číslo jednací: VP/S052/03-160

Č.j.: VP/S 52/03 - 160 V Brně dne 18. dubna 2003

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 7.4.2003 na základě žádosti České republiky - Ministerstva financí ze dne 7.4.2003, č.j. 501/30330/2003, o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory podle § 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, v platném znění, ve spojení s § 18 odst.1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, rozhodl podle § 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, v platném znění, takto:

Výjimka ze zákazu veřejné podpory ve výši 74,75 mil. Kč, která má být poskytnuta společnosti MORA MORAVIA, a.s. v rámci postoupení pohledávek České konsolidační agentury za společností MORA MORAVIA, a.s. v souhrnné výši 513 041 799,74 Kč, strategickému partnerovi za úplatu ve výši 71 mil. Kč

s e p o v o l u j e

za těchto podmínek:

1. Ministerstvo financí do šesti měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí předloží Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zprávu o plnění schváleného restrukturalizačního plánu v podobě Strategického a podnikatelského záměru společnosti MAGNUM Production, a.s. na odkup pohledávek ČKA za společností MORA MORAVIA, a.s., která bude aktualizována každých následujících šest měsíců a po ukončení restrukturalizace bude předložena závěrečná hodnotící zpráva o jejím průběhu.

2. Ministerstvo financí zajistí plnou implementaci schváleného restrukturalizačního plánu v podobě Strategického a podnikatelského záměru společnosti MAGNUM Production, a.s. na odkup pohledávek ČKA za společností MORA MORAVIA, a.s.

3. Restrukturalizační plán v podobě Strategického a podnikatelského záměru společnosti MAGNUM Production, a.s. na odkup pohledávek ČKA za společností MORA MORAVIA, a.s. bude realizován nejpozději do 31.12.2004.

4. Společnost MORA MORAVIA, a.s. uskuteční odprodej aktiv spojených s Nástrojárnou v Olomouci nejpozději do 31.12.2003.

5. Společnost MORA MORAVIA, a.s. uskuteční odprodej dceřinné společnosti MORA TOP, s.r.o. strategickému investorovi nejpozději do 31.12.2004.

Odůvodnění:

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") obdržel dne 7.4.2003 návrh na zahájení správního řízení formou žádosti o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory dle § 6 odst.1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, v platném znění (dále jen "zákon o veřejné podpoře"), kterou podalo Ministerstvo financí dopisem ze dne 7.4.2003, č.j. 501/30330/2003. Dne 9.4.2003 Úřad dopisy č.j. 651/03-160 ze dne 9.4.2003 a č.j. 652/03-160 ze dne 15.4.2003, vyzval účastníka správního řízení k doplnění údajů, tyto podklady správního řízení byly doplněny ve dnech 14 až 16.4.2003.

1. Údaje získané z žádosti o povolení výjimky

• navrhovatelem veřejné podpory je Ministerstvo financí (dále též "MF"),

• administrativním orgánem odpovědným za poskytnutí veřejné podpory je MF,

• kontaktní osobou je Ing. Vojtěch Vízek - ředitel odboru 50,

• název veřejné podpory je "Postoupení pohledávek ČKA za společností MORA MORAVIA, a.s. strategickému investorovi v hodnotě 71 mil. Kč",

• právním základem je usnesení vlády ČR č. 284 ze dne 19.3.2003.

2. Podklady pro rozhodnutí

• žádost o povolení výjimky žádosti ze zákazu veřejné podpory dle § 6 odst.1 zákona o veřejné podpoře (dále jen "žádost") včetně dopisu Ministerstva financí č.j. 501/30330/2003,

• strategický a podnikatelský záměr společnosti MAGNUM Production, a.s. (dále též "MAGNUM") na odkup pohledávek České konsolidační agentury (dále jen "ČKA") za společností MORA MORAVIA, a.s. (dále též "MORA") - Návrh finanční a věcné restrukturalizace včetně kapitálového vstupu do společnosti MORA MORAVIA, a.s. ze dne 30.1.2003 ,

• usnesení vlády České republiky č. 284 ze dne 19.3.2003, o postoupení pohledávek České konsolidační agentury za společností MORA MORAVIA, a.s. strategickému investorovi,

• předkládací materiál Ministerstva financí pro schůzi vlády ze dne 19.3.2003 č.j. 501/18341/2003 ve věci postoupení pohledávek ČKA za společností MORA MORAVIA, a.s. strategickému investorovi,

• kopie dopisu Úřadu práce Olomouc, ze dne 14.4.2003 ve věci vyjádření k možným důsledkům propuštění pracovníků MORA MORAVIA, a.s.

Na základě výzvy k doplnění podkladů ze dne 9.4.2003, č.j. 651/03 - 160 a výzvy k doplnění údajů potřebných pro posouzení žádosti ze dne 15.4.2003, č.j. 652/03 - 160, byly dodány prostřednictvím elektronické pošty následující podklady :

Dne 14.4.2003

• charakteristika společnosti MORA

Dne 15.4.2003

• management report - výhled zisků a ztrát společnosti MORA do roku 2008

• vyjádření Úřadu práce v Olomouci

Dne 16.4.2003

• struktura úvěrů společnosti MORA k 7.4.2003

• tržní podíly společnosti MORA na trhu varné techniky

Dne 15.4.2003 Úřad dále faxem, č.j. 690/03-160 obdržel vyčíslení pohledávek ČKA za společností MORA

2. Vymezení účastníka řízení

Jediným účastníkem řízení o povolení výjimky je, v souladu s § 3 písm. d) ve spojení s § 6 odst. 1 zákona o veřejné podpoře, Ministerstvo financí.

2. Charakteristika příjemce veřejné podpory

Příjemcem veřejné podpory je společnost MORA MORAVIA, a.s. zapsaná do obchodního rejstříku dne 1.1.1996. Společnost je z 50 % vlastněna společností CZIC Investment Company Ltd., zbylých 50 % vlastní 6 fyzických osob. Hlavním předmětem podnikání společnosti MORA MORAVIA, a.s. je výroba varné techniky (zejména volně stojící sporáky), topné techniky (plynové závěsné kotle, plynové průtokové ohřívače, plynová topidla, zabezpečovací elementy), kamen a sporáků na tuhá paliva, tvářecích nástrojů a jednoúčelových strojů. Společnost se cíleně soustředí na výrobu volně stojících plynových, kombinovaných a elektrických sporáků, vybraných vestavných spotřebičů pod značkou MORA.

Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 25.3.2003 byly zjištěny následující údaje:

• obchodní firma: MORA MORAVIA, a.s.,

• sídlo: Hlubočky - Mariánské Údolí, Nádražní 50, PSČ: 783 66,

• identifikační číslo: 64609944,

• právní forma: akciová společnost.

Dle výpisu z obchodního rejstříku má společnost zapsány následující předměty podnikání:

• vývoj, výzkum, výroba, prodej, servis a opravy strojírenských a metalurgických výrobků a činnosti s tím spojené - průmyslový způsob provozování živnosti,

• silniční motorová doprava nákladní,

• silniční motorová doprava osobní,

• hostinská činnost,

• ubytovací služby,

• výroba tepla,

• rozvod tepla,

• rozvod elektřiny,

• provozování dráhy - vlečky,

• vnitrostátní zasilatelství,

• mezinárodní zasilatelství,

• školící, konzultační, poradenská a vzdělávací činnost,

• koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej,

• zastupování v celním řízení,

• činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců.

2. Druh a forma navrhované veřejné podpory

Veřejnou podporu společnosti MORA představuje postoupení pohledávek České konsolidační agentury za společností MORA v souhrnné výši 513,0417997 mil. Kč (vypočítáno k předpokládanému dni postoupení pohledávky, tj. 30.4.2003) strategickému partnerovi - společnosti MAGNUM Production, a.s. za úplatu ve výši 71 mil. Kč.

Postoupením pohledávek za úplatu ve výši 71 mil. Kč ČKA neoptimalizuje výtěžnost svých pohledávek, neboť tato úplata nedosahuje ocenění hodnoty pohledávek, vyčísleném na 145,75 mil. Kč, které bylo stanoveno jako průměr znaleckých posudků vypracovaných Ústavem oceňování majetku ČKOM, a.s.(120,7 mil. Kč.) a společností HZ Praha, spol. s r.o. (170,8 mil. Kč.).

Úřad shledal, že podpora je poskytnuta společnosti MORA, neboť stát, prostřednictvím státní agentury - ČKA, postupuje své pohledávky za společností MORA pod jejich reálnou hodnotou z důvodu zájmu na zachování společnosti MORA, která představuje tradičního českého výrobce a je v daném regionu významným zaměstnavatelem. Tuto skutečnost potvrzuje i samotný průběh veřejného výběrového řízení, které neproběhlo v souladu s požadavky Evropské komise (dále též "EK") vyjádřených v rozhodnutí EK ze dne 11.4.2000 č. 2000/628/EC ve věci Centrale del Latte di Roma (publikováno v OJ L 265/15). V uvedeném rozhodnutí EK dospěla k závěru, že prodej státem vlastněné společnosti (zde použijeme analogii na státem vlastněnou pohledávku) nezakládá veřejnou podporu pokud:

• společnost je prodána v transparentním nepodmíněném veřejném výběrovém řízení, otevřeném všem zájemcům,

• společnost je prodána za nejvyšší nabídku,

• uchazeči mají dostatečný čas a informace pro ocenění majetku na nichž zakládají své nabídky.

V lednu a únoru roku 2003 se uskutečnilo zkrácené veřejné výběrové řízení na postoupení pohledávek ČKA za společností MORA, kdy bylo jako základní kritérium stanoveno, vedle výše kupní ceny, kvalitní podnikatelský záměr v němž se investor zaváže:

1. nezměnit hlavní předmět činnosti společnosti a zachovat výrobu,

2. zásadním způsobem nesnížit zaměstnanost společnosti,

3. že disponuje dostatkem zdrojů pro finanční a věcnou restrukturalizaci společnosti MORA

4. využít pohledávky postoupené z ČKA k finanční restrukturalizaci společnosti MORA (např. formou jejich kapitalizace).

Výše uvedené výběrové řízení tedy nenaplňuje základní požadavek EK na nepodmíněnost výběrového řízení. Skutečnost, že se v daném případě jedná o veřejnou podporu podporuje také to, že pohledávka má být postoupena za cenu, která nedosahuje výše průměrů cen postoupených pohledávek stanovených v znaleckých posudcích, kterou je možno označit vzhledem k okolnostem jako cenu přibližně tržní.

Společnost MAGNUM se v rámci výběrového řízení zavázala splnit výše uvedené podmínky výběrového řízení, zejména se zavázala, že nebude na společnosti MORA vyžadovat úhradu pohledávek, ale naopak provede snížení zadluženosti kapitalizací těchto pohledávek za současného posílení pracovního kapitálu tak, aby závazky po lhůtě splatnosti neohrožovaly společnost MORA konkurzem.

(…)

Vzhledem k tomu, že realizace postoupení pohledávky z ČKA strategickému investorovi umožní společnosti MORA pokračovat v podnikání a nadále se účastnit hospodářské soutěže na trhu varné bílé techniky, přičemž převážná část produkce společnosti MORA bude exportována do zahraničí, jsou posuzována opatření způsobilá narušit hospodářskou soutěž s možným dopadem na obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie, dospěl Úřad k závěru, že se v tomto případě jedná o veřejnou podporu pro společnost MORA.

2. Ekonomicko-právní analýza

V § 1 odst. 1 zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že tento zákon upravuje postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody (Sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé, dále jen "Evropská dohoda"). Čl. 64 odst. 1 bod (iii) Evropské dohody stanoví, že neslučitelná s řádným působením této dohody, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a Společenstvím, je jakákoliv veřejná podpora, která narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením v důsledku zvýhodňování některých podnikatelských jednotek. Čl. 3 Evropské dohody stanoví, že Rada přidružení přijme do tří let od vstupu této dohody v platnost nezbytná pravidla pro provádění odstavců 1 a 2. Tato pravidla byla přijata dne 24.6.1998 s účinností od 11.7.1998 (sdělení č. 225/1998 Sb., o sjednání Rozhodnutí č.1/98 Rady přidružení mezi Evropskými společenstvími (dále též "ES") a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé ze dne 24.6.1998 o přijetí prováděcích pravidel pro uplatnění ustanovení o veřejné podpoře uvedených v čl. 64 odst. 1 bod (iii) a odst. 2 , podle čl. 64 odst. 3 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jejími členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé, a v čl. 8 odst. 1 bod (iii) a odst. 2 Protokolu 2 k této Dohodě o výrobcích ESUO (dále jen "Prováděcí pravidla"). Čl. 2 Prováděcích pravidel stanoví, že posouzení slučitelnosti jednotlivých rozhodnutí o veřejné podpoře a programů veřejných podpor s Evropskou dohodou bude probíhat na základě kriterií vyplývajících z uplatnění pravidel čl. 92 Smlouvy o založení Evropských společenství, včetně současné a budoucí sekundární legislativy, systémů, směrnic a dalších příslušných administrativních nařízení platných v ES, jakož i precedenčního práva Soudu první instance a Soudního dvora ES a zvláštních pokynů, které budou vypracovány podle čl. 4 odst. 3 Prováděcích pravidel .

V § 3 písm. a) zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že veřejnou podporou se rozumí jakákoliv forma podpory, včetně programů veřejné podpory nebo výhod zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby poskytovaná Českou republikou, ministerstvem, jiným správním orgánem, orgánem samosprávy nebo poskytovaná z veřejných prostředků. V § 2 odst. 1 zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že veřejná podpora poskytovaná způsobem narušujícím nebo hrozícím narušení soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie je neslučitelná se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody a je zakázána. V § 2 odst. 2 zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že zákaz veřejné podpory podle odst. 1 platí pokud tento zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolil výjimku.

Při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody je třeba postupovat v souladu s následujícími předpisy ES, jimiž jsou:

• Pravidla pro záchranu a restrukturalizaci firem v obtížích - publikovaná v Official Journal C 288, 9.10.1999 (dále jen "Pravidla").

V případě společnosti MORA se jedná o veřejnou podporu na její restrukturalizaci. ČKA postupuje svou pohledávku za společností MORA, která naplňuje znaky společnosti v obtížích. Podle čl. 2.5. odst. 20 Pravidel je třeba vzít v úvahu, že společnost MORA se nachází v oblasti specifikované v čl. 87 (3) písm. a) smlouvy o založení ES, tedy v oblasti s mimořádně nízkou životní úrovní a vysokou nezaměstnaností. Společnost MORA navíc ve svém regionu představuje jednoho z největších zaměstnavatelů a její likvidace by doprovázely významné ekonomické a sociální dopady s reálným rizikem úpadku celého regionu. V případě zániku společnosti by dle vyjádření Úřadu práce v Olomouci mohlo dojít k zvýšení míry nezaměstnanosti v okrese Olomouc, ze současných 11,9 % (stav k 31.3.2003), až o 1 %. Negativní dopady by mohly postihnout také subdodavatele a obchodní partnery.

Veřejná podpora pro restrukturalizaci musí, dle Pravidel, splňovat následující podmínky:

1. Příjemcem veřejné podpory je společnost v obtížích

Podle čl. 2 odst. 4 Pravidel je podnikem v obtížích takový podnik, který není schopen prostřednictvím svých zdrojů nebo prostředků od svého vlastníka či případných věřitelů plnit své závazky. Tato skutečnost by bez vnějších zásahů vedla v krátkodobém či střednědobém horizontu k úpadku takového podniku. Podle odst. 5 Pravidel se za podnik v obtížích považuje jakákoliv společnost, pokud splňuje kritéria vnitrostátního práva, aby se stala předmětem konkurzního řízení. Podle odst. 6 Pravidel jsou obvyklými znaky podniku v obtížích zvyšující se ztráty, snižující se obrat, rostoucí množství zásob, nadbytečná kapacita, snižující se tok hotovosti, rostoucí dluh, rostoucí úrokové platby a klesající nebo nulová hodnota aktiv.

Společnost MORA se z důvodů způsobu privatizace (společnost odkoupil vlastní management), v důsledku zpomalené věcné restrukturalizace společnosti a v důsledku dalších negativních vlivů (vysoké úrokové sazby v době po privatizaci, vliv významného posílení kurzu koruny a původní roztříštěnosti výroby jednak z hlediska oboru podnikání a jednak i dislokačním rozmístěním jednotlivých provozů s poměrně vysokými vnitropodnikovými náklady, klesající tržby) se dostala do vážných ekonomických potíží s rizikem vyhlášení konkurzu. Současná finanční situace společnosti MORA je kritická a je zřejmé, že společnost není schopna bez pomoci strategického investora sama vyřešit stávající finanční problémy.

V roce 1997 i přes příznivé trendy a nárůst tržeb byl hospodářský výsledek nepříznivě ovlivněn nárůstem úrokových měr z poskytnutých úvěrů na více než 20 %, což představovalo dopad cca 32 mil. Kč.

Výsledky roku 1998 byly nepříznivě ovlivněny vícenáklady, vynaložené při náběhu nové smaltovací linky. Tento dopad byl vyčíslen, společně s neuspokojením poptávky na trhu po sporácích, na 100 mil. Kč Provozní hospodářský výsledek dále ovlivnila vytvořená opravná položka na pohledávky po lhůtě splatnosti ve výši 40 mil. Kč. Navíc v roce 1998 nadále působila nepříznivě vysoká úroková míra z poskytnutých úvěrů (cca. 18 - 19 %), což se projevilo v dalším růstu finančních nákladů o cca 25 mil. Kč.

Výsledky roku 1999 byly ještě ovlivněny o přibližně 20 mil. Kč vysokou úrokovou mírou z poskytnutých úvěrů (cca 15 - 17 %) a v prvním pololetí ještě dopadem vícenákladů při náběhu smaltovací linky cca 25 mil. Kč. Současně došlo v důsledku poptávky ke zvýšení výkonů.

Výsledky roku 2000 výrazně negativně ovlivnila změna bankovního domu, následující po vyhlášení nucené správy IPB, na ČSOB. Všechny restrukturalizační kroky, již předjednané se zástupci IPB a následně schválené, byly zmrazeny a rozhodnutí o realizaci fakticky odloženo až o 12 měsíců (prodej nesouvisejícího majetku, odprodej ztrátové slévárny strategickému investorovi). Navíc proti původním dohodám, veškerý výnos z tohoto prodeje byl použit na snížení úvěrového rámce, zejména pak provozního financování. Tyto skutečnosti navíc doprovázela skutečnost, že ČSOB nebyla schopna definovat a uskutečňovat dlouhodobou strategii vůči společnosti MORA. Toto se prakticky projevovalo nemožností uskutečnit restrukturalizaci úvěrového portfolia, zejména pak s ohledem na potřeby provozního financování v průběhu roku a sezónní výroby.

V roce 2001 pokračoval nepříznivý trend z roku 2000 v oblasti bankovního financování. Záměry a přínosy restrukturalizace byly z velké části eliminovány zdržením ve schvalovacím procesu v bankovní sféře, použitím převážné části výnosu opět na snížení úvěrové zátěže a nikoli na provozní financování sezónní výroby. V tomto roce dosáhla společnost ztráty ve výši přibližně - 79 mil. Kč.

V roce 2002 krize společnosti eskalovala a došlo k propadu tržeb a zisku. Společnost opět skončila ve ztrátě a vlastní kapitál společnosti MORA se dostal do záporné hodnoty. Tato situace měla interní i externí příčiny.

Interní příčiny:

1. nesprávně analyzovaná a vyhodnocená návratnost investice do nového produktu (především s ohledem na kurzová rizika), tj. nečekané velmi rychlé posílení kurzu české koruny až o 20 %,

2. postupný náběh zavádění změn do procesu řízení a organizace obchodních a výrobních činností podniku souvisejících s přechodem na novou generaci produktů, podmiňujících zvýšení efektivity výroby v době výrazného posílení kurzu české koruny.

Z výše uvedených příčin se podnik jako celek dostával do stále složitější finanční pozice, jejímž důsledkem byly a jsou omezení diskontních slev realizovaných na vstupu při nakupování materiálu (tvoří cca 60 % všech podnikových nákladů) rezultujících ve snížení celkových marží potřebných na úhradu fixních nákladů a zisku. Toto postupné snižování pracovního kapitálu vedlo k snižování schopnosti uspokojovat poptávku tuzemských i zahraničních odběratelů a celkové redukci výnosové části hospodaření společnosti.

Externí příčiny:

1. opožďování přínosů z prováděné restrukturalizace v důsledku správy aktiv IPB prostřednictvím ČSOB a nutností vyjádření úřadů státní správy,

2. vývoj směnného kurzu Kč vůči EUR a USD,

3. problém nemožnosti realizovat úspory.

Společnost MORA, exportující nadpoloviční objem produkce, nebyla schopna okamžitě ani za přispění efektu částečného přirozeného kurzového zajištění v důsledku výše charakterizovaných interních příčin tento cashový problém uspokojivě řešit, jelikož se nepodařilo zajistit navýšení financování pracovního kapitálu společnosti.

V důsledku prudkého posilování kurzu české koruny docházelo v roce 2002 k výpadku z příjmu z již realizovaných exportních obchodů a dále k výraznému poklesu obchodní marže. Výpadek příjmů v důsledku posilování české koruny je za prvních šest měsíců roku 2002 odhadován na 60 až 70 mil. Kč.

V únoru 2002 došlo k rozhodnutí o přesunutí pohledávek ČSOB do ČKA, před jejíž realizací, provedenou dne 25.4.2002, došlo k dalšímu snížení disponibilních prostředků provozního kapitálu v důsledku zesplatnění kontokorentu ve výši 47,5 mil. Kč.

Společnost eviduje v rozvaze významné pasivní položky, které jsou převážně tvořeny dlouhodobými bankovními úvěry. K 7.4.2003, resp. 30.4.2003 v případě ČKA, vykazovala společnost MORA následující strukturu závazků z bankovních úvěrů:

Banka	Zůstatek k 31. 12. 2002 (v tis. Kč)
ČKA	513 041,8*
Česká spořitelna, a. s.	61 587
GE Capital Bank, a.s.	81 500
Celkem	656 128,8

* stav k 30.4.2003

Společnost MORA má dále dluhy na sociálním a zdravotním pojištění a budoucí závazky na leasingové splátky ve výši 178,6 mil. Kč. Společnost není schopna plnit své závazky.

Neuhrazená ztráta z minulých let v roce 2002 činila 93 881 685 Kč. Výsledek hospodaření společnosti za účetní období roku 2002 skončil ve ztrátě - 312 487 329 Kč, čímž několikrát přesáhl hodnotu základního kapitálu (70 056 000 Kč).

Na základě uvedených skutečností lze konstatovat, že společnost MORA splňuje znaky podniku v obtížích, neboť splňuje znaky dlužníka v úpadku, vymezeném v § 1 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Společnost MORA má klesající peněžní tok a narůstající zadluženost. Podnik není schopný zotavit se ze svých vlastních zdrojů a zlepšení finanční pozice MORA lze očekávat jedině po vstupu strategického partnera. Postoupení pohledávek strategickému investorovi za účelem oddlužení společnosti bylo jedinou možností vyrovnání záporného vlastního kapitálu a zabránění likvidaci společnosti v konkurzu.

2.Veřejná podpora musí zajistit obnovení životaschopnosti podniku

Podle čl. 3.2.2. písm. b) odst. 31 Pravidel musí být veřejná podpora podmíněna předložením restrukturalizačního plánu. Restrukturalizační plán musí podle čl. 3.2.2. písm. b) odst. 32 Pravidel obnovit dlouhodobou životaschopnost podniku a je nutné, aby vycházel z reálných předpokladů, pokud jde o budoucí podmínky fungování společnosti MORA. Restrukturalizační plán musí obsahovat popis situace na trhu a analýzu skutečností, které vedly k problémům společnosti.

Strategickým zájmem investora, společnosti MAGNUM, je provést finanční restrukturalizaci a oddlužení společnosti MORA a její dlouhodobou ekonomickou stabilizaci, vytvořit ze společnosti MORA uznávaného a významného výrobce v oblasti varné techniky nejen v regionu střední a východní Evropy, posílit spolupráci s předními západoevropskými značkami v tomto oboru a obrátit negativní hospodaření společnosti MORA zpět do zisku, při plném soustředění na segment varné techniky. Co se týče ostatních aktivit společnosti, ty budou postupně eliminovány s co nejmenšími možnými ztrátami.

Společnost MAGNUM klade důraz na rozvoj dvou produktových linií v oboru varné techniky FS (volně stojící sporáky) a BI (vestavné spotřebiče) a k tomu posílení obchodu

(…)

3.Eliminování deformace konkurence

Podle článku 3.2.2. písm. c) Pravidel musí dojít ke kompenzaci vlivu veřejné podpory na konkurenci zejména formou snížení přítomnosti na trhu nebo trzích po ukončení restrukturalizačního období.

V případě Společnosti je nutno přihlédnout k tomu, že se Společnost nachází v oblasti s mimořádně nízkou životní úrovní a vysokou nezaměstnaností, takže dle článku 3.2.5 mohou být podmínky tykající se kompenzačních opatření méně přísné.

Přesto společnost realizovala kompenzační opatření ve formě odprodeje závodu Dvorce a v budoucnu budou realizována kompenzační opatření formou prodeje Nástrojárny a prodeje dceřinné společností MORA TOP, s.r.o., v níž jsou soustředěny veškeré aktivity spojené s vývojem, výrobou a prodejem topné techniky. Již dříve společnost v rámci projektu restrukturalizace aktiv společnosti a přijaté strategie koncentrace na hlavní obor podnikání, tj. varnou techniku, odprodala aktivity spojené s výrobou šedé litiny (rok 2000) a dílců leteckých motorů (rok 2001).

4.Pomoc musí být úměrná nákladům a prospěchu restrukturalizace

Podle čl. 3.2.2. písm. d) odst. 40 Pravidel musí být částka a intenzita pomoci limitovány na minimum potřebné k umožnění restrukturalizace, která má být provedena. Proto se od příjemců veřejné podpory očekává, že poskytnou významný příspěvek v procesu restrukturalizace z vlastních zdrojů nebo z externího komerčního financování.

Příspěvkem společnosti na restrukturalizaci je prodej ztrátových aktiv, za účelem uvolnění vázaného pracovního kapitálu. Společnost MORA již prodala závod Dvorce. Do 30.9.2003 má dojít k odprodeji aktiv souvisejících s Nástrojárnou v Olomouci. Do 30.6.2004 má být odprodána dceřinná společnost MORA TOP, s.r.o.

Potřebu dalších finančních investic bude řešit investor částečnou finanční výpomocí a zejména formou zajištění odkupu exportních pohledávek, které jsou nad dobu 30 dnů splatnosti. Další zdroje financování restrukturalizace společnosti v následujícím období budou tvořeny ze zisku společnosti, vyplývající ze zpracovaného podnikatelského záměru do roku 2008.

Výše uvedená opatření jsou dostatečným vlastním podílem společnosti MM v procesu restrukturalizace a veřejná podpora je úměrná nákladům a prospěchu restrukturalizace.

5.Plná implementace restrukturalizačního plánu a dodržení podmínek

Z čl. 3.2.2. písm. f) odst. 43 Pravidel vyplývá, že společnost musí plně implementovat plán restrukturalizace, který byl Úřadu předložen, Úřadem posouzen a vyhovuje veškerým podmínkám, uvedeným v rozhodnutí. Implementace, postup a úspěch plánu restrukturalizace budou monitorovány z podrobných zpráv, jež budou předkládány Úřadu. Podle čl. 3.2.2. písm. g) odst. 46 Pravidel, v případě, že se jedná o velký podnik, musí být první zpráva předložena do šesti měsíců po schválení pomoci. Zpráva musí obsahovat relevantní informace za účelem monitoringu implementace odsouhlaseného programu restrukturalizace a dodržení podmínek nebo závazků stanovených v tomto rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že poskytnutí veřejné podpory vyhovuje podmínkám stanoveným v Pravidlech pro záchranu a restrukturalizaci firem v obtížích (publikovaných v Official Journal C 288, 9.10.1999) a § 5 písm. c) zákona, kde je uvedeno, že je možno udělit výjimku ze zákazu poskytnutí veřejné podpory u veřejných podpor, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských aktivit a oblastí, Úřad výjimku ze zákazu veřejné podpory povolil za podmínek uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí.

IV. Závěr

Dne 18.4.2003 bylo účastníku řízení doručeno vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, případně navrhnout jeho doplnění. Tohoto práva se účastník řízení vzdal.

Poučení o opravném prostředku:

Proti tomuto rozhodnutí v souladu s § 6 odst. 5 zákona o veřejné podpoře nelze podat rozklad.

Ing. Josef Bednář

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží:

Ministerstvo financí České republiky

Letenská 15

118 10 Praha 1