číslo jednací: S076/2008/KD-5304/2009/820

Údaje označené v text jako [….] obsahují obchodní tajemství účastníka řízení.

ÚOHS-S076/2008/KD-5304/2009/820       V Brně dne 11. května 2009

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S076/2008/KD zahájeném dne 19. února 2008 z moci úřední podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož účastníkem je společnost HUSKY CZ s.r.o., se sídlem Praha 4, Huťská 2985/5, IČ 25101625, právně zastoupená JUDr. Danielem Musilem, advokátem, se sídlem Praha 1, Mezibranská 1579/4, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto  

rozhodnutí:

I.

Účastník řízení, společnost HUSKY CZ s.r.o., se sídlem Praha 4, Huťská 2985/5, IČ 25101625, tím, že

se v rámci telefonického rozhovoru či na ústním jednání s jednotlivými odběrateli provozujícími internetové obchody dohodl na výši jejich minimální prodejní ceny, která se rovnala doporučené maloobchodní ceně vč. DPH – 8 %, kdy uzavření a plnění těchto ústních dohod bylo prokázáno vzájemnou elektronickou komunikací ve vztahu k následujícím odběratelům:

a)  [….], místem podnikání  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 1. 6. 2007,

b)  [….], místem podnikání  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným tímto odběratelem účastníku řízení dne 2. 4. 2007,

c)  [….], místem podnikání  [….],  dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 5. 6. 2007,

d)  [….], místem podnikání  [….], a dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 5. 6. 2007,

e)  [….], místem podnikání  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 5. 6. 2007,

f)  společnost  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 5. 6. 2007 ,

g)  [….], místem podnikání  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 5. 6. 2007,

h)  [….], místem podnikání  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 7. 6. 2007 ,

i)  [….], místem podnikání  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 7. 6. 2007,

j)  [….], místem podnikání  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 7. 6. 2007,

k)  společnost  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 7. 6. 2007,

l)  společnost  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 7. 6. 2007,

m)  [….], místem podnikání  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 7. 6. 2007,

n)  [….], místem podnikání  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 7. 6. 2007,

o)  společnost  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 8. 6. 2007,

p)  [….], místem podnikání  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 11. 7. 2007,

q)  [….], místem podnikání  [….] dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 14. 8. 2007,

r)  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 27. 8. 2007,

s)  [….], místem podnikání  [….] dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 19. 10. 2007,

t)  společnost  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 4. 6. 2007,

u)  [….], místem podnikání  [….], dohoda byla potvrzena e-mailem odeslaným účastníkem řízení tomuto odběrateli dne 7. 6. 2007,

v)  společnost  [….], dohoda byla potvrzena e-maily odeslanými odběratelem účastníkovi řízení ve dnech 20. 3. 2007, 29. 4. 2007 a 8. 5. 2007,

přičemž dodržování maximální slevy 8 % z doporučených maloobchodních cen účastník řízení v následujícím období kontroloval a považoval za podmínku vzájemné spolupráce od data 19. 3. 2007,

uzavřel a plnil zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, které mohly vést k narušení hospodářské soutěže na trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení,

čímž porušil v období od 19. 3. 2007 do dne vydání tohoto rozhodnutí zákaz uvedený v § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.

II.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti HUSKY CZ s.r.o., se sídlem Praha 4, Huťská 2985/5, IČ 25101625, plnění dohod popsaných ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje.

III.

Dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti HUSKY CZ s.r.o., se sídlem Praha 4, Huťská 2985/5, IČ 25101625, za porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů,  podle výrokové části I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta ve výši:

2.316.000,- Kč  (slovy: dva milióny tři sta šestnáct tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 3754-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.

IV.

Podle § 23 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, společnosti HUSKY CZ s.r.o., se sídlem Praha 4, Huťská 2985/5, IČ 25101625, ukládá opatření k nápravě, a to konkrétně písemně informovat odběratele uvedené ve výrokové části I. o obsahu tohoto rozhodnutí a o tom, že případné maloobchodní ceny, jakož i slevy z těchto cen, doporučené účastníkem řízení mají pouze informativní charakter a pro prodejce jsou zcela nezávazné.

Pro splnění uložených opatření k nápravě stanoví Úřad pro ochranu hospodářské soutěže účastníku řízení, společnosti HUSKY CZ s.r.o., se sídlem Praha 4, Huťská 2985/5, IČ 25101625, lhůtu 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Splnění opatření k nápravě je účastník řízení povinen doložit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě nejpozději do 14 dnů od uplynutí lhůty pro jejich splnění.

V.

Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníku řízení, společnosti HUSKY CZ s.r.o., se sídlem Praha 4, Huťská 2985/5, IČ 25101625, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou

2.500,-Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, jako variabilní symbol se uvede kmenová část daňového identifikačního čísla účastníka řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I. Zahájení řízení

1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provádí v rámci své dozorové pravomoci ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“ nebo „zákon č. 143/2001 Sb.“), šetření v oblasti prodeje zboží pro outdoorové vybavení, zejména s ohledem na možné určování koncových prodejních cen dodavateli zboží pro outdoorové vybavení odběratelům, vedené pod sp. zn. P 302/2007/KD.

2.  Na základě výsledků shora uvedeného šetření sp. zn. P 302/2007/KD zahájil Úřad dne 14. 2. 2008 správní řízení sp. zn. S 046/08, jehož účastníkem je  [….]. V rámci tohoto správního řízení Úřad získal indicie vzbuzující důvodné podezření, že rovněž společnost HUSKY CZ s.r.o., se sídlem Praha 4, Huťská 2985/5, IČ 25101625 (dále též „účastník řízení“ nebo „společnost HUSKY“), porušuje svým jednáním zákon.

3.  Úřad proto dne 19. 2. 2008 zahájil se společností HUSKY správní řízení sp. zn. S 076/08 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona, které Úřad spatřuje v uzavření zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen pro další prodej mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli zboží pro outdoorové vybavení.

II. Charakteristika účastníka řízení

4.  Společnost HUSKY vznikla zápisem do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddílu C, vložky 49748, dne 22. 1. 1997. Předmětem podnikání společnosti HUSKY je dle výpisu z obchodního rejstříku mj. koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej a výroba sportovních potřeb. Společnost HUSKY je ze 100 % vlastněna panem Petrem Brůnou, bytem Jíloviště, Lesní 255, který je v současnosti jeden ze dvou jednatelů společnosti HUSKY. Druhým jednatelem společnosti HUSKY je pan Zbyněk Kolomazník, bytem Rudná, Hořelická 1262.

5.  Společnost HUSKY má svoje skutečné sídlo na adrese Praha 3, Na Jarově 2. Na tuto adresu jsou také na základě předplacené poštovní služby přeposílány veškeré poštovní zásilky týkající se společnosti HUSKY.[1]

III. Zjištěné skutečnosti

III.1. Informace a podklady z místního šetření

6.  Úřad v rámci správního řízení sp. zn. S 076/08 provedl dne 19. 2. 2008 v souladu s § 21 odst. 5 až 8 zákona šetření v obchodních prostorách společnosti HUSKY, na adrese Praha 3, Na Jarově 2 (dále též „místní šetření“). Místní šetření bylo zaměřeno na obchodní prostory (kanceláře) užívané společností HUSKY při její podnikatelské činnosti a obchodní záznamy ve fyzické i elektronické podobě v těchto prostorách se nacházející.

7.  V průběhu místního šetření byly Úřadem převzaty mj. fotokopie obchodních záznamů, které se nacházely v některých počítačích pracovníků účastníka řízení.[2] Při místním šetření tak Úřad z počítačů zaměstnanců účastníka řízení zajistil tuto e-mailovou komunikaci:

a)  E-mail odeslaný  [….]. ( [….].  účastníka řízení) ze dne 7. 6. 2007 adresovaný  [….]. (odběratel účastníka řízení  [….].), předmět: [….]., ve kterém bylo mj. uvedeno (cit.): „…[….]..[3] E-mail totožného obsahu (změna byla pouze v adresátovi) byl různého data rozeslán nejméně 15 dalším odběratelům společnosti HUSKY. Jednalo se o tyto odběratele:

·  [….]., místem podnikání  [….].; e-mail ze dne 1. 6. 2007 adresovaný  [….].,

·  [….]., místem podnikání  [….]. ; e-mail ze dne 5. 6. 2007 adresovaný  [….].,

·  [….]., místem podnikání  [….].; e-mail ze dne 5. 6. 2007 adresovaný  [….].,

·  [….]., místem podnikání  [….].; e-mail ze dne 5. 6. 2007 adresovaný  [….].,

·  společnost  [….].; e-mail ze dne 5. 6. 2007 adresovaný  [….].,

·  [….]., místem podnikání  [….].; e-mail ze dne 7. 6. 2007 adresovaný  [….].,

·  společnost  [….].; e-mail ze dne 7. 6. 2007  [….].,

·  společnost  [….].; e-mail ze dne 7. 6. 2007 adresovaný  [….].,

·  [….]., místem podnikání  [….].,; e-mail ze dne 7. 6. 2007 adresovaný  [….].,

·  [….]., místem podnikání  [….].; e-mail ze dne 7. 6. 2007 adresovaný  [….].,

·  společnost  [….].; e-mail ze dne 8. 6. 2007 adresovaný  [….].,

·  [….]., místem podnikání  [….].; e-mail ze dne 11. 6. 2007 adresovaný  [….].,

·  [….]., místem  [….].; e-mail ze dne 14. 8. 2007 adresovaný  [….].,

·  [….]., místem podnikání  [….]. ; e-mail ze dne 7. 6. 2007 adresovaný  [….].,

·  společnost  [….].; e-mail ze dne 4. 6. 2007 adresovaný  [….]., (dále též „e-maily A“).[4]

b)  E-mail odeslaný o [….].  [odběratel účastníka řízení [….].] ze dne 8. 6. 2007 adresovaný  [….]. ( [….]. účastníka řízení), předmět: [….]., ve kterém je uvedeno (cit.): [….].. Součástí tohoto e-mailu je i e-mail odeslaný  [….]. ze dne 5. 6. 2007 adresovaný  [….]., předmět: [….]., jenž obsahuje text (cit [….]. dále též „e-maily B“).^[5]

c)  E-mail odeslaný  [….].  [zaměstnankyně odběratele účastníka řízení, [….].] ze dne 8. 6. 2007 adresovaný [….] ([….]účastníka řízení), předmět: [….], jenž obsahuje text (cit.): [….]  Součástí tohoto e-mailu byl i e-mail odeslaný  [….]. ze dne 7. 6. 2007 adresovaný  [….]., v němž je uvedeno (cit.): [….]. (dále též „e-maily C“).^[6]

d)  E-mail odeslaný [….] ([….]účastníka řízení) ze dne 28. 8. 2007 adresovaný [….] [zaměstnankyně odběratele účastníka řízení, [….], předmět: [….], jenž obsahuje text (cit[….]. Součástí tohoto e-mailu byl i e-mail odeslaný [….] ze dne 24. 8. 2007 adresovaný [….], předmět: [….], jenž obsahuje text (cit.): [….](dále též „e-maily D“).^[7]

e)  E-mail odeslaný [….] ([….] účastníka řízení) ze dne 27. 8. 2007 adresovaný [….] [odběratel účastníka řízení, [….]], předmět: [….], jenž obsahuje text (cit.): [….] (dále též „e-mail E“).[8]

f)  E-mail odeslaný [….] [odběratel účastníka řízení, [….]] ze dne 2. 4. 2007 adresovaný [….] ([….]účastníka řízení), předmět: [….], jenž obsahuje text (cit.): [….] (dále též „e-mail F“).^[9]

g)  E-mail odeslaný [….] [odběratel účastníka řízení, společnost [….]) -  internetový obchod [….] je provozovaný panem [….]] ze dne 20. 3. 2007 adresovaný [….] ([….]účastníka řízení), předmět[….], jenž obsahuje text (cit.): [….][pozn. Úřadu: odběratel účastníka řízení, [….] (dále též „e-mail G“).^[10]

h)  E-mail odeslaný [….] (odběratel účastníka řízení, [….]) ze dne 29. 4. 2007 adresovaný [….] ([….]účastníka řízení), předmět: [….], ve kterém bylo uvedeno (cit.): [….](dále též „e-mail H“).^[11]

i)  E-mail odeslaný [….]z e-mailové adresy [….] (odběratel účastníka řízení, společnost [….]) ze dne 8. 5. 2007 adresovaný [….] ([….]účastníka řízení), předmět: [….], jenž obsahuje text (cit.): [….](dále též „e-mail I“).^[12]

j)  E-mail odeslaný [….] [odběratel účastníka řízení, [….]] ze dne 12. 11. 2007 adresovaný [….] ([….]účastníka řízení) předmět: [….], jenž obsahuje text (cit.): [….]. Součástí tohoto e-mailu byl i e-mail odeslaný [….]ze dne 19. 10. 2007 adresovaný [….], předmět: [….], jenž obsahoval text (cit.): [….](dále též „e-maily J“).^[13]

k)  E-mail odeslaný [….] ([….] účastníka řízení) ze dne 15. 3. 2007 adresovaný [….] ([….]účastníka řízení), předmět: [….], jenž obsahuje text (cit.): [….](dále též „e-mail K“).^[14]

l)  E-mail od [….] ([….]účastníka řízení) ze dne 27. 3. 2007 adresovaný [….] ([….] účastníka řízení), předmět: [….], jenž obsahuje text (cit.): [….](dále též „e-mail L“).[15]

m)  E-mail odeslaný [….] (zaměstnanec účastníka řízení) ze dne 15. 3. 2007 adresovaný [….] ([….]účastníka řízení), předmět: [….], jenž obsahuje text (cit.): [….]Součástí tohoto e-mailu byl e-mail odeslaný [….] z e-mailové adresy [….] [odběratel účastníka řízení, [….]] ze dne 15. 3. 2007 adresovaný [….], předmět: [….], jenž obsahoval text (cit.): „…[….](dále též „e-maily M“).^[16]

n)  E-mail odeslaný Zbyňkem Kolomazníkem (jednatel účastníka řízení) ze dne 17. 8. 2007 adresovaný HUSKY; [….]; husky.morava@seznam.cz; [….], jenž obsahuje text (cit.): [….](dále též „e-mail N“).^[17]

o)  E-mail odeslaný [….] ([….]účastníka řízení) ze dne 10. 7. 2007 adresovaný Milanu Ponrtovi, [….],[….],[….],[….] (zaměstnanci účastníka řízení), předmět: [….], jenž obsahuje text (cit.): [….] Součástí tohoto e-mailu byl i e-mail odeslaný Milanem Ponrtem ze dne 9. 7. 2007 adresovaný [….],[….],[….],[….], předmět: [….], v němž je uvedeno (cit.): [….] Dále e-mail odeslaný [….]ze dne 3. 7. 2007 adresovaný [….], Milanovi Ponrtovi, [….], předmět[….], jenž obsahuje text (cit.): „[….] (dále též „e-maily O“).[18]

8.  K žádosti Úřadu předložil účastník řízení Úřadu v rámci místního šetření finanční údaje o hospodaření své společnosti za rok 2006 a 2007. Z předložených výkazů zisku a ztrát bylo zjištěno, že celkový obrat účastníka řízení na území České republiky činil v roce 2006 částku 173.955.000,-Kč a v roce 2007 pak 207.605.000,-Kč.

9.  Dále účastník řízení předložil k žádosti Úřadu seznam svých odběratelů zboží pro outdoorového vybavení a ceníky zboží pro outdoorové vybavení za roky 2007 a 2008. V předložených cenících je uvedena velkoobchodní cena bez DPH a maloobchodní cena, která je vždy označena jako doporučená.

III.2. Informace získané z nahrávky telefonního hovoru

10.  V rámci šetření podnětu P 302/2007/KD byla Úřadu poskytnuta nahrávka telefonního hovoru ze dne 27. 4. 2007 mezi [….] ([….]účastníka řízení) a [….], jenž tuto nahrávku telefonního hovoru pořídil a předložil Úřadu. [….], je spolupracující osobou se soutěžitelem [….].[….]je odběratelem účastníka řízení. [….] má na starosti zboží v internetovém obchodě u výše uvedeného soutěžitele. Téma rozhovoru bylo zaměřeno na ceny zboží odebírané od účastníka řízení k dalšímu prodeji v internetovém obchodě.

11.  Úvodem rozhovoru se pan [….] zeptal pana [….], jestli si vzpomíná na jejich společný rozhovor zhruba před měsícem, jenž se týkal cen, (cit.): „ …jak jste říkal, že můžeme mít maximální slevu 8 % na zboží Husky, jestli si vzpomínáte ?“. Na to pan [….] odpověděl (cit.): „ano, povídejte“. Na další otázku pana [….], zda je možné prodávat zboží Husky s větší slevou než 8 % od doporučených maloobchodní cen (cit.): „ …když by jsme vzali 20 kusů stanů Bronko, Husky Bronko, je možný se třeba domluvit, že by jsme to prodávali se slevou přibližně 13, 14% “, pan [….] odpověděl (cit.): „13, 14 % to asi ne, to už je dost…“.

12.  Ze záznamu rozhovoru ze dne 27. 4. 2007 dále vyplynulo, že v případě, že by některý z odběratelů účastníka řízení chtěl prodávat své zboží s vyšší slevou než účastníkem řízení stanovených 8 %, musel by od účastníka řízení odebrat větší množství zboží, což závisí na individuální domluvě s účastníkem řízení, (cit. pana [….]): „ …takovou akci, kterou si vezme větší internetový obchod, to už jsou pak kusy řádově od 50 kusů výš, tj. 50 a 100 kusů a dál, a to už se dá o něčem hovořit, ale když je to 20 kusů, tak prostě není s cenou dvakrát kam jít…Pokud vezmete 50 stanů, tak pak jsme schopni nějak o tom diskutovat, ale pokud budete chtít vzít 20 stanů, tak cena by tam zůstala stejná, …. Většinou, když jsme něco takového poskytovali, tak se jednalo cca o 50 až řádově 100 kusů, tam jsme poskytovali třeba lepší cenu, která byla zhruba o těch -5 % níž, ale potom se o tom vědělo, věděli to všichni…. … aby nám to nenabouralo ten systém, když to řeknu i u těch ostatních, tak bychom to muselo zachovat, tzn. cca řádově těch 50 kusů, aby to bylo fér,...abyste mohl poskytnout vyšší slevu na ten daný model, tak samozřejmě my to musíme zase omluvit adekvátním množstvím, viz těch 50 kusů...“.

13.  Ke konci rozhovoru se pan [….] ještě ujišťoval, zda správně pochopil, za jakou cenu může prodávat zboží Husky, (cit.): „Jestli jsem to dobře pochopil, zboží HUSKY, všechno standardně můžeme prodávat  s tou 8% slevou a pouze když by jsme vzali větší množství něčeho a ještě se s vámi  třeba domluvili….“. Na to pan [….]  reagoval (cit.): „ … pokud se nějaký z obchodů ozve, pak je tam jednoduchý vysvětlení, pan [….] odebral 50 kusů stanů a byla mu vytvořena akce……ale v případě, že to není čím argumentovat, tím že se prodává 1 kus za cenu, která je o 2 % nižší, než to co mají nastaveno všichni ostatní obchodní partneři, to jste už taky zjistil sám, tak se prostě samozřejmě diví. A pokud je to individuální interní dohoda, tak s tím samozřejmě nemáme problém…“.

III.3. Informace a podklady získané od odběratelů účastníka řízení

14.  V průběhu správního řízení se Úřad obrátil na 40 odběratelů účastníka řízení s žádostí o poskytnutí podkladů a informací ve smyslu § 21 odst. 5 a 7 zákona za účelem doplnění dokazování.

15.  Oslovení odběratelé ve svých odpovědích Úřadu uzavření a plnění dohody o určení cen pro další prodej nepotvrdili; odběratelé však potvrdili existenci doporučených maloobchodních cen ze strany účastníka řízení, a případně skutečnost, že se těmito cenami při stanovení svých prodejních cen řídí.

16.  Úřad dále zjistil ceny zboží jednotlivých odběratelů (srov. e-maily A) na jejich internetových obchodech, a to za účelem ověření, zda dodržují dohodu o přímém určení cen pro další prodej či nikoli, tj. za účelem ověření, zda jejich prodejní cena je nižší než maloobchodní cena – 8 % nastavená účastníkem řízení. Úřad z internetových stránek jednotlivých odběratelů účastníka řízení specifikovaných dle e-mailů A dále ve dnech 15. 10. 2008, 21. 10. 2008 a 22. 10. 2008[19] ověřil, že většina z nich, tj. 12 odběratelů ze 16 (tři odběratelé nenabízí zboží účastníka řízení na internetu a jeden internetový obchod není přístupný bez předchozí registrace) dodržuje účastníkem řízení nastavenou minimální prodejní cenu. Výjimku představují toliko akční ceny na vybrané zboží toho kterého odběratele.^[20]

III.4. Informace a podklady od konkurentů účastníka řízení

17.  V průběhu správního řízení sp. zn. S 076/08 se Úřad obrátil rovněž na konkurenty účastníka řízení, účastnící se trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení v České republice, se žádostí o poskytnutí informací a podkladů ve smyslu § 21 odst. 5 a 7 zákona za účelem doplnění dokazování, zejména pokud jde o vymezení relevantního trhu a stanovení podílu účastníka řízení na něm; resp. vyšel ze skutečností mu známých z úřední činnosti. Z informací a podkladů poskytnutých konkurenty účastníka řízení bylo zjištěno mj. následující.

18.  Konkurenti Úřadu sdělili, které zboží pro outdoorové vybavení prodávají v České republice, popř. do kterých dalších zemí zboží vyváží. Současně uvedli soutěžitele, které považují za své největší konkurenty. Dále poskytli Úřadu finanční údaje o hospodaření za roky 2005, 2006, 2007 a rovněž odhadli svoje podíly na trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení.

19.  Společnost [….], k žádosti Úřadu mj. uvedla, že pojem outdoorové vybavení je velmi široký; zahrnuje mj. boty od běžeckých až po horolezecké, funkční prádlo včetně ponožek, vrchní oblečení, kalhoty, bundy od lehkých až po horolezecké, spacáky, stany, horolezecké vybavení, vybavení pro stravování v přírodě, vybavení pro vodácký sport, atd.[21]

20.  Společnost [….], uvedla, že na českém trhu se zbožím pro outdoorové vybavení působí veliké množství firem. Dále společnost [….], uvedla, že jako hlavní bariéru pro vstup na trh se zbožím pro outdoorové vybavení mimo území České republiky vidí v omezení daných statusem výhradních dovozů jednotlivých firem pro konkrétní teritoria, z čehož vyplývá faktická nemožnost do ciziny dovážet.

III.5. Shrnutí získaných podkladů

21.  Ve správním řízení sp. zn. S 076/08 bylo prokázáno, že účastník řízení uzavřel se svými odběrateli, celkem 22, prodávajícími zboží v internetovém obchodě dohody o  určení cen pro další prodej. Rovněž bylo prokázáno, že tyto dohody byly plněny, a to nejméně 16 odběrateli. Šetřením bylo dále prokázáno, že účastník řízení plnění dohod o  určení cen pro další prodej svými odběrateli skutečně kontroloval a pod hrozbou přerušení dodávek zboží či jiných sankcí jejich plnění i vymáhal.

22.  Na základě e-mailů A bylo totiž prokázáno, že účastník řízení v telefonickém hovoru  se svými odběrateli (celkem 16 odběratelů) uzavřel s každým jednotlivým odběratelem ústní dohodu o určení cen pro další prodej. Předmětem této dohody bylo určení minimální ceny, za kterou měli odběratelé dále prodávat zboží pro outdoorové vybavení nakoupené od účastníka řízení. Výše minimální prodejní ceny byla stanovena pro všechny tyto odběratele jednotně, a to tak, že od účastníkem řízení doporučené maloobchodní ceny včetně DPH bylo odečteno 8 %. Dvoustranným ústním ujednáním mezi účastníkem řízení a konkrétním odběratelem tak byla určena minimální prodejní cena zboží, tj. cena, pod kterou nesměl odběratel zboží nakoupené od účastníka řízení dále prodávat. Žádný z těchto 16 odběratelů pak na e-maily A rozeslané účastníkem řízení v kontextu předešlého telefonického ujednání s účastníkem řízení nereagoval nesouhlasně, resp. žádný odběratel nepopřel akceptaci ústní dohody o určení cen pro další prodej uzavřené s účastníkem řízení během telefonického hovoru předcházejícího rozeslání e-mailů A. Datum uzavření jednotlivých dohod o určení cen pro další prodej není sice možné stanovit přesně, neboť Úřadu se nepodařilo zajistit záznamy telefonních hovorů, Úřad však má za prokázané, že nejpozději ke dni zaslání e-mailů A, resp. e-mailu K dohoda o určení cen pro další prodej existovala, když tyto e-maily A uzavření ústní dohody o určení cen potvrzují.

23.  Za podpůrný důkaz Úřad považuje také nahrávku telefonního hovoru ze dne 27. 4. 2007 mezi [….]a [….], jenž tuto nahrávku pořídil. Pan [….] v telefonním hovoru uvedl, že odběratelé účastníka řízení mohou prodávat v internetových obchodech zboží pro outdoorové vybavení od něj nakoupené za doporučenou maloobchodní cenu s maximální slevou 8 %.[22]

24.  Úřad z internetových stránek jednotlivých odběratelů účastníka řízení specifikovaných dle e-mailů A dále ve dnech 15. 10. 2008, 21. 10. 2008 a 22. 10. 2008[23] ověřil, že většina z nich, tj. 12 odběratelů z 16 (tři odběratelé nenabízí zboží účastníka řízení na internetu a jeden internetový obchod není přístupný bez předchozí registrace) dodržuje účastníkem řízení nastavenou minimální prodejní cenu. Výjimku představují toliko akční ceny na vybrané zboží toho kterého odběratele.^[24]

25.  Uzavření a plnění dohod o určení cen pro další prodej pak prokazují rovněž další v rámci místního šetření zajištěné důkazy.

26.  E-mail E prokazuje shodně jako e-maily A uzavření dohody o určení cen pro další prodej mezi účastníkem řízení a [….]. Z e-mailu E přitom vyplývá, že dohoda o určení cen pro další prodej byla s [….] uzavřena ústně, a to na jednání konaném dne 22. 8. 2007. Předmětem této dohody bylo určení minimální ceny, za kterou směl odběratel prodávat zboží pro outdoorové vybavení nakoupené od účastníka řízení svým zákazníkům. Výše minimální prodejní ceny byla stanovena tak, že od účastníkem řízení doporučené maloobchodní ceny včetně DPH bylo odečteno 8 %, resp. 10 % pro klienty Poštovní spořitelny.

27.  E-maily B, C a J jsou obsahově totožné jako e-maily A, jejich součástí je však rovněž odpověď odběratele prokazující akceptaci cen stanovených účastníkem řízení, resp. akceptaci závazku odběratele v budoucnu dodržovat ceny stanovené účastníkem řízení. Úřad má za prokázané, že zakázaná dohoda mezi účastníkem řízení a odběrateli [….] (e-maily C), [….] (e-maily B) a [….] (e-maily J) byla uzavřena nejpozději dne 8. 6. 2007, resp. u [….] dne 19. 10. 2007, kdy tito odběratelé vyjádřili vůli v budoucnu stanovovat své prodejní ceny podle cen určených účastníkem řízení.

28.  Skutečnost, že odběratelé účastníka řízení byli přesvědčeni o nutnosti dodržovat, tj. plnit dohody o určení cen pro další prodej, dokazuje např. e-mail J.  Odběratel [….] sděluje účastníku řízení, že také jemu působí problém, že některé obchody nedodržují ceny, tedy že neplní uzavřené dohody o určení cen pro další prodej. Z e-mailu J vyplývá dále cíl dohod o určení cen pro další prodej uzavřených mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli, tj. vyloučení cenové konkurence.

29.  Odběratel [….] e-mailem F potvrzuje účastníku řízení, že jeho prodejní ceny jsou na domluvené hladině, tj. ve výši stanovené účastníkem řízení, a že se zavazuje je do budoucna dodržovat. Tento e-mail tedy prokazuje akceptaci dohody o určení cen pro další prodej odběratelem [….] a její plnění z jeho strany. Rovněž z e-mailu F vyplývá cíl dohod o určení cen pro další prodej, a to vyloučení cenové konkurence mezi odběrateli účastníka řízení z důvodu zajištění zisku pro všechny účastníky dohody.

30.  Rovněž e-mail G prokazuje akceptaci odběratele, společnosti [….], že ceny doporučené účastníkem řízení mají být jeho odběrateli dodržovány. Podobně se vyjadřuje tentýž odběratel v e-mailech H a I, kde výslovně hovoří o dohodách a zasazuje se o sankcionování jejich porušování.

31.  Akceptaci zakázaných dohod o určení cen pro další prodej ze strany odběratelů účastníka řízení prodávajících zboží prostřednictvím internetového obchodu potvrzuje rovněž e-mail K. E-mail K je sdělením účastníka řízení svým odběratelům, jenž měl být zaslán odběratelům provozujícím internetový obchod se zbožím pro outdoorové vybavení. V předmětném emailu jednatel účastníka řízení jednoznačně uvádí, že je řada odběratelů, kteří akceptují dohody o určení cen pro další prodej a dle jednatele účastníka řízení tak mají zájem o spolupráci. Účastník řízení dále deklaruje, že po datu 19. 3. 2007 bude aktivně vymáhat plnění dohod o určení cen pro další prodej, resp. sankcionovat jejich neplnění, a to okamžitým ukončením spolupráce. Dohody s odběrateli provozujícími internetový obchod musely tedy existovat již před tímto datem. Na základě e-mailu K tak bylo prokázáno, že podmínkou spolupráce mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli zboží pro outdoorové vybavení zn. HUSKY bylo dodržování cen stanovených účastníkem řízení, resp. dodržení minimální výše cen, a to minimálně od data uvedeného v e-mailu, tj. od 19. 3. 2007.

32.  E-mail L prokazuje, že mezi účastníkem a jeho odběrateli byly uzavřeny dohody o určení cen pro další prodej, o jejichž závaznosti byl účastník řízení přesvědčen, ale i skutečnost, že účastník řízení kontroloval a vymáhal plnění dohod o určení cen pro další prodej.

33.  E-mail O rovněž potvrzuje, že účastník řízení byl skutečně přesvědčen nejen o existenci, ale i o závaznosti dohod o určení cen pro další prodej uzavřených s jeho odběrateli, a dále že kontroloval a vymáhal plnění těchto dohod, resp. přijal sankční opatření v případě jejich nedodržení. Zaměstnancům účastníka řízení bylo jednatelem uloženo informovat jej, jestliže zjistí, že některý odběratel nedodržuje ceny určené účastníkem řízení. Účastník řízení si byl rovněž vědom skutečnosti, že jeho jednání není v souladu se zákonem, když v tomto e-mailu výslovně poukazuje na jednání s Úřadem, přesto v tomto jednání pokračoval.

34.  K rozsahu provedeného dokazování v předmětném správním řízení Úřad pro úplnost uvádí, že podklady získané od samotného účastníka řízení, které obsahují mj. i e-mailovou korespondenci mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli zboží pro outdoorové vybavení, jsou dostatečné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a proto již nebylo nezbytné a ani hospodárné obracet se na jednotlivé odběratele účastníka řízení se žádostí o poskytnutí informací a podkladů. Nelze ani očekávat, že by Úřad v dalším dokazování mohl získat hodnověrnější důkazy, než je obsah komunikace samotného účastníka řízení a jeho odběratelů.

35.  Úřad shromáždil dostatek důkazů, ať už přímých či nepřímých, na jejichž základě má na jisto postaveno, že účastník řízení uzavřel a plnil dohody o určení cen pro další prodej, jakož i že plnění těchto dohod kontroloval a vymáhal.

IV. Další průběh řízení

IV.1. Výhrady k dohodě

36.  Dne 28. 1. 2009 přípisem č. j. ÚOHS-S076/2008/KD-1126/2008/810 zaslal Úřad účastníku řízení v souladu s § 7 odst. 3 zákona výhrady k posuzovaným smlouvám, resp. výhrady k dohodám o přímém určení cen pro další prodej. Tyto výhrady k dohodám byly účastníku řízení doručeny dne 30. 1. 2009. V uvedeném přípise Úřad účastníkovi řízení sdělil, že ústní dohody splňují formální i materiální stránku skutkové podstaty zakázané dohody podle § 3 odst. 1 zákona ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona. 

37.  K výhradám k dohodě se účastník řízení vyjádřil přípisem ze dne 9. 2. 2009. V tomto přípise účastník řízení mj. uvedl, že z provedeného dokazování Úřadu nelze dovodit uzavření dohod, které byly způsobilé narušit hospodářskou soutěž, zejména není zřejmé, zda vůbec byly nějaké dohody mezi účastníkem řízení a odběrateli uzavřeny. Účastník řízení dále uvádí, že e-mailová korespondence uvedená ve výhradách k dohodě pouze potvrzuje zaslání doporučených maloobchodních cen spolu se zasláním dalších materiálů, na kterých se dohodl s odběrateli již dříve telefonicky. Předmětem ústní dohody účastníka řízení s odběrateli je tak nepochybně pouze a právě zaslání předmětných materiálů. Účastník řízení uvedl, že nelze na základě uvedených důkazů uzavřít, že by účastník řízení určoval odběratelům ceny pro další prodej, jejich dodržování kontroloval nebo vynucoval. Účastník dále nesouhlasí z jeho vymezením podílu na relevantním trhu.

38.  Úřad všechna tvrzení účastníka řízení vzal při svém rozhodování v potaz; skutečnost, jak se s nimi vypořádal, vyplývá z jednotlivých bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz níže). Z důvodu odstranění zbytečné duplicity v odůvodnění se proto Úřad na tomto místě nebude jednotlivými tvrzeními účastníka řízení zabývat.

IV.2. Navržená opatření

39.  Přípisem ze dne 9. 2. 2009 navrhl účastník řízení Úřadu rovněž opatření ve smyslu § 7 odst. 2 a 3 zákona. V podání účastník řízení sděluje, že vydal interní předpis, s jehož obsahem byli seznámeni všichni zaměstnanci účastníka řízení, a který výslovně zakazuje jakémukoli ze zaměstnanců sdělovat doporučené maloobchodní ceny odběratelům bez jasného sdělení, že se jedná pouze o ceny doporučené, kdy jejich realizace je pouze na uvážení toho kterého odběratele.

40.  Dle § 7 odst. 2 zákona může Úřad v řízeních podle § 3 až 6 zákona uložit, aby účastníci řízení splnili opatření, která společně navrhli, jsou-li dostatečná pro ochranu hospodářské soutěže a odstraní-li se jejich splněním závadný stav. Tato opatření mohou účastníci písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil výhrady k jejich dohodě s tím, že k pozdějšímu podání Úřad přihlédne jen v případech hodných zvláštního zřetele. Podle § 7 odst. 4 zákona však Úřad nemůže vydat rozhodnutí podle odstavce 2, jestliže zakázaná dohoda již byla plněna a měla nebo mohla mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže.

41.  Navrhovaná opatření může tedy Úřad přijmout pouze za splnění kumulativních podmínek stanovených zákonem. První z podmínek je iniciativa soutěžitelů. Druhou z podmínek je odpadnutí výhrad, které Úřad k jednání soutěžitele, tj. účastníka daného správního řízení, měl, a které mu sdělil. Jde tedy o taková opatření, jejichž splněním dojde k nápravě stavu, který Úřad na základě svých dosavadních poznatků z šetření považoval za závadný. Třetí podmínkou je pak skutečnost, že toto řešení je dostačující z hlediska ochrany hospodářské soutěže. Poslední podmínka pak bude naplněna pouze v případech, kdy zakázaná dohoda nebyla dosud plněna, neměla a ani nemohla mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže.

42.  Z výše uvedeného vyplývá, že podmínky přijetí navrhovaných opatření nejsou splněny, pokud navrhovaná opatření nejsou dostatečná pro ochranu hospodářské soutěže nebo se jejich splněním neodstraní závadný stav anebo byla-li dohoda, ohledně níž je řízení vedeno, již plněna a mohla-li mít alespoň potenciálně za následek podstatné narušení soutěže. V těchto případech Úřad navrhovaná opatření přijmout nemůže a pokračuje v řízení. Pojem podstatného narušení hospodářské soutěže zákon blíže nespecifikuje, jeho naplnění může však vyplynout jak z vlastního obsahu dohody, tak např. z tržní síly soutěžitelů, kteří jsou účastníky dohody.

43.  Skutečnost, v kterém konkrétním případě lze navržená opatření přijmout a kdy nikoli, vyplývá pak z „Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o alternativním řešení některých soutěžních problému“ (dále též „Oznámení Úřadu“), jež Úřad vydal a zveřejnil na svých internetových stránkách.^[25] Podle Oznámení Úřadu nemůže být rozhodnutí o závazcích (přijetí navržených opatření) vydáno, pokud jednání, které Úřad pokládá na základě dosud provedených důkazů za závadné, již bylo realizováno a mělo (nebo mohlo mít) za následek podstatné narušení hospodářské soutěže (§ 7 odst. 4 zákona). Úřad zastává stanovisko, že vzhledem k těmto zákonným podmínkám může být rozhodnutí o závazcích přijato pouze, pokud se jedná o a) méně závažný delikt, b) závažný delikt ve formě dohody narušující soutěž, jenž nebyl dosud plněn, c) závažný delikt, který byl ukončen, který měl omezený dopad na hospodářskou soutěž a který nevykazoval znaky hard-core omezení dle § 6 odst. 2 zákona.^[26] Za závažný delikt je dle Oznámení Úřadu považována i vertikální dohoda o určení cen pro další prodej^[27].

44.  Úřad šetřením zjistil, že posuzované ústní dohody byly některými odběrateli skutečně plněny, resp. že nejméně 12 odběratelů ohledně určení prodejní ceny pro další prodej uvedené v posuzovaných dohodách dodržovala (viz výše). Posuzované ústní dohody byly dále uzavírány od 19. 3. 2007 (srov. e-mail K, ve kterém účastník řízení požadoval dodržování od tohoto data, v opačném případě ukončí spolupráci); byly tedy účinné již po dobu cca jednoho roku před vlastním zahájením správního řízení sp. zn. S 076/2008/KD. Předběžně tak Úřad vyhodnotil časový úsek plnění dohod jako střednědobý.

45.  Podstatné narušení hospodářské soutěže spatřoval Úřad ve skutečnosti, že posuzované dohody se týkaly přímého určení cen kupujícímu pro další prodej, jež byly plněny, a takové jsou považovány jak Úřadem, tak Evropskou komisí a jinými orgány aplikujícími komunitární soutěžní právo za závažně narušující soutěž na trhu – tzv. hard-core cartels (blíže viz část VII. Právní posouzení).

46.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem sdělil Úřad přípisem č. j. UOHS  -S076/2008-2578/2008/820 ze dne 2. 3. 2009 účastníku řízení, že navržená opatření týkající se dohod o přímém určení cen pro další prodej neshledal dostatečnými, resp. zjistil, že zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej byly již plněny a měly nebo mohly mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, že proto v souladu se zákonem, jakož i Oznámením Úřadu pokračuje ve správním řízení sp. zn. S 076/08.

IV.3. Využívání procesních práv účastníka řízení

47.  Účastník řízení měl po celou dobu vedení předmětného správního řízení možnost v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), využívat svá procesní práva, zejména práva nahlížet do spisu a vyjadřovat v řízení své stanovisko.

48.  Přípisem č. j. UOHS-S076/2008/KD-2574/2009/820 ze dne 2. 3. 2009 byl účastník řízení v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu pozván Úřadem k uplatnění jeho práva seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim před vydáním tohoto rozhodnutí. Účastník řízení tohoto práva využil dne 12. 3. 2009; účastníku bylo umožněno seznámit se s kompletním spisem sp. zn. S 076/08. Účastník řízení využil rovněž svého práva vyjádřit se ke shromážděným podkladům pro rozhodnutí, když uvedl, že žádný z uvedených podkladů nezavazuje odběratele k dodržování doporučených maloobchodních cen. E-mailová korespondence je vytržená z kontextu, podklady jsou kusé. Z uvedených podkladů nelze dovodit porušení § 3 odst. 1 zákona. Naopak ze sdělení ostatních soutěžitelů zcela jasně vyšlo najevo, že uvedené maloobchodní ceny považovali jako doporučující, v žádném případě se jimi necítili vázaní. Dále účastník řízení ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí uvedl, že se Úřad nevypořádal s jeho navrženými doplněními důkazů dle vyjádření ze dne 9. 2. 2009.

V. Relevantní trh

49.  K tomu, aby Úřad mohl věc správně posoudit, je třeba vymezit relevantní trh, na kterém se projevují účinky jednání účastníka řízení. Trhem se obecně rozumí prostorový a časový souběh nabídky a poptávky po takovém zboží, službách a výkonech, které jsou z hlediska uspokojování určitých potřeb uživatelů těchto výrobků, služeb a výkonů shodné nebo vzájemně zastupitelné. Relevantním trhem se v souladu s § 2 odst. 2 zákona rozumí trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

50.  Relevantní trh je tedy primárně třeba vymezit z hlediska věcného a geografického, přičemž vyjít je třeba z výchozího produktu, jímž je účastníkem řízení nabízené zboží pro outdoorové vybavení.

51.  Relevantní trh po stránce věcné, tj. výrobkový trh, zahrnuje všechny identické výrobky a ty výrobky, které spotřebitelé považují za zaměnitelné či nahraditelné vzhledem k jejich charakteristickým vlastnostem, specifickým rysům, ceně a zamýšlenému způsobu užití.

52.  Účastník řízení realizuje prodej zboží pro outdoorové vybavení prostřednictvím prodejců a prodejem ve vlastních prodejnách. Společnost HUSKY se specializuje především na prodej stanů, spacáků, karimatek, batohů, textilu (bundy, kalhoty, mikiny, termoprádlo) a různých doplňků (čepice, rukavice, trekkingové hole, atd.).

53.  Obecně lze konstatovat, že zboží pro outdoorové vybavení patří mezi sportovní zboží. Do trhu se sportovním zbožím náleží velké množství různých výrobků zahrnujících zejména oblečení, vybavení a doplňky pro různé druhy venkovních aktivit, např. vybavení pro horolezectví, turistiku, cyklistiku, lyžování, vodní sporty atd. Trendy, které ovlivňují současnou podobu trhu se sportovním zbožím, mají původ jednak na straně nabídky, jednak na straně poptávky. Nelze je však posuzovat odděleně, neboť jejich vliv na trh je výsledkem jejich vzájemného působení. Mezi hlavní trendy na straně nabídky patří růst počtu prodejen a jejich specializace na sportovní zboží, pokles cen značkového zboží či specializace prodejen na sportovního zboží. Poptávková strana trhu je pak ovlivňována růstem životní úrovně, proměnami životního stylu i změnami v nákupním chování spotřebitelů. Významnou roli sehrává rovněž rostoucí nabídka možností sportovního vyžití.^[28]

54.  Pokud jde o zboží pro outdoorové vybavení, pak jeho účelem je zejména ochrana uživatele před nepřízní počasí při provozování některého druhu venkovní aktivity, např. lyžování, horolezectví, turistice, kempinku atd. Nejdůležitějšími vlastnostmi outdoorového zboží jsou zejména: prodyšnost, voděpropustnost, membránové materiály, atd. Dalšími specifiky zboží pro outdoorové vybavení jsou ochrana, neboť toto zboží lze prát pouze ve speciálních pracích prostředcích.^[29]

55.  Škála zboží pro outdoorové vybavení a jednotlivých značek je značně široká. Arbitrem při rozhodování, zda jsou jednotlivé značky výrobků z oblasti zboží pro outdoorové vybavení vzájemně zastupitelné z hlediska své kvality a ceny, je konečný spotřebitel. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rozhodování spotřebitele při koupi výrobku charakteru zboží pro outdoorové vybavení je zejména cena tohoto zboží, dále např. design, trvanlivost výrobku, materiál, prestiž konkrétní značky apod.^[30] Ve většině případů nabízejí jednotlivé značky široké spektrum zboží pro outdoorové vybavení, přičemž i distribuce pokrývá celou tuto škálu, nejen jednotlivý druh zboží. Je tomu tak ostatně i u samotného účastníka řízení, který nabízí outdoorové stany, spacáky, ale i různé druhy textilu (bundy, kalhoty apod.). Přestože tyto jednotlivé typy outdoorového vybavení nejsou z pohledu spotřebitele vzájemně zastupitelné, má Úřad za to, právě s ohledem na způsob prodeje, že zboží pro outdoorové vybavení tvoří ve smyslu § 2 odst. 2 zákona jeden relevantní trh.

56.  Nad rámec již shora uvedeného je třeba zdůraznit, že předmětem správního řízení je posouzení zakázané vertikální dohody o přímém určení cen pro další prodej uzavřené mezi účastníkem řízení, tj. velkodistributorem a jeho odběrateli, kteří zboží pro outdoorové vybavení nakoupené od účastníka řízení dále prodávají konečným spotřebitelům. Posuzované vertikální dohody tedy byly uzavřeny na velkoobchodní úrovni, přičemž jejich dopad se projevil na úrovni maloobchodu.

57.  Další členění relevantního trhu dle názoru Úřadu nehraje zásadnější roli. Dle ustálené rozhodovací praxe Úřadu není v případech dohod o cenách nezbytné z důvodu samotného charakteru cenové dohody zaujímat ve vztahu k přesnému vymezení relevantního trhu definitivní stanovisko.^[31] Lze vycházet z nejširšího v úvahu přicházejícího vymezení věcného relevantního trhu, neboť úžeji vymezený relevantní trh nic nemění na protisoutěžním charakteru odhalených cenových dohod.

58.  Na základě výše uvedených skutečností vymezil Úřad relevantní trh z hlediska věcného jako trh velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení.

59.  Geografický trh zahrnuje území, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně homogenní a které může být odlišeno od ostatních území zejména tím, že podmínky hospodářské soutěže na těchto územích jsou zřetelně odlišné. I vymezování geografické stránky relevantního trhu se v zásadě musí uskutečňovat na základě analýzy poptávkové a nabídkové substituce.

60.  Úřad při posouzení homogennosti podmínek z hlediska geografického přihlédl zejména k teritoriální dostupnosti zboží pro spotřebitele a též k servisu (službám) poskytovanému spotřebiteli při nákupu zboží pro outdoorové vybavení jako je odborná prezentace výrobku a jeho parametrů spotřebiteli. Na podporu možného vymezení geografického relevantního trhu územím České republiky lze dále uvést zjištění, že české internetové obchody dodávají velice malou část svých celkových prodejů zboží zákazníkům mimo území České republiky. Lze říci, že pro českého spotřebitele může být nákup zboží pro outdoorové vybavení na území České republiky výhodnější také z důvodů získání návodů v českém jazyce a snadnějšího způsobu reklamace. Úřad tak má za to, že podmínky distribuce zboží pro outdoorové vybavení na území České republiky jsou odlišitelné od území okolních států.

61.  Podle zjištění Úřadu probíhají dodávky zboží pro outdoorové vybavení na celém území České republiky za srovnatelných podmínek, přičemž jsou tyto podmínky pro shora uvedené důvody odlišitelné od podmínek dodávek na širším území okolních států, a proto lze tento trh z hlediska geografického vymezit jako trh území České republiky. Toto vymezení relevantního trhu po stránce geografické odpovídá ustálené rozhodovací praxi Úřadu.[32]

VI. Podíl účastníka řízení na relevantním trhu

62.  Aby Úřad mohl náležitě posoudit, zda jednání účastníka řízení je či není v souladu se zákonem, resp. posoudit dopady zakázaných dohod o přímém určení ceny pro další prodej, bylo třeba kromě vymezení relevantního trhu určit i jeho podíl na tomto relevantním trhu.

63.  Sám účastník řízení uvedl, že se  jeho podíl na trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení pohybuje ve výši cca 1 %.^[33]

64.  Úřad se za účelem stanovení podílu účastníka řízení na relevantním trhu obrátil dle § 21 odst. 5 a 7 zákona na soutěžitele, o kterých měl důvodně za to, že se účastní trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení, se žádostí o poskytnutí informací a podkladů, na jejichž základě lze určit jejich podíl na tomto trhu. Na základě informací a podkladů, které jednotliví soutěžitelé, konkurenti účastníka řízení, Úřadu zaslali, dospěl Úřad k závěru, že podíl účastníka řízení na trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení činil v roce 2007 cca 11 %.[34]

65.  Pro samotné konstatování porušení zákona prostřednictvím dohod o cenách není třeba posoudit postavení účastníků dohody na relevantním trhu, a to vzhledem k tomu, že dohody o cenách jsou zakázané a neplatné vždy, tedy bez ohledu na podíl účastníků dohody dosažený na relevantním trhu. Pozice účastníků dohody na trhu pak v takovém případě ovlivňuje především rozsah dopadů dohody na hospodářskou soutěž.[35] K námitce účastníka řízení ohledně rozsahu Úřadem oslovených soutěžitelů za účelem stanovení podílu účastníka řízení na relevantním trhu Úřad uvádí, že pro účely daného správního řízení vycházel Úřad z informací a podkladů poskytnutých toliko přímými konkurenty účastníka řízení, tedy soutěžiteli působícími právě na relevantním trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení. Pokud jde o vymezení podílu účastníka řízení na trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení, lze uzavřít, že ani oslovení většího počtu soutěžitelů by nemohlo změnit právní kvalifikaci posuzovaného jednání účastníka řízení.

VII. Právní posouzení

66.  Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) nabyl účinnosti dne 1. 7. 2001, avšak od počátku své účinnosti do současnosti prošel několika novelizacemi. Pro posouzení daného případu má význam především zákon č. 340/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), a některé další zákony, s účinností od 2. 6. 2004, jenž do zákona mj. zavedl institut zákonné výjimky (§ 3 odst. 4 zákona) a institut „závazků“ (§ 7 odst. 2 až 5 zákona) a dále změnil podmínky pro vynětí dohod zanedbatelného významu ze zákazu dohod dle § 3 odst. 1 zákona – tzv. pravidlo de minimis (§ 6 zákona), a zákon č. 361/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 1. 10. 2005, který mj. zavedl aplikaci komunitárních blokových výjimek i na dohody, jež nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropských společenství podle čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství (§ 4 zákona), a pozměnil kritéria aplikace pravidla de minimis podle § 6 zákona.

67.  Podle § 1 zákona upravuje tento zákon ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení nebo spojením soutěžitelů.

68.  Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

69.  Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím předpisem z tohoto zákazu výjimku. Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o cenách, rozdělení trhu, uplatňování rozdílných podmínek apod. Citovaná ustanovení dopadají přitom jak na horizontální, tak vertikální dohody soutěžitelů. Vertikálními dohodami jsou dohody mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží, tj. na různých úrovních výroby nebo distribuce; jako typický příklad dohod ve vertikále lze uvést dohodu mezi výrobcem zboží a jeho distributorem, dohodu mezi velkoobchodníkem a maloobchodníkem apod. (srov. § 5 odst. 2 zákona).

Aplikace čl. 81 Smlouvy ES

70.  Úřad se rovněž zabýval otázkou, zda na jednání účastníka řízení posuzovaném ve správním řízení sp. zn. S 076/08 nelze aplikovat čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále též „Smlouva ES“).

71.  Úřad uvádí, že na jednání účastníka řízení nebyl čl. 81 Smlouvy ES aplikován, neboť podle čl. 3 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy ES jsou národní soutěžní úřady povinny aplikovat čl. 81 Smlouvy ES jen na dohody, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Skutečnost, zda posuzované dohody mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropských společenství, hodnotil Úřad v souladu s Oznámením Komise – Pravidla pro pojem dopadu na obchod mezi členskými státy obsažený v čl. 81 a 82 Smlouvy[36] (dále též „Pravidla Komise“). Podle čl. 52 Pravidel Komise nejsou dohody způsobilé znatelně ovlivnit obchod mezi členskými státy, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky: a) souhrnný tržní podíl stran na žádném relevantním trhu v rámci Společenství, který je ovlivněn dohodou, nepřekročí 5 %, a b) souhrnný roční obrat dodavatele dosažený v rámci Společenství, který se týká výrobků pokrytých dohodou, nepřekročí 40 mil. EUR.

72.  Jelikož obrat účastníka řízení dosažený prodejem zboží pro outdoorové vybavení činil v roce 2007 částku 207.605.000,-Kč, je nepochybné, že kumulativní podmínky stanovené Pravidly Komise nejsou v rámci správního řízení vedeného s účastníkem řízení naplněny. Posuzované jednání účastníka řízení také nebrání soutěžitelům z jiných členských států pronikat na daný národní trh buď formou dovozů, nebo formou zahájení podnikání; nedochází k efektu uzavření trhu.

73.  S ohledem na shora uvedené dospěl Úřad k závěru, že  posuzované dohody nemohou ovlivnit obchod mezi členskými státy ve smyslu příslušných komunitárních právních předpisů; z tohoto důvodu nebyl na jednání účastníka řízení aplikován čl. 81 Smlouvy ES.

VI.1. Dohody o přímém určení cen pro další prodej

74.  E-maily A zejména v kontextu e-mailu K prokazují, že mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli v rámci telefonického rozhovoru dohodli na výši minimální prodejní ceny odběratelů, která se rovnala doporučené maloobchodní ceně vč. DPH – 8 %, resp. se odběratelé účastníka řízení zavázali, že ceny zboží nakoupeného od účastníka řízení neklesnou pod účastníkem řízení stanovenou cenovou hladinu. Plnění dohod o přímém určení cen pro další prodej vyplývá z maloobchodních cen zjištěných Úřadem na internetových stránkách jednotlivých odběratelů účastníka řízení.

75.  Na jednání konaném dne 22. 8. 2007 potvrzeném e-mailem E byla účastníkem řízení a odběratelem, [….], uzavřena ústní dohoda o určení cen pro další prodej, resp. byla účastníkem řízení stanovena minimální prodejní cena zboží pro outdoorové vybavení pro internetový obchod, kterou musel odběratel dodržovat.

76.  Dohoda o určení cen pro další prodej byla dále účastníkem řízení uzavřena ve dnech 7. a 8. 6. 2007 s jeho odběrateli [….] a [….], a to na základě e-mailů B a C. Z e-mailů B a C lze dovodit existenci dohod o stanovení minimálních maloobchodních cen v internetovém obchodě ze strany účastníka řízení a jejich akceptaci ze strany konkrétních odběratelů. Dohody o určení cen pro další prodej byly dále uzavřeny mezi účastníkem řízení a odběrateli [….] (e-maily J ze dne 19. 10. 2007 a 12. 11. 2007), [….] (e-maily F ze dne 2. 4. 2007) a společností [….] (e-maily G, H a I ze dne 20. 3. 2007).

Formální stránka zakázané dohody

77.  Jak již bylo uvedeno shora, zákon v § 3 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) považuje za zakázané výslovně dohody obsahující přímé nebo nepřímé určení cen. Tyto dohody jsou tak přímo ze zákona zakázané. Tento závěr potvrzuje ustálená judikatura českých soudů ze které vyplývá, že cenové dohody jsou přímo ze zákona zakázané a pro posouzení, zda postup soutěžitele je v souladu se zákonem (resp. rozporu), postačí, že je najisto postaveno, že k takové dohodě došlo.[37]

78.  Dohody o přímém určení cen pro další prodej spadají pod tzv. kartely s tvrdým jádrem (hard-core restrictions), které představují závažné formy zakázaných dohod. Dohody o cenách, mají totiž vždy ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu. Z judikatury evropských soudů, ke které Úřad přihlíží i při posuzování dohod podle zákona, vyplývá, že opatření, které určuje cenu, jež musí být dodržena ve smlouvách se třetí stranou, představuje samo o sobě narušení soutěže ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES.[38]

79.  Dohody o přímém určení cen pro další prodej směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a znemožňují tak odběratelům svobodné rozhodování o výši ceny, za níž budou zboží dále prodávat. Nastavení ceny pro další prodej mimo úroveň konkurenční ceny, tedy ceny, která by odpovídala výsledkům konkurenčního boje, pak může rovněž způsobit navýšení nákupních cen zboží pro konečné spotřebitele a též je způsobilé bránit konkurenci uvnitř jedné značky zboží (intra-brand konkurence).

80.  Dle soutěžního práva nesmí tedy být prodejce omezen (ať již přímo nebo i nepřímo) v určování cen zboží pro jeho další prodej. Cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či sankcemi zavazující či motivující smluvní partnery dodržovat stanovené (doporučené) ceny pro další prodej, jsou dle zákona zakázána. Stanovení doporučené ceny nesmí vzít odběrateli možnost stanovit prodejní cenu pro koncového spotřebitele dle své vlastní úvahy, tedy prodejce musí mít možnost stanovit koncovou cenu i pod výši doporučené prodejní ceny ze strany dodavatele. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny dalšími, byť i ústními, pokyny či instrukcemi, popřípadě jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce či výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními následky při jejich nedodržování. Také poskytování slev či jiných výhod smluvním partnerům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je dle § 3 odst. 2 písm. a) zákona a § 6 odst. 2 písm. b) zákona bez výjimky zakázáno. Je-li smluvní partner motivován dodržovat doporučené ceny, může tím být ohroženo fungování soutěže na daném trhu, což pak může mít i negativní dopad na koncové spotřebitele, neboť dochází ke snížení cenové konkurence na trhu.

81.  Pro samotnou deklaraci porušení zákona prostřednictvím dohod o přímém určení cen pro další prodej není rozhodné, jaké postavení účastník dohody na relevantním trhu zaujímá, neboť tyto dohody jsou zakázané a neplatné bez ohledu na podíl jejich účastníků na trhu. Pozice účastníků dohody na trhu v takovém případě ovlivňuje především rozsah dopadů dohody na hospodářskou soutěž, a tedy závažnost posuzovaného protisoutěžního jednání.

82.  Dohody o určování prodejních cen pro další prodej (resale price maintenance – „RPM“) jsou vnímány rovněž jako závažné porušení čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES (bez možnosti udělení individuální výjimky), a to jak Evropskou komisí, tak i Evropským soudním dvorem. V rozhodovací praxi Evropské komise je jakýkoli zásah do svobodného obchodního rozhodování distributora v oblasti určování jeho prodejních cen považován za porušení soutěžních pravidel. V této souvislosti lze poukázat např. na rozhodnutí Evropské komise č. 80/1333/EEC ze dne 11. 12. 1980 ve věci Hennessy-Henkell. Za zakázanou klauzuli je tímto rozhodnutím považována dohoda, ve které dodavatel požadoval, aby distributor jeho výrobků stanovil prodejní ceny v určitém rozpětí, ledaže distributor získá souhlas dodavatele ke stanovení odlišné ceny. Jedinou obecně povolenou cenovou praktikou, která nebude spadat pod čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES, je poskytnutí ceníku obsahujícího seznam doporučených cen zboží za předpokladu, že tyto seznamy nejsou provázeny dalšími instrukcemi nebo jinými závaznými pokyny. Dále lze poukázat na rozhodnutí Evropské komise č. 82/267/EEC ze dne 6. 1. 1982 ve věci Telefunken. Ve smlouvách uzavřených mezi společností Telefunken a dalšími distributory bylo zjištěno a prokázáno ustanovení, které nepřímo určovalo prodejní ceny těchto distributorů. Uvedené jednání společnosti Telefunken bylo posouzeno podle zmíněného čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES jako zakázaná dohoda a byla jí za něj uložena pokuta.

83.  Dohody o přímém určení cen pro další prodej lze uzavřít i ústně, či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. V souvislosti s takovým nepsaným ujednáním, resp. uzavřením zakázaných dohod lze poukázat na aktuální evropskou judikaturu,[39] ze které vyplývá, že nezbytnou podmínkou zakázané vertikální dohody je „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně či konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody. Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je nezbytný bilaterální akt v podobě explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran.

84.  Úřad v rámci správního řízení ověřil, že účastník řízení uzavřel se svými odběrateli ústní dohodu, a to prostřednictvím telefonického rozhovoru či na ústním jednání, kterou následně materializoval v jím rozeslaných e-mailech A, B, C, E, F, G a J.  Z e-mailů K a O pak vyplývá přesvědčení účastníka o existenci ústních dohod a o nutnosti jejich dodržování ze strany jeho odběratelů. Pokud jde o prokázání akceptace účastníkem řízení navržené cenové dohody, poukazuje Úřad např. na e-mail F, ve kterém odběratel, [….], přímo potvrzuje nastavení cenové hladiny podle dohody s účastníkem řízení. Uzavření/akceptaci ústních dohod Úřad dále dovozuje ze zjištění, že shora specifikovaní odběratelé, tj. odběratelé, kteří obdrželi od účastníka řízení zejména e-maily A, účastníkem řízení nastavené ceny dodržovali.[40] Skutečnost, že se v rámci telefonického rozhovoru či na ústním jednání nebavili účastník řízení a jeho odběratelé toliko o doporučených cenách vyplývá zejména z textu e-mailů A, ve kterých je jednoznačně stanoveno, že minimální prodejní cena odběratelů účastníka řízení se rovná doporučené maloobchodní ceně vč. DPH - 8 %. Úřad tedy uzavírá, že došlo k naplnění znaků zakázané dohody, tj. mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli existoval  bilaterální akty představující  srozumění obou smluvních stran o potřebě dodržování minimálních prodejních cen, a to explicitně vyjádřené (srov. např. e-maily K, O či F), tak tacitně plněné (dodržování cen nastavených účastníkem řízení jeho odběrateli). 

85.  Úřad proto na základě ve správním řízení zjištěných skutečností dospěl k závěru, že posuzované dohody naplňují formální stránku zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej, které jsou podle § 3 odst. 1 zákona ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona, zakázané a neplatné.

Materiální stránka zakázané dohody

86.  Narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení plynoucí z dohody je nezbytným znakem materiální stránky skutkové podstaty uvedeného správního deliktu. Z dikce § 3 odst. 1 zákona vyplývá, že zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Tento názor potvrzuje i judikatura českých soudů, ze které mj. vyplývá, že zákon o ochraně hospodářské soutěže je založen na principu potenciální soutěže, takže na jeho základě lze působit i preventivně. Není proto nutné, aby zákonem zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla, nebo aby následek fakticky již nastal. K vyvození postihu je možno přistoupit i tehdy, je-li zde taková dohoda, event. rozhodnutí, které k takovému následku může vést.[41]

87.  K materiální stránce správního deliktu předpokládané v § 3 odst. 1 zákona lze obecně uvést, že narušení hospodářské soutěže vyplývající z dohody uzavřené mezi soutěžiteli působícími jak na vertikální úrovni, tak na horizontální úrovni, zahrnuje rozsáhlou škálu účinků, které se na soutěži negativně projevují, tzn. že omezují či deformují ekonomické výhody plynoucí ze svobodné hospodářské soutěže. Dopady dohody lze spatřovat jak na straně ostatních soutěžitelů nezúčastněných na dohodě (např. omezení, resp. vyloučení dodávek zboží některé skupině soutěžitelů či omezení, resp. vyloučení nákupu zboží od některých dodavatelů), tak na straně spotřebitelů (např. navýšení cen zboží, snížení kvality zboží, omezení výběru mezi různými značkami či v rámci jedné značky). Lze tak shrnout, že narušení soutěže se obvykle projeví jako snížení/vyloučení konkurenceschopnosti některého soutěžitele či soutěžitelů nebo snížení blahobytu spotřebitelů. Není přitom nutné, aby negativní dopady dohody zasáhly obě tyto skupiny, ačkoli se tak v praxi často děje. Rovněž není rozhodné, zda byla soutěž vyloučena, omezena či pouze ohrožena, neboť všechny tyto následky dohod lze souladu s § 1 odst. 1 zákona považovat za narušení soutěže.

88.  Jak bylo uvedeno shora, jsou dohody o přímém určení cen pro další prodej dohodami zakázanými, tj. jedná se o dohody, jež ze své podstaty vždy způsobují přinejmenším potenciální narušení hospodářské soutěže a mají negativní dopad na kvalitu a intenzitu soutěžního prostředí, a to bez ohledu na velikost tržních podílů účastníků zakázané dohody; o tom svědčí i skutečnost, že tyto dohody nelze ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1 zákona vyjmout aplikací pravidla de minimis (§ 6 zákona), ani prostřednictvím blokové výjimky (§ 4 zákona) (srov. níže). Jinými slovy Úřadem posuzované dohody o přímém určení cen pro další prodej v nich obsažené, naplnily jak formální, tak i materiální stránku skutkové podstaty zakázané dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona.

89.  Úřad následně posuzoval, zda předmětná cenová ujednání měla též dopad skutečný. Každá dohoda musí být posouzena ve svém ekonomickém kontextu a zvláště ve světle konkrétního relevantního trhu, k němuž se vztahuje. Pro posouzení dopadu posuzovaných dohod je nezbytné zjištění délky jejich uplatňování a podílu trhu zavázaného cenovými ujednáními.

90.  Z důkazů (e-maily shora specifikované) vyplývá, že byly uzavírány ústní dohody o cenách, tyto byly dle požadavku účastníka řízení prokazatelně od 19. 3. 2007 plněny a také jim vymáhány.[42] Tyto dohody byly plněny od svého uzavření až do dne vydání tohoto rozhodnutí. Úřad proto za dobu trvání správního deliktu považuje období od 19. 3. 2007 do dne vydání tohoto rozhodnutí. Doba porušení zákona je v souladu s dosavadní rozhodovací praxí Úřadu vyhodnocena jako střednědobá.  

91.  Odběratelé oslovení za účelem ověření, zda došlo k faktickému plnění zakázaných dohod, uvedli, že účastník řízení poskytuje ceníky s doporučenými maloobchodními cenami a případně skutečnost, že se těmito cenami při stanovení svých prodejních cen řídí. Současně však Úřad ověřil dodržování posuzovaných dohod analýzou cen jednotlivých odběratelů, kteří byli posuzovanými dohodami zavázáni. 16 odběratelů (e-maily A, B, C, E, F, G a J) závazky týkající se přímého určení cen pro další prodej dodržovalo (plnilo).

92.  Snahu o udržení jednotné cenové hladiny pak dokládají e-maily, ze kterých vyplývá kontrola[43]  ze strany účastníka řízení, zda odběratelé dodržují stanovené ceny pro prodej zboží prostřednictvím internetových obchodů. Rovněž sami odběratelé po domluvě s účastníkem řízení upozorňovali na internetové obchody, které nedodržují ceny stanovené účastníkem řízení.[44] Provádění kontroly plnění závazků u některých odběratelů a jejich následné vymáhání obecně zvyšuje nebezpečnost zakázané dohody. Vymáhání plnění předmětných dohod o určení cen pro další prodej u jednotlivých odběratelů účastníkem řízení dokládá e-mail K, kde je stanovena podmínka, že v případě nedodržení stanovených obchodních podmínek - především prodejní maloobchodní ceny - do 19. 3. 2007 bude spolupráce  ze strany  účastníka řízení ukončena.[45] Dále v e-mailu O je účastníkem řízení zvažováno, že za porušení vzájemných dohod bude snížena marže (jako první varování) nebo že objednávky budou odběratelům dodány pouze při odběru za hotovost do konce kalendářního roku za základní VOC bez slevy. 

93.  Pokud jde o stanovení míry dopadů jednání účastníka řízení na hospodářskou soutěž jako takovou je však třeba v kontextu analýzy situace na trhu zhodnotit zejména podíl na trhu ovlivněný posuzovanými dohodami. Úřad proto vzal v úvahu, že posuzované dohody o přímém určení cen pro další prodej byly uzavřeny s individuálními soutěžiteli působící jako internetoví prodejci, přičemž se jednalo o nevýznamný počet průkazně zavázaných odběratelů z celkového počtu vykázaných odběratelů účastníka řízení (účastník řízení má dle svých internetových stránek celkem 155 odběratelů).[46] Sám účastník řízení zaujímá, na základě informací a podkladů, které konkurenti účastníka řízení, Úřadu zaslali (viz výše), přitom na relevantním trhu podíl toliko ve výši 11 %.  Relevantní trh tudíž nebyl cenovými dohodami účastníka řízení zcela zavázán; jinými slovy nebyla hospodářská soutěž na vymezeném relevantním trhu zcela vyloučena.

94.  Dohody o přímém určení cen pro další prodej, jež jsou předmětem tohoto správního řízení, byly fakticky plněny a omezily rozhodovací autonomii odběratele(ů) při stanovení ceny, za kterou bude (budou) prodávat své zboží, a byly tak již ze své podstavy způsobilé narušit soutěžní prostředí. Právě možnost odběratele, resp. každého prodejce, stanovit prodejní cenu svého zboží je jedním ze základních principů fungování hospodářské soutěže. Omezení možnosti prodejců stanovit prodejní cenu svého zboží dle vlastního rozhodnutí deformuje základní principy existence svobodné hospodářské soutěže. Nastavení ceny pro další prodej mimo úroveň konkurenční ceny, tedy ceny, která by odpovídala výsledkům konkurenčního boje, může rovněž způsobit navýšení nákupních cen zboží pro konečné spotřebitele a též je způsobilé bránit konkurenci uvnitř jedné značky zboží (soutěž intra-brand).

95.  Uzavřením dohod o určení cen pro další prodej dochází též k negativním horizontálním efektům na úrovni distribuce, neboť jsou sjednocovány ceny zboží, a tím eliminována cenová soutěž mezi odběrateli.[47] Úřad má za prokázané, že sami odběratelé měli zájem na udržování cenové hladiny zboží a sjednocování cen zboží, kontrolovali jejich dodržování a navrhovali účastníkovi řízení zavedení systému kontrol cen zboží a vymáhání jejich dodržování.^[48]

96.  Úřad tedy uzavírá, že v rámci správního řízení prokázal, že dohody o přímém určení cen pro další prodej, které účastník řízení uzavíral se svými odběrateli, byly potenciálně způsobilé narušit hospodářskou soutěž na trhu velkoobchodní distribuce zboží pro outdoorové vybavení, a byla tak naplněna materiální stránka posuzovaného správního deliktu podle § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona. Z tohoto důvodu nepovažuje Úřad účastníkem řízení ve vyjádření ze dne 9. 2. 2009 navržená doplnění dokazování za odůvodněná.

Absence podmínek pro vynětí ze zákazu

97.  Po zhodnocení, že posuzované dohody spadají pod zákaz dohod dle § 3 odst. 1 zákona ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona, se Úřad zabýval tím, zda předmětné dohody nelze vyjmout ze zákazu na základě aplikace § 6 odst. 1 písm. b) zákona (pravidlo de minimis) nebo na základě některé z tzv. obecných (blokových) výjimek.

98.  Zákon v § 6 odst. 1 upravuje podmínky aplikace pravidla de minimis; podle tohoto pravidla se zákaz dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona nevztahuje na vertikální dohody, pokud podíl žádného z účastníků dohody na relevantním trhu nepřesahuje 15 %. U takovýchto dohod není dopad na hospodářskou soutěž významný, proto jsou ze zákazu dohod narušujících soutěž vyňaty. Vynětí však nelze uplatnit mj. v případech stanovených v § 6 odst. 2 písm. b) zákona, tj. v případech vertikálních dohod o přímém nebo nepřímém určení cen odběrateli pro další prodej nebo o poskytnutí odběrateli pro tento další prodej úplné ochrany na vymezeném trhu.

99.  Dle § 4 zákona se zákaz dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona nevztahuje na dohody splňující podmínky obecných výjimek vydaných na komunitární úrovni, tzv. komunitárních blokových výjimek. Úřad na základě tohoto ustanovení přímo aplikuje, a to i na vztahy bez komunitárního prvku, Nařízení Komise (ES) č. 2790/1999 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy ES na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (dále též „komunitární bloková výjimka“). Podle čl. 4 písm. a) blokové výjimky nelze však vynětí ze zákazu dohod na základě blokové výjimky použít pro dohody, které omezují odběratele v určování cen pro jeho další prodej, a to bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu.

100.  Vzhledem ke skutečnosti, že účastník uzavřel se svými odběrateli ústní dohody o přímém určení cen pro další prodej zboží pro outdoorové vybavení prokázané uvedenými e-maily ve smyslu § 6 odst. 2 písm. b) zákona, nevztahuje se na tyto dohody vynětí ze zákazu dohod dle § 6 odst. 1 zákona a rovněž je nelze vyjmout ze zákazu dohod na základě komunitární blokové výjimky.

101.  Nevztahuje-li na dohody o určení cen vynětí ze zákazu dle § 6 odst. 1 zákona ani je nelze podřadit pod komunitární blokovou výjimku, je nutno se dále zabývat otázkou, zda tyto dohody nesplňují podmínky pro vynětí ze zákazu dohod na základě zákonné výjimky ve smyslu § 3 odst. 4 zákona. V souladu s § 3 odst. 4 zákona se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona nevztahuje na dohody, které: a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohod. Podmínky obsažené v citovaném § 3 odst. 4 zákona musejí být splněny kumulativně, aby se zákaz vyslovený v § 3 odst. 1 zákona na jinak formálně zakázané a neplatné dohody nevztahoval.

102.  Při posouzení aplikace § 3 odst. 4 zákona na dohody o přímém určení cen pro další prodej zboží pro outdoorové vybavení, které účastník řízení uzavřel se svými odběrateli, Úřad dospěl k závěru, že nedošlo ke kumulativnímu naplnění všech podmínek pro uplatnění zákonné výjimky ze zákazu dohod dle § 3 odst. 1 zákona, resp. Úřad ověřil, že nebyly naplněny podmínky vyplývající z § 3 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Úřad totiž ověřil, že omezení cenové soutěže mezi odběrateli účastníka řízení nepřináší spotřebitelům žádné výhody, spíše naopak. Omezení cenové soutěže mezi odběrateli má potenciál znemožnit spotřebitelům získat nabízený produkt za cenu, jež by byla výsledkem konkurenčního boje odběratelů. Úřad konstatuje, že i kdyby předmětné dohody o určení cen pro další prodej byly zaměřeny na dosažení legitimního zájmu na zlepšení distribuce, zlepšení distribuce zboží lze dosáhnout i jinak, stanovením jiných obchodních podmínek bez omezení v oblasti ceny.

103.  Podmínky stanovené v § 3 odst. 4 a) a b) zákona pro aplikaci individuální výjimky tedy nejsou splněny. S ohledem na skutečnost, že nesplnění byť i jedné podmínky stanovení v § 3 odst. 4 zákona vylučuje vynětí dohody ze zákazu dohod prostřednictvím individuální výjimky, nebylo nutné se otázkou splnění podmínek uvedených v § 3 odst. 4 písm. c) zákona dále zabývat. Vynětí předmětných dohod ze zákazu dohod na základě zákonné výjimky ve smyslu § 3 odst. 4 zákona je tedy vyloučeno.

Závěr právního posouzení

104.  Úřad tak uzavírá, že posuzované dohody splňují formální i materiální stránku skutkové podstaty zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž ve smyslu § 3 odst. 1 zákona ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona. Úřad tedy rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části I. až III. tohoto rozhodnutí.

VII. Subjektivní stránka deliktu

105.  Ačkoliv je odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž odpovědností objektivní, konstrukce zákona předpokládá možnost uložení pokuty či opatření k nápravě za protisoutěžní delikt pouze tehdy, jestliže k porušení zákona dochází zaviněně, resp. slovy zákona úmyslně nebo z nedbalosti (§ 22 odst. 2 zákona). Zákon tak napevno ukládá soutěžnímu úřadu, aby u všech soutěžitelů, tj. jak u fyzických, tak u právnických osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona sankcionovat, zkoumal zavinění. Úřad ve svých rozhodnutích[49] složku zavinění zkoumá pravidelně i u soutěžitelů – právnických osob, a tento postup nebyl ze strany správních soudů nikdy zpochybněn. Zkoumání subjektivní stránky jednání účastníka řízení považuje tedy Úřad za nezbytnou součást úvah o samotné možnosti uložit pokutu; forma zavinění je pak i podle judikatury správních soudů relevantní z hlediska rozhodování o výši ukládané pokuty.[50]  

106.  Zaviněním se rozumí psychický vztah toho, kdo se určitým způsobem chová, k výsledku jeho chování. I v soutěžním právu je třeba rozlišovat dvě základní formy zavinění: úmysl (dolus) a nedbalost (culpa). Při zkoumání formy subjektivní stránky správního deliktu, tj. zavinění, je třeba vycházet ze vztahu intelektuální a volní složky k objektu deliktu, jímž je právem chráněný zájem, proti němuž jednání směřuje. V případě vědomé nedbalosti i nepřímého úmyslu jednající ví, že škodlivý následek může způsobit. Zatímco však u vědomé nedbalosti jednající nechce způsobit škodlivý následek, resp. bez přiměřených důvodů spoléhá, že jej nezpůsobí, v případě úmyslu nepřímého je subjekt srozuměn s tím, že škodlivý následek může způsobit. Pokud jde o úmysl přímý, vychází se z toho, že jednající nejenže věděl, ale také chtěl porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem. Není tedy rozhodné, zda účastník řízení věděl, že porušuje konkrétní zákonné ustanovení, či zda si byl vědom možnosti porušení zákona. Při posouzení subjektivní stránky deliktu porušení zákazu stanovenému v § 3 odst. 1 zákona je rozhodné posouzení volní a vědomostní složky ve vztahu k objektu deliktu, tj. právem chráněnému zájmu, jímž je existence a fungování hospodářské soutěže na trhu zboží a služeb, resp. hospodářská soutěž prostá narušení ve smyslu § 1 odst. 1 zákona, tedy účinná hospodářská soutěž.  

107.  Při hodnocení subjektivní stránky popsaného správního deliktu Úřad vzal v úvahu skutečnost, že posuzované dohody byly uzavřeny na návrh účastníka řízení, obsah návrhu prokazují shora specifikované e-maily. Účastník řízení plnění posuzovaných zakázaných dohod kontroloval a vymáhal. Plnění zakázaných dohod pokračovalo i po zahájení správního řízení. Účastník řízení si byl vědom zakázanosti dohod o přímém určení cen pro další prodej, což vyplynulo zejmána z e-mailu O.

108.  Podle názoru Úřadu si účastník řízení musel být vědom toho, že předmětná ujednání ovlivňují (ovlivní) cenovou úroveň předmětného zboží na trhu (tato skutečnost totiž vyplývá ze samotné povahy dané dohody a z jejího účelu, který sleduje, jakož i e-mailové korespondence zajištěné Úřadem při setření v obchodních prostorách účastníka řízení), a že zbavuje odběratele možnosti stanovit prodejní cenu zboží dle své vůle. Přitom pro případ, že jím uzavřené a plněná dohoda hospodářskou soutěž naruší, s tím účastník řízení byl srozuměn. Vědomostní a volní složka zavinění se tak vztahuje i ke způsobilosti jím uzavíraných dohod narušit hospodářskou soutěž. Účastník řízení si tedy musel podle názoru Úřadu být přinejmenším vědom skutečnosti, že jeho postup není slučitelný s principy, na nichž je vystavěna ochrana hospodářské soutěže. Úřad proto v souladu se svou rozhodovací praxí[51] dospěl k závěru, že účastník řízení porušil zákon zaviněně ve formě úmyslu.

109.  Při posuzování formy zavinění Úřad též přihlédl k judikatuře evropských soudů,[52] ze které vyplývá, že pro konstataci úmyslného porušení soutěžního práva není nezbytné, aby si soutěžitel byl vědom toho, že porušuje konkrétní zákaz stanovený soutěžními pravidly; je dostačující, aby si nemohl být nevědomý toho, že napadené jednání mělo za cíl nebo mohlo mít za následek narušení hospodářské soutěže na společném trhu.

VIII. Odůvodnění výše pokuty

110.  Podle § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům uložit pokutu do výše 10 milionů Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákazy stanovené v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona nebo neplní závazky uznané podle § 7 odst. 2 nebo § 11 odst. 3 zákona. Při rozhodování o výši pokuty přihlédne Úřad zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona, a s ohledem na dikci § 22 odst. 2 zákona je třeba vzít v potaz i subjektivní stránku deliktu, tedy skutečnost, zda k porušení zákona došlo úmyslným jednáním soutěžitele či pouze z nedbalosti.

111.  Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Dle judikatury českých soudů[53] musí konkrétní forma postihu a jeho výše působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení, zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře rušitele, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by však byl pro něj likvidačním. Uložená pokuta by tak měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.

112.  Při stanovení konkrétní výše pokuty se předně musí vyjít ze zákonných (zákonem předepsaných) kritérií, která tato pokuta má v sobě odrážet, a to ze závažnosti deliktu, délky jeho trvání a případného opakování protisoutěžního jednání účastníka správního řízení. Dále pak Úřad v konkrétní výši pokuty zohlední další jím zjištěná specifika případu, která jsou vzhledem k jejich charakteru pro stanovení pokuty relevantní.[54]

113.  Úřad za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených zákonem, resp. při kalkulaci konkrétní výše pokuty dle § 22 odst. 2 zákona, vypracoval a na svých internetových stránkách zveřejnil tzv. „Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění (dále též „Zásady“).[55] Vzhledem k tomu, že správní řízení v dané věci bylo zahájeno po dni publikace Zásad, byla výše pokuty vypočítána s využitím pravidel tam obsažených. 

VIII.1. Základní částka pokuty

114.  Horní hranice pokuty, kterou lze na základě zákona uložit, je stanovena alternativně, a za horní hranici je považována ta z alternativně použitelných hranic, která je pro příslušného soutěžitele nepříznivější. Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují.[56] Úřad tedy v daném případě za horní hranici považoval částku 10 % z čistého obratu dosaženého účastníkem řízení za poslední ukončené účetní období. 

115.  V souladu se Zásadami  je východiskem pro určení konkrétní výše pokuty tzv. základní částka pokuty, jež je stanovena na základě hodnoty prodejů, dále zahrnuje zhodnocení závažnosti protisoutěžního jednání a délku protisoutěžního jednání. Základní částka pokuty se posléze upravuje v závislosti na množství a povaze zjištěných přitěžujících nebo polehčujících okolností.

116.  Základní částka pokuty se stanoví jako podíl hodnoty prodejů (tzv. výchozí podíl), vynásobený koeficientem času.[57]

Hodnota prodejů

117.  Hodnota prodejů je vypočítána z obratu soutěžitele dosaženého prodejem zboží či služeb, jichž se narušení soutěže přímo či nepřímo týká.

118.  Úřad při výpočtu základní částky pokuty vyšel z čistého obratu účastníka řízení dosaženého prodejem zboží pro outdoorové vybavení za rok 2007, který dle informací poskytnutými účastníkem řízení dosáhl výše 207.605.000,-Kč. Úřad tedy pro určení hodnoty prodejů vzal v úvahu tuto částku. 

Závažnost

119.  Základním východiskem pro stanovení výše pokuty, resp. posouzení přiměřenosti výše pokuty, je skutečnost, že trest by měl zejména odpovídat povaze a závažnosti správního deliktu, za nějž je ukládán. Při určení konkrétní výše pokuty je třeba zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení.

120.  V tomto rozhodnutí je deklarováno porušení § 3 odst. 1 zákona, neboť účastník řízení uzavřel a plnil zakázané a neplatné dohody o přímém určení cen pro další prodej, které mohly vést k narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu velkoobchodních dodávek zboží pro outdoorové vybavení. Toto jednání považuje Úřad v souladu se svou ustálenou rozhodovací praxí[58] a Zásadami[59] typově za závažné porušení zákona.

121.  V případě protisoutěžního jednání, jež je považováno za typově závažný delikt, Úřad určuje výchozí podíl, jakožto základ pro výpočet základní částky pokuty, v rozmezí do 1 % hodnoty prodejů.

122.  Při stanovení konkrétní výše výchozího podílu v rozmezí 0 % až 1 % Úřad zohlednil rozsah skutečného dopadu porušení zákona účastníkem řízení na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu. Ve správním řízení nebyl sice prokázán faktický dopad zakázaných dohod na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu; Úřad však současně ověřil, že většina ze zavázaných odběratelů účastníka řízení dohody o přímém určení cen pro další prodej dodržovala. Úřad rovněž zohlednil, že plnění předmětných dohod o přímém určení cen pro další prodej bylo ze strany účastníka řízení kontrolováno a uplatnil také hrozbu ukončení dodávek (viz e-mail K)  Možné narušení hospodářské soutěže vyvolané samotnou existencí zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej tak bylo v daném případě zesíleno aktivním jednáním účastníka řízení, prosazujícím plnění těchto zakázaných dohod. Posuzované dohody měl účastník řízení uzavřeny s 22 odběrateli; soutěž intra-brand však nebyla zcela vyloučena. Vedle toho probíhala rovněž soutěž inter-brand, jež mohla být zakázanými dohodami ovlivněna potenciálně. Bylo tak přihlédnuto k tomu, že účastník řízení není jediným soutěžitelem dodávajícím na trh České republiky zboží pro outdoorové vybavení.

123.  Po zohlednění uvedených skutečností byl Úřadem stanoven výchozí podíl hodnoty prodejů pro výpočet pokuty ve výši 0,75 % z hodnoty prodejů, tj.  1.557.047,- Kč.

Délka trvání deliktu

124.  Délka porušování zákona pro účely stanovení pokuty tak je počítána od 19. 3. 2007 do dne vydání tohoto rozhodnutí a činí dva ukončené roky a jeden měsíc trvání porušení zákona.

125.  Za účelem zohlednění doby účasti soutěžitele na protisoutěžním jednání byla částka výchozího podílu hodnoty prodejů, kterou Úřad stanovil na základě závažnosti protisoutěžního jednání, v souladu se Zásadami vynásobena koeficientem času podle počtu let účasti soutěžitele na protisoutěžním jednání. Výchozí podíl tak byl v souladu se Zásadami vynásoben koeficientem času o hodnotě 1,24.[60] 

Stanovení základní částky pokuty

126.  Na základě shora uvedených úvah Úřad stanovil základní částku pokuty ve výši 1.930.738,- Kč.

VIII.2. Úprava základní částky pokuty

127.  Úřad dále po určení základní částky pokuty podle okolností případu posoudil, zda jsou dány přitěžující či polehčující okolnosti, které jsou důvodem ke zvýšení či snížení pokuty nad či pod úroveň základní částky. Všechny přitěžující a polehčující okolnosti je třeba přitom zhodnotit jak jednotlivě, tak ve vzájemném kontextu.

128.  Úřad přitom v daném případě neshledal žádnou okolnost, kterou by bylo možné považovat za polehčující, a která by tedy byla důvodem pro snížení pokuty.

Opakování

129.  Úřad přihlédl ke skutečnosti, že účastník řízení se porušení zákona nedopustil opakovaně. Základní částku pokuty tak nebylo třeba z tohoto důvodu navyšovat.

Subjektivní stránka deliktu

130.  Úřad rovněž přihlédl k formě zavinění (subjektivní stránce jednání účastníka řízení), když šlo o úmyslné jednání (viz výše). Skutečnost, že se účastník řízení dopustil úmyslného porušení zákona, považuje Úřad v souladu se Zásadami za přitěžující okolnost, tj. za důvod ke zvýšení základní částky pokuty.[61] V daném případě rozhodl Úřad v souladu se svou rozhodovací praxí[62] navýšit základní částku pokuty z důvodu úmyslného porušení zákona ze strany účastníka řízení o 20 %.

Výsledná kalkulace pokuty

131.  Po zohlednění všech přitěžujících okolností, když žádné okolnosti polehčující neshledal, upravil Úřad základní částku pokuty tak, že ji zvýšil na částku 2.316.885,- Kč. Poté Úřad vypočtenou částku pokuty zaokrouhlil na celé tisíce směrem dolů. Výsledná výše pokuty za správní delikt popsaný v tomto rozhodnutí tak činí 2.316.000,- Kč.

VIII.3. Shrnutí

132.  Ze všech uvedených důvodů se Úřad rozhodl uložit účastníku řízení pokutu při spodní hranici zákonného rozpětí. Výše uložené pokuty 2.316.000,- Kč dosahuje tedy toliko 1,1 % z čistého obratu účastníka řízení, a je tak zcela přiměřená okolnostem případu. Ukládaná pokuta neznamená finanční ohrožení podnikání či existence účastníka řízení, nemá tedy likvidační charakter (srov. výkaz zisků a ztrát za rok 2007),[63] zároveň je dostatečně citelná, aby účastníka řízení od podobného jednání napříště odradila.

133.  Pokuta uložená účastníku řízení tímto rozhodnutím je v rozmezí stanoveném zákonem, resp. byla uložena při samé spodní hranici zákonem stanovené sazby. Nejedná se tak o pokutu zjevně nepřiměřenou.[64]

IX. Opatření k nápravě

134.  Podle § 23 odst. 1 zákona zjistí-li Úřad porušení zákazů nebo nesplnění povinností v případech uvedených v § 22 odst. 2 zákona, může ve lhůtě podle § 22 odst. 5 zákona rozhodnout podle povahy věci o uložení opatření k nápravě a stanovit pro jejich splnění přiměřenou lhůtu. Opatření k nápravě nemá sankční povahu, nýbrž sleduje odstranění nepříznivých důsledků protisoutěžního jednání (resp. jeho prevenci či opakovaní). Podle § 23 odst. 2 zákona opatření k nápravě nesmí být svým obsahem a rozsahem ukládáno nad rámec účelu tohoto zákona.

135.  Ve správním řízení sp. zn. S 076/08 Úřad prokázal, že účastník řízení uzavřel se svými 22 odběrateli zakázané a neplatné dohody o určení cen pro další prodej. Jednotlivé dohody se vždy vztahovaly na distribuci zboží pro outdoorové vybavení dodávaného  účastníkem řízení. V rámci správního řízení nebylo prokázáno, že posuzované dohody byly ukončeny.

136.  Úřad tak vzhledem ke shora uvedenému shledal důvody pro uložení opatření k nápravě, a rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části IV. tohoto rozhodnutí. Jelikož k uzavření dohod o přímém určení cen pro další prodej mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli došlo ústní formou, jež byla následně prokázaná obsahem vzájemné e-mailové komunikace, rozhodl Úřad o uložení opatření k nápravě spočívajícím v písemném informování všech dotčených odběratelů o tom, že případné maloobchodní ceny, jakož i slevy z těchto cen, doporučené účastníkem řízení mají pouze informativní charakter a pro prodejce jsou zcela nezávazné.

137.  Úřad dospěl k závěru, že opatření k nápravě ve smyslu výrokové části IV. tohoto rozhodnutí odstraní nepříznivé důsledky protisoutěžního jednání účastníka řízení, přičemž však svým obsahem a rozsahem nejdou nad rámec zákona, resp. jsou přiměřená povaze posuzovaného správního deliktu.

X. Náklady řízení

138.  Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán účastníku řízení povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou, pokud vyvolal správní řízení porušením své právní povinnosti. Výši paušální částky stanoví § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Dle zmíněného ustanovení vyhlášky činí paušální částka nákladů 1 000,- Kč, přičemž ve zvláště složitých případech, nebo pokud byl přibrán znalec z jiného oboru než psychiatrie, zvyšuje se o 1 500,- Kč. Maximální výše paušální částky nákladů řízení je 6 000,- Kč.

139.  Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení jednáním, jež v rámci správního řízení posuzoval, porušil § 3 odst. 1 zákona, tedy porušil svou povinnost neuzavírat zakázané dohody narušující soutěž na relevantním trhu, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 správního řádu; jsou tedy splněny zákonné předpoklady pro uložení účastníku řízení nahradit náklady správního řízení sp. zn. S 76/08. Výši paušální částky stanovil Úřad dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, na 2 500,- Kč. S ohledem na délku řízení a rozsah prováděného dokazovaní má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, tudíž základní paušální částku 1 000,- Kč navýšil o 1 500,- Kč.

Poučení o opravném prostředku

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

JUDr. Robert Neruda, Ph.D.

místopředseda

pověřený řízením Sekce hospodářské soutěže

Rozhodnutí obdrží:

HUSKY CZ s.r.o.

Huťská 2985/5

140 00 Praha 4

JUDr. Daniel Musil, advokát 

Mezibranská 1579/4

110 00 Praha 1

[1] Viz str. 45 - 46 spisu  sp. zn. S 076/08.

[2] Viz protokol o průběhu šetření na str. 6 a násl. spisu sp. zn. S 076/08.

[3] Viz str. 100 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[4] Viz str. 56, 109, 113,127, 129, 142, 143, 145, 152, 153, 156, 164, 165, 166, 168 a 170 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[5] Viz str. 122 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[6] Viz str. 115 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[7] Viz str. 161 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[8] Viz str. 54 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[9] Viz str. 172 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[10] Viz str. 134 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[11] Viz str. 55 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[12] Viz str. 138 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[13] Viz str. 60 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[14] Viz str. 175 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[15] Viz str. 135 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[16] Viz str. 137 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[17] Viz str. 130 přílohy spisu sp. zn.S 076/08.

[18] Viz str. 204 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[19] Viz str. 494-673 spisu sp. zn. S 076/08.

[20] Viz str. 674, 675 spisu sp. zn. S 076/08.

[21] Viz str. 398 spisu sp. zn. S 076/08.

[22] Viz str. 676 spisu sp. zn. S 076/08.

[23] Viz str. 494-673 spisu sp. zn. S 076/08.

[24] Viz str. 674, 675 spisu sp. zn. S 076/08.

[25] Srov.http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/kartely-a-dominance/pravidla-pro-alternativni-reseni-souteznich-problemu/..

[26] Viz bod 34 Oznámení Úřadu.

[27] Viz bod 14 Oznámení Úřadu.

[28] Srov. výzkum společnosti INCOMA Research, s.r.o., se sídlem Praha 5, Geologická 2, IČ 43873537 (dále též „společnost INCOMA“) z roku 2006. Viz str. 216 a násl. přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[29] Srov. www.sportovni-obleceni.cz/outdoorove-obleceni/.

[30] Srov. výzkum společnosti INCOMA z roku 2006.

[31] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 16/05 ze dne 21. 9. 2006 ve věci JELÍNEK – výroba nábytku nebo rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 61/2004 ze dne 10. 2. 2006 ve věci JIZERSKÉ PEKÁRNY.

[32] Viz rozhodnutí Úřadu  č. j.S 315/2008/KS-25245/2008/840 ze dne 15. 12.  2008 ve věci Obchodní dům.cz/ KASA.cz.

[33] Viz str. 487 spisu  sp. zn.  S 076/08.

[34] Viz str. 164, 170, 189, 193, 197, 206, 222, 224, 229, 239, 241, 242, 246, 286-287, 291-292, 308-309, 316, 317-318, 319, 320, 327, 385-386, 395, 398, 402, 406-407, 417, 424-426, 459, 693-694, 699 spisu sp. zn.  S 076/08.

[35] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci JIZERSKÉ PEKÁRNY či ve věci JELÍNEK – výroba nábytku.

[36] Zveřejněný v Úředním věstníku pod číslem 2004/C 101/07.

[37] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 A 19/2002 ze dne 12. 5. 2005 ve věci Plemenáři.

[38] Srov. zejména rozsudek Evropského soudního dvora 243/83 ze dne 3. 7. 1985 ve věci SA Binon & Cie v SA Agence et messageries de la presse, [1985] ECR-2015.

[39] Srov. např. rozsudek Soudu prvního stupně T-41/96 ve věci Bayer v Komise (případ Adalat), [2000] ECR II-3383, potvrzeno Evropským soudním dvorem C-2 a 3/01 ve věci Bayer, [2004] ECR I-23, nebo rozsudky obou instancí ve věci T-208/01 a C-74/04P ve věci Volkswagen II, [2006] ECR I-6585.

[40] Viz str. 674 spisu sp. zn. S 076/08.

[41] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 19/2006-55 ze dne 9. 1. 2007 ve věci Komora veterinárních lékařů ČR.

[42] Viz e-mail L a e-mail O.

[43] Viz e-maily K, L, Ma O.

[44] Viz e-maily G, H a I.

[45] Viz str. 175 přílohy ke spisu sp. zn. S 076/08.

[46] Viz www.huskycz.cz

[47] Viz e-mail F.

[48] Viz e-maily F, G, H, I a J.

[49] Srov. např. rozhodnutí Úřadu č.j. S 132/2007-05901/2008/810 ze dne 1. 4. 2008 ve věci Estée Lauder.

[50] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Ca 133/2005-62 ze dne 30. 11. 2006 ve věci SAZKA.

[51] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci JIZERSKÉ PEKÁRNY a ve věci JELÍNEK – výroba nábytku.

[52] Srov. např. rozsudek Soudu prvního stupně T-65/89 ze dne 1. 4. 1993 ve věci BPB Industries and British Gypsum v. Commission, [1993] ECR II-389.

[53] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 27/2006 ze dne 6. 4. 2007 ve věci ČSAD Liberec.

[54] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 20/2006 ze dne 29. 5. 2007 ve věci Telefónica O2.

[55] Srov. http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/kartely-a-dominance/zasady-stanovovani -pokut/.

[56] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 64/2004 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ.

[57] Bod 28 Zásad.

[58] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci JELÍNEK – výroba nábytku.

[59] Bod 23 Zásad.

[60] Bod 31 Zásad.

[61] Bod 33 b) Zásad.

[62] Srov. rozhodnutí Úřadu ve věci Estée Lauder.

[63] Viz str. 42, 43 spisu sp. zn. S 076/08.

[64] Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn.  6 A 96/2000 ze dne 21. 8. 2003, nebo rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 133/2005 ze dne 30. 11. 2006 ve věci SAZKA.