Důsledky a rizika
Dlouhotrvající dohody typu bid rigging mohou využívat i velmi složité systémy a sofistikované metody vzájemného postupování zakázek a také rozdělování zisku mezi spiklenci. Celé regiony, ale také státy, mohou být postiženy sítí těchto tajných dohod, které bývají v některých odvětvích plněny někdy i po desítky let. Podvodně jednající uchazeči mohou uplácet příslušné pracovníky u zadavatelů, získávat na svoji stranu organizátory losování, dokonce též nestranné třetí osoby, jako jsou advokáti nebo notáři.
Zadavatelé přitom někdy úmyslně, častěji však nevědomě, vytvářejí podmínky, které tajným kartelovým dohodám nahrávají. Svou roli při tom hraje typicky:
- potřeba do konce účetního období proinvestovat prostředky vyčleněné na danou zakázku,
- obava před protahováním výběru nejlepšího uchazeče (včetně námitkového či přezkumného řízení),
- nedostatečná kontrola,
- nedostatečná znalost příslušného trhu,
- jen občasné či dokonce první zadávání podobné zakázky atp. Zadavatel tak nezřídka nevědomě nahrává dodavatelům, kteří se skutečné soutěži o zakázku chtějí vyhnout.
Přitom je to v podstatě právě zadavatel, kdo může nastavením podmínek zadávacího procesu, kontrolou jeho průběhu a dalšími opatřeními předcházet využívání protisoutěžních dohod mezi uchazeči.
Uzavření bid riggingové dohody může mít řadu negativních důsledků jak pro jejich účastníky, tak pro zadavatele a jejich pracovníky, účastní-li se jakkoli této dohody. V trestněprávní rovině hrozí postih jak podnikatelům – členům tajné dohody (trestný čin porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, podplácení), tak případně příslušným pracovníkům zadavatele (trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku, přijetí úplatku atd.). Porušení povinností pracovníků zadavatele může mít i podobu přestupku, porušení pracovněprávních předpisů a smluv.
Dodavatelé zúčastnění na kartelové dohodě bid rigging se vystavují nebezpečí uložení sankce ze strany soutěžního úřadu. Pokuta může být v takovém případě uložena až do výše 10 % z ročního obratu celé podnikatelské skupiny, do níž dodavatel patří. Nadto mohou všechny subjekty, které byly jejich nezákonným jednáním poškozeny, tedy zejména zadavatelé, žádat náhradu způsobené škody v civilním řízení. Takto vymožená náhrada škody může být podle okolností ve srovnatelné výši jako pokuta uložená soutěžním úřadem. Navíc zakázaná kartelová dohoda je ze zákona od počátku neplatná.
