Směřování sekce legislativy a veřejné regulace

2. 7. 2021
Při příležitosti třicátého výročí fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přinášíme sérii textů, v nichž shrnujeme priority a vize v jednotlivých oblastech působnosti.

Sekce legislativy a veřejné regulace je svou historií nejmladší a rovněž počtem pracovníků nejmenší sekcí úřadu. To ale nelze říci o rozsahu agendy této sekce. Obsahem činnosti sekce jsou obvyklé agendy ústředních orgánů státní správy, jako je činnost legislativní, právní a zajišťování evropských a mezinárodních vztahů Úřadu. Vedle těchto primárně podpůrných činností má sekce ve své náplni dvě důležité samostatné agendy, kterými jsou výkon koordinačního orgánu v oblasti veřejné podpory dle § 3 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě někte­rých vztahů v oblasti veřejné podpory, a také dozor nad dodržováním zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinář­ských produktů a jejím zneužití, dle § 5 tohoto zákona.

Agenda veřejné podpory, která byla Úřadu svěřena již před vstupem do Evrop­ské unie, nabývá na významu v posledních letech se vzrůstající snahou státu podporovat vybraná odvětví průmyslu v oblasti inovací, vědy, výzkumu a zavá­dění vysokorychlostního internetu. Součástí těchto aktivit je také podpora malých a středních podniků a rovněž různé formy dovolené podpory u důle­žitých státních podniků a státem vlastněných obchodních společností. Rovněž samospráva, zejména na úrovni krajů a statutárních měst, se snaží podporo­vat oblast sportu a výstavby sportovních zařízení, jako je například plánovaná multifunkční Aréna Brno, či podporovat činnost sportovních hal a sportovních klubů, včetně podpory sportovní činnosti mládeže, stavbu a provoz kultur­ních a společenských center, ale i jejich provoz. Otázku veřejné podpory je však třeba řešit i při financování „běžných“ činností, jako je zajištění dopravní obslužnosti, poskytování zdravotní a sociální péče, dostupného bydlení nebo u podpory cestovního ruchu. Výhradní rolí Úřadu v oblasti veřejné podpory je především spolupráce s poskytovateli veřejné podpory při přípravě oznámení opatření veřejné podpory Evropské komisi. Úřad dále spolupracuje s Evropskou komisí a s poskytovateli veřejných podpor v rámci řízení před Komisí, a to jak v řízeních týkajících se oznámené veřejné podpory, tak i v případech protiprávní veřejné podpory, zneužití veřejné podpory, existujících režimů veřejné podpory či v případě, že Komise provádí na území České republiky šetření na místě. Úřad rovněž poskytuje obecné poradenství a metodickou pomoc všem úrovním poskytovatelů veřejné podpory.

Důležitost agendy veřejné podpory byla umocněna na jaře roku 2020 v sou­vislosti s propuknutím pandemie covid-19. Všechny členské státy potřebo­valy rychle podpořit uzavřené nebo velmi omezené obory ekonomiky. V tento moment zareagovala již 16. března 2020 Evropská komise přijetím sdělení Komise – Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy covid-19 (dále jen „dočasný rámec“). Jedná se o zvláštní právní rámec pro posuzování slučitelnosti podpor dle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (náprava vážné poruchy v hospodářství některého členského státu), který umožňuje členským státům po schválení ze strany Komise poskytovat podpory podnikům, které v důsledku opatření přijatých v souvislosti s covid-19 čelí nedostatku nebo nedostupnosti likvidity. Dočasný rámec byl postupně novelizován a doplňován o další typy pod­por. K začátku května 2021 byl předpis změněn již pětkrát a v průběhu tohoto roku se chystají další úpravy, včetně možného prodloužení platnosti předpisu za horizont 2021, neboť situace ohledně vývoje pandemie se stále negativně projevuje na hospodářství jednotlivých členských států. Česká republika využila postup dle dočasného rámce u většiny svých programů na podporu ekonomiky. V této oblasti lze očekávat během roku 2021 postupnou orientaci podpůrných programů z formy „první pomoci“ ekonomice při omezujících vládních opatře­ních a z toho plynoucího nedostatku výnosů a likvidity směrem k dlouhodobým programům na povzbuzení ekonomického oživení a podporu dlouhodobě živo­taschopných ekonomických subjektů. Druhou tendencí je maximální zjednodu­šení existujících covidových podpůrných programů (aktuálně přes 40 vládou schválených a Evropské komisi notifikovaných schémat podpory) do tzv. zastře­šujících („umbrella“) schémat dle nejvyužívanějších typů podpor dle dočasného rámce (očekáváme nejvýše pět zastřešujících schémat). Úřad je připraven této aktivitě vlády maximálně napomáhat a již od března 2021 intenzivně spolupra­cuje zejména s Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími resorty na přípravě a následném schválení odpovídajících podpůrných programů.

Již před vznikem pandemie covid-19 bylo možné v agendě veřejné podpory sle­dovat snahu posílit pozici Evropské unie a jejích ekonomických subjektů vůči ostatním globálním hráčům v mezinárodní ekonomice, zejména vůči Číně a USA. Na straně Evropské unie bylo zřetelné zaostávání v některých perspektivních oborech (například v elektromobilitě a výrobě odpovídajících klíčových kompo­nent), na straně globálních hráčů pak byla patrná snaha podpořit své domácí subjekty mnohdy na úkor evropských subjektů. V roce 2014 přijala Evropská komise sdělení obsahující pokyny, jak podle pravidel pro státní podporu posu­zovat veřejné financování významných projektů společného evropského zájmu (tzv. Important projects of common European interest – dále jen „IPCEI“). Cílem tohoto sdělení bylo umožnit členským státům kombinovat veřejnou podporu pro tyto projekty se soukromými investicemi, aby následně velmi významně přispěly k hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst a posílení konkurenceschop­nosti ve prospěch průmyslu a hospodářství Unie. V samotném komuniké Evrop­ská komise uvádí, že významné projekty společného evropského zájmu umožní spojit vědomosti, odborné znalosti, finanční zdroje a hospodářsky aktivní sub­jekty v celé Unii a překonat tak významná selhání trhu nebo systémové nedo­statky a společenské problémy, které by nebylo možné řešit jinak. Jejich úkolem je spojit veřejný a soukromý sektor, aby bylo možné realizovat projekty velkého rozsahu, které jsou důležitým přínosem pro Unii a její občany. Vzhledem k ino­vativnosti tohoto nástroje, povinnému zapojení více členských států a dalším stanoveným podmínkám trvalo několik let, než se povedlo konkrétní projekt dle rámce IPCEI realizovat.

V prosinci roku 2018 schválila Evropská komise první projekt IPCEI v oblasti mik­roelektroniky za účasti čtyř členských států – Německa, Francie, Velké Británie a Itálie. Později se k tomuto projektu připojilo ještě Rakousko. Cílem je podpořit rozvoj výroby klíčových prvků mikroelektroniky jako polovodiče, čipy, senzory, tranzistory a optické prvky sítí, které se používají v různých průmyslových obo­rech, zejména automobilovém. Projektu se účastní 29 podnikatelských subjektů z původních čtyř států a dodatečně se připojily tři rakouské subjekty. Tyto sub­jekty společně investují okolo šesti miliard eur ze soukromého kapitálu, přičemž členské státy projektu poskytnou 1,75 miliardy eur veřejné podpory. Další IPCEI projekt byl schválen hned následujícího roku v prosinci 2019 za účasti sedmi členských států (Belgie, Finska, Francie, Německa, Itálie, Polska a Švédska) s cílem podpořit výrobu komponent a samotných elektrobaterií. Tohoto projektu se účastní 17 průmyslových subjektů, které investují pět miliard eur a obdrží pod­poru ve výši 3,2 miliardy eur od zúčastněných členských států. Ještě rozsáhlejší je výší privátních investic, veřejné podpory a počtem členských států druhý IPCEI projekt na podporu výrobního řetězce autobaterií nazvaný poněkud vznešeně Evropská inovace v bateriích a schválený v únoru 2021 za účasti 12 členských států (Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Polsko, Slovensko, Španělsko and Švédsko). Privátní investoři poskytnou v pro­jektu devět miliard eur a veřejná podpora z členských států by měla dosáhnout 2,9 miliardy eur. První tři schválené IPCEI projekty ukazují snahu Evropské unie dohnat náskok v oblasti výroby klíčových komponent pro přechod k elektromo­bilitě a souvisejících průmyslových oborech, který před Evropskou unií získala zejména Čína.

Bohužel je smutnou skutečností, že Česká republika, jako tradičně průmys­lová země se silným podílem automobilového průmyslu, se žádného z těchto významných projektů dosud neúčastní. Nezbývá než doufat, že Česko se aktivně zúčastní aktuálně připravovaného projektu na podporu výroby vodíkové infra­struktury, jehož příprava byla slavnostně zahájena 18. prosince 2020 na závěr německého předsednictví v Radě Evropské unie podpisem memoranda 22 člen­ských států a Norska. V této oblasti bude Unie dohánět především náskok Japon­ska, kde se vývoji a uplatnění vodíkových technologií věnuje zejména automo­bilka Toyota s podporou japonské vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu již pro tento projekt vypsalo výzvu na webových stránkách a hledá české subjekty, které by se ho mohly zúčastnit. Dalším připravovaným významným projektem je Mikroelektronika II se zaměřením na významné inovační projekty v oblasti designu procesorů a čipů pro umělou inteligenci, designu čipů pro komunikaci na úrovni 5G, 6G a konektivitu, rozvoje a výroby těchto čipů v Evropě, pokročilých technologií pouzdření pro heterogenní integraci a polovodičové substráty pro radiofrekvenční a výkonová zařízení, jež pomohou obnovit kapacitu v oblastech, ve kterých je Evropa silně závislá na dovozu surovin a technologií a zajistí konku­renceschopnost průmyslu Evropské unie na světových trzích. I u tohoto projektu budeme doufat, že se podaří nalézt odpovídajícího partnera mezi českými pod­niky nebo výzkumnými institucemi.

Vedle výše popsané podpory významných evropských projektů v poslední době posiluje snaha ochránit společný unijní trh před dopady subvencí ze strany tře­tích zemí. Potřebu přijetí nové regulace v oblasti zahraničních subvencí vyjád­řila Evropská komise v Bílé knize o vytvoření rovných podmínek v souvislosti se zahraničními subvencemi z června 2020, ve které uvedla: „Jak ukázala analýza nedostatků, Evropská unie již má určité nástroje k řešení narušení vnitřního trhu, jež mohou způsobovat zahraniční subvence, především v případech zahranič­ních subvencí poskytovaných na dovoz zboží. Z analýzy nedostatků a vymezení problému ale rovněž vyplývá, že stávající nástroje je třeba doplnit tak, aby se konkrétně zabývaly narušeními vnitřního trhu Evropské unie v důsledku subvencí poskytovaných orgány států mimo Unii a dokázaly je napravit.“ Jde zejména o situ­ace, kdy subvence ze třetích států nepodléhají regulaci pravidly veřejné podpory, zatímco subvence poskytované státy Unie jsou těmto přísným pravidlům pod­řízeny. Neregulované subvence ze třetích států tak mohou mít negativní dopad na jednotný trh Evropské unie. Návrh nového nařízení k subvencím přijatý Evrop­skou komisí dne 5. května 2021 předkládá možnosti přezkumu a regulace sub­vencí poskytnutých ze strany třetích států podnikům působícím na vnitřním trhu Evropské unie. Návrh zavádí ex post přezkum subvencí poskytovaných třetími státy a ex ante posuzování spojení podniků a veřejných zakázek, jichž se účastní podniky, jimž byly takové subvence ze třetích zemí poskytnuty. V případě sub­vencí, u kterých bude prokázáno, že narušují vnitřní trh, předkládá návrh nařízení možnosti nápravy, například formou nařízeného navrácení subvence. Konkrétní případy spojení podniků a veřejných zakázek, na kterých participují podniky, jež obdržely zahraniční subvenci, budou podléhat předběžné notifikaci k Evropské komisi. Bez jejího schválení, respektive bez marného uplynutí lhůty pro schvá­lení, nebude spojení podniků nebo přidělení veřejné zakázky povoleno. Během slovinského předsednictví v Radě Evropské unie v druhé polovině roku 2021 je plánováno zahájení schvalovacího legislativního procesu na pracovní skupině pro hospodářskou soutěž Rady Evropské unie a v rámci spolurozhodovací pro­cedury bude nutné najít konsenzus s pozicí Evropského parlamentu.

V unijním právu platí obecná zásada, že poskytování veřejné podpory je zaká­záno. Nicméně z uvedeného pravidla existuje celá řada výjimek, na jejichž základě veřejnou podporu poskytnout lze. Musí však být splněny specifické podmínky obsažené v jednotlivých předpisech, které umožňují veřejnou pod­poru poskytovat bez vydání rozhodnutí Evropské komise v dané věci (jedná se o tzv. blokové výjimky), a dále v předpisech, označovaných jako tzv. soft law, kdy je splnění podmínek ověřováno ze strany Evropské komise v rámci jí vedeného řízení. Uvedené předpisy prošly v letech 2012–2014 rozsáhlou revizí, kterou Komise provedla v rámci první modernizace pravidel veřejné podpory. S blížícím se koncem platnosti těchto modernizovaných pravidel Komise zahájila na začátku roku 2019 proces jejich hodnocení. Účelem hodnocení bylo zjistit, zda pravidla nadále vyhovují měnícím se společenským a hospodářským pod­mínkám a postačí tedy pouze prodloužit jejich platnost, nebo zda je třeba tato pravidla upravit či dokonce změnit. Výsledek hodnocení ukázal, že dosavadní nastavení systému kontroly veřejné podpory je uspokojivé. Bylo však zjištěno, že některá pravidla vyžadují úpravu, a to i s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu a na kontext Evropské průmyslové a digitální strategie. První revidované před­pisy Komise představila v roce 2020, a to prostřednictvím veřejných konzultací. Úřad v rámci výkonu svých koordinačních pravomocí v oblasti veřejné podpory vypracoval ve spolupráci s resorty připomínky a komentáře k návrhům revido­vaných předpisů a připravil souhrnné stanovisko za Českou republiku, které následně předložil Evropské komisi. Účastnil se rovněž projednávání příslušných návrhů v rámci poradních výborů a jednání zástupců členských států a Evrop­ské komise. Zmíněná revize proběhla především u nejvyužívanější výjimky ze zákazu veřejné podpory, kterou je obecné nařízení o blokových výjimkách. Změny v obecném nařízení se budou týkat národního spolufinancování v rámci některých unijních programů Evropské unie pro podporu výzkumu a vývoje či v rámci Fondu InvestEU. Nově mají být také zavedena ustanovení týkající se oblasti energetické účinnosti budov, nízkoemisní mobility či zavádění široko­pásmového připojení, to vše v reakci na pandemii nemoci covid-19 a související opatření přijatá vládami členských států. V rámci veřejných konzultací Evrop­ská komise představila návrh nové podoby dalších předpisů. Jedná se o shora zmíněný předpis pro významné projekty společného evropského zájmu, předpis upravující poskytování podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací či předpis pro poskytování regionální podpory. Další veřejné konzultace budou následovat v průběhu tohoto roku a roku následujícího. V legislativní oblasti tedy stojí před Úřadem i dalšími veřejnými orgány velké množství práce. Lze vyjádřit očekávání, že zrevidované předpisy budou jednodušší co do jejich aplikace i interpretace zejména pro subjekty poskytující veřejnou podporu.

Kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti významné tržní síly jsou vymezeny zákonem č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále jen „zákon o VTS“). Pravomoc Úřadu spočívá především v provádění dozoru nad dodržová­ním zákona o VTS a metodické činnosti. Jedná se o výkon činností a plnění úkolů se zaměřením na odhalování nekalých obchodních praktik, šetření ve věcech zneužití významné tržní síly a následné vedení správních řízení včetně ukládání správních sankcí. Hlavní cíl činnosti Úřadu spočívá v nápravě odhaleného závad­ného stavu ve smluvních vztazích mezi dodavateli a odběrateli na trhu nákupu a prodeje potravin a v narovnání těchto obchodních vztahů. Úřad k tomu využívá široké kompetence, ať už se jedná o možnost využití určitých procesních odklonů v případě méně závažných porušení zákona o VTS (například ve fázi před zaháje­ním správního řízení), možnost využití institutu závazků a narovnání ve správních řízeních nebo uložení správní sankce ve formě pokuty až do výše 10 % obratu u subjektu, který porušil zákon o VTS. Průběh předběžného šetření a následně i samotného správního řízení vždy závisí na vůli a ochotě jednotlivých subjektů spolupracovat s Úřadem a dobrovolně se podílet na nápravě zjištěných nedo­statků. Partnerský přístup Úřadu a dotčených subjektů může v mnoha případech vést k efektivnějšímu a rychlejšímu odstranění protiprávního stavu a narovnání dodavatelsko-odběratelského vztahu. Významnou část činností Úřadu před­stavuje vydávání odborných stanovisek k výkladu problematických ustanovení zákona o významné tržní síle. Úřad je rovněž vstřícný k umožnění konzultací mezi jím a dozorovanými subjekty a rovněž i jejich dodavateli zejména pokud tímto dochází k prevenci možného protiprávního jednání.

Ve své dosavadní dozorové praxi se Úřad zaměřoval zejména na postih těch nejzávažnějších praktik objevujících se mezi dodavateli a odběrateli. Úřad se ve většině šetřených kauz soustředí na plošný dopad praktik a snaží se zado­kumentovat a postihnout praktiku, která je uplatňována vůči větším skupinám dodavatelů. Dále se v rámci vedených správních řízení zaměřuje na typově velmi závažná porušení zákona zasahující do majetkové sféry dodavatelů. V rámci šet­řených praktik se Úřad již méně setkává s porušováním formálních požadavků zákona, tj. zejména s nedodržováním písemnosti smluv. Po několika význam­ných zásazích Úřadu dochází v posledních letech také k odhalování sofistiko­vanějších praktik. Jedná se zejména o problematiku sjednávání smluv, které vytvářejí výraznou nerovnováhu mezi smluvními stranami, stále přetrvávající sjednávání a vybírání plateb, za které nebylo poskytnuto protiplnění, nebo pře­nášení podnikatelského rizika z obchodního řetězce na dodavatele. Závažnosti praktik pak odpovídají i uložené pokuty, které jsou v agendě významné tržní síly vysoké vzhledem k vysokým obratům šetřených odběratelů (maloobchodních řetězců). Méně závažná porušení týkající se nedodržení formálních požadavků zákona o VTS většinou Úřad řeší alternativními procesními postupy tak, aby došlo k rychlé nápravě vadného stavu. Od roku 2016, kdy došlo k zásadní novele zákona o VTS, zahajuje Úřad každoročně v průměru tři správní řízení pro možné porušení zákona o VTS.

Zajímavým vývojem s velkým dopadem pro budoucnost v posledních letech prošla úprava nekalých obchodních praktik v oblasti potravinářského řetězce na úrovni Evropské unie. Tato oblast byla v hledáčku Evropské komise již od roku 2009, kdy bylo přijato sdělení Komise o lepším fungování potravinového řetězce v Evropě. V roce 2013 byl vydán dokument vztahující se k problematice obchodních řetězců ve formě zelené knihy, který obsahoval jednak identifikaci nejčastějších zakázaných obchodních praktik a dále popisoval možnosti řešení této problematiky v jednotlivých členských státech Evropské unie a návrhy na možné sjednocení řešení této problematiky. Ve zprávě z roku 2016 určila Evropská komise řadu oblastí pro zlepšení jak právních předpisů členských států zabývajících se nekalými obchodními praktikami, tak dobrovolných inici­ativ v odvětví potravinářství. Komise se přitom zavázala před skončením svého mandátu znovu posoudit potřebu opatření Evropské unie za účelem řešení nekalých obchodních praktik, jejichž způsob regulace byl na úrovni členských států velmi různorodý a roztříštěný. Důsledkem neexistence jednotného evrop­ského rámce docházelo k velmi malé nebo žádné spolupráci mezi donucujícími orgány členských států. Zejména ze států Visegrádské skupiny byl vůči Evropské komisi vyvíjen soustavný tlak na předložení jednotné evropské regulace, jehož výsledkem bylo předložení návrhu směrnice o nekalých obchodních praktikách v roce 2018. Na poměry Evropské unie proběhl legislativní proces velmi rychle během jednoho roku a již dne 17. dubna 2019 byl uveřejněn přijatý text směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2019/633, o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (dále jen „směrnice“).

Směrnice byla přijata s cílem zavést minimální unijní standard ochrany proti zneužívajícím obchodním praktikám v zemědělském a potravinovém řetězci, čehož má být prakticky dosaženo harmonizací právních předpisů jednotlivých členských států Evropské unie v dané oblasti a dále vymezením a sjednocením základních nekalých obchodních praktik spolu se stanovením způsobu jejich omezení. Ochrana poskytovaná směrnicí se vztahuje na zemědělské výrobce a fyzické nebo právnické osoby (včetně organizací producentů a sdružení těchto organizací, ať už uznaných, či nikoli), které dodávají zemědělské produkty a potra­vinářské výrobky, a to v závislosti na jejich relativní vyjednávací síle. Směrnice se zaměřuje na obchodní jednání větších subjektů vůči subjektům, jež mají menší vyjednávací sílu, přičemž se týká všech úrovní zemědělského a potravinového řetězce. Směrnice obsahuje jako kompromis tzv. dynamický přístup, který je zalo­žen na ochraně vzájemného vztahu v závislosti na relativní velikosti dodavatele a kupujícího z hlediska ročního obratu. Směrnice začíná na úrovni do dvou mili­onů eur u dodavatele vůči odběrateli s obratem nad dva miliony eur a následně v pěti pásmech dle obratových kritérií tato ochrana končí u dodavatele s ročním obratem do výše 350 milionů eur vůči odběrateli s obratem nad 350 milionů eur.

Směrnice dále stanoví minimální seznam zakázaných nekalých obchodních praktik ze strany kupujících, jako jsou pozdní platby za dodávky zboží, rušení objednávek v nedostatečném časovém předstihu, jednostranné změny smluv­ních podmínek, vyžadování plateb nesouvisejících s prodejem dodaného zboží, požadování náhrady za zhoršení jakosti či ztrátu již dodaného zboží bez zavinění dodavatele, odmítnutí písemného potvrzení smluvních podmínek, neoprávněné využití či zpřístupnění obchodního tajemství dodavatele, odvetná obchodní opatření za uplatňování smluvních či zákonných práv dodavatele, vyžadování odškodnění za náklady spojené s prošetřením stížností zákazníků. Vedle zcela zakázaných praktik uvádí směrnice rovněž výčet praktik, které jsou zakázány pouze v případě, že nebyly předem jasně a jednoznačně sjednány ve smluvních podmínkách, jako je například vrácení neprodaného zboží dodavateli, aniž by bylo kupujícím zaplaceno, požadování úhrady nákladů slev na zboží prodávané v rámci propagace, vyžadování plateb za reklamu na zboží, plateb za uvedení zboží na trh a plateb za úpravu prodejních prostor. Směrnice také stanovuje členským státům Evropské unie povinnost určit donucovací orgán k prosazování pravidel pro potírání nekalých obchodních praktik a vymezit jeho pravomoci. Donucovacím orgánům členských států je pak stanovena povinnost vzájemné účinné spolupráce a podávání zpráv Komisi. Dále je zmíněno, že členské státy mohou podporovat dobrovolné využívání nezávislých mechanismů alterna­tivního řešení sporů. Do právních řádů jednotlivých členských států měla být směrnice transponována do 1. května 2021, přičemž přijatá opatření mají být použitelná nejpozději od 1. listopadu 2021. Při transpozici směrnice lze ponechat v platnosti či zavést přísnější pravidla zaměřená na boj proti nekalým obchod­ním praktikám, než jaká stanoví směrnice.

Česká republika zahájila transpoziční práce hned po finálním přijetí textu směr­nice. I přes poměrně intenzivní legislativní práce probíhající během roku 2019 a v první půli roku 2020 pod vedením Ministerstva zemědělství jako gestora této problematiky se nepodařilo dosáhnout textu novely, který by byl akceptovatelný pro zbývající dva spolugestory, kterými jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu a Úřad. Ministerstvo zemědělství předložilo na konci dubna 2021 neúplný trans­poziční text k projednání vládě České republiky. Vzhledem k zásadním trans­pozičním nedostatkům (novela nerozšiřuje působnost zákona o VTS na celý potravinářský řetězec, v rozporu se směrnicí je navržena hranice sedmi milionů korun jako obratové kritérium) je evidentní, že v tomto volebním období není reálné přijetí implementační novely odpovídající platnému znění směrnice. Bude proto úkolem příští vlády vzniklé po říjnových volbách 2021 znovu zahájit legisla­tivní práce na plné transpozici směrnice. Klíčovou otázkou bude, zda pokračovat v novelizaci současného zákona o VTS, nebo připravit zcela nový zákon, který by svým pojetím odpovídal jak vývoji v oblasti VTS během posledních deseti let, tak zejména obsahovým požadavkům směrnice. Nová úprava bude muset rozšířit působnost české normy na celý dodavatelsko-odběratelský řetězec v potravi­nářství, zajistit ochranu slabší strany bez ohledu na to, zda je touto slabší stranou dodavatel nebo odběratel a znovu zvážit rozsah postihovaných nekalých praktik.

Agenda Evropské unie bude rovněž důležitou součástí aktivit Úřadu v nejbližším období, neboť Česká republika bude v druhé polovině roku 2022 předsedat Radě Evropské unie. Úřad bude muset zajistit předsedání v pracovní skupině Rady pro hospodářskou soutěž, zorganizovat Evropský soutěžní den v říjnu 2022 v Praze a zajistit jednání pracovní skupiny pro veřejnou podporu, jejíž konání rovněž plá­nujeme uskutečnit během podzimu 2022 v Praze. Z hlediska agendy očekáváme během našeho předsednictví dokončení modernizovaných pravidel pro veřej­nou podporu, která již byla výše zmíněna. Z legislativních předpisů projednáva­ných v proceduře spolurozhodování společně s Evropským parlamentem před­pokládáme dokončení návrhu nařízení k digitálním trhům (tzv. Digital Market Act Regulation) a rovněž návrhu nařízení k subvencím, o kterém jsem se již zmínil v předchozím textu. České předsednictví v Radě Evropské unie u těchto návrhů naváže na práci francouzského předsednictví v první polovině 2022, a bude proto nezbytná vzájemná koordinace a spolupráce obou států.

JUDr. Petr Solský

místopředseda

28. června 2022 / Veřejná konzultace k revizi nařízení o podpoře de minimis Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci k plánované revizi nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie...

16. června 2022 / ÚOHS hostil odborníky na veřejnou podporu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pořádal další ročník konference o veřejné podpoře, která se pravidelně koná již od roku 2009. Přibližně stovka účastníků reprezentujících...

14. června 2022 / Evropská komise upravila výši základní sazby pro výpočet referenční a diskontní sazby v České republice V souladu se Sdělením o revizi metody stanovování referenčních a diskontních sazeb (Úřední věstník C 14, 19. 1. 2008, str. 6) upravila Evropská komise výši základní sazby pro výpočet...

7. června 2022 / Do programu konference o veřejné podpoře jsou zařazena další témata Program konference o veřejné podpoře, kterou pořádá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již příští týden ve dnech 15. a 16. června 2022, byl s ohledem na zájem vyjádřený ze strany...

1. června 2022 / Předseda Petr Mlsna seznámil prezidenta republiky s výsledky činnosti ÚOHS v roce 2021 Předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Mlsnu dnes na Pražském hradě přijal prezident České republiky Miloš Zeman. Během setkání předseda ÚOHS prezentoval prezidentu...

26. května 2022 / Nedostupnost registru de minimis Z důvodu plánované úplné technické odstávky portálu Ministerstva zemědělství bude ve dnech 1. července (15:00) až 10. července 2022 (23:00) zcela nedostupný Centrální registr podpor...

23. května 2022 / Nezapomeňte se zaregistrovat na konferenci o veřejné podpoře Po úspěšné Májové konferenci o veřejných zakázkách připravuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže další zajímavou konferenci, tentokrát o veřejné podpoře

23. května 2022 / Poskytovatelé veřejné podpory zapomínají zapisovat do registru de minimis Čtyři desítky poskytovatelů veřejné podpory prověřoval v roce 2021 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže kvůli dodržování povinnosti zapisovat podpory poskytnuté v režimu de minimis...

Chcete-li dostávat aktuality mailem, zanechte nám prosím svou adresu a vyberte oblast.

Email:
Oznámení o připravovaném spojení soutěžitelů
Významná tržní síla
Hospodářská soutěž
Veřejné zakázky
Veřejná podpora
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz