číslo jednací: S0370/2019/VZ-34233/2019/512/ŠMr

Instance I.
Věc Měřič adheze - nákup
Účastníci
  1. Česká republika - Ministerstvo obrany
  2. OWT, s.r.o.
  3. Glomex MS, s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2019
Datum nabytí právní moci 9. 3. 2020
Související rozhodnutí S0370/2019/VZ-34233/2019/512/ŠMr
07760/2020/321/HBa
Dokumenty file icon dokument ke stažení 579 KB

Č. j.: ÚOHS-S0370/2019/VZ-34233/2019/512/ŠMr

 

Brno: 11. prosince 2019

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 7. 10. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Česká republika - Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha - Hradčany,
  • navrhovatel – OWT, s.r.o., IČO 36853909, se sídlem Bosákova 7/3783, 851 04 Bratislava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 9. 2019 Mazel a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 08164258, se sídlem Belgická 276/20, 120 00 Praha - Vinohrady,
  • vybraný dodavatel – Glomex MS, s.r.o., IČO 28426525, se sídlem Pomněnková 1256/61, 106 00 Praha - Záběhlice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 28. 12. 2017 Mgr. Vítem Hrnčiříkem, Ph.D., LL.M., ev. č. ČAK 13256, se sídlem Škrobárova 2002/40, 101 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Měřič adheze - nákup“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 7. 6. 2019 a uveřejněno tamtéž dne 10. 6. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-019256 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 7. 6. 2019 a uveřejněno tamtéž dne 10. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 110-268008,

rozhodl takto:

 

 

Návrh navrhovatele – OWT, s.r.o., IČO 36853909, se sídlem Bosákova 7/3783, 851 04 Bratislava – ze dne 7. 10. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika - Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha - Hradčany – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Měřič adheze - nákup“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 7. 6. 2019 a uveřejněno tamtéž dne 10. 6. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-019256 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 7. 6. 2019 a uveřejněno tamtéž dne 10. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 110-268008, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika - Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha - Hradčany (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Měřič adheze - nákup“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 7. 6. 2019 a uveřejněno tamtéž dne 10. 6. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-019256 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 7. 6. 2019 a uveřejněno tamtéž dne 10. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 110-268008 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky podle bodu 1. „Zadávací dokumentace k nadlimitní veřejné zakázce »Měřič adheze – nákup«“ ze dne 7. 6. 2019 (dále jen „zadávací dokumentace“) je dodávka 4 kusů měřičů adheze s příslušenstvím.

3.             Dle dokumentu „Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky“ ze dne 7. 6. 2019, který je součástí dokumentace o zadávacím řízení, činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 16 198 347,11 Kč bez DPH.

4.             V bodu 12. zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 9. 7. 2019 do 10:00 hodin.

5.             Z výpisu z elektronického nástroje, konkrétně z „Přehledu podaných nabídek - Veřejná_zakázka: 611222872“, vyplývá, že zadavatel obdržel dne 8. 7. 2019 nabídky od dvou dodavatelů, a to navrhovatele – OWT, s.r.o., IČO 36853909, se sídlem Bosákova 7/3783, 851 04 Bratislava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 9. 2019 Mazel a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 08164258, se sídlem Belgická 276/20, 120 00 Praha - Vinohrady (dále „navrhovatel“ nebo též „stěžovatel“) a vybraného dodavatele – Glomex MS, s.r.o., IČO 28426525, se sídlem Pomněnková 1256/61, 106 00 Praha - Záběhlice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 28. 12. 2017 Mgr. Vítem Hrnčiříkem, Ph.D., LL.M., ev. č. ČAK 13256, se sídlem Škrobárova 2002/40, 101 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“).

6.             Ze „Zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 28. 8. 2019 (dále jen „zpráva ze dne 28. 8. 2019 o hodnocení nabídek“) vyplývá, že jako nejvýhodnější nabídka byla hodnocena nabídka vybraného dodavatele a druhá v pořadí se umístila nabídka navrhovatele. Zpráva ze dne 28. 8. 2019 o hodnocení nabídek je nedílnou součástí „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 28. 8. 2019 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“), které bylo navrhovateli doručeno dne 29. 8. 2019.

7.             Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavateli byly dne 12. 9. 2019 doručeny „Námitky proti postupu České republiky - Ministerstva obrany při zadávání veřejné zakázky s názvem »Měřič adheze - nákup« v otevřeném řízení na základě Oznámení o zahájení zadávacího řízení ze dne 10. 6. 2019“ z téhož dne (dále jen „námitky“) podané navrhovatelem.

8.             Námitky zadavatel Rozhodnutím č. j. MO 271136/2019-1216 ze dne 26. 9. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo stěžovateli doručeno téhož dne, odmítl.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 7. 10. 2019 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) „Návrh na přezkum úkonů zadavatele České republiky – Ministerstva obrany při zadávání veřejné zakázky s názvem »Měřič adheze - nákup« spojený s návrhem na nařízení předběžného opatření ve smyslu ust. § 61 odst. 1 správního řádu“ ze dne 7. 10. 2019 (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu taktéž dne 7. 10. 2019.

Obsah návrhu ze dne 7. 10. 2019

10.         Návrh navrhovatele směřuje proti výběru dodavatele a proti rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel v návrhu nejprve opakuje skutečnosti již uvedené v námitkách, dále uvádí argumentaci uvedenou zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, následně reaguje na obsah rozhodnutí o námitkách a namítá vady rozhodnutí o námitkách.

11.         Navrhovatel v části II. návrhu konstatuje, že považuje postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky a v rámci rozhodnutí o námitkách za nezákonný, neboť zadavatel:

o      údajně nesplnil svou povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v jím podaných námitkách (porušení § 245 odst. 1 zákona);

  • údajně nesplnil povinnost posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) a údajně nevyzval vybraného dodavatele k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení MNNC v situaci, kdy z okolností popsaných navrhovatelem v námitkách vyplývá závěr o přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele (porušení § 113 zákona) a současně údajně porušil zásadu transparentnosti podle § 6 zákona tím, že se v oznámení o výběru dodavatele nijak nevypořádal s otázkou posouzení MNNC vybraného dodavatele,
  • údajně nevyužil postup podle § 46 odst. 1 zákona v situaci, kdy nabídka podaná vybraným dodavatelem údajně vzbuzovala pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele předmět plnění v budoucnosti řádně plnit, čímž údajně porušil zásady transparentnosti a rovnosti zakotvené v § 6 zákona.

12.         V části III. návrhu se navrhovatel vyjadřuje k údajnému porušení povinnosti zadavatele při vypořádání skutečností uvedených v námitkách a údajnému porušení § 245 odst. 1 zákona. Navrhovatel předně připomíná svou argumentaci uvedenou v části II. bod 10. námitek, na níž stavěl svou argumentaci o nesprávnosti postupu zadavatele s ohledem na jeho povinnosti podle § 113 zákona, a konstatuje, že „(z)adavatel však v rozporu se zákonem předmětné skutečnosti a argumentaci Navrhovatele v rámci Rozhodnutí o námitkách nijak nezohlednil a k této se nijak nevyjádřil.Ohledně splnění povinnosti dle ust. § 113 odst. 1 ZZVZ pouze obecně odkázal na neveřejný dokument s názvem »Protokol o jednání komise zadavatele ze dne 15. 7. 2019« a neurčitě uvedl, že přezkoumání přítomnosti MNNC Zadavatel provedl. Navrhovateli však neposkytl žádnou možnost pro přezkoumání tohoto obecného tvrzení, když předmětný dokument k Rozhodnutí o námitkách nepřiložil.“ Navrhovatel má za to, že zadavatel nijak nereflektoval jím uvedené konkrétní a relevantní důvody, na jejichž základě lze mít pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele za nabídnutou cenu poskytnout předmětné plnění a nabídku v případě uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky plnit. Navrhovatel též namítá, že se „(z)adavatel však s uvedenými námitkami vypořádal pouze obecným tvrzením, že nabídkovou cenu přezkoumal a k závěru o přítomnosti MNNC nedospěl.“ Argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, v níž zadavatel poukazuje „na možné porovnání nabídkové ceny Vybraného dodavatele s jeho dříve podanou nabídkovou cenou do předchozích (zrušených) zadávacích řízení, (…), s tím, že tyto informace považoval za dostatečný podklad pro posouzení MNNC“, navrhovatel odmítá jako nezákonnou a současně uvádí, že tato argumentace „nijak (tím spíše ne podrobně a srozumitelně)“ nevypořádává jeho argumentaci uvedenou v části II. bod 10. námitek, neboť zadavatelem uvedená argumentace se obsahově míjí se skutečnostmi tvrzenými v dané části námitek. Navrhovatel dále v návrhu namítá, že „(s) konkrétními tvrzeními Navrhovatele měl Zadavatel povinnost spojit i konkrétní argumentaci a nikoli jen obecná tvrzení“, z čehož dále dovozuje, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné. V části III. bod 18. návrhu navrhovatel údajné porušení povinnosti zadavatele při vypořádání skutečností uvedených v námitkách uzavírá s tím, že rozhodnutí o námitkách je dle něj v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, neboť z něj „žádným způsobem nevyplývá, zda se Zadavatel Tvrzeními Navrhovatele zabýval a s jakým výsledkem. Vedle toho postup Zadavatele při rozhodování o Námitkách porušuje princip transparentnosti, kdy tento poskytl pouze obecná tvrzení a odkázal na neveřejný dokument, o jehož bližším obsahu Zadavatel ničeho nesdělil, a jeho postup je tak třeba považovat za de facto svévolný, nepřezkoumatelný a nepředvídatelný.“

13.         Navrhovatel v části IV. návrhu dále brojí proti údajnému porušení povinnosti zadavatele při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska MNNC a údajnému porušení § 113 zákona. Předně navrhovatel odkazuje na svou argumentaci uvedenou v námitkách. Navrhovatel dále opakovaně uvádí, že nesouhlasí s postupem zadavatele, v němž porovnával nabídkovou cenu vybraného dodavatele s jeho dříve podanou nabídkovou cenou do předchozích zadávacích řízení s tím, že tuto nabídkovou cenu zadavatel považoval za „jakousi referenční hodnotu“. Stejně tak navrhovatel považuje odkaz zadavatele na „obsah přílohy č. 3 k návrhu kupní smlouvy – Komplexní systém logistické podpory provozu údržby a oprav zboží po celou dobu technické životnosti, ke kterému však Zadavatel také ničeho bližšího neuvedl“ v rozhodnutí o námitkách „spíše za důkaz skutečnosti“, že se zadavatel posouzením MNNC vybraného dodavatele reálně nezabýval.  

14.         Dále navrhovatel v návrhu oponuje tvrzení zadavatele uvedenému v rozhodnutí o námitkách, a to, že zadavatel není povinen podle § 123 zákona v oznámení o výběru dodavatele blíže uvádět své úvahy a základní informace o provedeném posouzení MNNC u vybraného dodavatele. Navrhovatel k tomuto tvrzení zadavatele uvádí, že z § 50 zákona vyplývá povinnost zadavatele provést odůvodnění výběru dodavatele, přičemž navrhovatel má za to, že posouzení přítomnosti MNNC provádí zadavatel podle § 113 zákona obligatorně jako součást procesu posouzení a hodnocení nabídek. S ohledem na právě uvedené navrhovatel považuje „za řádnou součást oznámení o výběru dodavatele i odůvodnění, nebo alespoň základní informaci o existenci takového posouzení MNNC, spolu s informací proč nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká ve smyslu ust. § 113 ZZVZ, a to v podrobnostech vyplývajících z konkrétního zadávacího řízení. V daném případě, kdy s ohledem na skutečnosti popsané Navrhovatelem mělo vzniknout Zadavateli přesvědčení o přítomnosti MNNC v nabídce Vybraného dodavatele, lze toto odůvodnění považovat za nezbytnou součást »odůvodnění výběru« ve smyslu ust. § 50 ZZVZ a »popisu hodnocení« ve smyslu ust. § 119 odst. 2 ZZVZ.“ Nadto navrhovatel uvádí, že pokud by zadavatel v předmětném zadávacím řízení posouzení nabídky vybraného dodavatele ve smyslu § 113 zákona provedl, dopustil by se porušení zásady transparentnosti podle § 6 zákona, když hodnocení nabídek z pohledu MNNC údajně uvedl pouze v neveřejné části dokumentace o zadávacím řízení, s čímž navrhovatel nesouhlasí.

15.         Navrhovatel v části V. návrhu brojí proti údajnému porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení podle § 6 zákona v důsledku nevyužití postupu podle § 46 odst. 1 zákona zadavatelem, a to v situaci, kdy nabídka vybraného dodavatele dle navrhovatele vzbuzuje pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele předmět plnění v budoucnosti řádně plnit a je značně nestandardní z hlediska nabídnuté hodnoty kritéria hodnocení „Kvalita“. Navrhovatel nesouhlasí s odůvodněním zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách, a to, „že by považoval za nelogické a nezákonné, pokud by ohledně způsobu zajištění záruky v délce 120 měsíců a ověření jeho schopnosti záruku v této délce zajistit, Vybraného dodavatele vyzýval k objasnění jeho nabídky, neboť podání takové hodnoty umožnil nastavením zadávacích podmínek v zadávací dokumentaci Veřejné zakázky.“ Navrhovatel na citované odůvodnění zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách reaguje s tím, že dle jeho názoru „(n)astavení hodnotících kritérií zadávacích podmínek veřejné zakázky a následný vznik nejasností ohledně nabídky některého z dodavatelů jsou dvě odlišné kategorie, které se navzájem sice mohou ovlivňovat, avšak rozhodně se nevylučují. Skutečnost, že dodavatel nabídne plnění, které spadá do rozsahu přípustného pro hodnocení, bez dalšího nevylučuje, aby ohledně jeho nabídky (tj. např. způsobu jejího plnění a zajištění některých povinností dodavatele) vznikla nejasnost, kterou je třeba odstranit postupem dle ust. § 46 ZZVZ. Tato skutečnost je o to výraznější v řízení k zadání Veřejné zakázky, kdy Zadavatel nastavil hodnotící kritérium »Kvalita« takovým způsobem, že dodavatelům umožňuje nabídnout délku záruky vysoce nestandardní.“

16.         V dalších bodech části V. návrhu navrhovatel namítá: „Fakt, že Zadavatel Vybraným dodavatelem nabídnutou hodnotu připustil jako maximální hodnotu hodnocení kritéria »Kvalita« nezbavuje Zadavatele oprávnění požadovat vysvětlení nabídky podané Vybraným dodavatelem. Není proto ani pravdou, že by Zadavatel nemohl Vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení postupem dle ust. § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ, pokud by požadované údaje k nadepsaným skutečnostem nebyly řádně objasněny.“ Navrhovatel v návrhu reaguje též na další zadavatelovu argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách, konkrétně na tvrzení zadavatele, že zákon zadavateli aplikaci § 46 zákona neumožňuje, neboť by vybraný dodavatel objasňoval či doplňoval údaj, který je předmětem kritérií hodnocení, a uvádí, že „(z)adavatel zaměňuje ust. § 46 odst. 1 ZZVZ, které se vztahuje k objasnění údajů v nabídce dodavatele, a ust. § 46 odst. 2 ZZVZ upravující změnu, resp. doplnění nabídky dodavatele. Právě pouze na doplnění nabídky se logicky vztahuje omezení stanovené druhým odstavcem citovaného ustanovení, které Zadavatel mylně vztahuje i k objasnění nabídek dle odstavce prvního.“ Navrhovatel nesouhlasí ani s tvrzením zadavatele, že postup podle § 46 zákona je „absolutně fakultativní“, když z rozhodovací praxe a odborné literatury navrhovatel dovozuje, že „v některých případech je zadavatel povinen nechat si identifikovanou nejasnost objasnit, aby měl postaveno najisto, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám, a předmětný institut tak za dané situace ztrácí svou fakultativní povahu.“

17.         V závěru návrhu navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách nebo zrušení oznámení o výběru dodavatele.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18.         Úřad obdržel předmětný návrh dne 7. 10. 2019 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 7. 10. 2019.

19.         Účastníci správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

20.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-27608/2019/512/ŠMr ze dne 9. 10. 2019, který jim byl doručen téhož dne.

21.         Dne 15. 10. 2019 bylo Úřadu doručeno „Vyjádření účastníka k návrhu na vydání předběžného opatření“ ze dne 15. 10. 2019 (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele ze dne 15. 10. 2019“).

Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 15. 10. 2019

22.         Vybraný dodavatel ve svém vyjádření k návrhu navrhovatele na vydání předběžného opatření uvádí, že dle něj není žádný důvod pro vydání předběžného opatření, když neexistuje potřeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků správního řízení a ani není obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce, pročež nejsou splněny zákonné podmínky pro vydání předběžného opatření podle § 61 odst. 1 správního řádu. Nadto vybraný dodavatel uvádí, že navrhovatel v návrhu neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly potřebu vydání předběžného opatření, pouze uvádí „obecnou obavu z toho, že by ÚOHS nestihl do 60 dnů rozhodnout, neuvádí však žádné konkrétní skutečnosti, proč by ÚOHS neměl v této lhůtě stihnout rozhodnout.“ S ohledem na vše ve vyjádření vybraného dodavatele ze dne 15. 10. 2019 uvedené navrhuje vybraný dodavatel, aby byl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření Úřadem zamítnut.

Další průběh správního řízení

23.         Dne 17. 10. 2019 bylo Úřadu doručeno „Vyjádření k návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce“ ze dne 17. 10. 2019 (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 17. 10. 2019“) a rovněž dokumentace o zadávacím řízení.

 

Vyjádření zadavatele ze dne 17. 10. 2019

24.         Zadavatel předně uvádí, že setrvává na své argumentaci uvedené v rozhodnutí o námitkách a plně se na ni tímto odkazuje.

25.         Zadavatel dále zdůrazňuje, že lhůta pro podání nabídek uplynula dne 9. 7. 2019 v 10:00 hodin, tudíž námitky stěžovatele směřující proti zadávací dokumentaci, v nichž je zpochybňována maximální zadavatelem stanovená úroveň kritéria hodnocení „Kvalita“ v délce 120 kalendářních měsíců, byly podány po lhůtě stanovené zákonem, a proto je zadavatel v rozhodnutí o námitkách odmítl podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona a věcně nepřezkoumával.

26.         Zadavatel dále uvádí, že v rozhodnutí o námitkách dle něj dostatečně srozumitelně a obsáhle vyargumentoval námitky stěžovatele směřující proti údajnému porušení povinnosti při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska MNNC, když v něm uvedl, na základě jakých skutečností členové komise konstatovali, že se o MNNC nejedná.K tomu ve vyjádření zadavatele ze dne 17. 10. 2019 dále uvádí, že komise k tomuto závěru dospěla mj. „porovnáním aktuální nabídkové ceny vybraného dodavatele s nabídkovými cenami podanými za srovnatelných podmínek v rámci dvou předcházejících zrušených zadávacích řízení na pořízení téhož zboží. K tomu lze v rámci tohoto vyjádření doplnit, že se jedná o analogické použití standardní metody srovnání cen, kdy se porovnává skutečná smluvní cena nabývaného movitého majetku s cenou stejného či obdobného druhu movitého majetku již pořízeného ministerstvem nebo jinými organizačními složkami státu. V rámci srovnávací metody se zjištěné ceny (zaznamenané v daném případě v nabídkách z dřívějších zadávacích řízení) identického movitého majetku očistí od DPH nebo se naopak ponechají s totožnou daňovou sazbou. Tento krok je nezbytný z hlediska porovnatelnosti cen (tj. nezkreslení výsledku). Dále se zohlední časové hledisko (tj. doba, která uplynula od okamžiku, kdy byl majetek pořízen), inflace, popřípadě další skutečnosti, které by mohly mít vliv na tvorbu cen pořizovaného majetku (např. rozdílné množství pořizovaného majetku a s tím související množstevní slevy). Metodu srovnání cen běžně sloužící ke zjištění ceny obvyklé tedy zadavatel v dané situaci využil pro posouzení, zdali se jedná nebo nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“

27.         Zadavatel má za to, že návrh navrhovatele „je spíše obšírnou polemikou se závěry zadavatele přijatými v rozhodnutí, kterým kvalifikovaně odmítl námitky navrhovatele, a že v tomto kontextu obsahuje i takové skutečnosti a tvrzení, které navrhovatel mohl uplatnit již v rámci podaných námitek a potažmo tak poskytnout zadavateli širší prostor vypořádání se s podanými námitkami.“

Další průběh správního řízení

28.         Dne 18. 10. 2019 byla Úřadu doručena část dokumentace o zadávacím řízení.

29.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-28813/2019/512/ŠMr ze dne 21. 10. 2019 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

30.         Dne 23. 10. 2019 bylo Úřadu doručeno „Vyjádření účastníka k návrhu na přezkum úkonů zadavatele České republiky – Ministerstva obrany při zadávání veřejné zakázky s názvem »Měřič adheze – nákup« spojený s návrhem na nařízení předběžného opatření ve smyslu ust. § 61 odst. 1 správního řádu“ ze dne 23. 10. 2019 (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele ze dne 23. 10. 2019“).

Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 23. 10. 2019

31.         Vybraný dodavatel předně odmítá údajné porušení § 245 odst. 1 zákona zadavatelem a uvádí, že „se zadavatel vypořádal s námitkami navrhovatele zcela a přesvědčivě. Rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele je v souladu se zákonem a nelze mu nic vytknout. Zadavatel se vypořádal se všemi argumenty navrhovatele – s existencí mimořádně nízké nabídkové ceny, s údajně nesprávným postupem zadavatele i s údajně nezákonným obsahem zadávací dokumentace.“

32.         V další části svého vyjádření zaujímá vybraný dodavatel stanovisko k údajnému porušení § 113 zákona ze strany zadavatele, který údajně nesplnil svou povinnost posouzení MNNC vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel k tomu předně uvádí, že „cena, kterou zadavateli nabídl, není mimořádně nízká nabídková cena ve smyslu zákonné definice. Cena a délka poskytnuté záruky byla nabídnuta na základě detailních jednání se subdodavateli, tato cena je reálná a velice pečlivě kalkulovaná s marží přiměřenou objemu zakázky a s vědomím možné konkurence.“ Dle vybraného dodavatele má zadavatel podle § 113 zákona povinnost se MNNC zabývat, „přičemž zákon naopak nedefinuje, vyjma poskytnutí zakázané veřejné podpory, žádnou situaci, kdy zadavatel musí konstatovat, že určitá cena je cenou mimořádně nízkou.“ Vybraný dodavatel také poukazuje na § 48 odst. 4 zákona, který dává zadavateli pouze možnost, nikoliv povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení, jehož nabídková cena byla shledána mimořádně nízkou. Vybraný dodavatel má za to, že „úmyslem zákonodárce ve vztahu k právní úpravě mimořádně nízké nabídkové ceny bylo toliko donutit zadavatele se nad výší nabídkové ceny zamyslet, a v případě, že ji shledá ve vztahu k předmětné veřejné zakázce rizikovou, dát mu instrument k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.“ Vybraný dodavatel z „dokladů ve spise“ dovozuje, že se zadavatel jím nabídnutou cenou ve smyslu § 113 zákona zabýval, tudíž dle něj zadavatel splnil zákonné požadavky, přičemž „(s)kutečnost, jak zadavatel cenu posoudil, či dokonce skutečnost, zda zadavatel účastníka vyloučil či nevyloučil ze zadávacího řízení, nemůže být chápána jako porušení zákona, neboť zákon zadavateli žádnou povinnost v tomto směru nestanoví.“

33.         Ve vyjádření vybraného dodavatele ze dne 23. 10. 2019 dále předkládá vybraný dodavatel svou argumentaci k době poskytované záruky za zboží a výši nabídkové ceny, které nabídl ve své nabídce, když tvrdí: (i) udržení záruky je vzhledem k režimu provozu vozidel vč. vybavení reálné, neboť vozidlo bude provozováno na leteckých základnách Vzdušných sil Armády České republiky za účelem měření adheze vzletové a přistávací dráhy letadel, přičemž k jiným účelům takto upravené vozidlo nelze využít; (ii) předpokládaný nájezd vozidla při délce vzletové a přistávací dráhy letadel 3 km lze očekávat maximálně 3 000 km/rok, což je hluboko pod běžným režimem provozu vozidla; (iii) záruku na neprorezavění karoserie výrobce poskytuje na dobu 12 let při údržbě ve značkovém servisu; (iv) nabízené zboží je kvalitní; (v) částečně lze využít i doživotní záruku mobility na vozidlo; (vi) případná nepokrytá rizika spojená s desetiletou zárukou na vozidle jsou zahrnuta v ceně vozidla; (vii) rizika spojená s desetiletou zárukou na měřící zařízení jsou pokryta cenou měřícího zařízení a (viii) hardware a software měřícího zařízení instalovaného ve vozidle podléhá každoroční servisní údržbě.

34.         Vybraný dodavatel v této souvislosti dále připomíná, že sám zadavatel v zadávací dokumentaci omezil maximální délku kritéria hodnocení „Kvalita“ 120 kalendářními měsíci a „(s) tímto vědomím účastník přistupoval ke zpracování nabídky a z toho vycházel, když jednal se svými poddodavateli.“ Dle vybraného dodavatele navrhovatel „žádným způsobem neprokazuje, co je a co není standardní záruka, jde pouze o jeho nepodložené tvrzení.“ Vybraný dodavatel má za to, že „(p)okud byl navrhovatel přesvědčen, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky jsou v tomto bodě nesplnitelné či jinak odporují zákonu, měl možnost je řádně napadnout námitkami proti zadávacím podmínkám. Toto však navrhovatel neučinil a proti délce záruky, tj. nastavení zadávacích podmínek, začal brojit až ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že jeho nabídka není nabídkou vítěznou.“ Vybraný dodavatel dále nepovažuje za podloženou či prokázanou argumentaci navrhovatele týkající se prověření registru smluv a nesouhlasí ani s argumentací navrhovatele týkající se uplatňování záručních vad po 5 letech záruky. Další svou argumentaci vybraný dodavatel opírá o skutečnost, že oproti v návrhu navrhovatelem uvedeným předchozím (zrušeným) zadávacím řízením na shodný předmět plnění došlo v právě šetřené veřejné zakázce jak k prodloužení doby poskytované záruky za zboží, tak ke zvýšení nabídkové ceny za jeden kus předmětu plnění. Vybraný dodavatel je toho názoru, že navrhovatel neprokázal, že by jeho nabídka obsahovala MNNC.

35.         V další části svého vyjádření se vybraný dodavatel vyjadřuje k postupu zadavatele při posouzení ceny nabídnuté vybraným dodavatelem, když mj. uvádí: „V případě, že zadavatel v zadávacím řízení mimořádně nízkou nabídkovou cenu neidentifikuje a účastníka nevyzve k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, platí obecně, že není povinen tento svůj postup v dokumentaci a zadávacím řízení blíže zdůvodňovat (…) Vzhledem k tomu, že cena nabídnutá účastníkem není mimořádně nízká nabídková cena (a nic nepoukazovalo na to, že by mohlo jít o mimořádně nízkou nabídkovou cenu), dostál zadavatel veškerým svým zákonem stanoveným povinnostem tím, že posouzení ceny provedl a shledal, že se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu nejedná. Jakékoliv další požadavky na zadavatele v tomto ohledu by již byly nutně stanoveny nad rámec zákona. Zadavatel se tedy zcela v souladu se zákonem otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny zabýval, jak uvádí v rozhodnutí o námitkách navrhovatele (a odkazuje na protokol o jednání komise ze dne 15.7.2019).“ V této souvislosti vybraný dodavatel označuje jako nesprávné tvrzení navrhovatele, že zadavatel údajně porušil zásadu transparentnosti podle § 6 zákona tím, že se v oznámení o výběru dodavatele s otázkou posouzení MNNC vybraného dodavatele nijak nevypořádal, když namítané dle vybraného dodavatele z § 123 zákona nevyplývá.

36.         Vybraný dodavatel zaujímá své stanovisko i k navrhovatelem namítanému údajnému porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení podle § 6 zákona zadavatelem v důsledku nevyužití postupu podle § 46 odst. 1 zákona v situaci, kdy nabídka vybraného dodavatele údajně vzbuzuje pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele předmět plnění v budoucnosti řádně plnit. K tomu vybraný dodavatel konstatuje, že není pravdou, že jeho nabídka vzbuzuje pochybnosti, zda bude schopen předmět plnění v budoucnu řádně plnit, a uvádí, že „skutečnost, zdali nabídka vzbuzuje či nevzbuzuje pochybnosti, musí být posouzena výhradně zadavatelem, nikoliv ostatními účastníky zadávacího řízení, kteří nemají k dispozici veškeré údaje v nabídce obsažené.“ Vybraný dodavatel se též ohrazuje proti tvrzením navrhovatele, v nichž se snaží ze skutečnosti, že vybraný dodavatel nabídl dobu poskytované záruky za zboží v délce 120 kalendářních měsíců, vyvodit, že nebude schopen splnit své závazky plynoucí z této záruky.Závěrem vybraný dodavatel uvádí, že „(z)adavatel neměl ve chvíli, kdy otevřel nabídku účastníka a kdy vyhodnocoval nabídky, žádné indicie o tom, že by účastník nebyl schopen plnit svoji nabídku, neměl tedy před rozhodnutím o výběru nejvhodnějšího dodavatele žádný důvod pro to, aby postupoval podle § 46 odst. 1 ZZVZ. Ke zpochybnění nabídky účastníka došlo ze strany navrhovatele prostřednictvím jeho námitek až po oznámení o výběru dodavatele, v tu chvíli však již nebyl pro postup podle § 46 odst. 1 ZZVZ prostor (i kdyby zadavatel v návaznosti na podané námitky začal o nabídce účastníka pochybovat).“

Další průběh správního řízení

37.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-29169/2019/512/ŠMr ze dne 24. 10. 2019 Úřad zamítl podle § 61 správního řádu návrh navrhovatele o nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem.

38.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0370/2019/VZ-30032/2019/512/ŠMr ze dne 4. 11. 2019 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž dané usnesení bylo zadavateli doručeno dne 4. 11. 2019, navrhovateli dne 5. 11. 2019 a vybranému dodavateli dne 14. 11. 2019.

39.         Žádný z účastníků zadávacího řízení se ve stanovené lhůtě, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

40.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a proto rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu.

41.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

42.         Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za vhodné identifikovat kategorii zadavatele veřejné zakázky.

43.         Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele.

44.         Ministerstvo obrany je ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, organizační složkou státu, a tudíž je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona, který je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle zákona. Uvedené ostatně Úřad považuje za nesporné už jen s ohledem na skutečnost, že toto není zadavatelem nikterak rozporováno.

K výroku tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

45.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

46.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

47.         Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

48.         Podle § 39 odst. 1 zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

49.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

50.         Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek, nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

51.         Podle § 50 zákona všem účastníkům zadávacího řízení zadavatel odešle oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru, není-li dále stanoveno jinak.

52.         Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

53.         Podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit

a)      cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo

b)      způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

54.         Podle § 113 odst. 3 zákona v případě podle odstavce 2 není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a) nebo b).

55.         Zadavatel požádá podle § 113 odst. 4 zákona účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

56.         Podle § 119 odst. 1 zákona zadavatel provede hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

57.         Podle § 119 odst. 2 zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a)      identifikaci zadávacího řízení,

b)      fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c)      seznam hodnocených nabídek a

d)      popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1.             hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2.             popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3.             popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4.             výsledek hodnocení nabídek.

58.         Podle § 122 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

59.         Podle § 123 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení

a)      zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b)      výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1.      seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

2.      u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3.      seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 odst. 1 písm. a),

4.      výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 odst. 1 písm. b).

60.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

61.         Podle § 242 odst. 2 zákona platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

62.         Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

63.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

64.         Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

65.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

66.         Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

67.         Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

68.         V bodu 12. zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 9. 7. 2019 do 10:00 hodin.

69.         V bodu 2. Přílohy č. 2 „Pravidla pro hodnocení nabídek dle ust. § 115 zákona“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 2 zadávací dokumentace“) zadavatel stanovil metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích následovně:

„Poměr mezi nabídkovou cenou a kvalitou je 80 % : 20 %.

a.             Nabídková cena – váha 80 %

v Kč bez DPH za 1 ks zboží (včetně pořizovacích nákladů např. doprava, katalogizace, zkoušky, zavedení do užívání, garanční prohlídka atd.).

Postup hodnocení kritéria »Nabídková cena«:

Nabídce s nejnižší nabídkovou cenou bude přiřazeno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přiřazen počet bodů odpovídající poměru dle vzorce »nejnižší nabídková cena / hodnocená nabídková cena * 100«. Při výpočtech se bude zaokrouhlovat na jedno desetinné místo.

b.             Kvalita – váha 20 %

vyjádřena níže uvedeným kritériem:

Doba poskytované záruky za zboží v kalendářních měsících, přičemž minimální přijatelná hodnota, kterou lze v hodnocení akceptovat je 24 kalendářních měsíců (tzn., že nabídka obsahující záruku kratší bude vyloučena) a maximální hodnota, kterou zadavatel bude hodnotit je 120 kalendářních měsíců.

Postup hodnocení kritéria »Kvalita«:

Nabídce s nejdelší dobou poskytované záruky bude přiřazeno 100 bodů. Ostatním nabídkám bude přiřazen počet bodů odpovídající poměru dle vzorce »hodnocená doba záruky/nejdelší doba záruky*100«.“

70.         V bodu 3. Přílohy č. 2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil hodnocení a celkové pořadí nabídek, a to: „Hodnocení jednotlivých nabídek bude provedeno součtem bodů přiřazených v rámci hodnocení nabídkové ceny konkrétní nabídky vynásobené stanovenou váhou kritéria nabídkové ceny (80 %) a hodnocení kvality konkrétní nabídky vynásobené stanovenou váhou kritéria kvality (20 %). (Celkové hodnocení nabídky x = hodnocení nabídkové ceny x * váha nabídkové ceny + hodnocení kvality nabídky x * váha kvality). Ekonomicky nejvýhodnější nabídka bude ta s nejvyšším počtem přiřazených procentuálních bodů (nabídková cena (%) + kvalita (%) = celkové %).“

71.         Dne 8. 7. 2019 zadavatel přijal v elektronickém nástroji nabídku vybraného dodavatele s nabídkovou cenou za 1 ks zboží ve výši 4 450 412,00 Kč bez DPH a celkovou nabídkovou cenou za 4 ks zboží ve výši 17 801 648,00 Kč bez DPH. Vybraný dodavatel v Čl. 10 odst. 1 „Kupní smlouvy č. 195210185“, která je nedílnou součástí jeho nabídky, poskytl „záruku za jakost v délce 120 kalendářních měsíců od okamžiku převzetí zboží zástupcem kupujícího a zástupcem uživatele dle čl. 6 odst. 3 smlouvy.

72.         Zadavatel k provádění úkonů podle zákona pověřil komisi, a to dokumentem „Ustanovení členů komise“ č. j. MO 175845/2019-1350 podepsaným dne 13. 6. 2019. Tato komise v odst. 11 „Zápisu z jednání komise zadavatele“ ze dne 15. 7. 2019 (dále jen „zápis ze dne 15. 7. 2019 z jednání komise“) uvedla: „Komise se dále zabývala posouzením nabídkových cen nabídek dle § 113 zákona, tj. zda se nejedná o mimořádně nízké nabídkové ceny, a konstatuje, že nabídky č. 1 a č. 2 nejsou ve smyslu § 113 zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou.“

73.         Podle zprávy ze dne 28. 8. 2019 o hodnocení nabídek, která je nedílnou součástí oznámení o výběru dodavatele, byla jako ekonomicky nejvýhodnější vyhodnocena nabídka vybraného dodavatele.

74.         Součástí oznámení o výběru dodavatele je „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele dle ust. § 123 písm. b) bod 1. a 2. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů“ ze dne 28. 8. 2019 (dále jen „výsledek posouzení“).

75.         Dne 12. 9. 2019 stěžovatel podal námitky, kterými brojí proti zadávací dokumentaci, konkrétně proti stanovení kritéria hodnocení „Kvalita“, proti výběru dodavatele, proti postupu zadavatele při posouzení MNNC vybraného dodavatele a proti nevyužití postupu podle § 46 odst. 1 zákona za účelem objasnění nabídky vybraného dodavatele.

76.         Stěžovatel v části I. bod 4. námitek namítá, že zadavatel v rámci hodnocení nabídek, resp. před okamžikem odeslání oznámení o výběru dodavatele, údajně neprovedl posouzení MNNC vybraného dodavatele a vybraného dodavatele údajně nepožádal o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC ve smyslu § 113 odst. 4 zákona. V této souvislosti stěžovatel též namítá, že zadavatel (i) údajně nevyužil možnosti postupu podle § 46 odst. 1 zákona za účelem objasnění nabídky vybraného dodavatele z hlediska rozsahu a způsobu zajištění jím nabídnuté doby poskytované záruky za zboží v délce 120 kalendářních měsíců a (ii) v rámci hodnocení nabídek údajně neprovedl žádný jiný úkon směřující k ověření schopnosti vybraného dodavatele plnit v případě uzavření smlouvy na veřejnou zakázku řádně její předmět, vč. nabídnuté záruky za jakost.

77.         V části I. bod 6. námitek stěžovatel opakovaně namítá údajné porušení § 113 zákona, neboť zadavatel dle něj nesplnil svou povinnost posoudit nabídku vybraného dodavatele z hlediska MNNC a ani nevyzval vybraného dodavatele k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení MNNC. Nadto stěžovatel namítá, že zadavatel porušil § 6 zákona, konkrétně zásadu transparentnosti, když se v oznámení o výběru dodavatele nijak nevypořádal a řádně neodůvodnil své závěry ohledně posouzení MNNC. Stěžovatel také namítá porušení zásad transparentnosti a rovnosti zakotvených v § 6 zákona, když zadavatel údajně nevyužil postup podle § 46 odst. 1 zákona v situaci, kdy nabídka podaná vybraným dodavatelem údajně vzbuzuje pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele předmět plnění v budoucnosti řádně plnit. Stěžovatel spatřuje pochybení zadavatele i v porušení § 116 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 zákona, neboť kritérium hodnocení „Kvalita“ je dle něj nastaveno tak, že neumožňuje zadavateli ověření hodnot uváděných účastníky zadávacího řízení v jejich nabídce a jejich schopnosti těmto hodnotám dostát, když stěžovatel namítá, že zadavatel „v rámci posouzení a hodnocení nabídek nevyužil příslušné nástroje k odstranění těchto pochybností, čímž způsobil netransparentnost zadávacího řízení a nerovnost mezi jeho účastníky“.

78.         V části II. námitek stěžovatel brojí proti vymezení kritéria hodnocení „Kvality“ v zadávací dokumentaci. Dále v části II. bod 10. námitek uvádí svou argumentaci proti době poskytované záruky za zboží v délce 120 kalendářních měsíců nabízenou vybraným dodavatelem:

  • „záruka za jakost v délce trvání 10 let je v rámci relevantního trhu vztahujícího se k předmětu plnění Veřejné zakázky zcela nestandardní a nelze dohledat žádný obchodní případ, kdy by byla obdobná záruka (ani záruka v rozsahu blízkém) poskytnuta. Lze tvrdit, že v rámci uvedeného relevantního trhu zpravidla nelze zaznamenat poskytnutí záruky přesahující dobu trvání 7 let, tj. 84 měsíců.
  • na základě Stěžovatelem provedeného prověření registru smluv České republiky a veřejných zdrojů lze konstatovat, že na shodný ani obdobný předmět plnění veřejné zakázky nebyla žádným dodavatelem poskytnuta záruka, která by se svým rozsahem alespoň blížila záruce nabídnuté Vybraným dodavatelem. Průměrná délka záruky za jakost poskytovaná v rámci dodávek obdobného předmětu plnění se pohybuje mezi 2 – 5 roky.
  • nestandardní délka záruky za jakost nabídnutá Vybraným dodavatelem je o to výraznější, že součástí předmětu plnění Veřejné zakázky je i automobil Škoda Octavia, na který se má uvedená záruka také vztahovat. Na základě prověření trhu s automobily (se zaměřením na výrobce ŠKODA AUTO a.s.) a standardně poskytovaných délek záruk jejich prodejci pak Stěžovatel konstatuje, že poskytnutí záruky za jakost na automobil ze strany výrobce v délce přesahující 7 let lze považovat za vysoce nepravděpodobné až nemožné. S ohledem na to, vzbuzuje nabídka Vybraného dodavatele značné pochybnosti o její vážnosti s ohledem na faktickou nemožnost sjednat s výrobci či dodavateli záruku za jakost ve Vybraným dodavatelem tvrzené délce.
  • ve vztahu k předmětu plnění Veřejné zakázky lze uvést, že doba 10 let (tj. maximální délka záruky za jakost hodnocená Zadavatelem) může v některých případech, např. v důsledku nižšího standardu údržby ze strany uživatelů, představovat i hranici životnosti určitých částí komponent předmětu plnění. V případě záruky za jakost přesahující svou délkou 5 let se významně zvyšuje pravděpodobnost, že u podstatné části případných Zadavatelem uplatněných záručních vad bude ze strany povinného subjektu jejich provedení odmítnuto s tím, že tyto jsou důsledkem „běžného opotřebení“ a záruka tak nebude reálně plněna.

  • ve vztahu k nadepsanému lze poukázat i na standardní hranici maximální délky záruky za jakost v případě veřejně dostupných metodických pokynů, kdy je doporučována záruční doba v maximální délce 7 let a praxi ostatních zadavatelů, kdy maximální délka záruky pro hodnocení zpravidla nepřekračuje 5 let.
  • záruka za jakost nabídnutá Vybraným dodavatelem vzbuzuje pochybnosti o schopnosti Vybraného dodavatele tuto řádně plnit i s ohledem na to, že Vybraný dodavatel je pouze »distributorem« zařízení tvořících předmět Veřejné zakázky bez vlastního servisního zázemí, a je proto zřejmé, že bude s největší pravděpodobností využívat záruční servis výrobce společnosti ASFT, která však nemá v Evropě jiná servisní místa než na území Švédska. S ohledem na tuto skutečnost pak vyvstávají další pochybnosti ke schopnosti Vybraného dodavatele plnit předmět Veřejné zakázky, vztahující se např. k dodržování lhůty k odstranění záručních vad v délce 30 kalendářních dnů (viz 10. odst. 4 smlouvy na plnění Veřejné zakázky), kdy může hrozit, že tato délka bude významně překračována.

  • i pokud by byla ze strany výrobce či dodavatele ve vztahu k Vybranému dodavateli pro předmět plnění Veřejné zakázky délka záruky za jakost skutečně prodloužena na 10 let (a to ve vztahu k celému předmětu plnění Veřejné zakázky), jak uvádí Vybraný dodavatel, vedlo by to k enormnímu navýšení celkové nabídkové ceny Vybraného dodavatele s ohledem na nutnost započítání částky za prodloužení záruky, kterou by výrobce či subjekt zajišťující záruku v takovém případě požadoval. Riziko a pravděpodobnost poruchovosti předmětu plnění Veřejné zakázky a s tím spojených nákladů se po 5 letech provozu zařízení významně zvyšují. Proti těmto předpokladům však stojí skutečnost, že nabídková cena Vybraného dodavatele se pohybuje v obdobné cenové hladině jako nabídka Stěžovatele, která však dle jeho zkušeností kopíruje běžnou tržní hodnotu obdobného předmětu plnění se standardní délkou záruky.
  • výše hodnotícího kritéria „Kvalita“ ve výši 20 % byla ze strany Zadavatele nastavena nepřiměřeně a ve spojení s nestandardně nastavenou maximální hranicí hodnocené záruční doby v délce 10 let, vede k netransparentnosti zadávacího řízení k zadání Veřejné zakázky a ke vzájemné neporovnatelnosti nabídek účastníků do něj podaných.“

79.         V části III. námitek stěžovatel uvádí další důvody nezákonnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení ohledně MNNC vybraného dodavatele, když ze skutečností popsaných v části II. námitek dovozuje, že (i) „za nabídkovou cenu Vybraného dodavatele nelze předmět plnění Veřejné zakázky po celou dobu trvání záruky za jakost v délce 10 let nabídnuté Vybraným dodavatelem řádně plnit“ a (ii) „existují významné pochybnosti o tom, že délka záruční doby v uvedeném rozsahu mohla být mezi Vybraným dodavatelem a výrobcem (příp. subjektem, který by měl práva Zadavatele ze záruky uspokojovat) reálně sjednána“. V části III. bod 12. námitek stěžovatel dochází k závěru, že „nabídková cena Vybraného dodavatele je ve vztahu k předmětu Veřejné zakázky mimořádně nízkou nabídkovou cenou ve smyslu ust. § 113 ZZVZ.“ V dalších bodech předmětné části námitek stěžovatel předestírá zákonná ustanovení, konkrétně § 113 odst. 1 a 4 zákona, a povinnosti zadavatele z nich plynoucí. Stěžovatel má za to, že na základě skutečností jím uvedených v námitkách byl zadavatel „povinen se nabídkovou cenou Vybraného dodavatele blíže zabývat, tuto ve vztahu ke konkrétnímu předmětu plnění nabídnutému Vybraným dodavatelem posoudit a Vybraného dodavatele požádat o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Z obsahu Oznámení o výběru však plyne, že Zadavatel posouzení nabídkové ceny Vybraného dodavatele z hlediska její mimořádně nízké povahy neprovedl (Oznámení o výběru takový postup žádným způsobem ani nezmiňuje) a nepřijal tak ani příslušné opatření dle ust. § 113 odst. 4 ZZVZ, které bylo s ohledem na okolnosti zadávacího řízení a obsah nabídky Vybraného dodavatele nezbytné.“ Stěžovatel má tudíž za to, že zadavatel svým údajným nezákonným postupem zcela ignoroval naplnění účelu institutu MNNC, a to i přesto, že dle něj „existují relevantní a závažné pochybnosti o schopnosti Vybraného dodavatele v budoucnu předmět Veřejné zakázky řádně plnit, a proto bylo využití mechanismů dle ust. § 113 ZZVZ zcela na místě.“

80.         Stěžovatel dále v části III. bod 17. námitek namítá, že „(p)ostup Zadavatele, který na uvedené skutečnosti během hodnocení nabídek nijak nereflektoval, je o to méně pochopitelný, že Zadavatel měl možnost po Vybraném dodavateli v rámci objasnění způsobu stanovení nabídkové ceny vyžadovat jak podklady vztahující se ke kalkulaci nabídkové ceny, tak konkrétní vysvětlení způsobu, jakým se do nabídkové ceny promítá nestandardní délka záruční doby nabídnutá Vybraným dodavatelem. Lze mít za to, že v případě vyžádání uvedených podkladů od Vybraného dodavatele mohly být nadepsané pochybnosti buď alespoň částečně rozptýleny, či naopak potvrzeny. V obou případech by však takový postup umožnil zákonný průběh zadávacího řízení k zadání Veřejné zakázky. Svou nečinností však Zadavatel založil stav porušující ZZVZ, který je v rozporu primárním smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, tj. ochranou zadavatele a zajištění hospodárného využití veřejných prostředků.“

81.         V části III. bod 19. námitek stěžovatel argumentuje také k situaci, v níž by zadavatel tvrdil, že v rámci hodnocení nabídek dospěl k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele není MNNC, když uvádí, že „správnost takového závěru s ohledem na jím uvedené skutečnosti v námitkách zásadně odmítá“, a současně namítá, že dle něj má zadavatelpovinnosttento svůj závěr řádně a srozumitelně odůvodnit v oznámení o výběru dodavatele, což však zadavatel neučinil, pročež porušil zásadu transparentnosti podle § 6 zákona.

82.         K údajnému nezajištění řádného a zákonného průběhu zadávacího řízení ze strany zadavatele stěžovatel v části III. bod 22. námitek uvádí: „Zadavatel měl dle názoru Stěžovatele pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení vyžádat postupem dle ust. § 46 ZZVZ od Vybraného dodavatele objasnění nabídky z hlediska způsobu zajištění jím nabídnuté záruky za jakost. Tento postup měl Zadavatel přijmout v rámci posouzení a hodnocení nabídek, neboť s ohledem na nestandardní obsah nabídky Vybraného dodavatele existuje pochybnost o schopnosti Vybraného dodavatele v budoucnu Veřejnou zakázku plnit.“ V dalších bodech námitek stěžovatel v této souvislosti namítá, že (i) v důsledku údajného nevyužití postupu podle § 46 zadavatel zatížil zadávací řízení „pochybností ve vztahu k vážnosti nabídky podané Vybraným dodavatelem, neboť poskytnutí obdobné délky záruky nelze dohledat v žádném obdobném obchodním případu na relevantním trhu.“, (ii) připuštěním doby poskytované záruky za zboží v délce až 10 let ve spojení s „postupem Zadavatele, který akceptoval bez jakéhokoli ověření nabídnutou výši záruky v délce 10 let ze strany Vybraného dodavatele, došlo k porušení zásady přiměřenosti a zásady rovnosti účastníků zadávacího řízení.“ a (iii) ze strany zadavatele dle něj došlo k nastavení kritérií hodnocení v rozporu s § 116 odst. 3 zákona, neboť nebyla dostatečně zajištěna ověřitelnost parametrů nabízených uchazeči zadávacího řízení.

83.         Stěžovatel své námitky uzavírá s tím, že má za prokázané, že zadavatel při posuzování a hodnocení nabídek porušil postup stanovený § 113 zákona, když dle něj neprovedl posouzení MNNC vybraného dodavatele, ačkoli její existence je ve vztahu k této nabídce údajně „objektivně zřejmá“. Současně zadavatel v rámci zadávacího řízení dle stěžovatele porušil § 6 zákona a § 116 odst. 3 zákona.

84.         Dne 26. 9. 2019 zadavatel námitky stěžovatele odmítl rozhodnutím o námitkách, ve kterém nejprve argumentuje proti částem I. a II. námitek, ve kterých stěžovatel zejména napadá (i) nastavení kritéria hodnocení „Kvalita“ v zadávací dokumentaci, konkrétně maximální hodnotu doby poskytované záruky za zboží hodnocenou zadavatelem v délce 120 kalendářních měsíců a (ii) nabídku vybraného dodavatele ohledně údajně „nestandardní“ doby poskytované záruky za zboží v délce 120 kalendářních měsíců. Dle zadavatele z obsahu těchto částí námitek vyplývá, že tyto ve skutečnosti směřují proti zadávací dokumentaci, pročež zadavatel tyto námitky podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona odmítá, neboť jsou podány opožděně, jelikož námitky proti zadávací dokumentaci měl stěžovatel dle zadavatele v souladu s § 242 odst. 4 zákona doručit nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek.

85.         V další argumentaci v rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že „pokud stěžovatel napadá nabídku vybraného dodavatele ve věci jím uvedené délky záruční doby 120 měsíců, napadá tím současně zadávací podmínky, neboť vybraný dodavatel uvedl ve své nabídce tuto délku záruční doby v souladu s podmínkami stanovenými zadavatelem v ZD pro dané hodnotící kritérium. Dále uvádím, že by bylo nejen nelogické, nýbrž dle zákona nepřípustné, aby zadavatel vyzýval vybraného dodavatele dle ustanovení § 46 zákona k objasnění nabídky ve věci jím nabídnuté záruky za jakost na předmět VZ v délce 120 měsíců, když nabídnutí záruční doby v délce 120 měsíců zadavatel v ZD sám připustil jako maximální možnou mez hodnotícího kritéria. Nelogičnost použití ustanovení § 46 zákona zadavatelem, jehož aplikaci stěžovatel v námitkách zadavateli vnucuje, spočívá v tom, že byť by zadavatel vybraného dodavatele k takovému »objasnění« vyzval, vyzýval by ho k objasnění údaje hodnotícího kritéria, který vybraný dodavatel uvedl v toleranci vymezené zadavatelem, a zadavatel by tudíž nemohl, např. v případě »neobjasnění« nabídky, vybraného dodavatele ani vyloučit ze zadávacího řízení, neboť vybraný dodavatel nabídl tento údaj plně v souladu s podmínkami ZD. Není tudíž zřejmé, jaký smysl by měla aplikace ustanovení § 46 zákona, a to nehledě na povahu fakultativnosti tohoto ustanovení zákona. Podle ustanovení § 46 odst. 2 zákona nabídka »… může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení …«. Zákon tudíž v předmětném případě aplikaci ustanovení § 46 zákona zadavateli vůbec neumožňuje, neboť na výzvu zadavatele by vybraný dodavatel objasňoval či doplňoval údaj, který je předmětem hodnotících kritérií, což je dle zákona nepřípustné.“

86.         Zadavatel se dále v rozhodnutí o námitkách vyjadřuje k části III. námitek, v níž stěžovatel namítá, že se zadavatel údajně nezabýval posouzením MNNC vybraného dodavatele, a uvádí, že „(z) dokumentace k VZ (Protokol o jednání komise zadavatele ze dne 15. 7. 2019) dále jednoznačně plyne, že zadavatel splnil svou obligatorní povinnost dle ustanovení § 113 odst. 1 zákona, tj. provedl posouzení MNNC před odesláním oznámení o výběru dodavatele. (…) cenou nabídnutou vybraným dodavatelem se zadavatel zabýval,a to z hlediska naplnění účelu uvedeného institutu, tj. ochrany zadavatele před příliš cenově ambiciózními nabídkovými cenami, které by mohly způsobit nemožnost plnění veřejné zakázky dodavatelem, který MNNC nabídl.“ Svoji argumentaci k předmětné námitce stěžovatele zadavatel uzavírá konstatováním, že dostál své povinnosti a posoudil podle § 113 odst. 1 zákona, zda nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC.

87.         K odmítnutí námitky stěžovatele směřující proti údajnému neposouzení MNNC vybraného dodavatele zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách dále uvádí, že „je povinen zabývat se posouzením MNNC z toho pohledu, zdali se o MMNC jedná či nikoliv, a pouze v případě pozitivního zjištění musí učinit další příslušné kroky dle ustanovení § 113 odst. 4) až 6) zákona směřující k bližšímu objasnění okolností, jaké dodavatele vedly ke konstrukci ceny, která je předmětem jeho nabídky. V případě vybraného dodavatele však členové zadavatelem pověřené komise neměli pochybnosti, a proto zkonstatovali a v dokumentaci VZ zaznamenali, že se o MNNC nejedná. Dospěli k tomuto závěru, mimo jiné, i porovnáním aktuální nabídkové ceny vybraného dodavatele s nabídkovými cenami podanými za srovnatelných podmínek v rámci dvou předcházejících zrušených zadávacích řízení na pořízení téhož zboží. Jedná se totiž již o třetí zadávací řízení, kdy první z nich bylo zrušeno v důsledku napadení neprokazatelně splnitelných požadovaných technických parametrů na zboží a druhé z nich bylo zrušeno z důvodu pochybností o provozní bezpečnosti vznesených jedním z výrobců měřícího zařízení. (…) Zadavatel má v rámci předmětné opakované VZ dostatek podkladů k posouzení nabídky obou dodavatelů. Tvrzení o MNNC vybraného dodavatele je tedy pouze domněnkou stěžovatele, neboť zadavatel má k dispozici nabídky vybraného dodavatele z předchozích VZ, z kterých je po porovnání cen zřejmé aktuální navýšení o cca 2 mil. Kč. Uvedená částka v přepočtu na jeden kus požadovaného zboží, které je předmětem VZ, vychází na cca 500 tis. Kč, což komise zadavatele vyhodnotila i v souběhu s obsahem přílohy č. 3 k návrhu kupní smlouvy - Komplexní systém logistické podpory provozu údržby a oprav zboží po celou dobu technické životnosti, která je přílohou ZD, jako odpovídající.“

88.         Zadavatel svou argumentaci vztahující se k posouzení MNNC podle § 113 zákona opírá též o judikaturu, „která uvádí, že je plně v kompetenci komise posoudit, zda nabídková cena některého z účastníků zadávacího řízení je mimořádně nízká, a není samo o sobě porušením zákona, jestliže komise k takovému závěru nedospěje. (…) stěžovateli ani Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nepřísluší vstupovat do myšlenkových pochodů členů komise, přezkoumávat je nebo dokonce nahrazovat úvahami svými.“

89.         V rozhodnutí o námitkách dále zadavatel odmítá tvrzení stěžovatele, že měl údajně povinnost prověřit dalšími dokumenty nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou a tento svůj postup transparentně odůvodnit v oznámení o výběru dodavatele. Zadavatel naopak tvrdí, že mu taková povinnost není § 123 zákona uložena, což mj. dle něj potvrzuje komentářová literatura, na kterou se nadto sám stěžovatel ve svých námitkách odvolává, podle níž má zadavatel povinnost v dokumentaci o zadávacím řízení, nikoliv jak namítá stěžovatel v oznámení o výběru dodavatele, uvést, z jakého důvodu MNNC neidentifikoval.

90.         Navrhovatel v části II. návrhu konstatuje, že považuje postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky a v rámci rozhodnutí o námitkách za nezákonný, neboť zadavatel:

a)      údajně nesplnil povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem stěžovatelem uvedeným v námitkách (porušení § 245 odst. 1 zákona);

b)      údajně nesplnil povinnost posoudit nabídku vybraného dodavatele z hlediska MNNC a nevyzval ho k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení MNNC v situaci, kdy z okolností popsaných stěžovatelem v námitkách vyplývá závěr o přítomnosti MNNC vybraného dodavatele (porušení § 113 zákona) a současně údajně porušil zásadu transparentnosti podle § 6 zákona, když se v oznámení o výběru dodavatele nijak nevypořádal s otázkou posouzení MNNC vybraného dodavatele;

c)      údajně nevyužil postup podle § 46 odst. 1 zákona v situaci, kdy nabídka podaná vybraným dodavatelem vzbuzovala pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele předmět plnění v budoucnosti řádně plnit, čímž údajně porušil zásady transparentnosti a rovnosti zakotvené v § 6 zákona.

91.         V části III. návrhu se navrhovatel vyjadřuje k údajnému porušení povinnosti zadavatele při vypořádání skutečností uvedených v námitkách a údajnému porušení § 245 odst. 1 zákona. Navrhovatel předně v návrhu připomíná svou argumentaci uvedenou v části II. bod 10. námitek, na níž stavěl svou argumentaci o nesprávnosti postupu zadavatele s ohledem na jeho povinnosti podle § 113 zákona, a konstatuje, že „(z)adavatel však v rozporu se zákonem předmětné skutečnosti a argumentaci Navrhovatele v rámci Rozhodnutí o námitkách nijak nezohlednil a k této se nijak nevyjádřil.Ohledně splnění povinnosti dle ust. § 113 odst. 1 ZZVZ pouze obecně odkázal na neveřejný dokument s názvem »Protokol o jednání komise zadavatele ze dne 15. 7. 2019« a neurčitě uvedl, že přezkoumání přítomnosti MNNC Zadavatel provedl. Navrhovateli však neposkytl žádnou možnost pro přezkoumání tohoto obecného tvrzení, když předmětný dokument k Rozhodnutí o námitkách nepřiložil.“ Navrhovatel má za to, že zadavatel nijak nereflektoval jím uvedené konkrétní a relevantní důvody, na jejichž základě lze mít pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele za nabídnutou cenu poskytnout předmětné plnění a nabídku v případě uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky plnit. Navrhovatel též namítá, že se „(z)adavatel však s uvedenými námitkami vypořádal pouze obecným tvrzením, že nabídkovou cenu přezkoumal a k závěru o přítomnosti MNNC nedospěl.“ Argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, v níž zadavatel poukazuje „na možné porovnání nabídkové ceny Vybraného dodavatele s jeho dříve podanou nabídkovou cenou do předchozích (zrušených) zadávacích řízení, (…), s tím, že tyto informace považoval za dostatečný podklad pro posouzení MNNC“, navrhovatel odmítá jako nezákonnou a současně uvádí, že tato argumentace „nijak (tím spíše ne podrobně a srozumitelně)“ nevypořádává jeho argumentaci uvedenou v části II. bod 10. námitek, neboť zadavatelem uvedená argumentace se obsahově míjí se skutečnostmi tvrzenými v dané části námitek. Navrhovatel dále v návrhu namítá, že „(s) konkrétními tvrzeními Navrhovatele měl Zadavatel povinnost spojit i konkrétní argumentaci a nikoli jen obecná tvrzení“, tudíž „(n)adepsaným povinnostem Zadavatel zcela zřejmě nedostál a zatížil tak své Rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelností“. V části III. bod 18. návrhu navrhovatel údajné porušení povinnosti zadavatele při vypořádání skutečností uvedených v námitkách uzavírá s tím, že rozhodnutí o námitkách je dle něj v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, neboť z něj „žádným způsobem nevyplývá, zda se Zadavatel Tvrzeními Navrhovatele zabýval a s jakým výsledkem. Vedle toho postup Zadavatele při rozhodování o Námitkách porušuje princip transparentnosti, kdy tento poskytl pouze obecná tvrzení a odkázal na neveřejný dokument, o jehož bližším obsahu Zadavatel ničeho nesdělil, a jeho postup je tak třeba považovat za de facto svévolný, nepřezkoumatelný a nepředvídatelný.“

92.         Navrhovatel v části IV. návrhu brojí proti údajnému porušení povinnosti zadavatele při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska MNNC podle § 113 zákona, když se předně plně odkazuje na svou argumentaci uvedenou v námitkách a následně doplňuje svou reakci na obsah rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel nesouhlasí s postupem zadavatele při posouzení MNNC, když tento „kromě obecných tvrzení poukázal pouze na dřívější nabídkovou cenu Vybraného dodavatele podanou do zrušených zadávacích řízení jako na jakousi referenční hodnotu“. Stejně tak navrhovatel považuje odkaz zadavatele v rozhodnutí o námitkách na „obsah přílohy č. 3 k návrhu kupní smlouvy (…), ke kterému však Zadavatel také ničeho bližšího neuvedl, (…) spíše za důkaz skutečnosti, že se Zadavatel posouzením MNNC v nabídce Vybraného dodavatele reálně nezabýval.“ Navrhovatel oponuje též dalšímu tvrzení zadavatele uvedenému v rozhodnutí o námitkách, a to, že není povinen podle § 123 zákona v oznámení o výběru dodavatele blíže uvádět své úvahy a základní informace o provedeném posouzení MNNC vybraného dodavatele. Navrhovatel k tomuto tvrzení zadavatele uvádí, že z § 50 zákona vyplývá povinnost zadavatele provést odůvodnění výběru dodavatele, přičemž navrhovatel má za to, že posouzení přítomnosti MNNC provádí zadavatel podle § 113 zákona obligatorně jako součást procesu posouzení a hodnocení nabídek. S ohledem na právě uvedené navrhovatel tudíž považuje „za řádnou součást oznámení o výběru dodavatele i odůvodnění, nebo alespoň základní informaci o existenci takového posouzení MNNC, spolu s informací proč nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká ve smyslu ust. § 113 ZZVZ, a to v podrobnostech vyplývajících z konkrétního zadávacího řízení. V daném případě, kdy s ohledem na skutečnosti popsané Navrhovatelem mělo vzniknout Zadavateli přesvědčení o přítomnosti MNNC v nabídce Vybraného dodavatele, lze toto odůvodnění považovat za nezbytnou součást »odůvodnění výběru« ve smyslu ust. § 50 ZZVZ a »popisu hodnocení« ve smyslu ust. § 119 odst. 2 ZZVZ.“ V případě, kdy zadavatel posoudil nabídku vybraného dodavatele podle § 113 zákona a tuto skutečnost uvedl v neveřejné části dokumentace o zadávacím řízení, má navrhovatel za to, že se zadavatel dopustil porušení zásady transparentnosti podle § 6 zákona tím, že „ani na základě kvalifikovaného upozornění v Námitkách Navrhovatele nesdělil obsah údajného přezkumu, který se má nacházet v neveřejné části zadávací dokumentace o zadávacím řízení k zadání Veřejné zakázky a nepřipojil přímo její příslušnou část.“

93.         Navrhovatel v části V. návrhu brojí proti údajnému porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení podle § 6 zákona v důsledku nevyužití postupu podle § 46 odst. 1 zákona zadavatelem, a to v situaci, kdy nabídka vybraného dodavatele dle navrhovatele údajně vzbuzuje pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele předmět plnění v budoucnosti řádně plnit a je značně nestandardní z hlediska nabídnuté hodnoty kritéria hodnocení „Kvalita“. Navrhovatel nesouhlasí s odůvodněním zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách, a to, „že by považoval za nelogické a nezákonné, pokud by ohledně způsobu zajištění záruky v délce 120 měsíců a ověření jeho schopnosti záruku v této délce zajistit, Vybraného dodavatele vyzýval k objasnění jeho nabídky, neboť podání takové hodnoty umožnil nastavením zadávacích podmínek v zadávací dokumentaci Veřejné zakázky.“ Navrhovatel na citované odůvodnění zadavatele reaguje s tím, že dle jeho názoru „(n)astavení hodnotících kritérií zadávacích podmínek veřejné zakázky a následný vznik nejasností ohledně nabídky některého z dodavatelů jsou dvě odlišné kategorie, které se navzájem sice mohou ovlivňovat, avšak rozhodně se nevylučují. Skutečnost, že dodavatel nabídne plnění, které spadá do rozsahu přípustného pro hodnocení, bez dalšího nevylučuje, aby ohledně jeho nabídky (tj. např. způsobu jejího plnění a zajištění některých povinností dodavatele) vznikla nejasnost, kterou je třeba odstranit postupem dle ust. § 46 ZZVZ.“ Navrhovatel v této souvislosti dále namítá: „Fakt, že Zadavatel Vybraným dodavatelem nabídnutou hodnotu připustil jako maximální hodnotu hodnocení kritéria »Kvalita« nezbavuje Zadavatele oprávnění požadovat vysvětlení nabídky podané Vybraným dodavatelem. Není proto ani pravdou, že by Zadavatel nemohl Vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení postupem dle ust. § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ, pokud by požadované údaje k nadepsaným skutečnostem nebyly řádně objasněny.“ Navrhovatel v návrhu reaguje též na další zadavatelovu argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách, konkrétně na tvrzení zadavatele, že zákon zadavateli aplikaci § 46 zákona neumožňuje, neboť by vybraný dodavatel objasňoval či doplňoval údaj, který je předmětem hodnotících kritérií, a uvádí, že „(z)adavatel zaměňuje ust. § 46 odst. 1 ZZVZ, které se vztahuje k objasnění údajů v nabídce dodavatele, a ust. § 46 odst. 2 ZZVZ upravující změnu, resp. doplnění nabídky dodavatele. Právě pouze na doplnění nabídky se logicky vztahuje omezení stanovené druhým odstavcem citovaného ustanovení, které Zadavatel mylně vztahuje i k objasnění nabídek dle odstavce prvního.“ Navrhovatel nesouhlasí ani s tvrzením zadavatele, že postup podle § 46 zákona je „absolutně fakultativní“, když z rozhodovací praxe a odborné literatury navrhovatel dovozuje, že „v některých případech je zadavatel povinen nechat si identifikovanou nejasnost objasnit, aby měl postaveno najisto, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám, a předmětný institut tak za dané situace ztrácí svou fakultativní povahu.“

Právní posouzení

K údajnému porušení povinnosti zadavatele při vypořádání skutečností uvedených v námitkách

94.         Úřad nejprve v obecné rovině k problematice institutu námitek uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

95.         Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel v rámci návrhu brojí též proti rozhodnutí o námitkách, přistoupil Úřad nejprve k posouzení, zda je rozhodnutí o námitkách v částech napadených navrhovatelem učiněno v souladu se zákonem, tj. v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

96.         Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 12. 9. 2019 námitky (viz body 75. až 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které v souladu s § 245 odst. 1 zákona dne 26. 9. 2019 odmítl rozhodnutím o námitkách (viz body 84. až 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne. Následně navrhovatel ve svém návrhu zpochybňuje závěry zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách a předně namítá, že zadavatel nesplnil povinnost stanovenou mu v § 245 odst. 1 zákona, tj. podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách (blíže viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

97.         Navrhovatel v části III. návrhu předně namítá, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách údajně nijak nevyjádřilanijak nezohlednil jeho tvrzení uvedená v části II. bod 10. námitek (viz bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí), na nichž navrhovatel stavěl svou argumentaci o nesprávnosti postupu zadavatele podle § 113 zákona (viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad k tomu uvádí, že ze skutkových zjištění (blíže viz body 84. a 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí) má za to, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjadřuje k tvrzením stěžovatele uvedeným v části II. bod 10. námitek s tím, že z obsahu této části námitek dovozuje, že se jedná o námitky směřující proti nastavení kritéria hodnocení „Kvalita“, tj. proti zadávací dokumentaci. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách předmětnou část námitek podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona odmítá, neboť v ní uvedené námitky byly stěžovatelem podány opožděně, když nebyly zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách argumentuje s odvoláním na komentářovou literaturu, že nemá povinnost věcně přezkoumávat námitky, jež byly odmítnuty podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona. Úřad k šetřenému uvádí, že z obsahu rozhodnutí o námitkách lze dovodit, z jakého důvodu zadavatel tvrzení stěžovatele uvedená v části II. bod 10. námitek odmítá, přičemž zadavatel svou argumentaci zakládá na podrobných a srozumitelných skutečnostech.

98.         Úřad se dále zabýval obsahem rozhodnutí o námitkách z pohledu dalšího tvrzení navrhovatele uvedeného v části III. návrhu, konkrétně údajného nedostatečného vypořádání se s námitkou stěžovatele týkající se posouzení MNNC vybraného dodavatele podle § 113 odst. 1 zákona. Navrhovatel k tomu uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách „pouze obecně odkázal na neveřejný dokument s názvem »Protokol o jednání komise zadavatele ze dne 15. 7. 2019« a neurčitě uvedl, že přezkoumání přítomnosti MNNC Zadavatel provedl. Navrhovateli však neposkytl žádnou možnost pro přezkoumání tohoto obecného tvrzení, když předmětný dokument k Rozhodnutí o námitkách nepřipojil.“ (viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad na základě zjištěných skutečností (blíže viz body 86. až 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí) seznal, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách stěžovateli svůj postup v rámci posouzení MNNC konkrétním způsobem vysvětlil, když mj. tvrdí, že před odesláním oznámení o výběru dodavatele splnil svou povinnost stanovenou v § 113 odst. 1 zákona, přičemž podrobně a srozumitelně popisuje postup komise zadavatele při posouzení nabídky vybraného dodavatele dle § 113 odst. 1 zákona (viz bod 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a současně stěžovateli sděluje, že tento jeho postup je zaznamenán v dokumentaci o zadávacím řízení, konkrétně v zápisu ze dne 15. 7. 2019 z jednání komise. Ve vztahu k tvrzení navrhovatele, že mu zadavatel „neposkytl žádnou možnost pro přezkoumání tohoto obecného tvrzení, když předmětný dokument k Rozhodnutí o námitkách nepřiložil“, Úřad akcentuje, že podle § 245 odst. 1 zákona je zadavatel povinen v rozhodnutí o námitkách uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to tak, že se podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, zákon tedy výslovně neuvádí povinnost zadavatele dokládat stěžovateli jakékoliv podklady prokazující jeho tvrzení, resp. odůvodnění (např. části dokumentace o zadávacím řízení, na které se v rámci rozhodnutí o námitkách odkazuje), jak namítá navrhovatel.Úřad na základě zjištěných skutečností seznal, že z obsahu rozhodnutí o námitkách vyplývá, z jakého důvodu zadavatel námitku stěžovatele směřující proti údajnému neposouzení MNNC vybraného dodavatele před odesláním oznámení o výběru dodavatele odmítá, přičemž svou argumentaci zadavatel zakládá na podrobných a srozumitelných skutečnostech.

99.         Navrhovatel v části III. návrhu dále uvádí, že zadavatel odůvodnění v rozhodnutí o námitkách týkající se posouzení MNNC podle § 113 zákona staví na skutečnosti, že měl možnost „porovnání nabídkové ceny Vybraného dodavatele s jeho dříve podanou nabídkovou cenou do předchozích (zrušených) zadávacích řízení, (…), s tím, že tyto informace považoval za dostatečný podklad pro posouzení MNNC“, a namítá, že tato argumentace se „nijak (tím spíše ne podrobně a srozumitelně)“ nevypořádává s jeho argumentací uvedenou v části II. bod 10. námitek, neboť se s ní obsahově míjí. (viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad k tomu uvádí, že ze skutkových zjištění (blíže viz body 84. až 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí) neseznal, že by se zadavatel „nijak (tím spíše ne podrobně a srozumitelně)“ nevypořádal s dílčími námitkami stěžovatele směřujícími proti postupu zadavatele podle § 113 zákona, když odmítnutí předmětných námitek stěžovatele bylo ze strany zadavatele v rozhodnutí o námitkách dle Úřadu podrobně a srozumitelně odůvodněno, jelikož zadavatel stěžovateli sdělil, na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že nabídka vybraného dodavatele neobsahuje MNNC (viz bod 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad má tedy za prokázané, že zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách uvádí konkrétní skutečnosti, které v rámci postupu podle § 113 zákona učinil, čímž odůvodňuje (vysvětluje), proč neshledává důvody pro vyhovění námitce stěžovatele směřující proti údajnému nesplnění povinnosti zadavatele podle § 113 zákona, tj. zadavatel v předmětných částech rozhodnutí o námitkách stěžovateli podrobným a srozumitelným způsobem vysvětluje svůj postup, přináší konkrétní argumenty na podporu svých závěrů k posouzení MNNC.

100.     S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti (viz body 94. až 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad ve vztahu k navrhovatelem v návrhu namítanému údajnému nesplnění povinnosti zadavatele podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v jím podaných námitkách konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek uvedených navrhovatelem v návrhu dodrželpostup stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se podrobně a srozumitelně v rozhodnutí o námitkách k těmto námitkám vyjádřil, pročež nebyly naplněny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách a jsou tedy dány důvody pro zamítnutí této části návrhu podle § 265 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

K údajnému porušení povinnosti zadavatele při posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele

101.     Úřad tedy v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí přistoupí k posouzení tvrzení navrhovatele uvedených v části IV. a V. návrhu, konkrétně údajného porušení povinnosti zadavatele při posouzení MNNC vybraného dodavatele a údajného porušení zásady transparentnosti a rovnosti zakotvené v § 6 zákona zadavatelem v důsledku nevyužití postupu podle § 46 odst. 1 zákona.

102.     Úřad předně k institutu MNNC v obecné rovině uvádí, že smyslem právní úpravy týkající se MNNC je identifikovat nabídky, které vzbuzují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem tedy chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za takovou nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by jej nebyl schopen poskytnout řádně, včas či za stanovených podmínek. Nereálně stanovená nabídková cena by mohla být rovněž důvodem pro pozdější požadavky daného účastníka zadávacího řízení na navyšování původní nabídkové ceny.Otázkou účelu institutu MNNC se rovněž zabýval Nejvyšší správní soud v Brně (dále jen „NSS“) ve svém rozsudku sp. zn. 5 As 180/2016 ze dne 14. 9. 2017, v němž uvedl následující: „Smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by vedla například k nedokončení, nekvalitnímu splnění, případně nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny. Citované ustanovení má také bránit uchazečům v nabízení objektivně nereálné nabídkové ceny s cílem získat »konkurenční výhodu« oproti ostatním uchazečům a zvítězit tak v zadávacím řízení.“

103.     Úřad v návaznosti na právě uvedené dále uvádí, že § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje MNNC jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Úřad rovněž upozorňuje, že nelze přehlédnout určitý názorový posun zákonodárce vztahující se k MNNC oproti předchozí právní úpravě; i případná existence MNNC v nabídce dodavatele dle zákona automaticky neznamená povinnost zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení ze zadávacího řízení z tohoto důvodu. Zákon však i nadále pracuje s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, za situace kdy je v jeho nabídce obsažená MNNC (§ 113 odst. 6 zákona). Ze zákona naopak vyplývá, že zadavatel může, tzn., není povinen, vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka tohoto účastníka obsahuje MNNC, která nebyla účastníkem zdůvodněna (§ 48 odst. 4 zákona).

104.     Úřad ve stručnosti v souvislosti s problematikou posouzení MNNC odkazuje také na komentářovou literaturu, ve které je mj. uvedeno: „Posouzení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny je obligatorní úkon zadavatele v rámci každého zadávacího řízení. Volbu okamžiku, ve kterém zadavatel toto posouzení nabídkových cen v průběhu zadávacího řízení učiní, jakož i rozhodnutí o tom, ve vztahu ke kterým účastníkům řízení přezkoumání nabídkové ceny provede, ponechává ZVZ do značné míry na úvaze zadavatele. ZVZ v tomto směru zadavateli stanoví pouze následující limity. Posouzení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny je třeba provést vždy alespoň ve vztahu k vybranému dodavateli, a to nejpozději před odesláním oznámení o výběru dodavatele.“ Dále je zde uvedeno: „V případě, že zadavatel v zadávacím řízení mimořádně nízkou nabídkovou cenu neidentifikuje a účastníka nevyzve k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, platí obecně, že není povinen tento svůj postup v dokumentaci o zadávacím řízení blíže zdůvodňovat.“.Dále je uvedeno: „Podle § 48 odst. 4 je však pouze právem, nikoli povinnostízadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení, přestože mimořádně nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil. Nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny tedy zřejmě nebrání v další účasti dotčeného účastníka v zadávacím řízení.“ [Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek.Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017.]

105.     Úřad dále uvádí, že institut MNNC plní v zákonem vymezených případech rovněž funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory (§ 113 odst. 4 zákona). V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu MNNC v takovém případě nadále do značné míry omezena.

106.     Úřad k procesu posouzení MNNC akcentuje, že zadavatel je podle § 113 odst. 1 zákona povinen před odesláním oznámení o výběru dodavatele posoudit, zda nabídková cena účastníků zadávacího řízení není ve vztahu k předmětu veřejné zakázky MNNC. V případě, že zadavatel vyhodnotí nabídkovou cenu některého účastníka zadávacího řízení jako mimořádně nízkou, příp. získá-li podezření o přítomnosti MNNC, pak je jeho povinností postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, které musí obsahovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj., že účastník zadávacího řízení zajistí při plnění veřejné zakázky dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (dále také „dodržení právních předpisů“), a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Za předpokladu, že ze zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena daného účastníka zadávacího řízení je mimořádně nízká vlivem nedodržování právních předpisů, nebo že daný účastník obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, případně jeho písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, stíhá zadavatele povinnost podle § 113 odst. 6 zákona takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. V ostatních případech je však podle § 48 odst. 4 zákona zcela na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako mimořádně nízkou, který např. nedostatečně zdůvodnil svou MNNC. Zadavatel však v takovýchto případech vždy musí mít potvrzeny skutečnosti vyžadované § 113 odst. 4 zákona. V této souvislosti je však třeba zmínit, že s tímto oprávněním zadavatele je bezprostředně spjato riziko, že za určitých okolností může být např. ohroženo řádné plnění veřejné zakázky. Nicméně vyhodnocení míry tohoto rizika náleží jen a pouze zadavateli.

107.     K obdobným závěrům pak dospěl i Krajský soud v Brně, který v rozsudku č. j. 62 Af 78/2016-383 ze dne 4. 11. 2016 k institutu MNNC uvádí následující: „je pravdou, že právní úprava na věc aplikovatelná (§ 77 ZVZ) ukládala zadavateli (hodnotící komisi) v případě zjištění mimořádné nabídkové ceny, aby si vyžádal zdůvodnění a pro případ nezdůvodnění či neopodstatněného zdůvodnění uchazeče povinně vyloučil, nyní účinná právní úprava (byť účinná až od 1. 10. 2016, tedy poté, co rozhodoval žalovaný), tj. zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, obsahuje v § 48 odst. 4 konstrukci, podle níž v případě nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel účastníka zadávacího řízení může vyloučit (tedy nemusí) – tuto povinnost má pouze ve výjimečných případech, jak na ně pamatuje § 113 odst. 6 tohoto zákona. I z toho zdejší soud nutně dovozuje posun ve vnímání institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v tom směru, že nově jeupřednostňována odpovědnost samotného zadavatele za uzavření smlouvy za podmínek pro něj »podezřele výhodných« před nezměnitelným následkem spočívajícím v nemožnosti takovou smlouvu uzavřít; to ve výsledku také může směřovat k výkladu, podle něhož institut mimořádně nízké nabídkové ceny tu přestává být institutem chránícím rovným dílem zadavatele i ostatní dodavatele (resp. zajištění korektní soutěže mezi dodavateli), nýbrž spíše zadavatele, na něhož se pak zároveň klade vyšší odpovědnost při rozhodování o tom, zda se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu jedná a jak při zjištění (nezdůvodněné) mimořádně nízké ceny postupovat.“

108.     S ohledem na tvrzení navrhovatele uvedená v části IV. návrhu (viz bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a dále na vše shora obecně uvedené (viz body 102. až 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad předně přistupuje k otázce, zda se v šetřené veřejné zakázce zadavatel u vybraného dodavatele posouzením MNNC zabýval a zda jej měl zadavatel před oznámením o výběru dodavatele požádat o písemné zdůvodnění stanovení MNNC.

109.     Úřad nejprve konstatuje, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatel stanovil podle § 113 odst. 2 zákona cenu nebo náklady, které bude považovat ze MNNC, nebo způsob určení MNNC.

110.     Dále Úřad z nabídky vybraného dodavatele zjistil, že tento nabídl cenu 4 450 412,00 Kč bez DPH za 1 ks zboží a dobu poskytované záruky za zboží v délce 120 kalendářních měsíců.

111.     Úřad dále z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z bodu 11. zápisu ze dne 15. 7. 2019 z jednání komise, zjistil následující: „Komise se dále zabývala posouzením nabídkových cen nabídek dle § 113 zákona, tj. zda se nejedná o mimořádně nízké nabídkové ceny, a konstatuje, že nabídky č. 1 a č. 2 nejsou ve smyslu § 113 zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou.“

112.     Dle dokumentace o zadávacím řízení zadavatel dne 29. 8. 2019 odeslal účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele.

113.     Z výše uvedeného tak vyplývá, že se zadavatel, resp. komise zadavatele, posouzením MNNC v souladu s § 113 odst. 1 zákona u vybraného dodavatele a navrhovatele před odesláním oznámení o výběru dodavatele zabývala. Dále je z citované části zápisu ze dne 15. 7. 2019 z jednání komise patrné, že komise zadavatele na základě předmětného posouzení neshledala nabídkové ceny posuzovaných účastníků zadávacího řízení, tedy i nabídkovou cenu vybraného dodavatele, za mimořádně nízké.

114.     Jelikož je ze zjištěných skutečností zřejmé, že zadavatel, resp. komise zadavatele, po posouzení MNNC nedospěla k závěru, že by bylo možno nabídkovou cenu vybraného dodavatele označit jako mimořádně nízkou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona ve spojení s § 113 zákona, Úřad shledal, že komise zadavatele nebyla následně povinna postupovat podle § 113 odst. 4 zákona, tzn., neměla povinnost požádat vybraného dodavatele o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC a požadovat, aby vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti uvedené v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

115.     Ve vztahu k výše uvedenému lze, dle názoru Úřadu, podpůrně odkázat i na závěry obsažené v rozsudku NSS ve věci sp. zn. 5 As 180/2016 ze dne 14. 9. 2017, a to i přes to, že se jednalo o právní závěry ve vztahu k předchozí právní úpravě, neboť v tomto rozsahu jsou aplikovatelné i ve vztahu k současné právní úpravě. Ve výše citovaném rozsudku je mj. uvedeno: „Je přitom třeba opětovně zdůraznit, že žádost hodnotící komise o písemné zdůvodnění nabídkové ceny uchazečem je v § 77 odst. 1 věta druhá ZVZ vázána právě na závěr hodnotící komise o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny.“ Uvedený závěr z citovaného rozsudku NSS dle názoru Úřadu potvrzuje výše tvrzené Úřadem, a to tedy, že zadavatel má žádat o zdůvodnění způsobu stanovení MNNC účastníka zadávacího řízení pouze za situace, kdy získá pochybnost, že nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje zákonem „definovanou“ MNNC. Pokud tedy zadavatel získá pochybnosti, že nabídka účastníka zadávacího řízení vykazuje znaky MNNC, má povinnost požádat tohoto účastníka o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC podle § 113 odst. 4 zákona a po následné aplikaci postupu podle předmětného ustanovení zákona zadavatel buď dospěje k závěru, že se jedná o zdůvodněnou či nezdůvodněnou MNNC. V případě, že tedy dojde k aplikaci postupu podle § 113 odst. 4 zákona, je třeba na nabídkovou cenu vždy hledět jako na mimořádně nízkou, což vyjádřil NSS v citovaném rozsudku sp. zn. 5 As 180/2016 ze dne 14. 9. 2017 následovně: „Pokud tedy hodnotící komise shledá existenci mimořádně nízké nabídkové ceny a postupuje podle § 77 odst. 1 ZVZ, nemůže následně dovodit, že se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu nejedná. Hodnotící komise ovšem může dospět k závěru, že mimořádně nízká nabídková cena je odůvodněná, pak musí zdůvodnit, proč se tak domnívá; jen takový postup lze považovat za transparentní ve smyslu § 6 odst. 1 ZVZ.“ Skutečnost, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení je nízká tedy a priori neznamená, že se jedná o MNNC, která by musela být zdůvodňována postupem dle zákona. S ohledem na vše výše uvedené tak Úřad uzavírá, že pokud z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel, resp. komise zadavatele, nabídkovou cenu vybraného dodavatele ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona ve spojení s § 113 zákona posoudila a neidentifikovala ji jako mimořádně nízkou, nebyla ani povinna následně postupovat v intencích § 113 odst. 4 zákona, tj. nebyla povinna požádat vybraného dodavatele o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC a požadovat potvrzení skutečností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

116.     Vzhledem k výše uvedeným závěrům tedy Úřad odmítá argumentaci navrhovatele, v jejímž rámci tvrdí, že zadavatel v zadávacím řízení údajně pochybil ve vztahu k povinnostem vyplývajícím mu z § 113 zákona, když neposoudil nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou ve smyslu § 113 zákona, jako nedůvodnou.

117.     K tvrzení navrhovatele uvedenému v části IV. návrhu, konkrétně k jeho nesouhlasu s postupem zadavatele při posouzení MNNC vybraného dodavatele, v rámci něhož zadavatel „poukázal pouze na dřívější nabídkovou cenu Vybraného dodavatele podanou do zrušených zadávacích řízení jako na jakousi referenční hodnotu“ a odkázal na obsah Přílohy č. 3 „Komplexní systém logistické podpory“ Přílohy č. 1 „Požadované smluvní podmínky“ zadávací dokumentace (blíže viz bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí), uvádí Úřad následující.

118.     Jak vyplývá ze skutkových zjištění blíže uvedených v bodech 72., 86. až 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel, resp. komise zadavatele, nepovažuje nabídkovou cenu vybraného dodavatele za mimořádně nízkoumj. na základěporovnání „aktuální nabídkové ceny vybraného dodavatele s nabídkovými cenami podanými za srovnatelných podmínek v rámci dvou předcházejících zrušených zadávacích řízení na pořízení téhož zboží“, přičemžzadavatel má za to, že v rámci těchto opakovaných zadávacích řízení získal dostatek podkladů k posouzení nabídek ohledně MNNC. V rozhodnutí o námitkách zadavatel dále stěžovateli sděluje, že nabídková cenavybraného dodavatele je oproti předchozím zadávacím řízením vyšší o cca 2 mil. Kč, což komise zadavatele vyhodnotila jako odpovídající navýšení i v souběhu s obsahemPřílohy č. 3 „Komplexní systém logistické podpory“ Přílohy č. 1 „Požadované smluvní podmínky“ zadávací dokumentace.

119.     K tomu Úřad opakovaně konstatuje, že institut MNNC je ve smyslu zákona nástrojem ochrany samotného zadavatele a je tedy pouze na něm, jakým způsobem posoudí nabídkové ceny ve vztahu k tomuto institutu. V této souvislosti je nutné si také uvědomit, v jaké rovině je hodnocení nabídek (včetně hodnocení MNNC) ze strany Úřadu posuzováno. Úřad nemá pravomoc vstupovat do myšlenkových procesů hodnotící komise zadavatele, nýbrž má pouze možnost posoudit, zda je takové hodnocení v souladu se zákonem. K tomu předně Úřad odkazuje na závěry rozhodnutí NSS ze dne 6. 11. 2009, č. j. 5 Afs 75/2009 – 100, jež řeší otázku přezkumu posouzení nabídek hodnotící komisí, a kde je shledáno mj. následující: „Z judikatury správních soudů tedy vyplývá, že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek…Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek.“ (ačkoliv je citovaný rozsudek vydán v poměrech zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, uplatní se i v poměrech zákona nového)

120.     S přihlédnutím k judikovaným závěrům lze dovodit, že pokud zadavatel, resp. komise zadavatele, v posuzovaném případě provedla posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele před odesláním oznámení o výběru dodavatele, přičemž Úřad již v předchozí části odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz body 108. až 119. odůvodnění tohoto rozhodnutí) seznal, že toto posouzení proběhlo v souladu se zákonem, a konstatovala, že nabídka vybraného dodavatele neobsahuje MNNC, pak Úřad nemůže obecně vstupovat do jejích úvah a její úvahy nahrazovat, tj. Úřadu nepřísluší posuzovat odborné otázky související s procesem posouzení nabídek (včetně hodnocení MNNC), pokud tyto otázky posoudila komise ustanovená zadavatelem na základě „Ustanovení členů komise“ č. j. MO 175845/2019-1350 podepsaným dne 13. 6. 2019 za současného dodržení zákonného rámce. Úřad v této souvislosti doplňuje, že je to právě zadavatel, kdo nese zodpovědnost a musí zvážit všechna rizika s případnou existencí MNNC spojená.

121.     Ve světle právě uvedeného tak Úřad jako nedůvodnou odmítá taktéž argumentaci navrhovatele týkající se postupu zadavatele při posouzení MNNC, v němž provedl posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele na základě porovnání s nabídkovými cenami podanými ve zrušených zadávacích řízení a odkázal na obsah Přílohy č. 3 „Komplexní systém logistické podpory“ Přílohy č. 1 „Požadované smluvní podmínky“ zadávací dokumentace.

122.     Ve vztahu k dalšímu tvrzení navrhovatele uvedenému v části IV. návrhu, že zadavatel údajně porušil zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 zákona tím, že v oznámení o výběru dodavatele neuvedl alespoň základní informaci o provedení posouzení MNNC spolu s informací, proč nabídková cena vybraného dodavatele není MNNC ve smyslu § 113 zákona (blíže viz bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí následující.

123.     Úřad předně obecně uvádí, že oznámením o výběru dodavatele, tedy i prostřednictvím zprávy ze dne 28. 8. 2019 o hodnocení nabídek a výsledků posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, zadavatel informuje účastníky zadávacího řízení o tom, který z účastníků zadávacího řízení bude zadavatelem vyzván k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Z toho je pak zřejmé, že ostatní účastníci zadávacího řízení se tímto dozvědí, že nebyli se svou nabídkou úspěšní, tzn., že se nestali vybraným dodavatelem a mohou tudíž zvážit svůj další postup, např. podat námitky, pokud z oznámení o výběru dodavatele zjistí, že vybraný dodavatel dle jejich názoru nepředložil „nejlepší“ nabídku, nesplnil zadávací podmínky, případně jiné skutečnosti, které by mohly mít vliv na rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. V této souvislosti Úřad akcentuje, že § 123 zákona taxativně vymezuje náležitosti oznámení o výběru dodavatele a jeho přílohy, přičemž zadavatel nemá povinnost učinit součástí tohoto oznámení uvedené přílohy za předpokladu, že zadával veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, nebo pokud v zadávacím řízení byl pouze jediný účastník. Úřad pro úplnost doplňuje, že § 123 zákona, v němž jsou blíže specifikovány náležitosti odůvodnění výběru pro nadlimitní režim, je lex specialis k § 50 zákona, na který se ve své argumentaci odkazuje navrhovatel, a je obecným ustanovením uplatňovaným pro oznámení o výběru pro všechny druhy zadávacích řízení.

124.     K právě posuzované veřejné zakázce Úřad uvádí, že zadavatel tak měl v souladu s dikcí § 123 zákona povinnost připojit k oznámení výběru dodavatele zprávu o hodnocení nabídek podle § 123 písm. a) zákona, ve které uvede skutečnosti podle § 119 odst. 2 zákona, tedy (i) identifikaci zadávacího řízení, (ii) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely, (iii) seznam hodnocených nabídek a (iv) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek, a dále připojit výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, ve kterém uvede skutečnosti podle § 123 písm. b) zákona, tedy (i) seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, (ii) u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace, (iii) seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a) zákona, (iv) výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b). Z uvedeného výčtu je přitom zřejmé, že povinnou součástí oznámení o výběru dodavatele nejsou skutečnosti týkající se posouzení MNNC podle § 113 zákona, jak tvrdí navrhovatel, tj., zákon výslovně nevyžaduje, aby ve zprávě o hodnocení nabídek nebo ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, které jsou součástí oznámení o výběru dodavatele, zadavatel účastníky zadávacího řízení informoval o posouzení MNNC podle § 113 zákona.

125.     Pokud tedy, jak Úřad právě vyvodil, zadavatel není povinen v oznámení o výběru dodavatele včetně jeho součástí (zprávy ze dne 28. 8. 2019 o hodnocení nabídek a výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele) informovat účastníky zadávacího řízení o posouzení MNNC dle § 113 zákona, za situace, kdy v posuzovaném případě z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně ze zápisu ze dne 15. 7. 2019 z jednání komise, vyplývá, že se zadavatel posouzením MNNC zabýval, neshledal nabídkové ceny uchazečů zadávacího řízení, tedy i vybraného dodavatele, mimořádné nízkými a výsledek svého posouzení učinil součástí dokumentace o zadávacím řízení (viz bod 111. odůvodnění tohoto rozhodnutí) nikoli však součástí oznámení o výběru dodavatele, nelze takový postup zadavatele označit za rozporný se zásadou transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona.

126.      Úřad tedy s ohledem na vše shora uvedené (viz body 122. až 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí) konstatuje, že nelze souhlasit s navrhovatelem, že došlo k porušení zásady transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona tím, že v oznámení o výběru dodavatele zadavatel neuvedl skutečnosti týkající se posouzení MNNC vybraného dodavatele a uvedenou argumentaci stěžovatele tak odmítá.

127.     S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti (viz body 102. až 126. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad ve vztahu k navrhovatelem v návrhu namítanému údajnému porušení povinnosti zadavatele při posouzení přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele konstatuje, že v zadavatelově postupu neshledal rozpor se zákonem, čímž nebyly naplněny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele a jsou tedy dány důvody pro zamítnutí této části návrhu podle § 265 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

K údajnému porušení zásady transparentnosti a rovnosti podle § 6 zákona v důsledku nevyužití postupu podle § 46 odst. 1 zákona ze strany zadavatele

128.     V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad přistoupí k posouzení tvrzení navrhovatele uvedeného v části V. návrhu, ve kterém brojí proti údajnému porušení zásady transparentnosti a rovnosti podle § 6 zákona v důsledku nevyužití postupu podle § 46 odst. 1 zákona ze strany zadavatele.

129.     K otázce objasnění a doplnění nabídky Úřad obecně uvádí, že zadavatel je obecně oprávněn podle § 46 odst. 1 zákona požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady. Možnost žádat o objasnění a doplnění nabídky je oprávněním zadavatele, a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zadávacího řízení zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo tohoto účastníka ze zadávacího řízení z důvodu jeho neschopnosti předložit dostatečnou a úplnou nabídku vyloučí (§ 48 odst. 2 zákona). Lze předpokládat, že zadavatel se bude při rozhodování o využití či nevyužití výzvy k objasnění a doplnění nabídky řídit především ekonomickými motivy, neboť co nejširší hospodářská soutěž je předpokladem získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky – jinými slovy řečeno, silným motivem zadavatele pro využití předmětného ustanovení zákona může být zejména snaha nepřipravit se z formálních důvodů o ekonomicky výhodnou nabídku. Využije-li zadavatel této možnosti a požádá o objasnění a doplnění nabídky, je povinen stanovit účastníkovi zadávacího řízení přiměřenou lhůtu k objasnění a doplnění požadovaných údajů a dokladů a je přitom povinen se stále řídit zásadami zadávání veřejných zakázek.

130.     Úřad s odkazem na § 46 odst. 1 zákona shrnuje, že zadavatel má možnost, nikoliv povinnost, požádat účastníka zadávacího řízení, aby v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzory nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzory nebo modely. Je tedy plně v kompetenci zadavatele rozhodnout, zda účastníka zadávacího řízení požádá o objasnění či doplnění v nabídce předložených údajů, nebo zda jej bez možnosti dalšího objasňování či doplňování vyloučí ze zadávacího řízení, a to pouze z důvodů stanovených § 48 zákona. Dále Úřad uvádí, že § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek zapovídá doplňování údajů, jež by mohly být předmětem hodnocení v rámci kritérií hodnocení. Pokud by totiž účastník zadávacího řízení doplnil údaje, které byly předmětem hodnocení, jednalo by se o nepřípustnou změnu nabídky a zadavatel by k takovýmto údajům nemohl při hodnocení nabídky účastníka zadávacího řízení nijak přihlédnout. Účelem daného ustanovení je tedy zakázat doplňování údajů, které by byly předmětem hodnocení v rámci kritérií hodnocení, a to absolutně. Je tak nutné odlišit údaje, které jsou doplňovány na základě § 46 odst. 1 zákona, jež nemají s hodnocením v rámci kritérií hodnocení „nic společného“ a údaje, které budou hodnoceny. První ze dvou zmíněných kategorií zákon umožňuje doplňovat (pokud tak zadavatel zvolí), druhou z nich nemůže doplňovat za žádných okolností.

131.     Úřad k tvrzení navrhovatele uvedenému v části V. návrhu, že zadavatel údajně nevyužil postup podle § 46 odst. 1 zákona v situaci, kdy nabídka vybraného dodavatele dle navrhovatele vzbuzovala pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele předmět plnění v budoucnosti řádně plnit a je značně nestandardní z hlediska nabídnuté hodnoty kritéria hodnocení „Kvalita“ (blíže viz bod 93. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nejprve uvádí, že s přihlédnutím ke kontextu ostatních částí návrhu, tedy především k tomu, že navrhovatel namítá porušení povinnosti zadavatele při posouzení přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele a napadá dobu poskytované záruky za zboží nabídnutou vybraným dodavatelem v délce 120 kalendářních měsíců, je navrhovatel v důsledku toho pak přesvědčen, že zadavatel měl ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele využít postup podle § 46 odst. 1 zákona.

132.     Jak vyplývá ze skutkových zjištění blíže uvedených v bodech 69. až 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí (i) zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil u kritéria hodnocení „Kvalita“ minimální přijatelnou hodnotu, kterou lze v hodnocení akceptovat, na 24 kalendářních měsíců a maximální hodnotu, kterou bude zadavatel hodnotit, na 120 kalendářních měsíců; (ii) vybraný dodavatel ve své nabídce uvedl dobu poskytované záruky za zboží v délce 120 kalendářních měsíců; (iii) zadavatel, resp. komise zadavatele, nepovažovala nabídkovou cenu vybraného dodavatele za MNNC a (iv) zadavatel, resp. komise zadavatele, neshledala nejasnosti v nabídce vybraného dodavatele ve vztahu k jím nabídnuté délce doby poskytované záruky za zboží.

133.     Úřad k šetřenému předně konstatuje, že nabídka vybraného dodavatele ve vztahu k namítané době poskytované záruky za zboží zcela odpovídá zadávacím podmínkám, tj. splňuje podmínky obsažené v bodu 2. Přílohy č. 2 zadávací dokumentace. V této souvislosti dále Úřad akcentuje, že v bodech 102. až 126. odůvodnění tohoto rozhodnutí vyvodil, že zadavatel v souladu s § 113 odst. 1 zákona posoudil nabídku vybraného dodavatele, přičemž neshledal, že by nabídka vybraného dodavatele obsahovala MNNC, tedy, že by vzbuzovala pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele předmět plnění v budoucnosti řádně plnit, v důsledku čehož zadavatel nebyl následně povinen požádat vybraného dodavatele o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC podle § 113 odst. 4 zákona, které se považuje za žádost podle § 46 zákona.

134.     Vyjde-li Úřad ze skutečností právě uvedených k šetřené věci, pak musí dospět k závěru, že zadavatel po podání nabídek účastníků zadávacího řízení měl najisto postaveno, že nabídka vybraného dodavatele vyhovuje namítané zadávací podmínce a dále jaké hodnoty budou v rámci hodnocení nabídek hodnoceny, tj. zadavateli zjevně nevznikla potřeba požadovat pro účely řádného průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku po vybraném dodavateli objasnění či doplnění předložených údajů, dokladů apod. a měl tak spolehlivý podklad pro úspěšné posouzení a hodnocení nabídky vybraného dodavatele.

135.     V souladu s výše uvedeným tak Úřad uvádí, že v zadávacím řízení byl tedy zadavatel zjevně schopen bez vyjasnění údajů v nabídce vybraného dodavatele podle § 46 zákona činit další kroky v rámci posouzení a hodnocení nabídek, a tudíž nenastal skutkový stav, v němž by si měl zadavatel nejprve nechat vyjasnit vybraným dodavatelem údajné nejasnosti týkající se délky doby poskytované záruky za zboží, tak jak namítá navrhovatel, a využít tak postupu, který mu umožňuje § 46 zákona. V této souvislosti dále Úřad zdůrazňuje, že ustanovení § 46 zákona je čistě fakultativní povahy, což znamená, že zadavatel má možnost podle tohoto ustanovení postupovat nikoliv povinnost. Určitou výjimku však tvoří situace nastíněná v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, sp. zn. 62 Af 50/2010, jímž argumentuje také navrhovatel (ačkoliv je citovaný rozsudek vydán v poměrech zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, uplatní se i v poměrech zákona nového). Z uvedeného rozsudku totiž mj. vyplývá, že „(o)bsahuje-li návrh smlouvy tvořící součást nabídky nejasnost spočívající v tom, že obsahuje číselnou hodnotu, která neodpovídá číselným hodnotám vyjadřujícím tentýž údaj v rámci zbylého obsahu nabídky, jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelnou, pak je zadavatel povinen si uvedenou nejasnost nechat uchazečem vysvětlit, a tím ji odstranit (…).“ Nicméně z výše uvedeného jasně vyplývá, že v posuzovaném případě zadavateli nevznikla jakákoliv nejasnost ohledně nabídky vybraného dodavatele, tedy zjevně nebyly naplněny podmínky stanovené v daném rozsudku, za jejichž splnění zadavateli vzniká povinnost žádat účastníka zadávacího řízení o objasnění či doplnění podle § 46 zákona, tudíž zadavatel neměl povinnost postupovat podle § 46 zákona. Závěry uvedeného rozsudku se tak na posuzovaný případ neuplatní, pročež Úřad uvedenou argumentaci navrhovatele odmítá jako lichou.

136.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti (viz body 129. až 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad ve vztahu k navrhovatelem v návrhu namítanému údajnému porušení zásady transparentnosti a rovnosti podle § 6 zákona v důsledku nevyužití postupu podle § 46 odst. 1 zákona konstatuje, že v zadavatelově postupu neshledal rozpor se zákonem, čímž nebyly naplněny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele a jsou tedy dány důvody pro zamítnutí této části návrhu podle § 265 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

137.     S ohledem na vše výše uvedené tak Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Česká republika - Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha – Hradčany

2. Mazel a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Belgická 276/20, 120 00 Praha – Vinohrady

3. Mgr. Vít Hrnčiřík, Ph.D., LL.M., Škrobárova 2002/40, 101 00 Praha

 

Vypraveno dne        

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz