Dohled nad orgány veřejné správy

Primárním posláním každého soutěžního úřadu je ochrana hospodářské soutěže proti nejrůznějším formám narušení, která nejtypičtěji pocházejí ze strany soukromých aktérů na trhu – soutěžitelů. Hospodářská soutěž však může být narušena i ze strany státu, a to zejména prostřednictvím přijímání protisoutěžní legislativy (vydávané nejen centrálně státem samotným, ale rovněž jednotlivými samosprávnými celky) či přímo protisoutěžním výkonem veřejné moci např. v podobě různých opatření. 

Novelou zákona o ochraně hospodářské soutěže z roku 2012 získal ÚOHS v § 19a pravomoc spočívající v dohledu nad dodržováním soutěžních norem orgány veřejné správy (obcí, krajů a dalších správních orgánů) při výkonu veřejné moci. Novela soutěžního zákona z roku 2016 poté zpřesnila jak vlastní definici tohoto soutěžního přestupku, tak související pravomoci ÚOHS a stanovila v § 19a odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže (ZOHS), že orgán veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že:

a) zvýhodní určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů;

b) vyloučí určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů z hospodářské soutěže; nebo

c) vyloučí soutěž na relevantním trhu. 

Dále specifikovala (§ 19a odst. 2 ZOHS), že ÚOHS nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy podle § 19a odst. 1 ZOHS, která je:

a) prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního řádu nebo daňového řádu; nebo

b) poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu. 

Samotné posouzení ÚOHS, zda navrhovaný právní předpis či jednání orgánu veřejné správy narušuje hospodářskou soutěž, vyžaduje hloubkovou analýzu zamýšlených cílů, okolností jejich vzniku i procesů tvorby, přijetí a schválení. ÚOHS si je dlouhodobě vědom, že soutěžní politika není jedinou hodnotou, kterou orgány veřejné správy legitimně sledují, a z toho, že zákon o ochraně hospodářské soutěže výslovně zakazuje jednat způsobem, který by vedl k narušení soutěže, nelze dovozovat, že by soutěžní politika měla mít přednost před ostatními veřejnými zájmy chráněnými na zákonné úrovni. Snahou ÚOHS je proto primárně zabezpečit, v případech, kdy je určitá míra narušení hospodářské soutěže nezbytná pro dosažení konkrétního legitimního cíle, aby toto narušení bylo minimální. Určitá míra narušení hospodářské soutěže činností orgánů veřejné správy je tedy přípustná, ba dokonce zcela nutná, pokud pro ni existují objektivně ospravedlnitelné důvody založené na principu legality (orgán veřejné správy využívá své zákonné kompetence) a legitimity (narušení hospodářské soutěže je nezbytné k dosažení cíle, který je orgán veřejné správy oprávněn naplňovat, přičemž takového cíle není možno dosáhnout jiným způsobem)

ÚOHS v minulosti pokutoval řadu měst a obcí za pochybení při tvorbě obecně závazných vyhlášek (OZV), jejichž cílem bylo omezit provozování hazardních her. Jakkoliv mají obce nezpochybnitelné právo provozování hazardních her na svém území regulovat, je současně nezbytné, aby vždy zvážily, zda jimi zvolená podoba regulace naplňuje princip proporcionality, resp. zda míra takového omezení je přiměřená konkrétním místním podmínkám, zda nepůsobí diskriminačně a zda nenarušuje hospodářskou soutěž více, než je nezbytné k dosažení jejích cílů. Pokud se obec rozhodne umožnit provoz hazardních her jen na některých místech v obci, je nezbytné stanovit dostatečně určitá a nediskriminační pravidla, na základě kterých bude taková podoba regulace uplatňována. Tato pravidla přitom musí být předem známá a přezkoumatelná. Bližší informace lze nalézt v jednotlivých rozhodnutích, jež jsou zveřejněna ve Sbírce rozhodnutí ÚOHS – např. ve věci OZV statutárního města Ostravy, města Krupky, města Šumperka, statutárního města Děčína nebo města Česká Lípa

Za spáchání přestupku spočívajícím v porušení ustanovení § 19a může ÚOHS uložit orgánu veřejné správy pokutu až do výše 10 000 000 Kč a ačkoliv se může zdát, že v případě takového trestu se ve výsledku jedná pouze o přesun veřejných prostředků v rámci státu, případně ze strany územně samosprávného celku na stát, je důležité si uvědomit, že pokud kvůli narušení hospodářské soutěže výkonem veřejné moci ze strany orgánu veřejné správy dojde ke vzniku škodě, je takováto škoda vymahatelná. Orgány veřejné moci a jejich zástupci si proto musí být vědomi, že soutěž narušující výkon veřejné moci může vést nejen k sankci takového jednání ze strany ÚOHS, ale že poškozené subjekty mají plné právo vymáhat po orgánech veřejné správy škodní nároky podle § 2894 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

 

Bližší informace k této problematice lze najít v těchto dokumentech ÚOHS:

Infolist č. 4/2014

Stanovisko Úřadu k regulaci provozu loterií

 

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz