslu zadávacích směrnic ES nepovažovala a ani zákonodárce neměl při přijímání zákona v úmyslu podřadit Lesy ČR pod ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

82. Lesy ČR nenaplňují definici veřejného zadavatele dle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, nýbrž Lesy ČR jsou podnikatelským subjektem vytvářejícím zisk, který funguje v rámci tržního prostředí a který nese případná ekonomická rizika.

Argumentace společnosti SILVA – K spol. s r. o.:

83. Společnost nesouhlasí se změnou posouzení právního postavení Lesů ČR, neboť učinila některá rozhodnutí investičního a provozního charakteru, která si vyžádala určité finanční náklady, které je nutné dlouhodobě splácet. Současný stav má neblahý vliv na hospodaření menších společností a vede ke zvýšení lokální nezaměstnanosti.

Argumentace uchazeče Jiřího Pavelky

84. Uchazeč Jiří Pavelka ve svém vyjádření ze dne 2.12.2012 uvádí, že smlouvu uzavřenou mezi ním a Lesy ČR považuje za samostatný smluvní vztah uzavřený mezi dvěma subjekty a nikoliv za dílčí smluvní vztah uzavřený v rámci jedné celkové zakázky na provádění lesnických činností v rámci celého území České republiky.

85. Obsahy odborných posudků k problematice Lesů ČR jako veřejného zadavatele dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, které jsou součástí správního spisu č. j. S227/2005:

o Odborný posudek Akademie věd České republiky, Ústavu státu a práva ze dne 22. 11. 2005, jehož vypracování si Úřad vyžádal dopisem č. j. 141/05-100 ze dne 29.10.2005.

86. Z obsahu odborného posudku je zřejmé, že Lesy ČR mají bez pochyby právní subjektivitu a rovněž splňují zákonem stanovenou podmínku, že jsou financovány převážně veřejným zadavatelem nebo jsou veřejným zadavatelem řízeny nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejich správních, řídících nebo kontrolních orgánech. Z posudku rovněž plyne, že podmínka stanovená v ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, která se vztahuje na veřejné zadavatele, že příslušná právnická osoba musí být „zřízena“ zákonem nebo na základě zákona se musí vykládat extenzivně, tj. pojem zřízené společnosti zahrnuje i společnosti „založené“, tedy i státní podniky založené ve smyslu § 4 zákona o státním podniku. V posudku se rovněž uvádí, že Lesy ČR naplňují podmínky obchodní povahy (cílem podniku je vytváření zisku, nese ztráty spojené s výkonem svých činností a působí na trhu za standardních tržních podmínek). Závěrem uvedeného posudku je, že Lesy ČR nejsou veřejným zadavatelem dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

o Odborný posudek advokátní kanceláře Jansta, Kostka & spol. ze dne 4.10.2005.

87. Z obsahu uvedeného odborného posudku vyplývá, že Lesy ČR splňují všechny podmínky definice veřejného zadavatele stanovené v ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona. Na rozdíl od předchozího posudku se uvedené odborné stanovisko zabývá rovněž problematikou specifického postavení Lesů ČR včetně jejich specifických činností, které Lesy ČR provádí na rozdíl od ostatních vlastníků soukromých lesů.

o Odborný posudek ze dne 4.10.2005, vypracovaný prof. JUDr. Milanem Bakešem, DrSc. a doc. JUDr. Květoslavem Růžičkou.

88. Z obsahu uvedeného odborného posudku vyplývá, že Lesy ČR byly založeny podle zákona o státním podniku a nesplňují tedy podmínku, že se jedná o právnickou osobu „zřízenou“ zákonem nebo na základě zákona. V posudku je dále uvedeno, že svoji činnost vykonávají v podnikatelském a soutěžním prostředí za normálních tržních podmínek…. Závěrem uvedeného posudku je, že Lesy ČR nejsou veřejným zadavatelem dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

o Odborný posudek ze dne 12.9.2005, vypracovaný doc. JUDr. Karlem Markem, CSc.

89. Z obsahu uvedeného odborného posudku vyplývá, že Lesy ČR splňují všechny podmínky definice veřejného zadavatele stanovené v ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona. V textu odborného posudku je mj. uvedeno, že právní úprava zákona vychází ze směrnic ES, zajišťuje jejich obsah a v některých případech je širší než standard směrnic. Právní úpravu zákona nelze posuzovat podle toho, zda činnost veřejného zadavatele má komerční, ziskovou nebo konkurenční povahu, pokud předmětná právní úprava zákona tuto podmínku nezná.

o Odborný posudek ze dne 14.5.2007, vypracovaný JUDr. Boženou Markovou a doc. JUDr. Karlem Markem, CSc.

90. Uvedený odborný posudek neobsahuje jednoznačný závěr, zda Lesy ČR naplňují definici veřejného zadavatele dle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona ani argumentaci zpracovatelů, která by tento závěr jednoznačně podporovala. Odborný posudek obsahuje popis rozhodných skutečností souvisejících s problematikou právního posouzení Lesů ČR. Zpracovatelé posudku rovněž uvádějí, že argumentace advokátní kanceláře Brzobohatý Brož a Honsa v.o.s. (která ve správním řízení zastupovala uchazeče Wotan Forest, a.s. a Wotan Wood, a.s. a která si vypracování odborného posudku vyžádala), týkající se právního posouzení Lesů ČR, je přesvědčivá a zpracovatelé posudku se k ní v současné době přiklánějí.

o Odborný posudek ze dne 26.6.2007, vypracovaný Ing. Jiřím Ceé, týkající se funkce odborného lesního hospodáře.

91. V odborném posudku je uveden popis skutečností souvisejících s činností odborného lesního hospodáře. Odborný posudek však neobsahuje žádný závěr, ani argumentaci, zda Lesy ČR tím, že jsou ze zákona pověřeny výkonem funkce odborného lesního hospodáře tam, kde si vlastník lesa (v případech, kdy je tak povinen – viz § 37 odst. 6 lesního zákona) jiného odborného lesního hospodáře sám nezvolí, vykonávají činnost ve veřejném zájmu, či nikoliv.

IV. Závěry Úřadu k problematice Lesů ČR jako veřejného zadavatele dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona:

92. Podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona je veřejným zadavatelem Fond národního majetku České republiky, Pozemkový fond České republiky, státní fond, Česká národní banka, Český rozhlas, Česká televize, Česká konsolidační agentura, zdravotní pojišťovna, dobrovolný svazek obcí a jiná právnická osoba, pokud byla zřízena zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a je financována převážně veřejnými zadavateli, nebo je veřejnými zadavateli řízena nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu.

Definice veřejného zadavatele uvedené v ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona

93. K naplnění pojmu zadavatele podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona je nutné současné splnění následujících podmínek:

a. právnická osoba je zřízena zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu,

b. je financována převážně veřejným zadavatelem nebo je veřejnými zadavateli řízena nebo veřejní zadavatelé jmenují více než polovinu členů v jejím správním, řídícím nebo kontrolním orgánu, přičemž v případě druhého bodu musí být splněna alespoň jedna z podmínek.

94. Při výkladu citované definice je třeba vycházet z příslušné úpravy ve směrnicích Evropské unie, neboť základním cílem nové právní úpravy je harmonizace procesu zadávání veřejných zakázek s právem Evropských společenství, což je výslovně vyjádřeno v § 1 zákona, který v poznámce č. 1) odkazuje na relevantní směrnice Evropských společenství. Podle směrnice Rady 92/50/EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby se zadavatelem rozumí stát, regionální nebo místní úřady, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány nebo veřejnoprávními subjekty, přičemž subjekt je považován za veřejnoprávní při splnění následujících podmínek:

o je zřízen za zvláštním účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, který nemá průmyslový nebo komerční charakter,

o má právní subjektivitu, a

o je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty nebo je těmito orgány řízen, nebo v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty.

Uspokojování potřeb veřejného zájmu

95. Pojem zadavatele veřejné zakázky je třeba chápat ve funkčním smyslu, tzn., že při určení okruhu zadavatelů veřejných zakázek je nezbytné vycházet z účelu zřízení a povahy činnosti určitého subjektu. Pro vyřešení otázky, zda určitý subjekt je či není veřejným zadavatelem, je tedy nutné především posoudit, zda činnost zadavatele slouží k uspokojování potřeb veřejného zájmu, a pokud ano, je nutné aplikovat příslušné postupy pro zadávání veřejných zakázek. I když text § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona neobsahuje výslovně podmínku „který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu“, tak jako příslušná ustanovení evropských směrnic, lze při výkladu definice veřejného zadavatele k úpravě ve směrnicích EU přihlédnout. Pro objasnění smyslu této definice lze vycházet z judikatury Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“).

96. Ve světle dlouhodobé rozhodovací praxe ESD jsou potřeby veřejného zájmu nemající průmyslovou nebo obchodní povahu chápany jako potřeby, které jsou uspokojovány jinak, než dostupností zboží a služeb na trhu, a (jako druhá varianta) které se stát, z důvodů obecného zájmu, rozhodl poskytovat sám, nebo nad kterými si přeje udržet rozhodující vliv (viz případ  C 360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding, články 50 a 51). Při posuzování, zdali je či není potřeba v obecném zájmu nemající průmyslový ani obchodní charakter přítomna, musí být vzaty v úvahu všechny relevantní právní a faktické prvky, jako okolnosti převládající v době, kdy byl dotyčný subjekt zřizován a podmínky, za kterých vykonává svoji činnost. (C18/2001 Riitta Korhonem vs. Varkauden Taitotalo, čl. 48). Například v případě společnosti Taitotalo, do jejíž činnosti spadalo zabezpečení realizace výstavby kancelářských prostor  pro technické a rozvojové centrum, o jehož vytvoření mělo zájem město Varkaus, ESD konstatoval: „v uvedeném případě však existuje několik rozdílů mezi společnostmi jako je Taitotalo a společnostmi s ručením omezeným vlastněnými soukromými podnikateli, a sice, že i když nesou stejné ekonomické riziko jako ty druhé a může na ně být stejně prohlášen konkurz, regionální nebo místní orgány, ke kterým patří, to zřídka dovolí a raději budou, jestliže je to vhodné, rekapitalizovat takové společnosti tak, aby tyto společnosti mohly pokračovat v zabezpečování potřeb, pro které byly zřízeny, hlavně zlepšování obecných podmínek pro výkon ekonomických činností v příslušné lokalitě“.

97. S ohledem na výše uvedené se v případě posuzovaného subjektu aplikují postupy pro zadávání veřejných zakázek stanovené zákonem pro veřejného zadavatele pouze tehdy, splňuje-li všechny podmínky stanovené v ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

98. Posouzení právního postavení Lesů ČR ve vztahu k zákonu:

o Z předložené zakládací listiny Lesů ČR ze dne 11. 12. 1991 č. j. 66/77/91-100 vyplývá, že Lesy ČR založilo ministerstvo zemědělství ČR. V zakládací listině je v předmětu činnosti mj. uvedeno, že Lesy ČR

o spravují lesní půdní fond a lesní porosty na něm rostoucí (lesy), lesní cesty, provozní budovy, stavby a jiné pozemky sloužící lesnímu hospodářství, které jsou ve vlastnictví nebo v užívání České republiky, a to podle lesního zákona,

o prostřednictvím vybraných podnikatelských subjektů, případně ve vlastní režii zajišťují provádění činností zabezpečujících optimální plnění všech funkcí lesů,

o zabezpečují a kontrolují soulad obecného i podnikatelského užívání spravovaných lesů a jejich infrastruktury s ustanovením lesního zákona,

o provádí ochranu lesního půdního fondu, lesních porostů, výkon ochranné služby v lesích, atd.

99. Jak již bylo uvedeno, pojem zadavatele veřejné zakázky je třeba chápat ve funkčním smyslu, tzn., že při určení okruhu zadavatelů veřejných zakázek je nezbytné vycházet z účelu zřízení a povahy činnosti určitého subjektu. Při zkoumání otázky, zda určitý subjekt je či není veřejným zadavatelem, je tedy nutné především posoudit, zda činnost zadavatele slouží k uspokojování potřeb veřejného zájmu, a pokud ano, nelze se vyhnout aplikaci postupů pro zadávání veřejných zakázek pouhým poukazem na skutečnost, že subjekt (v daném případě státní podnik) byl zřízen podle soukromoprávních předpisů, popř. dle zákona o státním podniku, jako je tomu v šetřeném případě. Výše uvedený závěr vyplývá z dlouhodobé rozhodovací praxe ESD a je rovněž opakovaně uváděn i ve stanoviscích a rozhodnutích Úřadu.

100. Lesy ČR byly založeny Českou republikou, Ministerstvem zemědělství ČR, které je veřejným zadavatelem a je oprávněno jmenovat více než polovinu členů ve správním (řídícím) orgánu Lesů ČR, resp. v jejich kontrolních orgánech. Z ustanovení § 12 odst. 1 zákona o státním podniku vyplývá, že statutárním orgánem státního podniku je ředitel, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele státního podniku. Ředitele jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí (viz § 12 odst. 2 zákona o státním podniku).

101. Z dokumentu „Změna a doplnění Statutu“ Lesů ČR ze dne 14.3.2005 vyplývá, že Ministerstvo zemědělství ČR stanovilo dozorčí radu Lesů ČR jako devítičlennou, přičemž šest členů volí Ministerstvo zemědělství jako zakladatel Lesů ČR a zbývající třetinu členů dozorčí rady tvoří volení zaměstnanci Lesů ČR.

102. Z obsahu lesního zákona vyplývá, že Lesy ČR mají stejné povinnosti při hospodaření v lesích (např. viz § 11, § 13, § 31 a § 32 cit. zákona) jako ostatní vlastníci lesů, kteří hospodaří v soukromých lesích.

103. Výjimkou týkající se činnosti Lesů ČR oproti vlastníkům soukromých lesů však je ust. § 37 odst. 6 lesního zákona. Dle tohoto ustanovení Lesy ČR vykonávají funkci odborného lesního hospodáře v lesích na území České republiky, v případech, kdy si příslušný vlastník lesa nevybere odborného lesního hospodáře sám a pokud orgán státní správy lesů (obec s rozšířenou působností, kraj, příp. ministerstvo zemědělství) nerozhodne o pověření jiné osoby. Ze stanoviska Ministerstva zemědělství č. j. 33654/05-16210 ze dne 10.10.2005 (součást správního spisu), které si Úřad vyžádal dopisem č. j. VZ/P118/05-151/4321/05-MO ze dne 19. 9. 2005 vyplývá, že Lesy ČR ke dni 31.12.2004 vykonávaly funkci odborného lesního hospodáře na základě ust. § 37 odst. 6 lesního zákona (tj. vykonával funkci odborného lesního hospodáře, v případech, kdy si vlastník lesa nevybral odborného lesního hospodáře sám) u 193 682 vlastníků lesa, na celkové rozloze 282 744 ha lesa. Lesy ČR jsou ze zákona pověřeny výkonem funkce odborného lesního hospodáře tam, kde si vlastník lesa (v případech, kdy je tak povinen – viz § 37 odst. 6 lesního zákona) jiného odborného lesního hospodáře sám nezvolí. Není pochyb o tom, že zajištění odborné úrovně hospodaření v lese podle lesního zákona (zabezpečení předpokladů pro zachování lesa, péče o les a obnova lesa), představuje činnosti vykonávané ve veřejném zájmu, přičemž Lesy ČR jsou ze zákona povinny tuto funkci vykonávat (tj. nesmí odmítnout výkon této funkce) v případech stanovených v § 37 odst. 6 lesního zákona. Lesní zákon neřeší, v jaké míře musí být pro Lesy ČR činnost odborného lesního hospodáře zisková, nebo zda vůbec zisková být musí. Skutečnost, že Lesy ČR nejsou v případech předpokládaných § 37 odst. 6 lesního zákona oprávněny odmítnout výkon funkce lesního hospodáře pro zde specifikovaného vlastníka lesa, značí, že se Lesy nepohybují v plně konkurenčním prostředí a že výkonem funkce odborného lesního hospodáře vykonávají činnost ve veřejném zájmu.

104. Výše uvedené svědčí o tom, že Lesy ČR vykonávají vedle své komerční činnosti a nekomerční činnosti (např. ochrana lesa, výsadba dřevin, ochrana proti škůdcům, hrazení bystřin, provádění meliorací…), které vykonávají v souladu s lesním zákonem všichni vlastníci lesa, i činnost odborného lesního hospodáře. Činnost odborného lesního hospodáře (v případech, kdy si vlastník lesa nevybral odborného lesního hospodáře sám) je jednoznačně činností ve veřejném zájmu, kterou státní podnik vykonává (na rozdíl od jiných vlastníků lesa) v souladu s ust. § 37 odst. 6 lesního zákona. Lze konstatovat, že Lesy ČR výše uvedenou činností vykonávají veřejnou službu, kterou by jinak musel zajistit stát. Není pochyb o tom, že činnost odborného lesního hospodáře v případech, kterou mj. vykonávají Lesy ČR, je činností směřující k uspokojování potřeb veřejného zájmu ve smyslu zákona.

105. Ze stanoviska Ministerstva zemědělství č. j. 33654/05-16210 ze dne 10.10.2005 rovněž jednoznačně vyplývá, že činnost odborného lesního hospodáře (v případech, kdy si vlastník lesa nevybral odborného lesního hospodáře sám), kterou Lesy ČR vykonávají, je činností významného rozsahu, a to jak z pohledu odpovídající územní rozlohy, tak i z pohledu počtu vlastníků lesa, pro které Lesy ČR tuto veřejnou službu vykonávají.

106. Z obsahu předmětu činnosti Lesů ČR uvedeného v zakládací listině č. j. 66/77/91-100 ze dne 11.12.1991 vyplývá, že Lesy ČR také prostřednictvím vybraných podnikatelských subjektů, případně ve vlastní režii zajišťují provádění činností zabezpečujících optimální plnění všech funkcí lesů, zabezpečují a kontrolují soulad obecného i podnikatelského užívání spravovaných lesů a jejich infrastruktury s ustanovením lesního zákona, provádí výkon ochranné služby v lesích, atd. Uvedené činnosti nepochybně přesahují rámec „běžného“ podnikání v lesích, které provádějí soukromí vlastníci lesa podle lesního zákona, a které jsou prováděny zejména na základě tržních principů. Tyto činnosti nejsou zaměřeny pouze na plnění ekonomické funkce lesa, ale i na funkce ochrany lesa, funkce kontrolní a funkce vedoucí k zabezpečení optimálního fungování lesa a jeho obnovy. Výše uvedené rovněž svědčí o tom, že Lesy ČR vykonávají činnosti, které běžně nevykonávají ostatní soukromí vlastníci lesa a které jsou činnostmi ve veřejném zájmu.

107. Z výše uvedených rozsudků ESD jednoznačně vyplývá, že v případě, kdy určitý subjekt vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považován za zadavatele veřejných zakázek v plném rozsahu své činnosti, což vyplývá např. z rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 15.1.1998 ve věci C-44/96 Mannesmann Anlagenbau Austria AG vs. Strohal Rotationsdruck, čl. 25, 26, 32-34. Z uvedeného rozsudku ESD plyne závěr, že podmínka stanovená v příslušném ustanovení směrnice, že „subjekt musí být zřízen pro specifický účel uspokojování potřeb v obecném zájmu, nemající průmyslový nebo obchodní charakter“ v žádném případě neznamená, že by měl být pověřen jen výkonem takové činnosti. Naopak z uvedeného rozsudku vyplývá, že pro posouzení, zda subjekt splňuje podmínku stanovenou v příslušné směrnici či nikoliv, není rozhodující poměr rozsahů činností, které subjekt vykonává ve veřejném zájmu a ostatních jeho činností, které nejsou poskytovány ve veřejném zájmu. Jeden ze závěrů tohoto rozsudku je, že subjekt musí být považován za zřízený za účelem uspokojování potřeb v obecném zájmu i v případě, kdy jeho činnost související s uspokojováním potřeb v obecném zájmu tvoří třeba i jen relativně malou část jeho celkové činnosti, kterou vykonává.

108. Lesy ČR působí v části své činnosti v komerčním prostředí, mají obdobná práva a povinnosti jako ostatní vlastníci lesů, avšak vedle těchto činností rovněž vykonává činnost odborného lesního hospodáře pro subjekty, které si hospodáře samy neustanoví, což je činností výlučně ve veřejném zájmu. Činností ve veřejném zájmu jsou i další nekomerční činnosti Lesů ČR, které provádí na základě zakládací listiny a které jsou zaměřeny na ochranu lesa, kontrolní činnosti a činnosti vedoucí k zabezpečení optimálního fungování lesa a jeho obnovy.

109. Ustanovení § 3 odst. 2 zákona o státním podniku, které primárně stanoví, že „podniky založené podle tohoto zákona jsou zakládány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů“ svědčí o tom, že obecně státní podniky (tj. subjekty založené podle zákona o státním podniku) naplňují zákonem stanovenou podmínku definice veřejného zadavatele „zřízení zákonem nebo na základě zákona za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu“.

110. V předkládací zprávě k návrhu zákona o státním podniku se uvádí, že účelem zákona o státním podniku „je

a) vytvořit stručný a flexibilní právní základ pro podnikatelské aktivity státních podniků, na jejichž zachování má stát z nejrůznějších důvodů zájem a u nichž se tedy nepředpokládá ve střednědobém horizontu plná privatizace, a

b) pro zbytkové podniky stanovit takový právní rámec, který by respektoval jejich zvláštnosti tím, že nebudou muset vytvářet dozorčí rady a fondy podniků, současně však umožňoval urychlení jejich zániku a nepřipouštěl jejich přeměnu na podniky vykonávající svoji činnost podle nového zákona“.

111. Z předkládací zprávy vyplývá, že v případě státních podniků spadajících pod bod 1. se jedná o podniky zásadního strategického významu, na jejichž zachování má stát z nejrůznějších důvodů zájem a u nichž se tedy nepředpokládá, že by byly ve střednědobém horizontu v plném rozsahu privatizovány. Mezi státní podniky spadající pod bod 1. jsou v důvodové zprávě mj. výslovně uvedeny i Lesy ČR. I zde lze tedy vzít za prokázaný veřejný zájem na činnosti Lesů ČR.

112. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 98/2010 ze dne 31.5.2011, který se vztahoval k veřejné zakázce na provádění lesnických činností v rámci veřejné zakázky „Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností – územní jednotka č. 19701 – Stříbrné Hutě“, veřejný zájem definoval takto: „veřejný zájem je protiklad zájmů soukromých, od nichž se odlišuje tím, že okruh osob, jimž takový zájem svědčí, je vždy neurčitý“.

113. Podle Nejvyššího správního soudu odpověď na otázku, zda Lesy ČR konají v zájmu neurčitého okruhu osob, je třeba hledat v analýze jejich činnosti. Z definice předmětu podnikání Lesů ČR uvedené v rozhodnutí jejich zakladatele Ministerstva zemědělství České republiky ze dne 12.8.1997, č. j. 3217/97-1000, vyplývá, že činnost Lesů ČR spočívá ve: „výkonu práva hospodaření k lesům, které jsou ve vlastnictví státu, k nimž mají Lesy ČR právo hospodaření, výkonu hospodaření k ostatnímu movitému majetku a nemovitému majetku, který je ve vlastnictví státu a byl svěřen k plnění jeho úkolů…, činnosti odborného lesního hospodáře, výkonu ochranné služby v lesích, provádění činnosti zabezpečující optimální plnění všech funkcí lesů…, koncepční i operativní činnost směřující k trvalému zlepšování stavu lesů, práci spojenou se zajišťováním uchování genových zdrojů lesních dřevin…, přičemž veškerá hospodářská a podnikatelská činnost podniku je zaměřena na zachování lesa, na péči o les jako národní bohatství, na plnění všech funkcí lesa a na podporu trvale udržitelného hospodářství v něm".

114. Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku dospěl k závěru, že činnosti, které jsou vykonávány ze strany Lesů ČR, zcela jistě uspokojují zájem neurčitého počtu subjektů a jsou tak ku prospěchu obecného zájmu. Navíc Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku odkázal na lesnickou strategii Lesů ČR, jejímž základem je: „trvale udržitelné hospodářství v lesích založené na maximálním využívání tvořivých sil přírody, které zajistí nepřetržité a vyvážené plnění funkcí svěřených lesů. Cílem podniku je vytváření stabilních, kvalitních a druhově, prostorově a věkově skupinově smíšených lesů".

115. V citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud judikoval, že Lesy ČR „svou činností jednak hospodaří se státním majetkem a spravují ho, což už samo o sobě by mělo být považováno za předmět veřejného, resp. obecného zájmu, jednak je jejich činnost zacílena přímo na správu lesů, nikoli přitom pouze lesů jakožto lesních porostů, ale dokonce celých lesních ekosystémů Protože jsou pak lesy podstatnou složkou životního prostředí a přírodního bohatství České republiky a plní nezastupitelnou roli v globálním ekosystému, je jejich správa a obhospodařování nepopiratelně také předmětem obecného a celospolečenského zájmu“.

K obsahu odborných posudků k problematice Lesů ČR jako veřejného zadavatele dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona

Odborný posudek Akademie věd České republiky, Ústavu státu a práva ze dne 22.11.2005.

116. Úřad se neztotožňuje se závěrem odborného posudku, že Lesy ČR naplňují podmínky obchodní povahy (cílem podniku je vytváření zisku, nese ztráty spojené s výkonem svých činností a působí na trhu za standardních tržních podmínek) a tudíž nesplňují definici veřejného zadavatele dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona. Výše uvedené by mohlo platit pouze za předpokladu, že by Lesy ČR vykonávaly pouze stejné činnosti při hospodaření v lesích jako ostatní vlastníci lesů, kteří hospodaří v soukromých lesích a měly stejná práva a povinnosti jako tito ostatní vlastníci lesů. Podstatnou výjimkou týkající se činnosti Lesů ČR oproti vlastníkům soukromých lesů (která v odborném posudku není vůbec zmíněna) je funkce odborného lesního hospodáře v lesích na území České republiky, kterou Lesy ČR vykonávají v souladu s ust. § 37 odst. 6 lesního zákona (viz výše). V posudku rovněž nejsou zmíněny činnosti Lesů ČR, které zabezpečují a kontrolují soulad obecného i podnikatelského užívání spravovaných lesů a jejich infrastruktury s ustanovením lesního zákona a provádí výkon ochranné služby v lesích, apod.

Odborný posudek advokátní kanceláře Jansta, Kostka & spol. ze dne 4.10.2005.

117. Úřad se ztotožňuje se závěry odborného posudku, že Lesy ČR splňují všechny podmínky definice veřejného zadavatele stanovené v ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona. Úřad rovněž souhlasí s konstatováním, že Lesy ČR mají specifické postavení z toho důvodu, že vykonávají některé specifické činnosti, na rozdíl od ostatních vlastníků soukromých lesů.

Odborný posudek ze dne 4.10.2005, vypracovaný prof. JUDr. Milanem Bakešem, DrSc. a doc. JUDr. Květoslavem Růžičkou.

118. Úřad se neztotožňuje se závěrem odborného posudku., že Lesy ČR byly založeny podle zákona o státním podniku a nesplňují tedy zákonnou podmínku, že se jedná o právnickou osobu „zřízenou“ zákonem nebo na základě zákona. V posudku nejsou uvedeny skutečnosti, které svědčí o tom, že Lesy ČR vykonávají některé specifické činnosti, na rozdíl od ostatních vlastníků soukromých lesů a tudíž se Úřad nemůže ztotožnit ani se závěrem, že Lesy ČR svoji činnost vykonávají plně v podnikatelském a soutěžním prostředí za normálních tržních podmínek a tedy nejsou veřejným zadavatelem dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

Odborný posudek ze dne 14.5.2007, vypracovaný JUDr. Boženou Markovou a doc. JUDr. Karlem Markem, CSc. a odborný posudek ze dne 12.9.2005, vypracovaný pouze doc. JUDr. Karlem Markem, CSc.

119. Posudek ze dne 14.5.2007 neobsahuje jednoznačný závěr, zda Lesy ČR naplňují definici veřejného zadavatele dle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona ani argumentaci zpracovatelů, která by tento závěr jednoznačně podporovala. Tento posudek obsahuje popis rozhodných skutečností souvisejících s problematikou právního posouzení Lesů ČR. Zpracovatelé posudku rovněž uvádějí, že argumentace advokátní kanceláře Brzobohatý Brož a Honsa v.o.s. (která ve správním řízení zastupovala uchazeče Wotan Forest, a.s. a Wotan Wood, a.s. a která si vypracování odborného posudku vyžádala), týkající se právního posouzení Lesů ČR je přesvědčivá a zpracovatelé posudku se k ní v současné době přiklánějí. Naopak posudek ze dne 12. 9. 2005, jehož jeden ze zpracovatelů je totožný, obsahuje jednoznačný závěr, že Lesy ČR splňují všechny podmínky definice veřejného zadavatele stanovené v ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona.

120. Vzhledem k protichůdnému obsahu posudků a vzhledem k tomu, že v případě posudku ze dne 14. 5. 2007 (který je „novější“) jeho zpracovatelé neuvedli jednoznačný závěr, zda Lesy ČR naplňují definici veřejného zadavatele dle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, či nikoliv, ale pouze konstatovali, že se v předmětné věci přiklánějí k argumentaci advokátní kanceláře Brzobohatý Brož a Honsa v. o. s., a to ještě se zdůrazněním, že jejich stanovisko se vztahuje pouze ke dni zpracování posudku, Úřad nevzal při svém rozhodování v úvahu ani jeden z uvedených odborných posudků.

Odborný posudek ze dne 26.6.2007, vypracovaný Ing. Jiřím Ceé, týkající se funkce odborného lesního hospodáře.

121. V odborném posudku je uveden popis skutečností souvisejících s činností odborného lesního hospodáře. Odborný posudek však neobsahuje žádný závěr, ani argumentaci, zda Lesy ČR tím, že jsou ze zákona pověřeny výkonem funkce odborného lesního hospodáře tam, kde si vlastník lesa (v případech, kdy je tak povinen – viz § 37 odst. 6 lesního zákona) jiného odborného lesního hospodáře sám nezvolí, vykonávají činnost ve veřejném zájmu, či nikoliv. Lze se však ztotožnit se skutečnostmi uvedenými v tomto posudku, že funkci odborného lesního hospodáře mohou vykonávat právnické a fyzické osoby, které mají k této činnosti licenci udělenou orgánem státní správy lesů, a vlastník lesa s nimi uzavře smlouvu o výkonu činnosti. Rovněž není výjimečné, když je funkcí odborného lesního hospodáře pověřena jiná osoba, než Lesy ČR. Obsah posudku však neobsahuje stanovisko k podstatné okolnosti, a sice to, že Lesy ČR jsou ze zákona pověřeny výkonem funkce odborného lesního hospodáře tam, kde si vlastník lesa (v případech, kdy je tak povinen – viz § 37 odst. 6 lesního zákona) jiného odborného lesního hospodáře sám nezvolí, přičemž Lesy ČR jsou ze zákona povinny tuto funkci vykonávat (tj. nesmí odmítnout výkon této funkce).

122. K tvrzením společností Lesy Hluboká nad Vltavou a.s., Opavská lesní a.s., Lesy Beskydy, a.s., Lesostavby Frýdek-Místek a.s., R-LES, a.s., UNILES, a.s., Pradědský lesní závod, a.s., AGROFOREST a.s., Wotan Forest, a.s., Wotan Wood, a.s., že Lesy ČR nejsou uvedeny v Příloze II. Aktu o přistoupení, přičemž prostřednictvím Přílohy II. Aktu o přistoupení Česká republika doplnila subjekty, které spadají pod definici veřejnoprávních subjektů. Úřad uvádí následující:

123. Společnosti Lesy Hluboká nad Vltavou a.s., Opavská lesní a.s., Lesy Beskydy, a.s., Lesostavby Frýdek-Místek a.s., R-LES, a.s., UNILES, a.s., Pradědský lesní závod, a.s., AGROFOREST a.s., Wotan Forest, a.s., Wotan Wood, a.s. v rámci správního řízení Úřadu předložily doplnění přílohy I „SEZNAM A KATEGORIE SUBJEKTŮ VEŘEJNÉHO PRÁVA UVEDENÝCH V ČL. 1 PÍSM. b)“, kterou se mj. za Českou republiku doplňují nové údaje do Směrnice Rady 93/37/EHS ze dne ze 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce. V příloze je uveden výčet subjektů veřejného práva na území České republiky. Skutečnost, že mezi těmito subjekty nejsou uvedeny Lesy ČR automaticky neznamená, že Lesy ČR nejsou veřejným zadavatelem dle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona, neboť již z obsahu samotné přílohy je zřejmé, že výčet subjektů veřejného práva není úplný (samotná příloha obsahuje text, ve kterém se uvádí, že mezi subjekty veřejného práva na území České republiky se mimo vyjmenovaných řadí „další právní subjekty založené zvláštním zákonem, které pro svou činnost a v souladu s rozpočtovými pravidly využívají prostředků ze státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních institucí, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územně samosprávných celků“) a navíc uvedená příloha byla vypracována již v roce 2003 (tj. ještě před účinností zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách) a není tedy vyloučeno, že v té době mohl existovat jiný právní názor na postavení Lesů ČR jako subjektu veřejného práva, než je tomu dnes.

124. K návrhu společností Lesy Hluboká nad Vltavou a.s., Opavská lesní a.s., Lesy Beskydy, a.s., Lesostavby Frýdek-Místek a.s., R-LES, a.s., UNILES, a.s., Pradědský lesní závod, a.s., AGROFOREST a.s., Wotan Forest, a.s., Wotan Wood, a.s. na provedení nových důkazů Úřad uvádí, že účastníci řízení byli s provedením nových důkazů seznámeni usnesením č. j. S227/2005-11569/2007/510-MO, ze dne 20.6.2007, které bylo doručeno všem účastníkům správního řízení a je rovněž součástí správního spisu vedeného pod č. j. S227/2005.

125. Poněvadž Lesy ČR splňují všechny podmínky definice veřejného zadavatele stanovené v ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona (viz výše), je tedy veřejným zadavatelem podle posledně cit. ust.  zákona.

126. Skutečnost, že Lesy ČR jsou veřejným zadavatelem podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona byla rovněž autoritativně potvrzena i rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 98/2010 ze dne 31.5.2011 (viz body 112 až 115 odůvodnění). 

127. Pro úplnost Úřad uvádí, že Lesy ČR jsou veřejným zadavatelem počínaje od 1.5.2004, kdy nabyl účinnosti zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Od uvedeného data musí Lesy ČR při uzavírání svých úplatných smluv, na základě kterých dochází k výdeji jejich finančních prostředků, postupovat dle zákona o veřejných zakázkách v platném znění.

V. Vyjádření účastníků řízení k problematice předmětu výběrového řízení jako veřejné zakázky ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zákona

Argumentace navrhovatele:

128. Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 14.10.2005 mj. uvedl, že plnění, které má být poskytováno na základě předmětného výběrového řízení je veřejnou zakázkou dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona, tedy že se jedná o zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je osoba uvedená v § 2 zákona a u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky přesáhne 2.000.000,- Kč.

129. Předmět výběrového řízení je veřejnou zakázkou na služby ve smyslu ustanovení § 8 zákona, neboť předmětem plnění jsou dodávky pěstebních a těžebních činností, tedy dodávky služeb Lesům ČR, a to samozřejmě za úplatu.

130. Pokud jde již o samotnou výši předpokládané ceny zakázky, pak navrhovatel uvádí, že Lesy ČR v dokumentaci nestanovily celkovou cenu zakázky, která je předmětem výběrového řízení. Proto je při jejím určení nutno vycházet z nepřímých ukazatelů, na základě nichž však lze cenu zakázky spolehlivě stanovit.

131. Jak Lesy ČR uvedly v čl. 4. Oznámení o přípravě vyhlášení výběrového řízení „Jistota pro výběrové řízení“, odpovídá hodnota jistot požadovaných Lesy ČR ve výběrovém řízení 0,5 % z předpokládané ceny zakázky na období čtyř let. Vzhledem k tomu, že v ustanovení čl. 6 Oznámení uvedly Lesy ČR hodnoty požadovaných jistot, jejichž součet činí částku 30.015.000,- Kč, lze jednoduchým výpočtem získat předpokládanou cenu veřejné zakázky podle § 20 odst. 2 písm. b) zákona, a to výlučně na základě údajů poskytnutých Lesy ČR.

Součet jistot…………………...........…..0,5 %................................... 30.015.000,- Kč

Předpokládaná cena zakázky….…..100 %...........................….6.003.000.000,- Kč

132. Je zřejmé, že předpokládaná cena veřejné zakázky přesahuje zákonem požadovanou částku 2.000.000,- Kč. Předpokládaná cena veřejné zakázky tedy velmi výrazně překračuje zákonnou hranici 2.000.000,-- Kč, která je dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona rozhodná pro určení, zda má být zakázka zadána postupem podle zákona.

133. V návaznosti na § 18 odst. 2 a na § 18 odst. 3 zákona je navrhovatel přesvědčen, že předpokládaná cena předmětu zakázky musí být určena ve vztahu ke všem smluvním územním jednotkám jako jednomu celku, nikoli ve vztahu ke každé smluvní územní jednotce samostatně. V opačném případě by takový postup znamenal zjevné obcházení zákona. Pro úplnost však navrhovatel uvádí, že i v případě, pokud by výběrová řízení na jednotlivé smluvní územní jednotky byla posuzována samostatně, potom i tyto splňují charakter veřejné zakázky dle zákona, neboť u všech smluvních územních jednotek předpokládaná cena plnění překračuje 2.000.000,-- Kč a zároveň se dokonce jedná i o zakázky nadlimitní dle § 14 zákona.

134. S ohledem na výše uvedené není dle navrhovatele žádných pochyb o tom, že šetřený předmět plnění je veřejnou zakázkou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

Argumentace Lesů ČR:

135. K problematice předmětu výběrového řízení jako veřejné zakázky ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zákona Lesy ČR ve svém stanovisku k návrhu ze dne 2.12.2005 mj. uvedly, že z ustanovení § 6 odst. 1 zákona vyplývá, že veřejnou zakázkou je pouze:

– zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, a současně

– jejímž zadavatelem je osoba uvedená v ustanovení § 2 zákona a současně

– u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky přesáhne částku 2.000.000,- Kč.

136. Tyto podmínky jsou kumulativní, tzn., že musejí být splněny všechny tři, aby určitá konkrétní zakázka splňovala parametry veřejné zakázky podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Co se týká jednotlivých kritérií samostatně, je zřejmé, že předmět plnění podle smluv, na jejichž uzavření vyhlásily Lesy ČR výběrové řízení, splňuje parametry zakázky na služby. Přesto však není předmět plnění podle těchto smluv veřejnou zakázkou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 zákona, neboť zakázka je veřejnou zakázkou pouze v případě, že jejím zadavatelem (nikoli myšleno zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 zákona) je osoba uvedená v ustanovení § 2 zákona, tzn. zadavatel povinný postupovat podle zákona.

137. Dle stanoviska Lesů ČR nejsou tyto zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 zákona, a tudíž nemohou zadávat veřejnou zakázku ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Plnění ze smluv, na jejichž uzavření tedy Lesy ČR vyhlásily výběrové řízení, tedy není veřejnou zakázkou z důvodu nesplnění druhého výše zmíněného kritéria veřejné zakázky podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

138. Bez ohledu na to, že argumentům navrhovatele týkajícím se rozdělování jedné veřejné zakázky na části Lesy ČR ne zcela porozuměly, navrhovatel v návrhu účelově argumentuje obcházením zákona, aniž by ovšem z objektivního hlediska posoudil, zda se v předmětném případě jedná o 120 samostatných výběrových řízení nebo o jedno výběrové řízení rozdělené na 120 částí. Bez ohledu na skutečnost, že vzhledem k absenci splnění podmínek zadavatele v případě Lesů ČR a absenci splnění podmínek veřejné zakázky v případě plnění ze smluv, na jejichž uzavření vyhlásily Lesy ČR výběrové řízení, tedy bez ohledu na nemožnost aplikace ustanovení § 18 zákona na režim výběrového řízení, je třeba dle názoru Lesů ČR rozlišovat v kontextu ustanovení § 18 odst. 2 a 3 zákona případy, kdy se jedná o různé samostatné veřejné zakázky a kdy se jedná o jedinou veřejnou zakázku rozdělenou na části.

139. Pro toto rozlišení je třeba použít tzv. výkladové pravidlo totožnosti nebo obdobnosti plnění, podle něhož platí, že rozdělit jednu veřejnou zakázku na části lze tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých části jedné veřejné zakázky spočívá v plnění vzájemně odlišných. Jestliže tedy v daném případě je předmět plnění ze smluv, na jejichž uzavření vyhlásily Lesy ČR výběrové řízení, pro každou smluvní územní jednotku totožný (tj. zjednodušeně pěstební a těžební činnosti), nemůže se jednat o jedno výběrové řízení jako celek rozdělené na 120 částí podle smluvních územních jednotek, ale musí se jednat o 120 samostatných výběrových řízení. V tomto smyslu se pak ani nemůže jednat o obcházení ustanovení § 18 odst. 3 zákona.

140. Lesy ČR uvádí, že pokud se odhlédne od skutečnosti, že předmět plnění ze smluv, na jejichž uzavření vyhlásily výběrové řízení, není veřejnou zakázkou ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 zákona, nejsou tvrzení navrhovatele, že plnění pro každou smluvní územní jednotku zvlášť splňuje finanční limity veřejné zakázky, a to dokonce nadlimitní, pravdivá. Podle ustanovení § 14 odst. 1 ve spojení s § 14 odst. 2 písm. b) zákona se za nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky a na služby považují veřejné zakázky, u nichž předpokládaná cena předmětu přesáhne v české měně ekvivalent 200.000,- EUR. V souladu s předpisy Evropských společenství činí tento ekvivalent částku ve výši 6.305.540,- Kč. Jednoduchým přepočtem vycházejícím z výše jistoty požadované Lesy ČR ve výběrovém řízení pro jednotlivé smluvní územní jednotky (z čehož vycházel i navrhovatel) lze totiž dojít k závěru, že u některých smluvních územních jednotek nedosahuje předpokládaná cena předmětu plnění na dobu 4 let limitu pro nadlimitní veřejné zakázky, tj. částky 6.305.540,- Kč. Konkrétně se pak jedná o smluvní územní jednotku č. 21807 – Lázeňské lesy, č. 23504 – Nový Dům a č. 17201 – SLŠ Trutnov. V případě těchto smluvních územních jednotek nedosahuje ani zdaleka předpokládaná cena předmětu plnění na dobu 4 let částky odpovídající ekvivalentu limitu pro nadlimitní veřejné zakázky 200.000,- EUR podle ustanovení § 14 odst. 1 a 2 písm. b) zákona.

VI. Závěry Úřadu k problematice předmětu výběrového řízení jako veřejné zakázky ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zákona

141. Ustanovení § 6 odst. 1 zákona stanoví, že veřejnou zakázkou je zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce, jejímž zadavatelem je osoba uvedená v § 2 a u níž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky přesáhne 2 mil. Kč.

142. Z výše uvedeného obsahu odůvodnění je zřejmé, že šetřenou veřejnou zakázku zadává osoba uvedená v § 2 zákona (Lesy ČR jsou veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona - viz výše) a rovněž není pochyb o tom, že provádění těžebních prací a pěstebních prací lze považovat za veřejnou zakázku na služby.

K otázce předpokládané ceny veřejné zakázky:

143. Ustanovení § 20 odst. 3 písm. b) zákona stanoví, že předpokládanou cenu veřejné zakázky na služby v případě smlouvy bez uvedení celkové ceny, určí zadavatel z celkové ceny plnění za 4 roky, jde-li o smlouvu uzavíranou na dobu neurčitou anebo o smlouvu uzavíranou na dobu určitou přesahující 4 roky.

144. V bodě 8. oznámení výběrového řízení „doba platnosti smluvních vztahů, které jsou předmětem tohoto výběrového řízení“ Lesy ČR mj. uvedly: „Rámcová smlouva na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouva na provádění pěstebních činností a Smlouva na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní územní jednotky budou uzavírány s účinností od 1.1.2006 na dobu 5-ti let s možností prodloužení těchto smluv na další 3 roky“.

145. Z obsahu oznámení výběrového řízení vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je provádění komplexních lesnických činností, provádění pěstebních činností a provádění těžebních činností.

146. Z výše uvedeného tedy plyne, že předpokládanou cenou šetřené veřejné zakázky bude celková cena za provádění komplexních lesních činností, provádění pěstebních činností a provádění těžebních činností za dobu 4 roků.

147. V souvislosti s problematikou stanovení předpokládané ceny veřejné zakázky Úřad konstatuje, že se neztotožňuje s argumentací Lesů ČR, kterou uvedly ve svém stanovisku k návrhu ze dne 2.12.2005. Lesy ČR v uvedeném stanovisku totiž zastávají názor, že při stanovení předpokládané ceny veřejné zakázky musí být vzata v úvahu i cena části dřeva, kterou smluvní partner bude prodávat na základě smlouvy, s jejímž uzavřením se počítá již při uzavírání Rámcové smlouvy. Z vyjádření Lesů ČR vyplývá, že se tedy nebude v šetřeném případě jednat o veřejnou zakázku, neboť „není splněn pojmový znak veřejné zakázky, tj. že zadavatel za plnění veřejné zakázky poskytuje úplatu“, poněvadž předpokládané výnosy z prodeje dřeva smluvním partnerem převýší cenu, za kterou tato osoba provádí příslušné pěstební a těžební práce.

148. Z dikce zákona je totiž zřejmé, že pro stanovení předpokládané ceny veřejné zakázky se sčítají pouze ta plnění, ze kterých má zadavatel výdaj finančních prostředků a nelze tedy vzájemně započítávat plnění, ze kterých má zadavatel výdaj finančních prostředků s plněním, u kterého naopak dochází k příjmu finančních prostředků zadavatelem (jako např. v šetřeném případě u příjmu finančních prostředků z prodeje vytěženého dřeva).

149. Prakticky tedy Lesy ČR musí postupovat tak, že plnění z jednotlivých smluv vzájemně rozliší tak, aby bylo možné stanovit, jaké jsou celkové čisté výdaje finančních prostředků zadavatele (bez toho, aby byly započteny jakékoli finanční prostředky, které tvoří příjem pro zadavatele) a příp. i příjmy finančních prostředků (pokud zadavateli z uzavřených smluv plynou). Úřad se neztotožňuje s názorem Lesů ČR, že smlouvy uzavřené na provádění pěstebních prací, těžebních prací a prodej dřeva jsou natolik provázány, že by bylo velmi obtížné z nich stanovit celkové výdaje (jak naznačují Lesy ČR ve svém stanovisku ze dne 2.12.2005), neboť i v šetřeném případě Lesy ČR požadavek na uvedení ceny za provedení pěstebních činností a těžebních činností v podmínkách zadávacího řízení uvedly a tudíž jsou Lesům ČR jednotlivé nabídkové ceny za provedení pěstebních prací a těžebních prací (tj. čisté výdaje) známé z obdržených nabídek jednotlivých uchazečů.

150. Z předložené dokumentace je zřejmé, že Lesy ČR se v daném případě rozhodly zadat předmět veřejné zakázky jako jedinou zakázku se 120 dílčími plněními. Tuto skutečnost jednoznačně potvrzuje předložená dokumentace včetně „Oznámení o vyhlášení výběrového řízení“, které Lesy ČR současně dne 24.6.2005 uveřejnily na svých internetových stránkách www.lesycr.cz.

151. Z výše uvedeného vyplývá, že předpokládanou cenou šetřené veřejné zakázky tedy bude celková cena za provádění komplexních lesních činností, provádění pěstebních činností a provádění těžebních činností za dobu 4 roků, a to pro všechny příslušné dílčí územní jednotky, které Lesy ČR uvedly v Oznámení o vyhlášení výběrového řízení ze dne 22.6.2005, které následně dne 24.6.2005 uveřejnily na svých internetových stránkách www.lesycr.cz .

152. Ustanovení § 14 odst. 1 a 2 zákona mj. stanoví, že při zadávání veřejné zakázky na služby zadávané zadavatelem uvedeným v § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona (tedy i Lesy ČR) se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí zakázka, která dosáhne anebo přesáhne finanční limit 200 000 EUR.

153. Z předložené dokumentace, kterou má Úřad k dispozici, je zřejmé, že cena předmětné veřejné zakázky překračuje výše uvedený finanční limit 200 000 EUR (rovněž většina jednotlivých dílčích plnění veřejné zakázky sama o sobě tento limit překračuje) rozhodný pro posouzení, zda se jedná o veřejnou zakázku nadlimitní. Poněvadž se tedy jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, měly Lesy ČR při jejím zadávání postupovat podle zákona, a to postupem, který se vztahuje pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek.

VII. Vyjádření účastníků řízení k problematice uplatnění výjimky z aplikace zákona

Argumentace navrhovatele:

154. Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 14.10.2005 mj. uvedl, že se na zadavatele, respektive na předmět výběrového řízení jednoznačně nevztahuje ani žádná z výjimek z povinnosti zadávat veřejné zakázky postupem dle zákona, a to ani výjimka uvedená v ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona, která stanoví, že zákon se nevztahuje na zadávání zakázek, jestliže předmět zakázky je hlavním předmětem podnikání státního podniku nebo předmětem činnosti příspěvkové organizace, které založil nebo zřídil v souladu se zákonem zadavatel uvedený v § 2 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 3 zákona.

155. V daném případě se totiž nejedná o veřejnou zakázku, kterou by zadával zakladatel státního podniku, tj. Lesů ČR, tedy Ministerstvo zemědělství ČR, Lesům ČR (a to za účelem výkonu určité specifické činnosti – hlavního předmětu podnikání státního podniku, tj. Lesům ČR), ale naopak státní podnik, tj. Lesy ČR, zadávají veřejnou zakázku na služby jinému subjektu.

Argumentace Lesů ČR:

156. K problematice uplatnění výjimky z aplikace zákona Lesy ČR ve svém stanovisku k návrhu ze dne 2.12.2005 mj. uvedly, že v tomto směru Lesy ČR s názorem navrhovatele v zásadě souhlasí, neboť se na Lesy ČR vůbec nevztahuje zákon, neaplikuje se režim zakotvený tímto zákonem a nepoužijí se tedy ani ustanovení zákona upravující výjimky z tohoto zákona. 

VIII. Závěry Úřadu k problematice uplatnění výjimky uvedené v ust. § 4 odst. 1 písm. k) zákona

157. Zákon se nevztahuje na zadávání zakázek, jestliže předmět zakázky je hlavním předmětem podnikání státního podniku nebo předmětem činnosti příspěvkové organizace, které založil nebo zřídil v souladu se zákonem zadavatel uvedený v § 2 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 3 zákona (viz § 4 odst. 1 písm. k) zákona).

158. Z výše uvedeného obsahu odůvodnění je zřejmé, že předmětná výjimka se při zadávání šetřené veřejné zakázky neuplatní, poněvadž se nejedná o veřejnou zakázku, kterou zadává Ministerstvo zemědělství ČR (jako zakladatel Lesů ČR) Lesům ČR (jako státnímu podniku založenému Ministerstvo zemědělství ČR), nýbrž se jedná o veřejnou zakázku, kterou zadává státní podnik Lesy ČR třetímu subjektu. 

IX. Vyjádření účastníků řízení ke způsobu zadání předmětné zakázky

Argumentace navrhovatele:

159. Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 14.10.2005 mj. uvedl, že ustanovení odst. 1 Oznámení o vyhlášení výběrového řízení označené jako „Postup“ definuje výběrové řízení jako „otevřené výběrové řízení s využitím pravidel ‘Practical Guide to contract procedures financed from the General Budget of the European Communities in the context of external actions’ (dále jen „Manuál“)…“. V ustanovení odst. 15 Oznámení je dále uvedeno, že „Výběrové řízení je upraveno procesními pravidly, jež jsou uvedena v dokumentaci k tomuto výběrovému řízení. Pokud v textu dokumentace k výběrovému řízení jsou použity pojmy, které jsou s výslovně stanoveným anebo ustáleným významem obsaženy ve zvláštních právních předpisech, pak jsou tyto užívány pouze pro usnadnění práce s textem této dokumentace a zadavatel v žádném případě nezamýšlel aplikovat jakoukoli právní normu, kterou by mohla použitá terminologie navozovat“.

160. Podle názoru navrhovatele Lesy ČR ve výše uvedených ustanoveních zcela jasně a otevřeně deklarují, že výběrové řízení rozhodně nerespektuje postup stanovený zákonem, ačkoli by některý z použitých pojmů mohl navozovat podobnost s tímto postupem.

161. Navrhovatel dále dodává, že uvedený „Manuál je dokumentem Evropského Společenství a slouží jako průvodce stanovící pravidla a postupy, které se aplikují na smlouvy na služby, dodávky a stavební práce, financované z externí pomoci Evropského Společenství a jejichž příjemcem jsou nečlenské země Evropské Unie. Jde tedy v podstatě o poskytnutí pomoci těmto nečlenským státům Evropské Unie formou použití finančních prostředků ze společného rozpočtu Evropských společenství na úhradu uvedených smluv. Manuál se tak zjevně vztahuje na zcela jiné případy, než jakým je šetřená veřejná zakázka.

162. K výše uvedenému navrhovatel uvádí, že výběrové řízení ani reálně nesplňuje základní formální náležitosti zadání veřejné zakázky postupem dle zákona. Lesy ČR byly povinny při vyhlášení výběrového řízení postupovat v souladu s ust. § 25 a násl. zákona, přičemž musely sdělit Ministerstvu pro místní rozvoj údaje požadované ustanovením § 83 odst. 3 a § 29 odst. 3 zákona za účelem jejich zveřejnění na centrální adrese, jakož i plnit další povinnosti plynoucí pro zadavatele veřejných zakázek ze zákona. Lesy ČR však při vyhlášení výběrového řízení, ani v jeho následujícím průběhu dle zákona nepostupovaly.

Argumentace Lesů ČR:

163. Ke způsobu zadání předmětné zakázky Lesy ČR ve svém stanovisku k návrhu ze dne 2.12.2005 mj. uvedly, že vzhledem k tomu, že Lesy ČR nejsou zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 zákona, nejsou povinny postupovat podle zákona. Z tohoto důvodu pak Lesy ČR vyhlásily výběrové řízení jako otevřené řízení s využitím pravidel stanovených v Manuálu postupů při zadávání veřejných zakázek financovaných ze společného rozpočtu ES v rámci aktivit vně Evropských společenství (Manuál).

164. Dle svého stanoviska Lesy ČR použily pravidla uvedená v tomto Manuálu podpůrně, nikoli přímo, jako návod k provedení transparentního výběrového řízení. Tato pravidla v souladu s právem Evropských společenství stanoví standardy spočívající na zásadách transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a nediskriminace, na nichž stojí rovněž právní předpisy Evropských společenství v oblasti zadávání veřejných zakázek.

165. Lesy ČR tak chtěly docílit toho, aby výběrové řízení spočívalo na zásadách, na nichž stojí uvedený Manuál, a aby v rámci tohoto výběrového řízení byla dosažena maximální transparentnost a nediskriminace uchazečů o zakázku a aby nebyly zavdány příčiny pro vznik pochybností či námitek proti postupu v uvedeném výběrovém řízení.

X. Závěry Úřadu ke způsobu zadání předmětné zakázky:

166. Lesy ČR nepostupovaly při zadávání předmětné veřejné zakázky postupem stanoveným zákonem pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek, ačkoliv k tomu byly povinny. Postup s využitím pravidel Manuálu v žádném případě nenahrazuje a ani nemůže být alternativou postupu zadavatele podle režimu zákona (byť by se při zadávání vycházelo ze stejných principů a některé instituty by byly obdobné).

167. Poněvadž Lesy ČR při zadávání předmětné veřejné zakázky nepostupovaly podle zákona, nedodržely tedy ani příslušná ustanovení zákona a instituty, které se na zadávání veřejné zakázky podle zákona vztahují (např. vyřazení nabídky navrhovatele z dalšího posuzování a hodnocení, hodnocení nabídek, námitkové řízení, atd.). Úřad se tudíž dále blíže nezabýval dílčími nedostatky výběrového řízení (z nichž některé navrhovatel popisuje ve svém návrhu) a odlišnostmi postupu Lesů ČR od postupu, který stanoví zákon.

168. Lesy ČR ve dnech 26.9.2005 až 25.11.2005 uzavřely smlouvy na realizaci veřejné zakázky „Uzavření rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní jednotky [Místo realizace – Česká republika]“, aniž by tak učinily v zadávacím řízení, jak stanoví § 25 zákona. Uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit hodnocení nabídek a tím i výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel svým postupem omezil soutěž mezi uchazeči o veřejnou zakázku tím, že dodavatelé se o zadání veřejné zakázky nemohli dozvědět z informačního systému o veřejných zakázkách a nemohli tak podat konkurenční nabídky. Zadavatel svým postupem výrazně omezil možnost obdržet „výhodnější“ nabídky z pohledu požadavků zadavatele, než byly nabídky uchazečů, kteří se o zadání veřejné zakázky dozvěděli z internetových stránek zadavatele. Pokud by zadavatel provedl zadávací řízení, jak mu stanoví zákon, není vyloučeno, že by na plnění předmětu veřejné zakázky obdržel větší počet nabídek, než tomu bylo v šetřeném případě. Není tedy vyloučeno, že by zadavatel obdržel „výhodnější nabídku“ než byly nabídky vybraných uchazečů na jednotlivá dílčí plnění veřejné zakázky, čímž mohlo dojít k ovlivnění hodnocení nabídek a tedy i vlastního výběru nejvhodnější nabídky. I v případě, že by zadavatel na plnění předmětu veřejné zakázky neobdržel větší počet nabídek, než tomu bylo v daném případě, není vyloučeno, že v případě postupu zadavatele podle zákona, by mohla být vybrána jako nejvhodnější nabídka jiného z uchazečů, kteří podali svoji nabídku. Zadavatel totiž v podmínkách zadání veřejné zakázky přesně nespecifikoval jednotlivá kritéria hodnocení nabídek, ale pouze uvedl, že „za úspěšné budou vybrány takové nabídky, které budou odborně a ekonomicky nejefektivněji splňovat podmínky výběrového řízení a uchazeč splní kvalifikaci. Pořadí uchazečů bude stanoveno podle počtu bodů získaných v celkovém hodnocení“. Pokud by zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v zadávacím řízení, jak ukládá zákon, včetně hodnocení nabídek, musel by dodržet postup podle § 62 zákona, což znamená, že v případě hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti vyhlášky by zadavatel musel postupovat v souladu s vyhláškou č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, ve znění vyhlášky č. 137/2005 Sb., na kterou odkazuje ust. § 62 odst. 3 zákona. Poněvadž zadavatel při zadání veřejné zakázky nekonkretizoval kritéria hodnocení nabídek, ani jejich váhu, uchazeči neměli zcela konkrétní představu o jednotlivých kritériích hodnocení. V případě hodnocení nabídek podle kritérií hodnocení nabídek zadavatelem stanovených v souladu se zákonem a prováděcí vyhláškou, by mohlo podstatně ovlivnit pořadí nabídek a tedy i výběr nejvhodnější nabídky vzhledem k postupu zadavatele v šetřeném případě.

169. Tím, že Lesy ČR ve dnech 26.9.2005 až 25.11.2005 uzavřely smlouvy na realizaci veřejné zakázky „Uzavření rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní jednotky [Místo realizace – Česká republika]“, aniž by tak učinily v zadávacím řízení, jak stanoví  § 25 zákona, dopustily se správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona.

XI. Vyjádření účastníků řízení k problematice splnění předpokladů pro podání námitek u zadavatele a návrhu u Úřadu navrhovatelem

Argumentace navrhovatele:

170. Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 14.10.2005 mj. uvedl, že je bezpochyby osobou oprávněnou k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Navrhovatel je stěžovatelem podle ustanovení § 88 odst. 1 zákona, který je v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 zákona oprávněn k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Dne 23.9.2005 doručil navrhovatel faxem a dne 26.9.2005 i osobně na adresu Lesů ČR své „Námitky proti úkonům zadavatele ve Výběrovém řízení na uzavření Rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní územní jednotky vyhlášeném dne 24.6.2005“. Námitkami navrhovatel napadl předmětné výběrové řízení pro všech 120 smluvních územních jednotek.

171. Navrhovatel v této souvislosti dále uvádí, že nepochybně splňuje kritéria, která zákon stanoví pro kvalifikaci subjektu jako dodavatele a to v oblasti, do které spadá předmět výběrového řízení. Podnikatelskou činností navrhovatele je mimo jiné podnikání v oblasti lesnictví, těžby, zpracování dřeva a výroby ze dřeva včetně poskytování služeb v myslivosti. Navrhovatel je ve smyslu ustanovení § 11 zákona bezpochyby právnickou osobou, která poskytuje služby, tj. dodavatelem.

172. Druhým kritériem pro možnost dodavatele podat námitky dle § 88 odst. 1 zákona je nadlimitní charakter předmětné veřejné zakázky ve smyslu ustanovení § 14 zákona. Dle přesvědčení navrhovatele je zřejmé, že plnění, které by dle záměru Lesů ČR mělo být poskytováno na základě předmětného výběrového řízení, je nadlimitní veřejnou zakázkou dle ustanovení § 14 odst. 1 ve spojení s § 14 odst. 2 písm. b) zákona. Předmětem plnění dle smluv, které mají být na základě výběrového řízení uzavřeny, jsou dodávky pěstební a těžební činnosti pro Lesy ČR za úplatu, přičemž tato úplata, tedy /předpokládaná/ cena předmětu veřejné zakázky, činí více než 200.000 EUR a to nejen v celkovém objemu za všechny smluvní územní jednotky, ale dokonce i za jednotlivé smluvní územní jednotky zvlášť.

173. Navrhovatel dodává, že námitky byly podány v zákonné 15 denní lhůtě dle ustanovení § 88 odst. 2 zákona. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel předmětného výběrového řízení neúčastnil, a nebylo mu tak doručeno žádné rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky ve smyslu ustanovení § 65 odst. 2 zákona, podal své námitky ve lhůtě 15 dnů stanovené ustanovením § 88 odst. 2 zákona počítané od dne 12.9.2005, kdy byly na internetových stránkách Lesů ČR zveřejněny výsledky výběrového řízení.

174. Dne 5.10.2005 bylo navrhovateli doručeno sdělení Lesů ČR ze dne 3.10.2005 ve věci „Podání společnosti CE WOOD, a.s. ze dne 23.9.2005 označené jako námitky proti úkonům zadavatele ve Výběrovém řízení“. Lesy ČR tímto sdělením mimo jiné oznámily navrhovateli, že považují „Námitky společnosti CE WOOD, a.s. za bezpředmětné“. Navrhovatel dále uvedl, že poněvadž doručil návrh Úřadu včas a zaplatil na účet Úřadu správní poplatek v požadované výši, splnil všechny podmínky podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve smyslu § 96 odst. 1 zákona.

Argumentace Lesů ČR:

175. K problematice splnění předpokladů navrhovatelem pro podání námitek u Lesů ČR a návrhu u Úřadu Lesy ČR ve svém stanovisku k návrhu ze dne 2.12.2005 mj. uvedly, že námitky adresované Lesům ČR nejsou námitkami dodavatele ve smyslu ustanovení § 88 odst. 1 zákona z následujících důvodů.

176. Podle ustanovení § 88 odst. 1 zákona platí, že „v případě nadlimitních veřejných zakázek může zadavateli podat zdůvodněné námitky kterýkoli dodavatel…“. Z citovaného ustanovení vyplývá, že pro podání námitek v souladu s tímto ustanovením je třeba splnění následujících podmínek:

o musí se jednat o nadlimitní veřejnou zakázku;

o námitky musí podat dodavatel a

o námitky musí být podány zadavateli.

177. Pokud nejsou splněny kumulativně shora uvedené podmínky, nelze jakékoli podání, byť označené jako námitky, považovat za námitky ve smyslu ustanovení § 88 odst. 1 zákona. V daném případě pak nejsou tyto podmínky beze zbytku splněny, neboť se nejedná o nadlimitní veřejnou zakázku a námitky nebyly podány zadavateli, byť byly doručeny Lesům ČR.

178. Stejně tak nemohlo podáním navrhovatele adresovaným Úřadu dojít k zahájení řízení o přezkoumání úkonů Lesů ČR ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 zákona, neboť podle ustanovení § 96 a 97 zákona musí návrh splňovat mimo jiné několik kumulativních podmínek:

o návrh musí být podán stěžovatelem;

o návrh musí být doručen Úřadu do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel písemné sdělení, že zadavatel námitkám nevyhověl nebo vyhověl, ale stěžovatel se způsobem vyřízení nesouhlasí, nejpozději však do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem, pokud zadavatel námitky nevyřídil podle ustanovení § 88 odst. 3 zákona a

o součástí návrhu musí být doklad o doručení námitek zadavateli.

179. Stěžovatelem se ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 zákona rozumí osoba oprávněná podat námitky podle ustanovení § 88 odst. 1 zákona. Jestliže tedy není v daném případě navrhovatel osobou oprávněnou k podání námitek podle ustanovení § 88 odst. 1 zákona, nemůže být ani stěžovatelem ve smyslu tohoto ustanovení, a tudíž ani nemůže být oprávněn k podání návrhu na přezkoumání úkonů Lesů ČR podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona.

180. Stejně tak nemohl navrhovatel k návrhu přiložit doklad o doručení námitek Lesům ČR, neboť námitkami se podle tohoto ustanovení rozumí námitky ve smyslu ustanovení § 88 zákona. Jestliže však navrhovatel nemohl podat námitky podle ustanovení § 88 odst. 1 zákona, nemohl tyto námitky ani doručit zadavateli, a tedy nemůže ani k návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele podle § 96 odst. 1 zákona doložit doklad o doručení námitek podle ustanovení § 97 odst. 1 zákona.

181. Lesy ČR nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že jsou splněny všechny podmínky podání návrhu na přezkoumání úkonů Lesů ČR ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 zákona, neboť v daném případě zejména:

o nelze námitky považovat za námitky ve smyslu ustanovení § 88 odst. 1 zákona,

o podání ze dne 14.10.2005 nelze považovat za návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 zákona a

o Lesy ČR nelze považovat za zadavatele ve smyslu zákona.

XII. Závěry Úřadu k problematice splnění předpokladů navrhovatelem pro podání námitek u zadavatele a návrhu u Úřadu

182. Ustanovení § 88 odst. 1 zákona mj. stanoví, že zdůvodněné námitky může v případě nadlimitních veřejných zakázek zadavateli podat kterýkoliv dodavatel. Námitky musí být zadavateli doručeny nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení o přidělení veřejné zakázky podle § 65 odst. 2 zákona. Námitku nelze podat po uzavření smlouvy. Opožděně podané námitky zadavatel s odůvodněním vrátí stěžovateli.

183. Z výše uvedeného obsahu odůvodnění vyplývá, že navrhovatel byl oprávněn v šetřeném případě odůvodněné námitky zadavateli podat, neboť byly splněny všechny předpoklady pro podání námitek (jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku, Lesy ČR jsou veřejným zadavatelem dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona a navrhovatel bez jakýchkoli pochyb splňuje podmínku definice dodavatele ve smyslu § 11 zákona). Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že dne 12.9.2005 Lesy ČR na svých internetových stránkách uveřejnily výsledky výběrového řízení, přičemž navrhovatel své námitky doručil Lesům ČR dne 23.9.005 faxem a následně dne 26.9.2005 i osobně Lesům ČR.

184. Z uvedených údajů plyne, že navrhovatel byl v šetřeném případě oprávněn podat zdůvodněné námitky u zadavatele, přičemž této možnosti využil a v zákonné lhůtě u Lesů ČR své námitky podal.

185. Návrh musí být doručen orgánu dohledu do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel písemné sdělení, že zadavatel námitkám nevyhověl nebo vyhověl, ale stěžovatel se způsobem vyřízení nesouhlasí. Pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 88 odst. 3 zákona, lze návrh doručit orgánu dohledu nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem. Úřad neprodleně vyrozumí zadavatele o zahájení řízení (viz § 96 odst. 3 zákona).

186. Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že Lesy ČR námitky navrhovatele nevyřídily podle § 88 odst. 3 zákona, neboť je nepovažovaly za „námitky“ ve smyslu § 88 zákona. Dne 14.10.2005 navrhovatel doručil návrh Úřadu a Úřad tímto dnem zahájil v předmětné záležitosti správní řízení.

187. Z výše uvedeného je zřejmé, že navrhovatel splnil všechny zákonné podmínky pro podání návrhu a návrh podal v zákonem stanovené lhůtě (do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek) Úřadu.

XIII. K problematice legitimního očekávání účastníků správního řízení

188. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 5 Afs 62/2009 ze dne 30.6.2010 judikoval, že legitimní očekávání účastníků správního řízení v určitou rozhodovací praxi Úřadu mohlo vyvstat z těchto samostatných dokumentů:

a) stanoviska Úřadu č. j. VZ/P16/05-151/607/05-MO ze dne 7.2.2005,

b) rozhodnutí Úřadu č. j. S1/05-3864/05-OOHS ze dne 6.6.2005,

c) rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S110/05-151/3121/05-MO ze dne 21.7.2005,

d) rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S111/05-151/3122/05-MO ze dne 21.7.2005,

e) stanoviska Úřadu č. j. 3436/05-150-Šm ze dne 2.8.2005.

189. Ve stanovisku č. j. VZ/P16/05-151/607/05-MO ze dne 7.2.2005 Úřad mj. uvedl, že z obsahu smluv na provádění pěstebních činností, těžebních činností a prodej dřeva a dalších dokladů předložených Lesy ČR vyplývá, „že se vždy jednalo o souhrn vzájemně provázaných  smluvních ujednání (a to bez ohledu na to, zda byly obsaženy v jedné smlouvě, jak tomu bylo u smluv původních, z nichž některým vypršela platnost ke dni 31.12 2004, nebo byly formálně rozděleny ve více smlouvách «přechodných» uzavřených na dobu od 1.1.2005 do 30.6.2005, popř. jsou obsahem připravovaných rámcových smluv či smluv na tzv. «referenční těžby» a «subdodávky»), jejichž obsahem bylo provádění činností pěstebních, činností těžebních a prodej dřeva, přičemž ve svém souhrnu vzájemné úhrady mezi smluvními stranami představovaly pro Váš státní podnik (Lesy ČR pozn. Úřadu) příjem a nikoliv výdaj finančních prostředků. Z toho důvodu není naplněna definice veřejné zakázky obsažená v ust. § 6 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách“.

190. Ve stanovisku č. j. 3436/05-150-Šm ze dne 2.8.2005 Úřad mj. uvedl, že Lesy ČR nejsou veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona o veřejných zakázkách, neboť mají komerční charakter, působí za účelem tvorby zisku a nesplňují tedy podmínky definice veřejného zadavatele dle cit. ustanovení zákona.

191. Ke stanoviskům uvedeným v bodech 189 a 190 odůvodnění Úřad uvádí, že stanoviska byla vydána Úřadem mimo správní řízení, a to v obou případech bez možnosti účastníků řízení vyjádřit se k této problematice, a bez jakékoliv možnosti právní názor Úřadu přezkoumat před správním orgánem druhého stupně, resp. ve správním soudnictví. Skutečnost, že na stanoviska Úřadu vydaná mimo správní řízení nelze pohlížet stejnou vahou jako na závěry vyplývající z rozhodovací praxe Úřadu, mj. judikoval i Vrchní soud v Olomouci v rozsudku č. j. 2 A3/2002 ze dne 5.11.2002.

192. Pro úplnost Úřad uvádí, že vedle výše uvedených stanovisek Úřad vydal např. i stanovisko č. j. VZ/P193/04-151/264/05-MO ze dne 25.1.2005, které bylo poskytnuto Lesům ČR a právnímu zástupci navrhovatele, ve kterém výslovně uvedl: „Z výše uvedených argumentů je zřejmé, že Lesy České republiky, státní podnik, jsou zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona a musí při uzavírání úplatných smluv (u kterých dochází k výdeji finančních prostředků) aplikovat postupy pro zadávání veřejných zakázek stanovené zákonem pro veřejného zadavatele. Státní podnik Lesy České republiky musí rovněž i při zadávání veřejné zakázky na «uzavření rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesních činností, smlouvy na provádění pěstebních činností a smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní územní jednotky» postupovat dle zákona, neboť je zadavatelem dle výše uvedeného ust. zákona a rovněž není doloženo, že by se na zadávání uvedené veřejné zakázky vztahovala některá z výjimek uvedených v ust. § 4 zákona“. 

193. K rozhodnutí Úřadu č. j. S1/05-3864/05-OOHS ze dne 6.6.2005 Úřad uvádí, že toto rozhodnutí bylo vydáno výlučně v řízení o možném porušení zákona č. 143/2001, o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a tudíž problematika Lesů ČR coby veřejného zadavatele  ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v něm závazně nebyla ani nemohla být řešena.

194. V případě správních řízení č. j. VZ/S110/05-151/3121/05-MO ze dne 21.7.2005 a č. j. VZ/S111/05-151/3122/05-MO ze dne 21.7.2005 týkajících se zakázek na úpravu dvou úseků potoků Úřad učinil závěr, že Lesy ČR nejsou zadavatelem podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. Zákona a řízení zastavil; věcně jde o rozhodnutí identická, obě se týkala postupu státního podniku Lesy ČR při kontraktaci smluv na předmět „HB Křetínský potok, km 09,30 - 1630“ a „HB Omický potok, km 1,015 – 3,115“, která jsou Úřadu známa z jeho činnosti. V rámci šetřené veřejné zakázky však Úřad provedl nové posouzení postavení Lesů ČR a konstatuje, že původní závěr, že Lesy ČR nejsou zadavatelem podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona (uvedený v rozhodnutích č. j. VZ/S110/05-151/3121/05-MO ze dne 21.7.2005 a č. j. VZ/S111/05-151/3122/05-MO ze dne 21.7.2005) vycházel z nesprávného posouzení a vyhodnocení podkladů pro vypracování těchto rozhodnutí. K těmto dvěma správním rozhodnutím je však třeba dodat, že pokud měly založit výkladovou správní praxi (která však sama o sobě není nezměnitelná, srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21.7.2009, č.j. 6 Ads 88/2006-132), mohlo být legitimní očekávání založeno zejména účastníkům těchto řízení, kterými byli Lesy ČR, s.p., Ekostavby Brno, a.s. a Rovina, a.s., byť se na ně do jisté míry mohly spoléhat i ostatní subjekty, pokud se dostala do jejich dispozice. Jejich význam pro založení legitimního očekávání dále oslabuje i to, že v době, kdy byla veřejná zakázka uveřejněna na internetových stránkách Lesů ČR tedy ke dni 24.6 2005, ještě daná rozhodnutí nebyla vydána, neboť je Úřad vydal až dne 21.7.2005.

195. Podle § 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

196. V daném případě byl Úřad, který se hodlal odklonit od předchozí rozhodovací praxe při novém posouzení věci v situaci, kdy musel zvolit mezi naplněním zásady legitimního očekávání účastníků správního řízení a zásady věcné správnosti rozhodnutí s odůvodněním uvedeným výše, přičemž jednoznačně zvolil věcnou správnost rozhodnutí, neboť názory Úřadu, kterými ve svůj prospěch argumentuje stěžovatel (jakkoliv se jedná o jev nevítaný) ještě nemohly založit legitimní očekávání v určitou správní praxi coby „ustálenou, jednotnou a dlouhodobou činnost orgánů veřejné správy, která opakovaně potvrzuje určitý výklad a použití správních předpisů“ (srov. usnesení ze dne 21.7.2009, č. j. 6 Ads 88/2006-132, bod 81); až taková praxe zakládá legitimní očekávání, resp. oprávněnou důvěru v určitý postup správního orgánu. Stanoviska Úřadu nebyla v rozhodném období ani přezkoumána (a jako takové potvrzena) cestou opravných prostředků, ať již před druhostupňovým orgánem, natož pak před správními soudy, které mají mimo jiné funkci korekce nesprávných postupů či právních hodnocení a musí mít možnost změnit nesprávný právní názor; opačný přístup by byl popřením jejich kontrolní a opravné funkce a pravomoci, i samotného jejich smyslu, neboť pokud by neměly možnost nesprávný názor korigovat, byly by už jednou byly vázány eventuálně nezákonným rozhodnutím nalézacího správního orgánu. V této souvislosti je nutno uvést, že Nejvyšší správní soud problematiku Lesů ČR jako veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona v podstatě judikatorně autoritativně vyřešil ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 98/2010 ze dne 31.5.2011 (viz body 112 až 115 odůvodnění), přičemž je nutno uvést, že prvoinstanční správní rozhodnutí Úřadu, při jejichž přezkumu bylo toto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vydáno, pocházejí ze stejného časového období jako prvostupňové rozhodnutí, které již bylo vydáno v tomto správním řízení (tj. rozhodnutí S 254/2005-11665/2007/510 – MO ze dne 23.7.2007; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je přístupno na www.nssoud.cz); Pokud by Úřad v současnou chvíli tento autoritativní výklad zákon nerespektoval, jednal by sám protizákonně. Úřad je v tuto chvíli již povinen na svém názoru setrvat a svůj dřívější postup zohlednit ve výši sankce, což ostatně již v předchozích rozhodnutích učinil.

197. Úřad je tedy přesvědčen, že v tomto konkrétním případě zásada legitimního očekávání nemá přednost před zásadou věcné správnosti rozhodnutí, a z uvedeného důvodu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Zásada legitimního očekávání totiž nemá absolutní hodnotu (při tomto konstatování Úřad vychází z velmi instruktivního rozhodnutí Krajského soudu v Brně č.j. 62 Af 32/2010) a zásada legality je jí pak ve své výchozí pozici postavena na roveň; za okolností popsaných výše je pak třeba zásadu legality zcela zjevně upřednostnit, neboť odvolávání se na vznik legitimního očekávání v ustálenou a dlouhodobou výkladovou činnost správního orgánu, která v době, kdy byla v tomto řízení vydáno původní prvoinstanční rozhodnutí, ještě nebyla založena, nemůže z důvodů výše uvedených obstát. Úřad zastával, resp. vydal názor o tom, že Lesy ČR, s.p. nejsou veřejným zadavatelem během půlročního období ve dvou rozhodnutích a ve třech stanoviscích, přičemž později změnil právní posouzení věci, tak tyto akty nebyly způsobilé založit  napříště rigidní výkladovou praxi, jejíž nezměnitelnosti by bylo možno se absolutně dovolávat s poukazem na oprávněnou důvěru v právo, a to tím spíše, pokud byla v blízkém časovém období před a po vydávání v bodě 188 uvedených aktů, vydávána rovněž stanoviska, resp. rozhodnutí opačná, která byla nakonec mimo jiné ze strany soudů, přezkoumána a uznána jako zákonná a věcně správná (k možnosti změny právního názoru ve velmi podobné situaci srov. rozhodnutí Krajského sudu v Brně, sp. zn. 62 Af 32/2010, str. 8-16). Změnu právního názoru pak Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty.

IX. Uložení pokuty

198. Podle § 102 odst. 2 písm. a) zákona se právnické osobě, která je zadavatelem, za správní delikty uloží pokuta do výše 5 % ceny veřejné zakázky, jde-li o správní delikt podle písm. a), b) nebo d) citovaného ustanovení zákona. Vzhledem k tomu, že veřejná zakázka již byla realizována, Úřad přistoupil k uložení pokuty.

199. Úřad při úvahách o uložení sankce za nedodržení postupu podle zákona při zadávání předmětné veřejné zakázky vzal v úvahu skutečnost, že v minulém období vydal rozhodnutí a mj. Lesům ČR zaslal stanoviska, z nichž bylo možno učinit závěr, že Lesy ČR nejsou veřejným zadavatelem dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona (příp. že by šetřená veřejná zakázka nemusela být veřejnou zakázkou ve smyslu § 6 odst. 1 zákona). Z uvedeného důvodu Úřad zadavateli uložil pokutu pouze v symbolické výši, jak je uvedeno ve výroku. 

200. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že Lesy ČR jsou veřejným zadavatelem podle ust. § 2 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona a zakázka „Uzavření rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, Smlouvy na provádění pěstebních činností a Smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní jednotky [Místo realizace – Česká republika]“ je veřejnou zakázkou ve smyslu § 6 odst. 1 zákona, která však nebyla zadána v zadávacím řízení, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

201. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.

X. Uložení úhrady nákladů řízení

202. Podle § 79 odst. 5 správního řádu správní orgán uloží účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, nahradit náklady řízení paušální částkou. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), stanoví paušální částku nákladů řízení podle § 6 odst. 1 vyhlášky ve výši 1000 Kč. V ustanovení § 6 odst. 2 vyhláška dále upravuje možnost zvýšení paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech a případech přibrání znalce.

203. Vzhledem k tomu, že zadavatel vyvolal správní řízení porušením svých právních povinností (viz výše), rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení ve výši podle § 6 odst. 1 vyhlášky, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

204. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2005000227.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží:

1. Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové

2. Mgr. Jan Lehovec, advokát, Václavská 316/12, 120 00 Praha 2

3. JUDr. Martin Nedelka, Ph.D., advokát advokátní kanceláře Schönherr s.r.o., Nám. Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1

4. Mgr. Jan Petřík, advokát, Týnská 12, 110 00 Praha 1

5. JUDr. Olga Hubená, advokátka, U Vážné studny 11, 680 01 Boskovice

6. Dřevařská a lesnická společnost, s.r.o., Roháčova 188/37, 130 00 Praha 3

7. Rudolf Blahuš, podnikatel, IČ 14570416, Karlovice 339, 793 23 Karlovice

8. Jiří Pavelka, podnikatel, IČ 13609033, Nové Heřminovy 129, 792 01 Nové Heřminovy

9. KATR a.s., Potočná 334/5, 793 43 Stará Ves

10. LDF Rožnov a.s., Tovární okruh 674, 747 41 Hradec nad Moravicí

11. DVOŘÁK LESY, SADY, ZAHRADY s.r.o., Jahodová 782, 725 29 Ostrava - Petřkovice

12. Vladimír Mareček, podnikatel, IČ 41045891, s místem podnikání Ostravice 522, 739 14 Ostravice,

13. Hranická lesní, a.s., Boňkov 133, 753 01 Hranice, Olšovec

14. LESS & FOREST s.r.o., Bohdaneč 136, 285 25 Bohdaneč

15. MORAVIA LES s.r.o., U Staré elektrárny 1881/2, 710 00 Ostrava, Slezská Ostrava

16. Desná a.s., Maršíkovská 563, 788 15 Velké Losiny

17. LESY RUDA a.s. „v likvidaci“, 9. května 132, 789 63 Ruda nad Moravou

18. Armila Šternberk v.o.s., Lhotská, 785 01 Šternberk

19. Lesy Lukov, a.s. „v likvidaci“, Lukov 119, 763 17 Lukov

20. Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s., Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha

21. DŘEVO - MÁLEK s.r.o., Protivanov 375, 798 48 Protivanov

22. Lesy Strážek, a.s., Moravec 59, 592 54 Moravec

23. PETRA spol. s r. o., Brandlova 129, 695 01 Hodonín

24. MADREV s.r.o., Hlína 18, 664 91 Ivančice

25. Wotan Forest, a.s., Rudolfovská 202/88, 371 36 České Budějovice

26. Jiří Drastich, podnikatel, IČ 42635608, Váňovská 60/39, 589 01 Třešť

27. Ing. Zdeněk Ulrich, podnikatel, IČ 46453369, Oldřiš 6, 569 82 Polička

28. Česká lesnická akademie Trutnov - střední škola a vyšší odborná škola, Středisko 3 - Školní polesí, K Bělidlu 478, 541 02 Trutnov 4

29. Geodetales Chrudim s.r.o., K Májovu 1262, 537 01 Chrudim IV

30. Josef Novák, podnikatel, IČ 48658316, Funkeho 910, 280 02 Kolín

31. Lesy Mladá Boleslav, a.s., Blahoslavova 184, 293 01 Mladá Boleslav

32. Lesnická společnost Buková, s.r.o. „v likvidaci“, Malá Buková 5, 270 23 Křivoklát

33. Ing. Josef Vávra, podnikatel, IČ 60674067, Pláňava 114, 592 02 Svratka

34. Ing. Milan Chmel, podnikatel, IČ 45031401, Boženy Němcové 1749, 393 01 Pelhřimov

35. SILVA - K spol. s r.o. v likvidaci, Kolence 1, 379 01 Novosedly nad Nežárkou

36. 1. písecká lesní a dřevařská, a.s., Brloh 12, 397 01 Písek

37. Lesní společnost Stříbro, a.s., Plzeňská 250, 349 11 Stříbro

38. Ing. František Penz, insolvenční správce, Novohradská 21, 370 01 České Budějovice

39. JULEFA s.r.o., Chmelná 46, 382 03 Křemže

40. Agrowald Rožmberk s.r.o., Přízeř 31, 382 18 Rožmberk nad Vltavou

41. CD les, v.o.s. „v likvidaci“, Písky 217, 270 23 Křivoklát

42. Lesní společnost Přimda, a.s., Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1

43. Lesní společnost Teplá, a.s., Máchova 442, 364 61 Teplá

44. Ing. Jan Růžička, podnikatel, IČ 44666021, Fučíkova 156, 364 61 Teplá

45. Zdeněk Drobílek, podnikatel, IČ 18229689, Chodov 93, 364 64 Bečov nad Teplou

46. Lázeňské lesy, spol. s r.o., Ke kostelu 43, 353 01 Mariánské Lázně

47. Lesní společnost Královský Hvozd, a.s., Klatovská 289, 340 22 Nýrsko

48. LST a.s., Trhanov 48, 345 33 Trhanov

49. Lesní společnost Bečov, s.r.o., Karlovarská 305, 364 64 Bečov nad Teplou

50. SOLITERA spol. s r.o., Palackého nám. 77, 268 01 Hořovice

51. František Novák, podnikatel, IČ 48326895, Lesní 205, 349 52 Konstantinovy Lázně

52. Lesní společnost TRONEKO, s.r.o., Revoluční 376, 357 33 Loket

53. T I L I A  PLUS, s.r.o., V Zatáčkách 77, 463 12 Šimonovice

54. DENDRIA s.r.o., Březová 1307, 464 01 Frýdlant

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy