Možnosti podpory v oblasti energetiky v kontextu současné krize a pravidla pro veřejnou podporu

 

Následující text poskytuje zjednodušený základní přehled problematiky veřejné podpory. Text, jakož i postupy a shrnutí v něm uvedené, nejsou právně závazné a v žádném případě nenahrazují platné právní předpisy.

 

Veřejná podpora obecně

 

Při poskytování veřejných prostředků musí poskytovatel vyhodnotit, zda takové poskytnutí zakládá veřejnou podporu, a měla by tedy být aplikována vhodná výjimka ze zákazu veřejné podpory.

Základní kritéria definice veřejné podpory jsou stanovena v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), kdy v souladu s uvedeným ustanovením jsou s vnitřním trhem neslučitelná – a tedy zakázaná – opatření, která kumulativně splňují následující podmínky:

1. podpora je poskytnuta z veřejných prostředků (včetně prostředků veřejnoprávních subjektů),
2. podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní (tj. nejedná se o obecné opatření),
3. je narušena nebo hrozí narušení soutěže a
4. je ovlivněn obchod mezi členskými státy.

Pojem „podnik“ se pro účely veřejné podpory vykládá tak, že jde o subjekt, který vyvíjí ekonomickou činnost, a to bez ohledu na jeho právní formu. Ekonomickou činností se přitom rozumí nabízení zboží a/nebo služeb na trhu. Obecný zákaz veřejné podpory, který vyplývá z čl. 107 odst. 1 SFEU, platí, pokud určité opatření zakládající veřejnou podporu není pokryto některou z obecných nebo individuálních výjimek. Naopak o veřejnou podporu se nebude jednat za situace, kdy dojde k vyloučení nejméně jednoho pojmového znaku.

 

Opatření s lokálním účinkem

 

Co se týká vyloučení definičních znaků, s ohledem na oblast podpory, tj. odvětví energetiky, ve kterém probíhá hospodářská soutěž, přichází v úvahu vyhodnotit naplnění znaku ad 4). Ovlivnění obchodu mezi členskými státy lze vyloučit pouze v případě, pokud je opatření možné kvalifikovat jako „lokální“. 

Lokálnost opatření se z pohledu judikatury orgánů EU zkoumá ve dvou rovinách – z pohledu zákazníka (poptávky) a z pohledu investora (nabídky). 

 

Pohled zákazníka (poptávky) 

1)      příjemce dodává zboží/službu na omezeném území^[1] v rámci České republiky, 

2)      není pravděpodobné, že by podpořené zboží/služby přilákaly zákazníky z ostatních členských států, resp. je nutno posoudit

• jaký je předpokládaný počet zákazníků z ostatních členských států?
• je předpoklad, že podpořené zařízení/služba bude na zahraniční návštěvníky cílit?
• jaká je vzdálenost zařízení/služby od hranic^[2]?
• je zařízení/služba cílem (důvodem návštěvy) zákazníků z jiných států EU?

 

Pohled investora (nabídky) 

3)      opatření má nanejvýš nepatrný předvídatelný vliv na přeshraniční investice v dané oblasti nebo na možnost usazování podniků v rámci jednotného trhu EU (tj. skutečnost, že je podpora poskytnuta, nemá vliv na rozhodování soutěžitelů z jiných členských států, zda uskuteční investici v České republice).

Za tímto účelem musí poskytovatel zjistit:

• bližší údaje o tržním podílu příjemce podpory (měl by být z hlediska jakéhokoliv použitého vymezení relevantního trhu minimální) – poskytuje nebo plánuje příjemce podpory začít nabízet obdobné zboží/služby i v jiném státě EU?
• zda má příjemce podpory pobočky na celostátní úrovni v České republice a/nebo v dalších státech EU, resp. je příjemce podpory součástí skupiny podniků s pobočkami působící na celostátní úrovni v České republice a/nebo v dalších státech EU?
• zda existuje konkurent (=potenciální stěžovatel) na úrovni ČR i EU – jsou mezi poskytovateli služeb/výrobci zboží na daném trhu i subjekty z jiných států EU?

 

Poskytovatel by si měl vyhodnotit ve vlastní analýze, zda jsou výše uvedené znaky lokálnosti v konkrétním případě naplněny, případně je možné si o této skutečnosti nechat zpracovat analýzu od odborné společnosti zkoumající daný relevantní trh. Pokud po provedení takové analýzy je poskytovatel přesvědčen, že v daném případě jsou znaky lokálnosti naplněny, lze opatření poskytnout jako nezakládající veřejnou podporu, a to z důvodu vyloučení čtvrtého definičního znaku veřejné podpory. V případě, že znak ovlivnění obchodu vyloučit nelze, bude poskytnutí veřejných prostředků zakládat veřejnou podporu, a je tedy nutno aplikovat některou z výjimek ze zákazu veřejné podpory.

 

Výjimky ze zákazu vhodné pro řešení krize v energetice

 

Podpora de minimis

Poskytnutí podpory v režimu de minimis musí splňovat podmínky stanovené v nařízení Komise (EU) č. 1407/2013, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.

Celková výše podpory de minimis udělená „jednomu podniku“[3] podle výše uvedeného nařízení nesmí za tři libovolná po sobě jdoucí účetní období překročit strop stanovený tímto nařízením, tj. 200 000 EUR.

V případě poskytnutí podpory v režimu podpory malého rozsahu (de minimis) musí poskytovatel splnit též povinnosti stanovené v § 3a zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Poskytovatel je povinen před poskytnutím podpory v centrálním registru podpor malého rozsahu (dále jen „centrální registr“) ověřit, zda poskytnutím podpory nedojde k překročení limitu podpory de minimis stanoveného v nařízení; v právním aktu poskytnutí podpory uvést název přímo použitelného předpisu EU, podle kterého je podpora malého rozsahu poskytována, a do 5 pracovních dnů od poskytnutí podpory malého rozsahu zaznamenat údaje o této podpoře a o jejím příjemci do centrálního registru.

 

Dočasný krizový a transformační rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po vojenské agresi Ruska pro Ukrajině

Podporu poskytovanou na základě dočasného krizového a transformačního rámce (dále jen „DKTR“) musí poskytovatel notifikovat Evropské komisi, prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Podporu je možno poskytnout až po vydání pozitivního rozhodnutí Evropské komise. Notifikace se provádí na oznamovacích formulářích. Formuláře vyplňuje poskytovatel podpory, ve spolupráci s Oddělením veřejné podpory Úřadu (které zašle příslušné formuláře poskytovateli podpory, poté, co bude ze strany poskytovatele osloveno).

 

Podrobné informace k aplikaci DKTR a kategoriím podpory jsou k dispozici v příloze č. 1 tohoto dokumentu.

 

Výjimka dle čl. 107 odst. 2 písm. b) SFEU

Pro aplikaci této výjimky ze zákazu veřejné podpory je nezbytné, aby poskytovatel provedl notifikaci podpory Evropské komise (prostřednictvím Úřadu). Podpora musí směřovat na náhradu škod přímo způsobených mimořádnými událostmi ruské agrese vůči Ukrajině, resp. způsobených uloženými hospodářskými sankcemi nebo protiopatřeními, která negativně ovlivňují příjemce v souvislosti s provozováním jeho hospodářské činnosti.

 

Podpora v oblasti sociálních a/nebo zdravotních služeb

 

Také při poskytování veřejných prostředků směřujících do oblasti sociálních služeb je nezbytné vyhodnotit, zda dochází ke kumulativnímu naplnění definičních znaků veřejné podpory, jak popsáno výše v textu. I v tomto případě je namístě věnovat pozornost znaku ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU.

Z rozhodovací praxe Evropské komise lze zmínit dvě rozhodnutí, ve kterých Evropská komise dospěla k závěru, že nedochází k naplnění znaku ovlivnění obchodu mezi členskými státy.  Rozhodnutí EK č. SA.38920 – Portugalsko – SantaCasa da Misericórdia de Tomar a rozhodnutí EK č. SA.37432, které se týkalo České republiky, a to konkrétně financování veřejných nemocnic v Královéhradeckém kraji. Bližší popis obou rozhodnutí je v Příloze č. 2.

V případě, že nelze vyloučit znak ovlivnění obchodu mezi členskými státy, je možno aplikovat zejména následující výjimky ze zákazu veřejné podpory:

Podpora de minimis

Vizte výše v textu.

Služby obecného hospodářského zájmu

Služby obecného hospodářského zájmu (dále jen „SOHZ“) jsou zejména spojeny s nutností písemně pověřit provozovatele tzv. službou v obecném hospodářském zájmu (spočívající např. v zajištění lůžek pro občany a související péče). V pověření musí být jasně vymezeno, které činnosti vykonávané provozovatelem představují SOHZ a na jejichž financování z veřejných prostředků se tedy vztahuje daná výjimka. Musí být vždy zajištěno, že podpora (resp. výhoda založená na veřejných prostředcích) bude vázána pouze na náklady vztahující se k SOHZ (ačkoli podnik může vykonávat i jiné činnosti). Pokud má být podpora poskytována v souvislosti se zajišťováním SOHZ, je nutné dodržet některé zásady, zejména veškeré další činnosti nenaplňující charakter SOHZ musí být v účetnictví odděleny a podpora spojená se zajišťováním SOHZ musí prokazatelně plynout pouze na náklady spojené s SOHZ; na činnosti mimo SOHZ musí být případně poskytovány veřejné prostředky v souladu s jinými výjimkami než výjimkou platnou pro SOHZ (např. v režimu výše zmíněného de minimis). 

Výjimky týkající se SOHZ jsou upraveny následujícími předpisy: rozhodnutím Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále jen „rozhodnutí SOHZ“) a nařízením Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (dále jen „Nařízení de minimis SOHZ“). 

Nařízení de minimis SOHZ umožňuje poskytovat na účely služeb v obecném hospodářském zájmu jednomu příjemci prostředky do výše 500 000 EUR za jakékoli období tří účetních let (v součtu s podporami de minimis podle jiných nařízení o podpoře de minimis), přitom nároky na obsahové náležitosti pověření jsou v porovnání s rozhodnutím SOHZ minimální - je požadováno pouze uvést přesnou povahu, rozsah a trvání uložené povinnosti poskytovat SOHZ a totožnost pověřeného podniku. Předpis obsahuje jediné významné omezení, a sice podporu na tutéž SOHZ nelze kumulovat s jinou vyrovnávací platbou (i kdyby tato platba nepředstavovala veřejnou podporu s odkazem na splnění všech podmínek rozsudku ve věci C-280/00 (Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH, Sb. rozh. 2003, s. I7747). V případě výjimky upravené nařízením de minimis SOHZ je nutné výši podpory vyčíslit a ověřit, zda z hlediska stanoveného limitu je podpora přípustná. Při poskytování podpory de minimis SOHZ je dále poskytovatel podpory (pověřovatel) povinen informovat příjemce písemně o výši podpory, o službě veřejného hospodářského zájmu, k níž se podpora vztahuje, a o charakteru de minimis této podpory, a je povinen uvést odkaz na nařízení de minimis SOHZ citací jeho úplného názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku. Poskytovatel je dále povinen zaznamenat údaje o dané podpoře a jejím příjemci do centrálního registru podpor malého rozsahu v zákonem stanovené lhůtě. 

Pokud z jakéhokoli důvodu aplikace výše popsané výjimky upravené nařízením de minimis SOHZ není vhodná, lze u SOHZ dále využít výjimku upravenou v rozhodnutí SOHZ.

Základními podmínkami slučitelnosti specifikovanými ve zmíněném rozhodnutí SOHZ jsou:

• Existence pověřovacího aktu, který by specifikoval: povahu a trvání závazku veřejné služby (nejdéle 10 let; lze uzavřít opakovaně), dotčený podnik/zařízení (tj. poskytovatele služby) a případně území, povahu případných výhradních nebo zvláštních práv udělených pověřenému podniku, popis kompenzačního mechanismu, ukazatele pro výpočet, kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby a opatření směřující k zamezení a vrácení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby; pověřovací akt musí rovněž obsahovat odkaz na rozhodnutí SOHZ.
• Vyrovnávací platba je omezena rozsahem nezbytným k pokrytí čistých nákladů (rozdílu mezi náklady a příjmy) vzniklých při poskytování služby obecného hospodářského zájmu, včetně případného přiměřeného zisku. Náklady spojené s investicemi, zejména do infrastruktury, mohou být zohledněny, pokud jsou nezbytné pro poskytování služby obecného hospodářského zájmu. Obdobně jako v případě nařízení de minimis SOHZ ovšem jsou pro vyrovnávací platbu určující náklady vzniklé při poskytování SOHZ.
• Kontrola ze strany orgánů veřejné správy směřující ke zjištění, zda podnik nedostává vyrovnávací platby přesahující stanovenou výši (pravidelné kontroly alespoň každé tři roky během trvání doby pověření a na konci této doby).

 

Příloha č. 1: 

Dočasný krizový a transformační rámec (DKTR) pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po vojenské agresi Ruska proti Ukrajině

 

 

Základní přehled:

• DKR přijat 23. 3. 2022; novelizace 20. 7. 2022; 2. novelizace 28. 10. 2022; 3. novelizace 9. 3. 2023;
• původně DKR přijat v reakci na vojenskou agresi Ruska a na přijatá ekonomická opatření, která způsobila vážnou poruchu hospodářství ve všech členských státech EU;
• dne 9. 3. 2023 přijala Evropská komise revidovaný dočasný krizový a transformační rámec, který má v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody podnítit opatření podpory v odvětvích, která jsou klíčová pro přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi;
• cílem DKTR má být podpora investic do rychlejšího zavádění energie z obnovitelných zdrojů a podpora dekarbonizace průmyslu a výroby zařízení nezbytných pro přechod k nulovým čistým emisím při současném zachování integrity a rovných podmínek na jednotném trhu;
• DKTR i nadále umožňuje poskytovat podporu spojenou s krizovou situací v kontextu událostí na Ukrajině, a to až do 31. 12. 2023;
• podporu poskytovanou dle DKTR nutno notifikovat EK[4]» slučitelnost dle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU;
• příjemci jsou podniky postižené vojenskou agresí a přijatými ekonomickými sankcemi a dále i podniky podílející se na výrobě čistých technologií v Evropě;
• kumulace: podpora dle DKTR může být kumulována; kumulace je možná i s podporou de minimis, dle GBER, i dle DR Covid[5] (u dotovaných půjček a záruk platí speciální pravidlo);
• kategorie podpor:

o   bod 2.1 Omezené částky podpory (nemusí mít souvislost se zvýšením ceny energie)

o   bod 2.2. Záruky

o   bod 2.3 Dotované půjčky

o   bod 2.4 Podpora na vyrovnání vysokých cen energií

o   bod 2.5 Podpora na urychlení zavádění obnovitelné energie, skladování a obnovitelného tepla relevantní pro REPowerEU

o   bod 2.6 Podpora na dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů prostřednictvím elektrifikace a/nebo používání obnovitelného vodíku a na opatření v oblasti energetické účinnosti

o   bod 2.7 Podpora na dodatečné snížení spotřeby elektřiny

o   bod 2.8. Podpora na urychlené investice v odvětvích strategických pro přechod na klimaticky neutrální hospodářství – nový oddíl v rámci DKTR

• pravidla DKTR lze aplikovat od 1. 2. 2022; oddíly 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.7 lze aplikovat do 31. 12. 2023; u oddílů 2.5, 2.6, 2.8 je aplikace DKTR prodloužena až do 31. 12. 2025.

 

Kategorie podpor v Dočasném krizovém a transformačním rámci

 

bod 2.1. Omezené částky podpory

• pro podniky postižené současnou ruskou agresí proti Ukrajině a/nebo uloženými sankcemi nebo odvetnými protiopatřeními přijatými v reakci na nutné a cílené řešení v době současné krize;
• celková podpora nepřesahuje 2 miliony EUR/podnik v rámci členského státu[6];
• podporu lze poskytnout ve formě přímých grantů, daňových a platebních výhod nebo jiných forem, jako jsou vratné zálohy, záruky, půjčky a vlastní kapitál za předpokladu, že celková jmenovitá hodnota těchto opatření nepřesahuje celkový strop 2 miliony EUR na podnik a členský stát;
• podpora se poskytuje na základě režimu s odhadovaným rozpočtem;
• podpora je poskytnuta nejpozději do 31. prosince 2023;
• pro podniky činné v oblasti zemědělské prvovýroby je prahová hodnota 250 000 EUR/podnik/členský stát a v oblastirybolovu a akvakultury 300 000 EUR/podnik/členský stát.

 

bod 2.2. Podpora likvidity ve formě záruk

• pro podniky, které mají nedostatek likvidity v důsledku současné krize;
• ve formě záruky za půjčky na omezenou dobu a výši půjčky;
• není možná kumulace záruk u stejné jistiny úvěru s podporou dle bodu 2.3. tohoto opatření a bodu 3.2. a 3.3. DR Covid;
• záruky na nové individuální půjčky; záruky mohou být poskytnuty do 31.12.2023;
• celková výše záruky na jednoho příjemce nesmí přesáhnout:

o   15 % průměrného celkového ročního obratu za poslední 3 účetní období nebo

o   50 % nákladů na energii za posledních 12 měsíců předcházejících měsíci podání žádosti o podporu; anebo

o   v případě řádného odůvodnění může být částka po schválení Komise zvýšena:

- za účelem pokrytí potřeb likvidity, a to na 12 měsíců u MSP a 6 měsíců u velkých podniků;

- za účelem poskytnutí finančního zajištění pro obchodní činnosti na trzích s energií, a to od okamžiku poskytnutí podpory na nadcházejících 12 měsíců u velkých podniků;

• doba trvání záruky max. šest let (pokud není dle odst. 67 písm. c) upraveno jinak);
• veřejná záruka může být poskytnuta jako nefinancované finanční zajištění ústředním protistranám nebo členům clearingového systému na pokrytí nových potřeb likvidity vyplývajících z nutnosti poskytnout finanční zajištění pro vypořádané obchodní činnosti na trzích s energií energetickým podnikům;
• záruky mohou být na investiční a/nebo provozní kapitálové půjčky;
• pokud jsou potřeby likvidity již pokryty DR Covid, tento DKR se nepoužije;
• záruky mohou být poskytovány přímo úvěrovým nebo jiným finančním institucím, v takovém případě musí úvěrové či jiné finanční instituce přenést výhodu co nejdříve na konečného příjemce.

 

bod 2.3. Podpora likvidity formou dotovaných půjček

• pro podniky zasažené současnou krizí vyjma úvěrových a finančních institucí;
• ve formě dotace úrokové sazby na omezenou dobu a výši úvěru;
• není možné kumulovat s podporou dle bodu 2.2. tohoto opatření, při stejné jistině úvěru;
• smlouvy o půjčkách musí být uzavřeny do 31. 12. 2023;
• délka trvání max. 6 let (pokud nejsou podmínky upraveny dle odstavce 70 písm. c);
• celková výše půjček na jednoho příjemce nesmí přesáhnout:

o   15 % průměrného celkového ročního obratu příjemce za poslední 3 účetní období;

o   nebo 50 % nákladů na energie za posledních 12 měsíců anebo

o   v případě řádného odůvodnění může být částka po schválení Komise zvýšena:

- za účelem pokrytí potřeb likvidity, a to na 12 měsíců u MSP a 6 měsíců u velkých podniků;

- za účelem poskytnutí finančního zajištění pro obchodní činnosti na trzích s energií, a to od okamžiku poskytnutí podpory na nadcházejících 12 měsíců u velkých podniků;

• pokud jsou potřeby likvidity již pokryty DR Covid, DKTR se nepoužije;
• půjčky mohou být investiční a/nebo na potřeby provozního kapitálu ;
• půjčky mohou být poskytovány přímo nebo prostřednictvím úvěrových nebo jiných finančních instituci, v takovém případě musí úvěrové či jiné finanční instituce přenést výhodu co nejdříve na konečného příjemce.

 

bod 2.4. Kompenzace dodatečných nákladů na energie vzniklých v důsledku mimořádně vysokých cen plynu a elektrické energie

(odst. 72 DKTR)

• podpora musí být poskytnuta nejpozději do 31. prosince 2023[7];
• ve formě přímých grantů, daňových a platebních výhod nebo jiných forem, jako jsou vratné zálohy, záruky, půjčky a vlastní kapitál, za předpokladu, že celková nominální hodnota těchto opatření zůstane pod platnými stropy podpory;
• podpora se poskytuje na základě režimu s odhadovaným rozpočtem[8];
• způsobilé náklady:

o   jsou vypočítány na základě spotřeby zemního plynu (včetně jako vstupní suroviny), elektřiny a vytápění a chlazení přímo vyráběných ze zakoupeného zemního plynu a elektřiny příjemcem;

o   Maximální způsobilé náklady jsou vypočteny podle tohoto vzorce:

(p(t) - p(ref) * 1,5) * q[9];

o   od 1. září 2022 nesmí q překročit 70 % spotřeby příjemce za stejné období roku 2021;

• max. výše podpory: celková podpora na příjemce nepřesahuje 50 % způsobilých nákladů a celková podpora na podnik a členský stát nepřesahuje maximální výši 4 miliony EUR;
• podporu poskytnutou podle tohoto oddílu lze kumulovat s podporou poskytnutou podle bodu 2.1 za předpokladu, že celková částka nepřekročí 4 miliony EUR.

 

(odst. 73 DKTR)

• v určitých situacích může být podpora poskytnuta i nad stropy stanovené v odst. 72), a to pro příjemce, kteří během krize utrpěli pokles hospodářské výkonnosti;
• celková podpora pro příjemce nepřesáhne 40 % způsobilých nákladů a celková podpora nepřesáhne 100 miliony EUR na podnik a členský stát;
• pro příjemce způsobilé jako „energeticky náročný podnik“[10], lze celkovou podporu zvýšit na maximálně 65 % způsobilých nákladů a celková podpora nesmí v žádném okamžiku přesáhnout 50 milionů EUR na podnik a členský stát. Příjemce musí navíc prokázat, že buď dosáhl snížení svého EBITDA (s výjimkou podpory) o nejméně 40 % ve způsobilém období v porovnání s referenčním obdobím, nebo že má negativní EBITDA (s výjimkou podpory) ve způsobilém období;
• pokud energeticky náročný příjemce působí v několika odvětvích, uvedených v příloze I DKTR, může být celková podpora zvýšena až na 80 % způsobilých nákladů a celková podpora nesmí přesáhnout částku 150 milionů EUR na podnik a členský stát;
• v případě podpory poskytnuté podle bodu 73 nesmí EBITDA příjemce ve způsobilém období, včetně celkové podpory, přesáhnout 70 % jeho EBITDA v referenčním období. V případech, kdy byl EBITDA v referenčním období záporný, nesmí podpora vést ke zvýšení EBITDA ve způsobilém období nad 0.

 

bod 2.5. Podpora na urychlení zavádění obnovitelné energie, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů pro plán REPowerEU

• podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů, obnovitelného vodíku, bioplynu a biometanu z odpadu a zbytků, skladování elektřiny a tepelné energie a tepla z obnovitelných zdrojů;
• ve formě přímých grantů, vratných záloh, záruk, úvěru nebo daňového zvýhodnění;
• zavedena konkrétní pravidla pro investiční a provozní podporu na usnadnění a urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie a na skladování energie (bod 2.5.1. a 2.5.2.);
• výše podpory je určena buď prostřednictvím soutěžního nabídkového řízení, nebo administrativně prostřednictvím realizační ceny stanovené příslušným energetickým regulačním orgánem;
• tato podpora může být poskytována až do 31. 12. 2025; výjimkou je pouze podpora na zvýšení maximální kapacity na výrobu elektřiny stávajících zařízení, kterou lze poskytovat pouze do 31. 12. 2023;                  
• podpora se nesmí kombinovat s jinou podporu na uhrazení stejných způsobilých nákladů;
• podpora na zvýšení maximální kapacity stávajících zařízení (bez dalších investic) může být poskytnuta při splnění následujících podmínek:

o   stávající zařízení bylo připojeno k distribuční soustavě před 1. říjnem 2022 a využilo podporu schválenou Komisí podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU nebo je vyňato z oznamovací povinnosti;

o   podpora je nutná pro zvýšení maximální kapacity stávajících zařízení tak, aby se jejich kapacita zvýšila až o 1 MW na zařízení nebo ekvivalentní hodnotu, bez toho, že by se podnikaly další investice;

o   podpora je poskytnuta do 31. 12. 2023 a způsobilé období podpory podle opatření podpory skončí dnem 31. 12. 2024;

o   podpora v rámci tohoto opatření se nesmí kombinovat s jinou podporou podporující stejnou dodatečnou kapacitu.

 

bod 2.6. Podpora na dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů prostřednictvím elektrifikace a/nebo používání obnovitelného vodíku a vodíku z elektřiny při splnění určitých podmínek a na opatření v oblasti energetické účinnosti

• podpora na usnadnění investic do dekarbonizace průmyslových činností:

o   investice vedoucí k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů z průmyslových činností, které jsou v současnosti závislé na fosilních palivech jako zdroji energie nebo surovině;

o   podstatné snížení spotřeby energie v průmyslových činnostech a procesech;

• maximální výše individuální podpory poskytnutá jednomu podniku nesmí překročit buď 10 % celkového rozpočtu nebo 200 milionů EUR;
• podporu lze poskytovat na základě režimu s odhadovaným rozpočtem;
• ve formě přímých grantů, vratných záloh, záruk, úvěru nebo daňového zvýhodnění;
• investice musí příjemci umožnit:

o   snížit přímé emise skleníkových plynů alespoň o 40 %;

o   snížit spotřebu energie v průmyslových zařízeních v souvislosti s činnostmi, na které je poskytována podpory nejméně o 20 %;

o   podpora nesmí být použita na financování zvýšení celkové výrobní kapacity příjemce;

• podporu lze poskytnout do 31. 12. 2025 se závazným termínem pro dokončení a uvedení do provozu podporovaného zařízení do 36 měsíců ode dne poskytnutí podpory;
• podpora se nesmí kombinovat s jinou podporu na uhrazení stejných způsobilých nákladů.

 

bod 2.7. Podpora na dodatečné snížení spotřeby elektřiny

• podpora na snížení spotřeby elektřiny;
• podpora musí poskytovat finanční náhradu pouze tehdy, je-li tato náhrada vyplacena za nespotřebovanou elektřinu ve srovnání s očekávanou spotřebou (hypotetický srovnávací scénář) v dané hodině bez soutěžního nabídkového řízení;
• podpora musí být navržena tak, aby primárně přispívala k dosažení cíle snížení spotřeby elektřiny stanoveného v článcích 3 a 4 nařízení (EU) 2022/1854114[11];
• podpora musí být poskytnuta na základě režimu s odhadovaným objemem a rozpočtem;
• podpora může být poskytnuta v různých formách, včetně přímých grantů, úvěrů a záruk;
• podpora musí být poskytnuta v rámci soutěžního nabídkového řízení, které by mělo být v zásadě otevřené všem možným způsobům, jak dosáhnout dalšího snížení spotřeby, zejména:

o   přesunům spotřeby elektřiny spotřebitele na jinou dobu nebo vyhýbání se spotřebě;

o   skladování elektřiny za elektroměrem (behind-the-meter) s cílem snížit spotřebu v době špičky;

o   zařízením na výrobu elektřiny za elektroměrem (behind-the-meter), která jako palivo nepoužívají plyn;

• za účelem omezení negativních dopadů na spotřebu plynu, by se příjemci měli zavázat, že jejich dodatečné snížení spotřeby elektřiny nepovede ke zvýšení jejich celkové spotřeby plynu;
• odměna musí být každému příjemci poskytnuta na základě skutečně dosaženého dodatečného snížení spotřeby;
• podpora nesmí vést k nepřiměřenému narušení řádného fungování vnitřního trhu s elektřinou;
• kumulace s jinými opatřeními státními podpory je možná, pokud se zabrání nadměrné kompenzaci. Podporu však nelze poskytnout, pokud pokrývá způsobilé náklady, které jsou již pokryty jiným opatřením státní podpory.

 

bod 2.8 Podpora na urychlené investice v odvětvích strategických pro přechod k hospodářství s čistě nulovými emisemi

• jedná se o nový oddíl, který je určen pro podporu investic do výroby strategických zařízení nezbytných pro přechod k nulovým čistým emisím s cílem urychlit přechod na klimaticky neutrální hospodářství a překonat současnou energetickou krizi;
• mezi strategická zařízení se řadí baterie, solární panely, větrné turbíny, tepelná čerpadla, elektrolyzéry a zařízení pro zachycování a ukládání uhlíku (CCUS);
• podpora je poskytována nejpozději do 31. 12. 2025;
• v nepodporovaných regionech nesmí intenzita podpory přesáhnout 15 % způsobilých nákladů a celková částka podpory je stanovena v maximální výši 150 milionů EUR na podnik a členský stát;
• speciální limity jsou upraveny pro „A“ a „C“ regiony dle mapy regionální podpory[12], a to v maximální výši 200 milionů EUR na podnik a členský stát + maximální intenzitě ve výši 20 % způsobilých nákladů (pro „C“ regiony) a 350 milionů EUR na podnik a členský stát + maximální intenzitě ve výši 35 % způsobilých nákladů (pro „A“ regiony);
• při splnění stanovených podmínek může EK výjimečně schválit podporu za účelem výroby strategických zařízení pro ekologickou transformaci až do výše subvence, kterou by příjemce mohl získat na rovnocennou investici v jurisdikci třetí země mimo EHP. EK tímto reaguje na globální výzvy posledních měsíců, kdy hrozí, že by nové investice do těchto odvětví byly přesměrovány ve prospěch třetích zemí mimo Evropu.

 

Podpory založené na individuálním posouzení ze strany EK (body 42 – 45)

• 42: podpora pro společnosti postižené povinným nebo dobrovolným omezením plynu:

o   pobídky k dobrovolnému snížení poptávky po zemním plynu při použití soutěžního řízení, neexistence formálních omezení přeshraničního obchodu, omezení dotčených pobídek na snížení poptávky v budoucnu a okamžité snížení agregované konečné poptávky po plynu v členském státě;

• 43: podpora pro plnění zásobníků plynu:

o   opatření, které budou motivovat k plnění zařízení na skladování plynu, pokud k tomu nebude pro nadcházející zimu dostatečně motivovat trh při použití soutěžního řízení, neexistence formálních omezení přeshraničního obchodu, přijetí ochranných opatření, která zabrání nadměrné náhradě a dodržování povinností a podmínek pro plnění zásobníků a poskytnutí pobídek dle nařízení 2017/1938;

• 44: přechodnou a časově omezenou podporu přechodu paliva na více znečišťující fosilní paliva podléhající úsilí o energetickou účinnost a zabránění efektu ustrnutí ve stávajícím stavu po skončení krize:

o   EK zváží případ od případu;

o   cílem má být modernizace zařízení, která před nástupem příští zimy a po omezenou dobu přispějí k nahrazení plynu jiným více znečišťujícím uhlíkovým palivem;

• 45: podpora poskytování pojištění nebo zajištění společnostem přepravu zboží na a z Ukrajiny.

  

Příloha č. 2:

 

Rozhodnutí EK č. SA.38920 – Portugalsko – Santa Casa da Misericórdia de Tomar.

Nezisková organizace ve městě s 43 tisíci obyvateli – poskytuje sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením a další služby dlouhodobé péče. Evropská komise zahájila šetření tohoto případu na základě stížnosti. V rozhodnutí pak konstatovala, že služby, které zařízení nabízí, jsou určeny pro spádovou oblast města, klienti jsou převážně místní a ani na pořadníku o přijetí do zařízení žádní zahraniční v době zkoumání nebyli. Podobné zařízení se nachází v přímořském letovisku, potenciálně tedy může být přitažlivější pro další zájemce o služby. Město je hůře dopravně dostupné, nejbližší letiště 2,5 hodiny vlakem a neleží v příhraničním regionu. Předpokládá se, že ne-portugalsky mluvící klientela by toto zařízení nevyhledala vzhledem k jazykové bariéře. Web a propagační materiály zařízení jsou dostupné pouze v portugalštině. Zařízení samo o sobě není specializované v tom smyslu, že by jej chtěli vyhledávat zahraniční zájemci. EK rovněž nezjistila, že by nějaký zahraniční investor měl zájem financovat vznik obdobného zařízení v oblasti. Z těchto důvodů tedy v rozhodnutí konstatovala, že zařízení má toliko lokální charakter a financování opatření tak nezakládalo veřejnou podporu z důvodu vyloučení čtvrtého definičního znaku veřejné podpory.

Rozhodnutí EK č. SA.37432 - financování veřejných nemocnic v Královéhradeckém kraji.

Předmětem řízení (opět zahájeného Evropskou komisí na základě podané stížnosti) byla podpora financování nemocnic zřizovaných krajem, přičemž předmětem podpory bylo zajištění záchranné služby včetně technického vybavení. Evropská komise v rozhodnutí konstatovala, že u záchranné/pohotovostní služby nelze a priori omezovat její výkon na úzký okruh území; u ostatních zdravotnických služeb se předpokládá místní dosah, počet zahraničních pacientů byl zanedbatelný (0,001 % z celkového počtu pacientů), zařízení měla ohraničenou spádovou oblast. Blízkostí hranice s Polskem či Německem se v tomto případě EK nezabývala, byť některá zařízení leží přímo na hranici (nemocnice Náchod). Dále EK neshledala žádné důkazy o přeshraničních investicích do nemocnic v posuzovaném kraji, ani existenci zahraničních investorů nabízejících obdobné služby, a opět uzavřela případ s tím, že je opatření lokálního charakteru a jeho financování z veřejných prostředků tak nepředstavuje poskytnutí veřejné podpory. K uvedenému je však třeba dodat, že rozhodnutí EK bylo vydáno na základě stížnosti; i přesto, že EK v rozhodnutí nekonstatovala naplnění znaku ovlivnění obchodu mezi členskými státy, provedla přezkum souladu financování uvedených nemocnic, které bylo realizováno jako vyrovnávací platba za závazek veřejné služby[13].

 

 

+420 542 167 111 · posta@uohs.cz