číslo jednací: 20109/2022/870
spisová značka: S0299/2020/KD

Instance I.
Věc Uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej
Účastníci
  1. STRIMA CZECH s.r.o.
Typ správního řízení Vertikální dohody
Typ rozhodnutí § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 2. 7. 2022
Dokumenty file icon dokument ke stažení 463 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0299/2020/KD

Číslo jednací:      ÚOHS-20109/2022/870

 

Brno 15. 6. 2022

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0299/2020/KD zahájeném dne 31. 7. 2020 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 21 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářsWké soutěže), ve znění pozdějších předpisů a/nebo čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníkem je společnost

STRIMA CZECH s.r.o., se sídlem Řípská 1407/2b, Slatina, 627 00 Brno, IČO 26313685, zastoupená na základě plné moci ze dne 7. 9. 2020 JUDr. Jiřím Kindlem, M.Jur., Ph.D., advokátem, se sídlem a adresou pro doručování Skils s.r.o. advokátní kancelář, Praha 1, Křižovnické nám. 193/2, PSČ 110 00, IČO 25621050,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto


 

ROZHODNUTÍ:

I.

Účastník řízení, společnost STRIMA CZECH s.r.o., se sídlem Řípská 1407/2b, Slatina, 627 00 Brno, IČO 26313685, jako soutěžitel tím, že

v období od 28. 9. 2016 do 30. 6. 2020 stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální nebo pevné maloobchodní ceny jím dodávané šicí techniky pro domácnosti a jejího příslušenství, kontroloval jejich dodržování odběrateli a tyto vyzýval prostřednictvím e-mailů nebo krátkých textových zpráv k navýšení cen na nebo nad jím stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankcí, které v případě nedodržování jím stanovených minimálních nebo pevných cen reálně uplatňoval, přičemž na tyto výzvy odběratelé účastníka řízení v uvedeném období přistupovali,

uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a k jejímuž narušení došlo na trzích i) šicí techniky pro domácnosti a jejího příslušenství na území České republiky a ii) šicí techniky pro domácnosti a jejího příslušenství na území Slovenska, přičemž tyto dohody byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie,

čímž porušil v období od 28. 9. 2016 do 30. 6. 2020 zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.,

a tím se dopustil přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. a současně porušil zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

II.

Podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení,společnosti STRIMA CZECH s.r.o., se sídlem Řípská 1407/2b, Slatina, 627 00 Brno, IČO 26313685, do budoucna zakazuje plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

III.

Dle § 22a odst. 2 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. se účastníku řízení, společnosti STRIMA CZECH s.r.o., se sídlem Řípská 1407/2b, Slatina, 627 00 Brno, IČO 26313685, za přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) téhož zákona a za porušení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie popsané ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši

4 446 000 (slovy: čtyři miliony čtyři sta čtyřicet šest tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 270 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Dle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění zákona č. 261/2021 Sb., v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti STRIMA CZECH s.r.o., se sídlem Řípská 1407/2b, Slatina, 627 00 Brno, IČO 26313685, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou

3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.     Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

1.    Z Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) provedeného předběžného šetření vyplynuly důvodné indicie, že společnost STRIMA CZECH s.r.o., se sídlem Řípská 1407/2b, Slatina, 627 00 Brno, IČO 26313685 (dále též „STRIMA CZECH“), se svými odběrateli sjednává pro další prodej šicích strojů a jejich příslušenství protisoutěžní cenové dohody. Důvodné podezření plynulo z informací a podkladů obdržených od podavatele podnětů[1], dále z dokumentů převzatých během šetření na místě provedeného dne 24. 6. 2020 v obchodních prostorách společnosti Šicí technika Brother s.r.o., IČO 41605446 (dále též „Brother“),[2] stejně jako z dokumentů převzatých na šetření na místě provedeném dne 30. 6. 2020 v obchodních prostorách společnosti STRIMA CZECH[3] a konečně i z cenového srovnání provedeného Úřadem u vybraného zboží dodávaného společností STRIMA CZECH.

2.    Proto Úřad dne 31. 7. 2020 zahájil se společností STRIMA CZECHsprávní řízení sp. zn. ÚOHS-S0299/2020/KD pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) a/nebo čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“). Možné porušení zákona a/nebo SFEU spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen šicích strojů a jejich příslušenství pro další prodej sjednávaných mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli od roku 2014. Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání účastníka řízení mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti šicích strojů a jejich příslušenství a toto jednání mohlo být rovněž způsobilé ovlivnit v uvedené oblasti obchod mezi členskými státy Evropské unie (dále též „EU“).[4]

3.    Účastník řízení navrhl závazky,[5] které však Úřad neshledal dostatečnými, neboť nenaplňovaly podmínky zákona, pro které by měl Úřad správní řízení zastavit.[6]

4.    Dne 7. 5. 2021 vyzval Úřad účastníka řízení,[7] aby sdělil, zda má zájem o využití procedury narovnání[8]. Po souhlasu ze strany společnosti STRIMA CZECH[9] Úřad tuto proceduru dne 12. 5. 2021 zahájil[10] a po ústních jednání konaných ve věci[11] účastník řízení vyjádřil dne 15. 10. 2021 zájem v této proceduře pokračovat[12]. Dne 23. 3. 2022 vydal Úřad výhrady k možnému narušení hospodářské soutěže společností STRIMA CZECH uzavřením zakázaných dohod (dále též „sdělení výhrad“).[13] V přípise ze dne 7. 4. 2022 účastník řízení sdělil, že uznává svou odpovědnost za přestupek, jehož skutkové a právní hodnocení bylo uvedeno ve sdělení výhrad.[14] Vzhledem ke splnění všech podmínek vydává Úřad v rámci procedury narovnání toto stručné rozhodnutí ve věci.

II.   Charakteristika soutěžitele

5.    Společnost STRIMA CZECH je obchodní společností založenou zakladatelskou listinou ze dne 22. 1. 2003 a zapsanou do obchodního rejstříku dne 6. 2. 2003 (do roku 2006 působící pod jménem ZUMAX s.r.o.). Předmětem jejího podnikání je mj. výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

6.    Společnost STRIMA CZECH je právnickou osobou, jejímž jediným jednatelem je pan Martin Zubatý. Prokuristou je Paweł Stanisław Broński, který je zároveň prezidentem rady druhého společníka – společnosti STRIMA Sp. z o.o.

7.    Účastník řízení nabízí v oblasti šicích strojů pro domácnosti včetně jejich příslušenství (dále též „dotčené zboží“) široké portfolio značek, jako např. Janome, Texi, Husqvarna Viking, Pfaff, Singer, Brother, Veritas, Lucznik, Schmetz nebo Merrylock. V případě značek Janome, Texi, Husqvarna Viking a Pfaff disponuje výhradním obchodním zastoupením pro Českou republiku (dále též „ČR“) i pro Slovensko (dále též „SR“), zajišťuje záruční a pozáruční servis a také pravidelně školí své odběratele.

8.    Společnost STRIMA CZECH se kromě prodeje dotčeného zboží zabývá prodejem průmyslových šicích strojů, řezací a žehlící techniky, nůžek, nožů a dalšího zboží. Provozuje internetové obchody[15] a na území ČR disponuje také dvěma velkými předváděcími prostory (v Brně a Prostějově) a třemi dalšími prodejnami (v Praze, Jihlavě a Litomyšli). Totožné zboží dodává též k dalšímu prodeji odběratelům na území SR.

9.    Společnost STRIMA CZECH naplňuje definici soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona.

III.      Zjištěné skutečnosti

10.    Šetřenému jednání soutěžitele STRIMA CZECH spočívajícímu ve stanovování maloobchodních cen (dále též „MOC“) pro další prodej dotčeného zboží svědčí podklady a vyjádření podavatele podnětu, že neustále čelí výhrůžkám dodavatelů ohledně ukončení dodávek zboží a diktátu prodejních cen, dále Úřadem provedená srovnání internetových cen šicí techniky nabízené maloobchodními prodejci[16], stejně jako komunikace soutěžitele STRIMA CZECH s jeho odběrateli zajištěná při šetření na místě v obchodních prostorách soutěžitele STRIMA CZECH a společností Brother a OK business, s.r.o., IČO 26908280 (dále též „OK business“).[17]

11.    Odběratelé objednávají dotčené zboží od soutěžitele STRIMA CZECH zejména v systému B2B[18] prostřednictvím internetových stránek zvlášť určených pro ČR a pro SR.[19]

12.    Soutěžitel STRIMA CZECH svým odběratelům zasílal e-maily, které obsahovaly buď přímo nebo odkazem na e-shopy soutěžitele STRIMA CZECH informace o minimální či pevné MOC dotčeného zboží.[20] Následně sledoval a kontroloval, zda odběratelé tuto MOC inzerovali na internetu. Uvedené dokládá např. e-mail ze dne 16. 11. 2018, ve kterém soutěžitel STRIMA CZECH [obchodní tajemství] svého odběratele [obchodní tajemství][21]

13.    Na nesprávně nastavené ceny upozorňoval soutěžitel STRIMA CZECH odběratele prostřednictvím e-mailů či krátkých textových zpráv (dále též „SMS“), ve kterých je současně žádal o nápravu, tj. navýšení MOC dotčeného zboží (např. e-mail ze dne 6. 2. 2019, ve kterém [obchodní tajemství] své odběratele [obchodní tajemství][22]

14.    Odběratelé na tyto požadavky soutěžitele STRIMA CZECH o navýšení MOC přistupovali. To dokládá např. e-mail ze dne 28. 9. 2016, ve kterém napsal odběrateli provozujícímu e-shop jak s českou, tak i se slovenskou doménou: [obchodní tajemství][23],[24]

15.    Soutěžitel STRIMA CZECH své odběratele informoval, že pokud budou nabízet dotčené zboží za nižší než MOC stanovené soutěžitelem STRIMA CZECH, je připraven jim odepřít přístup do svého systému B2B.[25] Z další komunikace plyne, že přístup do systému B2B byl několika odběratelům skutečně zablokován (u některých odběratelů i opakovaně). Dané dokládá např. e-mailová komunikace iniciována odběratelem soutěžitele STRIMA CZECH ze dne 9. 11. 2018, ve které [obchodní tajemství] Soutěžitel STRIMA CZECH odpověděl dne 13. 11. 2018: [obchodní tajemství][26]

16.    Odběratelé, kterým byl přístup do systému B2B soutěžitele STRIMA CZECH zablokován, jej sami po úpravě MOC, tj. jejich navýšení na soutěžitelem STRIMA CZECH požadovanou úroveň, žádali o odblokování svého účtu v objednávkovém systému; např. e-mail ze dne 23. 1. 2019, ve kterém odběratelka [obchodní tajemství] soutěžitele STRIMA CZECH, [obchodní tajemství] Téhož dne soutěžitel STRIMA CZECH [obchodní tajemství][27]

17.    Ke kontrole MOC přistupovali i sami odběratelé a upozorňovali soutěžitele STRIMA CZECH na jejich nedodržování jinými odběrateli. Např. v e-mailu ze dne 9. 8. 2017 soutěžitel STRIMA CZECH [obchodní tajemství] Odběratel dne 13. 8. 2017 reagoval e-mailem, ve kterém [obchodní tajemství][28]

18.    Z e-mailu ze dne 12. 9. 2018 [obchodní tajemství][29]

Shrnutí zjištěných skutečností

19.    Soutěžitel STRIMA CZECH od září 2016 zasílal svým odběratelům působícím v ČR i SR e-maily, které obsahovaly buď přímo nebo odkazem na jím provozované e-shopy informace o minimální či pevné MOC v Kč i EUR dotčeného zboží, byť tyto ceny byly v některých případech označeny jako doporučené. Odběratele rovněž žádal o nastavení, kontrolu či opravu (navýšení) MOC. Sám MOC dotčeného zboží inzerované svými odběrateli kontroloval, a to jak ze své vlastní iniciativy, tak i na základě upozornění odběratelů na jejich nedodržování jinými odběrateli.

20.    V případě, že odběratelé výzvy soutěžitele STRIMA CZECH k úpravě MOC neakceptovali, uplatnil, příp. byl připraven uplatnit sankci ve formě odepření přístupu do systému B2B, prostřednictvím kterého odběratelé primárně objednávali zboží od soutěžitele STRIMA CZECH.

21.    Odběratelé na shora popsané výzvy soutěžitele STRIMA CZECH týkající se nastavení, kontroly či zvýšení MOC přistupovali (a to někdy vynuceně až po provedené blokaci jejich účtů v systému B2B soutěžitelem STRIMA CZECH), tj. upravovali MOC na svých e-shopech dle instrukcí soutěžitele STRIMA CZECH, a to jak v Kč, tak v EUR.

IV.     Vymezení relevantních trhů

22.    Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je potřebné vymezit relevantní trh[30], na kterém se projevují účinky jednání soutěžitele STRIMA CZECH. Relevantním trhem se rozumí trh zboží[31], které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh je tedy třeba vymezit především z hlediska věcného a geografického, přičemž jejich definice v zásadě vychází z analýzy poptávkové a nabídkové substituce. Při vymezování relevantního trhu je třeba vyjít z výchozího produktu zasaženého posuzovaným jednáním, jímž je soutěžitelem STRIMA CZECH nabízená šicí technika pro domácnosti včetně příslušenství[32], která je dodávána konečným spotřebitelům přímo nebo nepřímo prostřednictvím odběratelů soutěžitele STRIMA CZECH.

23.    Úřad pro vymezení relevantního trhu na tomto místě podotýká, že jeho účel musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správním řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod výsledkových, neboť účelem cílových dohod je právě narušení hospodářské soutěže, pročež nezanedbatelný dopad na soutěž nemusí být prokazován, neboť je u cílových dohod imanentní. Pak jsou samozřejmě také nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší, protože jeho význam spočívá primárně v uchopení ekonomického a právního kontextu zakázané dohody. K tomuto dlouhodobě potvrzovanému závěru přitom dospěly i soudy[33].

IV.1  Věcné a geografické vymezení relevantních trhů

24.    V rámci úvah o vymezení relevantních trhů Úřad vycházel především z podkladů a informací poskytnutých společnostmi STRIMA CZECH, OK business a Brother (dále též „oslovené společnosti“).[34]

25.    Nejbližším substitutem šicí techniky jsou nemechanizované šicí potřeby, a to především ruční jehly. Některé typy stehů, které je možné provést pomocí ruční jehly, dosud nebyly mechanizovány. Efektivita a produktivita práce dosažená pomocí šicí techniky je oproti ručním jehlám násobně vyšší. Ruční jehly je možné na maloobchodní úrovni pořídit za ceny v řádu jednotek až desítek Kč, zatímco šicí technika je prodávána za ceny v řádech tisíců až desetitisíců Kč (v případě průmyslových šicích strojů může cena dosahovat i vyšších částek). Úřad neshledal, že by vzhledem k uvedeným odlišnostem z hlediska charakteristiky, ceny a zamýšleného použití byly nemechanizované šicí potřeby společně s šicí technikou součástí stejného relevantního trhu.

26.    Základním rozlišením šicí techniky je diferenciace na průmyslové stroje a stroje pro domácnosti. U distribuce průmyslové šicí techniky lze oproti distribuci domácí šicí techniky pozorovat následující odlišnosti: i) každá z uvedených skupin strojů je zaměřena na odlišný sektor zákazníků, ii) liší se způsob distribuce, kdy u strojů pro domácnosti je sice běžně poskytován prodejní a poprodejní servis, spočívající např. v předvedení stroje nebo poskytování služby opravy, u distribuce průmyslových strojů je však nezbytná znalost sestavení stroje a přizpůsobení stroje dle potřeb zákazníka, s čímž souvisí i variabilní cena stroje, a iii) pouze menší část soutěžitelů zabývající se distribucí strojů pro domácnosti se zabývá i distribucí průmyslové šicí techniky. Na základě uvedených skutečností Úřad dovodil, že šicí technika pro domácnosti a průmyslová šicí technika nejsou součástí stejného relevantního trhu. Jelikož se dle podkladů založených ve spise jednání soutěžitele STRIMA CZECH netýkalo průmyslové šicí techniky, Úřad se již dále vymezením relevantního trhu zahrnujícího průmyslovou šicí techniku nezabýval.

27.    Šicí technika pro domácnosti zahrnuje šicí stroje, vyšívací stroje, overlocky a coverlocky, a to jak mechanické, tak i elektronické. Šicí stroje jsou základním typem stroje určeným ke spojování látek nebo jiných materiálů pomocí nití. Většinou nabízí několik typů stehů či nastavení délky stehu. Vyšívací stroje pracují na obdobném principu jako šicí stroje, ale jejich účelem je zdobení podkladového textilního či obdobného materiálu. Vyšívací stroje jsou specifické tím, že vyžadují množství příslušenství k řádnému užívání stroje. Overlock, občas nazývaný také obnitkovací stroj, je specializovaným strojem vybaveným minimálně dvěma jehlami, více než třemi nitěmi a nožem. Overlock je především určený k zakončení a začištění okraje pružných textilií. Coverlock je typ stroje pro zakončení oděvů tzv. krycím stehem používaným např. u spodních lemů triček. Rozdíl mezi mechanickými a elektrickými stroji spočívá v tom, že mechanické stroje jsou ovládány mechanickými kolečky, knoflíky a posuvnými jezdci a jedná se převážně o levnější a jednodušší stroje. Elektrická šicí technika patří k sofistikovanějším a dražším strojům. Ovládací prvky přenáší informaci prostřednictvím nainstalovaného software a často jsou vybaveny displejem.

28.    Účel použití jednotlivých typů strojů šicí techniky i přesto, že všechny jsou určeny k úpravě látek a obdobných materiálů, není zcela shodný a jejich užití je spíše navzájem komplementární. Existují však i stroje, které zastávají více funkcí (např. kombinaci coverlocku a overlocku).

29.    Oslovené společnosti nezastávaly v pohledu na odlišnosti při distribuci jednotlivých druhů šicí techniky veskrze jednotný názor. Z odpovědí však vyplynulo, že s rostoucí cenou stroje a složitostí ovládání roste i zájem o předvedení stroje a potažmo koupi v kamenné prodejně. Pro distributora je podstatné, aby dokázal poskytnout poradenství ke každému prodávanému stroji. Na druhou stranu z Úřadem provedeného cenového srovnání vyplynulo, že se maloobchodní prodejci neorientují na jednu kategorii šicí techniky, ale většinou mají ve svém portfoliu více typů strojů často různých značek.

30.    Na základě zjištěných informací by bylo možné relevantní trh z hlediska produktového segmentovat dle jednotlivých kategorií šicí techniky pro domácnosti, tj. šicí stroje, vyšívací stroje, coverlocky a overlocky, neboť tyto jednotlivé skupiny šicích strojů nejsou z hlediska užití zcela přímými substituty, ale spíše se doplňují.

31.    Úřad však přihlédl k dalším shromážděným podkladům a informacím relevantním v dané věci, z nichž je evidentní, že na takto případně segmentovaných (sub)trzích šicí techniky pro domácnosti jsou struktura a soutěžní podmínky na nabídkových stranách obdobné, tj. působí na nich stejní soutěžitelé, kteří prodávají produkty stejných výrobců a mezi distribucemi jednotlivých typů šicí techniky pro domácnosti neexistují zásadní rozdíly. Dále je zřejmé, že jednotlivé produkty (druhy šicí techniky) cílí na obdobnou skupinu spotřebitelů, přičemž existují i stroje, které kombinují specializaci z více skupin šicí techniky.

32.    Dle oslovených společností hraje z pohledu zákazníka významnou roli zejména dostupnost příslušenství a náhradních dílů (případně možnost servisu) k pořizovanému stroji. V rámci distribuce je důležité disponovat kvalifikovaným personálem, který dokáže doporučit správné příslušenství ke konkrétnímu modelu stroje. Z uvedených důvodů Úřad nevymezil příslušenství (mezi které řadí i náhradní díly) jako samostatný trh, ale považuje jej za součást relevantního trhu primárního produktu, tj. šicí techniky pro domácnosti.

33.    Se zohledněním všech výše uvedených skutečností vymezil Úřad relevantní trh z produktového hlediska jako trh šicí techniky pro domácnosti a jejího příslušenství.[35] Úřad nevylučuje možné podrobnější členění tohoto výrobkového trhu, avšak pro účely nyní vedeného správního řízení nepovažuje další segmentaci za potřebnou; jakkoli úžeji vymezený výrobkový trh by totiž neměl vliv na posouzení protisoutěžního charakteru jednání soutěžitele STRIMA CZECH, jelikož toto jednání naplňuje znaky cílových dohod.

34.    Pokud jde o možné bariéry pro přeshraniční obchod s šicí technikou pro domácnosti, informace od oslovených společností se liší. Některé uvedly, že takové bariéry pro spotřebitele ani distributory neexistují, zatímco dle další z nich neexistují pouze mezi ČR a SR; konkrétně byly identifikovány překážky pro zahraniční obchod mimo území ČR a SR jak z pohledu konečného spotřebitele, tak i z pohledu distributora, jako např. nedostupnost jazykových mutací strojů a návodů k nim.

35.    Na stranu druhou všechny oslovené společnosti zdůrazňovaly, vzhledem k charakteru dodávaného dotčeného zboží, potřebu konečných spotřebitelů získat proškolení pro obsluhu většiny skupin šicí techniky pro domácnosti, stejně jako vyzdvihovaly nutnost zajistit pro konečné spotřebitele dostatečné další předprodejní i poprodejní služby, včetně servisů či pořádání kurzů šití. Soutěžitel STRIMA CZECH tyto doprovodné služby dokonce označil za klíčové.

36.    Pro vymezení šíře relevantního trhu z geografického hlediska je tedy rozhodujícím faktorem právě zjištěný význam služeb nezbytně souvisejících s maloobchodním prodejem šicí techniky pro domácnosti, který na území ČR probíhá za dostatečně homogenních podmínek. Byť je Úřadu zřejmé, že tyto služby nemusí být spotřebiteli poskytnuty přímo prodejcem stroje šicí techniky, dle soutěžitele STRIMA CZECH se tak v mnoha případech děje. Lze tak jen těžko předpokládat, že by koneční spotřebitelé absolvovali cestu mimo území ČR pouze za účelem předvedení stroje šicí techniky, absolvování kurzu šití či poradenství s obsluhou stroje, i kdyby byla cena pořizovaného stroje v zahraničí nižší (tomuto závěru odpovídá i samotná existence husté sítě prodejců v ČR a SR).

37.    Úřad zohlednil shora uvedené skutečnosti a vymezil z hlediska geografického relevantní trh šicí techniky pro domácnost jako dvě samostatná území, a to území ČR a území SR, neboť na těchto jednotlivých územích probíhá vztah nabídky a poptávky za dostatečně homogenních podmínek, současně však odlišných od podmínek panujících v místech mimo tato území.

38.    Na základě výše uvedeného vymezil Úřad pro účely tohoto správního řízení dva relevantní trhy, a to 1) trh šicí techniky pro domácnosti a jejího příslušenství v ČR (dále též „RT ČR“) a 2) trh šicí techniky pro domácnosti a jejího příslušenství v SR (dále též „RT SR“).

IV.2  Postavení soutěžitele STRIMA CZECH

39.    Vzhledem k tomu, že v ČR ani SR neprobíhá výroba šicí techniky, vyšel Úřad při stanovování celkových objemů relevantních trhů (jakožto výchozích hodnot pro stanovení tržních podílů) z hodnoty dovozu šicí techniky pro domácnosti a příslušenství k šicí technice do jednotlivých zemí. Na základě Úřadem provedených výpočtů celkových objemů relevantních trhů založených na statistických datech vykazovaných příslušnými národními i unijními institucemi a odhadů tržeb soutěžitelem STRIMA CZECH[36] lze určit jeho tržní podíly na RT ČR a RT SR v jednotlivých letech 2016–2020 následovně:  

 

2016

2017

2018

2019

2020

RT ČR

[0–5] %

[0–5] %

[5–10] %

[5–10] %

[10–20] %

RT SR

[10–20] %

[5–10] %

[10–20] %

[5–10] %

[10–20] %

40.    Z tabulky je zřejmý [obchodní tajemství] tržního podílu soutěžitele STRIMA CZECH na RT ČR, který v roce 2020 činil [10–20] %. Soutěžitel STRIMA CZECH realizoval [obchodní tajemství] I přes [obchodní tajemství] tržní podíly, které soutěžitel STRIMA CZECH dosahoval zejména v počátečních letech posuzovaného období na území ČR, se na svých e-shopech i v rámci šetřeného případu u Úřadu[37] prezentuje jako největší prodejce šicích strojů v ČR.

V.       Právní posouzení

V.1    Použitá znění právních norem

41.    Z hmotněprávního hlediska je odpovědnost za přestupek posuzována podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Za dobu spáchání přestupku se považuje okamžik jeho dokonání, u pokračujících přestupků poslední dílčí útok, neboť teprve tehdy je uskutečněno jednání, které je předmětem právního posouzení.[38]

42.    Za dobu ukončení protiprávního jednání účastníka řízení Úřad považuje 30. 6. 2020 (viz dále). Na hmotněprávní posouzení jednání účastníka řízení se tedy uplatní zákon ve znění novely provedené zákonem č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže), který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017; zákonná úprava skutkové podstaty dohod zakázaných a neplatných dle § 3 odst. 1 zákona (ani výše sankce za ni) přitom nedoznala po dobu trvání jednání účastníka řízení (tj. od 28. 9. 2016 do 30. 6. 2020) posuzovaného v tomto správním řízení žádných změn a pozdější právní úprava není pro účastníka řízení příznivější.[39] V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), ve znění nálezu Ústavního soudu č. 54/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 26. 2. 2020.[40]

43.    Z hlediska procesního obecně platí zásada tzv. nepravé retroaktivity procesních norem, kdy se nové procesní právo a jeho změny aplikují od data nabytí jeho účinnosti i v řízeních zahájených před tímto datem, přičemž právní účinky dříve učiněných úkonů zůstávají zachovány, pokud přechodné ustanovení pozdější právní úpravy nestanoví něco jiného.[41]

44.    Správní řízení je vedeno podle procesních ustanovení zákona ve znění novely 261/2021[42].[43] S výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona se postupuje také podle přestupkového zákona, ve znění novely 261/2021[44], a coby obecného procesního předpisu i podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a to ve znění zákona č. 403/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2021 (dále též „správní řád“).

V.2    Zákonná a judikatorní východiska

45.    Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

46.    Dle § 21a odst. 3 zákona může Úřad v řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, omezit okruh účastníků jen na tohoto soutěžitele.

47.    Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství[45] (dále též „nařízení 1/2003“) upravuje aplikaci čl. 101 včetně jejího přenosu na národní soutěžní úřady členských států. Podle čl. 5 nařízení 1/2003 může Úřad za účelem použití čl. 101 SFEU požadovat ukončení protiprávního jednání, nařizovat předběžná opatření, přijímat závazky nebo ukládat pokuty, penále nebo jiné sankce stanovené vnitrostátními právními předpisy. Uvedené bylo promítnuto do § 20a odst. 1 zákona. Podle § 1 odst. 4 zákona se zákon použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy EU podle čl. 101 SFEU. Jestliže Úřad zahájí řízení o porušení čl. 101 SFEU, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 (viz § 21h odst. 1 zákona).

48.    Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Jednání pokračujícího charakteru se přitom posuzuje jako jediný skutek de iure (tj. bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých).

V.2.1   Dohody dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU

49.    Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

50.    Dohodou v užším smyslu (dohodou stricto sensu) se rozumí jakékoli ujednání (konsensuální akt), z něhož vyplývá shoda projevů vůle dotčených soutěžitelů určitým způsobem v budoucnu jednat, a tedy omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání.[46] U protisoutěžních dohod stricto sensu proto není pro jejich uzavření vyžadována konkrétní forma či jiné formální náležitosti vztahující se k projevení vůle účastníků dohody navenek.

51.    Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

52.    Obdobně jako na národní úrovni je zákaz dohod upraven i na unijní úrovni v čl. 101 odst. 1 SFEU, dle kterého jsou s vnitřním trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.

53.    Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciální soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu následku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.[47] U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.[48]

54.    Rovněž na unijní úrovni dle judikatury Soudního dvora EU platí, že pokud existuje protisoutěžní cíl dohody spočívající v narušení, omezení či ve vyloučení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, má taková dohoda vždy nezanedbatelný dopad na soutěž (tento dopad se presumuje). Pro účely uplatnění čl. 101 SFEU je proto u cílových dohod nadbytečné zkoumání konkrétních účinků dohody. V této souvislosti Soudní dvůr EU zdůraznil, že rozlišování mezi protisoutěžním cílem a výsledkem dohod vychází ze skutečnosti, že některé formy koluzí mezi podniky mohou být již ze své povahy považovány za škodlivé pro řádné fungování hospodářské soutěže. Soudní dvůr EU tedy učinil závěr, že dohoda, která může ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a která má protisoutěžní cíl, představuje svou povahou a nezávisle na jakémkoliv jejím skutečném účinku podstatné omezení hospodářské soutěže.[49]

55.    Při posuzování, zda dohody mezi soutěžiteli vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž tak, aby byly považovány za omezení hospodářské soutěže z hlediska cíle ve smyslu § 3 odst. 1 zákona i čl. 101 odst. 1 SFEU, je tedy třeba zkoumat obsah jejich ustanovení, jejich cíle, jakož i hospodářský a právní kontext, do kterého spadají.[50]

56.    Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.[51] Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, resp. na unijní úrovni Sdělení o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1 SFEU. Na dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, však nelze dle výše zmíněné judikatorní praxe aplikovat doktrínu de minimis, tedy dopad takových dohod na hospodářskou soutěž nelze považovat za zanedbatelný. Pokud je totiž najisto postaveno, že soutěžitel uzavírá dohody s cílem narušit hospodářskou soutěž, je aplikace pravidla de minimis vyloučena, tedy bez nutnosti zabývat se dalšími kritérii testu pro jeho použití.[52]

V.2.2   Vertikální dohody o určení cen pro další prodej

57.    Vertikální dohody o určení pevných či minimálních cen pro další prodej typově představují jak na národní, tak na unijní úrovni závažnou formu cílových zakázaných dohod. Takovéto dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu a jejich negativní dopad se presumuje, neboť tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím možnost soutěžit na navazujícím stupni distribuce u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat.[53] Díky takovýmto dohodám je ve výsledku znemožněna cenová soutěž v rámci značky na úrovni odběratelů a je tím zásadně omezena i soutěž vůči značkám ostatním, případně usnadněna koluze.

58.    Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či spojena se sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat doporučené ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny ústními nebo písemnými pokyny anebo instrukcemi, popř. jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce anebo výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev nebo jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.

59.    Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, cílící na eliminaci nebo snížení cenové konkurence představují zásadně cílové porušení soutěžních předpisů a spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 zákona, resp. jsou dle čl. 101 odst. 1 SFEU pokládány za neslučitelné s vnitřním trhem, a tedy zakázané, pokud současně ovlivňují obchod mezi členskými státy EU. Dohody takového charakteru, jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže, nelze pokládat za dohody bagatelní a aplikovat na ně doktrínu de minimis. Takové dohody zpravidla taktéž nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU, umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

V.2.3   Podmínky pro aplikaci SFEU

60.    Úřad aplikuje hmotné právo podle čl. 101 SFEU[54] v případě, že jednání soutěžitele má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy EU, tj. je u něho splněna podmínka existence unijního prvku. Pro aplikaci SFEU tedy musí být naplněna kritéria, kterými jsou prokázání existence obchodu mezi členskými státy a schopnosti tento obchod protisoutěžním jednáním ovlivnit, a to znatelně. Platí přitom, že pokud je zakázaná vertikální dohoda ze své samotné podstaty způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, existuje pozitivní domněnka, že dopady těchto dohod na obchod jsou znatelné, pokud celkový roční obrat dodavatele týkající se výrobků pokrytých dohodou překračuje 40 milionů EUR nebo pokud souhrnný tržní podíl stran na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, přesahuje 5 %.[55] K závěru o znatelném dopadu na obchod mezi členskými státy tak postačuje alternativní naplnění jedné z těchto uvedených podmínek.[56]

V.3    Účastník řízení jako soutěžitel

61.    Adresátem norem soutěžního práva je soutěžitel. Legální definice soutěžitele daná § 2 odst. 1 zákona je interpretována velmi široce a zahrnuje v podstatě jakékoli subjekty (včetně tzv. non subjektů), které se (alespoň nepřímo) účastní hospodářské soutěže.[57] V kontextu unijního práva je pojem soutěžitel stavěn na roveň pojmu podnik, a proto lze při výkladu tohoto pojmu vycházet i z unijní judikatury, dle které je soutěžitelem jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování.[58] Hospodářskou činností je pak jakákoliv činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na daném trhu. Z unijní judikatury dále vyplývá, že pod pojmem podnik mohou spadat nejrůznější podnikatelská sdružení či uskupení, tj. i mateřské a dceřiné společnosti, na které je z hlediska soutěžního práva nahlíženo jako na tzv. jednoho soutěžitele, za předpokladu, že tvoří tzv. jednu hospodářskou jednotku (single economic unit).[59]

62.    Úřad zjistil, [obchodní tajemství][60] Na základě uvedeného Úřad ve smyslu soutěžního práva nepovažuje společnosti STRIMA CZECH a STRIMA Sp. z o.o. za jednu hospodářskou jednotku, jednoho soutěžitele.

63.    Úřad shledal, že soutěžitel STRIMA CZECH vykonával v šetřeném období hospodářskou činnost, neboť mj. distribuoval a prodával dotčené zboží; představuje tedy soutěžitele ve smyslu zákona a SFEU.

V.4    Právní posouzení jednání soutěžitele STRIMA CZECH

64.    Úřad má za prokázané, že soutěžitel STRIMA CZECH na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli působícími v ČR i SR dohody o určení cen pro další prodej. MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům stanovoval v e-mailové konverzaci a SMS buď přímo, nebo odkazem na jím provozované e-shopy, byť ceny uvedené v konverzaci označoval v některých případech jako doporučené. Soutěžitel STRIMA CZECH kontroloval prodejní ceny dotčeného zboží nabízené jeho odběrateli a prostřednictvím SMS nebo e-mailu je na jejich nedodržování upozorňoval. K navýšení ceny přistoupili odběratelé soutěžitele STRIMA CZECH v některých případech až poté, co byla vůči nim aplikovaná sankce spočívající v blokaci jejich přístupových údajů do systému B2B. Za vyjádření souhlasu s uzavřením a plněním dohod pokládá Úřad i to, někteří odběratelé sami upozorňovali soutěžitele STRIMA CZECH na nedodržování jím stanovených cen pro další prodej jinými odběrateli a žádali po něm nápravu. Odběratelé tak byli srozuměni s jednotnou cenovou politikou vyžadovanou soutěžitelem STRIMA CZECH a tuto akceptovali, tedy navyšovali jimi inzerovanou prodejní cenu dotčeného zboží na jím stanovenou výši (příp. na úroveň konkurenčního prodejce). Soutěžitel STRIMA CZECH tak určil svým odběratelům ceny dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům a vynucoval jejich dodržování, čímž se doporučené MOC staly de facto cenami minimálními či pevnými (fixními)[61]. Takto popsaná cenová politika soutěžitele STRIMA CZECH je potvrzena i cenovým srovnáním provedeným Úřadem dokládajícím sladěnost cen dotčeného zboží nabízeného internetovými prodejci na území ČR.

65.    Dále není pochyb o tom, že obchod s dotčeným zbožím mezi členskými státy EU existuje, neboť soutěžitel STRIMA CZECH jej dodává nejen na území ČR, ale i na území SR. Dohody, které pokrývají více členských států, případně jsou ve více členských státech uplatňovány, jsou téměř ve všech případech ze své samotné podstaty způsobilé mít dopad na obchod mezi členskými státy. Tak je tomu i v případě vertikálních dohod o přímém určení cen pro další prodej, které pokrývají území dvou či více členských států.[62] Pro konstatování schopnosti dohody ovlivnit obchod mezi členskými státy je přitom dostačující, že na základě souboru objektivních právních nebo skutkových okolností je možné předvídat s dostatečným stupněm pravděpodobnosti, že dohoda může mít na průběh obchodu vliv přímý nebo nepřímý, existující nebo potenciální.[63] S ohledem na to, že je splněna podmínka tržního podílu přesahujícího 5 %, je splněno i další kritérium týkající se znatelného ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU. Úřad tedy na jednání účastníka řízení aplikuje hmotné právo dle čl. 101 SFEU.

66.    Shora popsané jednání soutěžitele STRIMA CZECH a jeho odběratelů Úřad kvalifikuje jako zakázané dohody[64] dle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, které jsou ve smyslu § 5 odst. 2 zákona vertikálními dohodami a jejichž předmětem je přímé určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům.

V.4.1   Formální stránka zakázaných dohod

67.    Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně nebo neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně anebo konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.[65] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran o jejich zamýšleném postupu v rámci hospodářské soutěže.

68.    V případě vertikálních dohod o cenách uzavíraných soutěžitelem STRIMA CZECH s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že soutěžitel STRIMA CZECH vyzýval své odběratele zejména prostřednictvím e-mailové komunikace, ale i SMS k dodržování MOC dotčeného zboží, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, když akceptovali tento návrh a nabízeli dotčené zboží konečným spotřebitelům za MOC stanovené soutěžitelem STRIMA CZECH.

69.    Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované vertikální dohody o cenách uzavírané a plněné soutěžitelem STRIMA CZECH a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej.

V.4.2   Materiální stránka zakázaných dohod

70.    K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost (potencialita) jejího narušení ve smyslu zákona či SFEU.

71.    Úřad se zabýval otázkou, zda narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích bylo cílem nyní šeřených dohod. Přihlédl přitom k tomu, že vertikální cenové dohody jsou Úřadem i Evropskou komisí[66] dlouhodobě posuzovány jako dohody, které typicky ze své samotné podstaty cílí na narušení hospodářské soutěže; uvedené je současně aprobováno již zmíněnou tuzemskou soudní praxí.        

72.    Vertikální dohody uzavírané a plněné soutěžitelem STRIMA CZECH a jeho odběrateli, jejichž předmětem je stanovení minimálních cen pro další prodej, Úřad kvalifikuje jako dohody vyvolávající výrazné omezení hospodářské soutěže, které mají zásadně protisoutěžní cíl již ze své podstaty. Pro jejich samotný charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. za dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž, a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená na tuzemské i unijní úrovni doktrínou de minimis.[67]

73.    Úřad tak má za prokázané, že dohody spočívající v určování cen pro další prodej uzavírané a plněné soutěžitelem STRIMA CZECH a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.

V.4.3   Plnění zakázaných dohod, narušení hospodářské soutěže a dopad na obchod

74.    Nad rámec uvedeného se Úřad zabýval tím, zda uzavírání a plnění dohod o určení minimálních cen pro další prodej, které jednoznačně spadají do kategorie dohod, jež jsou v souvislosti s jejich protisoutěžním cílem již ze své podstaty přinejmenším potenciálně způsobilé narušit hospodářskou soutěž, vedlo ve zkoumaném případě k jejímu skutečnému narušení.

75.    Úřad má za prokázané, že soutěžitel STRIMA CZECH omezoval své odběratele při stanovení cen jím dodávaného dotčeného zboží při jeho dalším prodeji konečným spotřebitelům a že ceny tohoto zboží neodpovídaly cenám, jaké by samostatně a nezávisle mohli zvolit odběratelé. Cenová strategie soutěžitele STRIMA CZECH spočívající v kontrole dodržování stanovených minimálních MOC odběrateli a ve vynucování jejich dodržování pod hrozbou, příp. uplatněním sankce, potlačovala a znemožňovala vlastní cenotvorbu odběratelů a jejich možnost soutěžit s ostatními odběrateli. Ačkoli se někteří odběratelé snažili soutěžit a vytvářet konkurenční tlak na ostatní odběratele soutěžitele STRIMA CZECH, tyto snahy byly jednáním soutěžitele STRIMA CZECH potlačovány. Uzavřením a plněním dohod o cenách soutěžitelem STRIMA CZECH a jeho odběrateli došlo ke sjednocení cenové hladiny dotčeného zboží při prodeji konečným spotřebitelům; v jejich neprospěch se navýšila cena dotčeného zboží, příp. se uměle držela jejich vyšší cenová hladina.

76.    Na základě shora uvedeného Úřad konstatuje, že posuzované dohody o cenách měly reálnou schopnost ovlivnit hospodářskou soutěž na obou relevantních trzích, neboť na nich cílily na omezení intenzity hospodářské soutěže. S ohledem na to, že dohody o cenách byly plněny, mělo předmětné protisoutěžní jednání soutěžitele STRIMA CZECH negativní dopad na hospodářskou soutěž na obou relevantních trzích. Jelikož uzavírané a plněné cenové dohody negativně ovlivnily hospodářskou soutěž na území dvou členských států EU a současně žádné další překážky s ohledem na charakter dotčeného zboží nebránily přeshraničnímu obchodu, je nepochybné, že jednání soutěžitele STRIMA CZECH bylo způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU.

V.5    Další podmínky pro posouzení dohod, resp. jednání soutěžitele STRIMA CZECH

77.    Soutěžitel STRIMA CZECH je subjektem, který navrhoval uzavření cenových dohod jiným soutěžitelům. Tyto dohody narušily hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného zboží. Z tohoto důvodu Úřad ve správním řízení omezil okruh jeho účastníků pouze na společnost STRIMA CZECH, jednající jako soutěžitel, který na základě své iniciativy uzavíral s odběrateli tyto protisoutěžní dohody.

V.5.1   Absence podmínek pro vynětí ze zákazu

78.    Po zhodnocení, že posuzované dohody o určení cen pro další prodej spadají pod zákaz dohod dle § 3 odst. 1 zákona, resp. čl. 101 odst. 1 SFEU, se Úřad dále zabýval tím, zda tyto dohody nelze z jejich zákazu vyjmout.

79.    Důkazní břemeno v této záležitosti leží na účastníkovi řízení, který je ve věci zakázaných dohod povinen ve smyslu § 21d odst. 1 zákona navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití výjimky podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona jsou splněny, pokud tvrdí, že se na něj výjimka vztahuje.

80.    K tomu je potřeba uvést, že dle § 3 odst. 4 zákona (obdobně dle čl. 101 odst. 3 SFEU) se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona (obdobně čl. 101 odst. 1 SFEU) nevztahuje na dohody, které a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohod. Aplikace uvedeného ustanovení zákona (či obdobně SFEU) vyžaduje kumulativní splnění vyjmenovaných podmínek, přičemž nesplnění byť jediné vede k nutnosti zamítnout žádost o výjimku.

81.    Účastník řízení však netvrdil ani nedoložil žádné skutečnosti, jimiž by prokazoval zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo podporu technického či hospodářského rozvoje při současném vyhrazení přiměřeného podílu výhod spotřebitelům. Úřad tedy neshledal, že by byly naplněny podmínky pro uplatnění vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona, resp. dle čl. 101 odst. 3 SFEU.

82.    Na zakázané dohody uzavírané a plněné soutěžitelem STRIMA CZECH a jeho odběrateli Úřad vylučuje také použití § 4 odst. 1 zákona zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost blokových výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku. Bloková výjimka se totiž nevztahuje na vertikální dohody, které omezují odběratele v určení cen pro další prodej (cen charakteru minimálních či fixních); taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.[68]

V.5.2   Doba trvání přestupku a jeho charakter

83.    Soutěžitel STRIMA CZECH jednotlivé dohody o určení cen uzavíral a plnil postupně. Každá taková dohoda by byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané trvající dohody ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, neboť od okamžiku jejího uzavření bylo s každým odběratelem nastaveno srozumění, že tento odběratel bude dodržovat soutěžitelem STRIMA CZECH stanovené minimální MOC.

84.    Úřad kvalifikuje takovéto postupné uzavírání a plnění jednotlivých zakázaných dohod s jednotlivými odběrateli soutěžitele STRIMA CZECH jako jednotlivé dílčí útoky jednoho pokračujícího přestupku. Tyto jednotlivé dílčí útoky, tj. uzavírání a plnění cenových dohod, totiž naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku, tj. zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona (resp. dle čl. 101 odst. 1 SFEU). Jsou vedeny jednotným záměrem, kterým je zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli soutěžitele STRIMA CZECH za jím určené minimální MOC. Jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, spočívajícím v předkládání cenových návrhů a hrozbě či uplatnění sankce za jejich neakceptaci, a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku, neboť byly prováděny kontinuálně od 28. 9. 2016 do 30. 6. 2020 a jejich předmětem bylo omezit odběratele v prodeji dotčeného zboží za jiné/nižší než soutěžitelem STRIMA CZCECH stanovené minimální MOC.

85.    Počátek posuzovaného jednání, jakožto jediného pokračujícího přestupku soutěžitele STRIMA CZECH, nastal nejpozději 28. 9. 2016, kdy odběratel přistoupil na předloženou žádost o navýšení MOC dotčeného zboží. Soutěžitel STRIMA CZECH doložil, že se již po Úřadem provedeném šetření na místě v jeho obchodních prostorách uzavírání a plnění dohod o určování cen pro další prodej nedopouštěl,[69] a proto má Úřad za prokázané, že posuzované jednání trvalo do 30. 6. 2020.

V.6    Subjektivní stránka přestupku

86.    Zákon s ohledem na koncepci objektivní odpovědnosti[70] neukládá, aby Úřad u všech osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona sankcionovat, zkoumal zavinění, nicméně posouzení subjektivní stránky jednání Úřad považuje za možnou součást svých úvah o výši ukládané pokuty.

87.    Při hodnocení subjektivní stránky popsaného přestupku vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zakázané dohody byly uzavírány na návrh soutěžitele STRIMA CZECH, který trval na jejich dodržování a jejich plnění pod hrozbou sankcí či jejich uplatněním rovněž vymáhal. Soutěžitel STRIMA CZECH si musel být vědom toho, že předmětné dohody ovlivňují (ovlivní) cenovou úroveň dotčeného zboží ve vztahu ke konečným spotřebitelům (tato skutečnost totiž vyplývá ze samotné povahy dohod a z účelu, který sledují) a že tato ujednání snižují soutěž mezi jeho odběrateli (soutěž v rámci značky – intra-brand), neboť zbavují odběratele možnosti stanovit prodejní cenu dotčeného zboží dle jejich vůle. Soutěžitel STRIMA CZECH si dle Úřadu dále musel být vědom toho, že odstraněním soutěže mezi odběrateli naruší soutěž na relevantních trzích, resp. byl dle Úřadu srozuměn s tím, že uzavření a plnění zakázaných dohod hospodářskou soutěž naruší. Uvedené navíc zřetelně potvrzuje i komunikace soutěžitele STRIMA CZECH zajištěná při místním šetření, ze které vyplývá, že [obchodní tajemství][71] Úřad proto dospěl k závěru, že soutěžitel STRIMA CZECH jednal při uzavírání dohod zaviněně.

V.7    Posouzení zproštění odpovědnosti účastníka řízení za přestupek

88.    Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku soutěžitelem STRIMA CZECH Úřad přičítá účastníku řízení, společnosti STRIMA CZECH, jako právnické osobě s právní osobností a adresátu práv a povinností, jednajícímu jako soutěžitel.

89.    Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně, liberační důvod proto nebude dopadat na případy subjektivních hospodářských potíží, na případy, kdy překážky nesplnění povinnosti byla odpovědná osoba povinna překonat nebo odstranit, např. nedostatek úředního povolení apod.[72]

90.    Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby účastník řízení jednal protiprávně, která jej nutila porušovat jeho právní povinnost a v důsledku které účastní řízení nemohl porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.

91.    Úřad tak neshledal žádnou objektivní skutečnost, pro kterou by účastník řízení byl nucen jednat protiprávně, resp. v jejímž důsledku by neměl jinou možnost než jednat protiprávně. Lze proto uzavřít, účastník řízení nemůže být zproštěn odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, neboť na trhu nebyly dány žádné objektivní skutečnosti či překážky, jež by mu bránily chovat se v souladu se soutěžním právem.

V.8    Závěry právního hodnocení

92.    Úřad považuje za prokázané, že soutěžitel STRIMA CZECH stanovoval pro prodej konečným spotřebitelům minimální MOC jím dodávaného dotčeného zboží, kontroloval jejich dodržování odběrateli a vyzýval odběratele prostřednictvím e-mailů nebo SMS k navýšení MOC na jím stanovenou úroveň, a to i pod hrozbou sankce, kterou v případě prodeje dotčeného zboží za nižší než jím určené MOC rovněž uplatnil. Na cenové požadavky soutěžitele STRIMA CZECH jeho odběratelé přistupovali a v některých případech dodržování stanovených minimálních MOC jinými odběrateli rovněž sami kontrolovali a upozorňovali soutěžitele STRIMA CZECH na jejich nedodržování. Takto popsané jednání soutěžitele STRIMA CZECH a jeho odběratelů představuje uzavírání a plnění vertikálních dohod o určení cen, které jsou zakázané ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU.

93.    Tyto dohody Úřad posoudil jako zakázané dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže. S ohledem na jejich cílový charakter nelze jejich dopad na hospodářskou soutěž pokládat za zanedbatelný. Posuzované zakázané dohody nebylo možno vyjmout z působnosti § 3 odst. 1 zákona nebo čl. 101 odst. 1 SFEU na základě blokové výjimky ani na základě aplikace § 3 odst. 4 zákona, resp. čl. 101 odst. 3 SFEU. Tyto zakázané dohody byly prokazatelně plněny a narušily hospodářskou soutěž na relevantních trzích a byly způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Jejich uzavírání a plnění jednotlivými odběrateli mělo charakter pokračujícího přestupku. Soutěžitel STRIMA CZECH se porušení jak zákona, tak SFEU dopustil od 28. 9. 2016 do 30. 6. 2020.

94.    Úřad shrnuje, že účastník řízení, společnost STRIMA CZECH, se v období od 20. 9. 2016 do 30. 6. 2020 dopustil pokračujícího přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona tím, že jako soutěžitel STRIMA CZECH uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a současně ve stejném období tímto jednáním porušil zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 SFEU.

VI.     Odůvodnění výše pokuty

95.    Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Dle § 21h odst. 5 zákona při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních s unijním prvkem postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII zákona.

96.    Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují. Úřad pak dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Uvedený způsob stanovení horní hranice sazby pokuty odráží potřebu reflektovat ekonomickou sílu soutěžitele, která je velmi podstatným hlediskem proporcionality, a zajistit tak spravedlnost pokuty.[73] Úřad tedy v daném případě za horní hranici bude považovat částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

97.    Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.[74] Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici, a dále, aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.[75]

98.    Úřad konstatuje, že posuzované jednání soutěžitele STRIMA CZECH představuje porušení jak § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU. Úřad proto dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro uložení pokuty dle § 21h odst. 5 a § 22a odst. 2 zákona.

99.    Protože se účastník řízení dopustil porušení zákona a SFEU, tedy jedním skutkem spáchal v jednočinném souběhu přestupek dle zákona a porušil SFEU, musí Úřad určit, které z těchto porušení je nejzávažnější a tím nejpřísněji trestné, tedy za které porušení bude pokuta primárně ukládána, a zohlednit spáchání dalšího porušení dle absorpční zásady.

100.     V nyní posuzovaném případě platí, že porušení zákona i SFEU se soutěžitel STRIMA CZECH dopustil ve shodném časovém období a je pro ně stanovena totožná horní hranice sankce. Přestože se v posuzovaném případě znaky obou skutkových podstat jinak v zásadě kryjí, liší se účinkem protisoutěžního jednání na obchod mezi členskými státy EU. Úřad proto přihlédl zejména k tomu, že jednání soutěžitele STRIMA CZECH mělo skutečné negativní účinky na hospodářskou soutěž na relevantních trzích a bylo způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. Vytvoření jednotného vnitřního trhu EU je přitom základním cílem unijního práva a za tím účelem byl do SFEU včleněn i čl. 101. Z tohoto důvodu Úřad vyhodnotil jako závažnější porušení čl. 101 odst. 1 SFEU (dále též „primární porušení“).[76]

VI.1       Vyměření pokuty

101.     Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných kritérií, která má tato pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty, zásady přiměřenosti a zásady individualizace správního trestu.

102.     Při stanovování pokuty postupuje Úřad v souladu s pravidly stanovenými v Metodice[77], které spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování.

103.     Samotné vyměřování pokuty se skládá z několika relativně samostatných kroků. Nejprve je nutné stanovit hodnotu tržeb, tedy obrat dosažený soutěžitelem z prodeje zboží, jehož se narušení soutěže přímo či nepřímo týká, a to na územích přímo či nepřímo dotčených protisoutěžním jednáním. Úřad vzal v úvahu souhrnnou hodnotu tržeb soutěžitele STRIMA CZECH dosaženou z prodeje dotčeného zboží na relevantních trzích realizovaného v roce 2019 (tedy v souladu se svou praxí poslední ucelený kalendářní rok, ve kterém se soutěžitel protiprávního jednání dopouštěl), která dle jeho vyjádření přestavuje částku [obchodní tajemství] Kč bez DPH.[78]

104.     Při stanovení podílu hodnoty tržeb, který se určí s ohledem na závažnost primárního porušení a okolnosti jeho spáchání, je tedy nutné zohlednit nejen typovou závažnost danou samotnou charakteristikou primárního porušení, ale i závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů.

105.     Posuzované vertikální cenové dohody spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažná porušení zákona, u kterých je podíl hodnoty tržeb zpravidla stanoven v rozpětí 3 až 10 %.[79] Při určení konkrétní výše tohoto podílu Úřad prvotně vychází z tržní síly soutěžitele a jeho tržního podílu dosahovaného na relevantním trhu. Rovněž přihlíží k síle (oblíbenosti) značky, nezbytnosti zboží pro konečné spotřebitele, stejně jako k míře dopadu daného jednání na konečné spotřebitele. Bere v úvahu i to, zda jednání soutěžitele bylo úspěšně implementováno a mělo skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, a také, zda a v jaké míře došlo k narušení inter-brand i intra-brand soutěže.

106.     V nyní řešeném případě pokládal Úřad za klíčový faktor, že i když soutěžitel STRIMA CZECH nedosahoval na relevantních trzích nijak značných podílů, došlo zejména v posledním posuzovaném roce [obchodní tajemství], což lze dát do souvislosti s tím, že [obchodní tajemství] tržní síla soutěžitele STRIMA CZECH tak [obchodní tajemství] s jeho vyjádřením, že představoval (a stále představuje) největšího prodejce šicích strojů v ČR. To svědčí ne nepodstatnému ovlivnění inter-brand soutěže. Vedle soutěže inter-brand probíhala rovněž soutěž intra-brand, na kterou měly posuzované dohody zcela jednoznačný negativní dopad. Dané plyne ze skutečnosti, že soutěžitel STRIMA CZECH uzavírání cenových dohod inicioval, dodržování prodeje za stanovené ceny kontroloval, resp. jejich plnění vymáhal pod hrozbou sankce a tuto aplikoval. Vynucovaní cenových dohod soutěžitelem STRIMA CZECH totiž vedlo k tomu, že odběratelé sami upozorňovali na nedodržování stanovených MOC jinými odběrateli (jejich konkurenty) a žádali soutěžitele STRIMA CZECH o nápravu, tj. zajištění jednotných (vyšších) MOC. Současně soutěžitel STRIMA CZECH získával vynucováním dodržování stanovených MOC prospěch i při působení na maloobchodní úrovni trhu, neboť na ní sám jako provozoval e-shopů nabízel dotčené zboží za stanovenou MOC. Úřad tak zohlednil, že soutěžitel STRIMA CZECH zjištěným jednáním vědomě cílil na potlačení konkurence na horizontální úrovni mezi maloobchodními prodejci dotčeného zboží, a to jednoznačně v neprospěch konečných spotřebitelů. Úřad konečně přihlédl i k tomu, že bylo prokázáno skutečné narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích.

107.     Na druhou stranu Úřad zohlednil, že dotčené zboží nepředstavuje pro konečné spotřebitele svým typem a charakterem zcela nezbytný statek, a dále vzal v úvahu, že důležitý význam při prodeji dotčeného zboží představuje poskytování předprodejních a poprodejních služeb jakožto alternativního možného nástroje hospodářské soutěže na relevantních trzích.

108.     Uvedené skutečnosti vedly Úřad k závěru, že v rámci závažnosti přestupku je důvodné stanovit podíl hodnoty tržeb ve výši [obchodní tajemství] %.

109.     Míra narušení hospodářské soutěže je rovněž významně ovlivněna délkou protisoutěžního jednání. Do výše základní částky pokuty je proto tato doba přímo promítnuta použitím tzv. koeficientu času. Ten činí v nyní posuzovaném případě 3,84 a odpovídá protisoutěžnímu jednání o délce 46 měsíců (od 28. 9. 2016 do 30. 6. 2020).

110.     Základní částku pokuty, vyměřenou jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, stanovil Úřad ve výši 7 411 200 Kč.

111.     Jelikož soutěžitel STRIMA CZECH doložil[80], že (i) dobrovolně ukončil protisoutěžní jednání, (ii) všechny své odběratele informoval o tom, že posuzované vertikální dohody uzavřené a plněné účastníkem řízení a jeho odběrateli jsou neplatné a (iii) maloobchodní ceny, které nastavují odběratelé ve vztahu ke konečným zákazníkům (spotřebitelům), jsou zcela v diskreci odběratelů a že veškeré maloobchodní ceny uváděné soutěžitelem STRIMA CZECH na cenících mají pouze nezávazný a doporučující charakter a neexistuje žádná povinnost pro odběratele se tímto doporučením řídit, shledal Úřad důvod v rámci polehčujících okolností pro snížení částky pokuty o 25 %. Úřad neshledal žádné přitěžující okolnosti odůvodňující zvýšení částky pokuty.

112.     Pokud se jedná o navýšení pokuty za souběh s přestupkem spočívajícím v porušení § 3 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že dle národní judikatury je oprávněn (nikoli povinen) mnohost přestupků zohlednit a pokutu navýšit,[81] přičemž tento postup se týká spíše mnohosti přestupků při relativně samostatných jednáních, u nichž je po skutkové stránce možné jednotlivé přestupky přehledně vymezit a oddělit. V případě jednočinného souběhu přestupku podle § 3 odst. 1 zákona a porušení čl. 101 odst. 1 SFEU však není popsaná situace natolik jednoznačná.[82] Nyní posuzované uzavírání a plnění zakázaných vertikálních cenových dohod, kvalifikované Úřadem primárně jako porušení SFEU, skutečně vedlo k narušení tuzemského soutěžního prostředí, které je ale v daném případě neoddělitelnou součástí širšího geografického rámce (vnitřního trhu EU), v němž se protisoutěžní jednání odehrávalo.

113.     Přestože v posuzovaném případě došlo k jednočinnému souběhu porušení národního a unijního práva, není dle názoru Úřadu vhodné zvyšovat pokutu s ohledem na tento souběh, neboť takový postup by ve své podstatě znamenal navyšování sankce za jedno a to samé jednání. Z těchto důvodů Úřad v tomto rozhodnutí sice konstatoval jak porušení § 3 odst. 1 zákona, tak čl. 101 odst. 1 SFEU (jak je uvedeno ve výroku I.), avšak pokutu uložil jen za porušení unijního práva a bez přitížení (navýšení pokuty) pro porušení práva národního, což je ostatně postup ve prospěch účastníka řízení.[83]

VI.2       Výše pokuty

114.     Takto vyčíslená pokuta činí po zaokrouhlení na celé tisíce dolů 5 558 000 Kč.

115.     Výše pokuty představuje 2,8 % z čistého obratu soutěžitele STRIMA CZECH za účetní období roku 2020 (který činil 196 683 000 Kč), resp. nepřevyšuje 10 % z celkového čistého obratu dosaženého soutěžitelem STRIMA CZECH za poslední ukončené účetní období, ke kterému existují auditované účetní výkazy.

116.     Jelikož byly splněny všechny podmínky procedury narovnání, snížil Úřad výslednou částku pokuty o 20 %.

117.     Po zohlednění všech shora uvedených skutečností konečná výše pokuty uložená soutěžiteli STRIMA CZECH za přestupek dle zákona a porušení SFEU popsané v tomto rozhodnutí a po zaokrouhlení na celé tisíce směrem dolů činí 4 446 000 Kč.

118.     Úřad z účetních výkazů společnosti STRIMA CZECH za roky 2016–2020 zjistil, že společnost STRIMA CZECH byla v roce 2020 financována z přibližně tří čtvrtin vlastními zdroji. Po celé uvedené období vykazovala meziročně rostoucí výsledky hospodaření, které se od roku 2016 pohybovaly ve výši několika milionů Kč (přes 18 milionů Kč v roce 2020). K poslednímu dni každého roku z období let 2016–2020 disponovala společnost STRIMA CZECH peněžními prostředky ve výši převyšující uloženou pokutu.

119.     S ohledem na uvedené finanční údaje týkající se soutěžitele STRIMA CZECH a vzhledem k relativně dlouhé době splatnosti pokuty má Úřad za to, že konečná výše pokuty neznamená ohrožení existence soutěžitele STRIMA CZECH, nemá tedy likvidační charakter, a současně je přiměřená okolnostem nyní řešeného případu.

VI.3       Úhrada pokuty

120.     Uloženou pokutu je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.

VII.        Zákaz plnění dohod

121.     V souladu s § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona Úřad uložil zákaz plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VIII.      Náklady řízení

122.     Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení vytýkaným jednáním porušil § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 odst. 1 SFEU, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, ve znění zákona č. 261/2021 Sb., v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení účastníku řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinen účastník řízení uhradit, ve výši 3 500 Kč.

123.     Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2020000299.

IX.           Závěr

124.     Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona a porušení SFEU, spočívajících v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a čl. 101 SFEU, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5 správního řádu, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

 

Obdrží

Vážený pan

JUDr. Jiří Kindl, M.Jur., Ph.D., advokát

Skils s.r.o., advokátní kancelář

Křižovnické nám. 193/2

110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Podněty byly vedeny pod sp. zn. ÚOHS-P0058/2019/KD a ÚOHS-P0253/2014/KD; viz dokument s pořadovým číslem 1 spisu a přílohu s pořadovým číslem 43 dokumentu s pořadovým číslem 4 spisu.

[2] Viz přílohy s pořadovými čísly 28–41 dokumentu s pořadovým číslem 4 spisu a přílohu s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 38 spisu.

[3] Viz dokument s pořadovým číslem 6 spisu, včetně příloh.

[4] Viz dokument s pořadovým číslem 12 spisu.

[5] Viz dokument s pořadovým číslem 21 spisu.

[6] Viz dokument s pořadovým číslem 22 spisu.

[7]     Viz dokument s pořadovým číslem 67 spisu.

[8]     Jejíž postup je upraven v dokumentu nazvaném Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o proceduře směřující k urychlení průběhu správního řízení využitím institutu žádosti o snížení pokuty dle § 22ba odst. 2 zákona (dále též „oznámení Úřadu o narovnání“).

[9]     Viz dokument s pořadovým číslem 70 spisu.

[10]   Viz dokument s pořadovým číslem 71 spisu.

[11]   Srov. dokumenty s pořadovými čísly 74 a 80 spisu.

[12]   Viz dokument s pořadovým číslem 81 spisu.

[13]   Viz dokument s pořadovým číslem 90 spisu.

[14]   Viz dokument s pořadovým číslem 91 spisu.

[16]   Viz dokument s pořadovým číslem 3 spisu, včetně příloh, a dokument s pořadovým číslem 4 spisu, včetně příloh s pořadovými čísly 1–27.

[17]   Šetření na místě v obchodních prostorách společnosti OK business bylo provedeno dne 4. 8. 2020, tedy až po zahájení správního řízení; viz dokument s pořadovým číslem 19 spisu, včetně příloh.

[18]   Zkratkou B2B (business to business) jsou označována softwarová řešení určená pro obchodování mezi podnikatelskými subjekty.

[19]   Viz bod 2 dokumentu nazvaného „Obchodní podmínky B2B“ ze dne 1. 10. 2019, který je opatřen značkou D14 v příloze s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu.

[20]   Uvedené plyne z komunikace obsažené v přílohách s pořadovými čísly 29, 30, 32, 36, 38, 39 a 40 dokumentu s pořadovým číslem 4 spisu, komunikace opatřené značkami D1 a D10 obsažené v příloze s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu, komunikace opatřené značkou B3, B5, B6, B8, B9, B10, C4 obsažené v příloze s pořadovým číslem 2 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu, e-mailu soutěžitele STRIMA CZECH obsaženého v příloze s pořadovým číslem 2 dokumentu s pořadovým číslem 19 spisu a e-mailu soutěžitele STRIMA CZECH obsaženého v příloze s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 38 spisu.

[21]   Kontrolu MOC soutěžitelem STRIMA CZECH u odběratelů dokládá komunikace obsažená v přílohách s pořadovými čísly 29, 30, 37 a 41 dokumentu s pořadovým číslem 4 spisu, komunikace opatřená značkami D1, D6, D8, D10–D12 obsažená v příloze s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu a komunikace opatřená značkami B3, B11, C2 a C4 obsažená v příloze s pořadovým číslem 2 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu.

[22]   Žádosti soutěžitele STRIMA CZECH o nastavení, kontrolu či opravu MOC adresované jeho odběratelům jsou obsaženy v přílohách s pořadovými čísly 29–32, 34, 36–38 a 41 dokumentu s pořadovým číslem 4 spisu, v komunikaci opatřené značkami D1, D5, D6, D10–D12 obsažené v příloze s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu, v komunikaci opatřené značkami B3, B9–B11, C1, C2 a C4 obsažené v příloze s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu a v příloze s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 38 spisu.

[23]   Text kurzívou v tomto a následujících odstavcích představuje přímé citace z komunikace soutěžitele STRIMA CZECH včetně případných gramatických a pravopisných nepřesností.

[24]   Akceptaci žádostí soutěžitele STRIMA CZECH o změnu (navýšení) MOC dotčeného zboží ze strany jeho odběratelů prokazuje komunikace obsažená v přílohách s pořadovými čísly 29, 30, 34, 37 a 41 dokumentu s pořadovým číslem 4 spisu, komunikace opatřená značkami D1, D10 a D12 obsažená v příloze s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu a komunikace opatřená značkami B3, B11 a C4 obsažená v příloze s pořadovým číslem 2 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu.

[25]   Viz přílohu s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 38 spisu.

[26]   Blokace přístupu odběratele do systému B2B soutěžitele STRIMA CZECH je patrná z komunikace obsažené v přílohách s pořadovými čísly 29, 30 a 37 dokumentu s pořadovým číslem 4 spisu, komunikace opatřené značkami D8, D10–D12 obsažené v příloze s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu a komunikace opatřené značkou B3 obsažené v příloze s pořadovým číslem 2 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu.

[27]   Srov. komunikaci opatřenou značkou D12 obsaženou v příloze s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu.

[28]   Viz přílohu s pořadovým číslem 30 dokumentu s pořadovým číslem 4 spisu. Uvedená kontrola MOC a upozorňování soutěžitele STRIMA CZECH na chybně nastavené MOC je patrná z komunikace obsažené v přílohách s pořadovými čísly 29 a 37 dokumentu s pořadovým číslem 4 spisu, komunikace opatřené značkami D5, D8 a D10 obsažené v příloze s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu a komunikace opatřené značkou C4 obsažené v příloze s pořadovým číslem 2 dokumentu s pořadovým číslem 6 spisu.

[29]   Viz přílohu s pořadovým číslem 41 dokumentu s pořadovým číslem 4 spisu.

[30]   Srov. § 2 odst. 2 zákona.

[31]   Legislativní zkratka zboží je konkretizována v § 1 odst. 1 zákona a rozumí se jí výrobky a služby.

[32]   Pro šicí techniku je běžně užíván výraz „šicí stroje“, který v tomto významu zahrnuje i coverlocky a overlocky, v některých případech i vyšívací stroje. Úřad užívá pojem „šicí stroj“ pouze v jeho užším významu.

[33]   Např. rozsudek Krajského soudu v Brně (dále též „KS“) č. j. 62 Af75/2010-318 ze dne 23. 2. 2012 ve věci cenového kartelu na trhu barevných obrazovek: Pokud žalovaný dovodil, že dohoda je zakázanou pro svůj protisoutěžní cíl, má úvaha v tom směru, že v takovém případě je standard přesného vymezení relevantního trhu nižší než v případě dohod zakázaných pro svůj protisoutěžní účinek, v napadeném rozhodnutí svého místa.

[34]   Viz dokumenty s pořadovými čísly 23, 24, 25 a 62 spisu; odpovědi oslovených společností jsou obsahem dokumentu s pořadovým číslem 30 spisu, včetně přílohy s pořadovým číslem 1, dokumentu s pořadovým číslem 32 spisu, včetně přílohy s pořadovým číslem 1, dokumentu s pořadovým číslem 36 spisu, včetně přílohy s pořadovým číslem 1, a dokumentu s pořadovým číslem 65 spisu, včetně přílohy s pořadovým číslem 3.

[35]   Trh zahrnuje i náhradní díly k šicí technice pro domácnosti.

[36]   Veškerá ve věci shromážděná relevantní data, veřejně dostupná či sdělená oslovenými společnostmi, a následný postup výpočtu objemů relevantních trhů a tržních podílů soutěžitele STRIMA CZECH je zachycen ve spisu; viz dokument s pořadovým číslem 86 spisu.

[37]   Srov. dokument s pořadovým číslem 11 spisu.

[38]   Srov. § 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) sp. zn. 8 Afs 17/2007 ze dne 23. 10. 2008 ve věci ČEZ.

[39]   Zákon byl s účinností ode dne 1. 2. 2022 novelizován zákonem č. 261/2021 Sb. (dále též „novela 261/2021“) a zákonem č. 417/2021 Sb. (dále též „novela 417/2021“). Novelou 261/2021 byl zrušen § 21i zákona, který upravoval využívání údajů z informačních systémů veřejné správy ze strany Úřadu a na posouzení jednání účastníka řízení nemá vliv. Pokud jde o novelu 417/2021, tato přinesla změnu právní úpravy spočívající v tzv. přetržení skutku (pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku spočívajícím v narušení hospodářské soutěže, i po zahájení tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek); tato změna však nemá na posouzení jednání účastníka řízení vliv, neboť vytýkané jednání ukončil ještě před zahájením správního řízení. Příznivější právní úpravu pro účastníka řízení nepředstavuje ani změna obsažená v čl. V bodu 1 této novely, která upravuje ustanovení zákona o použití zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, na postup Úřadu, jelikož jsou jí vyloučena obsahově shodná ustanovení tohoto zákona jako doposud.

[40]   Po spáchání přestupku nabyly účinnosti nález Ústavního soudu č. 325/2020 Sb. a novely 261/2021 a 417/2021. Nálezem Ústavního soudu č. 325/2020 Sb. bylo zrušeno ustanovení § 112 odst. 2 přestupkového zákona, tj. přechodné ustanovení, které se týkalo použití pozdější právní úpravy zániku odpovědnosti za přestupek i na přestupky spáchané před účinností přestupkového zákona. Zákon však v § 23 obsahuje speciální úpravu týkající se zániku odpovědnosti za přestupek; obecná úprava tohoto institutu v přestupkovém zákoně se proto na posouzení jednání účastníka řízení neaplikuje a její změna provedená citovaným derogačním nálezem Ústavního soudu tudíž není pro účastníka řízení příznivější. Stejně tak nejsou pro účastníka řízení příznivější změny provedené novelami 261/2021 a 417/2021, neboť na jeho jednání nedopadají či se aplikuje zvláštní právní úprava obsažená v zákoně.

[41]   Viz rozsudek NSS sp. zn. 1 Azs 55/2006 ze dne 25. 7. 2007 ve věci M.K.

[42]   S ohledem na přechodné ustanovení obsažené v čl. VI novely 417/2021 (řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti této novely, se dokončí podle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této novely) se tato novela v nyní vedeném správním řízení neaplikuje.

[43]   I když pro procesní a hmotněprávní úpravu platí jiná znění zákona, používá Úřad pro zjednodušení dále v textu tohoto rozhodnutí již dříve zavedenou zkratku zákon; jediný rozdíl ve znění zákona, dle něhož Úřad postupuje z hlediska procesního, oproti znění zákona, podle kterého Úřad postupuje z hlediska hmotněprávního, spočívá ve zrušení § 21i zákona, který se však v tomto správním řízení neaplikuje.

[44]   Téhož dne nabyla účinnosti také novela 417/2021. Dle přechodného ustanovení obsaženého v čl. II bodu 1 této novely se však zahájená řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti této novely, dokončí podle přestupkového zákona ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této novely.

[45]   Nyní čl. 101 a 102 SFEU.

[46]   Viz rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 78/2008 ze dne 25. 2. 2009, odst. 47 ve věci kartelové dohody o výměně informací.

[47]   Srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-40442/2020/310/BMa ze dne 29. 12. 2020 ve věci BABY DIREKT (dále též „rozhodnutí předsedy BD“) a v něm uvedené odkazy na relevantní tuzemskou i unijní rozhodovací praxi.

[48]   Srov. např. rozsudek NSS č. j. 3 As 110/2016-90 ze dne 21. 6. 2017 ve věci CANDY (dále též „rozsudek NSS CANDY“).

[49]   Srov. rozsudek ze dne 13. 12. 2012, Expedia Inc. v. Autorité de la concurrence, C-226/11, EU:C:2012:795.

[50]   Viz např. rozsudek ze dne 11. 9. 2014, Groupement des cartes bancaires (CB) v. Komise, EU C‑67/13 P, EU:C:2014:2204; zde podaný výklad se vztahuje k čl. 101 odst. 1 SFEU, který koreluje s dikcí § 3 odst. 1 zákona.

[51]   Srov. § 3 odst. 1 zákona in fine.

[52]   Srov. rozsudek NSS CANDY.

[53]   Srov. např. rozhodnutí předsedy BD, dále rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-22573/2020/820/YPa ze dne 23. 7. 2020 ve věci RITCHY EU, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-02219/2021/164/MCe ze dne 27. 1. 2021, resp. rozsudek KS č. j. 62 Af 24/2011-159 ze dne 26. 4. 2012 ve věci HUSKY, potvrzený rozsudkem NSS č. j. 8 Afs 40/2012-68 ze dne 31. 10. 2013, resp. na zde uvedené závěry dále odkazováno v rozsudku KS č. j. 31 Af 13/2014-97 ze dne 31. 3. 2016 ve věci CANDY, potvrzeném rozsudkem NSS CANDY.

[54]   Srov. čl. 3 odst. 1 nařízení 1/2003.

[55]   Srov. bod 53 Pokynů k pojmu ovlivnění obchodu podle článků 81 a 82 Smlouvy (dále též „Pokyny Komise“).

[56]   Srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 3/2012-131 ze dne 20. 12. 2013 ve věci Sokolovská uhelná, právní nástupce.

[57]   Blíže viz rozsudek KS č. j. 29 Ca 110/2003 ze dne 31. 3. 2005 ve věci Česká lékařská komora.

[58]   Viz např. rozsudek ze dne 23. 4. 1991, Höfner a Elser v. Macrotron GmbH, C-41/90, EU:C:1991:161.

[59]   Viz např. rozsudek ze dne 28. 6. 2005, Dansk Rørindustri a další, C-189/02 P, C-202/02 P, C-205/02 P až C-208/02 P a C-123/02 P, EU:C:2005:408.

[60]   Srov. přílohu s pořadovým číslem 3 dokumentu s pořadovým číslem 65 spisu.

[61]   Dále v textu bude Úřad užívat již jen termín minimální ceny.

[62]   Tyto dohody mj. mohou uměle měnit cenové hladiny, které by pravděpodobně existovaly při absenci dohod, čímž ovlivňují průběh obchodu.

[63]   Srov. bod 23 Pokynů Komise.

[64]   Jedná se o dohodu stricto sensu.

[65]   Srov. rozsudek ze dne 6. 1. 2004, Komise v. Bayer AG, EU C-2/01 a C-3/01, EU:C:2004:2, nebo rozsudek ze dne 13. 7. 2006, Komise v. Volkswagen AG, C-74/04P, EU:C:2006:460.

[66]   Viz např. věc AT.40465, ASUS, OJ C 338, 21. 9. 2018, strany 13–15.

[67]   Srov. rozsudek Expedia.

[68]   Srov. čl. 4 písm. a) nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010, o použití čl. 101 odst. 3 SFEU na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (OJ L 102, 23. 4. 2010). Toto nařízení bylo s účinností od 1. 6. 2022 nahrazeno nařízením Komise (EU) č. 2022/720 ze dne 10. května 2022 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (OJ L 134, 11. 5. 2022), jehož čl. 4 písm. a) je shodný jako v předchozím nařízení č. 330/2010.

[69]   Srov. přílohu s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 91 spisu.

[70]   K vyvození odpovědnosti tedy postačí fakt, že osoba svým jednáním porušila nebo nesplnila povinnost stanovenou zákonem nebo uloženou na jeho základě.

[71]   Viz odst. 18.

[72]   Viz důvodovou zprávu k přestupkovému zákonu.

[73]   Srov. rozsudek NSS č. j. 5 As 204/2019-64 ze dne 14. 9. 2020 ve věci ARMEX Oil (dále též „rozsudek ARMEX Oil“).

[74]   Srov. opět rozsudek ARMEX Oil.

[75]   Srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 7/2011-619 ze dne 29. 3. 2012 ve věci DELTA PEKÁRNY.

[76]   I přesto, že porušení čl. 101 odst. 1 SFEU není v zákoně definováno jako přestupek, postupuje Úřad při vyčíslení sankce za primární porušení stejně jako v případě přestupku definovaného zákonem, čemuž odpovídá § 21h odst. 5 zákona.

[77]   Viz dokument Úřadu Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže.

[78]   Srov. přílohu s pořadovým číslem 1 dokumentu s pořadovým číslem 36 spisu.

[79]   Viz odst. 3.15 a 3.19 bod (ii) Metodiky.

[80]   Viz přílohy dokumentu s pořadovým číslem 92 spisu.

[81]   Srov. např. rozsudek NSS sp. zn. 7 Afs 7/2008 ze dne 3. 12. 2008 ve věci Tupperware nebo rozsudek téhož soudu sp. zn. 5 Afs 15/2012 ze dne 28. 3. 2014 ve věci RWE Supply & Trading CZ.

[82]   Navíc porušení čl. 101 odst. 1 SFEU nelze obecně považovat za „klasický“ přestupek ve smyslu zákona o přestupcích, ale je porušením unijního práva.

[83]   Obdobně srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0633/2016/KD-27706/2018/852/DSv ze dne 21. 9. 2018 ve věci Rail Cargo Austria AG a další.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en