Šetření pěti základních potravin neukázalo selhávání hospodářské soutěže

23. 5. 2023
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad nebo ÚOHS) provedl v posledních třech měsících šetření v oblasti základních zemědělských produktů a potravin, a to v celé délce dodavatelského řetězce, tedy od zemědělské výroby přes zpracovatele až po maloobchodní prodej. Podrobné výsledky šetření jsou obsaženy ve více než stostránkové zprávě, kterou Úřad rovněž zveřejňuje.

Vzhledem k rychle se měnícím podmínkám v oblasti zemědělských produktů a potravin Úřad omezil šetření na celý dodavatelský řetězec pěti vybraných základních zemědělských výrobků a potravin, a to konkrétně kravského mléka, másla, kuřecího masa, slepičích vajec a pšeničné mouky. Oproti běžným sektorovým šetřením bylo toto šetření provedeno ve zkrácené lhůtě a bylo vyhodnoceno značné množství dat.

Úřad se v rámci zkráceného sektorového šetření zaměřil na možná porušení zákona, tedy na možné zneužití dominantního postavení či uzavření zakázaných dohod a současně jeho cílem bylo analyzovat strukturu jednotlivých trhů, popř. segmentů trhu, tržní sílu jednotlivých subjektů působících na těchto trzích a rovněž zohlednit např. roli importu a exportu, a to v rámci celého dodavatelského řetězce. S ohledem na strmý růst spotřebitelských cen potravin Úřad zjišťoval také ceny a obchodní marže v jednotlivých článcích dodavatelského řetězce a rovněž jejich dynamiku.

Úřad v rámci šetření oslovil s žádostmi o podklady a informace téměř 200 soutěžitelů působících na jednotlivých úrovních dodavatelského řetězce, také 14 profesních a oborových sdružení, svazů a asociací a vedl online či ústní jednání s vybranými sdruženími.

Na žádné úrovni trhů, resp. segmentů trhů Úřad neshledal ani neobdržel zásadní indicie nasvědčující existenci zakázané kartelové dohody. Samozřejmě, že nelze s jistotou říci, že takováto dohoda neexistuje, a Úřad proto bude i nadále monitorovat situaci na trzích potravin a v případě důvodného podezření na existenci zakázané kartelové dohody zahájí správní řízení.

Na žádném z trhů nebylo shledáno, že by existoval soutěžitel v dominantním postavení. V mnoha případech dospěl Úřad k nadnárodnímu charakteru zkoumaných trhů. Případná vertikální integrace mezi producenty a zpracovateli na zkoumaných komoditách rovněž neukázala existenci systémového problému.

Rozdílné výsledky přineslo zkoumání vývoje průměrných cen komodit. Některé komodity vykazují postupný zisk podílu prodeje private labels (mléko), u některých je naopak zřejmé, že jejich poměr prodejů stagnuje (máslo). Rovněž u některých komodit byly zjištěny značné rozdíly v ceně mezi private labels a branded produkty (mouka), a naopak u dalších byla cena téměř totožná (máslo).

Zkoumání vývoje cen potvrzuje, že maloobchodní prodej pracuje s průměrnou marží a neexistují samostatné trhy jednotlivých komodit. Šetření ukázalo, že některé komodity byly v určitých obdobích prodávány v maloobchodě s velmi malou, či dokonce zápornou obchodní přirážkou (máslo), jiné naopak vykazují stabilně vysokou obchodní přirážku (kravské čerstvé mléko).

Z hlediska vývoje průměrné obchodní přirážky šetření ukázalo, že tato přirážka zejména na maloobchodě vykazuje u jednotlivých komodit relativně konstantní výši, tedy není pravděpodobné, že by růst cen těchto komodit zaznamenaný minulých měsících byl způsoben dohodou v tomto smyslu.

Šetření však rovněž ukázalo, že zvýšené náklady jsou schopny všechny články vertikály úspěšně přenášet až na konečné spotřebitele a udržovat si tak svoji obchodní přirážku. Toto jednání, pokud se děje nekoordinovaně, však není porušením hospodářské soutěže.

Analýza obchodních marží jednotlivých článků zemědělského a potravinového řetězce přinesla řadu důležitých poznatků, které by do budoucna mohly usměrňovat veřejnou diskusi ohledně cen potravin. Především analýza ukázala, že u zvolených pěti základních komodit běžně připadá nejvyšší část spotřebitelské ceny prvovýrobci. Ten ale samozřejmě většinou s produkcí mívá také nejvyšší náklady, ať už jde o lidskou práci, krmiva či hnojiva, zemědělskou techniku nebo paliva a energie. Obchodní marže zpracovatelů a obchodníků se pohybují v podobných úrovních, zpravidla však mírně ve prospěch marží obchodníků.

Co se týká problému rostoucích spotřebitelských cen, nelze na základě shromážděných dat uvést zcela přesvědčivý závěr, že by za razantní zdražování v posledních letech mohl jeden konkrétní článek dodavatelského řetězce. S tím, jak inflace v České republice postupovala, docházelo ve všech třech hlavních článcích dodavatelského řetězce k postupnému navyšování obchodní marže, a to pravděpodobně jako důsledek růstu nákladů spojených s produkcí či obchodem. Co se pak týká vývoje cen, je z prezentovaných dat rovněž patrné, že situace v roce 2023 by již mohla přinést určitou stabilizaci na trzích a v některých případech i mírný pokles cen. Tento pokles už dokonce u některých výrobků nastal.

Celkově lze shrnout, že šetření na trzích daných komodit neukázalo selhávání hospodářské soutěže, resp. existenci struktury trhu, kde by některý hráč měl dominantní postavení. S ohledem na to, že se ve sledovaném období tato struktura příliš neměnila, a přesto došlo v nedávné době k razantnímu navýšení cen, spíše ukazuje na důsledek vlivu externích faktorů vedoucí k strmému zvýšení nákladů než na náhlé selhání trhů jako takových. To, že ceny na pultech nekopírují přesně vývoj cen komodit, je způsobeno dlouhodobými kontrakty a tím, že do těchto cen jsou promítány i právě zvýšené náklady minulého období ovlivněného ekonomickými dozvuky pandemie covid-19 a především pak ruskou agresí na Ukrajině a jejími dopady zejména na ceny pohonných hmot a energií.

S ohledem na to nelze v aktuální situaci doporučovat v této oblasti regulaci v podobě např. zavádění cenových stropů, která by mohla vést k nedostatku regulovaných komodit.

Zjištění Úřadu týkající se uvedených druhů potravin potvrdila dřívější závěry z uskutečněných šetření podnětů týkajících se maloobchodního prodeje potravin v posledním desetiletí, která neodhalila protisoutěžní jednání. Naopak v řadě případů prokázala, že v maloobchodě s potravinami panuje silná konkurence mezi jednotlivými řetězci. V otázce růstu cen potravin v posledních dvou letech ukázalo šetření Úřadu obdobné závěry, k nimž v poslední době dospěla řada soutěžních úřadů v dalších evropských zemích. V žádném evropském státě se nepotvrdilo, že by ke zvýšení cen potravin o desítky procent došlo v důsledku protisoutěžního jednání. Žádnému z evropských soutěžních úřadů se nepodařilo v souvislosti se zvyšováním cen potravin prokázat kartelovou dohodu nebo zneužití dominantního postavení. Konkurence mezi podniky sama o sobě nedokáže vymazat inflační tlaky v řádu desítek či stovek procent. Zcela jistě však přispívá k pomalejšímu růstu inflace a jejímu dřívějšímu zpomalení, které již v potravinářské oblasti zaznamenáváme.

 

Kompletní zpráva ze šetření potravin Kompletní zpráva ze šetření potravin 2.2 MB

Prezentace včetně analýz jednotlivých sledovaných komodit Prezentace včetně analýz jednotlivých sledovaných komodit 8 MB

 

Tiskové oddělení ÚOHS
23/071

 

6. června 2023 / Veřejná konzultace k chystaným aktualizacím soft-law v oblasti hospodářské soutěže V současné době prochází legislativním procesem v Parlamentu České republiky novela zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, která zejména transponuje směrnici ECN...

5. června 2023 / Úřad pokutoval dodavatele krmiv pro zvířata, snížil však sankci za nadstandardní spolupráci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil společnosti TENESCO s. r. o., která působí v oblasti distribuce a prodeje krmiv pro zvířata, pokutu ve výši 307 tisíc korun za uzavírání...

1. června 2023 / Rozhodnutí o převzetí Gazela Energy nabylo právní moci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil ve zjednodušeném řízení spojení soutěžitelů, v jehož důsledku bude moci společnost EP ENERGY TRADING, a.s., získat výlučnou kontrolu...

1. června 2023 / První pokuta pro hlavní město Prahu za protisoutěžní loterijní vyhlášky byla potvrzena Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna potvrdil prvostupňové rozhodnutí, jímž byla hlavnímu městu Praze uložena pokuta ve výši 2 679 000 korun za porušení zákona...

29. května 2023 / Úřad uzavřel memorandum o spolupráci s Ekonomicko-správní fakultou MUNI Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna a děkan Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity Jiří Špalek dnes uzavřeli memorandum o spolupráci obou institucí

26. května 2023 / Úřad povolil převzetí společné kontroly nad skupinou GEOSAN Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil ve zjednodušeném řízení spojení soutěžitelů, v jehož rámci mají fyzické osoby L. K. a M. K. získat v důsledku změny stanov společnosti...

19. května 2023 / Nový informační list ÚOHS: Předmětem kartelu nemusí být jen ceny, ale i zaměstnanci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal druhý letošní informační list s názvem „Soutěžní aspekty dohod na trhu práce“. Publikace se věnuje méně obvyklým druhům protisoutěžních...

18. května 2023 / Úřad uložil nábytkářskému řetězci XXXLUTZ nepravomocně pokutu ve výši 20 milionů korun za nesplnění závazků Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil svým prvostupňovým rozhodnutím pokutu 20 324 000 korun rakouské společnosti XLCEE-Holding GmbH provozující nábytkářské řetězce za nesplnění...

Chcete-li dostávat aktuality mailem, zanechte nám prosím svou adresu a vyberte oblast.

Email:
Oznámení o připravovaném spojení soutěžitelů
Významná tržní síla
Hospodářská soutěž
Veřejné zakázky
Veřejná podpora
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz