Na ÚOHS se koná první ročník Májové konference o veřejných zakázkách

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna dnes v brněnském sídle ÚOHS zahájil dvoudenní Májovou konferenci o veřejných zakázkách. První ročník konference přilákal více než 100 účastníků, kteří si v rámci programu vyslechli prezentace dvou desítek odborníků z České republiky i ze zahraničí.

Předseda Úřadu Petr Mlsna ve svém úvodním slově zdůraznil důležitost intenzivní diskuze se zadavateli, dodavateli a odbornou veřejností. Právě o ni se Úřad snaží v rámci metodických dnů a nyní i prostřednictvím konference, kterou v budoucnu hodlá pořádat každoročně. Petr Mlsna dále zdůraznil důležitost veřejného investování, v jehož rámci je každoročně vynakládáno z veřejných financí několik set miliard korun, a uvedl, že jeho cílem je, aby Úřad pod jeho vedením rozhodoval méně rigidně a více rozumně. Přivítal také snižující se podíl tzv. soutěžení na cenu, protože „nejjednodušší řešení či nejlevnější nabídka ve svém důsledku nemusí být nabídkou nejvýhodnější“. Rozvíjející se moderní přístupy a trendy jsou podle předsedy ÚOHS cestou ke kvalitnějšímu veřejnému zadávání.

Fungování Úřadu na poli veřejných zakázek, úvahy nad dozorem a (plánované) nejen legislativní aktivity Úřadu byly námětem příspěvku místopředsedkyně ÚOHS Markéty Dlouhé. Shrnula nejen témata, kterým se věnovala dozorová praxe Úřadu, ale i nová témata. Zdůraznila komplementární role MMR a Úřadu, který kromě dozorové činnosti vydává z vlastní iniciativy metodická doporučení a stanoviska, vysvětluje svou rozhodovací praxi a zapojuje se do osvětové a metodické činnosti v oblasti veřejných zakázek. Místopředsedkyně rovněž připomněla statistiky v dozorové činnosti Úřadu za loňský rok a podotkla, že za čísly se skrývají různě náročné případy. Z oblasti legislativy uvedla doporučení Úřadu k novele zákona o zadávání veřejných zakázek, zejména k § 242, který by měl nově obsahovat pravidlo umožňující zadavatelům volbu termínu pro podání námitek k zadávacímu řízení. Markéta Dlouhá dála informovala o vytvoření expertní skupiny MMR s účastí zástupce Úřadu, která precizuje oficiální stanovisko k nařízení Rady (EU) 2022/576 ze dne 8. dubna 2022 zaměřené v souvislostí s vojenským konfliktem na Ukrajině na zákaz zadat (nebo dále plnit) jakoukoli veřejnou zakázku nebo koncesní smlouvu jakémukoli ruskému státnímu příslušníkovi, fyzické či právnické osobě nebo subjektu či orgánu se sídlem v Rusku, fyzickým či právnickým osobám těmito subjekty z více než 50 % přímo či nepřímo vlastněnými nebo jednajícími jménem nebo na pokyn některého z těchto subjektů, a to včetně subdodavatelů.

Vlastimil Fidler, pověřený náměstek pro řízení sekce výstavby a veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj, věnoval svůj příspěvek procesu novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek (č. 134/2016 Sb.), jenž započal již v roce 2019 s cílem transponovat zadávací směrnici Evropské komise. Novela by neměla obsahovat žádné nové povinnosti ani koncepční změny, upřesňuje některé pojmy vytýkané Evropskou komisí, jako například předpokládaná hodnota u veřejných zakázek s proměnlivou cenou (nákup letenek, pohonných hmot apod.), možnost ústní komunikace v zadávacím řízení, sdělování zadávacích podmínek či sdělování informací při jednání. Dále se upravuje institut bankovní jistoty a pojištění záruky, text k jednacímu řízení bez uveřejnění a přepracovává se institut zjednodušeného režimu. Očekává se, že účinnosti by novela měla nabýt 1. 1. 2023.

Vybraným institutům novely zákona o zadávání veřejných zakázek v oblasti dozorové činnosti se věnoval Michal Kobza, ředitel odboru veřejných zakázek na ÚOHS, a to konkrétně změnám v ochraně dodavatele proti nesprávnému postupu zadavatele (podávání námitek, zákaz uzavřít smlouvu, podávání podnětů, výše kauce), snížení administrativní zátěže na straně zadavatele (využití elektronických nástrojů pro zpřístupnění dokumentace) a změnám v postupech ÚOHS (ukládání nápravných opatření, úprava vedení spisu).

O vypořádávání se s problematikou obstrukčních návrhů na Slovenku informovala Zuzana Krajčovičová, ředitelka kanceláře Rady slovenského Úřadu pro veřejné zakázky. Podávání zjevně neopodstatněných návrhů nově zakazuje novela zákona o veřejném zadávání (zákon č. 395/2021 Z. z.), která nabyla účinnosti 31. 03. 2022. Slovenský Úřad pro veřejné zakázky je v případě podání neopodstatněného návrhu oprávněn zastavit řízení a uložit navrhovateli povinnost uhradit náklady řízení spojené s vypracováním odborného stanoviska nebo znaleckého posudku. Kauce složená při podání návrhu se stává příjmem státního rozpočtu (v případě zpětvzetí návrhu 50 % složené kauce). Úřad může uložit navrhovateli pokutu do výše 100 tisíc eur a zadavatel se může v případě vzniku škody domáhat její náhrady u příslušného soudu.

Pouze na dálku, prostřednictvím předtočeného videa, pozdravila účastníky konference Katharina Knapton-Vierlich, která představila pohled Evropské komise na inovativní zadávání. Zadávání zakázek postupem „Best Value Approach“ popsal Martin Vyklický z Vysokého učení technického v Brně, který má s tímto přístupem značné zkušenosti. Věnoval se zejména důležitosti stanovení cílů projektu a hodnoticím kritériím, mezi nimiž v rámci této moderní metody figuruje i pohovor s dodavateli. V následné diskuzi s publikem bylo potzvrzeno, že  metoda Best Value Approach nejspíše splňuje všechny požadavky současné zakázkové legislativy, přestože ÚOHS žádný případ dosud neposuzoval.

Slovenskou zkušenost pak zprostředkoval místopředseda slovenského Úřadu pro veřejné zakázky Jaroslav Lexa, podle jehož statistik se u našich východních sousedů stále v bezmála 90 % zakázek soutěží na cenu. Sám však uvedl některé konkrétní případy, v nichž byly využity pokročilejší metody hodnocení.

Odpolední blok konference patřil soudcům správních soudů. Vendula Sochorová z Krajského soudu v Brně se podrobně věnovala problematice vendor lock-in v oblasti IT zakázek a z něj vyplývajícího využívání jednacího řízení bez uveřejnění. Na jednotlivých judikátech vysvětlovala, jaké standardy soudy při posuzování těchto věcí nastavily. Soudce Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš posléze hovořil o výkladu základních zásad veřejného zadávání ze strany soudů, opět s uvedením konkrétních rozsudků.

Program prvního dne Májové konference zakončil pohled do zahraničí. Vítězslava Fričová z DG Grow Evropské komise analyzovala novější rozsudky týkající se problematiky horizontální a vertikální (tzv. in-house). Profesor turínské univerzity Roberto Caranta se poté ve své přednášce zabýval přístupem soudů k přezkumu veřejných zakázek. Vyslovil například určité pochybnosti v souvislosti s rozsudky Soudního dvora EU a celkově kritizoval nedostatečnou judikaturu týkající se náhrady škody za nesprávné rozhodnutí v oblasti přezkumu veřejných zakázek.

 

Tiskové oddělení ÚOHS
22/082