Definice veřejné zakázky

 

Rozsudek krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010-135 ze dne 2. 3. 2011: Rozsudek krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010-135 ze dne 2. 3. 2010:

 

V uvedeném rozsudku se soud zabýval otázkou vymezení předmětu veřejné zakázky, přičemž dospěl k závěru, že příliš širokým vymezením předmětu veřejné zakázky (požadavek zadavatele na obecné a specifické vzájemně nesouvisející plnění) se zadavatel mohl dopustit skryté diskriminace, neboť do veřejné zakázky s takto vymezeným předmětem plnění mohlo podat nabídku méně dodavatelů, než by tomu bylo v situaci, kdy by požadovaná plnění byla zadavatelem poptávána samostatně. V důsledku příliš širokého vymezení předmětu veřejné zakázky došlo k omezení konkurenčního prostředí mezi dodavateli, přičemž diskriminování jsou zde dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna za podmínky, že poptávaná plnění spolu vzájemně nesouvisí. Diskriminaci by mohl zadavatel zabránit tím, že by veřejnou zakázku rozdělil a umožnil podávání nabídek i na její jednotlivé části (např. využitím postupu podle § 98 ZVZ).

 

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 25. 10. 2018 ve věci C-260/17

 

SDEU v tomto rozsudku mj. rozhodl, že článek 10 písm. g) směrnice 2014/24/EU musí být vykládán v tom smyslu, že se pojem „pracovní smlouvy“ uvedený v tomto ustanovení vztahuje na takové pracovní smlouvy, jako jsou smlouvy dotčené ve věci v původním řízení, a sice pracovní smlouvy na dobu určitou uzavřené s osobami vybranými na základě takových objektivních kritérií, jako jsou doba trvání nezaměstnanosti, předchozí zkušenosti a počet nezletilých nezaopatřených dětí.

 

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 4. 2016, č. j. 62 Af 15/2015-224, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2017, č. j. 8 As 118/2016-68

 

Povahu kontrahovaného smluvního vztahu z pohledu ZVZ, v právě posuzované věci tedy konkrétně to, zda se jedná o veřejnou zakázku či nikoli, nelze posuzovat podle formy, která je k uspokojení požadavku zadavatele po konkrétním plnění zvolena, nýbrž podle materiálního obsahu zadavatelova požadavku a faktické povahy a obsahu jednotlivých úkonů, prostřednictvím kterých má být zadavatelův požadavek uspokojen.

Z pohledu naplnění znaků veřejné zakázky není podstatné, jakým kontraktačním procesem je dosaženo uspokojení zadavatelova požadavku, nýbrž co je oním požadavkem, v čem má spočívat plnění ve prospěch zadavatele a v čem má spočívat protiplnění ze strany zadavatele. Musí se však jednat o uspokojení zadavatelova požadavku. Není přitom rozhodné, jaké smluvní typy mají být pro realizaci zadavatelova požadavku použity, ani není rozhodné, nakolik kombinovaná struktura jednotlivých smluvních vztahů, které mají sloužit k uspokojení zadavatelova požadavku, je využita, kolik subjektů do takových vztahů vstupuje a nakolik jsou jednotlivé vztahy atomizovány. Zadavatelem poptávané plnění (zakázka) nabývá charakteru veřejné zakázky podle ZVZ tehdy, pokud plnění veřejné zakázky, které naplňuje znaky jednotlivých druhů veřejných zakázek vymezených podle předmětu v souladu s § 8 až 10 ZVZ, poptává zadavatel, pokud plnění veřejné zakázky se zavazuje poskytnout zadavateli dodavatel a zároveň pokud zadavatel (popř. jiná osoba) za poskytnuté plnění veřejné zakázky zaplatí dodavateli úplatu. Zjednodušeně to obecně znamená, že fakticky „ve směru k dodavateli plyne úplata“ a „ve směru k zadavateli plyne plnění veřejné zakázky, jež odpovídá zadavatelově poptávce“.

Mezi pořízením lokomotiv a zajištěním přeshraniční železní dopravy na principech odpovídajících mezinárodním závazkům nelze klást zjednodušující rovnítko ani nelze mezi obojím spatřovat vztah automatické příčinné souvislosti – u zadavatele (ČD) totiž nelze dovozovat primárně zájem na získání (ani o koupi, ani o nájem, resp. pacht) lokomotiv, a tedy nelze dovozovat na straně zadavatele poptávku po lokomotivách, které by pak zadavatel „nějak“ mohl využít, neboť i kdyby je takto získal, společná přeshraniční železniční osobní doprava by tím nebyla zajištěna bez toho, že by se na nasazení vozů dohodl s rakouským železničním operátorem.

Poskytování výkonů v rámci provozování společné přeshraniční železniční osobní dopravy je plněním uskutečňovaným na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, nikoli plněním, které by rakouský dopravce poskytoval na základě poptávky ČD na základě smlouvy.

Zisk (ziskovost plnění) není znakem veřejné zakázky. Vzájemně poskytované výkony nemusí být vyrovnané, aby se nejednalo o veřejnou zakázku.

 

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2017, č. j. 7 As 135/2017-31 

 

Soudy zde posuzovaly situaci, kdy součástí smlouvy o pronájmu byla i povinnost uchazeče provést demolici staveb na pozemku, o což mu bylo reálně sníženo nájemné. Demolice staveb ovšem naplňuje znaky veřejné zakázky a měla být proto zadána podle zákona.

Není podstatné, jak jsou smluvní vztahy formálně soukromoprávně klasifikovány a kombinovány, ale to, zda předmět smlouvy vykazoval znaky veřejné zakázky.

cs | en