Aplikace pravidel veřejné podpory v oblasti životního prostředí

Poskytování veřejných prostředků na investice, jejichž účelem je zlepšení stavu životního prostředí nebo zvýšení míry jeho ochrany, může být relevantní z hlediska veřejné podpory, a to v případech, kdy podporu na environmentální projekty a aktivity získávají buď soukromé podniky, nebo také veřejnoprávní subjekty či domácnosti, které jsou ekonomicky aktivní. Projekty související s ochranou životního prostředí, jejichž veřejného financování se pravidla veřejné podpory týkají, jsou například instalace filtrů k záchytu znečišťujících látek do ovzduší, půdy nebo vody, provádění sanací kontaminovaných lokalit, investice do účinnějšího užívání zdrojů energie, jako např. zlepšování energetické efektivnosti zateplením plášťů budov, modernizací zařízení na spalování paliv, instalací zařízení na využívání odpadního tepla při výrobě apod.

Oblast ochrany životního prostředí úzce souvisí s odvětvím energetiky, proto pravidla veřejné podpory v oblasti životního prostředí upravují zároveň také podmínky podpory energetického sektoru – stanovují podmínky veřejné podpory produkce energie z obnovitelných zdrojů, podpory produkce elektřiny a tepla z kogeneračních jednotek, podpory investic do teplárenské infrastruktury, elektroenergetické přenosové a distribuční infrastruktury a další.

 

Pro ošetření veřejné podpory v oblasti životního prostředí lze v zásadě uvažovat o aplikaci všech následujících základních právních titulů (výjimek):

 

A. ONBV

 

ONBV umožňuje poskytovat veřejnou podporu bez nutnosti jejího schválení ze strany Evropské komise. Administrace opatření podpory (programu nebo podpory ad hoc) dle ONBV je díky tomu relativně jednoduchá, což je na druhou stranu vyváženo o něco restriktivnějšími podmínkami, než v případě notifikace opatření Evropské komisi podle Pokynů. Základním principem využití ONBV je limitace výše jednotlivých podpor na základě tzv. maximální intenzity podpory stanovené procentem z vymezených způsobilých nákladů.[2] 

Kategorie podpor souvisejících s ochranou životního prostředí upravuje ONBV zejm. v článcích 36-49. Veškerá opatření podpory na ochranu životního prostředí, na něž je aplikováno ONBV musí respektovat rovněž ustanovení společná pro všechna opatření ONBV. U určitých typů environmentálně zaměřených projektů lze uvažovat o využití podmínek jiné kategorie ONBV, např. pokud jde o environmentálně-vzdělávací projekt, vhodná bude spíše aplikace podmínek kategorie podpory vzdělávání, pokud jde o projekt výzkumu nových environmentálně příznivých technologií, může být financovatelný v rámci kategorie podpory výzkumu, vývoje a inovací. Environmentálně blízký charakter má také kategorie podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami. V některých případech může být využitelná také kategorie regionální investiční podpory, nicméně upozorňujeme, že tuto nelze uplatňovat na projekty v oblasti výroby a distribuce energie a v oblasti energetické infrastruktury.

Níže uvádíme výčet kategorií podpor na ochranu životního prostředí dle článků 36-49 ONBV. Vybrané kategorie jsou podrobněji rozebrány dále.

  • Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje
  • Investiční podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie
  • Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti
  • Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov
  • Investiční podpora na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie
  • Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů
  • Provozní podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů
  • Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů v malých zařízeních
  • Podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice 2003/96/ES
  • Investiční podpora na sanaci kontaminovaných lokalit
  • Investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění a chlazení
  • Investiční podpora na recyklaci a opětovné použití odpadu
  • Investiční podpora na energetickou infrastrukturu
  • Podpora na ekologické studie

 

1) Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje

 

Dle podmínek této kategorie lze financovat jakékoli investice, které svou technologickou inovativností umožňují příjemci dosáhnout lepšího stavu, než vyžadují environmentální normy EU, například investice k dosažení nižší úrovně škodlivých emisí, než je závazně stanoveno příslušnými Směrnicemi či Nařízeními EU. S výjimkou pořizování ekologických dopravních prostředků a instalace ekologických zařízení do dopravních prostředků nicméně nelze podpořit takové opatření, díky němuž by podnik dosáhl úrovně, kterou stanovuje již schválený, avšak dosud neúčinný předpis EU. Normou EU se rozumí například úroveň emisí spjatá s využíváním nejlepších dostupných technik (BAT), popř. jiné závazné technologické či environmentální standardy.

V rámci této kategorie je důležité dát si pozor na specifický způsob vymezení způsobilých nákladů, z nichž se stanoví maximální možná výše podpory. Způsobilé jsou totiž v zásadě pouze dodatečné investiční náklady, které skutečně zvýší úroveň ochrany životního prostředí. Takto vymezené způsobilé náklady v mnoha případech nemusí odpovídat veškerým investičním nákladům projektu. Způsobilými náklady jsou pouze ty náklady, které přímo souvisí se zvýšenou ochranou životního prostředí a lze je identifikovat jako samostatnou investici (např. náklady na instalaci různých typů filtrů), ve všech ostatních případech pak musí být od investičních nákladů odečteny náklady na tzv. „srovnávací investici“, tj. méně ekologicky příznivou investici, kterou by podnik pravděpodobně realizoval, kdyby veřejnou podporu nezískal. Poskytovatel by si tedy měl od žadatelů k podaným žádostem vyžadovat také věrohodné vyčíslení nákladů na takovéto srovnávací investice u příslušných typů investic za účelem prokázání způsobilosti nákladů.

Způsobilé náklady vymezené dle předchozího odstavce lze podpořit až do 40 % v případě velkých podniků, 50 % v případě středních a 60% v případě malých podniků. V rámci ČR (mimo Prahu) lze intenzitu dále navýšit o 15 procentních bodů. Investiční projekt středního podniku realizovaný mimo Prahu může být tedy podpořen až do výše 65 % způsobilých nákladů. Celková výše podpory jednoho projektu může činit až 15 milionů EUR.

 

2) Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti

 

V rámci této kategorie lze financovat z veřejných zdrojů investice do snižování energetické náročnosti ekonomických činností podniků či ekonomicky aktivních veřejných subjektů a domácností, jako například investice do zateplování plášťů budov, instalaci efektivnějších zařízení pro vytápění budov (kotlů) nebo investice do modernějších technologií za účelem dosažení energetických úspor ve výrobě. Stejně jako v předchozí kategorii nelze financovat opatření, kterými by žadatel naplnil budoucí závazné normy EU. 

Způsobilé náklady se vymezují rovněž obdobně jako v předchozí kategorii, tj. buď jako náklady na samostatnou investici nebo při zohlednění hypotetické „srovnávací investice“. Způsobilé náklady lze podpořit až do 30 %, s možným navýšením pro malé a střední podniky a pro méně rozvinuté regiony. Celková výše podpory projektu může činit až 10 milionů EUR.

 

3) Investiční podpora na sanaci kontaminovaných lokalit

 

Tato kategorie upravuje podmínky investic do odstraňování ekologických škod prostřednictvím dekontaminace území. Investice musí vést k nápravě environmentálních škod, zejm. ve smyslu kontaminované půdy nebo povrchové a podzemní vody. V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ podporu nelze udělit v případech, kdy je známa osoba odpovědná za vzniklé škody, která je schopna nést náklady na odstranění škod. Evropská komise určila (viz rozhodnutí níže), že příslušná pravidla veřejné podpory jsou relevantní také pro případy sanací pozemků prováděných státními podniky. 

Způsobilé náklady jsou veškeré náklady na sanační práce s odečtením navýšení hodnoty pozemku díky jeho rekultivaci, které lze podpořit až ze 100%. Navýšení (či nenavýšení) hodnoty pozemku musí být doloženo expertním posudkem. Celková výše podpory projektu může činit až 20 milionů EUR.

 

4) Investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění a chlazení

 

V této kategorii lze financovat investice do soustav energeticky účinného dálkového vytápění a chlazení, např. soustav centrálního zásobování teplem, a to jednak do výstavby, rozšíření a modernizace produkčních jednotek a jednak do související distribuční sítě (rozvodů tepla). 

V případě investic do produkčních jednotek musí být za účelem vymezení způsobilých nákladů celkové investiční náklady porovnány s náklady na běžnou konvenční (teplárenskou) výrobní jednotku. Způsobilé náklady lze podpořit až do výše 45%, s možným navýšením pro malé a střední podniky a méně rozvinuté regiony. Celková výše podpory investice do produkční jednotky může činit až 15 milionů EUR. 

V případě investic do distribuční sítě jsou způsobilými veškeré investiční náklady. Výše podpory pak může pokrývat způsobilé náklady, od kterých je však nutno ex-ante odečíst předpokládaný budoucí provozní zisk (tj. rozdíl mezi diskontovanými provozními výnosy a náklady po celou dobu životnosti investice). Alternativně je možno podporou pokrýt způsobilé náklady a v podmínkách poskytnutí podpory zavést mechanismus zpětného vymáhání podpory ve výši provozních zisků (tzv. claw-back mechanismus). Celková výše podpory investice do distribuční sítě může činit až 20 milionů EUR.

 

5) Investiční podpora na energetickou infrastrukturu

 

Je třeba mít na paměti, že veřejnou podporu zakládají veškeré projekty do infrastruktury, která je později využívána pro ekonomické účely, byť by měla charakter infrastruktury sloužící potřebám široké veřejnosti. Jde také o případy podpory energetické infrastruktury – tj. investice do přenosové a distribuční elektroenergetické nebo plynárenské soustavy. V rámci této kategorie ONBV není možné poskytnout podporu na skladovací zařízení elektřiny nebo plynu, ropnou infrastrukturu, energetickou infrastrukturu, na níž není uplatněn režim tarifů a přístupu dle předpisů EU v oblasti vnitřního trhu s energií a energetickou infrastrukturu v nepodporovaných regionech (v rámci ČR v Praze). 

Způsobilé náklady tvoří veškeré investiční náklady. Výše podpory musí zohlednit provozní zisk odečtením ex-ante nebo mechanismem zpětného vymáhání (stejně jako v předchozí kategorii). Celková výše podpory projektu může činit až 50 milionů EUR.

 

B. Pokyny

 

K notifikaci opatření veřejné podpory dle Pokynů je nutno přistoupit v případech, kdy na něj nelze aplikovat ONBV ani jiný typ výjimky (níže). Půjde zejména o případy, kdy podpora jednotlivému projektu překročí maximální strop celkové výše podpory dle ONBV; poskytovatel hodlá pro navržený program podpory využít o něco výhodnější kritéria Pokynů oproti ONBV; zamýšlený program či schéma podpory má být zaměřen na kategorie, které jsou zahrnuty pouze v Pokynech a nikoli v ONBV. Je třeba upozornit, že oproti aplikaci ONBV má notifikace a související řízení s Evropskou komisí nevýhodu ve vyšší časové a administrativní náročnosti. Je třeba počítat s tím, že notifikační řízení se může protáhnout až na několik měsíců (v krajních případech i přesáhnout jeden rok), přičemž do doby jeho ukončení nesmí být notifikované opatření zahájeno. 

Notifikace opatření veřejné podpory se provádí prostřednictvím Úřadu.[3] Evropská komise v rámci řízení o notifikaci posuzuje soulad notifikovaného opatření s vnitřním trhem na základě podmínek stanovených v Pokynech. Výsledkem řízení je rozhodnutí Komise. Vybraná rozhodnutí týkající se českých notifikací jsou uvedena v závěru textu.[4] 

Některé z kategorií Pokynů se překrývají s kategoriemi v ONBV, přičemž Pokyny pro ně stanovují v určitých aspektech odlišné podmínky (např. povolují vyšší intenzity podpory). Jiné kategorie jsou pak zahrnuty pouze v Pokynech. Výčet všech kategorií Pokynů je uveden níže. 

  • Podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje
  • Podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie
  • Podpora na environmentální studie
  • Podpora na sanaci kontaminovaných lokalit
  • Podpora na energii z obnovitelných zdrojů
  • Podpora na opatření v oblasti energetické účinnosti včetně kombinované výroby tepla a elektřiny a dálkového vytápění a chlazení
  • Podpora na účinné využívání zdrojů, a zejména na nakládání s odpady
  • Podpora na zachycování, dopravu a ukládání CO2, včetně jednotlivých prvků řetězce zachycování a ukládání uhlíku („CCS“)
  • Podpora ve formě snížení environmentálních daní nebo osvobození od těchto daní
  • Podpora ve formě snížení podpory na financování elektřiny z obnovitelných zdrojů
  • Podpora na energetickou infrastrukturu
  • Podpora na opatření k zajištění přiměřenosti výroby (generation adequacy)
  • Podpora ve formě obchodovatelných povolenek
  • Podpora na přemístění podniků

 

Dle Pokynů se posuzují jak programy podpory, tak některé nadlimitní jednotlivé podpory. Práh pro individuální posouzení je stanoven buď celkovou výší podpory, množstvím podporované produkce (energie či paliva) nebo v případě provozní podpory elektráren kapacitou výroby. Pokud je však podpora poskytována v rámci programu prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení, limity pro individuální posouzení se neuplatňují a notifikaci by tedy podléhal pouze samotný program a nikoli již jednotlivé projekty. Pro individuální posouzení dle Pokynů jsou stanoveny striktní dodatečné podmínky, které vyžadují po žadateli i poskytovateli předkládání řady důkazních materiálů k posouzení zásad slučitelnosti i naplnění podmínek konkrétní kategorie. 

Pokyny předepisují veškerým notifikovaným opatřením následující společné zásady slučitelnosti, jejichž naplnění je potřeba za strany poskytovatele (a někdy také příjemce) v rámci notifikace prokazovat věrohodnou dokumentací: 

a) Příspěvek k dosažení jasně stanoveného cíle společného zájmu

b) Potřeba státního zásahu

c) Vhodnost opatření podpory

d) Motivační účinek

e) Přiměřenost podpory

f) Zabránění nepřípustným negativním účinkům na hospodářskou soutěž a obchod

g) Transparentnost podpory 

Většina kategorií Pokynů má pak nad rámec těchto společných zásad předepsány dodatečné detailní podmínky, které musí notifikovaná opatření splňovat, aby mohla být Komisí uznána za slučitelná se společným trhem. 

Nejobsáhlejší a nejkomplikovanější dodatečné podmínky mají stanoveny kategorie provozní podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů, které mají do budoucna výrazně reformovat a harmonizovat zavedené systémy podpory obnovitelných zdrojů v rámci EU, kategorie podpory formou snížení nebo osvobození od ekologických daní a formou snížení financování podpory na elektřinu z obnovitelných zdrojů a rovněž kategorie podpory na přiměřenost výroby (generation adequacy). Komplikované podmínky těchto kategorií se aplikují na rozsáhlé celonárodní systémy podpory se značným dopadem na hospodářskou soutěž, proto by veškerá legislativa upravující kritéria těchto systémů měla být ze strany národních gestorů detailně konzultována s Úřadem již v období přípravy, dříve než bude prostřednictvím notifikace předložena k posouzení Evropské komisi. Včasná a řádná konzultace s Úřadem je nicméně nezbytná u všech opatření podpory, u nichž se předpokládá jejich notifikace dle Pokynů.

 

C. Režim de minimis

 

Většinu investičních i provozních typů podpor souvisejících s ochranou životního prostředí je možné financovat rovněž v režimu de minimis (podpory malého rozsahu) v souladu s Nařízení Komise č. 1407/2013 na podporu de minimis, a to zejm. v případech nízkých částek podpory.

 

D. Služby v obecném hospodářském zájmu

 

Některé environmentálně zaměřené služby a s nimi související investice lze ze strany veřejných orgánů financovat také v režimu vyrovnávací platby za výkon služby v obecném hospodářském zájmu (SOHZ). Jde o zvláštní typ služeb poskytovaných v zájmu široké veřejnosti, jejichž kvalita a rozsah je přímo závislá na veřejném financování, tzn. trh sám není schopen je v potřebné kvalitě a rozsahu zajistit. 

V oblasti ochrany životního prostředí mohou tento typ služeb představovat zejm. odpadové nebo vodohospodářské služby v oblastech, kde tyto služby nejsou komerčně zajímavé. U SOHZ v jiných odvětvích (např. zdravotnictví) lze jako součást vyrovnávací platby financovat také ekologické záměry spojené s jejich poskytováním, např. zvyšování energetické účinnosti poskytování SOHZ. 

Upozornění: Výše uvedený text slouží pouze pro informační účely a v žádném případě nenahrazuje platnou právní úpravu.

 

Vybraná rozhodnutí Evropské komise v oblasti životního prostředí – Česká republika

 

Věc SA.38258 (2014/N) – Odstranění starých ekologických zátěží po těžbě ropy v prostoru jímacího území Moravská Nová Ves

Podpora na projekt odstranění podzemní kontaminace. Jde o velký projekt s vysokou dotací z Operačního programu Životní prostředí 2007-2013, která podléhá dle pravidel strukturálních fondů schválení Evropskou komisí. Komise se v rámci schvalovacího řízení zabývala také otázkou veřejné podpory pro realizátora projektu – státní podnik provádějící sanační práce po celé ČR. Konstatovala, že projekt zakládá veřejnou podporu s argumentací, že sanační aktivity státního podniku jsou ekonomickou činností, která by mohla být otevřena hospodářské soutěži. Podpora však byla uznána za slučitelnou s vnitřním trhem EU dle Pokynů z r. 2008.

 

Věc SA.33588 (2011/N) – Režim podpory pro snížení znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji

Schválení speciálního režimu veřejné podpory pro oblast podpory 2.2 Operačního programu Životní prostředí 2007-2013, který umožňuje poskytovat podporu v intenzitě až 90% způsobilých nákladů na projekty snižování znečištění ovzduší nad rámec platných norem EU žadatelům z odvětví hutnictví, energetiky aj. Režim je teritoriálně omezen na území okresů Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek. Vyšší intenzita podpory byla umožněna na základě zavedení mechanismu soutěžního nabídkového řízení v rámci příslušných výzev OPŽP.

 

Věc SA.35597 (2013/N) – Snížení emisí modernizací odprášení Aglomerace jih ArcelorMittal Ostrava, a.s.

Schválení podpory jednomu z pěti velkých projektů odprášení ocelářské výroby realizovaných v rámci výše uvedeného režimu SA.33588 (2011/N). Podpora projektu musela být individuálně notifikována, jelikož její výše přesahovala individuální notifikační práh stanovený Pokyny z r. 2008. Po šestiměsíčním notifikačním řízení Komise uznala podporu instalace tkaninových filtrů v provozech ArcelorMittal za slučitelnou s vnitřním trhem.



[1] Plným názvem Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

[2] Podrobnější návod k administraci veřejné podpory dle ONBV naleznete v sekci Manuály, metodiky a další dokumenty.

[3] Pravidla pro postup při vyřizování notifikací jsou uvedena rovněž v sekci Manuály, metodiky a další dokumenty.

[4] Jde o rozhodnutí o opatřeních, které Komise posuzovala podle předchozích Pokynů z roku 2008 platných do 30.6.2014.

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz