číslo jednací: 30580/2022/871
spisová značka: S0365/2020/KD

Instance I.
Věc Uzavírání zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej
Účastníci
  1. Z – TRADE s. r. o.
Typ správního řízení Vertikální dohody
Typ rozhodnutí § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 21. 9. 2022
Dokumenty file icon dokument ke stažení 464 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0365/2020/KD

Číslo jednací:      ÚOHS-30580/2022/871

 

Brno 5. 9. 2022

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0365/2020/KD zahájeném dne 24. 9. 2020 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož předmět byl rozšířen dne 18. 5. 2021 o možné porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie a jehož účastníkem je společnost

Z – TRADE s. r. o., se sídlem třída Soukenická 93, Olivětín, 550 01 Broumov, IČO 45537143, zastoupená na základě plné moci ze dne 30. 9. 2021 advokátní kanceláří HAVEL & PARTNERS, s.r.o., se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1, IČO 26454807, za níž jedná jednatel a společník JUDr. Robert Neruda, Ph.D., advokát,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto


 

ROZHODNUTÍ:

I.

Účastník řízení, společnost Z – TRADE s. r. o., se sídlem třída Soukenická 93, Olivětín, 550 01 Broumov, IČO 45537143, jako soutěžitel tím, že

v období od 20. 12. 2013 do 24. 9. 2020 stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální maloobchodní ceny jím dodávaných svíček a „aroma sortimentu“ luxusních značek, jejich dodržováním podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce s odběrateli, kontroloval jejich dodržování odběrateli a tyto vyzýval osobně, písemně nebo telefonicky k navýšení cen na jím stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě nedodržování jím stanovených minimálních cen reálně uplatnil, přičemž na tyto výzvy odběratelé účastníka řízení v uvedeném období přistupovali,

uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a k jejímuž narušení došlo na trhu trh svíček a „aroma sortimentu“ luxusních značek na území České republiky, přičemž tyto dohody byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie,

čímž porušil v období od 20. 12. 2013 do 24. 9. 2020 zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.,

a tím se dopustil přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. a současně porušil zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

II.

Podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení,společnosti Z – TRADE s. r. o., se sídlem třída Soukenická 93, Olivětín, 550 01 Broumov, IČO 45537143, do budoucna zakazuje plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

III.

Dle § 22a odst. 2 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení, společnosti Z – TRADE s. r. o., se sídlem třída Soukenická 93, Olivětín, 550 01 Broumov, IČO 45537143, za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona a za porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie popsané ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši

17 649 000 (slovy: sedmnáct milionů šest set čtyřicet devět tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 270 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Dle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 261/2021 Sb., v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti Z – TRADE s. r. o., se sídlem třída Soukenická 93, Olivětín, 550 01 Broumov, IČO 45537143, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou

3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.     Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

1.    Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost Z – TRADE s. r. o., se sídlem třída Soukenická 93, Olivětín, 550 01 Broumov, IČO 45537143 (dále též „Z – TRADE“), se svými odběrateli sjednává pro další prodej svíček a „aroma sortimentu“ protisoutěžní cenové dohody. Důvodné podezření plynulo z informací a podkladů obdržených od podavatele podnětu[1], odběratelů účastníka řízení[2] a z dokumentů převzatých během šetření na místě provedeného dne 9. 9. 2020 v obchodních prostorách společnosti Z – TRADE[3].

2.    Proto Úřad dne 24. 9. 2020 zahájil se společností Z – TRADE správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0365/2020/KD pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“). Možné porušení zákona spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej sjednávaných mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli nejméně od roku 2013, přičemž zbožím tvořícím předmět uvedených dohod byly svíčky a „aroma sortiment“. Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání účastníka řízení mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti uvedeného zboží.[4]

3.    Úřad v průběhu správního řízení dovodil, že možné protisoutěžní jednání účastníka řízení by mohlo představovat i porušení Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“). Úřad proto rozšířil a upřesnil předmět správního řízení tak, že v předmětu správního řízení vymezené možné protisoutěžní jednání účastníka řízení mohlo být způsobilé ovlivnit i obchod mezi členskými státy Evropské unie (dále též „EU“), tedy představovat možné porušení čl. 101 odst. 1 SFEU.[5]

4.    Dne 3. 8. 2021 vyzval Úřad účastníka řízení[6], aby sdělil, zda má zájem o využití procedury narovnání.[7] Po souhlasu ze strany společnosti Z – TRADE[8] Úřad tuto proceduru zahájil[9] a po ústních jednání[10] konaných ve věci účastník řízení vyjádřil dne 24. 2. 2022 zájem v této proceduře pokračovat[11]. Dne 17. 5. 2022 vydal Úřad výhrady k možnému narušení hospodářské soutěže společností Z – TRADE uzavřením zakázaných dohod (dále též „sdělení výhrad“).[12] V přípise ze dne 31. 5. 2022 účastník řízení sdělil, že uznává svou odpovědnost za přestupek, jehož skutkové a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad.[13] Vzhledem ke splnění všech podmínek vydává Úřad v rámci procedury narovnání toto stručné rozhodnutí ve věci.

II.   Charakteristika soutěžitele

5.    Společnost Z – TRADE je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne 10. 3. 1992. Předmětem jejího podnikání je mj. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

6.    Společnost Z – TRADE je právnickou osobou, jejímiž jednateli jsou Ing. Zbyšek Záliš (starší), Lenka Zálišová a Ing. Zbyšek Záliš (mladší), přičemž každý z jednatelů zastupuje společnost samostatně.[14] Jediným společníkem společnosti Z – TRADE je Ing. Zbyšek Záliš (starší). Na území Slovenské republiky (dále též „SR“) působí od roku 2011 společnost Z – TRADE SK, s. r. o.,[15] jejímž jediným společníkem a jednatelem je Ing. Zbyšek Záliš (starší). V Maďarsku působí společnost Z – TRADE Hungary Kft,[16] přičemž Ing. Zbyšek Záliš (mladší) je jejím jediným jednatelem a společníkem. Účastník řízení má dále jednu dceřinou společnost, a to Uhelné sklady spol. s r.o.,[17] ve které je Ing. Zbyšek Záliš (mladší) od roku 2020 jejím jediným jednatelem. Všechny uvedené společnosti, vzájemně personálně a majetkově propojené, tvoří ve smyslu § 2 odst. 1 zákona jediného soutěžitele (dále též „soutěžitel Z – TRADE“).[18]

7.    Soutěžitel Z – TRADE se zabývá především prodejem a distribucí svíček a „aroma sortimentu“[19], zejména luxusních značek Yankee Candle, WoodWick a Millefiori Milano (dále též „dotčené zboží“). Při prodeji dotčeného zboží působí jak na velkoobchodní, tak na maloobchodní úrovni trhu, na které nabízí dotčené zboží konečným spotřebitelům prostřednictvím sítě vlastních (maloobchodních) prodejen[20] nebo jím provozovaných internetových obchodů[21].

III. Zjištěné skutečnosti

8.    Soutěžitel Z – TRADE prodává dotčené zboží maloobchodním prodejcům prostřednictvím B2B systému[22] nebo sítě obchodních zástupců.[23] Někteří odběratelé nakupují dotčené zboží od soutěžitele Z – TRADE [obchodní tajemství][24].

9.    Smlouvy označené jako „Vůně měsíce“, [obchodní tajemství], upravují mj. [obchodní tajemství][25],[26] K akceptaci podmínek stanovených ve smlouvě s označením „Vůně měsíce“ došlo ze strany odběratelů nejpozději 20. 12. 2013.[27] Soutěžitel Z – TRADE vybraným odběratelům zasílal rovněž dopisy stanovující prodejní ceny dotčeného zboží konečným spotřebitelům nejen v rámci slevových akcí, ale i po jejich skončení (např. „Akce Svatební den“ či „Letní výprodej“).[28]

10.    Dle vyjádření stěžovatele a některých Úřadem oslovených maloobchodních prodejců (i) existovala od samého zahájení spolupráce domluva se soutěžitelem Z – TRADE na dodržování doporučených maloobchodních cen (dále též „MOC“),[29] (ii) byli soutěžitelem Z – TRADE telefonicky upozorňováni a vyzýváni k dodržování jím doporučených MOC, které soutěžitel Z – TRADE rovněž kontroloval[30], a (iii) soutěžitel Z – TRADE trval na uvádění přesných prodejních cen odběrateli (dle cen nabízených v jím provozovaných e-shopech)[31], přičemž tyto pokyny odběratelé akceptovali, neboť jim hrozilo ukončení obchodní spolupráce či zamítnutí možnosti velkoobchodního nákupu.[32]

11.    Záměr soutěžitele Z – TRADE docílit dodržování jím doporučených prodejních cen dotčeného zboží odběrateli je patrný z jeho interní komunikace obsahující návrh opatření pro odběratele nedodržující MOC, zvýhodnění odběratelů dodržujících MOC či návrh na doplnění údaje o dodržování doporučených cen do informačního letáku.[33]

12.    O podmínění zahájení obchodní spolupráce dodržováním prodejních cen svědčí e-maily zasílané soutěžitelem Z – TRADE jeho odběratelům obsahující ustálenou formulaci: [obchodní tajemství].[34]

13.    Přistoupení potenciálních odběratelů na dodržování soutěžitelem Z – TRADE určených MOC potvrzují e-maily dokládající ochotu nebo příslib odběratelů dodržovat MOC.[35] 

14.    Kontroly prodeje dotčeného zboží odběrateli za soutěžitelem Z – TRADE určené ceny jsou zaznamenány i v dalších dokumentech z let 2016–2018 (zápisy z porad, osobní poznámky vedoucího pracovníka) obsahujících údaje o (ne)dodržování MOC konkrétními odběrateli[36]. Dané plyne také z interní komunikace ze dne 26. 6. 2020 poukazující na nezbytnost sledovat jednoho z odběratelů, resp. možnost pokračovaní spolupráce, pokud by tento přistoupil na dodržování cen.[37]

15.    Povědomí odběratelů dodržovat MOC plyne z jejich oslovování soutěžitele Z – TRADE ohledně trvání na dodržování MOC[38], informování o konkrétních prodejcích nedodržujících MOC[39] nebo požadavku na vyřešení stavu spojeného s nedodržováním MOC[40].

16.    Výzvy ke zvýšení prodejních cen na úroveň soutěžitelem Z – TRADE stanovených a jejich akceptace odběrateli jsou patrné z další e-mailové korespondence.[41]

17.    Uplatnění sankce ve formě nedodání zboží (ukončení obchodní spolupráce) odběratelům v případě nedodržení soutěžitelem Z – TRADE stanovených MOC dokazuje e-mail, ve kterém bylo odběrateli nabízejícímu dotčené zboží za nižší než požadované ceny sděleno, že mu již nebude zboží dále dodáváno.[42] Stejně tak byly odmítnuty přímé dodávky dotčeného zboží novému odběrateli, neboť tento je prodával pod doporučenou cenou.[43]

Shrnutí zjištěných skutečností

18.    Soutěžitel Z – TRADE uzavíral se svými odběrateli od roku 2013 smlouvy s označením „Vůně měsíce“ obsahující závazek dalšího prodeje dotčeného zboží za jím určené ceny. Pro tato smluvní ujednání, stejně jako pro další prodej dotčeného zboží mimo ně, stanovoval MOC, byť tyto ceny označoval jako doporučené. O výši MOC své odběratele informoval na internetových stránkách jím provozovaných e-shopů určených konečným spotřebitelům nebo prostřednictvím ceníků či v systému B2B. Dodržováním MOC podmiňoval zahájení a trvání spolupráce s odběrateli a dodržování prodejních cen odběrateli také kontroloval. Pokud odběratel nabízel a prodával dotčené zboží za MOC nižší než soutěžitelem Z – TRADE stanovené, byl telefonicky, písemně či osobně vyzván k jejich zvýšení. Sami odběratelé také informovali soutěžitele Z – TRADE o nedodržování MOC jinými prodejci. Odběratelé tedy další prodej dotčeného zboží za MOC stanovené soutěžitelem Z – TRADE realizovali na základě dohod obsažených v uzavřených smlouvách s označením „Vůně měsíce“, v ostatních případech (tj. mimo tyto písemné závazky) akceptovali prodej za stanovené MOC buď dobrovolně, nebo po výzvách, popř. z obavy ukončení obchodní spolupráce či nedodání zboží, ke kterému soutěžitel Z – TRADE rovněž přistoupil.

IV.     Vymezení relevantního trhu

19.    Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je potřebné vymezit relevantní trh[44], na kterém se projevují účinky jednání soutěžitele Z – TRADE. Relevantním trhem se rozumí trh zboží[45], které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického. Při vymezení relevantního trhu Úřad v tomto případě vyšel z výchozího produktu zasaženého protisoutěžním jednáním, jímž jsou soutěžitelem Z – TRADE prodávané a distribuované svíčky a „aroma sortiment“ značek Yankee Candle, WoodWick a Millefiori Milano.

20.    Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť účelem cílových dohod je právě narušení hospodářské soutěže, pročež nezanedbatelný dopad na soutěž nemusí být prokazován, neboť je u cílových dohod imanentní. Pak jsou samozřejmě také nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší, protože jeho význam spočívá primárně v uchopení ekonomického a právního kontextu zakázané dohody. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly nejen tuzemské, ale také unijní soudy.[46]

IV.1  Věcné a geografické vymezení relevantního trhu

21.    V rámci úvah o vymezení relevantního trhu Úřad přihlížel k podkladům a informacím získaným od soutěžitele Z – TRADE a jeho konkurentů. Oslovené subjekty však nedisponovaly jakýmikoli relevantními studiemi či analýzami, které by mohly Úřadu doložit a na základě kterých by bylo možné bez pochyby vymezit relevantní trh, a to jak z věcného, tak i geografického hlediska.

22.    V případě svíček dodává soutěžitel Z – TRADE jednotlivé značky Yankee Candle, WoodWickMillefiori Milano[47] pod dalším doplňkovým označením (Original, Elevation, Home Inspiration, Core, Trilogy), v případě „aroma sortimentu“ těchto značek dodává difuzéry, vůně do auta, vonné perly, vůně do elektrické zásuvky a další doplňky. Dle vyjádření soutěžitele Z – TRADE je jím distribuované dotčené zboží luxusním zbožím (luxury brand) vyznačujícím se řadou unikátních charakteristik a zákazníkům přinášejícím nadstandardní zážitek.[48] Samotný soutěžitel Z – TRADE považuje zvlášť svíčky a zvlášť „aroma sortiment“ značek Yankee Candle, WoodWick a Millefiori Milano z hlediska ceny, určení a zaměření na cílovou skupinu za zastupitelné. Ze stejných důvodů (u některých i z hlediska vzhledu) připouští také zastupitelnost jím nabízeného zboží s výrobky konkurenčních značek, jako je Village Candle, Kringle Candle, Carolina Candle, Party Lite, Goose Creek, Vuudh, Country Candle, DW Home nebo Candle Lite.[49]

23.    Někteří oslovení prodejci potvrdili z důvodu podobného designu a totožného způsobu a účelu použití zastupitelnost soutěžitelem Z – TRADE dodávaných luxusních svíček s jinými značkami (Kringle Candle, Goose Creek Candle, Village Candle, Price’s apod.).[50] Jiní považovali jednotlivé typy/druhy svíček a „aroma sortimentu“ dodávané pod luxusními značkami z hlediska charakteristiky, ceny a zamýšleného použití zastupitelné navzájem, přičemž tato zastupitelnost plyne z totožného využití, shodné či obdobné gramáže, vizuálních prvků či aroma.[51] Důvodem je, že hlavní funkcí veškerých vonných výrobků je provonění prostoru, eliminace zápachu atd.; záleží jen na volbě zákazníka, kterou variantu produktu zvolí, tj. zda svíčku, aroma difuzér, vonný sáček, aromalampu, katalytickou lampu, vonné granule či autovůně.[52]

24.    Lze rovněž konstatovat, že obě kategorie, tj. svíčky a „aroma sortiment“ dodávané pod luxusními značkami, se od „neluxusních“ značek vedle vyšší ceny liší také kvalitou, designem či prestiží. Do obou kategorií přitom spadá široká škála produktů, které nejsou zcela vzájemně zastupitelné pro konečného spotřebitele, slouží však primárně ke stejnému využití, a to ke (krátkodobé) výzdobě interiéru a navození žádoucí „atmosféry“ prostřednictvím specifických vůní.

25.    Bylo by proto možné v nyní posuzovaném případě uvažovat o vymezení jednoho užšího samostatného výrobkového relevantního trhu, a to trhu svíček a „aroma sortimentu“, v obou případech dodávaných pod luxusními značkami (viz shora zmíněné značky). Úřad ale nevylučuje i možné širší vymezení výrobkového relevantního trhu zahrnujícího svíčky a „aroma sortiment“ bez členění na (ne)luxusní značky. S ohledem na výše uvedené (cílový charakter protisoutěžních dohod) a řádné dokončení procedury narovnání však ponechává otázku přesného vymezení produktového relevantního trhu otevřenou.

26.    Z hlediska geografického vymezení trhu má soutěžitel Z – TRADE za to, že na území České republiky (dále též „ČR“) existují dostatečně homogenní podmínky pro prodej dotčeného zboží a zboží s ním zastupitelného.[53] Podobně se vyjádřil i jeden z oslovených distributorů,[54] další však určité rozdíly mezi jednotlivými zeměmi nepovažovali obecně za významné.[55] Dle zjištění Úřadu však tuzemští a slovenští internetoví prodejci uplatňují na území ČR a SR při prodeji zboží spadajícího do relevantního trhu nezřídka rozdílné platební a dodací podmínky.[56] Nadto dle soutěžitele Z – TRADE zaznamenává český trh jeden z nejvyšších objemů prodejů luxusních svíček a „aroma sortimentu“ značky Yankee Candle v přepočtu na obyvatele v celé Evropě.[57] Uvedenému svědčí i další veřejně dostupná data (na portálu heuréka.cz se mezi prvními 50 nabízenými výrobky podíl svíček značek Yankee Candle a WoodWick blíží 90 %, podíl vonných vosků těchto značek pak 80 %).[58] Odlišnosti ve spotřebitelských zvycích a struktuře maloobchodu byly také důvodem vymezení relevantního trhu na národní úrovni v jiných případech.[59]

27.    Pro účely nyní vedeného správního řízení, kdy není potřebné přesně definovat a podrobněji segmentovat relevantní trhy, Úřad s ohledem na výše popsané skutečnosti vymezuje z hlediska věcného relevantní trh jako trh svíček a „aroma sortimentu“ luxusních značek. Z hlediska geografického je uvedený výrobkový trh definován na národní úrovni, v daném případě tedy územím ČR, neboť na tomto území probíhá vztah nabídky a poptávky za homogenních podmínek, ale současně dostatečně odlišných od podmínek panujících v místech mimo toto území.

IV.2  Postavení soutěžitele Z – TRADE

28.    Soutěžitel Z – TRADE nebyl schopen kvalifikovaně odhadnout své podíly na relevantním trhu, a to pro absenci jakýchkoli relevantních studií či průzkumů. Stejně tak ani ostatní Úřadem oslovené subjekty nedokázaly stanovit procentuální podíl soutěžitele Z – TRADE na relevantním trhu.

29.    Sám soutěžitel Z – TRADE uvedl, že v začátcích svého podnikání uváděl na český trh nový a toho času neznámý sortiment produktů (Yankee Candle). Tím ve své podstatě v ČR vytvořil celý (dříve neexistující) segment trhu s luxusním „aroma sortimentem“, resp. s luxusními vonnými svíčkami, na kterém byl v jeho začátcích jediným hráčem. Následně na trh postupně vstupovali další konkurenti (např. Notino, s.r.o., el nino parfum, s.r.o., New Wave či LUMA OBJEKT), čímž docházelo ke snižování tržního podílu soutěžitele Z – TRADE. I přes absenci konkrétních údajů Úřad z veřejně dostupných zdrojů a informací zjištěných v rámci správního řízení odhaduje, že soutěžitel Z – TRADE na vymezeném relevantním trhu v roce 2019 zaujímal velmi silné postavení a jeho tržní podíl tak mohl přesahovat i [obchodní tajemství] %.[60]

V.       Právní posouzení

V.1    Použitá znění právních norem

30.    Z hmotněprávního hlediska je odpovědnost za přestupek posuzována podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Za dobu spáchání přestupku se považuje okamžik jeho dokonání, u pokračujících přestupků poslední dílčí útok, neboť teprve tehdy je uskutečněno jednání, které je předmětem právního posouzení.[61]

31.    Za dobu ukončení protiprávního jednání účastníka řízení Úřad považuje 24. 9. 2020 (viz dále). Na hmotněprávní posouzení jednání účastníka řízení se tedy uplatní zákon ve znění novely provedené zákonem č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže), který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017; zákonná úprava skutkové podstaty dohod zakázaných a neplatných dle § 3 odst. 1 zákona (ani výše sankce za ni) přitom nedoznala po dobu trvání jednání účastníka řízení (tj. od 20. 12. 2013 do 24. 9. 2020) posuzovaného v tomto správním řízení žádných změn a pozdější právní úprava není pro účastníka řízení příznivější.[62] V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), ve znění nálezu Ústavního soudu č. 325/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 22. 7. 2020.[63]

32.    Z hlediska procesního obecně platí zásada tzv. nepravé retroaktivity procesních norem, kdy se nové procesní právo a jeho změny aplikují od data nabytí jeho účinnosti i v řízeních zahájených před tímto datem, přičemž právní účinky dříve učiněných úkonů zůstávají zachovány, pokud přechodné ustanovení pozdější právní úpravy nestanoví něco jiného.[64]

33.    Správní řízení je vedeno podle procesních ustanovení zákona ve znění novely 261/2021[65].[66] S výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona se postupuje také podle přestupkového zákona, ve znění novely 261/2021[67], a coby obecného procesního předpisu i podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a to ve znění zákona č. 403/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2021 (dále též „správní řád“).

V.2    Zákonná a judikatorní východiska

34.    Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

35.    Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.

36.    Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství[68] (dále též „nařízení 1/2003“) upravuje aplikaci čl. 101 včetně jejího přenosu na národní soutěžní úřady členských států. Podle čl. 5 nařízení 1/2003 může Úřad za účelem použití čl. 101 SFEU požadovat ukončení protiprávního jednání, nařizovat předběžná opatření, přijímat závazky nebo ukládat pokuty, penále nebo jiné sankce stanovené vnitrostátními právními předpisy. Uvedené bylo promítnuto do § 20a odst. 1 zákona. Podle § 1 odst. 4 zákona se zákon použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy EU podle čl. 101 SFEU. Jestliže Úřad zahájí řízení o porušení čl. 101 SFEU, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 (viz § 21h odst. 1 zákona).

37.    Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

V.2.1   Dohody dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU

38.    Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

39.    Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.[69] U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.

40.    Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

41.    Obdobně jako na národní úrovni je zákaz dohod upraven i na unijní úrovni v čl. 101 odst. 1 SFEU, dle kterého jsou s vnitřním trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.

42.    Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciální soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu následku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.[70] U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.[71]

43.    Rovněž na unijní úrovni dle judikatury Soudního dvora EU platí, že pokud existuje protisoutěžní cíl dohody spočívající v narušení, omezení či ve vyloučení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, má taková dohoda vždy nezanedbatelný dopad na soutěž (tento dopad se presumuje). Pro účely uplatnění čl. 101 SFEU je proto u cílových dohod nadbytečné zkoumání konkrétních účinků dohody. V této souvislosti Soudní dvůr EU zdůraznil, že rozlišování mezi protisoutěžním cílem a výsledkem dohod vychází ze skutečnosti, že některé formy koluzí mezi podniky mohou být již ze své povahy považovány za škodlivé pro řádné fungování hospodářské soutěže. Soudní dvůr EU tedy učinil závěr, že dohoda, která může ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a která má protisoutěžní cíl, představuje svou povahou a nezávisle na jakémkoliv jejím skutečném účinku podstatné omezení hospodářské soutěže.[72]

44.    Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona i čl. 101 odst. 1 SFEU, je tedy třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.[73]

45.    Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.[74] Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, resp. na unijní úrovni Sdělení o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1 SFEU. Na dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, však nelze dle výše zmíněné judikatorní praxe aplikovat doktrínu de minimis, tedy dopad takových dohod na hospodářskou soutěž nelze považovat za zanedbatelný. Pokud je totiž najisto postaveno, že soutěžitel uzavírá dohody s cílem narušit hospodářskou soutěž, je aplikace pravidla de minimis vyloučena, tedy bez nutnosti zabývat se dalšími kritérii testu pro jeho použití.[75]

V.2.2   Vertikální dohody o určení cen pro další prodej

46.    Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej typově představují jak na národní, tak na unijní úrovni závažnou formu cílových zakázaných dohod. Takovéto dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu a jejich negativní dopad se presumuje, neboť tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím možnost soutěžit na navazujícím stupni distribuce u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat.[76] Kvůli takovýmto dohodám je ve výsledku znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a je tím zásadně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.

47.    Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či spojena se sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.

48.    Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona, resp. jsou dle čl. 101 odst. 1 SFEU pokládány za neslučitelné s vnitřním trhem, a tedy zakázané, pokud současně ovlivňují obchod mezi členskými státy EU. Dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze pokládat za dohody bagatelní a aplikovat na ně doktrínu de minimis. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU, umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

V.2.3   Podmínky pro aplikaci SFEU

49.    Úřad aplikuje hmotné právo podle čl. 101 SFEU[77] v případě, že jednání soutěžitele má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy EU, tj. je u něho splněna podmínka existence unijního prvku. Pro aplikaci SFEU tedy musí být naplněna kritéria, kterými jsou prokázání existence obchodu mezi členskými státy a schopnosti tento obchod protisoutěžním jednáním ovlivnit, a to znatelně. Platí přitom, že pokud je zakázaná vertikální dohoda ze své samotné podstaty způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, existuje pozitivní domněnka, že dopady těchto dohod na obchod jsou znatelné, pokud celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou překračuje 40 milionů EUR nebo pokud souhrnný tržní podíl stran na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, přesahuje 5 %.[78] K závěru o znatelném dopadu na obchod mezi členskými státy tak postačuje alternativní naplnění jedné z těchto uvedených podmínek.[79]

V.3    Účastník řízení jako soutěžitel

50.    Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.[80] V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.[81] Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojmem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).[82]

51.    Soutěžitel Z – TRADE, jehož součástí je i účastník řízení, vykonával v šetřeném období hospodářskou činnost, neboť mj. distribuoval a prodával svíčky a „aroma sortiment“ luxusních značek; představuje tedy soutěžitele ve smyslu zákona a SFEU.

V.4    Právní posouzení jednání soutěžitele Z – TRADE

52.    Úřad má za prokázané, že soutěžitel Z – TRADE na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli dohody o určení cen pro další prodej. MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům stanovoval na internetových stránkách jím provozovaných e-shopů, zveřejňoval v tiskových zprávách a dále v cenících či v B2B systému, byť ceny v nich uvedené označoval jako doporučené. Současně soutěžitel Z – TRADE dodržováním jím stanovených MOC podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce s odběrateli. Dále Úřad pokládá za prokázané, že soutěžitel Z – TRADE prodejní ceny dotčeného zboží nabízeného jeho odběrateli kontroloval. Pokud odběratelé nabízeli dotčené zboží konečným spotřebitelům za ceny nižší než určené, byli na tuto skutečnost soutěžitelem Z – TRADE telefonicky, písemně či osobně upozorněni. V případě nepřistoupení na požadované MOC soutěžitel Z – TRADE hrozil odběratelům sankcemi, příp. sankce uplatnil. Odběratelé tak byli srozuměni s jednotnou cenovou politikou vyžadovanou soutěžitelem Z – TRADE a akceptovali ji, tedy na základě určování cen pro další prodej soutěžitelem Z – TRADE a vynucování jejich dodržování navyšovali jimi inzerovanou prodejní cenu dotčeného zboží na výši jím stanovenou, čímž se doporučené MOC staly ve skutečnosti cenami minimálními (fixními).[83] Soutěžitel Z – TRADE stanovoval minimální MOC i při slevových akcí, přičemž jejich dodržování (v rámci akce i po jejím skončení) zakotvil do smluv s označením „Vůně měsíce“ uzavíraných s odběrateli.

53.    Jelikož jsou splněny podmínky svědčící znatelnému dopadu na obchod mezi členskými státy EU[84], aplikuje Úřad na jednání účastníka řízení i hmotné právo dle čl. 101 SFEU.

54.    Shora popsané jednání soutěžitele Z – TRADE a jeho odběratelů Úřad kvalifikuje jako zakázané dohody[85] dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami a jejichž předmětem je přímé určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům.

V.4.1   Formální stránka zakázaných dohod

55.    Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně nebo neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.[86] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže.

56.    V případě vertikálních dohod o cenách uzavíraných soutěžitelem Z – TRADE s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel Z – TRADE podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce s odběrateli dodržováním MOC, vyzýval odběratele k dodržování MOC dotčeného zboží, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, když akceptovali tyto návrhy a realizovali prodej dotčeného zboží konečným spotřebitelům ve výši minimálních MOC stanovených soutěžitelem Z – TRADE. V případě písemné formy dohod obsažených ve smlouvách s označením „Vůně měsíce“ není pochyb o vyjádření shodné vůle stran, a tedy naplnění konsensu nutného k uzavření dohody.

57.    Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody o cenách uzavírané a plněné soutěžitelem Z – TRADE a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej.

V.4.2   Materiální stránka zakázaných dohod

58.    K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost (potencialita) jejího narušení ve smyslu zákona či SFEU.

59.    Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu bylo cílem nyní šeřených dohod. Přihlédl přitom k tomu, že vertikální cenové dohody jsou Úřadem i Evropskou komisí[87] dlouhodobě posuzovány jako dohody, které typicky ze své samotné podstaty cílí na narušení hospodářské soutěže; uvedené je současně aprobováno již zmíněnou tuzemskou soudní praxí.[88]     

60.    Vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem Z – TRADE a jeho odběrateli, jejichž předmětem je stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad kvalifikuje jako dohody vyvolávající výrazné omezení hospodářské soutěže, které mají zásadně protisoutěžní cíl již ze své podstaty. Pro jejich samotný charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená na tuzemské i unijní úrovni doktrínou de minimis.[89]

61.    Úřad tak má za prokázané, že dohody spočívající v určování cen pro další prodej uzavírané a plněné soutěžitelem Z – TRADE a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.

62.    Jelikož má Úřad dále za prokázané, že soutěžitel Z – TRADE omezoval odběratele při stanovení cen jím dodávaného dotčeného zboží při jeho dalším prodeji konečným spotřebitelům, neboť zahájení a trvání obchodní spolupráce s odběrateli podmiňoval dodržováním jím stanovených MOC a toto dodržování kontroloval a vymáhal pod hrozbou sankcí, příp. sankci rovněž uplatnil, přičemž dohody o cenách byly plněny, mělo předmětné protisoutěžní jednání soutěžitele Z – TRADE negativní dopad na hospodářskou soutěž na relevantním trhu, neboť na něm cílilo na omezení intenzity hospodářské soutěže. Jelikož uzavírané a plněné cenové dohody pokrývaly celé území ČR, soutěžitel Z – TRADE na dotčeném trhu zaujímal silnější postavení a žádné další překážky s ohledem na charakter dotčeného zboží nebránily přeshraničnímu obchodu, je nepochybné, že jednání soutěžitele Z – TRADE bylo způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU.

V.5    Další podmínky pro posouzení dohod, resp. jednání soutěžitele Z – TRADE

63.    Soutěžitel Z – TRADE je subjektem, který navrhoval uzavření cenových dohod jiným soutěžitelům. Tyto dohody narušily hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného zboží. Z tohoto důvodu Úřad ve správním řízení omezil okruh jeho účastníků pouze na společnost Z – TRADE, jednající jako soutěžitel, který na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli tyto protisoutěžní dohody.

V.5.1   Absence podmínek pro vynětí ze zákazu

64.    Po zhodnocení, že posuzované dohody o určení cen pro další prodej spadají pod zákaz dohod dle § 3 odst. 1 zákona, resp. čl. 101 odst. 1 SFEU, se Úřad dále zabýval tím, zda tyto dohody nelze z jejich zákazu vyjmout.

65.    Důkazní břemeno v této záležitosti leží na účastníkovi řízení, který je ve věci zakázaných dohod povinen ve smyslu § 21d odst. 1 zákona navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití výjimky podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona jsou splněny, pokud tvrdí, že se na něj výjimka vztahuje.

66.    K tomu je potřeba uvést, že dle § 3 odst. 4 zákona (obdobně dle čl. 101 odst. 3 SFEU) se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona (obdobně čl. 101 odst. 1 SFEU) nevztahuje na dohody, které a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohod. Aplikace uvedeného ustanovení zákona (či obdobně SFEU) vyžaduje kumulativní splnění vyjmenovaných podmínek, přičemž nesplnění byť jediné vede k nutnosti zamítnout žádost o výjimku.

67.    Soutěžitel Z – TRADE v rámci procedury narovnání poskytl Úřadu vyjádření, v rámci kterého mj. uvedl argumenty potenciálně ospravedlňující jeho jednání, včetně případně pozitivních efektů na distribuci dotčeného zboží a konečného spotřebitele.[90] Předložené argumenty však Úřad neshledal dostatečnými pro aplikaci výjimky dle § 3 odst. 4 zákona, resp. dle čl. 101 odst. 3 SFEU.[91]

68.    Na zakázané dohody uzavírané a plněné soutěžitelem Z – TRADE a jeho odběrateli Úřad vylučuje také použití § 4 odst. 1 zákona zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku. Bloková výjimka se totiž nevztahuje na vertikální dohody, které omezují odběratele v určení cen pro další prodej (cen charakteru minimálních či fixních); taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.[92]

V.5.2   Doba trvání přestupku a jeho charakter

69.    Soutěžitel Z – TRADE jednotlivé dohody o určení cen uzavíral a plnil postupně. Každá taková dohoda by byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, neboť od okamžiku jejího uzavření bylo s každým odběratelem nastaveno srozumění, že tento odběratel bude dodržovat soutěžitelem Z – TRADE stanovené minimální MOC.

70.    Úřad kvalifikuje takovéto postupné uzavírání a plnění jednotlivých zakázaných dohod s jednotlivými odběrateli soutěžitele Z – TRADE jako jednotlivé dílčí útoky jednoho pokračujícího přestupku. Tyto jednotlivé dílčí útoky, tj. uzavírání a plnění cenových dohod, totiž naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona (resp. dle čl. 101 odst. 1 SFEU). Jsou vedeny jednotným záměrem, kterým je zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele Z – TRADE za jím určené minimální MOC. Jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím v předkládání cenových návrhů (písemných i ústních) a hrozbě či uplatnění sankce za jejich neakceptaci, a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, neboť byly prováděny kontinuálně od 20. 12. 2013 do 24. 9. 2020 a jejich předmětem bylo omezit odběratele v prodeji dotčeného zboží za jiné/nižší než soutěžitelem Z – TRADE stanovené minimální MOC.

71.    Počátek posuzovaného jednání, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele Z – TRADE, nastal nejpozději 20. 12. 2013, kdy došlo prokazatelně k přistoupení odběratele na dodržování MOC dotčeného zboží, resp. k akceptaci podmínek stanovených ve smlouvě s označením „Vůně měsíce“.[93] Úřad má za prokázané, že posuzované jednání trvalo až do zahájení tohoto správního řízení, tedy do 24. 9. 2020.[94]

V.6    Subjektivní stránka přestupku

72.    Zákon s ohledem na koncepci objektivní odpovědnosti[95] neukládá, aby Úřad u všech osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona sankcionovat, zkoumal zavinění, nicméně posouzení subjektivní stránky jednání Úřad považuje za možnou součást svých úvah o výši ukládané pokuty.

73.    Při hodnocení subjektivní stránky popsaného přestupku vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zakázané dohody byly uzavírány na návrh soutěžitele Z – TRADE, který trval na jejich dodržování, jejich plněním podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce a pod hrozbou sankcí plnění rovněž vymáhal, příp. sankci vůči odběrateli nedodržujícímu cenová ujednání uplatnil. Soutěžitel Z – TRADE si musel být vědom toho, že předmětné dohody ovlivňují (ovlivní) cenovou úroveň dotčeného zboží ve vztahu ke konečným spotřebitelům a že tato ujednání snižují soutěž mezi jeho odběrateli (soutěž v rámci značky – intra-brand), neboť zbavují odběratele možnosti stanovit prodejní cenu dotčeného zboží dle jejich vůle. Soutěžitel Z – TRADE si dle Úřadu dále musel být vědom toho, že uzavření a plnění zakázaných dohod naruší hospodářskou soutěž. Úřad proto dospěl k závěru, že soutěžitel Z – TRADE jednal při uzavírání dohod zaviněně.

V.7    Posouzení zproštění odpovědnosti účastníka řízení za přestupek

74.    Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem Z – TRADE Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti Z – TRADE, jako právnické osobě s právní osobností a adresátu práv a povinností, jednajícímu jako soutěžitel.

75.    Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně, liberační důvod proto nebude dopadat na případy subjektivních hospodářských potíží, na případy, kdy překážky nesplnění povinnosti byla odpovědná osoba povinna překonat nebo odstranit, např. nedostatek úředního povolení apod.[96]

76.    Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby účastník řízení jednal protiprávně, která jej nutila porušovat jeho právní povinnost a v důsledku které účastní řízení nemohl porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.

77.    Úřad tak neshledal žádnou objektivní skutečnost, pro kterou by účastník řízení byl nucen jednat protiprávně, resp. v jejímž důsledku by neměl jinou možnost než jednat protiprávně. Lze proto uzavřít, účastník řízení nemůže být zproštěn odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, neboť na trhu nebyly dány žádné objektivní skutečnosti či překážky, jež by mu bránily chovat se v souladu se soutěžním právem.

V.8    Závěry právního hodnocení

78.    Úřad považuje za prokázané, že soutěžitel Z – TRADE stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží, jejich dodržováním podmiňoval zahájení a trvání obchodní spolupráce s odběrateli, kontroloval jejich dodržování odběrateli a vyzýval odběratele osobně, písemně nebo telefonicky k navýšení MOC na jím stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě prodeje dotčeného zboží za nižší než jím určené MOC rovněž uplatnil. Na cenové požadavky soutěžitele Z – TRADE jeho odběratelé přistupovali a v některých případech dodržování stanovených minimálních MOC jinými odběrateli rovněž sami kontrolovali a upozorňovali soutěžitele Z – TRADE na jejich nedodržování. Takto popsané jednání soutěžitele Z – TRADE a jeho odběratelů představuje uzavírání a plnění vertikálních dohod o určení cen, které jsou zakázané ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

79.    Tyto dohody Úřad posoudil jako zakázané dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže. S ohledem na jejich cílový charakter nelze jejich dopad na hospodářskou soutěž pokládat za zanedbatelný. Posuzované zakázané dohody nebylo možno vyjmout z působnosti § 3 odst. 1 zákona nebo čl. 101 odst. 1 SFEU na základě blokové výjimky ani na základě aplikace § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU. Tyto zakázané dohody byly prokazatelně plněny a narušily hospodářskou soutěž na relevantním trhu a byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Jejich uzavírání a plnění jednotlivými odběrateli mělo charakter pokračujícího přestupku. Soutěžitel Z – TRADE se porušení jak zákona, tak SFEU dopustil od 20. 12. 2013 do 24. 9. 2020.

80.    Úřad shrnuje, že účastník řízení, společnost Z – TRADE, se v období od 20. 12. 2013 do 24. 9. 2020 dopustil pokračujícího přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona tím, že jako soutěžitel Z – TRADE uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a současně ve stejném období tímto jednáním porušil zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 SFEU.

VI.     Odůvodnění výše pokuty

81.    Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Dle § 21h odst. 5 zákona při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních s unijním prvkem postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII zákona.

82.    Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují. Úřad pak dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.[97] Úřad tedy v daném případě za horní hranici bude považovat částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

83.    Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.[98] Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici, a dále, aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.[99]

84.    Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele Z – TRADE představuje porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 21h odst. 5 a § 22a odst. 2 zákona.

85.    Protože se soutěžitel Z – TRADE dopustil porušení zákona a SFEU, tedy jedním skutkem spáchal v jednočinném souběhu přestupek dle zákona a porušil SFEU, musí Úřad určit, které z těchto porušení je nejzávažnější a tím nejpřísněji trestné, tedy za které porušení bude pokuta primárně ukládána, a zohlednit spáchání dalšího porušení dle absorpční zásady.

86.    V nyní posuzovaném případě platí, že porušení zákona i SFEU se soutěžitel Z – TRADE dopustil ve shodném časovém období a je pro ně stanovena totožná horní hranice sankce. Přestože se v posuzovaném případě znaky obou skutkových podstat jinak v zásadě kryjí, liší se účinkem protisoutěžního jednání na obchod mezi členskými státy EU. Úřad proto přihlédl zejména k tomu, že jednání soutěžitele Z – TRADE mělo skutečné negativní účinky na hospodářskou soutěž na relevantním trhu a bylo způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Vytvoření jednotného vnitřního trhu EU je přitom základním cílem unijního práva a za tím účelem byl do SFEU včleněn čl. 101. Z tohoto důvodu Úřad vyhodnotil jako závažnější porušení čl. 101 odst. 1 SFEU (dále též „primární porušení“).[100]

VI.1  Vyměření pokuty

87.     Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.

88.     Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly stanovenými v Metodice[101], které spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

89.     Samotné vyměřování pokuty se skládá z několika relativně samostatných kroků. Nejprve je nutné stanovit hodnotu tržeb. Pro tento účel je potřebné vymezit tržby dosažené soutěžitelem z prodeje zboží, jehož se protisoutěžní jednání přímo či nepřímo týká, a to na územích přímo či nepřímo dotčených protisoutěžním jednáním.

90.     Úřad zásadně bere v úvahu hodnotu tržeb soutěžitele dosaženou z prodeje zboží přímo či nepřímo dotčeného protisoutěžním jednáním na vymezeném relevantním trhu za poslední ucelený kalendářní rok, ve kterém se soutěžitel protiprávního jednání dopouštěl. Dle Metodiky však zásady pro vyměření pokuty nebudou aplikovány v nestandardních případech, kdy je možné specifika případu a míru odlišnosti stručně a jasně definovat a kde takový odlišný postup vyžadují principy přiměřenosti a spravedlnosti.[102] V nyní posuzovaném případě je jasně patrný extrémní nárůst hodnot tržeb dosahovaných soutěžitelem Z – TRADE během sledovaného období, který v roce 2013 činil [obchodní tajemství] Kč, v roce 2019 již [obchodní tajemství] Kč. Uvedené skokové navýšení však v jednotlivých letech nebylo lineární a k nárůstu došlo zejména [obchodní tajemství], kdy hodnota tržeb překročila [obchodní tajemství] Kč, resp. převyšovala [obchodní tajemství] Kč[103] Pokud by Úřad vycházel z hodnoty tržeb dosažených v posledním uceleném kalendářním roce, tj. z výše, která vykazuje nesrovnatelně vysokou hodnotu v porovnání s hodnotami dosahovanými v předchozích letech, zejména v počátku trvání přestupku, došlo by k nepřiměřeně přísnému a nespravedlivému potrestání soutěžitele Z – TRADE.[104] Proto se Úřad v tomto konkrétním případě, který splňuje podmínky pro odchýlení se od Metodiky, rozhodl zvolit jiný přístup pro vyčíslení hodnoty tržeb. Za vhodný výpočet považuje aritmetický průměr tržeb dosažených soutěžitelem Z – TRADE za jednotlivé roky trvání primárního porušení.[105] Úřad tímto postupem stanovil hodnotu tržeb ve výši [obchodní tajemství] Kč.

91.    Při stanovení podílu hodnoty tržeb, který se určí s ohledem na závažnost primárního porušení a okolnosti jeho spáchání, je nutné zohlednit nejen typovou závažnost danou samotnou charakteristikou primárního porušení, ale i závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

92.    Posuzované vertikální cenové dohody spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb zpravidla stanoven v rozpětí 3 až 10 %.[106] Při určení konkrétní výše tohoto podílu Úřad prvotně vychází z tržní síly soutěžitele a jeho tržního podílu dosahovaného na relevantním trhu. Rovněž přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele, stejně jako k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.

93.    V nyní řešeném případě pokládal Úřad za klíčový faktor, že soutěžitel Z – TRADE představuje předního distributora svíček a „aroma sortimentu“ luxusních značek na území ČR, resp. zaujímá na shora vymezeném relevantním trhu velmi silné postavení. Vedle omezení soutěže intra-brand lze tak důvodně předpokládat negativní dopadyposuzovaných dohod i na soutěž inter-brand. Úřad rovněž vzal v úvahu značnou oblíbenost produktů značek Yankee Candle, WoodWick a Millefiori Milano spotřebiteli. Současně Úřad vyšel ze skutečnosti, že soutěžitel Z – TRADE uzavírání cenových dohod inicioval, trval na jejich dodržování, resp. jejich plnění vymáhal pod hrozbou sankce a aplikoval ji. Jím uzavírané dohody o určení minimálních prodejních cen s jeho odběrateli byly skutečně plněny, tím tedy měly na relevantním trhu faktický negativní dopad na hospodářskou soutěž. Vynucováním dodržování stanovených MOC soutěžitel Z – TRADE získával prospěch i při působení na maloobchodní úrovni trhu, neboť na ní sám jako provozoval e-shopů a kamenných prodejen nabízel konečným spotřebitelům dotčené zboží za stanovenou MOC. Úřad dále zohlednil, že soutěžitel Z – TRADE zjištěným jednáním cílil na potlačení konkurence na horizontální úrovni mezi maloobchodními prodejci dotčeného zboží, a to jednoznačně v neprospěch konečných spotřebitelů.

94.    Na druhou stranu Úřad přihlédl k nižší míře prokázaného skutečného narušení hospodářské soutěže dané marginálním obratem dosaženým z prodeje dotčeného zboží na základě smluv s označením „Vůně měsíce“, jakož i nižší úrovní sladění cen dotčeného zboží, které vyplývá z cenových srovnání provedených Úřadem[107]. V této souvislosti Úřad rovněž přihlédl k tomu, že k uplatnění sankce za nedodržování MOC odběrateli došlo pouze v minimech případů. Za významnou Úřad považoval skutečnost, že dotčené zboží nepatří svým typem a charakterem mezi nezbytné statky.

95.    Uvedené skutečnosti vedly Úřad k závěru, že v rámci závažnosti přestupku je důvodné stanovit podíl hodnoty tržeb ve výši [obchodní tajemství] %.

96.    Míra narušení hospodářské soutěže je rovněž významně ovlivněna délkou protisoutěžního jednání. Do výše základní částky pokuty je proto tato doba přímo promítnuta použitím tzv. koeficientu času. Ten činí v nyní posuzovaném případě dle Metodiky 6,84 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 82 měsíců (od 20. 12. 2013 do 24. 9. 2020).

97.    Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil proto Úřad ve výši [obchodní tajemství] Kč.

98.    Jelikož soutěžitel Z – TRADE prokazatelně doložil[108], že (i) dobrovolně ukončil protisoutěžní jednání, (ii) všechny své odběratele informoval o tom, že MOC jsou z jeho strany pouze doporučovány a tato doporučení nejsou závazná (resp. že cenová politika je v plné diskreci odběratelů), (iii) upravil smlouvy označené jako „Vůně měsíce“ tak, že tyto nejsou v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, a (iv) reviduje svůj distribuční systém a svoji smluvní dokumentaci v souladu s požadavky zákona a SFEU, shledal Úřad v rámci polehčujících okolností důvod pro snížení základní částky pokuty o [obchodní tajemství] %. Úřad dále v rámci polehčujících okolností snížil základní částku pokuty o dalších [obchodní tajemství] %, neboť soutěžitel Z – TRADE doložil zavádění na míru soutěžitele Z – TRADE vytvořeného compliance programu, který Úřad považuje ve vztahu k fungování hospodářské soutěže na vymezeném relevantním trhu, charakteru a typu zboží, obchodnímu modelu podnikání a velikosti soutěžitele Z – TRADE za dostatečně efektivní.[109] Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti odůvodňující zvýšení základní částky pokuty.

99.    Pokud se jedná o navýšení pokuty za souběh s přestupkem spočívajícím v porušení § 3 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že dle národní judikatury je oprávněn (nikoli povinen) mnohost přestupků zohlednit a pokutu navýšit,[110] přičemž tento postup se týká spíše mnohosti přestupků při relativně samostatných jednáních, u nichž je po skutkové stránce možné jednotlivé přestupky přehledně vymezit a oddělit. V případě jednočinného souběhu přestupku podle § 3 odst. 1 zákona a porušení čl. 101 odst. 1 SFEU však není popsaná situace natolik jednoznačná.[111] Nyní posuzované uzavírání a plnění zakázaných vertikálních cenových dohod, kvalifikované Úřadem primárně jako porušení SFEU, vedlo k narušení tuzemského soutěžního prostředí, které je ale v daném případě neoddělitelnou součástí širšího geografického rámce (vnitřního trhu EU), v němž se protisoutěžní jednání odehrávalo.

100.     Přestože v posuzovaném případě došlo k jednočinnému souběhu porušení národního a unijního práva, není dle názoru Úřadu vhodné zvyšovat pokutu s ohledem na tento souběh, neboť takový postup by ve své podstatě znamenal navyšování sankce za jedno a to samé jednání. Z těchto důvodů Úřad v tomto rozhodnutí sice konstatoval porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU (jak je uvedeno ve výroku I.), avšak pokutu uložil jen za porušení unijního práva a bez přitížení (navýšení pokuty) pro porušení práva národního, což je ostatně postup ve prospěch účastníka řízení.[112]

VI.2       Výše pokuty

101.     Takto vyčíslená pokuta činí po zaokrouhlení na celé tisíce dolů 22 061 000 Kč.

102.     Výše pokuty představuje [obchodní tajemství] % z čistého obratu soutěžitele Z – TRADE za poslední ukončené účetní období[113], nepřevyšuje tedy zákonem stanovenou hranici 10 %.

103.     Jelikož byly splněny všechny podmínky procedury narovnání, snížil Úřad výslednou částku pokuty o 20 %.

104.     Po zohlednění všech shora uvedených skutečností konečná výše pokuty uložená soutěžiteli Z – TRADE za přestupek dle zákona a porušení SFEU popsané v tomto rozhodnutí a po zaokrouhlení na celé tisíce směrem dolů činí 17 649 000 Kč.

105.     S ohledem na provedenou finanční analýzu účastníka řízení[114] a relativně dlouhou dobu splatnosti pokuty má Úřad za to, že konečná výše pokuty neznamená ohrožení existence soutěžitele Z – TRADE, nemá tedy likvidační charakter, a současně je přiměřená okolnostem nyní řešeného případu.

VI.3       Úhrada pokuty

106.     Uloženou pokutu je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.

VII.        Zákaz plnění dohod

107.     V souladu s § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VIII.      Náklady řízení

108.     Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení vytýkaným jednáním porušil § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, ve znění zákona č. 261/2021 Sb., v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení účastníku řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinen účastník řízení uhradit, ve výši 3 500 Kč.

109.     Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2020000365.

IX.           Závěr

110.     Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona a porušení SFEU, spočívajících v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 SFEU, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5 správního řádu, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

 

Obdrží

 

JUDr. Robert Neruda, Ph.D., jednatel a společník společnosti

HAVEL & PARTNERS, s.r.o., advokátní kancelář

Na Florenci 2116/15

110 00 Praha 1 – Nové Město

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]     Viz dokument s pořadovým č. 1 spisu.

[2]     Viz dokumenty s pořadovými č. 8–10 a 13 spisu.

[3]     Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, včetně příloh.

[4]     Viz dokument s pořadovým č. 20 spisu.

[5]     Viz dokument s pořadovým č. 48 spisu.

[6]     Viz dokument s pořadovým č. 51 spisu.

[7]     Jejíž postup je upraven v dokumentu nazvaném Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o proceduře směřující k urychlení průběhu správního řízení využitím institutu žádosti o snížení pokuty dle § 22ba odst. 2 zákona (dále též „oznámení Úřadu o narovnání“).

[8]     Viz dokument s pořadovým č. 52 spisu.

[9]     Viz dokument s pořadovým č. 53 spisu.

[10]   Viz dokumenty s pořadovými č. 54 a 64 spisu.

[11]   Viz dokument s pořadovým č. 70 spisu.

[12]   Viz dokument s pořadovým číslem 73 spisu.

[13]   Viz dokument s pořadovým číslem 77 spisu.

[14]   Rozlišení dvou osob se jménem Ing. Zbyšek Záliš termíny starší a mladší koresponduje s podklady účastníka řízení (viz dokument s pořadovým č. 67 spisu).

[15]   Společnost Z – TRADE SK, s. r. o., se sídlem Jakubovo námestie 1, 811 09 Bratislava, IČO 46291873.

[16]   Společnost Z – TRADE Hungary Kft., se sídlem Galamb utca 3. VI. em. 4, 1052 Budapešť, IČO 27949685-2-41.

[17]   Společnost Uhelné sklady spol. s r.o., se sídlem Přadlácká 157, Velká Ves, 550 01 Broumov, IČO 15047032.

[18]   Viz dokument s pořadovým č. 67 spisu.

[19]   Např. vonné vosky a stébla, voňavé tyčinky a perly, aroma difuzéry, vůně do elektrické zásuvky, vůně do auta atd.

[20]   Internetové stránky provozované soutěžitelem Z – TRADE uvádí firemní prodejnu v Broumově, osm maloobchodních prodejen – Značkové prodejny Yankee Candle – v obchodních centrech v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové a outletovou prodejnu ve Fashion Arena Prague Outlet v Praze (viz dokument s pořadovým č. 34 spisu, příloha č. 1).

[21]   Dotčené zboží soutěžitel Z – TRADE nabízí konečným spotřebitelům zejména na internetových stránkách www.svicky.cz,www.yankeesvicky.cz,www.woodwick.svicky.cz a www.millefiori.cz.

[22]   Zkratkou B2B (business to business) jsou označována softwarová řešení určená pro obchodování mezi podnikatelskými subjekty.

[23]   Viz dokumenty s pořadovými č. 6, 8 a 9 přílohy č. 1, dokumenty s pořadovými č. 10–12 a 13 přílohy č. 2 a dokument s pořadovým č. 24 přílohy č. 8 spisu.

[24]   Viz dokumenty s pořadovými č. 11 a 13, včetně příloh č. 1 a 2, a dokument s pořadovým č. 18, příloha č. 1 (dokumenty pod označením A4–A7 a B3–B17) spisu.

[25]   Doporučené ceny jsou v dokumentech soutěžitele Z – TRADE variantně označeny jako doporučené prodejní ceny, doporučené maloobchodní ceny nebo nezávazné doporučené spotřebitelské ceny.

[26]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 1 (dokumenty pod označením A4, A5–A7, B3–B6, B8–B17).

[27]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením A6).

[28]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 2 (dokumenty pod označením C1, C5 a D1).

[29]   Viz dokument s pořadovým č. 8 spisu.

[30]   Viz dokumenty s pořadovými č. 1, 10 a 13 spisu.

[31]   Prodejní ceny určené konečným spotřebitelům a uváděné soutěžitelem Z – TRADE v jím provozovaných internetových obchodech (tj. www.yankeesvicky.cz, www.woodwick.svicky.cz a www.millefiori.cz) korespondovaly s doporučenými MOC. Informace o doporučených prodejních cenách bylo také možné získat z tiskových zpráv uveřejněných na internetových stránkách uvedených e-shopů v sekci „Pro media“.

[32]   Viz dokument s pořadovými č. 9 a 10 spisu, včetně přílohy č. 2.

[33]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 3 (dokumenty pod označením E14 a E16) a č. 2 (dokument pod označením C6).

[34]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 2 (dokumenty pod označením C7 a C8) a 3 (dokumenty pod označením E10 a E15).

[35]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 3 (dokumenty pod označením E 12 a E13).

[36]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením B23), č. 2 (dokument pod označením C4) a 3 (dokument pod označením E7).

[37]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením E1).

[38]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením E2) a č. 2 (dokument pod označením C3).

[39]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením E8).

[40]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením E4).

[41]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 2 (dokumenty pod označením C2 a C9) a č. 3 (dokumenty pod označením E3 a E5).

[42]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením E11).

[43]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 3 (dokument pod označením E8).

[44]   Srov. § 2 odst. 2 zákona.

[45]   Legislativní zkratka zboží je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona a rozumí se jí výrobky a služby.

[46]   Např. rozsudek Krajského soudu v Brně (dále též „KS“) č. j. 62 Af75/2010-318 ze dne 23. 2. 2012 ve věci cenového kartelu na trhu barevných obrazovek, str. 35 („Pokud žalovaný dovodil, že dohoda je zakázanou pro svůj protisoutěžní cíl, má úvaha v tom směru, že v takovém případě je standard přesného vymezení relevantního trhu nižší než v případě dohod zakázaných pro svůj protisoutěžní účinek, v napadeném rozhodnutí svého místa.“) nebo rozsudek ze dne 28. 6. 2016, Telefónica proti Evropské komisi, T-216/13, ECLI:EU:T:2016:369, odst. 214 („V rámci čl. 101 odst. 1 SFEU předchozí vymezení relevantního trhu není nutné v případě, že samotná sporná dohoda má protisoutěžní účel, tedy pokud Komise mohla správně dojít k závěru, bez předchozího vymezení trhu, že dotčená dohoda narušuje hospodářskou soutěž a může citelně ovlivnit obchod mezi členskými státy.“).

[47]   Soutěžitel Z – TRADE distribuuje svíčky a „aroma sortiment“ značky Yankee Candle od roku 2001, značky Millefiori Milano od roku 2017 a značky Woodwick od roku 2018; viz dokument s pořadovým č. 24 spisu, příloha č. 4.

[48]   Viz dokument s pořadovým č. 62 spisu.

[49]   Viz dokument s pořadovým č. 24 spisu, příloha č. 8.

[50]   Viz dokument s pořadovým č. 35 spisu. Jiní prodejci nedokázali případnou zastupitelnost či nezastupitelnost jednotlivých typů/druhů svíček a „aroma sortimentu“ posoudit (viz dokumenty s pořadovými č. 27, 28 a 46 spisu), anebo se vyjadřovali k širší zastupitelnosti svíček a „aroma sortimentu“, nikoli tedy jen luxusních značek (viz dokumenty s pořadovými č. 26 a 40 spisu).

[51]   Viz dokument s pořadovým č. 38 spisu.

[52]   Viz dokumenty s pořadovými č. 29 a 39 spisu. Současně však byl připuštěn rozdíl mezi jednotlivými značkami z důvodu jiné vůně i zpracování vosků a vonných náplní, tj. technologie výroby.

[53]   Viz dokument s pořadovým č. 24 spisu, příloha č. 8.

[54]   Viz dokument s pořadovým č. 28 spisu.

[55]   Viz dokumenty s pořadovými č. 27 a 29 spisu.

[56]   Viz dokument s pořadovým č. 71 spisu.

[57]   Viz dokument s pořadovým č. 62 spisu.

[58]   Viz dokument s pořadovým č. 47 spisu, příloha č. 2.

[59]   Např. věc M.5828, Procter & Gamble/Sara Lee Air Care, CELEX number: 32010M5828 (vymezení obdobného relevantního trhu – osvěžovače vzduchu – národním územím plyne dále z důvodu směny výrobků především v rámci daného státu).

[60]   Viz dokumenty s pořadovými č. 47, 66 spisu a 72, včetně příloh.

[61]   Srov. § 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) sp. zn. 8 Afs 17/2007 ze dne 23. 10. 2008 ve věci ČEZ, str. 9.

[62]   Zákon byl s účinností ode dne 1. 2. 2022 novelizován zákonem č. 261/2021 Sb. (dále též „novela 261/2021“) a zákonem č. 417/2021 Sb. (dále též „novela 417/2021“). Novelou 261/2021 byl zrušen § 21i zákona, který upravoval využívání údajů z informačních systémů veřejné správy ze strany Úřadu a na posouzení jednání účastníka řízení nemá vliv. Pokud jde o novelu 417/2021, tato přinesla změnu právní úpravy spočívající v tzv. přetržení skutku (pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku spočívajícím v narušení hospodářské soutěže, i po zahájení tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek); tato změna však nemá na posouzení jednání účastníka řízení vliv, neboť vytýkané jednání ukončil ještě před zahájením správního řízení. Příznivější právní úpravu pro účastníka řízení nepředstavuje ani změna obsažená v čl. V bodu 1 této novely, která upravuje ustanovení zákona o použití zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, na postup Úřadu, jelikož jsou jí vyloučena obsahově shodná ustanovení tohoto zákona jako doposud.

[63]   Po spáchání přestupku nabyly účinnosti novely 261/2021 a 417/2021. Změny provedené těmito novelami však na posouzení jednání účastníka řízení nemají vliv, neboť na jeho jednání nedopadají či se aplikuje zvláštní právní úprava obsažená v zákoně.

[64]   Viz rozsudek NSS sp. zn. 1 Azs 55/2006 ze dne 25. 7. 2007 ve věci M. K., str. 3.

[65]   S ohledem na přechodné ustanovení obsažené v čl. VI novely 417/2021 (řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti této novely, se dokončí podle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této novely) se tato novela v nyní vedeném správním řízení neaplikuje.

[66]   I když pro procesní a hmotněprávní úpravu platí jiná znění zákona, používá Úřad pro zjednodušení dále v textu tohoto rozhodnutí již dříve zavedenou zkratku zákon; jediný rozdíl ve znění zákona, dle něhož Úřad postupuje z hlediska procesního, oproti znění zákona, podle kterého Úřad postupuje z hlediska hmotněprávního, spočívá ve zrušení § 21i zákona, který se však v tomto správním řízení neaplikuje.

[67]   Téhož dne nabyla účinnosti také novela 417/2021. Dle přechodného ustanovení obsaženého v čl. II bodu 1 této novely se však zahájená řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti této novely, dokončí podle přestupkového zákona ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této novely.

[68]   Nyní čl. 101 a 102 SFEU.

[69]   Viz rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 78/2008 ze dne 25. 2. 2009, ve věci kartelové dohody o výměně informací, odst. 47.

[70]   Srov. např. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 3/2012-131 ze dne 20. 12. 2013 ve věci Sokolovská uhelná, právní nástupce, odst. 42.

[71]   Srov. např. rozsudek KS č. j. 62 Af 67/2010-140 ze dne 15. 12. 2011 ve věci Sokolovská uhelná, právní nástupce, str. 24.

[72]   Srov. rozsudek ze dne 13. 12. 2012, Expedia Inc. v. Autorité de la concurrence, C-226/11, EU:C:2012:795 (dále též „rozsudek Expedia“), odst. 37.

[73]   Viz např. rozsudek ze dne 11. 9. 2014, Groupement des cartes bancaires (CB) v. Komise, C‑67/13 P, EU:C:2014:2204, odst. 53; zde podaný výklad se vztahuje k čl. 101 odst. 1 SFEU, který koreluje s dikcí § 3 odst. 1 zákona.

[74]   Srov. § 3 odst. 1 zákona in fine.

[75]   Srov. rozsudek NSS č. j. 3 As 110/2016-90 ze dne 21. 6. 2017 ve věci CANDY (dále též „rozsudek NSS CANDY“), str. 9, a rozsudek KS č. j. 62 Af 17/2021-77 ze dne 18. 8. 2022 ve věci ABISTORE SPORT (dále též „rozsudek KS ABISTORE“), odst. 17.

[76]   Srov. např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-22573/2020/820/YPa ze dne 23. 7. 2020 ve věci RITCHY EU, odst. 69, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-02219/2021/164/MCe ze dne 27. 1. 2021, resp. rozsudek KS č. j. 62 Af 24/2011-159 ze dne 26. 4. 2012 ve věci HUSKY, str. 18, potvrzený rozsudkem NSS č. j. 8 Afs 40/2012-68 ze dne 31. 10. 2013, resp. na zde uvedené závěry dále odkazováno v rozsudku KS č. j. 31 Af 13/2014-97 ze dne 31. 3. 2016 ve věci CANDY, potvrzeném rozsudkem NSS CANDY.

[77]   Srov. čl. 3 odst. 1 nařízení 1/2003.

[78]   Srov. bod 53 Pokynů k pojmu ovlivnění obchodu podle článků 81 a 82 Smlouvy (dále též „Pokyny Komise“).

[79]   Srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 3/2012-131 ze dne 20. 12. 2013 ve věci Sokolovská uhelná, právní nástupce.

[80]   Blíže viz rozsudek KS č. j. 29 Ca 110/2003 ze dne 31. 3. 2005 ve věci Česká lékařská komora, list č. 7.

[81]   Viz např. rozsudek ze dne 23. 4. 1991, Höfner a Elser v. Macrotron GmbH, C-41/90, EU:C:1991:161, odst. 21.

[82]   Viz např. rozsudek ze dne 28. 6. 2005, Dansk Rørindustri a další, C-189/02 P, C-202/02 P, C-205/02 P až C-208/02 P a C-123/02 P, EU:C:2005:408.

[83]   Skutečnost, že někteří oslovení odběratelé dohody dodržovali dobrovolně a někteří z nich také sami upozorňovali soutěžitele Z – TRADE na nedodržování jím stanovených cen pro další prodej jinými odběrateli a žádali po něm nápravu, svědčí o vyjádření souhlasu těchto odběratelů s plněním cenových dohod.

[84]   Díky prokázání existence obchodu s dotčeným zbožím mezi členskými státy EU a schopnosti tento obchod protisoutěžním jednáním znatelně ovlivnit, neboť cenové dohody uzavírané a plněné soutěžitelem Z – TRADE s jeho odběrateli jsou ze své samotné podstaty způsobilé mít dopad na obchod (v důsledku pokrytí celého území ČR) a tržní podíl přesahuje 5 %; pro konstatování schopnosti dohody ovlivnit obchod mezi členskými státy je přitom dostačující, že na základě souboru objektivních právních nebo skutkových okolností je možné předvídat s dostatečným stupněm pravděpodobnosti, že dohoda může mít na průběh obchodu vliv přímý nebo nepřímý, existující nebo potenciální (srov. bod 23 Pokynů Komise).

[85]   Jedná se o dohodu stricto sensu.

[86]   Srov. rozsudky ze dne 6. 1. 2004, BAI a Komise v. Bayer AG, C-2/01 P a C-3/01 P, EU:C:2004:2, odst. 118, nebo ze dne 13. 7. 2006, Komise v. Volkswagen, C-74/04 P, EU:C:2006:460, odst. 37.

[87]   Viz např. věc AT.40465, ASUS, OJ C 338, 21. 9. 2018, strany 13–15, odst. 18.

[88]   Viz např. rozsudek KS ABISTORE, odst. 24 a 26.

[89]   Srov. rozsudek Expedia, odst. 38.

[90]   Viz dokument s pořadovým č. 62 spisu.

[91]   Viz dokument s pořadovým č. 64 spisu.

[92]   Srov. čl. 4 písm. a) nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010, o použití čl. 101 odst. 3 SFEU na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (OJ L 102, 23. 4. 2010). Toto nařízení bylo s účinností od 1. 6. 2022 nahrazeno nařízením Komise (EU) č. 2022/720 ze dne 10. května 2022 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (OJ L 134, 11. 5. 2022), jehož čl. 4 písm. a) je shodný jako v předchozím nařízení č. 330/2010.

[93]   Viz dokument s pořadovým č. 18 spisu, příloha č. 1 (dokument pod označením A6).

[94]   K nutnosti aplikace přerušení jednoty skutku i na přestupky projednávané podle zákona srov. např. rozsudek KS č. j. 30 Af 28/2018-373 ze dne 25. 11. 2020 ve věci CHAPS, odst. 129 a násl.

[95]   K vyvození odpovědnosti tedy postačí fakt, že osoba svým jednáním porušila nebo nesplnila povinnost stanovenou zákonem nebo uloženou na jeho základě.

[96]   Viz důvodovou zprávu k přestupkovému zákonu.

[97]   Srov. rozsudek NSS č. j. 5 As 204/2019-64 ze dne 14. 9. 2020 ve věci ARMEX Oil (dále též „rozsudek ARMEX Oil“), odst. 19.

[98]   Srov. opět rozsudek ARMEX Oil, odst. 23.

[99]   Srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 7/2011-619 ze dne 29. 3. 2012 ve věci DELTA PEKÁRNY, str. 92.

[100] I přesto, že porušení čl. 101 odst. 1 SFEU není v zákoně definováno jako přestupek, postupuje Úřad při vyčíslení sankce za primární porušení stejně jako v případě přestupku definovaného zákonem, čemuž odpovídá § 21h odst. 5 zákona.

[101] Viz dokument Úřadu Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže.

[102] Viz odst. 5.2 Metodiky.

[103] Viz dokument s pořadovým č. 24 spisu, příloha č. 7.

[104] Pokuta dle hodnoty tržeb v roce 2019 by za dobu trvání přestupku představovala 100% navýšení oproti výpočtu pokuty dle hodnoty asymetrických tržeb za jednotlivé roky trvání přestupku (se zohledněním stejného podílu určeného dle závažnosti).

[105] Výpočet hodnoty tržeb pomocí průměru Úřad zvolil také v dalším nestandardním případu, ve kterém tržby v době trvání přestupku vykazovaly značné výkyvy a výrazně klesly v jeho posledním roce (rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0633/2016/KD-27706/2018/852/DSv ze dne 21. 9. 2018 ve věci Rail Cargo Austria AG a další).

[106] Viz odst. 3.15 a 3.19 bod (ii) Metodiky.

[107] Viz dokument s pořadovým č. 15 spisu, včetně příloh.

[108] Viz dokumenty s pořadovým č. 79, 82 a 84 spisu, včetně příloh.

[109] Viz dokumenty s pořadovým č. 82 a 84 spisu, včetně příloh.

[110] Srov. např. rozsudek NSS sp. zn. 7 Afs 7/2008 ze dne 3. 12. 2008 ve věci Tupperware, str. 18.

[111] Navíc porušení čl. 101 odst. 1 SFEU nelze obecně považovat za „klasický“ přestupek ve smyslu zákona o přestupcích, ale je porušením unijního práva.

[112] Obdobně srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0633/2016/KD-27706/2018/852/DSv ze dne 21. 9. 2018 ve věci Rail Cargo Austria AG a další, odst. 110–113.

[113] Trvající od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021; viz dokument s pořadovým č. 67 spisu, včetně příloh.

[114] Viz dokumenty s pořadovým č. 49 a 69 spisu, včetně příloh. Pro účely posouzení možného likvidačního charakteru pokuty a schopnosti účastníka řízení tuto pokutu uhradit bylo dostatečné uvažovat celkovou aktuální finanční situaci toliko účastníka řízení, nikoliv soutěžitele Z – TRADE.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en