Rozhodnutí: S476/2012/VZ-23022/2012/513/KSt

Instance I.
Věc Výběr provozovatele VH infrastruktury - Votice
Účastníci
  1. město Votice
  2. Vodohospodářská společnost Benešov, s. r. o.
Typ správního řízení Koncesní řízení
Typ rozhodnutí § 25 odst. 1 zákona č. 139/2006 Sb. - zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení dodavatele
Rok 2012
Datum nabytí právní moci 22. 12. 2012
Dokumenty file icon dokument ke stažení 334 KB

 

Č. j.:ÚOHS-S476/2012/VZ-23022/2012/513/KSt

 

5. prosince 2012

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 24 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 8. 2012 na základě návrhu z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – město Votice, IČ 00232963, se sídlem Komenského nám. 700, 259 17 Votice, jehož jménem jedná Jana Kocurová, starostka,
  • navrhovatel – Vodohospodářská společnost Benešov, s. r. o., IČ 47535865, se sídlem Černoleská 1600, 256 01 Benešov u Prahy, za niž jedná Manuel Nivet, jednatel, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 7. 2012 Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem, KŠD ŠŤOVÍČEK advokátní kancelář, s. r. o., IČ 25711229, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4, za niž jedná Mgr. Lukáš Trojan, jednatel,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v koncesním řízení „Výběr provozovatele VH infrastruktury - Votice“, jehož oznámení bylo do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 21. 3. 2012 a bylo uveřejněno dne 22. 3. 2012 pod ev. č. 210231 a jejíž zrušení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 27. 3. 2012, a jehož oznámení bylo následně do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 26. 3. 2012 a bylo uveřejněno dne 27. 3. 2012 pod ev. č. 210770, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 4. 2012 a dne 9. 5. 2012, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 68-112079, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 4. 2012 a dne 19. 5. 2012,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – město Votice, IČ 00232963, se sídlem Komenského nám. 700, 259 17 Votice – při posuzování kvalifikace dodavatelů podle § 7 odst. 3 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nedodržel postup stanovený v § 59 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesprávně posoudil prokázání splnění kvalifikace dodavatele – Vodohospodářská společnost Benešov, s. r. o., IČ 47535865, se sídlem Černoleská 1600, 256 01 Benešov u Prahy – z hlediska požadavků stanovených v souladu s citovaným zákonem o veřejných zakázkách, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření koncesní smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 25 odst. 1 zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele – město Votice, IČ 00232963, se sídlem Komenského nám. 700, 259 17 Votice – o vyloučení dodavatele Vodohospodářská společnost Benešov, s. r. o., IČ 47535865, se sídlem Černoleská 1600, 256 01 Benešov u Prahy, ze dne 16. 7. 2012 z účasti v koncesním řízení.

Odůvodnění

Průběh koncesního řízení

1. Město Votice, IČ 00232963, se sídlem Komenského nám. 700, 259 17 Votice, jehož jménem jedná Jana Kocurová, starostka (dále jen „zadavatel“), odeslalo dne 21. 3. 2012 do informačního systému o veřejných zakázkách a následně uveřejnilo dne 22. 3. 2012 pod ev. č. 210231 oznámení koncesního řízení „Výběr provozovatele VH infrastruktury - Votice“ (dále jen „koncesní řízení“), jehož zrušení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 27. 3. 2012. Následně bylo jeho oznámení do informačního systému o veřejných zakázkách odesláno dne 26. 3. 2012 a bylo uveřejněno dne 27. 3. 2012 pod ev. č. 210770, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 4. 2012 a dne 9. 5. 2012, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 4. 2012 pod ev. č. 2012/S 68-112079, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 4. 2012 a dne 19. 5. 2012.

2. Zadavatel v čl. 1. „Podklady pro zpracování žádosti“ kvalifikační dokumentace uvedl, že předpokládaná hodnota koncese činí 123,927 mil. Kč a předpokládaná výše nájemného činí 37,650 mil. Kč.

3. Z protokolu o kontrole žádostí ze dne 29. 6. 2012 vyplývá, že ve stanovené lhůtě podali žádosti o účast 4 dodavatelé. Z uvedeného protokolu dále vyplývá, že jeden dodavatel nesplnil kvalifikační předpoklady.

4. Rozhodnutí o vyloučení dodavatele z další účasti v koncesním řízení ze dne 16. 7. 2012 oznámil zadavatel dodavateli – Vodohospodářská společnost Benešov, s. r. o., IČ 47535865, se sídlem Černoleská 1600, 256 01 Benešov u Prahy, za niž jedná Manuel Nivet, jednatel, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 7. 2012 Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem, KŠD ŠŤOVÍČEK advokátní kancelář, s. r. o., IČ 25711229, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4, za niž jedná Mgr. Lukáš Trojan, jednatel (dále jen „navrhovatel“) jeho vyloučení z další účasti v koncesním řízení. Navrhovatel obdržel rozhodnutí o jeho vyloučení dne 17. 7. 2012.

5. Podáním ze dne 20. 7. 2012 podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení z další účasti v koncesním řízení. Námitky byly zadavateli doručeny dne 24. 7. 2012. Po přezkoumání oprávněnosti námitek navrhovatele zadavatel těmto nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách ze dne 31. 7. 2012 navrhovatel obdržel dne 2. 8. 2012. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 10. 8. 2012 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

6. Dnem 10. 8. 2012, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo podle § 24a zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncesní zákon“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu taktéž dne 10. 8. 2012.

Obsah návrhu navrhovatele

7. Navrhovatel v návrhu uvedl, že v žádosti o účast v koncesním řízení předložil čestné prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů, podepsané panem Julienem Guittetem, jakožto ředitelem navrhovatele, přičemž k doložení oprávnění pana Juliena Guitteta podepsat takové čestné prohlášení předložil plnou moc ze dne 3. 10. 2011.

8. Z předložené plné moci vyplývalo, že je pan Julien Guittet, jakožto ředitel navrhovatele, oprávněn mimo jiné „...uzavírat smlouvy s objednateli dalších služeb, které společnost poskytuje - likvidace kalů, stavební zakázky, smlouvy o dílo a další, přičemž je oprávněn zastupovat společnost ve všech zadávacích a výběrových řízeních na stavební zakázky a činit veškeré právní úkony, které tak zájemci a účastníku řízení příslušejí...".

9. Podle názoru navrhovatele lze výkladem daného ustanovení, zejména s ohledem na uvedení výrazu „...a další“ bezpochyby dospět k závěru, že výčet právních úkonů, ke kterým je pan Julien Guittet na základě plné moci oprávněn, není konečný a pan Julien Guittet je tedy zmocněn i k jiným úkonům, než výslovně uvedeným v předložené plné moci, pokud tyto svým charakterem neodporují smyslu udělené plné moci. Vzhledem k tomu, že podpis předmětného čestného prohlášení, které svým charakterem a významem jednoznačně spadá do okruhu činností a úkonů, výslovně v plné moci zakotvených, resp. z nich žádným způsobem nevybočuje, lze dovodit, že úkon pana Juliena Guitteta, spočívající v podpisu uvedeného čestného prohlášení, byl zcela v souladu s touto plnou mocí.

10. Dále navrhovatel poukázal na fakt, že je pan Julien Guittet na základě plné moci výslovně oprávněn uzavírat s objednateli smlouvy na poskytování služeb, které navrhovatel poskytuje. Je-li tedy pan Julien Guittet oprávněn za navrhovatele uzavírat smlouvy a zakládat tak za něj práva a povinnosti, pak musí být nepochybně oprávněn činit úkony směřující k uzavření takových smluv. Protože prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů je jednou z podmínek k uzavření smlouvy mezi navrhovatelem a zadavatelem, na základě které by se navrhovatel zavázal poskytovat služby, které jsou jeho předmětem podnikání, pak se v případě vystavení a podpisu čestného prohlášení nepochybně jedná o úkon směřující k uzavření smlouvy a tedy úkon, k němuž je pan Julien Guittet na základě předložené plné moci zmocněn. Udělené písemné zmocnění k uzavírání smluv za navrhovatele by totiž zcela postrádalo smyslu, pokud by pan Julien Guittet nebyl oprávněn činit rovněž úkony směřující k uzavření takových smluv, mezi něž rovněž patří vyhledávání obchodních příležitostí, projednání podmínek poskytování služeb, učinění nabídky a souvisejících právních úkonů, jež jsou k uzavření smlouvy nezbytné.

11. Nad rámec shora uvedeného navrhovatel konstatoval, že z jeho strany došlo z důvodu právní jistoty v rámci podaných námitek proti rozhodnutí o jeho vyloučení k předložení nové plné moci pro pana Juliena Guitteta, z níž jednoznačně vyplývá, že je oprávněn navrhovatele zastupovat v rámci koncesních a zadávacích řízeních na koncese a veřejné zakázky v plném rozsahu.

12. Bez ohledu na rozsah zmocnění uvedený v plné moci, považuje navrhovatel za důležité poukázat na ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“), které zakotvuje institut tzv. zákonného zmocnění k jednání za obchodní společnost, tedy stanoví, že kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Z žádosti o účast navrhovatele, a to z předložené plné moci vyplývá, že pan Julien Guittet je ředitelem navrhovatele, který je v rámci organizační struktury navrhovatele zařazen hned za jednatele. S ohledem na citované ustanovení obchodního zákoníku je pan Julien Guittet, bez ohledu na znění jakékoliv mu písemně udělené plné moci, přímo ze zákona zmocněn ke všem právním úkonům, k nimž obvykle dochází při činnostech, ke kterým byl pověřen při provozování podniku.

13. Podle názoru navrhovatele tak nemůže obstát domněnka zadavatele, že ředitel navrhovatele neměl oprávnění k podpisu čestného prohlášení, kterým nedochází ke vzniku závazku navrhovatele, ale k pouhé deklaraci skutečností svědčících ve prospěch navrhovatele v rámci koncesního řízení, když podpis takového prohlášení lze bezpochyby zahrnout pod úkony, ke kterým obvykle dochází v rámci činností, ke kterým byl pan Julien Guittet jakožto ředitel pověřen v rámci provozu podniku.

14. Z citovaného ustanovení obchodního zákoníku a dále v kontextu s udělenou plnou mocí, v rámci které je pan Julien Guittet mimo jiné oprávněn zastupovat navrhovatele „ve všech zadávacích a výběrových řízeních na stavební zakázky a činit veškeré právní úkony, které zájemci a účastníku řízení příslušejí“, tak lze jednoznačně dovodit, že pan Julien Guittet byl v rámci činností, k nimž je při provozování podniku navrhovatele pověřen, v předmětném koncesním řízení oprávněn za navrhovatele podepsat čestné prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů. Bylo by proti smyslu § 15 odst. 1 obchodního zákoníku, aby byl Julien Guittet oprávněn vystavit zcela identické čestné prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 3 písm. b) a d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na stavební práce, zatímco v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na dodávky či služby nebo v koncesním řízení by k tomuto oprávnění neměl.

15. Navrhovatel dále poukázal na článek 3.1. kvalifikační dokumentace, kde bylo zadavatelem stanoveno, že tam, kde zadavatel připouští prokázání kvalifikace předložením prohlášení nebo čestného prohlášení, musí být takové prohlášení podepsáno osobou oprávněnou jednat jménem či za dodavatele.

16. V okamžiku, kdy tedy zadavatel odůvodnil rozhodnutí o námitkách tvrzením, že v rámci koncesního řízení nemohlo být kterýmkoliv z dodavatelů prokázáno splnění kvalifikačních předpokladů předložením čestného prohlášení vystaveného osobou k tomu zmocněnou na základě plné moci, je takový závěr v rozporu s koncesními podmínkami, které výslovně stanoví, že čestné prohlášení mohlo být podepsáno osobou oprávněnou jednat za dodavatele. Tímto rozhodnutím tedy zadavatel de facto změnil koncesní podmínky v průběhu koncesního řízení, a to po uplynutí lhůty pro podání žádosti o účast, protože podle tohoto rozhodnutí nově akceptuje pouze čestné prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat jménem dodavatele. Takováto změna koncesních podmínek je v rozporu se základními zásadami postupu zadavatele v koncesním řízení podle § 3a koncesního zákona.

17. Dále navrhovatel uvedl, že zadavatelovo rozhodnutí o námitkách je v rozporu s rozhodovací praxí Úřadu. Zadavatel má za to, že se jedná o nezastupitelný úkon obdobně jako v případě čestného prohlášení účastníka správního řízení, který nemůže být učiněn v zastoupení, ale pouze osobně dotčenou osobou, přičemž se zaštiťuje rozhodnutím Úřadu č. j. S 86/99-150/1990/99-RJ ze dne 6. 8. 1999. Toto rozhodnutí Úřadu však nejenže neobsahuje jakoukoliv právní argumentaci podporující závěry zadavatele v napadeném rozhodnutí, ale navíc je v něm výslovně stanoveno, že čestné prohlášení v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku je zastupitelným právním úkonem.

18. Nadto považoval navrhovatel za důležité zdůraznit, že se v rámci rozhodovací praxe Úřadu jedná o ustálený právní názor, kdy bylo Úřadem opakovaně výslovně stanoveno, že čestné prohlášení o splnění kvalifikačních předpokladů může za uchazeče mimo statutárního zástupce učinit například obchodní náměstek či ředitel, z jehož pracovní náplně vyplývá, že je osobou pověřenou činit takové právní úkony za společnost, k nimž při jeho pracovní činnosti obvykle dochází, či osoba k tomu uchazečem zmocněná na základě plné moc – viz např. rozhodnutí č. j. S230/2008/VZ-856/2009/540/Zaj ze dne 20. 9. 2009, nebo rozhodnutí č. j. VZ/S197/04-152/6247/04-SH ze dne 15. 12. 2004.

19. V neposlední řadě došlo podle navrhovatele rozhodnutím zadavatele ke zpochybnění dodržení zásad transparentnosti a rovného zacházení, když zadavatel navrhovatele původně vyloučil pro nedostatek zmocnění osoby podepisující čestné prohlášení, ale v rozhodnutí o námitkách změnil svou argumentaci a důvodem pro vyloučení byla nemožnost uchazeče udělit zmocnění k podpisu čestného prohlášení. Z tohoto pohledu jsou rozhodnutí vydaná zadavatelem nepřezkoumatelná, jelikož je v nich měněno odůvodnění vyloučení navrhovatele. Rozhodnutí zadavatele jsou nepřezkoumatelná i co do právní úpravy, na níž v rámci nich odkazuje, kdy přesto, že bylo koncesní řízení zadáno dle koncesního zákona, který se odkazuje na zákon, zadavatel v napadeném rozhodnutí odkazuje na zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 199/1994“), který pozbyl účinnosti ke dni 31. 4. 2004, a navíc neobsahuje žádné relevantní informace ve vztahu k vystavení čestného prohlášení uchazečem či jednání jménem či za uchazeče v zadávacím řízení.

20. Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel rozhodnutím o vyloučení navrhovatele z koncesního řízení postupoval v rozporu s § 60 odst. 1 zákona a § 3a koncesního zákona, když jej vyloučil, přestože prokázal splnění kvalifikačních předpokladů v souladu se zákonem.

21. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, že zadavatel neoprávněně vyloučil navrhovatele z koncesního řízení, a aby uložil jako nápravné opatření zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z koncesního řízení ze dne 16. 7. 2012.

Vyjádření zadavatele k návrhu

22. Zadavatel se k návrhu vyjádřil dne 17. 8. 2012, když uvedl, že ve smyslu § 7 odst. 3 koncesního zákona postupoval při posuzování kvalifikace a vyloučení navrhovatele podle příslušných ustanovení zákona. Navrhovatel byl vyloučen pro neprokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle § 53 odst. 1 zákona způsobem podle § 53 odst. 3 zákona, neboť nedoložil čestné prohlášení podle § 53 odst. 3 zákona podepsané osobou oprávněnou jednat jménem navrhovatele.

23. Proti tomuto postupu zadavatele navrhovatel namítal, že čestné prohlášení podepsal pan Julien Guittet, ředitel, a to na základě plné moci. Na důkaz tohoto tvrzení doložil k námitkám dodatečně další plnou moc pro jmenovaného ředitele, kterou prokazuje, že je nepochybné, že jmenovaný byl čestné prohlášení dle § 53 odst. 3 zákona oprávněn učinit. Podpůrně pak poukazuje na tzv. zákonné zmocnění dle § 15 obchodního zákoníku, z něhož dovozuje, že čestné prohlášení mohl jmenovaný, jako ředitel společnosti, učinit, neboť se jedná o úkon, k němuž obvykle dochází při činnosti, kterou byl pověřen při provozování podniku.

24. K těmto námitkám zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách, že čestné prohlášení dle § 53 odst. 3 zákona je úkonem, který může učinit pouze uchazeč. V daném případě navrhovatel jako právnická osoba musí tento úkon učinit sám za sebe, tedy jeho statutární orgán, neboť dle pravidel jednání jménem právnické osoby upravených v příslušných ustanoveních občanského a obchodního zákoníku jedná jménem právnické osoby její statutární orgán. V žádném případě nemůže uchazeč tento úkon učinit zmocněncem na základě plné moci. V této souvislosti je tedy nepodstatné, zda byl či nebyl v plné moci rozsah zmocnění vymezen určitě, a srozumitelně, a v žádném případě tedy nebyl prostor pro jakékoliv vyjasňování či doplňování kvalifikace ve smyslu § 59 odst. 4 zákona.

25. Zadavatel v této souvislosti zdůraznil, že učinění čestného prohlášení je tzv. nezastupitelným úkonem, což potvrdila i rozhodovací praxe Úřadu k zákonu č. 199/1994, např. v rozhodnutí č. j. S86/99-150/1990/99-RJ ze dne 6. 8. 1999, která platí i pro současně platný zákon, neboť příslušná ustanovení občanského a obchodního zákoníku o jednání podnikatelů - právnických osob, v tomto směru změny nedoznala. Per analogiam pak zadavatel poukázal i na institut čestného prohlášení ve správním řízení (i když se na čestné prohlášení dle zákona správní řízení nevztahuje), které je nezastupitelným právním úkonem účastníka řízení, takže čestné prohlášení může učinit pouze účastník řízení osobně.

26. Dále se zadavatel vyjádřil k námitce navrhovatele, že podle jeho názoru změnil v průběhu koncesního řízení (po uplynutí lhůty po podání žádosti o účast) koncesní podmínky, když připouští v kvalifikační dokumentaci prokázání kvalifikace předložením prohlášení, které musí být podepsáno osobou oprávněnou jednat jménem či za dodavatele, a v rozhodnutí o námitkách tvrdí, že splnění kvalifikačních předpokladů nemohlo být prokázáno předložením čestného prohlášení vystaveného osobou k tomu zmocněnou na základě plné moci. K tomu zadavatel uvedl, že nepřesnost ve formulaci obsažené v kvalifikační dokumentaci nemůže nic změnit na právní materii vyplývající z příslušných ustanovení obchodního a občanského zákoníku upravující jednání jménem právnických osob a v žádném případě nemůže jít o změnu koncesních podmínek v průběhu koncesního řízení, neboť podmínky platnosti úkonů učiněných zájemcem v koncesních řízeních nestanoví a nemůže stanovit zadavatel.

27. Dále se zadavatel vyjádřil ke skutečnosti uvedené v návrhu a to, že svým postupem porušil zásadu transparentnosti a rovného zacházení, když změnil argumentaci ohledně důvodu vyloučení navrhovatele. Proto se navrhovatel také domnívá, že taková rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná, jelikož je v nich měněno odůvodnění vyloučení navrhovatele z koncesního řízení a vyvstávají pochybnosti o důvodech vyloučení. K tomu zadavatel uvedl, že jediným důvodem změny argumentace, a tedy skutečným důvodem vyloučení navrhovatele z další účasti v koncesním řízení, byl vývoj v názoru na právní kvalifikaci důvodu vyloučení - tedy skutečnosti, že čestné prohlášení nebylo učiněno osobou, která by k takovému úkonu byla oprávněna. Od počátku byla prokazatelně dána skutečnost, že čestné prohlášení doložené navrhovatelem nebylo učiněno v souladu s příslušnými ustanoveními občanského a obchodního zákoníku, která upravují jednání právnické osoby, tato skutečnost trvá a odlišné odůvodnění obsažené v rozhodnutí o vyloučení a v rozhodnutí o námitkách na její existenci nemá vliv.

28. I v případě, že by čestné prohlášení mohl učinit zástupce na základě plné moci, pak plná moc pro pana Juliena Guitteta ze dne 3. 10. 2011 doložená v žádosti o účast v rámci prokazování kvalifikace navrhovatelem, by nezakládala oprávnění jmenovaného učinit takové prohlášení, neboť z ní nevyplývá zmocnění jednat za dodavatele v zadávacích a výběrových řízeních pro veřejné zakázky na služby, tedy ani pro předmětnou zakázku/koncesi. V původní plné moci bylo uvedeno mimo jiné „... přičemž je zmocněnec oprávněn zastupovat společnost ve všech zadávacích a výběrových řízení na stavební zakázky a činit veškeré právní úkony, které tak…“. Tuto skutečnosti si uvědomil i navrhovatel, když k námitkám doložil novou plnou moc ze dne 17. 7. 2012, v níž toto pochybení bylo napraveno.

29. Pokud jde o tvrzení o existenci zákonného zmocnění dle obchodního zákoníku, i kdyby toto zmocnění přicházelo v úvahu, pak navrhovatel neprokázal, že by se v případě učinění čestného prohlášení dle § 53 odst. 3 zákona jednalo o úkon, k němuž obvykle dochází při provozu podniku, tedy o úkon, k němuž obvykle dochází při činnosti při provozování podniku, kterou byl jmenovaný pověřen.

30. Pokud jde o navrhovatelem tvrzený rozpor s rozhodovací praxí Úřadu, zadavatel v rozhodnutí o námitkách citoval z rozhodnutí, na něž odkazují i autoři komentářů k zákonu, a ve kterém se výslovně uvádí: „Zákon výslovně neřeší, zda čestné prohlášení ke skutečnostem uvedeným v § 2b odst. 1 písm. b) až f) zákona je zastupitelným právním úkonem. Z jeho povahy je však nepochybně zřejmé, že uchazeč je v čestném prohlášení povinen uvést pravdivé údaje. Na čestné prohlášení podle zákona se nevztahuje ani ust. § 39 správního řádu, upravující institut čestného prohlášení ve správním řízení, podle něhož je tento úkon nezastupitelným právním úkonem účastníka správního řízení, a tedy čestné prohlášení může učinit pouze účastník řízení. Tento argument lze však per analogiam použít i v tomto případě…“.

31. Z pasáže citovaného rozhodnutí, které se zabývá rozsahem zmocnění a oprávněností zmocněné osoby učinit prohlášení ve spojení s výše uvedenou citací, jednoznačně plyne, že Úřad konstatuje, že čestné prohlášení může učinit pouze účastník řízení, nicméně pokud by se nejednalo o nezastupitelný právní úkon, pak by v daném případě nemohl zmocněnec tento úkon učinit pro nedostatek plné moci.

32. K tvrzení navrhovatele, že uváděná rozhodnutí zadavatele jsou nepřezkoumatelná i co do právní úpravy, kdy odkazují na již neplatný zákon č. 199/1994, uvádí zadavatel, že neodkazuje na již neplatnou právní normu, nýbrž na judikaturu Úřadu z tohoto období, kterou lze podpořit tvrzení, že čestné prohlášení dodavatele - právnické osoby - může učinit pouze statutární orgán právnické osoby.

33. Zadavatel i nadále trvá na tom, že navrhovatele vyloučil z další účasti v koncesním řízení v souladu se zákonem, kterým se posuzování kvalifikace i vyloučení řídí, že žádným svým úkonem neporušil ani tento zákon, ani koncesní zákon a proto zadavatel navrhuje, aby Úřad řízení zastavil.

Průběh správního řízení

34. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

35. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-S476/2012/VZ-15985/2012/513/KSt ze dne 28. 8. 2012. Dále Úřad účastníkům řízení stanovil usnesením č. j. ÚOHS-S476/2012/VZ-15986/2012/513/KSt z téhož dne lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit svá stanoviska v řízení a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

36. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S476/2012/VZ-16536/2012/513/KSt ze dne 6. 9. 2012 Úřad nařídil z moci úřední podle § 24e odst. 1 písm. a) koncesního zákona předběžné opatření, jímž zadavateli uložil zákaz uzavřít koncesní smlouvu v koncesním řízení.

Závěry Úřadu

37. Na základě § 24 a následujících ustanovení koncesního zákona Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel nesprávně posoudil prokázání splnění kvalifikace navrhovatele z hlediska požadavků stanovených se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

38. Podle § 7 odst. 3 koncesního zákona pro posuzování kvalifikace dodavatelů a pro jejich vylučování platí ustanovení zákona o veřejných zakázkách o kvalifikaci, jejíž prokázání požaduje po dodavateli veřejný zadavatel, a o jejich vylučování obdobně.

39. Dodavatel podle § 53 odst. 3 zákona prokazuje splnění základních kvalifikačních předpokladů podle odstavců 1 a 2 předložením

a) výpisu z evidence Rejstříku trestů [odstavec 1 písm. a) a b) a odstavec 2 písm. b)],

b) potvrzení příslušného finančního úřadu a ve vztahu ke spotřební dani čestného prohlášení [odstavec 1 písm. f)],

c) potvrzení příslušného orgánu či instituce [odstavec 1 písm. h)],

d) čestného prohlášení [odstavec 1 písm. c) až e) a g), i) až m)].

40. V čl. 3.1. „Požadavky zadavatele na Kvalifikaci“ kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil, že kvalifikaci plní dodavatel, který prokáže mimo jiné splnění základních kvalifikačních předpokladů. Dále zadavatel v bodu 1. uvedl, že „Dodavatel je povinen prokázat splnění kvalifikace ve lhůtě pro podání žádostí o účast stanovené v Oznámení o zakázce. Dodavatel je povinen předložit doklady prokazující splnění kvalifikace v prosté kopii. Uchazeč, s nímž bude uzavřena smlouva, předloží při podpisu smlouvy dokumenty v ověřené kopii nebo originálu. Doklady prokazující splnění základních kval. předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmějí být k poslednímu dni, ke kterému má být prokázáno splnění kvalifikace, starší 90 kalendářních dnů. Tam, kde zadavatel připouští prokázání kvalifikace předložením prohlášení nebo čestného prohlášení, musí být takové prohlášení podepsáno osobou oprávněnou jednat jménem či za dodavatele.“

41. Podle čl. 3.2. „Základní kvalifikační předpoklady“ kvalifikační dokumentace musí dodavatel splnit základní kvalifikační předpoklady v rozsahu dle § 53 odst. 1 zákona a prokázat jejich splnění způsobem upraveným v § 53 odst. 3 zákona.

42. Z nabídky navrhovatele vyplývá, že k prokázání základních kvalifikačních předpokladů předložil podle § 53 odst. 3 písm. d) zákona Čestné prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů ze dne 16. 5. 2012. Uvedené čestné prohlášení bylo podepsáno panem Julienem Guittetem, ředitelem společnosti, osobou oprávněnou jednat za dodavatele.

43. Součástí nabídky byla také plná moc udělená navrhovatelem (podepsaná jednatelem navrhovatele, panem Manuelem Nivetem), panu Julienu Guittetovi, řediteli společnosti, ze dne 3. 10. 2011.

44. Z této plné moci vyplývá, že navrhovatel tímto zplnomocňuje pana Juliena Guitteta k jednání a podepisování za společnost v následujícím rozsahu:

  • uskutečňovat obchodní vedení a zajišťovat provozní záležitosti společnosti s výjimkou nákupu investic, kdy výše investice je limitována částkou 1.000.000,- Kč bez DPH a s výjimkou nakládání s nehmotnými aktivy společnosti;
  • jednat jménem společnosti v pracovněprávních vztazích;
  • zajišťovat řádné vedení předepsané evidence, účetnictví, obchodních knih a ostatních dokladů společnosti;
  • podepisovat veškerá daňová přiznání a ostatní podání společnosti v daňovém řízení včetně ústního jednání jejím jménem;
  • uzavírat smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod s odběrateli včetně vymáhání pohledávek z nich vzniklých;
  • uzavírat smlouvy o provozování vodovodů a kanalizací s vlastníky infrastruktury včetně vymáhání pohledávek z nich vzniklých po předchozím písemném souhlasu jednatele společnosti;
  • uzavírat smlouvy s objednateli dalších služeb, které společnost poskytuje – likvidace kalů, stavební zakázky, smlouvy o dílo a další, přičemž je zmocněnec oprávněn zastupovat společnost ve všech zadávacích a výběrových řízení na stavební zakázky a činit veškeré právní úkony, které tak zájemci a účastníku řízení příslušejí;
  • výše uvedený je oprávněn pravomoci dále delegovat vnitřním organizačním opatřením na odpovědné zaměstnance společnosti.

Tato plná moc nabývá účinnosti dnem podpisu a je udělena na dobu neurčitou.

45. Rozhodnutím ze dne 16. 7. 2012 zadavatel vyloučil navrhovatele z další účasti v koncesním řízení z důvodu, že nesplnil základní kvalifikační předpoklady stanovené v čl. 3.2. kvalifikační dokumentace, když nedoložil čestné prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat jménem či za zájemce. Své rozhodnutí zadavatel odůvodnil tak, že sice navrhovatel doložil čestné prohlášení, které podepsal pan Julien Guittet na základě plné moci, nicméně v přiložené plné moci není obsaženo zmocnění pro pana Juliena Guitteta k jednání jménem či za zájemce v zadávacích a výběrových řízeních pro veřejné zakázky na služby.

46. Proti rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel námitky ze dne 20. 7. 2012, ke kterým přiložil novou plnou moc ze dne 17. 7. 2012, kterou navrhovatel udělil panu Julienovi Guittetovi, řediteli společnosti. Z uvedené plné moci vyplývá, že je pan Julien Guittet zplnomocněn mimo jiné i k jednání a podepisování za společnost v rozsahu

· uzavírat smlouvy s objednateli dalších služeb, které společnost poskytuje – likvidace kalů, stavební zakázky, smlouvy o dílo a další, přičemž je zmocněnec oprávněn zastupovat společnost ve všech zadávacích a výběrových řízeních na veřejné zakázky a v koncesních řízeních a činit veškeré právní úkony, které tak zájemci a účastníku řízení příslušejí.

47. Zadavatel po přezkoumání námitek rozhodnutím ze dne 31. 7. 2012 námitkám navrhovatele nevyhověl. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že čestné prohlášení podle § 53 odst. 3 zákona je úkonem, který může učinit pouze uchazeč/zájemce. V daném případě navrhovatel jako právnická osoba musí tento úkon učinit sám za sebe, tedy jeho statutární orgán, neboť podle pravidel jednání jménem právnické osoby upravených v příslušných ustanoveních obchodního a občanského zákoníku jedná jménem právnické osoby její statutární orgán. V žádném případě nemůže uchazeč tento úkon učinit zmocněncem na základě plné moci. V této souvislosti je tedy nepodstatné, zda byl či nebyl v plné moci rozsah zmocnění vymezen určitě a srozumitelně a v žádném případě tedy nebyl prostor pro vyjasňování či doplňování kvalifikace podle § 59 odst. 4 zákona. Podle zákona č. 199/1994 nemohlo být čestné prohlášení učiněno zmocněncem či zástupcem na základě plné moci. Tuto skutečnost, že čestné prohlášení je nezastupitelným úkonem, rozhodl Úřad např. v rozhodnutí č. j. S86/99-150/1990/99-RJ ze dne 6. 8. 1999, které platí i pro aktuální zákon, neboť příslušná ustanovení obchodního a občanského zákoníku o jednání podnikatelů v tomto směru změny nedoznala. Per analogiam lze poukázat i na institut čestného prohlášení ve správním řízení (i když se na čestné prohlášení dle zákona nevztahuje), které je nezastupitelným právním úkonem účastníka řízení, takže čestné prohlášení může učinit pouze účastník řízení osobně.

48. K uvedené problematice Úřad uvádí, že obecně platí, že čestné prohlášení musí být učiněno v písemné formě dodavatelem, tj. osobou oprávněnou jednat jménem dodavatele podle platných právních předpisů. Čestné prohlášení musí být učiněno tak, že z jeho obsahu je zřejmé, že dodavatel základní kvalifikační předpoklady splňuje a také všichni členové statutárního orgánu základní předpoklady skutečně splňují. Ustanovení § 53 zákona je přitom kogentním ustanovením, od nějž se nelze odchýlit, nelze tedy v zadávací dokumentaci požadovat přísnější požadavky na prokázání základních kvalifikačních předpokladů, než stanoví zákon.

49. Součástí nabídky navrhovatele je čestné prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů ze dne 16. 5. 2012 podepsané ředitelem společnosti panem Julienen Guittetem. Navrhovatel však byl vyloučen z důvodu, že plná moc neobsahovala zmocnění pro pana Juliena Guitteta k jednání jménem či za dodavatele v zadávacích a výběrových řízeních pro veřejné zakázky na služby. Plná moc obsahovala výslovné zmocnění k jednání pouze ve všech zadávacích a výběrových řízení na stavební zakázky a činění veškerých právních úkonů, které zájemci a účastníku řízení příslušejí. Zároveň však plná moc obsahovala zmocnění uzavírat smlouvy s objednateli dalších služeb, které společnost poskytuje – likvidace kalů, stavební zakázky, smlouvy o dílo a další.

50. Jak uvedl Úřad v rozhodnutí č. j. S230/2008/VZ-856/2009/540/Zaj ze dne 20. 1. 2009, obecně lze konstatovat, že pokud mohou podle skutečností zapsaných v obchodním rejstříku členové statutárního orgánu jednat samostatně, může jeden z členů statutárního orgánu učinit čestné prohlášení za sebe i za všechny ostatní členy statutárního orgánu, popřípadě může za všechny členy statutárního orgánu učinit čestné prohlášení osoba pověřená na základě plné moci. Takovou osobou může být například obchodní náměstek nebo ředitel, z jejichž pracovní náplně vyplývá, že jsou osobami pověřenými činit takové právní úkony za společnost, k nimž při jejich pracovní činnosti obvykle dochází.

51. Dále z citovaného rozhodnutí Úřadu vyplývá, že pokud má zadavatel pochybnosti o tom, zda osoba, která podepíše čestné prohlášení, může jednat za uchazeče, může využít v případě pochybností při posuzování prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů postup stanovený v § 59 odst. 4 zákona a požádat uchazeče, aby písemně objasnil nebo doplnil prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů ve své nabídce. Pouze samotná pochybnost zadavatele o tom, zda je čestné prohlášení osobou podepsanou osobou k tomu oprávněnou, nemůže být důvodem k vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení. Pokud by uchazeč prokázal, že nabídku podepsala oprávněná osoba, popřípadě doplnil nabídku o plnou moc udělenou statutárním orgánem osobě, která podepsala čestné prohlášení, odpadl by důvod vyloučit tohoto uchazeče z další účasti v zadávacím řízení. Citované ustanovení zákona pamatuje právě na takové situace, kdy neprokázání kvalifikačních předpokladů uchazečem je pravděpodobně způsobeno pouze opomenutím nebo použitím nesprávné formulace a je předpoklad, že uchazeč kvalifikaci splňuje.

52. K tomu Úřad dále dodává, že dodavatelé mají v souladu s obecně závaznými předpisy více možností jak jednat, a to buď přímo jménem společnosti, či v zastoupení a zadavatel není oprávněn takové zákonné možnosti omezovat a dodavateli stanovovat, která osoba může za dodavatele podepsat listinu či učinit právní úkon v souvislosti se žádostí o účast, či s nabídkou.

53. V šetřeném případě nastala situace, kdy navrhovatel spolu s námitkami předložil i novou plnou moc, ve které je již jednoznačně uvedeno zmocnění pro pana Juliena Guitteta, podle něhož je zmocněnec oprávněn zastupovat navrhovatele ve všech zadávacích a výběrových řízeních na veřejné zakázky a v koncesních řízeních a činit veškeré právní úkony, které tak zájemci a účastníku řízení příslušejí.

54. V okamžiku, kdy zadavatel rozhodoval o námitkách navrhovatele proti jeho rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, nemohl již mít pochybnosti o tom, že osoba, která podepsala čestné prohlášení, byla osobou k tomu zmocněnou uchazečem.

55. Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, čestné prohlášení podle § 53 odst. 3 zákona může tedy podepsat nejenom člen statutárního orgánu navrhovatele, ale i osoba k tomu zmocněná na základě plné moci nebo osoby, z jejichž pracovní náplně vyplývá, že jsou osobami pověřenými činit takové právní úkony za společnost, k nimž při jejich pracovní činnosti obvykle dochází. Také je možné, aby navrhovatel podle § 59 odst. 4 zákona po lhůtě pro podání nabídky nebo po lhůtě pro podání žádosti o účast předložil dodatečné doklady prokazující splnění kvalifikace.

56. K otázce, zda může zadavatel přihlížet k dodatečným dokladům prokazujícím splnění kvalifikace bez toho, že by o jejich doplnění požádal podle § 59 odst. 4 zákona, Úřad uvádí, že zadavatel má při posouzení kvalifikace ve smyslu § 59 odst. 4 zákona možnost dodavatele požádat, aby předložil další dodatečné doklady prokazující splnění kvalifikace. Tímto postupem tak umožňuje navrhovateli, aby provedl dodatečnou nápravu nedostatků v prokazování splnění kvalifikace, které mohlo vzniknout opomenutím nebo použitím nesprávné formulace, a je předpoklad, že uchazeč kvalifikaci splňuje. Zároveň je vhodné pro zadavatele toto ustanovení zákona využívat, a to s ohledem na skutečnost, že by se bez jeho využití mohl připravit o možnost získat výhodnou nabídku.

57. V šetřeném případě je z dokumentace zřejmé, že navrhovatel do žádosti o účast doložil plnou moc pro pana Juliena Guitteta, podle které byl mimo jiné zmocněn k jednání za navrhovatele ve všech zadávacích a výběrových řízení na stavební zakázky a činit veškeré právní úkony, které tak zájemci a účastníku řízení příslušejí. Jestliže plná moc obsahovala zmocnění pro pana Juliena Guitteta k jednání za navrhovatele ve všech zadávacích a výběrových řízení na stavební zakázky, je pak otázkou, zda nedošlo k opomenutí navrhovatele a zda do plné moci nezapomněl napsat i zmocnění k jednání za navrhovatele ve všech zadávacích a výběrových řízení např. na služby.

58. Zadavatel v šetřeném případě nevyužil možnosti dané mu v § 59 odst. 4 zákona a nevyzval navrhovatele k doložení dalších dokladů k prokázání splnění kvalifikace. Této možnosti naopak využil sám navrhovatel doložením nové plné moci. Jelikož podle doložené plné moci je pan Julien Guittet oprávněn jednat za navrhovatele ve všech zadávacích a výběrových řízeních na veřejné zakázky a v koncesních řízeních a činit veškeré právní úkony, které tak zájemci a účastníku řízení příslušejí, doložením této plné moci odpadl důvod jeho vyloučení.

59. Jak je uvedeno výše, Úřad v rozhodnutí č. j. S230/2008/VZ-856/2009/540/Zaj ze dne 20. 1. 2009 mimo jiné uvedl, že pokud by dodavatel doplnil nabídku o plnou moc udělenou statutárním orgánem osobě, která podepsala čestné prohlášení, odpadl by důvod jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení, protože pouze samotná pochybnost zadavatele o tom, zda je čestné prohlášení osobou podepsanou osobou k tomu oprávněnou, nemůže být důvodem k vyloučení.

60. V rozhodnutí popsaná situace nastala v šetřené veřejné zakázce. Po doložení nové plné moci navrhovatelem odpadla pochybnost, zda byl pan Julien Guittet oprávněn za navrhovatele činit veškeré právní úkony, které příslušejí zájemci a účastníku ve všech zadávacích a výběrových řízeních na veřejné zakázky a v koncesních řízeních, tedy, zda byl oprávněn učinit i čestné prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů. Zadavatel tak měl znovu posoudit splnění prokázání kvalifikace navrhovatelem a měl dojít k závěru, že odpadl důvod vyloučení navrhovatele z další účasti v koncesním řízení. Měl tedy rozhodnout, že námitkám vyhovuje a ruší své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v koncesním řízení.

61. K zadavatelem citovanému rozhodnutí Úřadu č. j. S86/99-150/1990/99-RJ ze dne 6. 8. 1999, dle kterého je učinění čestného prohlášení nezastupitelným úkonem, Úřad uvádí, že citované rozhodnutí se vztahuje k prokázání splnění kvalifikace podle zákona č. 199/1994, ve kterém je uvedeno, že zákon výslovně neřeší, zda čestné prohlášení je zastupitelným úkonem, a že na čestné prohlášení se nevztahuje ani § 39 správního řádu. Úřad v citovaném rozhodnutí věcně rozhodl, že osoba, které uchazeč (fyzická osoba) udělil plnou moc v celém rozsahu své podnikatelské činnosti, nemohla podepsat za uchazeče čestné prohlášení týkající se jeho podnikatelské činnosti v Okoři a v Praze, protože plná moc se týkala pouze zmocnění zastupovat jej při jeho podnikatelské činnosti v provozovně v Ostravě. Citované rozhodnutí se tak nevztahuje k šetřené problematice, neboť plná moc udělená panu Julienovi Guittetovi není místně omezena.

62. K problematice formulace kvalifikační dokumentace, ve které zadavatel uvedl, že tam, kde připouští prokázání kvalifikace předložením prohlášení nebo čestného prohlášení, musí být takové prohlášení podepsáno osobou oprávněnou jednat jménem či za dodavatele, Úřad uvádí, že pokud by zadavatel uvedl v kvalifikační dokumentaci, že čestné prohlášení musí být podepsáno pouze statutárním orgánem uchazeče, pak by takové ustanovení nebylo stanoveno v souladu se zákonem, neboť zákon nevylučuje možnost učinit čestné prohlášení za uchazeče buď statutárním orgánem, který je oprávněn jednat a podepisovat za uchazeče, nebo osobou zmocněnou jednat a podepisovat na základě plné moci uchazeče.

63. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup při posuzování kvalifikace dodavatelů podle § 7 odst. 3 koncesního zákona, který odkazuje na zákon, tedy že nedodržel postup stanovený v § 59 odst. 1 zákona tím, že nesprávně posoudil prokázání splnění kvalifikace navrhovatele z hlediska požadavků stanovených zákonem. Uvedený postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, protože nelze vyloučit skutečnost, že navrhovatel by mohl podat nejvýhodnější nabídku a dosud nedošlo k uzavření koncesní smlouvy.

Nápravné opatření

64. Podle § 25 odst. 1 koncesního zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený tímto zákonem, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření koncesní smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší koncesní řízení nebo jednotlivý úkon zadavatele.

65. Při rozhodování podle § 25 odst. 1 koncesního zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu. V současné době se podle obdržené dokumentace nachází koncesní řízení ve fázi, kdy ještě nebyla odeslána výzva k podání nabídek. Dosud tedy nedošlo k uzavření koncesní smlouvy. Zadavatel pochybil při posuzování prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů navrhovatele. Z uvedeného důvodu Úřad pochybení zadavatele napravil uložením nápravného opatření ve smyslu § 25 odst. 1 koncesního zákona tím, že zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne 16. 7. 2012. Koncesní řízení se tak vrací do stavu před vydáním citovaného rozhodnutí. Zadavatel se tedy bude muset opětovně vypořádat s posouzením prokázání splnění kvalifikace navrhovatelem.

66. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

Obdrží

1. město Votice, Komenského nám. 700, 259 17 Votice

2. Mgr. Lukáš Trojan, advokát, KŠD ŠŤOVÍČEK advokátní kancelář, s. r. o., Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

 

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz