Předseda Mlsna bilancuje dva měsíce v čele ÚOHS: pokuty přes 175 milionů korun, nové rozkladové komise a zrychlení rozhodování

Nový předseda ÚOHS Petr Mlsna nastoupil do funkce 2. prosince minulého roku. Od té doby již Úřad pod jeho vedením vydal desítky rozhodnutí, jmenovány byly nové rozkladové komise, došlo k zavedení procesních kroků, které zrychlují rozhodování, a k řadě dalších aktivit, které směřují k ochraně a podpoře soutěžního prostředí v České republice či ke zkvalitnění veřejného zadávání.

Hospodářská soutěž

Úřad upozornil členy vlády, ústřední orgány státní správy, kraje, sdružení místních samospráv, svaz měst a obcí na povinnost vymáhat škody způsobené v důsledku protisoutěžního jednání veřejným zadavatelům. Úřadu hodlá toto vymáhání škody aktivně podporovat a odeslal proto dopisy také 14 konkrétním veřejným zadavatelům, kteří byli protisoutěžním jednáním poškozeni, a nabídl jim metodickou pomoc.

Předsedovi Senátu České republiky a předsedům vybraných senátních výborů zaslal předseda ÚOHS stanovisko k návrhu novely zákona o potravinách, který zavádí kvóty na podíl českých potravin v maloobchodě z tzv. krátkého dodavatelského řetězce. Tento návrh Úřad považuje za protisoutěžní a v rozporu s pravidly volného pohybu zboží v EU.

Předseda Úřadu též poskytl stanovisko prezidentu Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR ve věci prodeje respirátorů FFP2 za nákladové ceny v maloobchodu (zejm. obchodní řetězce), Úřad varoval před hrozbou uzavření kartelové dohody a poskytl vodítko obchodníkům, jakým způsobem případně zajistit rovnoměrnou distribuci a řešit tlak na nižší cenu pro spotřebitele soutěžně-právně konformní cestou.

Rozhodovací činnost

Od počátku prosince bylo vydáno celkem 12 prvostupňových a druhostupňových rozhodnutí, v nichž byly uloženy pokuty převyšující 175 milion korun. Z toho sankce ve výši přibližně 75 milionů korun již nabyly právní moci. V oblasti spojování soutěžitelů bylo vydáno 7 rozhodnutí, z toho v 5 případech fúzi povolil, v jednom řízení zastavil a v jednom rozhodnutí uložil pokutu za předčasné uskutečňování spojení.

Z nejvýznamnějších rozhodnutí lze připomenout:

• Pokutu ve výši 74 622 000 Kč za kartelovou dohodu sedmi soutěžitelů v oblasti IT, která se týkala veřejné zakázky na rozvoj e-governmentu v Olomouckém kraji;
• Pravomocnou pokutu ve výši 40 793 000 Kč pro společnost BABY DIREKT za uzavírání vertikálních dohod o určování cen pro další prodej u dětského zboží;
• Pokutu ve výši 20 799 000 Kč kolektivnímu správci INTERGRAM, za zneužití dominantního postavení.

Veřejné zakázky

Jedním z hlavních cílů, s nimiž předseda Petr Mlsna vstupoval na Úřad, bylo nové sestavení rozkladových komisí, které se mělo uskutečnit nanejvýš transparentním způsobem a na základě předem stanovených kvalifikačních a profesních kritérií. Fungování rozkladových komisí bylo veřejností kritizováno zejména s ohledem na oblast veřejných zakázek. Již v polovině prosince 2020 bylo za účelem nominace nových členů rozkladové komise osloveno cca 30 institucí a organizací, které se zabývají mj. oblastí práva veřejných zakázek a soutěžním právem. Mezi nimi byly instituce z akademické sféry (právnické a ekonomické fakulty a také univerzity), orgány státní správy, nevládní a protikorupční organizace, Česká advokátní komora a další sdružení a spolky (Sdružení místních samospráv, Hospodářská komora, Asociace pro veřejné zakázky aj.). V polovině ledna 2021 předseda Úřadu obdržel celkem 105 nominací do 5 rozkladových komisí, přičemž někteří odborníci byli nominováni duplicitně. Koncem ledna 2021 pak předseda Úřadu jmenoval členy rozkladových komisí na základě obdržených nominací. Aktuální seznam členů jednotlivých rozkladových komisí je zveřejněn na webu Úřadu.

Současně byla zavedena opatření, jejichž cílem je zrychlit rozhodování úřadu. Rozkladové komise se budou scházet ve 14denních intervalech, aby byly rozklady projednávány co nejrychleji a následně také co nejdříve zpracovány. K rychlejšímu projednání věcí má také přispět zrychlené předávání spisů mezi prvním a druhým stupněm.

V oblasti dozoru nad veřejným zadáváním dále nový předseda akcentuje potřebu „rozumného“ a méně formalistického rozhodování. Cílem tohoto přístupu je mimo jiné odrazení dodavatelů od podávání obstrukčních návrhů, které nejsou motivovány snahou o férový průběh zadávacího řízení, ale jedná se o vyřizování běžných komerčních sporů skrze Úřad.

V souladu s koncepcí nového vedení Úřadu jsou připravovány tzv. metodické dny – pravidelná setkání se zadavateli i dodavateli, v jejichž rámci budou prezentovány metodické a praktické informace v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Cílem je navést účastníky ve způsobu nazírání na zadávání veřejných zakázek tak, aby se vyvarovali častých chyb, a současně v případě témat zaměřených na dosud rozhodovací praxí nerozhodnutá témata bude snahou představit způsob uvažování Úřadu coby orgánu dozoru nad nimi, popř. i ve spolupráci s dalšími odborníky na danou oblast. První metodický den se uskuteční již 18. 3. 2021.

Rozhodovací činnost

Za období prosinec 2020 a leden 2021 bylo vydáno v oblasti veřejných zakázek na I. instanci 86 rozhodnutí, ve druhém stupni pak celkem 21 rozhodnutí.

Z nejvýznamnějších případů je možno připomenout:

• Zákaz plnění smlouvy na dodávky samopalů a pušek pro Ministerstvo vnitra;
• Pokuty pro Ministerstvo dopravy za vyloučení dodavatele v zakázce na registrační značky.

Veřejná podpora

V rámci konzultační, poradenské a metodické role v oblasti veřejné podpory je pro Úřad již více než rok stěžejním tématem projednávání podpůrných opatření namířených na boj s koronavirovou pandemií a jejími ekonomickými důsledky. Úřad nejdříve poskytuje součinnost poskytovatelům podpory při nastavování podmínek příslušného opatření a posléze dané opatření notifikuje Evropské komise, s níž dále jedná o jeho schválení.

V průběhu ledna dosáhla Česká republiky společně s několika dalšími členskými státy významného úspěchu, když se u Evropské komise podařilo prosadit novelizaci tzv. dočasného rámce, který slouží jako právní základ pro schvalování podpor poskytovaných členskými státy podnikům zasaženým vládními opatřeními v souvislosti s COVID-19. V pořadí již pátá novelizace dočasného rámce navýšila i na základě iniciativy Úřadu limit podpory ve výši 1,8 mil. EUR/podnik (původní limit činil 800 tis. EUR/podnik), u podpor na nepokryté fixní výdaje byl limit zvýšen z 3 mil. EUR na 10 mil. EUR/podnik. Platnost dočasného rámce byla prodloužena do konce roku 2021.

Evropská komise v průběhu prosince a ledna vydala 4 rozhodnutí, jimiž povolila České republice kovidové programy. Konkrétně se jednalo o:

• COVID Sport II pro profi sportovní kluby a COVID Podpora sportovních soutěží;
• COVID Plus;
• Antivirus A+B a Antivirus Plus;
• COVID Gastro/Uzavřené provozovny.

Dalších šest podpůrných opatření je v současné době ve fázi projednávání a Úřad vyřizuje jejich notifikaci Evropské komisi.

Legislativní činnost

Předseda Petr Mlsna i další zástupci Úřadu vedli intenzivní jednání o legislativních návrzích, které spadají do gesce Úřadu. Jednalo se zejména o novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže a zákona o elektronických komunikacích, připravena byla rovněž rámcová pozice k návrhu Nařízení Digital Market Act. Předseda ÚOHS se rovněž zúčastnil několika diskuzí s neziskovým sektorem týkajících se poslaneckého návrhu na reformu dozoru nad veřejným zadáváním.

Tiskové oddělení ÚOHS
21/020