číslo jednací: 16341/2021/873/ABi
spisová značka: 0151/2021/KS

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0151/2021/KS, zahájeném dne 20. 4. 2021 podle § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, v souladu s § 21 odst. 1 téhož zákona, na základě návrhu účastníka řízení, kterým je Správa železnic, státní organizace, se sídlem Praha 1 - Nové Město, Dlážděná 1003/7, IČO 70994234, zastoupeného Mgr. Marcelou Káňovou, advokátem, se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, na povolení spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 a násl. téhož zákona, vydává v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu toto

ROZHODNUTÍ:

Spojení soutěžitelů, ke kterému má dojít dle § 12 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, na základě Smlouvy o koupi části závodu, která má být uzavřena mezi Správou železnic, státní organizací, se sídlem Praha 1 - Nové Město, Dlážděná 1003/7, IČO 70994234, jako kupujícím, a společností ČD - Telematika a.s., se sídlem Praha 3, Pernerova 2819/2a, IČO 61459445, jako prodávajícím, v jejímž konečném důsledku má Správa železnic, státní organizace, nabýt vlastnické právo k části obchodního závodu společnosti ČD - Telematika a.s. zabývající se poskytováním servisních a údržbových služeb telekomunikační infrastruktury se zaměřením na užití pro železnici, a tím i získat možnost vykonávat výlučnou kontrolu nad touto částí obchodního závodu společnosti ČD - Telematika a.s., se dle § 16 odst. 2 téhož zákona

POVOLUJE.

 

Odůvodnění

1.             Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, návrhu listiny zakládající spojení, výpisů z obchodního rejstříku, výročních zpráv, jakož i dalších skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů. Úřad zohlednil rovněž svoji předchozí rozhodovací praxi a přihlédl k rozhodovací praxi Evropské komise ve spojením dotčené oblasti.

2.             Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“), zveřejněna v Obchodním věstníku č. OV04769306 dne 23. 4. 2021. Tato skutečnost byla rovněž zveřejněna na internetových stránkách Úřadu. Ve stanovené lhůtě 5 dnů pro podání případných připomínek, ani později, Úřad žádnou námitku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel.

I. Notifikační podmínky

3.             K posuzovanému spojení soutěžitelů má dojít na základě Smlouvy o koupi části závodu, která má být uzavřena mezi Správou železnic, státní organizací, se sídlem Praha 1 - Nové Město, Dlážděná 1003/7, IČO 70994234 (dále jen „SŽ“), jako kupujícím, a společností ČD - Telematika a.s., se sídlem se sídlem Praha 3, Pernerova 2819/2a, IČO 61459445 (dále jen „ČDT“), jako prodávajícím (dále jen „Smlouva“), v jejímž konečném důsledku má SŽ nabýt vlastnické právo k části obchodního závodu společnosti ČDT zabývající se poskytováním servisních a údržbových služeb telekomunikační infrastruktury se zaměřením na užití pro železnici (dále jen „Část OZ ČDT“), a získat tak možnost Část OZ ČDT výlučně kontrolovat.

4.             Dle § 12 odst. 3 zákona se částí soutěžitele rozumí rovněž soubor jmění soutěžitele, který slouží k provozování jeho činnosti a kterému lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhu, i když netvoří samostatnou pobočku závodu.

5.             Část OZ ČDT je definována v čl. 2 Smlouvy, přičemž ji tvoří samostatná organizační složka společnosti ČDT označovaná jako úsek INFRA SŽ. Převáděný organizovaný soubor jmění slouží zejména k zajišťování výkonu činností v oblasti služeb údržby a servisu železničního telekomunikačního majetku (dále jen „ŽTM“) a je tvořen zejména dlouhodobým majetkem hmotným i nehmotným, drobným majetkem, zásobami, pohledávkami, rezervami, závazky či právy a povinnostmi z pracovněprávních vztahů. Součástí převodu by měl být dále i [„obchodní tajemství“]. Lze tak shrnout, že dojde k převodu těch zaměstnanců a aktiv, jež jsou potřebné k zajištění provozu, údržby a servisu ŽTM, přičemž touto činností Část OZ ČDT generuje obrat.

6.             Funkci zakladatele SŽ vykonává jménem státu Ministerstvo dopravy České republiky (dále také jen „MD“). Majoritním akcionářem společnosti ČDT je pak společnost České dráhy, a.s., se sídlem Praha 1, Nábřeží L.Svobody 1222, IČO 70994226 (dále jen „ČD“), která vykonává nad společností ČDT výlučnou kontrolu. Jediným akcionářem společnosti ČD je pak rovněž Česká republika.

7.             Situace, kdy jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují alespoň jednoho soutěžitele, získá možnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitele nebo jeho část kontrolovat, se považuje za spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 2 zákona, pokud je splněna podmínka předchozího samostatného jednání spojujících se subjektů v hospodářské soutěži. Tato podmínka spojení soutěžitelů je explicitně definována pouze v § 12 odst. 1 zákona, nicméně stejná podmínka musí být splněna u všech typů spojení soutěžitelů, které podléhají povolení ze strany Úřadu.[1]

8.             Obvykle se za subjekty, jež působí na trhu samostatně a na sobě nezávisle, nepovažují společnosti, jež jsou přímo či nepřímo kontrolovány stejným subjektem, neboť prostřednictvím tohoto subjektu je koordinováno jejich soutěžní chování.

9.             Výjimečná situace může nastat, pokud soutěžitelé, kteří získávají kontrolu, tak soutěžitelé, kteří jsou předmětem získání kontroly, vlastní tentýž stát (nebo tentýž veřejnoprávní subjekt). V takovém případě to, zda se transakce považuje za spojení soutěžitelů či nikoli, závisí na okolnosti, zda spojující se soutěžitelé, ač ve vlastnictví téhož státu, byli již dříve také součástí téže hospodářské jednotky. Úřad ve své rozhodovací praxi[2] dovodil, že ustanovení zákona o posuzování spojení soutěžitelů se vztahují i na operace, na jejichž základě soutěžitel kontrolovaný státem nabývá přímou kontrolu nad jiným soutěžitelem, který je před spojením rovněž kontrolován ze strany téhož státu, a to za předpokladu, že tito soutěžitelé představují samostatné ekonomické jednotky, navzájem nezávislé, pokud jde o rozhodování o jejich obchodním jednání na trhu či jejich obchodní politice.[3]

10.         Vzhledem ke skutečnosti, že konečným vlastníkem obou spojujících se soutěžitelů je Česká republika a že vzájemná nezávislost spojujících se soutěžitelů je jedním z obecných znaků pojmu spojení soutěžitelů, zabýval se Úřad otázkou, zda oba spojující se soutěžitelé nejsou součástí jedné hospodářské jednotky.

11.         Pokud jde o SŽ, jejími orgány jsou správní rada a generální ředitel. Správní radu tvoří 7 členů jmenovaných a odvolávaných vládou Česká republiky (dále jen „vláda“) na návrh ministra dopravy a rozhoduje většinou hlasů všech členů. Generální ředitel je statutárním orgánem SŽ, řídí její činnost a jedná jejím jménem. Je jmenován a odvoláván správní radou. V případě, kdy je hodnota majetku vyšší než 100 milionů Kč, podléhá nakládání s ním, případně jeho nabývání, schválení MD.

12.         Pokud jde o společnost ČD, která vykonává výlučnou kontrolu nad společností ČDT, jejíž součástí je i nabývaná Část OZ ČDT, jejím jediným akcionářem je Česká republika, která vykonává práva akcionáře prostřednictvím řídícího výboru namísto valné hromady. Řídící výbor sestává z celkem 7 členů, jež tvoří 3 vládou pověření zaměstnanci MD[4] a po jednom vládou pověření zaměstnanci Ministerstva financí České republiky (dále jen „MF“), Ministerstva obrany České republiky (dále jen „MO“), Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky (dále jen „MPO“) a Ministerstva pro místní rozvoj České republiky (dále jen „MMR“). Řídící výbor přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou všech svých členů. Dále tvoří orgány představenstvo s 5 členy, jež jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou většinou jejích členů. Pro přijetí rozhodnutí představenstva je nezbytný souhlas nadpoloviční většiny všech jeho členů. Dozorčí rada má 9 členů, z nich dvě třetiny volí valná hromada, tj. řídící výbor, a třetinu zaměstnanci ČD. Dozorčí rada rozhoduje hlasováním, a to nadpoloviční většinou všech jejích členů.

13.         Z uvedeného tak vyplývá, že v případě SŽ rozhoduje o složení správní rady vláda na návrh ministra dopravy a v případě ČD sestává řídící výbor ze 7 členů, jež tvoří 3 vládou pověření zaměstnanci MD a po jednom vládou pověření zaměstnanci MF, MO, MPO a MMR.

14.         V rámci zamýšlené transakce dochází k převodu části obchodního závodu společnosti ČDT na SŽ, tedy ze společnosti nepřímo kontrolované státem na subjekt kontrolovaný tímtéž státem. V případě SŽ vláda jmenuje na návrh MD správní radu, která pak jmenuje a odvolává generálního ředitele. V případě nakládání s majetkem s hodnotou nad 100 milionů Kč je nezbytné schválení MD. V uvedeném případě tak lze shrnout, že Ministerstvo dopravy České republiky má možnost výlučně kontrolovat SŽ, neboť pouze jeho zástupci jsou členové správní rady.  

15.         Ohledně společnosti ČD, která kontroluje společnost ČDT, lze konstatovat, že členové řídícího výboru, který vykonává činnost valné hromady společnosti ČD, jsou rovněž jmenováni vládou, a to na návrh pěti různých ministerstev, když zástupci žádného z nich nedisponují při rozhodování řídícího výboru právem veta. Uvedené značí, že zatímco v případě SŽ MD prostřednictvím svých zástupců výlučně rozhoduje o strategickém obchodním chování tohoto subjektu, v případě ČD tomu tak není, když zástupci MD v řídícím výboru společnosti ČD nejsou schopni sami prosadit rozhodnutí strategického charakteru týkajícího se obchodního chování společnosti ČD, a stejně tak ani k těmto rozhodnutím nedisponují právem veta.

16.         Ve své dosavadní rozhodovací praxi dovodil Úřad samostatnost dvou společností vlastněných státem i v případech, kdy nad těmito společnostmi vykonávalo kontrolu stejné ministerstvo[5] či stejná instituce.[6] V těchto případech Úřad v rámci bližšího posuzování samostatnosti spojujících se soutěžitelů zkoumal, zda tyto společnosti nekoordinovaly své jednání a jednaly na trhu vzájemně nezávisle, např. zda si konkurovaly při výkonu svých hlavních činností či zda bylo zaměření jejich předmětu podnikání odlišné, zda tyto společnosti mezi sebou jednaly jako „běžní“ obchodní partneři,[7] zda jejich odběratelsko-dodavatelské vztahy probíhaly za zcela standardních obchodních podmínek či zda byly tyto společnosti mezi sebou personálně propojeny.[8]

17.         Ačkoliv oba spojující se soutěžitelé (SŽ i ČDT, resp. její mateřská společnost ČD) nevykonávají stejnou činnost a tyto subjekty nejsou a ani nebyly, až na jednu výjimku,[9] mezi sebou personálně propojeny, což by svědčilo spíše pro samostatnost obou spojujících se soutěžitelů, je nezbytné uvést, že jejich činnosti na sebe navazují. Za účelem ověření samostatnosti těchto společností Úřad tedy dále zkoumal, zda SŽ disponuje vnitřním předpisem či pravidly osvědčujícími nezávislost, resp. nestrannost chování SŽ na společnosti ČDT, resp. ČD, zda SŽ ke všem přepravcům na železnici přistupuje stejně a zda skupina společností, do které patří společnost ČD, nevyužívá služeb SŽ za preferenčních podmínek oproti ostatním železničním přepravcům v České republice. Pokud by SŽ své služby poskytovala všem železničním přepravcům za podobných podmínek, pak by bylo možné konstatovat, že SŽ a ČDT, resp. ČD, nepředstavují před realizací navrhované transakce jednu hospodářskou jednotku.

18.         V této souvislosti Úřad zjistil, že pravidla zajišťující nestrannost chování SŽ vůči jednotlivým dopravcům jsou stanovena přímo v zákoně č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoD“). V § 22b odst. 1 ZoD je uvedeno, že „Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců provozovatele dráhy ve vztahu k dopravcům odlišným od tohoto provozovatele dráhy, a zajistí jeho dodržování.“ Vnitřní předpis pak stanoví, že „Provozovatel dráhy je povinen poskytnout dopravci smluvně sjednané služby ve standardní kvalitě a nediskriminačně.“[10]

19.         Dále dle § 23 odst. 1 písm. b) – d) Zod je provozovatel dráhy (v tomto případě SŽ) povinen „(b) zajistit dopravcům nediskriminačním způsobem přístup k jím poskytovaným službám, (c) sjednávat cenu za užití dráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním způsobem a (d) umožnit dopravci, který splňuje podmínky pro provozování drážní dopravy podle tohoto zákona, provozovat drážní dopravu na dráze za cenu sjednanou podle cenových předpisů“ a dle § 23d odst. 1 ZoD pak „Provozovatel zařízení služeb poskytuje dopravcům prostřednictvím tohoto zařízení služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů.“ Z uvedeného vyplývá, že SŽ je povinna, jakožto provozovatel dráhy, ve výše uvedených činnostech provozování dráhy a zařízení služeb, a tedy i správy železniční infrastruktury, přistupovat ke všem dopravcům stejně a plnit své povinnosti nediskriminačním způsobem vůči všem dopravcům na železnici.

20.         Dále je v § 22b odst. 2 ZoD uvedeno, že „Členem statutárního orgánu provozovatele dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy.“ Přitom stejné pravidlo platí i pro členy kontrolního orgánu. Nadto platí, že „Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky a dopravce nesmí mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání.“ Je tedy vyloučeno, aby stejné osoby přijímaly rozhodnutí v orgánech provozovatele dráhy i dopravce zároveň, a případně tak ovlivňovaly strategické obchodní chování obou (či více) těchto subjektů či aby se tyto subjekty mezi sebou zvýhodňovaly.

21.         Z výše uvedeného vyplývá, že SŽ má povinnost ke všem dopravcům přistupovat stejně a nemůže subjektům kontrolovaným společností ČD, tedy i Části OZ ČDT, v rámci své činnosti poskytovat služby za preferenčních podmínek. Navíc, MD má možnost prostřednictvím svých zástupců výlučně rozhodovat o strategickém obchodním chování SŽ, ale nikoliv v Části OZ ČDT (prostřednictvím ČD). Lze tedy uzavřít, že SŽ a Část OZ ČDT jsou na sobě v době před realizací předmětné transakce nezávislé a jedná se o dva soutěžitele ve smyslu zákona.

22.         Posuzovaná transakce představuje spojení soutěžitelů podle § 12 odst. 2 zákona.

23.         Dále se Úřad zabýval otázkou, zda předmětné spojení splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona. Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, je notifikační podmínka stanovená v § 13 písm. a) zákona splněna, a spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu.

II. Charakteristika spojujících se soutěžitelů

24.         SŽ je státní organizací s postavením obdobným státnímu podniku. SŽ provozuje železniční dopravní cestu ve veřejném zájmu a plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy. SŽ nemá vlastní majetek, nicméně hospodaří s majetkem státu vymezeným v zákoně č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železnic a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, zároveň může podnikat a vykonávat jiné činnosti, pokud souvisejí s jejím hospodařením.

25.         SŽ působí na území České republiky, a to zejména v oblastech (i) zajišťování provozuschopnosti dráhy, (ii) poskytování přístupu k drážní infrastruktuře, (iii) provozu a údržby zařízení pro přístup cestujících k vlakům železniční dopravy ve vlastnictví státu, (iv) distribuce a prodeje elektrické trakční a netrakční energie skrz lokální distribuční soustavu železnice a (v) poskytování přístupu k datové komunikační, rádiové a rozhlasové technologii.

26.         Osobou vykonávající kontrolu nad SŽ je MD, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy a odpovídá za tvorbu státní politiky v oblasti dopravy a v rozsahu své působnosti za její uskutečňování. Žádný z dalších subjektů, které MD kontroluje, nepůsobí na území České republiky v oblasti, ve které působí nabývaná Část OZ ČDT.

27.         Část OZ ČDT působí na území České republiky v oblasti provozu, údržby, oprav a servisu železniční telekomunikační infrastruktury tvořící ŽTM a správy softwaru a serverů souvisejících s provozem ŽTM. Již v době před uskutečněním tohoto spojení vykonávala Část OZ ČDT výše popsané činnosti pro jediného zákazníka, kterým byla SŽ. Část OZ ČDT je v době před uskutečněním předmětné transakce součástí společnosti ČDT a v rámci organizační struktury ČDT tvoří samostatnou organizační složku označovanou jako INFRA SŽ.

III. Vymezení relevantního trhu a posouzení dopadů spojení na hospodářskou soutěž

28.         Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

29.         Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 2 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozují soutěžitelé, nad nimiž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi soutěžitele získávajícího možnost kontroly, a na ty činnosti, které jim vertikálně předcházejí či na ně navazují.

30.         Z výše uvedeného popisu aktiv spojujících se soutěžitelů vyplývá, že SŽ působí na území České republiky především v oblasti správy železniční infrastruktury, dále pak v oblastech velkoobchodního pronájmu telekomunikačních okruhů v České republice a dodávek trakční a netrakční elektrické energie v České republice. Nabývaná Část OZ ČDT v těchto oblastech nepůsobí, nicméně na území České republiky působí v oblasti poskytování servisních a údržbových služeb telekomunikační infrastruktury se zaměřením na užití pro železnici, včetně správy softwaru a serverů souvisejících s provozem ŽTM.

31.         Z výše uvedeného výčtu podnikatelských aktivit vyplývá, že spojením dotčenými oblastmi jsou zejména oblast správy železniční infrastruktury a na ni navazující oblast poskytování servisních a údržbových služeb telekomunikační infrastruktury se zaměřením na užití pro železnici. V těchto oblastech má spojení soutěžitelů vertikální charakter.

32.         Jak už bylo uvedeno výše, SŽ plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu. Za tímto účelem hospodaří s majetkem, který tvoří železniční dopravní cestu. SŽ zajišťuje provozuschopnost dráhy, provozování dráhy celostátní a regionální ve vlastnictví státu a modernizaci a rozvoj dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti. SŽ také zabezpečuje činnosti související s provozováním dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu. SŽ ve vztahu k dopravcům např. přiděluje kapacitu dráhy a poskytuje služby spojené s činnostmi při provozování drážní dopravy (minimální přístupový balíček a přístup k zařízením služeb a ke službám v nich poskytovaných) a další doplňkové služby (např. dodává trakční elektřinu). Mimo jiné má SŽ právo hospodařit se ŽTM.

33.         ŽTM tvoří souhrn drážních sdělovacích technologických celků, systémů a zařízení, která zajišťují služby neveřejných elektronických komunikací a další služby v oblasti provozování železniční dopravní cesty a zajišťování provozu na ní. ŽTM je členěn z funkčního hlediska do různých technologických skupin, např. železniční telefonní síť, železniční datová síť, železniční rádiová digitální síť aj. Železniční dopravní cestu pak tvoří trať se zabezpečovacím zařízením a dále technologickým a logistickým zázemím (dílny, depa, sklady, překladiště, odbavovací haly atd.), které je pevně svázáno s železniční dopravní cestou.

34.         Z historických důvodů je železniční infrastruktura převážně ve vlastnictví jednotlivých států. Nejinak je tomu v České republice, která je vlastníkem více než 98 % dráhy celostátní a regionální, přičemž provozovatelem více než 99 % drah ve vlastnictví státu je SŽ. Replikace železniční infastruktury by byla nepřiměřeně nákladná, proto se jedná o trh charakteristický výskytem přirozeného monopolu.

35.         Povaha železniční infrastruktury (např. z hlediska administrativních požadavků či rozdílné trakční soustavy) se rovněž různí v různých státech.

36.         Lze tedy dospět k závěru, že SŽ je v oblasti správy železniční infrastruktury na území České republiky monopolním subjektem. SŽ je tudíž rovněž jediným subjektem poptávajícím servisní a údržbové služby telekomunikační infrastruktury se zaměřením na užití pro železnici v České republice.

37.         Nabývaná Část OZ ČDT působí v oblasti poskytování servisních a údržbových služeb telekomunikační infrastruktury se zaměřením na užití pro železnici v České republice, včetně správy softwaru a serverů souvisejících s provozem ŽTM. V rámci této oblasti poskytuje služby údržby a servisu ŽTM, který tvoří neveřejnou síť elektronických komunikací. Tyto služby zahrnují preventivní a reaktivní služby k zajištění provozuschopnosti, stability a rozvoje sítě. Příznačné pro železnici je propojení ŽTM s tzv. sdělovacím majetkem, sloužícím jako podpora pro řízení dopravy a zajištění bezpečnosti na dráze, přitom služba provozovaná Části OZ ČDT zahrnuje i širší provozně-bezpečnostní hledisko.

38.         Část OZ ČDT je v České republice jediným subjektem na trhu, který působí v oblasti poskytování servisních a údržbových služeb telekomunikační infrastruktury se zaměřením na užití pro železnici. Tyto služby poskytuje prostřednictvím zázemí rozmístěného po celé České republice. Jedná se tudíž o monopolní subjekt v této oblasti v České republice.

39.         Jediným zákazníkem Části OZ ČDT je SŽ. Rovněž SŽ odebírá servisní a údržbové služby telekomunikační infrastruktury se zaměřením na užití pro železnici [„obchodní tajemství“] dodavatele, kterým je Část OZ ČDT. Jedná se tak o vertikální vztah, který existuje na trhu již v době před uskutečněním spojení a který bude existovat na trhu i po uskutečnění předmětného spojení soutěžitelů. V důsledku předmětné transakce tak nedojde k žádné podstatné změně na spojením dotčených trzích.

40.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad dospěl k závěru, že posuzovaná transakce nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže ani v jedné ze spojením dotčených oblastí, proto Úřad ponechává otázku konečného vymezení relevantních trhů, ať již z hlediska věcného či geografického, otevřenou.

41.         S ohledem na skutečnosti, že spojující se soutěžitelé jsou oba monopolními subjekty na spojením dotčených trzích a že byli ve vertikálním vztahu již v době před uskutečněním navrhovaného spojení, a tím na spojením dotčených trzích nedojde k žádné podstatné změně, dospěl Úřad k závěru, že propojení činností spojujících se soutěžitelů nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, a proto pro naplnění podmínky uvedené v § 16 odst. 2 věta třetí zákona Úřad rozhodl o povolení navrhovaného spojení soutěžitelů, a toto rozhodnutí ve stanovené lhůtě vydává.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení v souladu s § 152 odst. 1 a 5, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho oznámení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda

 

 

Obdrží:

Mgr. Marcela Káňová, advokát

CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář

Hvězdova 1716/2b

140 00 Praha 4

ID DS: r8evw3c

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

PM 2. 6. 2021