Formy bid riggingu

Bid rigging může mít nejrůznější formy. Typickým příkladem je dohoda, kdo v dané soutěži předloží cenově „nejvýhodnější“ nabídku. „Nejnižší“ cena přitom v takovém případě může být i o desítky procent vyšší, než je reálná hodnota plnění zakázky, avšak tajně smluvení uchazeči podají své nabídky tak, že další se zdánlivě jeví ještě dražší (tzv. „krycí nabídky“). Zadavatel pak logicky vybere nejnižší, byť stále velmi vysokou cenu. Při další zakázce se uchazeči vymění, zdánlivě nejnižší cenu nabídne jiný z nich a tak dále.

Krycí nebo také „doplňkové“, „zdvořilostní“ nebo „symbolické“ podávání nabídek je vůbec nejčastějším způsobem, jak je bid rigging implementován. V praxi může mít podávání krycích nabídek např. podobu, že uchazeč souhlasí s podáním nabídky, která je vyšší než nabídka předem určeného vítěze. Jindy soutěžitel podá nabídku, o které dopředu ví, že je příliš vysoká, aby mohla být akceptována, nebo podá nabídku obsahující speciální podmínky, o kterých se ví, že jsou pro zadavatele neakceptovatelné. Krycí nabídky jsou tak použity k vytvoření zdání nefalšované soutěže.

Tento způsob může být kombinován i s odstupováním vítěze soutěže, který například uvede, že z kapacitních nebo jiných důvodů na plnění zakázky nestačí, zakázku pak dostane druhý v pořadí, a to za cenu vysoce převyšující odhad zadavatele i reálnou cenu předmětného plnění.

Další formou bid riggingu je dohoda o účasti jen omezeného počtu uchazečů v soutěži. Další možní uchazeči své nabídky nepřihlásí, nebo je ještě před koncem výběrového řízení stáhnou (tzv. utlumení nabídek). Na jiném území nebo vůči jiným zadavatelům pak zase spolu „soutěží“ další skupina podniků – aby si všichni zúčastnění uchazeči přišli na své a aby získali zakázky za co možná nejvyšší cenu.

Popsané jednání bývá často doplněno systémem rotace vítězných dodavatelů, kteří si mezi sebou dělí jednotlivé zadavatele (mohou vytvářet i seznamy tzv. kmenových zadavatelů, kteří „náleží“ vždy danému dodavateli), teritoria nebo se jen postupně střídají v čase. Tyto systémy se mohou vzájemně kombinovat, mohou být doplněny o nejrůznější kompenzace (viz dále) a kontrolní mechanizmy. Záleží rovněž na velikosti zúčastněných firem – větší dodavatel může mít v systému kartelu právo na více zakázek nebo bere zakázky většího rozsahu, malé či střední podniky mají „nárok“ jen na drobnější zakázky apod.

Obecně přitom platí, že čím je systém kartelové dohody propracovanější, čím má podrobnější systém výměny informací mezi členy kartelu a sofistikovanější metody postihu podniků, které „kazí hru“, tím bývá zranitelnější a tím lépe je možno ho nakonec odhalit. S množstvím vzájemných schůzek, kontaktů a uplatňovaných pravidel úměrně roste pravděpodobnost, že kartel, nebo alespoň jeho část, vyjde najevo.

Pokud uchazeči nerotují a „neprohazují“ si postupně jednotlivé zakázky, vytvářejí systémy vzájemných kompenzací či protiplnění za získání zakázky konkrétním uchazečem. Vzhledem k tomu, že podvodně získaná cena je vysoká, může vítěz za přenechání zakázky ostatním spiklencům zaplatit, poskytnout jiné protiplnění nebo je využít jako subdodavatele při plnění dané zakázky.

Typické jsou případy vzájemného subdodávání, kdy jeden uchazeč zakázku získá (nabídne zdánlivě nejnižší cenu) a ostatní mu při jejím plnění subdodávají jednotlivé složky zakázky. Další možností je „přeprodej“ zakázky jejím vítězem cele dalšímu uchazeči či dodavateli za určitou částku. Vzhledem k neúměrně vysoké ceně hrazené zadavatelem je pro dalšího uchazeče v pořadí stále ještě výhodné si takovou zakázku „koupit“, dokonce ji někdy sám ještě „přeprodá“ dalšímu dodavateli. Pokud například byla cena zakázky díky kartelu uměle nadhodnocena o 30 % a každý z dodavatelů si nechá zaplatit za přenechání 10 % z tohoto navýšení, může být zakázka „přeprodána“ i třikrát a stále má její plnění i pro čtvrtého dodavatele v pořadí ekonomický smysl.

Jiným způsobem je prosté finanční plnění od „vítěze“ pro „poražené“ za přenechání zakázky, poskytnutí části zásob, jiné zakázky apod. Každý ze zúčastněných uchazečů většinou něco získá. Vše je hrazeno z veřejných prostředků, a to i když se zadavatelé v dobré víře snaží utratit tyto prostředky co nejefektivnějším způsobem.

Indikátorem vzájemného protiplnění za přenechání zakázky mohou být formálně vykazované platby za subdodavatelské práce, ke kterým ale ve skutečnosti vůbec nedošlo (falešné faktury), pro tyto účely mohou být použity i fingované konzultační smlouvy nebo vykazování jiných nákladů souvisejících s plněním zakázky, které však dodavatel ve skutečnosti neměl a takto vylákané prostředky zadavatele poskytl jako náhradu za své vítězství jinému členu kartelu.

K dohodám typu bid rigging může docházet jak v oblasti zadávání veřejných zakázek, tak u zakázek soukromých, vzájemné „prohození“ zakázky z veřejného a soukromého sektoru je rovněž možné. V oblastech jako je stavebnictví, dodávky vozidel, strojního zařízení či kombinovaných služeb apod. přitom nemusí ke kartelizaci docházet pouze na jednom trhu (tj. co do plnění u srovnatelných zakázek), ale zájmy dodavatelů se mohou nejrůznějším způsobem doplňovat a vyrovnávat. Příkladem může být hypotetické jednání čtyř stavebních společností, kdy jedna postaví železniční přejezd, druhá přestaví radnici či domy na sídlišti a třetí a čtvrtá jako konsorcium „vysoutěží“ stavbu čističky odpadních vod nebo rychlostní silnice.

 

Důsledky a rizika 

Dlouhotrvající dohody typu bid rigging mohou využívat i velmi složité systémy a sofistikované metody vzájemného postupování zakázek a také rozdělování zisku mezi spiklenci. Celé regiony, ale také státy, mohou být postiženy sítí těchto tajných dohod, které bývají v některých odvětvích plněny někdy i po desítky let. Podvodně jednající uchazeči mohou uplácet příslušné pracovníky u zadavatelů, získávat na svoji stranu organizátory losování, dokonce též nestranné třetí osoby, jako jsou advokáti nebo notáři.

Zadavatelé přitom někdy úmyslně, častěji však nevědomě vytvářejí podmínky, které tajným kartelovým dohodám nahrávají. Svou roli při tom hraje typicky:

  • potřeba do konce účetního období proinvestovat prostředky vyčleněné na danou zakázku,
  • obava před protahováním výběru nejlepšího uchazeče (včetně námitkového či přezkumného řízení),
  • nedostatečná kontrola,
  • nedostatečná znalost příslušného trhu,
  • jen občasné či dokonce první zadávání podobné zakázky atp. Zadavatel tak nezřídka nevědomě nahrává dodavatelům, kteří se skutečné soutěži o zakázku chtějí vyhnout.

Přitom je to v podstatě právě zadavatel, kdo může nastavením podmínek zadávacího procesu, kontrolou jeho průběhu a dalšími opatřeními předcházet využívání protisoutěžních dohod mezi uchazeči.

Uzavření bid riggingové dohody může mít řadu negativních důsledků jak pro jejich účastníky, tak pro zadavatele a jejich pracovníky, účastní-li se jakkoli této dohody. V trestněprávní rovině hrozí postih jak podnikatelům – členům tajné dohody (trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, podplácení), tak případně příslušným pracovníkům zadavatele (trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku, přijetí úplatku atd.). Porušení povinností pracovníků zadavatele může mít i podobu přestupku, porušení pracovněprávních předpisů a smluv.

Dodavatelé zúčastnění na kartelové dohodě bid rigging se vystavují nebezpečí uložení sankce ze strany soutěžního úřadu. Pokuta může být v takovém případě uložena až do výše 10 % z ročního obratu celé podnikatelské skupiny, do níž dodavatel patří. Nadto mohou všechny subjekty, které byly jejich nezákonným jednáním poškozeny, tedy zejména zadavatelé, žádat náhradu způsobené škody v civilním řízení. Takto vymožená náhrada škody může být podle okolností ve srovnatelné výši jako pokuta uložená soutěžním úřadem. Navíc zakázaná kartelová dohoda je ze zákona od počátku neplatná.

 

Sektory a trhy náchylné k bid rigging

K tomu, aby podniky realizovaly úspěšnou tajnou dohodu typu bid rigging, musí se shodnout na společném postupu pro její realizaci, monitorovat, zda všichni zúčastnění dohodu dodržují, a nastavit způsob, jak potrestat ty, kdo dohodu neplní. I když se tento typ tajných dohod může objevit ve všech ekonomických sektorech, existují určitá odvětví, která jsou k jeho vzniku náchylnější. Pokud jsou pro předmětný sektor nebo trh charakteristické dále popsané rysy, měli by zadavatelé být zvlášť bdělí a opatrní.

 

Malý počet společností

Kartel ve formě bid rigging se spíše vytvoří, pokud na trhu dodává určité zboží nebo služby pouze malý počet společností. Čím menší je počet dodavatelů, tím snazší je pro ně dosáhnout dohody o tom, jak podvodně ovlivnit nabídky.

 

Omezené nebo žádné vstupy na trh

Pokud v poslední době vstoupil nebo pravděpodobně vstoupí na trh pouze malý počet podniků, protože vstup je příliš nákladný, těžký, pomalý nebo téměř nemožný, jsou firmy na takovém trhu chráněny před soutěžním tlakem ze strany potenciálních nových konkurentů. Ochranné bariéry napomáhají podporovat snahy o bid rigging.

 

Podmínky na trhu

Výrazné změny v podmínkách nabídky nebo poptávky mají tendenci destabilizovat dohody typu bid rigging. Stálý a předvídatelný proud poptávky ze strany veřejného sektoru má naopak tendenci zvyšovat riziko uzavírání tajných dohod. Současně v obdobích ekonomických otřesů nebo nejistoty vzrůstají podněty pro soutěžitele podvodně ovlivnit nabídky, protože se snaží nahradit ztracené obchody tajně dohodnutými zisky a zajistit si budoucí zakázky, aby jejich podniky nepříznivé časy přežily.

 

Průmyslová sdružení

Zkušenosti ukazují, že k dohodám dochází často v souvislosti s činností nejrůznějších asociací, průmyslových sdružení a komor, jejichž členskou základnu tvoří vzájemní konkurenti. Průmyslová sdružení mohou být použita jako legitimní, prosoutěžní mechanismy pro členy obchodního sektoru nebo sektoru služeb k prosazování standardů, inovace a férové hospodářské soutěže. Naopak pokud se členové sdružení uchýlí k ilegálním protisoutěžním praktikám, mají možnost používat své sdružení jako zástěrku pro kartelové jednání na trhu, zdánlivě legálně se scházet, rozdělovat si zakázky a vyhodnocovat úspěšnost kartelu.

 

Opakované nabízení

Opakované, typově podobné nákupy zvyšují šance tajných dohod. Časté zadávání obdobných, ne-li stejných zakázek pomáhá stranám kartelové dohody rozdělit si mezi sebou kontrakty. Navíc mohou členové kartelu potrestat toho, kdo dohodu nedodržuje, tím, že se zaměří na nabídky původně přidělené tomuto „podvodníkovi“. Z tohoto důvodu vyžadují pravidelné a opakující se zakázky na zboží nebo služby speciální nástroje zadávání (viz dále) a zvýšenou ostražitost.

 

Identické nebo jednoduché produkty či služby

Pokud jsou zboží nebo služby, které jednotlivci nebo společnosti nabízejí, identické nebo velmi podobné, je pro firmy jednodušší dosáhnout dohody o společné cenové struktuře, rozdělení zákazníků či teritorií. Naopak pokud každý dodavatel nabízí poněkud odlišný způsob, jak zadavatele uspokojit (např. odlišná prostorová, logistická, softwarová či marketingová řešení), je pro ně uzavření bid rigging obtížnější.

 

Málo alternativ, případně žádné

Pokud neexistují pohodlně zastupitelné produkty nebo služby, schopné nahradit zboží a služby, jež jsou předmětem zakázky, je vytvoření kartelu bezpečnější. Podniky, které tajnou dohodu uzavřou, jsou ve výhodě, neboť vědí, že kupující má málo dobrých alternativ, pokud vůbec nějaké, a tím bude jejich snaha zvýšit ceny pravděpodobně úspěšnější.

 

Malá nebo žádná technologická změna

Malá nebo žádná inovace produktu nebo služby napomáhá firmám dosáhnout dohody a udržet tuto dohodu po dlouhou dobu. Mohou dokonce nejrůznějším způsobem technologický pokrok brzdit (neposkytování licencí, excesivní ochrana práv duševního vlastnictví atp.).

cs | en