číslo jednací: VO I/S001-16/02 - 687/02

Č.j.: S 1/02 - 687/02 - VOI V Brně dne 12. 3. 2002

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 1/02, zahájeném dne 10. 1. 2002 z vlastního podnětu podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve věci možného zneužití dominantního postavení ve smyslu § 11 odst. 1 téhož zákona účastníkem řízení, kterým je Středisko cenných papírů, příspěvková organizace, IČ 48 11 20 89, se sídlem v Praze 1, Rybná 14, PSČ 110 05, vydává toto

rozhodnutí:

1. Účastník řízení - Středisko cenných papírů, příspěvková organizace, IČ 48 11 20 89, se sídlem v Praze 1, Rybná 14, PSČ 110 05, porušil ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, neboť na trhu služeb souvisejících s evidencí zaknihovaných cenných papírů zneužil své dominantní postavení na újmu části spotřebitelů tím, že bez ospravedlnitelných důvodů

2. Za porušení ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, se účastníkovi řízení ukládá podle ustanovení § 22 odst. 2 téhož zákona pokuta ve výši

300 000,- Kč

(slovy: tři sta tisíc korun českých)

Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky, pobočka Brno, č. účtu 3754-24825-621/0710, konst. symbol 1148, var. symbol 48112089.

3. Podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, se účastníkovi řízení ukládají tato opatření k nápravě:

Nejpozději do 3 měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí přijmout opatření, která odstraní závadný stav uvedený v 1. výrokové části tohoto rozhodnutí a do 1 týdne od přijetí těchto opatření o nich písemně informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

4. Podle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů se účastníkovi řízení po odstranění závadného stavu podle 3. výrokové části tohoto rozhodnutí zakazuje do budoucna pokračovat ve zneužívání dominantního postavení jednáním uvedeným v bodě 1 výroku tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") obdržel v období od konce srpna 2001 do ledna 2002 značný počet stížností na nově vydaný Ceník služeb Střediska cenných papírů (dále jen "SCP"), platný od 1. 8. 2001, vyjadřující podezření na možné zneužívání dominantního postavení SCP zavedením způsobu fakturace služeb podle ceníkové položky 2.11. "Vedení cenných papírů na účtech majitele". Na základě těchto stížností Úřad provedl předběžné šetření a požádal o podklady a vyjádření SCP, Komisi pro cenné papíry a Ministerstvo financí ČR, odbor 35 - finančního trhu a bankovnictví. Jelikož výsledky předběžného šetření toto podezření nevyvrátily, Úřad dopisem ze dne 4.1. 2002 s datem doručení 10. 1. 2002 SCP sdělil, že s ním zahajuje správní řízení ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále jen "zákon" anebo "zákon o ochraně hospodářské soutěže"), které spatřuje ve způsobu nově zavedeného zpoplatnění poskytovaných služeb (ve spise l. č. 78).

Charakteristika SCP a jeho postavení z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže

SCP bylo zřízeno podle zákona č. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice Ministerstvem financí ČR jako příspěvková organizace, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl A, vložka 7600, hospodařící bez příspěvku ze státního rozpočtu. Základním úkolem SCP, který stanovuje zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o cenných papírech"), je vést evidenci zaknihovaných cenných papírů v registrech emisí a na účtech majitelů. Zaknihovanou podobu mohou mít podle zákona o cenných papírech vybrané druhy cenných papírů kapitálového trhu, a to akcie, dluhopisy, podílové listy a investiční kupóny. SCP zároveň může vést imobilizované cenné papíry a přijímat do úschovy listinné cenné papíry. SCP je vzhledem k formě příspěvkové organizace v souladu s platnými předpisy povinno hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Veškeré náklady související s vedením zákonné evidence zaknihovaných cenných papírů musí pokrývat příjmy za služby, které poskytuje svým klientům. Proto až na výjimky stanovené v § 56 odst. 8 zákona o cenných papírech je oprávněno všechny služby vykonávat za úplatu. Zákon o cenných papírech ukládá SCP bezplatně poskytovat služby za činnosti definované jen podle § 56 odst. 1 písm. c) (jedná se o evidenci rozhodnutí přijatých Komisí pro cenné papíry), § 58 odst. 1 (SCP zřídí účet každému, kdo se stane majitelem zaknihovaného cenného papíru na základě privatizace s použitím investičních kupónů) a § 60 odst. 1 (SCP založí registr každému emitentu akcií, které se nabývají s použitím investičních kupónů).

Relevantní trh

Definici relevantního trhu stanoví ustanovení § 2 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Ve smyslu této definice se relevantní trh pokládá za místo, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky v reálném čase. Věcně relevantní trh obvykle zahrnuje veškeré výrobky či služby, které spotřebitelé ohledně jejich vlastností, ceny a jejich předpokládaného účelu použití pokládají za zaměnitelné nebo zastupitelné. Po stránce geografické se relevantním trhem rozumí oblast, ve které jsou nabízeny relevantní produkty nebo služby, u kterých jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní. Z hlediska času se relevantní trh zkoumá pouze v případě, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně jiné než v období ostatních.

Věcné vymezení relevantního trhu

Ve zkoumaném případě Úřad vymezil relevantní trh po stránce věcné jako trh služeb souvisejících s evidencí zaknihovaných cenných papírů. SCP je podle zákona o cenných papírech jako jediné pověřeno vedením evidence zaknihovaných cenných papírů (viz § 56 zákona o cenných papírech), a to prostřednictvím:

• registrů emitenta, tj. evidence cenných papírů vydaných jedním emitentem,

  • účtů majitele, tj. evidence cenných papírů, které jsou v majetku jednoho majitele.

SCP poskytuje služby, které jsou spojené s vedením této evidence. Je to:

• provádění zápisů v evidenci cenných papírů a jejich majitelů,

• poskytování informací z této evidence.

Služby SCP spojené s evidencí cenných papírů se dělí na:

• základní služby, jejichž prostřednictvím zajišťuje SCP realizaci úkolů ze zákona o cenných papírech,

• doplňkové služby, které SCP nabízí k využití všem oprávněným osobám, pro které jsou tyto služby určeny,

• služby, které jsou speciálně vytvářeny a poskytovány na základě zvláštní smlouvy mezi SCP a uživatelem těchto služeb.
  

Při věcném vymezení relevantního trhu Úřad rovněž zkoumal zaměnitelnost zaknihovaných a listinných cenných papírů. K tomuto účelu si vyžádal také stanovisko Komise pro cenné papíry. Podle jejího názoru není možné považovat listinné a zaknihované cenné papíry za zcela zaměnitelné. O jejich podobě rozhoduje emitent a jeho rozhodnutí, zda vydá zaknihované či listinné cenné papíry je ovlivněno např. počtem kusů vydaných cenných papírů, očekávaným způsobem jejich obchodování apod. Někteří emitenti jsou navíc povinni ze zákona vydávat akcie pouze v zaknihované podobě (§ 20 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, § 45 odst. 3 zákona o cenných papírech). Některé veřejné trhy, např. RM-Systém, a. s., v současné době přijímají k obchodování výhradně zaknihované cenné papíry, neboť obchodní systém RM-Systému je určen pouze pro tuto podobu cenných papírů. Vzhledem k tomu, že emitent podobu emise cenných papírů ve většině případů volí s ohledem na její velikost a způsob obchodování, případně má určeno ze zákona, že může vydat pouze zaknihované cenné papíry, dospěl Úřad k závěru, že listinné a cenné papíry nejsou v plné míře zaměnitelné.

Geografické a časové vymezení relevantního trhu

Vzhledem k působnosti SCP pro celou Českou republiku, je relevantním trhem po stránce geografické trh celostátní. Emitent cenných papírů má možnost vydat emisi cenných papírů na zahraničních trzích, případně vydat cenné papíry v listinné podobě, pokud však má zájem vydat emisi zaknihovaných cenných papírů na území České republiky, je nucen využít služeb SCP.

Z hlediska časového jde o trh trvalý, charakterizovaný průběžným poskytováním služeb spojených s evidencí zaknihovaných cenných papírů.

Postavení SCP na relevantním trhu

Podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona "Dominantní postavení na trhu má soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích." Podle odstavce 2 téhož ustanovení zákona "Tržní sílu podle odstavce 1 Úřad posuzuje podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů."

Z dikce ustanovení § 10 odst. 2 vyplývá, že i když dominantní postavení je kombinací více faktorů, těžiště hlavního indikátoru tržní síly a z ní dovozované dominance soutěžitele na trhu je velikost tržního podílu. Rozhodovací praxe Evropské komise a Evropského soudního dvora vychází z toho, že velmi vysoké tržní podílynad 75 % lze bez dalšího pokládat za takový důkaz dominantního postavení, které již není třeba jinak dokazovat. Vzhledem k tomu, že SCP je podle § 56 zákona o cenných papírech jako jediné pověřeno evidencí cenných papírů, resp. je jediným poskytovatelem služeb spojených s vedením této evidence, kdy navíc existují právní překážky vstupu na tento trh pro jiné soutěžitele, neboť zákon o cenných papírech svěřuje tyto služby právě jen SCP, považuje Úřad za nesporné, že SCP na trhu služeb souvisejících s evidencí zaknihovaných cenných papírů zaujímá dominantní (monopolní) postavení ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 zákona.

Výše uvedená zjištění dokumentují, že SCP je nesporně soutěžitelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona, který na vymezeném relevantním trhu zaujímá dominantní postavení. Působnost Úřadu k vedení předmětného správního řízení je tudíž dána.

V průběhu řízení Úřad zkoumal, zda zpoplatňování služeb SCP podle vydaného Ceníku služeb SCP ze dne 15. 7. 2001 skutečně naplňuje skutkovou podstatu zneužití dominantního postavení ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 zákona. Součástí spisu správního řízení jsou stanoviska k Ceníku služeb SCP od účastníka řízení, Komise pro cenné papíry a Ministerstva financí ČR, které Úřad získal v předběžném šetření. Dne 15. 1. 2002 se uskutečnilo ústní jednání s účastníkem řízení, jehož zastupoval ředitel SCP RNDr. Jiří Sedláček, CSc. Dopisy ze dne 31.1. a 25.2. 2002 Úřad od účastníka řízení vyžádal další doplňující podklady. Dne 12. 2. 2002 byl jako svědek vyslechnut Ing. Jiří Fabián, předseda představenstva a generální ředitel společnosti PVT, která na základě outsourcingové smlouvy s SCP rozvíjí a provozuje pro SCP systém evidence zaknihovaných cenných papírů. Jmenovaný svědek doplnil svědeckou výpověď písemně dne 21.2. 2002 s datem doručení Úřadu dne 22.2. 2002. Dále Úřad dne 25.2. 2001 požádal o doplňující vyjádření Komisi pro cenné papíry, jejíž vyjádření obdržel faxem dne 7.3. 2002 a následně dne 11. 3. 2002 poštou.

Hospodaření SCP a Ceník služeb

SCP má ve své evidenci cenné papíry za cca 1 300 miliard Kč. Za tento svěřený majetek je mu kladena objektivní odpovědnost podle § 373 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, tedy odpovědnost depozitáře. Vedení evidence a naprosto rozhodující část s ní spojených služeb zabezpečuje pro SCP komplexní formou tzv. outsourcingu společnost PVT, a. s., IČ 00025500, se sídlem Praha 9, Kovanecká 30 (dále jen "PVT").

Hlavní příjmy SCP byly v minulosti tvořeny příjmy za individuální služby, zejména za nové emise cenných papírů. Protože příjmy z emisních služeb tvořily významnou část celkových příjmů SCP, promítl se útlum aktivit na domácím kapitálovém trhu negativně do jeho hospodaření. SCP zaznamenalo vyjma roku 1998 ve svém hospodaření v letech 1997 až 2001 ztrátu. Ke ztrátovému výsledku hospodaření SCP přispělo také vyplácení náhrad poškozeným majitelům cenných papírů, které je SCP nuceno hradit na základě rozhodnutí soudu o objektivní odpovědnosti SCP za svěřený majetek.(ve spise l. č. 201-291).

Povinnost SCP vést cenné papíry v registrech emisí a na účtech majitelů a poskytovat služby těmto klientům vytváří SCP značné konstantní náklady, které doposud pokrývalo z plateb za individuální služby, zejména za nové emise cenných papírů. Jsou to zejména rozvoj a údržba software zajišťujícího evidenci cenných papírů včetně vedení centrální evidence, zabezpečení provozu technických prostředků a jejich inovace a průběžné náklady na provoz přepážek SCP.

Na základě dlouhodobě ztrátového hospodaření SCP přistoupilo ke koncepční přestavbě Ceníku služeb. Ceník služeb byl vydán v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a má podle jeho § 13 charakter nabídkového ceníku. V Ceníku služeb zavedeném od 1. 8. 2001 a novelizovaném od 1. 1. 2002 byla výrazně snížena cena za nové emise cenných papírů (cca o 80 %). Nově bylo zavedeno zpoplatnění za průběžnou péči vykonávanou SCP, a to cenou za "Vedení registru emise" - ceníková položka č. 1.5. (dále jen "vedení registru") a cenou za "Vedení cenných papírů na účtech majitele" - ceníková položka č. 2.11. (dále jen "vedení CP na účtu majitele"). Většina stížností a podnětů zasílaných Úřadu se týkala způsobu výpočtu ceny za vedení CP na účtech majitele.

Vedení CP na účtech majitele

Cena za tuto službu je konstruována jako parametrická v závislosti na nominální (jmenovité) hodnotě akcí. Je to mocninná funkce s exponentem menším než 1 a s funkcí zaokrouhlování na celé násobky částky 10 000 směrem dolů. Je vyjádřena vzorcem:

C = Z (q . O^p; z )

Z……. funkce zaokrouhlení dolů na celé násobky parametru z

q……. 0,05

O…… objem akcií v nominální hodnotě na účtu

p……. 0,75

z……. pro rok 2002 je 10 000

Cena v závislosti na hodnotě akcií má vzhledem k mocniteli p  1 mírně degresivní charakter. Vzhledem k zaokrouhlování dolů na celé násobky parametru z, který má hodnotu 10 000, je výsledná cena za službu nulová pro ty majitele účtu cenných papírů, jejichž objem v nominální hodnotě je menší než 11 696 071,- Kč. Podle údajů Komise pro cenné papíry a Ministerstva financí ČR je těchto účtů 99,89 % z celkového počtu účtů. Zpoplatnění služby za vedení cenných papírů na účtech majitele se tak týká pouze cca 0,11 % účtů. Těchto 0,11 % z celkového počtu účtů obsahuje cca 90 % celkového objemu cenných papírů na účtech vedených v SCP. Podle údajů SCP bude touto cenou zpoplatněno cca 3,4 tis. účtů. Celkový počet účtů vedených SCP je cca 3 mil. Ke dni 1. 1. 2002 SCP eviduje 865 tis. účtů s nulovým zůstatkem, po jejich zrušení se bude podíl platících majitelů vzhledem k celkovému počtu účtů pohybovat okolo 0,15 %.

Vedení registru

Cena za vedení registru emise je stanovena součtem pevné složky ve výši 10 000 Kč (pro rok 2001 ve výši 4 000 Kč) a částkou vypočtenou v lineární závislosti na nominálním objemu předmětné emise. Výsledná cena je zaokrouhlována na celé násobky 10 000 dolů. Je vyjádřena vzorcem:

C = Z (k + q. O; z)

Z……. funkce zaokrouhlení dolů na celé násobky parametru z

k……. 10 000 (s výjimkou roku vzniku emise, kdy platí k = 0)

q……. 0,00012

O…… objem emise

z……. pro rok 2002 je 10 000

SCP předpokládá, že roční příjem za službu vedení registru bude cca 92 mil. Kč a za službu vedení CP na účtu majitele cca 220 mil. Kč.

Skutkové a právní posouzení

V novém Ceníku služeb SCP byly nejvýraznější změny způsobeny přestavbou a zavedením následujících cen:

• snížením ceny služby zápisu nového titulu cenného papíru (ceníková položka 1.2..2)

• zavedení zpoplatnění u služby "vedení registru" (ceníková položka 1.5.)

• zavedení zpoplatnění u služby "vedení CP na účtech majitele" (ceníková položka 2.11.)

U všech výše uvedených služeb je cena konstruována zcela nebo částečně v závislosti na nominálním objemu cenných papírů. Zatímco u služeb "zápis nového titulu cenného papíru" a "vedení registru" je zvolena taková konstrukce ceny, že každý uživatel této služby je zpoplatněn, u služby "vedení CP na účtech majitele" však zvolená cenová konstrukce vede k tomu, že je v současnosti zpoplatněno pouze 0,11 % majitelů účtů cenných papírů z celkového počtu účtů vedených v databázi SCP. Z tohoto důvodu je zpoplatnění za tuto službu nejvýrazněji disproporční vzhledem k jednotlivým uživatelům služby.

Při zavedení nového Ceníku služeb se nezměnilo to, že státním orgánům jsou informační služby poskytovány bezplatně. SCP poskytuje dle bodu 11 "Určených podmínek" Ceníku služeb bezplatně informační služby pro státní orgány dle § 70 zákona o cenných papírech. Tento přístup ve zpoplatňování služeb neodpovídá rovnému přístupu k jednotlivým zájemcům o služby SCP.

V rámci správního řízení Úřad proto zkoumal, zda účastník řízení poskytováním služeb státním orgánům dle § 70 zákona o cenných papírech zdarma a zvolenou konstrukcí výpočtu ceny za tzv. průběžnou péči o cenné papíry na účtech majitelů dle Ceníku služeb, platného od 1.8. 2001 a novelizovaného od 1.1.2002, tj. zavedením ceníkové položky 2.11. "vedení CP na účtech majitele" porušil § 11 odst. 1 zákona, tj. zda zneužil svého dominantního postavení na újmu spotřebitelů.

Pod písmeny a) až f) § 11 zákona jsou v demonstrativním výčtu uvedeny skutkové podstaty zneužití dominantního postavení. Chování účastníka řízení nelze podřadit pod žádnou z uvedených forem zneužití dominantního postavení. Z generální klauzule § 11 zákona však jednoznačně vyplývá, že za zneužití dominantního postavení lze považovat i jiné, než zákonem citované formy jednání. Zvláštní důraz na ochranu tržního prostředí je třeba klást v případě absolutní koncentrace trhu (viz např. rozhodnutí VS v Olomouci č.j. 2A 12/97). V případě SCP se jedná nejen o dominantní postavení na trhu poskytování služeb v oblasti evidence zaknihovaných cenných papírů, ale i o absolutní koncentraci na tomto trhu (monopol).

Úřad se ve správním řízení zabýval zjištěním:

1. zda celkový příjem ze služeb za tzv. průběžnou péči tj. za ceníkovou položku "vedení registru" a ceníkovou položku "vedení CP na účtech majitele" nepokrývá také náklady SCP nesouvisející s poskytováním daných služeb,

2. jaké je rozložení ceny mezi jednotlivé uživatele služby "vedení CP na účtu majitele"

Ceny za vedení evidence zaknihovaných cenných papírů nebylo možné porovnat s cenami jiných poskytovatelů, protože SCP v České republice vede tuto evidenci dle zákona o cenných papírech jako jediné. Úřad opakovaně žádal SCP o nákladovou analýzu své činnosti jak v rámci předběžného šetření, tak i v průběhu vlastního řízení. SCP poskytlo pouze hrubé odhady nákladů v procentuálních podílech. Úřad byl tedy nucen pro účely správního uvážení posoudit rozvržení jednotlivých druhů nákladů a jejich procentuální zastoupení na celkových nákladech SCP na základě těchto hrubých odhadů.

ad a)

Vzhledem k tomu, že průběžná péče o cenné papíry je zpoplatněna jednak cenou za vedení registru, jednak cenou za vedení CP na účtech majitele, Úřad v rozboru nákladů za průběžnou péči o cenné papíry uvažoval příjem z obou služeb. Rozdělení nákladů na emitenta a majitele je podle názoru Ministerstva financí ČR věcí rozhodnutí SCP a v zahraničí existují systémy, které veškeré své náklady na vedení cenných papírů účtují pouze majitelům, tak systémy, které veškeré své náklady účtují pouze emitentům. SCP zvolilo kombinovaný model.

Z údajů poskytnutých SCP i společností PVT Úřadu o procentuálních podílech svých nákladů a jednotlivých činností vyplývá:

• SCP má povinnost vytvářet vyrovnaný rozpočet, jeho rozpočtované příjmy by tedy měly přibližně odpovídat předpokládaným nákladům. Náklady SCP se dlouhodobě pohybují kolem částky 500 mil. Kč (rok 1997 505,3 mil Kč., rok 1998 540,3 mil Kč., rok 1999 458 mil. Kč, rok 2000 402,8 mil Kč., rok 2001 526 mil. Kč). Předpokládané náklady SCP pro rok 2002 jsou ve výši 469 mil - 519 mil. Kč. Rozpočtované výnosy SCP pro rok 2002 jsou ve výši 494 mil. Úřad ve svých propočtech tedy uvažoval, že náklady SCP jsou cca 500 mil. Kč ročně.

• Příjem SCP ze služeb za tzv. průběžnou péči, tj. ze služeb "vedení registru emise" a "vedení CP na účtu majitele" je předpokládán ve výši 312 mil. Kč. Za "průběžnou péči" SCP považuje průběžné vedení databázového systému evidence cenných papírů včetně zajištění jejich bezpečnosti a neustálou připravenost systému poskytnout majiteli cenných papírů či emitentovi emise požadovanou službu.

• Vlastní vedení evidence a poskytování převážné většiny služeb dle Ceníku služeb SCP provádí pro SCP na základě outsourcingové smlouvy společnost PVT. Za svoji činnost dostává odměnu 80 % ze zaplacených služeb, které provádí v rámci smlouvy. Odměna pro PVT, a.s. činila za - rok 1997 417 mil. Kč, rok 1998 422,7 mil. Kč, rok 1999 326,4 mil. Kč, rok 2000 279,1 Kč, rok 2001 334,7 mil. Kč. Smluvní odměna pro PVT na rok 2002 je předpokládána ve výši 310 - 325 mil. Kč. Pro účely propočtu nákladů se vzala v úvahu částka 320 mil. Kč, tedy částka na horní hranici předpokládané odměny PVT.

• Náklady PVT na průběžné vedení databázového systému evidence cenných papírů, tedy náklady na "průběžnou péči" jsou dle vyjádření svědka Ing. Jiřího Fabiána tvořeny náklady na hardware a jeho údržbu, softwarové aplikace, mzdové náklady příslušných pracovníků, náklady na statickou i technologickou bezpečnost, náklady související s využíváním prostor a dopravní náklady.

• Dle jeho odborného odhadu představuje 20 - 25 % celkových nákladů náklady na provoz přepážek SCP, kde jsou poskytovány individuální služby (ad hoc) dle požadavků klientů. Dle účastníka řízení činí tento podíl cca 32 %. Úřad pro potřeby porovnání podílů nákladů na jednotlivé druhy činností vzal v úvahu podíl 28 %. Zbývajících 72 % celkových nákladů připadá na vedení databázového systému evidence cenných papírů včetně centrální evidence.

Vzhledem k ročním nákladům SCP ve výši 500 mil. Kč představuje příjem 312 mil. Kč pokrytí cca 60 % celkových nákladů. V odměně pro PVT podíl 72 % představuje náklady SCP na provoz databázového systému. Jestliže odměna pro PVT je rozpočtována na 320 mil. Kč, jsou tedy náklady na provoz databázového systému pro SCP cca 230 mil. Kč. Tento odhad nevyjadřuje skutečné náklady PVT, a.s. na provozování databázového systému evidence cenných papírů, slouží pouze k vyjádření pravděpodobné výše nákladů, které přeneseně připadají z celkových nákladů SCP prostřednictvím odměny pro PVT, a.s. na zajištění vedení databázového systému evidence zaknihovaných cenných papírů. Celkový předpokládaný příjem z těchto dvou služeb je 312 mil. Kč. SCP však pokrývá příjmem z těchto služeb jednak náklady na vedení databázového systému, tak i částečně náklady na vlastní řídící a metodickou činnost, náklady na poskytování informací pro státní orgány a pro veřejnost, případně vyplácení náhrad poškozeným majitelům.

Na základě výše popsaných úvah Úřad dospěl k závěru, že předpokládané příjmy ze služeb "vedení registru" a "vedení CP na účtech majitele" z velké části odpovídají souvisejícím nákladům na tyto služby a nákladům na vyplácení náhrad poškozeným majitelům cenných papírů včetně odpovídající části nákladů na činnosti, které SCP poskytuje ze zákona o cenných papírech zdarma a na jeho metodickou a řídící činnost. Dle vlastního vyjádření SCP jsou v nich však také zahrnuty náklady vynakládané na poskytování informačních služeb státním orgánům.

SCP "koncipovalo členění očekávaných příjmů při přestavbě Ceníku služeb tak, aby stálé platby za vedení cenných papírů (vedení registru a vedení CP na účtu majitelů) kryly v zásadě fixní výdaje SCP, včetně nákladů na bezplatně poskytované informační služby" (ve spise l. č. 90). Dle bodu 11 "Určených podmínek" Ceníku služeb poskytuje SCP informační služby pro státní orgány dle § 70 zákona o cenných papírech bezplatně. V § 56 odst. 8 zákona o cenných papírech je taxativně vyjmenováno, jaké služby je SCP povinno poskytovat zdarma. Poskytování informačních služeb pro orgány uvedené v § 70 bezplatně zákon o cenných papírech neukládá. Rozhodnutí o bezplatném poskytování těchto služeb bylo tedy záležitostí SCP. Vlastní náklady SCP na poskytování informačních služeb jsou ročně 14,3 mil. Kč. Podle výpovědi svědka Ing. Jiřího Fabiána poskytování podkladů pro informační služby pro státní orgány představuje cca 30 % celkové činnosti PVT. Tyto informace jsou čerpány z rozsáhlého elektronického archivu dat PVT v rámci centrálních databází systému evidence a jejich poskytování vytváří kromě nákladů SCP další náklady na straně PVT. Tyto náklady jsou hrazeny z příjmů za jiné služby. Z uvedeného je zřejmé, že jak na straně SCP, tak i PVT existují náklady na poskytování informačních služeb zmíněným orgánům. Tyto náklady nejsou adekvátně uhrazeny příjmem za tyto služby a SCP je nuceno je pokrývat příjmy z jiných služeb, které musí v odpovídající míře navýšit. Tímto jednáním je tak způsobena újma spotřebitelům, kteří hradí služby, které si nevyžádali. SCP ve stanovisku ze dne 5. 12. 2001, které Úřad obdržel v rámci předběžného šetření, konstatovalo, že informační služby pro orgány uvedené v § 70 zákona o cenných papírech zpoplatní od 1. 1. 2002 (ve spise l. č. 75), což neuskutečnilo. Při ústním jednání dne 15.1. 2002 účastník řízení sdělil, že informační služby pro tyto orgány budou zpoplatněny od 1. 1. 2003 (ve spise l. č. 83).

ad b)

Úřad dále zkoumal, jak je zpoplatnění u služby vedení CP na účtu majitele rozloženo mezi jednotlivé uživatele dané služby. Při analýze problému vycházel z těchto poskytnutých údajů:

• Účastník řízení odvíjí cenu za vedení cenných papírů od odpovědnosti za svěřené cenné papíry, a proto cenu konstruuje jako parametrickou v celém jejím rozsahu v závislosti na nominálním objemu cenných papírů na účtu. Zvolil funkci zaokrouhlování na celé násobky 10 000 dolů, takže pro cca 99,85 % účtů z celkového počtu účtů majitelů cenných papírů je cena nulová. Náklady na vedení evidence cenných papírů jsou tak fakturovány pouze u cca 0,15 % účtů majitelů cenných papírů. Tito zpoplatnění majitelé tak hradí celkové příjmy ve výši cca 210 mil. Kč, které dle SCP odpovídají nákladům za vedení všech cenných papírů na straně majitelů cenných papírů.

• SCP konstatovalo, že "vést účet majitele v evidenci SCP znamená vést záznam identifikující účet a osobu majitele. Takový záznam má charakter elektronických dat uložených v databázi spravované na bázi informačních technologií. V běžné praxi SCP jsou náklady vedení účtu rovny nákladům na vedení prázdného účtu, tj. účtu s nulovým zůstatkem. Náklady na vedení cenných papírů na účtu majitele souvisí s objektivní odpovědností za majetek uschovaný v podobě cenných papírů vedených v evidenci SCP. S objektivní odpovědností za uschovaný majetek je spojena povinnost uhradit případnou škodu na takovém majetku. K eliminaci rizika vzniku škod na uschovaném majetku je SCP povinno činit nezbytná opatření, a to zejména technologická, organizační a právní. Pro případné náhrady škod je SCP povinno vytvářet rezervy. Náklady na opatření k eliminaci rizik i náhrady případných škod jsou součástí nákladů na vedení cenných papírů na účtech majitele" (ve spise list č. 87). "Nemalá část nákladů spojených jak s vlastním vedení databází, tak s poskytováním služeb klientům, připadá na vrub ochrany svěřených cenných papírů, ochrany integrity dat i ochrany informací o privátních majetkových poměrech. Bez požadavku co nejúčinnější eliminace rizik spojených s odpovědností SCP za systém evidence by byly tyto náklady zřetelně nižší (odhadem nejméně o jednu třetinu) (ve spise list č. 89)

• Dle vyjádření svědka Ing. Jiřího Fabiána představují náklady na zabezpečení systému evidence cenných papírů trvale cca 18 - 22 % celkových nákladů systému. Tuto skutečnost potvrdil i v písemném vyjádření k této problematice (ve spise l. č. 178).

• Při zkoumání nákladů na náhradu škod se Úřad dotázal účastníka řízení, jaká je pro rok 2002 předpokládaná výše vyplácených náhrad poškozeným majitelům a zda je v rozpočtu SCP uvažováno s vytvořením rezervy na případné náhrady vzniklých škod v budoucnosti. Účastník řízení odpověděl, že "v rozpočtu SCP pro rok 2002 je uvažována částka 10 mil. Kč jako část odvodu za náhradu škody, která byla v roce 2001 za momentálně nesolventní SCP uhrazena ze státního rozpočtu. Vyšší náhrada škody klientům SCP nebyla s ohledem na obtížnou ekonomickou situaci SCP rozpočtována" (ve spise l. č. 167). Při jednání dne 15.1. 2002 účastník řízení uvedl, že SCP z titulu objektivní odpovědnosti dosud uhradilo cca 90 mil. Kč. Svědek Ing. Jiří Fabián sdělil, že od 1.4. 2002 bude vytvořen garanční fond, ze kterého budou hrazeny případné škody na účtech majitelů. Ve prospěch tohoto fondu bude odvedena z vybraných příjmů SCP částka 1 mil. měsíčně.

Na základě rozboru výše uvedených údajů Úřad dospěl k následujícím závěrům:

SCP odvíjí cenu za vedení cenných papírů v celém jejím rozsahu od odpovědnosti za svěřené cenné papíry, a proto cenu konstruuje jako parametrickou v závislosti na nominálním objemu cenných papírů na účtu. Vhledem k tomu, že účastník řízení nedoložil, jaké další náklady, kromě nákladů na zabezpečení systému evidence cenných papírů, které dle jeho vlastního vyjádření představují třetinu celkových nákladů a nákladů na náhrady škod, jsou svázány s odpovědností za vedení cenných papírů, Úřad považuje za náklady související s odpovědností za cenné papíry náklady vynakládané na technické a programové zabezpečení databázového systému, náklady na technologická a právní opatření a náklady na případné náhrady škod a s tím související tvorbu rezerv. Zbývající náklady, které SCP s vedením evidence cenných papírů vynakládá, jsou dle názoru Úřadu náklady na vedení databázové evidence jednotlivých účtů.

Vedení databázového záznamu není z hlediska nákladů odvislé od velikosti nominálního objemu, tedy velikosti čísla v databázovém záznamu, je spíše odvislé od velikosti záznamu v databázi. Skutečné náklady SCP související s odpovědností za svěřené cenné papíry jsou tvořeny cca 30 % celkových nákladů na vedení systému evidence cenných papírů a náklady na náhrady škod, které vznikají odvodem finančních prostředků do nově utvořeného garančního fondu. Úřad připouští, že náklady na náhradu škod se mohou v ceně za průběžnou péči promítat ve větším rozsahu, a to např. v rozsahu průměrných ročních nákladů na náhrady škod za minulá období. Zbývající náklady na vedení databázového systému evidence cenných papírů jsou náklady nesouvisející s objektivní odpovědností SCP vůči majitelům cenných papírů a představují náklady na vedení databázové evidence cenných papírů, jejíž náklady nejsou odvislé od objemu cenných papírů. Tyto náklady by měli nést všichni účastníci databázové evidence majitelů účtů cenných papíru SCP. Zpoplatněním pouze 0,1 - 0,2 % účtů je způsobena újma majitelům takto zpoplatněných účtů, kteří tak bez objektivně ospravedlnitelných důvodů na straně SCP hradí náklady na provoz databázového systému, tedy náklady nesouvisející s odpovědností za cenné papíry, i za ostatní nezpoplatněné majitele cenných papírů.

SCP ve svých podkladech zdůvodňuje zavedení fakturačního limitu požadavkem, aby náklady na fakturaci a následnou práci se saldem pohledávek nebyly vyšší než příjmy plynoucí z předmětné služby. Optimum fakturačního limitu vidí ve zpoplatnění řádově 0,1 % z celkového počtu účtů majitelů cenných papírů. Výsledky nákladové analýzy doložilo grafy obsahujícími zobrazení příjmů ze služby, nákladů fakturace a křivku bilance nákladů a příjmů. Nedoložilo však, jaké náklady na fakturaci uvažuje a co do nich zahrnuje. Uvádí, že při zpoplatnění všech účtů cenných papírů by náklady SCP vzrostly o 496 mil. Kč (spis - list č. 64). Toto tvrzení není doloženo dalšími ekonomickými údaji. Dle dalšího vyjádření účastníka byly náklady na zasílání ročního výpisu a poukázky na úhradu částky 30,-Kč ročně za vedení účtu všem majitelům v roce 1996 více než 120 mil. Kč. (ve spise l. č. 88). Fakturaci služeb SCP poskytovaných dle Ceníku služeb společností PVT provádí PVT. Vzhledem k tomu, že PVT dostává na základě outsourcingové smlouvy mezi PVT a SCP 80 % příjmů ze zaplacených služeb, tyto náklady by vzrostly na straně PVT, ne však na straně SCP. Hledisko snížení fakturačních nákladů SCP je vnitřní záležitostí SCP a nemůže být řešeno na úkor spotřebitelů účtováním celkových nákladů na službu pouze malé skupině spotřebitelů dané služby. Tato argumentace zcela upřednostňuje zájmy SCP, které tak chce získat potřebné finanční prostředky za co nejmenších nákladů a obtíží. Vědomé nastavení ceny za službu vedení cenných papírů na účtu majitele tak, aby SCP získalo potřebné finanční prostředky na základě minimálního počtu vydaných faktur, a tím i minimalizaci případného vymáhání pohledávek, čili vynaložení minimálního úsilí řešit problémy svého hospodaření, tak, aby tím nedošlo k újmě části spotřebitelů, Úřad kvalifikuje jako zneužití dominantního postavení. Tento způsob chování dominanta je v aplikaci soutěžního práva Evropských společenství označován jako "quiet life" - pohodlný, klidný život, což je také jednou ze skutkových podstat zneužití dominantního postavení (viz např. monografie autorů Bellamy  Child"Common Market Law of Competition", 4. vydání, vydané Vivien Rose, London, Sweet  Maxwell, str. 640 (xi) Inefficient Management, čl. 9-078 "Inactivity as Abuse", kde se pojednává o pojmu "quiet life"). Úřad rovněž ve své praxi řešil případ, související s formou zneužití dominantního postavení soutěžitele, tzv. "quiet life", a to v případě tuzemského výrobce automobilů, který řádně nezajistil výrobu náhradních dílů pro jím vyráběné určité typy automobilů (Rozhodnutí R 26/95 ze dne 20. května 1996). Toto rozhodnutí Úřadu bylo potvrzeno rozsudkem Vrchního soudu č.j. 2A 6/96 ze dne 14. listopadu 1996 a nálezem Ústavního soudu České republiky ÚS 31/97 - 35 ze dne 29. května 1997. V nálezu Ústavního soudu je mimo jiné uvedeno: "Soutěžním právem proto není v této souvislosti postihováno monopolní, resp. dominantní postavení soutěžitele, a v prvním plánu jím není chráněn ani samotný spotřebitel, nýbrž je postihováno unfair jednání v situaci, kdy na jeho utváření neexistuje adekvátní tlak tržní konkurence. Za takovéto jednání lze opodstatněně považovat i jednání "quiet life", tj. nevyvinutí všeho úsilí soutěžitele, jež lze od něj rozumně vyžadovat, k minimalizaci nepříznivých dopadů jeho rozhodnutí pro jiné soutěžitele nebo spotřebitele".

Zvolený fakturační limit také způsobuje jednoznačné znevýhodnění klientům, jimž je cena za službu vypočtena těsně nad hranicí násobku 10 000 Kč. Např. pro majitele účtu s objemem 11 000 000 Kč, je výsledná cena dle vzorce 9 550 Kč a je tedy zaokrouhlena na nulu, pro majitele účtu s objemem 11 800 000 Kč je výsledná cena dle vzorce 10 066 Kč a je mu tedy účtováno 10 000 Kč. Tato disproporce se projevuje v každém pásmu násobku 10 000 Kč, nejvýraznější je však vzhledem k celkové ceně u zpoplatněných účtů s nižším objemem. Např. u účtu s objemem 29 000 000 Kč, vychází cena 19 759 Kč, po zaokrouhlení 10 000 Kč. U účtu s objemem 30 000 000 Kč vychází cena 20 268 Kč, po zaokrouhlení 20 000 Kč. Z uvedeného vyplývá, že u účtu, jehož objem je pouze o 3,4 % vyšší, je účtována cena o 100 % vyšší. Vzhledem k nastavení fakturačnímu limitu, který je při výpočtu ceny zajištěn zvolenou funkcí zaokrouhlování na násobky 10 000 dolů, tak vzniká nespojitým nastavením cenové konstrukce újma i na straně zpoplatněných majitelů cenných papírů.

Komise pro cenné papíry v dopise ze dne 17.10. 2001 vyjádřila názor, že cena za vedení cenných papírů na účtu majitele by měla být dvousložková (ve spise list č. 26) a obsahovat v jedné části náklady na vedení databázového záznamu a v druhé části náklady na objektivní odpovědnost za cenné papíry ve výši odpovídající podílu jednotlivých nákladů. Úřad si je vědom specifičnosti databáze majitelů cenných papírů evidovaných v SCP v důsledku kupónové privatizace, domnívá se však, že cena za vedení CP na účtech majitele a počet zpoplatněných majitelů musí v co nejvyšší míře zohlednit odpovídající finanční účast uživatelů databáze na úhradě jejích verifikovaných nákladů. Vzhledem k tomu, že dle vyjádření účastníka řízení je v cenách za průběžnou péči zahrnuta i úhrada nákladů na poskytování informačních služeb orgánům uvedeným v § 70 zákona o cenných papírech, je třeba celkové předpokládané příjmy za služby představující poskytování průběžné péče o cenné papíry snížit o celkové předpokládané příjmy za informační služby pro tyto orgány.

V porovnání s cenami za vedení zaknihovaných cenných papírů v zahraničí vyplývá, že ceny SCP jsou ve většině případů vyšší, případně na horní hranici cen uplatňovaných v zahraničí. Ceny jsou však obtížně srovnatelné vzhledem k odlišnosti poskytovaných služeb a postavení SCP a zahraničních depozitářů. Zhodnocení oprávněné výše ceny je oblastí, která přísluší Ministerstvu financí ČR. Úřad se zabýval hodnocením ceny za vedení CP na účtech majitele pouze v kontextu zákona o ochraně hospodářské soutěže, a to z hlediska rovnosti podmínek pro jednotlivé spotřebitele.

Úřad se také zabýval odvíjením ceny za průběžnou péči od nominální hodnoty cenných papírů. Na tuto skutečnost si stěžovala ve svých podnětech většina majitelů cenných papírů s poukazem na to, že tržní hodnota jimi vlastněných cenných papírů je několikanásobně nižší, což dokládali kupními smlouvami těchto cenných papírů. Úřad má za to, že odvíjení ceny za vedení registru emise od nominální hodnoty je zcela odpovídající, protože emitent předmětné emise má možnost jmenovitou hodnotu svých akcií v evidenci SCP velmi jednoduše změnit. Majitel cenných papírů tuto možnost změny jmenovité hodnoty vůči SCP nemá, a tak v případě, že chce změnit jmenovitou hodnotu cenných papírů v evidenci SCP, může uplatnit svůj požadavek na změnu jmenovité hodnoty akcií pouze na valných hromadách jako akcionář. V rámci šetření bylo zjištěno, že většina nejvýznamnějších evropských centrálních depozitářů odvíjí poplatky závislé na objemu cenných papírů (v tomto případě akcií) od jejich tržní, či posledně obchodovatelné ceny, to však souvisí se skutečností, že tito depozitáři evidují na rozdíl od SCP pouze obchodovatelné cenné papíry. Úřad si je zároveň vědom skutečnosti, že věrohodná tržní hodnota je známá pouze u malé části cenných papírů, a proto respektuje jmenovitou hodnotu cenných papírů jako parametr pro odvíjení té části ceny za průběžnou péči u majitelů cenných papírů, která vyjadřuje náklady na odpovědnost za cenné papíry (od nominální hodnoty cenných papírů např. odvíjí cenu italský depozitář Monte Titoli s.p.a.). K narovnání jmenovitých hodnot cenných papírů také postupně přispěje zpoplatnění služby vedení registru, jejíž cena je závislá na objemu registru v nominální hodnotě, které bude emitenty nutit ke zvěrohodnění jmenovité hodnoty jimi vydaných cenných papírů evidovaných v SCP.

Seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu se uskutečnilo dne 11. 3. 2002. Účastník řízení do protokolu uvedl, že souhlasí s podklady pro rozhodnutí a se způsoby jejich zjištění. Návrhy na doplnění šetření neuplatnil.

Po posouzení všech důkazních prostředků jak jednotlivě, tak ve všech souvislostech, Úřad dospěl k závěru, že účastník řízení SCP prokazatelně zneužil své dominantní postavení na trhu služeb souvisejících s evidencí zaknihovaných cenných papírů, tak, jak je uvedeno v 1. výrokové části.

Odůvodnění výše pokuty

Podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona může Úřad soutěžitelům, kteří úmyslně nebo z nedbalosti porušili zákaz zneužívání dominantního postavení stanovený v § 11 odst. 1 zákona uložit pokutu do výše 10 000 000,- Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončený kalendářní rok. Při rozhodování o výši pokuty Úřad přihlédne zejména k závažnosti, případnému opakování a délce trvání porušování zákona. Výše pokuty v mezích stanovených zákonem závisí na správním uvážení Úřadu.

Z provedeného dokazování Úřad nedospěl k jednoznačnému závěru, že jednání SCP bylo vedeno úmyslem poškodit spotřebitele. Podle již výše zmíněného názoru Úřadu jednání účastníka řízení se spíše blíží skutkové podstatě "quiet life", typicky nedbalostnímu deliktu soutěžitele ve vysoce dominantním (monopolním) postavení, který právě z titulu tohoto postavení nemusí na trhu, kde působí, vyvíjet žádnou snahu o získání zákazníků. Změnu Ceníku služeb SCP, výrazně znevýhodňujícího určitou malou část majitelů účtů oproti ostatním, a způsob úhrady služeb poskytovaných podle § 70 zákona o cenných papírech, opět znevýhodňujících spotřebitele, kteří tímto jsou nuceni platit náklady za služby, které nepožadují a ani jim účastníkem řízení nejsou poskytovány, účastník řízení učinil vědomě na základě vlastního rozhodnutí. V řízení nebylo prokázáno, že by takto činil na základě rozhodnutí nebo z popudu jiných subjektů - Ministerstva financí ČR nebo Komise pro cenné papíry, vykonávající dozor nad jeho činností. Z těchto důvodů má Úřad za to, že účastník řízení v předmětné věci porušil ustanovení § 11 odst. 1. zákona vědomou nedbalostí.

Při úvahách o uložení pokuty Úřad posuzoval závažnost protisoutěžního jednání a délku jeho trvání. Zneužití dominantního postavení je obecně závažným porušením zákona. Tohoto jednání se navíc dopustil soutěžitel, který na relevantním trhu není vystaven žádné soutěži, nachází se tudíž v monopolním postavení, což znamená, že spotřebitel nemůže svou potřebu dané služby uspokojit přijetím nabídky jiného soutěžitele s obdobnými službami. Na této skutečnosti nic nemění to, že postavení SCP na trhu je v daném případě dáno zákonem o cenných papírech.

Pokud jde o délku trvání protisoutěžního jednání, toto započalo platností Ceníku služeb SCP od 1. 8. 2001, trvá tedy necelý rok. Nejedná se tudíž o dlouhotrvající protisoutěžní jednání, které dlouhodobě poškozovalo spotřebitele.

Při úvahách o výši pokuty Úřad dále přihlédl k tomu, že SCP je soutěžitel, který jako příspěvková organizace hospodaří dle zákona č. 218/2000 ze dne 27. června 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o rozpočtových pravidlech"). I když se účastník řízení dopustil závažného porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže, uložení pokuty ve výši odpovídající této závažnosti, by mohlo mít u příspěvkové organizace, které ukládá zákon o rozpočtových pravidlech vytvářet vyrovnaný rozpočet, zahrnující pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti, kontraproduktivní charakter. Za těchto okolností, kdy Úřad vzal navíc v úvahu jako polehčující okolnost velmi dobrou spolupráci SCP s Úřadem v průběhu správního řízení, rozhodl o pokutě ve výši uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí, kterou považuje za minimální s ohledem na závažnost porušení zákona s tím, že tato pokuta má jen preventivní, nikoli represivní charakter a nemůže vést k likvidaci účastníka řízení. Úřad má za to, že tato peněžitá sankce spojená s povinností účastníka řízení odstranit závadný stav ve smyslu 3. výrokové části je pro naplnění účelu zákona v daném případě dostačující.

Poučení o opravném prostředku

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat rozklad ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Joštova 8, Brno, prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - I. výkonného odboru. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.

Ing. Jana Konopiská

pověřená řízením odboru

Toto rozhodnutí obdrží: Středisko cenných papírů, RNDr. Jiří Sedláček, CSc, ředitel Střediska cenných papírů, Rybná 14, 110 05 Praha 1