číslo jednací: 18432/2020/323/MBr
spisová značka: R0074/2020/VZ

Instance II.
Věc KNTB Zlín – vysoce specializovaná péče onkogynekologie – část 2 – Instrumentárium pro laparoskopickou operativu
Účastníci
  1. Krajská nemocnice T. Bati, a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 18. 6. 2020
Související rozhodnutí 10459/2020/512/PHn
18432/2020/323/MBr
Dokumenty file icon dokument ke stažení 394 KB

 

Spisová značka:

 

 

ÚOHS-R0074/2020/VZ

 

 

Číslo jednací:

 

 

ÚOHS-18432/2020/323/MBr

 

                  Brno 18. června 2020

 

 

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 15. 4. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož, který podal zadavatel –

  • Krajská nemocnice T. Bati, a.s., IČO 27661989, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0069/2020/VZ, č. j. ÚOHS-10459/2020/512/PHn ze dne 6. 4. 2020 vydanému ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „KNTB Zlín – vysoce specializovaná péče onkogynekologie – část 2 – Instrumentárium pro laparoskopickou operativu“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-033305, ve znění oprav ze dne 23. 10. 2019 a ze dne 25. 10. 2019 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-453946, ve znění oprav ze dne 25. 10. 2019,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

 

 

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0069/2020/VZ, č. j. ÚOHS-10459/2020/512/PHn ze dne 6. 4. 2020

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – Krajská nemocnice T. Bati, a.s., IČO 27661989, se sídlem Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín, (dále jen „zadavatel“), zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „KNTB Zlín – vysoce specializovaná péče onkogynekologie – část 2 – Instrumentárium pro laparoskopickou operativu“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 9. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 9. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-033305, ve znění oprav ze dne 23. 10. 2019 a ze dne 25. 10. 2019 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 187-453946, ve znění oprav ze dne 25. 10. 2019 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je podle čl. 3. 1. zadávací dokumentace dodávka instrumentária pro laparoskopickou operativu včetně kontejnerů (dále jen „instrumenty“ či „plnění“).

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je dle čl. 3. 4. zadávací dokumentace 1 054 374 Kč bez DPH.

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, získal z vlastní činnosti pochybnosti o souladu postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky se zákonem, konkrétně s § 89 odst. 5 a 6 zákona.

5.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-04613/2020/512/PHn ze dne 10. 2. 2020, ve kterém Úřad seznámil zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí.

II.             Napadené rozhodnutí

6.             Dne 6. 4. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0069/2020/VZ, č. j. ÚOHS-10459/2020/512/PHn (dále jen „napadené rozhodnutí“).

7.             Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v zadávacím řízení na veřejnou zakázku v rozporu s § 89 odst. 5 a 6 zákona, když zvýhodnil určité dodavatele a výrobky tím, že v příloze „Tabulka s technickými parametry“ zadávací dokumentace a v čl. 5. 6. „NORMY NEBO TECHNICKÉ DOKUMENTY OBSAŽENÉ V ZADÁVACÍ DOKUMENTACI“ zadávací dokumentace stanovil technické podmínky prostřednictvím přímých odkazů na konkrétní výrobky, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, a aniž by stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemohlo být jinak dostatečně přesné nebo srozumitelné.

8.             V důsledku uvedeného pochybení zadavatele ve výroku I Úřad ve výroku II uložil nápravné opatření dle § 263 odst. 3 zákona spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

9.             Výrokem III Úřad uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku a ve výroku IV pak Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč podle § 266 odst. 1 zákona v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávaní veřejných zakázek.

10.         Úřad svůj závěr o pochybení zadavatele odůvodnil zejména tím, že i při zohlednění povahy předmětu veřejné zakázky (dodávky lékařských nástrojů určených pro výkon laparoskopických operací v oblasti onkogynekologie) zadavatel nemohl odůvodnit vymezení technických podmínek prostřednictvím přímých odkazů. Úřad dospěl k závěru, že v této konkrétní věci se nejedná o situaci, kdy by zadavatel nebyl schopen předmět veřejné zakázky popsat pomocí technických podmínek ve smyslu § 89 odst. 1 zákona, tedy pomocí obecných, a přitom dostatečně jasných a srozumitelných charakteristik.

11.         Úřad uvedl, že v nyní posuzované veřejné zakázce zadavatel předmět veřejné zakázky v příloze „Tabulka s technickými parametry“ zadávací dokumentace popsal nejenom prostřednictvím přímých odkazů na určité výrobky, ale taktéž pomocí obecných specifikací. Podmínka pro možnost uvedení přímých odkazů na konkrétní výrobky či dodavatele stanovená v § 89 odst. 5 zákona spočívající v povaze předmětu veřejné zakázky tedy nebyla naplněna. Uvedením odkazů na určité výrobky (lékařské nástroje učené pro výkon laparoskopických operací v oblasti onkogynekologie) konkrétního výrobce (v tomto případě společnost Aesculap Inc. a KARL STORZ SE & Co. KG) zadavatel tyto konkrétní výrobky daných výrobců a jejich dodavatele oproti jiným dle názoru Úřadu zvýhodnil.

12.         Úřad se dále zabýval otázkou, zda stanovení technických podmínek tak, jak je uvedeno v příloze „Tabulka s technickými parametry“ zadávací dokumentace, nemohlo být bez použití přímých odkazů dostatečně přesné nebo srozumitelné, tedy zda skutečně existovala nemožnost dostatečně přesného nebo srozumitelného popisu vlastností předmětu veřejné zakázky způsobem popsaným v § 89 odst. 1 zákona. Úřad dospěl k závěru, že aplikace § 89 odst. 6 zákona v tomto případě nebyla s ohledem na uvedené možná, neboť je zjevné, že zadavatel v příloze „Tabulka s technickými parametry“ zadávací dokumentace možnost konkrétního (obecného) popisu poptávaného plnění veřejné zakázky a této možnosti i přes použití přímých odkazů také využil. Uvedením obecných specifikací u popisu poptávaného plnění veřejné zakázky dle názoru Úřadu zadavatel jasně prokázal, že vlastnosti předmětu veřejné zakázky (technické podmínky) lze popsat dostatečně přesně nebo srozumitelně i popisem bez uvedení přímých odkazů na určité výrobky.

III.           Rozklad zadavatele

13.         Dne 15. 4. 2020 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad zadavatele ze stejného dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 7. 4. 2020. Rozklad byl tedy podán v zákonem stanovené lhůtě.

Námitky rozkladu

14.         Zadavatel se domnívá, že postupoval v souladu se zákonem. Zadavatel uvádí, že řádně vymezil předmět veřejné zakázky natolik určitě a srozumitelně, aby všichni dodavatelé měli k dispozici dostatek relevantních informací pro zpracování své nabídky. Povaha předmětu plnění dle názoru zadavatele neumožňuje ani profesionálům v oboru lékařů a dalších uživatelů pořizovaného předmětu plnění sestavení natolik přesného, určitého a srozumitelného popisu předmětu plnění, aby dodavateli nabízené instrumentárium splňovalo požadavky zadavatele s ohledem na potřeby zadavatele, zaměřené na mnohdy vysoce odborně složité a přesné operační výkony.

15.         Zadavatel má za to, že v rámci zadávacího řízení postupuje v souladu se zákonem, když mj. legitimně využil při stanovení technických podmínek dle § 89 zákona, ustanovení § 89 odst. 5 a 6 zákona. Tato ustanovení dle názoru zadavatele připouští (pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky) definovat technické podmínky i prostřednictvím přímého či nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky.

16.         Zadavatel uvádí, že Úřad nezohlednil řádně a úplně jeho argumentaci včetně odkazů na rozhodovací praxi Úřadu, judikaturu a vyjádření primáře gynekologicko-porodnického oddělení, které zadavatel Úřadu zaslal. Zadavatel má za to, že Úřad zcela pominul uvedené vyjádření primáře gynekologicko-porodnického oddělení, které je dle názoru zadavatele objektivní, pravdivé a dokládá jednoznačně potřeby zadavatele ve vztahu k definici technických podmínek.

17.         Zadavatel se neztotožňuje se závěry Úřadu vyplývajících z bodů 53 a 54 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kdy Úřad uvedl, že ani takový předmět veřejné zakázky nemůže odůvodnit vymezení technických podmínek prostřednictvím přímých odkazů. Zadavatel postrádá u těchto závěrů učiněných Úřadem jakékoli konkrétní zdůvodnění či relevantní obhajobu tohoto svého přesvědčení. Ačkoliv zadavatel své potřeby řádně odůvodnil, včetně konkrétních a objektivních důvodů postupu, Úřad se dle názoru zadavatele omezil na pouhé konstatování určitého přesvědčení, které není žádným způsobem obhájeno.

18.         Domněnky Úřadu uvedené v bodě 56 odůvodnění napadeného rozhodnutí považuje zadavatel za neproveditelné. Dle názoru zadavatele Úřadem navrhovaný způsob řešení instrumentária by zadavateli neposkytnul jistotu, že nabízené a následně dodané instrumentárium bude odpovídat jeho potřebám, neboť popsat vyvážení nebo tvar instrumentária včetně záhybů a úchytu lze pouze do určité míry. Dle názoru zadavatele jediným možným řešením (mimo uvedení katalogových čísel renomovaných světových výrobců a odkazem na jejich výrobky, s jejichž parametry jsou všichni dodavatelé seznámeni) by bylo v rámci zadávacích podmínek předkládat 3D vyobrazení požadovaného instrumentária, a to ještě s podrobným popisem.

19.         Zadavatel má za to, že výjimky dané ustanovením § 89 odst. 5 zákona využil oprávněně, postupoval v souladu se zákonem a ke zvýhodnění určitých výrobců či dodavatelů oproti jiným nedošlo. Uvedení katalogových čísel při nákupu instrumentária je běžnou praxí, která je pro dodavatele jasnou definicí požadavků kupující strany na požadované instrumentárium, pro všechny dodavatele je tento systém přesný, jednotný, se kterým jsou seznámeni a respektují jej.

20.         Závěrem rozkladu se zadavatel vymezuje vůči výroku II napadeného rozhodnutí (zrušení zadávacího řízení) a uvádí, že jeho postup není v rozporu se zákonem (§ 89 odst. 5 a 6 zákona), a že by zadávacími podmínkami zvýhodnil určité dodavatele a výrobky. Svůj postup podle § 89 odst. 5 a 6 zákona považuje zadavatel za objektivně odůvodněný, zadavatel proto nesouhlasí se zrušením zadávacího řízení.

Závěr rozkladu

21.         Zadavatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

22.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

23.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

24.         Úřad rozhodl ve všech výrocích napadeného rozhodnutí správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

K výkladu ustanovení § 89 odst. 5 a 6 zákona a k použití odkazů

25.         Zadavatel namítá, že Úřad provedl nesprávný výklad podmínek přípustnosti použití přímých a nepřímých odkazů na konkrétního výrobce či výrobek upravených v § 89 odst. 5 a 6 zákona.

26.         Dle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

27.         Dle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

28.         Dle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo c) odkazu na štítky.

29.         Dle § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

30.         Dle § 89 odst. 6 zákona odkaz podle § 89 odstavce 5 písm. a) nebo b) zákona může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odstavce 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

31.         Stejný závěr lze dovodit z čl. 42 odst. 4 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, (dále jen („zadávací směrnice“), podle kterého nesmějí technické specifikace odkazovat na obchodní značky atd., „pokud by to mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků.

32.         Z § 89 odst. 5 zákona tedy v souladu s čl. 42 odst. 4 zadávací směrnice v první řadě plyne, že pokud použití odkazu ani potenciálně nemůže vést ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků, je možné ho využít, a to bez splnění dalších podmínek. K tomu uvádím, že se bude jednat o zcela výjimečné a specifické případy, protože v naprosté většině situací odkaz k omezení soutěže o zakázku povede, a proto ho nebude možné připustit, ledaže bude aplikována jedna ze dvou výjimek ze zákazu používání odkazů.

33.         Zákon z jinak striktního zákazu připouští v § 89 odst. 5 a 6 výjimky, kdy lze odkaz použít. Tyto výjimky je třeba vykládat přísně a v případě, že zadavatel odkaz v zadávací dokumentaci použije, musí být schopen s ohledem na zásadu transparentnosti tento postup odůvodnit a doložit. Odkaz na konkrétní výrobek nebo dodavatele smí zadavatel použít, pokud to odůvodňuje předmět plnění (srov. § 89 odst. 5 zákona), nebo pokud nelze předmět plnění jinak stanovit dostatečně jasně a přesně. V takovém případě ale musí zadavatel umožnit rovnocenné plnění (srov. § 89 odst. 6 zákona). K této problematice se předseda Úřadu již vyjádřil např. v rozhodnutích č. j. ÚOHS-R0187/2017/VZ-01526/2018/322/AHo ze dne 17. 1. 2018, a č. j. ÚOHS-R0153/2018/VZ-32251/2018/323/PBl ze dne 6. 11. 2018.

34.         Stejná interpretace vyplývá rovněž z důvodové zprávy k zákonu, podle které „zadavatel může odkaz (přímý i nepřímý) použít v případě, že:

- je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky nebo

- stanovení technických podmínek jinak nemůže být dostatečně přesné a srozumitelné a zadavatel zároveň výslovně umožní použití rovnocenných řešení; připuštění rovnocenných řešení však nemůže být v zadávací dokumentaci uvedeno paušálně pro celé zadávací podmínky či jejich části, ale musí být výslovně uvedeno u každého jednotlivého odkazu, zákon ale nevyžaduje konkrétní formulaci tohoto připuštění“.

35.         První výjimka je uvedena přímo v § 89 odst. 5 zákona, dle něhož může zadavatel použít odkaz, kterým zvýhodní nebo znevýhodní určité dodavatele nebo výrobky, je-li to „odůvodněno předmětem veřejné zakázky“. Jedná se např. o případy, kdy zadavatel prostřednictvím odkazu specifikuje své stávající vybavení, se kterým má být předmět veřejné zakázky kompatibilní. V takových situacích dostanou dodavatelé ucházející se o veřejnou zakázku potřebné informace o relevantních věcech používaných zadavatelem, které je nutné zohlednit při tvorbě nabídky. Ani odkaz na výrobky používané zadavatelem však nelze použít kdykoliv, ale jen pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

36.         Výjimka dle § 89 odst. 5 zákona dále dopadá na případy, kdy zadavatel odkáže na určitý výrobek atp., jehož pořízení má být teprve součástí předmětu smlouvy na plnění veřejné zakázky. Zadavatel tedy může - pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky - stanovit, že dodavatelé jsou povinni dodat přesně ten výrobek atp., na který je v technických podmínkách odkázáno. Vzhledem k povinnosti zadavatelů dodržovat zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace uvedené v § 6 odst. 2 a § 36 odst. 1 zákona se bude jednat o naprosto výjimečné situace, kdy bude použití odkazu odůvodněno zvláštností či specifiky předmětné veřejné zakázky.

37.         Druhá výjimka ze zákazu používání odkazů, které omezují hospodářskou soutěž, je uvedena v § 89 odst. 6 zákona, podle něhož může zadavatel odkaz použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné.

38.         Pokud lze předmět veřejné zakázky vymezit dostatečně přesně a srozumitelně pouze prostřednictvím technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona, a zadavatel přesto v zadávacích podmínkách odkaz uvede, není pak relevantní, že u každého takového odkazu připustí možnost nabídnout rovnocenné řešení. Porušení zákona se totiž zadavatel dopustí již tím, že ačkoliv to předmět veřejné zakázky umožňoval, nevymezil jej pouze prostřednictvím technických podmínek ve smyslu 89 odst. 1 zákona, nýbrž za účelem jeho specifikace současně použil odkaz dle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona. K tomu se vyjádřil např. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 30/2010-53 ze dne 4. 8. 2011, když uvedl, že „[u]možnění jiného alternativního řešení totiž nehojí konkrétní odkazy (které nelze zadavatelem používat kdykoli za předpokladu, že je umožněno k nim alternativní řešení), nýbrž je prostředkem, který má negativní důsledky takových konkrétních odkazů eliminovat v případě, kdy použití konkrétních odkazů bylo nutné. Teprve pokud by byla prokázána nezbytnost konkrétních odkazů s ohledem na potřebu zadavatelem poptávané plnění podrobně a přesně specifikovat, bylo by zapotřebí řešit otázku, zda žalobce při jejich nezbytném použití splnil povinnost výslovně umožnit i jiné alternativy řešení“.

39.         Obecně tedy shrnuji, že zadavatel může v zadávací dokumentaci v rámci stanovení technických podmínek uvést odkaz podle § 89 zákona, pokud tím neomezí soutěž o zakázku. Jde-li však o odkaz, kterým zvýhodní nebo znevýhodní určité dodavatele nebo výrobky, pak může odkaz uvést pouze ve dvou výjimečných případech:

a) je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky (§ 89 odst. 5 zákona), anebo

b) pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu (tedy nikoliv paušálně) zadavatel připustí možnost nabídnout rovnocenné řešení (§ 89 odst. 6 zákona).

40.         Uvedené výjimky ze zákazu používání odkazů je třeba vykládat restriktivně, a v případě, že zadavatel v zadávací dokumentaci odkaz použije, musí být schopen tento postup odůvodnit a doložit (srov. bod 14 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 10. 3. 1987 ve věci C-199/85, Komise vs. Itálie; nebo bod 13 rozsudku téhož soudu ze dne 28. 3. 1996, ve věci C-318/94, Komise vs. Německo).

Ke stanovení zadávacích podmínek

41.         Úřad v bodě 40 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně uvedl, že zadavatelé jsou povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby nedošlo ke zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů nebo naopak k eliminaci těch dodavatelů, kteří jsou objektivně schopni předmět veřejné zakázky úspěšně realizovat. Zadavatelé jsou povinni vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu předmětu veřejné zakázky a technických podmínek, aby neodkazovali na určité identifikační znaky jiných dodavatelů. K tomu dodávám, že rovněž technické podmínky vymezené nedůvodně přísně či příliš konkrétně mohou vést k neoprávněnému zvýhodnění určitého dodavatele, nebo vyloučení dodavatelů, a tím k nedůvodnému omezení hospodářské soutěže.

42.         Jak již bylo uvedeno v bodě 33 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zákon z tohoto jinak striktního zákazu připouští v § 89 odst. 5 a 6 výjimky, kdy lze odkaz použít. Tyto výjimky je třeba vykládat restriktivně (velmi přísně), a v případě, že zadavatel odkaz v zadávací dokumentaci použije, musí být schopen s ohledem na zásadu transparentnosti tento postup odůvodnit a doložit, což je podpořeno i rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010, ve kterém soud konstatoval, že „[p]rávě proto je zadavatel povinen stanovit předmět plnění veřejné zakázky pomocí obecných specifikací např. technické specifikace jako je výkon a jeho parametry, charakter výrobku či funkce. K technické specifikaci prostřednictvím stanovení a provázání předmětu veřejné zakázky s určitým výrobcem či výrobkem, což je obecně velkým problémem zadávání veřejných zakázek, lze tedy připustit pouze a výhradně při splnění určitých striktně vymezených podmínek spočívajících ve zvláštnosti předmětu veřejné zakázky a v tom, že jeho popis stanovený obecnými technickými podmínkami plnění by nebyl přesný a srozumitelný. Pouze za těchto podmínek zadavatel může v zadávací dokumentaci odkázat na určitý konkrétní typ výrobku nebo značky např. pro bližší určení standardu jakosti či dalších vlastností výrobků.[2]

43.         V posuzované věci Úřad přezkoumal předmět veřejné zakázky (dodávka lékařských instrumentů/nástrojů určených pro výkon laparoskopických operací v oblasti onkogynekologie) a dospěl k závěru, že i přes to, že se jedná o dodávku specializovaného instrumentária poptávaného s ohledem na potřeby samotných lékařů, tak v souladu se zákonem nelze přímé odkazy k vymezení technických podmínek použít, neboť se dle názoru Úřadu nejedná o situaci, kdy by zadavatel nebyl schopen předmět veřejné zakázky popsat pomocí technických podmínek ve smyslu § 89 odst. 1 zákona, tedy pomocí obecných a přitom dostatečně jasných a srozumitelných charakteristik.

44.         Jinými slovy Úřad dospěl k závěru, že se v nyní posuzované věci nejedná o situaci, kdy by zadavatel nebyl schopen předmět veřejné zakázky popsat pomocí technických podmínek ve smyslu § 89 odst. 1 zákona, tedy pomocí obecných a přitom dostatečně jasných a srozumitelných charakteristik.

45.         Jak vyplývá z přílohy zadávací dokumentace „TABULKA S TECHNICKÝMI PARAMETRY“ jednotlivé položky opatřené odkazem bylo možné charakterizovat i obecně (obecným popisem) ve smyslu § 89 odst. 1 zákona a zadavatel tak ostatně učinil, k tomu viz např. bod 47 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jak již bylo uvedeno výše, pokud lze předmět veřejné zakázky popsat obecně bez uvedení odkazu, pak je užití odkazu v rozporu se zákonem.

46.         Předseda Úřadu při posouzení tohoto případu vycházel též z veřejně dostupných katalogů pro laparoskopické nástroje od výrobců Aesculap Inc. a KARL STORZ SE & Co. KG. Při zohlednění technických informací, kterými jsou popsány jednotlivé nástroje, uvedených v těchto katalozích předseda Úřadu dospěl k závěru, že obecný popis nástrojů možný je a jednotlivé nástroje lze od sebe odlišit vlastnostmi jako např. délka nástroje, průměr nástroje, izolace nástroje, materiál nástroje, materiál čelistí. Většina laparoskopických nástrojů je modulárních, takže lze zohlednit i např. délku, tvar, materiál, či směr natočení čelistí těchto nástrojů (doleva, doprava) nebo typ čelistí „duck“ „dolphin“ atp. U rukojetí pro nástroje lze vycházet z popisu a rozlišit je např. materiálem rukojeti, rukojeť s aretací či bez, se zámkem atp. Pokud by obecný popis nebyl dostačující, je jistě možné u některých nástrojů zvolit možnost zobrazení na 2D výkresu či vyhotovit jiné vhodné zobrazovací metody dle uvážení zadavatele (k tomu viz bod 66 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

47.         S ohledem na shora uvedené lze konstatovat, že dodávka lékařských instrumentů/nástrojů určených pro výkon laparoskopických operací v oblasti onkogynekologie je zcela jistě více specifický předmět veřejné zakázky, než např. dodávka stavebního materiálu, to ovšem neznamená, že lze technicky náročnějším předmětem veřejné zakázky odůvodnit použití výjimek pro použití odkazů a „zjednodušit si práci“ přidáním přímých odkazů do katalogů některých výrobců.

48.         Předseda Úřadu na tomto místě doplňuje, že si je vědom skutečnosti, že popis z větší části specializovaných lékařských nástrojů je pro zadavatele časově náročnější, než užití odkazu (uvedení katalogového čísla konkrétního produktu) do katalogu výrobce, avšak není dán důvod pro aplikaci jakékoli výjimky pouze z důvodu větší složitosti popisu předmětu plnění. Zákon zcela jasně popisuje situace, kdy lze odkazu (ať už přímého či nepřímého) použít. Pokud nejsou naplněny zákonné podmínky pro použití odkazu, pak se z logiky věci jedná o užití odkazu v rozporu se zákonem.

49.         Zadavatel uvedl, že: „Jedině za využití referenčních kódů nástrojů zadavatel vymezil zadávací dokumentaci natolik určitě a srozumitelně, aby všichni dodavatelé měli k dispozici dostatek relevantních informací pro sestavení své nabídky.“

50.         Předseda Úřadu se s tímto názorem neztotožňuje. Sám zadavatel v bodě 9 podaného rozkladu si na různých místech protiřečí, když uvádí, že pokud by sledoval „návod“ k popisu nástrojů, tak jak jej Úřad nastínil, tak by „dosáhnul totožného výsledku popisu předmětu plnění. Pouze by jiným způsobem opsal zcela konkrétní referenční výrobek.“ Zároveň zadavatel v citovaném bodě 9 rozkladu uvádí, že „Úřadem doporučený popis je reálně neproveditelný, nelze jej aplikovat na pořizované prvky instrumentária, jakožto specializovaného předmětu“, a zároveň uvádí, že „nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby výjimky dané zákonem v tomto řádně a odborně odůvodněném případě, nevyužil.“ Samotná úvaha zadavatele, že „skutečně využil nejúčelnějšího vymezení technických podmínek, kterým nezvýhodnil konkrétní dodavatele“ je chybná, neboť zadavatel právě zvýhodnil laparoskopické nástroje od výrobců Aesculap Inc. a KARL STORZ SE & Co. KG, resp. jejich dodavatele. K citovanému názoru zadavatele (viz bod 49 odůvodnění tohoto rozhodnutí) lze doplnit, že zákon neumožňuje užití odkazu v nyní posuzovaném případě, resp. s ohledem na předmět veřejné zakázky a i obecný popis nástrojů, který zadavatel učinil. V případě nejistoty dodavatelů z důvodu pouhého obecného popisu nástrojů je možné, že bude zadavatel dotázán v rámci žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace nebo bude muset přistoupit k žádostem o vysvětlení nabídky, ale ani tyto administrativní nepříjemnosti nemohou být důvodem pro nerespektování zákona (ve vztahu k povolenému užití odkazů). Je to zadavatel, kdo nese odpovědnost za dostatečný popis předmětu plnění. A nesmí obcházet zákon protože je obecný popis náročnější než odkaz na konkrétní výrobek.

51.         Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení ani uvedení katalogových čísel neznamená bezproblémové podání nabídek, když nabídka dodavatele, která byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, obsahovala z pohledu zadavatele celkem 13 nejasností (týkajících se lékařských nástrojů), na které se zadavatel doptal a požádal dodavatele o vysvětlení nabídky.

52.         Lze obecně konstatovat, že pokud poptávané zboží (v tomto případě mj. specializované chirurgické nástroje) lze popsat, tak odkazy nelze použít. Zadavatel tyto poptávané nástroje sám popsal, takže sám svým postupem si popřel nezbytnost pro využití odkazů na základě znění § 89 odst. 5 a 6 zákona. Pokud předmět veřejné zakázky (předmět plnění) lze popsat, pak odkazů nelze použít. Není sporu o tom, že se jedná o přísné ustanovení, které může zadavatele do jisté míry omezovat a klást na něj vyšší nároky časové a tedy i finanční, ale zákonodárce sledoval tímto ustanovením snahu zamezit bezdůvodné zvýhodňování některých dodavatelů, a zároveň tedy omezit i bezdůvodné znevýhodňování ostatních dodavatelů. „Uvedený zákaz je projevem zásady zákazu diskriminace a snahy o co nejširší soutěž mezi dodavateli.Tento zákaz zároveň nepředstavuje žádnou novinku, neboť se objevuje v předešlé právní úpravě.“ (MACEK, I., DERKOVÁ, R., BARTOŇ, D., KOŠŤÁL, K., MAREČKOVÁ, E., ZATLOUKAL, P. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Praktický komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2017, s. 359).

53.         Skutečnost, že dané ustanovení může zadavatelům v praxi zkomplikovat zadávací řízení, a že může být některý z potenciálních dodavatelů velmi snadno diskriminován, zmiňuje i odborná literatura: „Postup, kdy zadavatel uvede v zadávací dokumentaci výše uvedený přímý či nepřímý odkaz, a to bez naplnění zákonných důvodů pro jejich použití (viz dále), je přitom jedním z velmi častých pochybení v zadávacích řízeních. Jestliže totiž zadavatel uvede v zadávací dokumentaci konkrétní odkaz, ačkoliv pro takový postup nejsou splněny zákonné podmínky, jelikož je schopen stanovit parametry obecnějším popisem než odkazem, většina dodavatelů v praxi nabídne stejné výrobky nebo služby, které zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu, ačkoliv na trhu existují jiná srovnatelná řešení, a to jen z důvodu, aby vyhověli požadavkům zadavatele a nedošlo případně ke sporu, zda jiná obdobná řešení nabídnutá některými z dodavatelů skutečně vyhovují požadavkům zadavatele.“ (Podešva, V., Sommer, L., Votrubec, J., Flaškár, M., Harnach, J., Měkota, J., Janoušek, M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, s. 392). Uvedená situace dokonce v této veřejné zakázce nastala, neboť jak vyplývá z dalších podaných nabídek (které se umístily na druhém a třetím místě) oba tito dodavatelé nabídli předmět plnění výhradně od výrobců Aesculap Inc. a KARL STORZ SE & Co. KG [tedy obou výrobců, na jejichž katalogy (výrobky) se zadavatel přímo odkazuje].

54.         Předseda Úřadu je též přesvědčen o tom, že při účasti odborně způsobilých dodavatelů, kteří takové nástroje dodávají i několikrát ročně vícero nemocnicím na území ČR (a pravděpodobně i v zahraničí) nemůže obecný popis vzbudit v těchto dodavatelích větší nejasnosti. Nadto zákon obecně umožňuje všem dodavatelům zeptat se v případě nejasnosti zadávací dokumentace zadavatele přímo, zdali by např. nástroj „X“ o určitých parametrech splnil zadavatelovy představy či nikoli.

55.         V nyní posuzované věci se zadavatel domáhá obecně možnosti použít přímé odkazy na konkrétní výrobky, a to u všech nástrojů, které poptává, aniž by jakkoli skutečně prokázal, že je (a v takto širokém spektru) nelze obecně popsat tak, aby to bylo pro pochopení dodavatelů dostatečné. V tomto smyslu tedy zadavatel neprokázal oprávněnost svého postupu, byť k jednomu konkrétnímu výrobku. Existují samozřejmě i vysoce specializované nástroje, které se skládají z několika unikátních součástí a je možné si je nechat poskládat „na míru“ nebo existují nástroje, které vyžadují jejich přesnou konfiguraci před jejich samotnou výrobou či kompletací, u těchto zmíněných nástrojů „na míru“ by šlo jistě uvažovat o použití přímého odkazu. Nicméně v nyní posuzované veřejné zakázce zadavatel poptává i „obyčejné nástroje a výrobky“ jako např. sterilizační kontejnery, plastové kontejnery, redukce a různá těsnění a přitom i u těchto jednoduchých nástrojů/příslušenství k nástrojům zadavatel používá přímé odkazy na katalogy dvou konkrétních výrobců.

56.         Skutková zjištění, která Úřad učinil, i jejich posouzení považuji za správné. Pokud jde o přípustnost použitých odkazů, nelze ji pod výjimku uvedenou v § 89 odst. 5 podřadit. Jak již bylo řečeno, položky uvedené v příloze zadávací dokumentace „TABULKA S TECHNICKÝMI PARAMETRY“ mohly být (a byly) specifikovány kromě odkazů i obecným popisem naplňujícím dikci ustanovení § 89 odst. 1 zákona. Brání-li se pak zadavatel v rozkladu tím, že „v souladu s ustanovením § 89 odst. 6 zákona připustil možnost nabídnout jiné rovnocenné řešení“, nelze ani tuto obranu zadavatele při posouzení věci zohlednit.

57.         Jak vyplývá ze systematiky § 89 zákona, až pokud lze odkaz použitý v zadávací dokumentaci podřadit pod výjimku ve smyslu § 89 odst. 6 zákona, platí, že je zadavatel povinen uvést možnost nabídnout rovnocenné řešení. V posuzovaném případě však zadavatel použil odkazy v rozporu s  § 89 odst. 1 zákona, aniž by byly naplněny hypotézy použití výjimek dle § 89 odst. 5 či 6 zákona. Za těchto okolností již není rozhodné, zda zadavatel variantní řešení připustil, či nikoliv. Nadto předseda Úřadu na tomto místě obiter dictum doplňuje, že zadavatel variantní řešení připustil paušálně, což zákon neumožňuje. Zákon zcela jasně stanovuje, že variantní řešení musí být připuštěno pro každý odkaz zvlášť, nestačí jej deklarovat souhrnně pro všechny položky předmětu plnění veřejné zakázky (viz § 89 odst. 6 in fine zákona), což je rozdíl oproti předchozí právní úpravě veřejných zakázek podle ZVZ. Jak uvádí i odborná literatura: „Oproti předchozí právní úpravě, která obdobnou výjimku obsahovala taktéž, nepostačí, aby zadavatel možnost dodavatelů nabízet rovnocenná řešení uvedl v zadávací dokumentaci souhrnně pro všechny použité odkazy. Komentovaný odstavec požaduje, aby tuto možnost zadavatel uvedl vždy u konkrétního použitého odkazu.“ (MACEK, I., DERKOVÁ, R., BARTOŇ, D., KOŠŤÁL, K., MAREČKOVÁ, E., ZATLOUKAL, P. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Praktický komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2017, s. 360).

58.         Na základě výše uvedeného předseda Úřadu konstatuje, že použití přímých odkazů v technických podmínkách nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, a že stanovení technických podmínek bez použití přímých odkazů je dostatečně přesné a srozumitelné. Zákonem uvedené podmínky stanovené v § 89 odst. 5 a 6 zákona pro použití odkazů nebyly naplněny, neboť uvedením odkazů na určité výrobky, tedy lékařské instrumenty/nástroje určené pro výkon laparoskopických operací v oblasti onkogynekologie dvou konkrétních výrobců, zadavatel tyto konkrétní výrobce (jejich výrobky a jejich dodavatele) oproti jiným zvýhodnil. Bylo též prokázáno, že stanovení technických podmínek mohlo být bez použití přímých odkazů dostatečně přesné a srozumitelné způsobem popsaným v § 89 odst. 1 zákona.

K ostatním rozkladovým námitkám

59.         Zadavatel v rozkladu uvedl, že Úřad nezohlednil řádně a úplně jeho argumentaci včetně odkazů na rozhodovací praxi Úřadu, judikaturu a vyjádření primáře gynekologicko-porodnického oddělení, které zadavatel Úřadu zaslal. Zadavatel má za to, že Úřad zcela pominul uvedené vyjádření primáře gynekologicko-porodnického oddělení, které je dle názoru zadavatele objektivní, pravdivé a dokládá jednoznačně potřeby zadavatele ve vztahu k definici technických podmínek.

60.         S tímto tvrzením zadavatele se předseda Úřadu neztotožňuje, neboť Úřad k danému vyjádření přistoupil jako k důkaznímu prostředku, který provedl a vyhodnotil. Skutečnost, že předložené vyjádření primáře gynekologicko-porodnického oddělení nepovažoval Úřad pro posouzení věci za stěžejní, sama o sobě nemůže zapříčinit např. nedostatečné zjištění skutkového stavu. Citované vyjádření Úřad jako důkaz provedl a vyjádřil se k němu v bodech 53 – 55 odůvodnění napadeného rozhodnutí. I při zohlednění tohoto vyjádření dospěl Úřad ke stejnému závěru, že ani důvody pro použití odkazů uvedené ve vyjádření primáře gynekologicko-porodnického oddělení nemohou v nyní posuzované věci nic změnit na tom, že zadavatel nemohl v souladu se zákonem tyto odkazy použít (viz předchozí část tohoto rozhodnutí).

61.         Zadavatel dále namítal, že se neztotožňuje se závěry Úřadu vyplývajících z bodů 53 a 54 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kdy Úřad uvedl, že ani takový předmět veřejné zakázky nemůže odůvodnit vymezení technických podmínek prostřednictvím přímých odkazů. Zadavatel postrádá u těchto závěrů učiněných Úřadem jakékoli konkrétní zdůvodnění či relevantní obhajobu tohoto svého přesvědčení. Ačkoliv zadavatel své potřeby řádně odůvodnil, včetně konkrétních a objektivních důvodů postupu, Úřad se dle názoru zadavatele omezil na pouhé konstatování určitého přesvědčení, které není žádným způsobem obhájeno.

62.         Předseda Úřadu konstatuje, že si zadavatel protiřečí, neboť v bodě 8 svého rozkladu uvedl, že u závěrů učiněných Úřadem v bodě 53 a 54 odůvodnění napadeného rozhodnutí postrádá jakékoliv konkrétní odůvodnění, zdůvodnění či relevantní obhajobu tohoto svého přesvědčení. Nicméně v bodě 11 svého rozkladu zadavatel odůvodnění provedené Úřadem v bodech 55 a 56 odůvodnění napadeného rozhodnutí rozporuje, resp. se s ním zásadně neztotožňuje. Právě v bodech 55 a 56 napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil své závěry učiněné v bodech 53 a 54 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Závěry Úřadu jsou tedy řádně odůvodněné a body 51 – 57 odůvodnění napadeného rozhodnutí ve vzájemné souvislosti jasně a zřetelně zachycují důvody, na základě kterých Úřad odůvodnil svoje napadené rozhodnutí. Předseda Úřadu se tedy neztotožňuje s námitkou zadavatele, že by Úřad své závěry řádně neodůvodnil.

63.         Dále zadavatel rozporoval názor Úřadu uvedený v bodě 56 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad nastínil, jakých obecných charakteristik a postupů může zadavatel při popisu nástrojů použít. Zadavatel tento „návod“ považuje za domněnky, které jsou reálně neproveditelné. Dle názoru zadavatele Úřadem navrhovaný způsob řešení instrumentária by zadavateli neposkytnul jistotu, že nabízené a následně dodané instrumentárium bude odpovídat jeho potřebám, neboť popsat vyvážení nebo tvar instrumentária včetně záhybů a úchytu lze pouze do určité míry. Dle názoru zadavatele jediným možným řešením (mimo uvedení katalogových čísel renomovaných světových výrobců a odkazem na jejich výrobky, s jejichž parametry jsou všichni dodavatelé seznámeni) by bylo v rámci zadávacích podmínek předkládat 3D vyobrazení požadovaného instrumentária, a to ještě s podrobným popisem, což zadavatel považuje v současné době za nereálné.

64.         Jak již bylo uvedeno výše, při účasti odborně způsobilých dodavatelů, kteří takové nástroje dodávají i několikrát ročně vícero nemocnicím na území ČR (a pravděpodobně i v zahraničí) nemůže obecný popis vzbudit v těchto dodavatelích větší nejasnosti ohledně předmětu plnění. Pokud nějaké nejasnosti vzniknou, zákon dává zadavatelům i dodavatelům možnost využít nástrojů, které umožní tyto nejasnosti efektivně vyřešit. Předseda Úřadu opětovně uvádí, že si je vědom skutečnosti, že popis z větší části specializovaných lékařských nástrojů je pro zadavatele časově náročnější, než užití odkazu (uvedení katalogového čísla konkrétního produktu) z katalogu výrobce, ale současné znění § 89 odst. 5 a 6 zákona, jehož výklad je proveden výše neumožňuje v nyní posuzované věci zadavateli užít odkazů. Zákon platí pro všechny zadavatele stejně a není možné takovým způsobem zákon ohýbat a svým způsobem tedy i obcházet. Nadto zadavatel byl schopen obecný popis u nástrojů (poptávaného předmětu plnění) uvést.

65.         Současně zadavatel v nyní posuzované věci odkázal na dva výrobce, nešlo tedy o to, že by požadované instrumentárium bylo natolik unikátní, že by bylo dodáváno pouze jedním výrobcem. Zadavatel ani neargumentoval např. tak, že by tyto výrobky měly zvláštní vlastnosti, jež jiné výrobky nemají, což by samo o sobě nepostačovalo jako důvod pro použití výjimky, a zároveň to poukazuje na to, že zadavatel neuvedl žádný konkrétní zákonný důvod, proč použít přímé odkazy na dva konkrétní výrobce. Jediným důvodem tak i nadále zůstává snaha zadavatele si použitím odkazů na dva konkrétní výrobce ulehčit popis předmětu plnění veřejné zakázky.

66.         K názoru zadavatele, že by musel (bez uvedení katalogových čísel renomovaných světových výrobců a odkazem na jejich výrobky, s jejichž parametry jsou všichni dodavatelé seznámeni) v rámci zadávacích podmínek předkládat 3D vyobrazení požadovaného instrumentária, a to ještě s podrobným popisem předseda Úřadu uvádí, že to nelze u některých nástrojů vyloučit. Nicméně otázka, jak moc detailně zadavatel požadované nástroje popíše je zcela na jeho uvážení. Pokud tedy např. zadavatel nazná, že u některých nástrojů je potřeba kromě obecného popisu vyhotovit např. 2D výkres z různých pohledů (např. půdorys, bokorys, pohled zespoda nebo pohled v řezu) nebo i jiné způsoby grafického znázornění, pak bude nejlepším řešením tyto grafické znázornění vyhotovit. Detailnější popis může dát samozřejmě zadavateli větší šanci na to, že dodavatelé pochopí, co přesně zadavatel potřebuje a hned na první pokus zadavatel dostane, to co požaduje, ale nemusí to být pravidlem, neboť chyba u dodavatele se může stát velmi snadno bez ohledu na to, jak detailně a jakými způsoby se zadavatel rozhodne předmět plnění popsat.

Obecně k přezkoumání napadeného rozhodnutí

67.         Podle § 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, že se zadavatel dopustil porušení zákona a že jsou tak dány důvody pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. Úřad rovněž uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití, pročež výsledné napadené rozhodnutí mám za srozumitelné, vnitřně bezrozporné a přezkoumatelné. Uzavírám, že jsem v dotčeném případě nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost rozhodnutí. Napadené rozhodnutí je tedy zákonné a věcně správné.

VI.          Závěr

68.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí.

69.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

 

 

 

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

Krajská nemocnice T. Bati, a.s., Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení, v daném případě ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 273 zákona.

[2] Ačkoliv citovaný rozsudek vychází z právní úpravy zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), jeho závěry lze vztáhnout i na postup podle zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz