Definice zadavatele

 

Rozsudek ESD ze dne 10. 11. 1998, C-360/96 Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding Bv., rozsudek ESD ze dne 22.5.2003, C-18/01 Arkkitehtuuritoimisto Riitta Korhonen Oy a další vs. Varkauden Taitotalo Oy, ECR 2003, s. I-05321, bod 48.

 

Z citovaných rozhodnutí vyplývá, že právnická osoba (společnost s ručením omezeným), která je vlastněna regionálními nebo místními orgány, splňuje podmínku uspokojování potřeb veřejného zájmu tehdy, jestliže zajišťuje služby za účelem rozvoje průmyslových nebo obchodních aktivit na území, které spadá do působnosti zřizujícího regionálního nebo místního orgánu. Pro stanovení, zda zajišťované služby mají či nemají průmyslový nebo obchodní charakter, je potřebné přihlížet k okolnostem, za kterých byla právnická osoba založena, a k podmínkám, za jakých provozuje svoji činnost. Při posuzování výše uvedených skutečností je nutné brát ohled například na skutečnost, zda primárním cílem takové právnické osoby je či není vytváření zisku, zda plně nese ekonomická rizika spojená s výkonem své činnosti (např. z důvodu, že zřizující orgán by z největší pravděpodobností nepřipustil, aby byl na tuto právnickou osobu vyhlášen konkurz) a zda je činnost právnické osoby financována s veřejných zdrojů.

 

Rozsudek ESD ze dne 15. 1. 1998, C–44/96 Mannesmann Anlagenbau Austria AG a další vs. Strohal Rotationsdruck GesmbH, ECR 1998, s. I-00073.

 

Z uvedeného rozsudku vyplývá, že v případě, kdy určitá právnická osoba vykonává částečně činnost sloužící k uspokojování potřeb veřejného zájmu a současně i jinou běžnou obchodní činnost, je považována za zadavatele v plném rozsahu své činnosti.

  

Rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 13/2008 ze dne 15. 4. 2010: Rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 13/2008 ze dne 15. 4. 2010

 

V uvedeném rozsudku Krajský soud konstatoval, že pokud právnická osoba je subjektem hospodářské soutěže, pokud výkon její primární činnosti nevykazuje jiné znaky než podnikatelské, pokud vykonává svoji činnost primárně za účelem dosažení zisku, pokud její příjmy, jež by mohly souviset s plněním z veřejných zdrojů (v šetřeném případě zdravotní pojištění), jsou ve vztahu k jejím ostatním příjmům okrajovými (v šetřeném případě činily tyto příjmy cca 2,5 % z celkového objemu příjmů) a pokud zřizovatel této právnické osoby nijak nekompenzuje ztráty vzešlé z její činnosti, resp. že právnická osoba nese své ztráty sama, pak jsou tyto uvedené skutečnosti ve svém souhrnu prvním klíčovým indikátorem toho, že na takovou právnickou osobu nelze pohlížet jako na veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. d) ZVZ.

 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2018, č. j. 8 Afs 242/2017-32

 

Pro posouzení, zda činnost směřuje k uspokojování potřeb veřejného zájmu, je důležitá povaha účelu, pro který je činnost vykonávána, nikoliv povaha činnosti. I podnikatelská činnost totiž může být vykonávána ve veřejném zájmu.

Zadavatel je právnickou osobou pověřenou Ministerstvem dopravy k zajištění zkušebnictví v oblasti zkoušek drážních vozidel a zkušebního provozu drážního vozidla. Výsledkem této její činnosti je podklad pro následné rozhodnutí drážního správního úřadu. Cílem její činnosti tak je zjištění, zda zkoušené drážní vozidlo odpovídá svým provedením a vlastnostmi příslušným podmínkám. Na základě výsledků provedené zkoušky vydává drážní správní úřad průkaz způsobilosti vozidla (srov. důvodovou zprávu k zákonu o drahách). Prospěch z činnosti zadavatele tak má žadatel o průkaz způsobilosti drážního vozidla, který musí podklady o provedené zkoušce přiložit k žádosti. To, že drážní vozidlo při zkoušce vyhoví zadaným podmínkám, ještě neznamená, že mu drážní správní úřad vystaví průkaz způsobilosti a bude moci být provozováno na dráze. Uživatelé drážních vozidel tak z pouhého provedení zkoušky drážního vozidla žádný prospěch nemají; jejich prospěch, spočívající v použití drážního vozidla k přepravě, je podmíněn předchozím vystavením průkazu způsobilosti drážním správním úřadem, nikoliv provedením zkoušky zadavatelem. Prospěch z žalobkyní provedeného zkušebního provozu tak mohou mít jen žadatelé o vystavení průkazu způsobilosti drážního vozidla. Je tak evidentní, že činnost zadavatele nesvědčí neurčitému okruhu osob.

Potřebu bezpečné drážní dopravy uspokojuje sám stát. Činí tak prostřednictvím Drážního úřadu, orgánu státní správy, který je podřízen Ministerstvu dopravy a který vykonává působnost orgánu dozoru nad drážními vozidly, určenými technickými zařízeními a nad strukturálními a provozními subsystémy na dráhách zařazených do evropského železničního systému (§ 53, § 55 zákona o drahách). Zkušebnictví v oblasti zkoušek drážních vozidel a zkušebního provozu drážního vozidla sám stát nezabezpečuje, ale pověřil, prostřednictvím Ministerstva dopravy, k této činnosti mimo jiné žalobkyni. Z uvedeného je zřejmé, že zadavatel k bezpečné drážní dopravě jen nepřímo přispívá.

Ovládání subjektu státem bez dalšího neznamená, že stát kontroluje uspokojování potřeb veřejného zájmu, které tento subjekt může uspokojovat. To, že je stát zřizovatelem a jediným akcionářem ostatně samo o sobě nemusí stačit ani pro závěr o jiné než průmyslové nebo obchodní povaze uspokojovaných potřeb.

Při posouzení, zda má potřeba jinou než průmyslovou nebo obchodní povahu, je třeba zohlednit všechny relevantní právní a skutkové okolnosti, jako například okolnosti zřízení dotčeného subjektu a podmínky, za kterých vykonává svou činnosti. V tomto ohledu je třeba ověřit, zda dotčený subjekt vykonává svoji činnost v podmínkách hospodářské soutěže. Existence konkurence však není sama o sobě dostatečným důvodem pro to, aby subjekt nebyl jinou právnickou osobou. Ani konkurenční prostředí totiž nevylučuje, aby byla jiná právnická osoba vedena jinými než ekonomickými úvahami.

Kritéria pro posouzení charakteru obchodní činnosti nemusí být pro závěr, že posuzovaná potřeba nemá obchodní povahu, splněna všechna do posledního. Jedná se pouze o jednotlivé aspekty, které v závislosti na tom, kolik jich bude naplněno, povedou k závěru o (ne)obchodní povaze posuzované potřeby. V souzeném případě byla jediným sporným aspektem neexistence hospodářské soutěže při provádění zkušebního provozu.

cs | en