číslo jednací: S0385/2018/KD-29711/2019/820/LPě

Instance I.
Věc Uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém určení cen pro další prodej
Účastníci
  1. BABY DIREKT s.r.o.
Typ správního řízení Vertikální dohody
Typ rozhodnutí § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb.
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 30. 12. 2020
Související rozhodnutí S0385/2018/KD-29711/2019/820/LPě
40442/2020/310/BMa
Dokumenty file icon dokument ke stažení 588 KB

Č. j.:ÚOHS-S0385/2018/KD-29711/2019/820/LPě

 

Brno 30. října 2019

   

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0385/2018/KD zahájeném dne 2. 10. 2018 z moci úřední dle § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve spojení s § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 21 odst. 1, jakož i § 1 odst. 4, § 20a odst. 1 a § 21h odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a/nebo článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníkem jespolečnost

BABY DIREKT s.r.o., se sídlem Masarykova 118, 664 42 Modřice, IČO 46995170, zastoupená na základě plné moci ze dne 3. 7. 2019 advokátem Mgr. Ing. Milanem Sochorem, se sídlem Divadelní 6, 602 00 Brno, IČO 46330763,

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 225/2017 Sb. toto

 

 

ROZHODNUTÍ:

I.

Účastník řízení, společnost BABY DIREKT s.r.o., se sídlem Masarykova 118, 664 42 Modřice, IČO 46995170, tím, že

v období od 31. 8. 2011 do 2. 10. 2018 uzavíral zejména prostřednictvím ústní či e-mailové komunikace se svými odběrateli dohody o navýšení cen účastníkem řízení dodávaného dětského zboží pro prodej konečným spotřebitelům na úroveň jím stanovených minimálních maloobchodních cen, přičemž na tyto dohody odběratelé účastníka řízení v uvedeném období přistupovali,

uzavíral a plnil se svými odběrateli zakázané dohody o přímém určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže a k jejímuž skutečnému narušení došlo na relevantních trzích kočárků, autosedaček, dětského nábytku a vozítek na území České republiky, přičemž tyto dohody měly i skutečný vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie,

čímž porušil v období od 31. 8. 2011 do 2. 10. 2018 zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a zákaz stanovený v článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

a tím se v uvedeném období dopustil přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů a porušení článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

II.

Podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení,společnosti BABY DIREKT s.r.o., se sídlem Masarykova 118, 664 42 Modřice, IČO 46995170, plnění dohod popsaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje.

III.

Dle § 22a odst. 2 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti BABY DIREKT s.r.o., se sídlem Masarykova 118, 664 42 Modřice, IČO 46995170, za porušení § 3 odst. 1 téhož zákona a porušení článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie popsaná ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši

40 793 000 (slovy: čtyřicet milionů sedm set devadesát tři tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

V souladu s § 20 odst. 4 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnosti BABY DIREKT s.r.o., se sídlem Masarykova 118, 664 42 Modřice, IČO 46995170, ukládá opatření k nápravě, a to písemně informovat všechny své odběratele o zákazu a neplatnosti dohod uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Pro splnění opatření k nápravě stanoví Úřad pro ochranu hospodářské soutěže účastníku řízení, společnosti BABY DIREKT s.r.o., se sídlem Masarykova 118, 664 42 Modřice, IČO 46995170, lhůtu 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Splnění opatření k nápravě účastník řízení doloží Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže do 14 dnů od uplynutí lhůty pro jeho splnění předložením

  • kopie textu písemné informace o zákazu a neplatnosti dohod uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí a
  • seznamu všech vyrozuměných odběratelů s uvedením následujících údajů: jména a příjmení u osob fyzických, resp. názvu obchodní firmy u osob právnických, jejich identifikačního čísla a data, kdy účastník řízení daného odběratele informoval o zákazu a neplatnosti dohod uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

V.

Dle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 225/2017 Sb., a ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů se účastníku řízení, společnostiBABY DIREKT s.r.o., se sídlem Masarykova 118, 664 42 Modřice, IČO 46995170, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou

3 500 Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.      Zahájení a dosavadní průběh správního řízení 

1.    Dne 2. 10. 2018 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též Úřad“) se společností BABY DIREKT s.r.o., se sídlem Masarykova 118, 664 42 Modřice, IČO 46995170 (dále též „účastník řízení“ nebo „BABY DIREKT“) správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0385/2018/KD pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“) a/nebo článku 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“) – dále též „správní řízení“, a to současně s provedením šetření na místě v obchodních prostorách společnosti BABY DIREKT na adrese jejího sídla, které následně pokračovalo dne 3. 10. 2018[1]. Možné porušení zákona a/nebo SFEU spatřoval Úřad v uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen zboží pro další prodej, a to dětského zboží (kočárků, autosedaček, dětského nábytku, vozítek, produktů denní péče), sjednávaných mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli. Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání účastníka řízení mohlo být narušení hospodářské soutěže na trhu/trzích daného zboží a toto jednání mohlo být rovněž způsobilé ovlivnit v uvedené oblasti obchod mezi členskými státy Evropské unie (dále též „EU“).[2]

2.    Úřad přistoupil k zahájení správního řízení z moci úřední po předběžném šetření vyvolaném stížností a dále na základě informací získaných v rámci výkonu své dozorové pravomoci.[3] Důvodnou indicií pro zahájení správního řízení ve věci možného porušení zákona a/nebo SFEU byla skutečnost, že účastník řízení se svými odběrateli sjednával pro další prodej dětského zboží dohody, jejichž cílem bylo dosáhnout dodržování účastníkem řízení stanovených doporučených cen pro další prodej tohoto zboží odběrateli.

3.    V rámci předběžného šetření vyžádal Úřad podklady a informace od podavatele stížnosti a dalšího odběratele společnosti BABY DIREKT, v rámci samotného správního řízení pak od účastníka řízení, jeho odběratelů a konkurentů v České i Slovenské republice. Úřad tak shromáždil podklady a informace o podmínkách stanovených společností BABY DIREKT pro další prodej dětského zboží, o jejích hospodářských výkonech, o vymezení relevantních trhů a tržních podílech účastníka řízení, jakož i o skutečnostech prokazujících namítané jednání.

4.    Na základě dokumentů zajištěných při šetření na místě, ze kterých mj. vyplynulo, že společnost BABY DIREKT se mohla možného porušení zákona či SFEU dopouštět již od roku 2009, Úřad dne 24. 10. 2018 upřesnil předmět správního řízení, když doplnil, že předmětné dohody byly na území České republiky a Slovenské republiky uzavírány od roku 2009 do zahájení předmětného správního řízení.[4]

5.    Dne 20. 8. 2019 sdělil Úřad společnosti BABY DIREKT výhrady shrnující základní skutkové okolnosti šetřeného případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve spise správního řízení, včetně informace o výši pokuty, kterou hodlá uložit (dále též „Sdělení výhrad“). Účastníku řízení bylo po jejich vydání umožněno seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim, případně navrhnout další dokazování (k vyjádření účastníka řízení – viz část VI. tohoto rozhodnutí).

II.    Charakteristika účastníka řízení

6.    Společnost BABY DIREKT je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 8860, a to dne 20. 1. 1993. Předmětem podnikání je mj. výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Zabývá se především prodejem dětského zboží.

7.    Společnost BABY DIREKT je právnickou osobou, jejímiž jednateli a společníky jsou Ivana Fialová, Ing. Jiří Fiala a Lukáš Fiala. Jménem společnosti jedná a podepisuje kterýkoliv z jednatelů. Na základním kapitálu společnosti BABY DIREKT se podílí Ivana Fialová obchodním podílem 45 %, Ing. Jiří Fiala obchodním podílem 45 % a Lukáš Fiala obchodním podílem 10 %.

8.    Účastník řízení prodává dětské zboží k dalšímu prodeji rovněž odběratelům na území Slovenské republiky. Společnost BABY DIREKT také sama provozuje internetový obchod a dvě kamenné prodejny pro prodej dětského zboží konečným zákazníkům.

9.    Z pohledu § 2 odst. 2 zákona společnost BABY DIREKT naplňuje definici soutěžitele.

III.      Zjištěné skutečnosti

III.1.Obchodní podmínky společnosti BABY DIREKT

10.    Úřad zjistil, že společnost BABY DIREKT s částí odběratelů uzavírá […obchodní tajemství…] smlouvy upravující […obchodní tajemství…] dětského zboží dodávaného účastníkem řízení (dále též „dotčené zboží“).[5] Ostatním odběratelům je dotčené zboží […obchodní tajemství…]. Některým z odběratelů je také poskytován […obchodní tajemství…], který obsahuje mimo jiné informace […obchodní tajemství…]. Dotčené zboží nakupovali odběratelé společnosti BABY DIREKT ve všech uvedených variantách podmínek odběru […obchodní tajemství…] nesli tak […obchodní tajemství…] z hlediska soutěžního práva nyní posuzované jednání účastníka řízení spadá do působnosti soutěžněprávních předpisů.[6] Společnost BABY DIREKT také potvrdila, že […obchodní tajemství…] na území České republiky (dále též „ČR“) a Slovenské republiky (dále též „SR“).[7] Dotčené zboží dodávané účastníkem řízení lze členit do několika kategorií, jimiž jsou (i) kočárky, (ii) autosedačky, (iii) dětský nábytek, (iv) vozítka a (v) produkty denní péče.

III.2.Dodržování doporučených cen

11.    Během šetření na místě Úřad zajistil značné množství e-mailové komunikace společnosti BABY DIREKT s jejími odběrateli a dále interní komunikaci v rámci této společnosti. Z této komunikace vyplynulo, že účastník řízení prováděl […obchodní tajemství…] maloobchodních cen (dále též „MOC“) dotčeného zboží nabízeného jeho odběrateli […obchodní tajemství…][8]; […obchodní tajemství…]. Zajištěná komunikace dále dokládá, že […obchodní tajemství…]. Z uvedených podkladů rovněž vyplynulo, že společnost BABY DIREKT […obchodní tajemství…], neboť přistupovala k […obchodní tajemství…][…obchodní tajemství…]. Shodný postup aplikovala společnost BABY DIREKT i v případě […obchodní tajemství…] a odběratelé, […obchodní tajemství…][9]

12.    Konkrétně lze v této souvislosti odkázat např. na situaci, kdy se některý z odběratelů společnosti BABY DIREKT […obchodní tajemství…], protože […obchodní tajemství…]. Takový odběratel byl obchodním zástupcem společnosti BABY DIREKT […obchodní tajemství…]. Pokud […obchodní tajemství…] docházelo k […obchodní tajemství…][10] a následnému […obchodní tajemství…][11]. Zboží bylo doručeno […obchodní tajemství…].[12] O nutnosti […obchodní tajemství…] svědčí i e-maily samotných odběratelů, kteří […obchodní tajemství…]. Např. jeden z odběratelů v e-mailu ze dne […obchodní tajemství…] 2018 uvádí […obchodní tajemství…][13], další odběratel v e-mailu ze dne […obchodní tajemství…] 2016 se dotazuje: […obchodní tajemství…] a současně přikládá […obchodní tajemství…][14]. Dále lze uvést e-mail ze dne […obchodní tajemství…] 2018: […obchodní tajemství…][15] Obdobně se vyjádřili další odběratelé, kteří […obchodní tajemství…].[16]

13.    […obchodní tajemství…] je patrné z obsahu převzaté komunikace, kdy jednatelka společnosti BABY DIREKT např. v e-mailu ze dne 20. 2. 2012 píše svému obchodnímu zástupci: […obchodní tajemství…][17] či další e-mail ze dne […obchodní tajemství…] 2014 adresovaný i ostatním obchodním zástupcům účastníka řízení: […obchodní tajemství…][18], příp. e-mail ze dne […obchodní tajemství…] 2018: […obchodní tajemství…][19]. To, že […obchodní tajemství…] e-maily některých odběratelů adresované obchodním zástupcům účastníka řízení, jako je např. e-mail ze dne […obchodní tajemství…] 2017: […obchodní tajemství…][20], či e-mail ze dne […obchodní tajemství…] 2017: […obchodní tajemství…][21] či e-mail ze dne […obchodní tajemství…] 2011, ve kterém je obchodním zástupcem účastníka řízení […obchodní tajemství…][22].

14.  Shora uvedené dokumenty převzaté v rámci šetření na místě[23] dokládající jednání společnosti BABY DIREKT při stanovení MOC, vynucování […obchodní tajemství…] jejich dodržování při dalším prodeji dotčeného zboží […obchodní tajemství…] tak potvrdily a verifikovaly informace, kterými Úřad disponoval z předběžného šetření[24]. Úřad tyto informace ověřil ale i následně, a to oslovením […obchodní tajemství…] odběratelů v ČR a […obchodní tajemství…] odběratelů v SR, kteří dotčené zboží od společnosti BABY DIREKT odebírali.[25]

15.    Někteří z takto oslovených odběratelů potvrdili stanovování a vymáhání doporučených cen, když např. uvedli, že […obchodní tajemství…][26], či že […obchodní tajemství…][27].

16.    Úřad s využitím internetových srovnávačů cen (www.heureka.cz, www.heureka.sk) také ověřoval MOC dotčeného zboží nabízeného na vybraných e-shopech. Shodnost cen byla identifikována u většiny odběratelů společnosti BABY DIREKT napříč celým sortimentem jí dodávaného dotčeného zboží, a to jak na území ČR, tak i na území SR.[28]

III.3.Začátek protisoutěžního jednání

17.    Účastník řízení se snažil ovlivnit MOC dotčeného zboží při dalším prodeji již koncem roku 2009. V tomto období účastník řízení […obchodní tajemství…] což lze dovodit z interního e-mailu ze dne […obchodní tajemství…] 2009, ve kterém jednatelka účastníka řízení […obchodní tajemství…][29] […obchodní tajemství…]. V rámci navazující komunikace odpověděl jeden z obchodních zástupců účastníka řízení, že […obchodní tajemství…]. Uvedený postup byl jednatelkou společnosti BABY DIREKT následně […obchodní tajemství…][30] Toto jednání taktéž potvrzuje další odběratel v e-mailu z následujícího dne, který posílá […obchodní tajemství…] a na nějž obdržel následující odpověď: […obchodní tajemství…][31]. Na skutečnost, že […obchodní tajemství…] měli být odběratelé […obchodní tajemství…]. Zde se jednalo konkrétně […obchodní tajemství…][32]

18.    Žádosti […obchodní tajemství…] se vyskytují v několika e-mailech zaslaných i později v roce 2011.[33] Např. v e-mailu ze dne […obchodní tajemství…] 2011, z nějž mimo jiné vyplývá, že […obchodní tajemství…] žádá účastník řízení svého obchodního zástupce o […obchodní tajemství…].[34] Jeden odběratel v e-mailu ze dne […obchodní tajemství…] 2011 píše: […obchodní tajemství…].[35] Úřad má také k dispozici e-mail ze dne […obchodní tajemství…] 2011, kde je odběratelům na území SR zaslán […obchodní tajemství…].[36]

19.    Z obsahu zajištěných dokumentů lze předpokládat, že k nyní posuzovanému jednání mohlo docházet […obchodní tajemství…] tedy nejméně od konce roku […obchodní tajemství…]. Nelze z nich však jednoznačně dovodit, […obchodní tajemství…] však plynou z následujících dokumentů pozdějšího data, konkrétně z […obchodní tajemství…] e-mailů odběratelů společnosti BABY DIREKT.

20.    Na území ČR lze za počátek nyní posuzovaného jednání společnosti BABY DIREKT považovat datum 31. 8. 2011. Uvedené dokládá e-mail, ve kterém odběratel obchodnímu zástupci účastníka řízení odepsal: […obchodní tajemství…][37]; dané se z kategorií dotčeného zboží týkalo […obchodní tajemství…]. V kategorii […obchodní tajemství…] se jedná o datum 29. 3. 2012, kdy odběratel po upozornění obchodního zástupce účastníka řízení […obchodní tajemství…].[38] Dne […obchodní tajemství…] 2013 došlo k akceptaci návrhu na dodržování MOC […obchodní tajemství…] kdy po […obchodní tajemství…] ze strany obchodního zástupce účastníka řízení […obchodní tajemství…] přišla od odběratele odpověď: […obchodní tajemství…].[39] K první prokázané akceptaci návrhu na dodržování MOC […obchodní tajemství…] došlo dne […obchodní tajemství…] 2013, kdy zaměstnankyně prodejního oddělení účastníka řízení zasílá jednatelce společnosti BABY DIREKT […obchodní tajemství…] a uvádí: […obchodní tajemství…].[40]

21.    […obchodní tajemství…] přiloženého k e-mailu ze dne […obchodní tajemství…] 2013 vyplývá, že účastník řízení […obchodní tajemství…][41] a minimálně od […obchodní tajemství…] také […obchodní tajemství…].[42] Ze shromážděných podkladů však nelze jednoznačně dovodit, že by u kategorie […obchodní tajemství…] docházelo k akceptaci žádostí účastníka řízení o dodržování MOC.

22.    Na území SR došlo k první akceptaci požadavku účastníka řízení na dodržování MOC jeho odběrateli e-mailem ze dne […obchodní tajemství…] 2011 týkajícím se z kategorií dotčeného zboží […obchodní tajemství…], kdy […obchodní tajemství…].[43] V případě kategorie […obchodní tajemství…] lze vzít v úvahu datum […obchodní tajemství…] 2011, kdy obchodní zástupce účastníka řízení zaslal […obchodní tajemství…] s následnou odpovědí odběratele, že […obchodní tajemství…].[44]

23.    Taktéž na území SR probíhaly […obchodní tajemství…] cen dotčeného zboží; např. v […obchodní tajemství…] ze dne […obchodní tajemství…] 2012 byli uvedeni […obchodní tajemství…].[45] Skutečnost, že i na území SR bylo sledováno stejné zboží, jako na území ČR, lze dovodit např. z […obchodní tajemství…] ze dne […obchodní tajemství…] 2015, který se vztahuje na […obchodní tajemství…].[46] Z výše uvedeného by bylo možné dovozovat, že i na území SR byly stanovovány a […obchodní tajemství…]; Úřad však nemá k dispozici důkazy dokládající, že odběratelé akceptovali návrhy na dodržování MOC ze strany účastníka řízení v těchto dvou kategoriích.

III.4.Shrnutí jednání společnosti BABY DIREKT a hodnocení zjištěných skutečností

24.    Ze získaných podkladů a informací vyplynulo, že společnost BABY DIREKT kontrolovala MOC dotčeného zboží […obchodní tajemství…] (srov. odst. 11 a 17). Poté, co v rámci […obchodní tajemství…] byli tito odběratelé obchodními zástupci společnosti BABY DIREKT v rámci telefonické či e-mailové komunikace […obchodní tajemství…] (srov. odst. 12). V případě, že […obchodní tajemství…] přistoupil účastník řízení k […obchodní tajemství…] (srov. odst. 13). Uvedené tak dokládá, že odběratelům společnosti BABY DIREKT […obchodní tajemství…]. Tímto postupem tak účastník řízení stanovil svým odběratelům pro další prodej dotčeného zboží konečným spotřebitelům minimální ceny (formálně označené jako […obchodní tajemství…]) a vynucoval jejich dodržování, čímž se […obchodní tajemství…] ceny staly minimálními (fixními) prodejními cenami dotčeného zboží.

25.  Najisto bylo postaveno, že odběratelé […obchodní tajemství…] akceptovali minimální MOC dotčeného zboží stanovené účastníkem řízení pro prodej konečným spotřebitelům.  Akceptace a plnění ujednání o dodržování stanovených cen odběrateli společnosti BABY DIREKT plyne jednak ze shodnosti cen dotčeného zboží nabízeného na e-shopech odběratelů, která se rovnala výši minimálních MOC stanovených společností BABY DIREKT (srov. odst. 16), dále z vyjádření samotných odběratelů společnosti BABY DIREKT (srov. odst. 15), a především pak z dokumentů převzatých během místního šetření (srov. odst. 20 a 22).

26.  Úřad má tedy za prokázané, že […obchodní tajemství…] ze strany společnosti BABY DIREKT týkajících se dodržování MOC dotčeného zboží a k jejich následné akceptaci a plnění jejími odběrateli při dalším prodeji dotčeného zboží konečným zákazníkům, a to jak na území ČR, tak území SR, na kterém účastník řízení při prodeji dotčeného zboží působí (srov. odst. 8). Z kategorií dotčeného zboží, u kterých byla […obchodní tajemství…] prokázána, se na území ČR jedná o […obchodní tajemství…] (srov. odst. 20), na území SR o […obchodní tajemství…] (srov. odst. 22).[47] Za doložený počátek přistoupení odběratelů na dodržování stanovených MOC dotčeného zboží pokládá Úřad datum 31. 8. 2011, které považuje za počátek protisoutěžního jednání společnosti BABY DIREKT na území ČR a současně, pro aplikaci unijního práva, i na území SR, na kterém však již protisoutěžní jednání účastníka řízení probíhalo (srov. odst. 20 a 22). Za ukončení protisoutěžního jednání pak Úřad považuje datum sdělení obvinění (oznámení o zahájení řízení), tedy 2. 10. 2018.

IV.   Vymezení relevantních trhů a stanovení tržních podílů společnosti BABY DIREKT

27.    Z hlediska posouzení dané věci a podmínek řádného fungování hospodářské soutěže ve smyslu soutěžního práva je potřebné vymezit relevantní trh[48], na kterém se projevují účinky jednání společnosti BABY DIREKT. Relevantní trh je vymezován z hlediska věcného a geografického, přičemž vyjít je třeba z výchozího produktu, jímž je společností BABY DIREKT nabízené zboží, tj. dětské zboží, které je dodáváno konečným spotřebitelům přímo, nebo nepřímo prostřednictvím odběratelů účastníka řízení.

28.    Společnost BABY DIREKT nabízí kompletní sortiment zboží pro děti, péči o ně a pro pohodlí rodičů. Společnost BABY DIREKT rozděluje dětské zboží do několika kategorií a to kočárky, autosedačky, BIO produkty, cestovní postýlky, denní péče, do auta, krmení, maminkám, na doma, nosiče, na zahradu, na kolo, oblečení, plavání, bazénky, vozítka. Tato společnost spolupracuje s desítkami světoznámých značek, je výhradním distributorem značky Britax/Römer na území ČR a SR a taktéž vyvíjí vlastní značku pod označením ZOPA DESING (pod touto značkou je nabízeno kojenecké a dětské zboží do 3 let věku dítěte, mj. kočárky, autosedačky, cestovní postýlky, židličky, odrážedla, chodítka, fusaky, podložky, deky apod.).

IV.1.     Definice relevantních trhů

29.    V rámci úvah o vymezení relevantních trhů přihlížel Úřad k podkladům a informacím získaným v nyní šetřené věci nejen od samotné společnosti BABY DIREKT, ale také od jejích odběratelů a konkurentů.

30.    Dětské zboží, nabízené právě účastníkem řízení, zahrnuje širokou škálu produktů, které mají různé funkce a nejsou zcela nahraditelné pro konečného spotřebitele. Z tohoto důvodu Úřad rozdělil dětské zboží do pěti kategorií, rámcově shodujících se s vymezením kategorií dětského zboží uváděných společností BABY DIREKT. Dětské zboží bylo tedy segmentováno na (i) kočárky (hluboké, sportovní, golfové, kombinované, včetně příslušenství), (ii) autosedačky (určené pro děti od 0 kg do 36 kg a výšky 150 cm, včetně příslušenství), (iii) dětský nábytek (postýlky, přebalovací stoly, ohrádky, komody, židličky), (iv) vozítka (odrážedla, tříkolky, chodítka) a (v) produkty denní péče (nočníky, zavinovačky, vaničky, věci na krmení, koupání, přebalování a hygienu). I když by bylo možné dané kategorie dále dělit dle dalšího účelu použití, věku dítěte apod. (např. hluboký kočárek nemusí být z pohledu konečného spotřebitele zastupitelný s kočárkem sportovním[49], postýlka s židličkou atd.), není další segmentace nezbytná, neboť dle zjištění Úřadu existuje v rámci jednotlivých kategorií zastupitelnost na straně nabídky, což potvrzuje i účastník řízení.[50]

31.    Taktéž většina konkurentů i odběratelů účastníka řízení, které Úřad oslovil mj. i pro řešení otázky vymezení relevantního trhu, se vyjádřila v tom smyslu, že dětské zboží zařazené do jednotlivých výše uvedených kategorií lze v rámci dané kategorie považovat za zastupitelné.[51] Ze shromážděných podkladů rovněž vyplynulo, že dětské zboží prodávané společností BABY DIREKT je nahraditelné produkty jiných dodavatelů/výrobců a lze u nich najít adekvátní náhradu, a to v rámci každé shora zmíněné kategorie.

32.    K územnímu vymezení relevantního trhu se často oslovení odběratelé a konkurenti účastníka řízení vyjádřili ve smyslu, že díky vzestupující tendenci internetového obchodování a možnosti doručení dětského zboží téměř kamkoliv, není důvod se omezovat oblastí zahrnující pouze ČR, ale trh může být širší (minimálně však zahrnující území ČR a SR). Část oslovených subjektů považuje podmínky na území ČR a SR za homogenní.[52] Další část odběratelů však obchoduje s dětským zbožím pouze na území ČR, přičemž dle jejich vyjádření hlavní překážku prodeje dotčeného zboží mimo území ČR představuje výše přepravného pro konečného spotřebitele, problémy s reklamacemi či absence popisků v cizím jazyce.[53]

33.    A právě shora uvedené překážky související s pořízením zboží mimo území ČR, dále včetně kurzových rozdílů či odlišné sazby daní, mohou hrát podstatnou roli při rozhodování konečných spotřebitelů, zda dotčené zboží pořídí v zahraničí nebo na území ČR. Chování konečných spotřebitelů je přitom rozhodné pro definici relevantního trhu.

34.    Lze tedy shrnout, že výsledky šetření v nyní vedeném správním řízení spíše odůvodňují vymezení samostatných výrobkových trhů zahrnujících výše uvedené kategorie dětského zboží na národních úrovních. Úřad se následně zabýval pouze těmi kategoriemi dětského zboží, které byly dotčeny šetřeným jednáním účastníka řízení (jelikož v tomto správním řízení nezjistil protisoutěžní jednání na trhu produktů denní péče, více se již tomuto možnému relevantnímu trhu nevěnoval – srov. odst. 26). Na tomto místě Úřad také podotýká, že účel vymezení relevantního trhu musí být odvozen od typu přestupku, jenž je v daném správní řízení stíhán. V případě cílových dohod je situace odlišná od dohod účinkových, neboť účelem cílových dohod je právě narušení hospodářské soutěže, pročež skutečný dopad na soutěž nemusí být prokazován. Pak jsou samozřejmě také nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší, protože jeho význam spočívá primárně v uchopení ekonomického a právního kontextu zakázané dohody. K tomuto dlouhodoběpotvrzovanému závěru přitom dospěly nejen tuzemské soudy, ale také soudy unijní.[54] Jakkoli úžeji vymezený relevantní by tedy neměl vliv na posouzení protisoutěžního charakteru jednání účastníka řízení, jelikož toto jednání naplňuje znaky právě dohod cílových (vztahujících se k téměř celému dodávanému sortimentu dotčeného zboží – srov. dále odst. 52–57).

35.    Pro účely nyní vedeného správního řízení a s ohledem na výše popsané skutečnosti vymezuje Úřad z hlediska věcného tyto samostatné relevantní trhy: trh (i) kočárků, (ii) autosedaček, (iii) dětského nábytku a (iv) vozítek. Z hlediska geografického lze vymezit uvedené výrobkové trhy na národní úrovni, v daném případě tedy územím České republiky, neboť na tomto území probíhá vztah nabídky a poptávky za homogenních podmínek, ale současně dostatečně odlišných od podmínek panujících v místech mimo toto území (nákupní chování spotřebitelů či jejich preference, povědomí spotřebitelů o značce, jazykové bariéry, reklamační řízení atd.).

36.    Jak již Úřad uvedl výše (srov. odst. 22), společnost BABY DIREKT dodávala prostřednictvím svých odběratelů dotčené zboží i na území SR a na tomto území se rovněž dopouštěla nyní posuzovaného jednání. Dle podkladů shromážděných v rámci tohoto správního řízení by se i v případě území SR mohlo jednat o národní úroveň výše uvedených samostatně výrobkově vymezených relevantních trhů.

IV.2.     Tržní podíly společnosti BABY DIREKT

37.    V souvislosti s vymezením tržních podílů účastníka řízení byly zjišťovány rovněž celkové hodnoty prodejů dotčeného zboží. Úřad vycházel z údajů získaných od společnosti BABY DIREKT, jejích konkurentů, odběratelů a z veřejně dostupných zdrojů. Zde je však nutné konstatovat, že jak účastník řízení, tak většina dalších Úřadem oslovených subjektů nebyla schopna poskytnout relevantní data pro jednotlivě vymezené kategorie dětského zboží (struktura jimi užívaných dat takovému členění požadovanému Úřadem neodpovídala či vůbec nebyly schopny tržní podíly účastníka řízení odhadnout). Většinou tedy poskytnutá data zachycovala pouze celkový objem trhu dětského zboží a případně odhadované tržní podíly účastníka řízení byly dovozovány pro celý segment dětského zboží.

38.    Účastník řízení odhadl celkový objem prodejů dětského zboží na území ČR na základě předpokladu průměrných výdajů na dítě v jeho prvním až čtvrtém roce, které následně vynásobil průměrným počtem narozených dětí v každém roce. Dospěl k závěru, že roční hodnoty maloobchodních prodejů[55] na území ČR činí cca […obchodní tajemství…] Kč, na území SR pak cca […obchodní tajemství…] Kč.[56] Takový odhad však může být dle názoru Úřadu poměrně nadhodnocený, neboť ne pro každé dítě je pořizováno zcela nové vybavení, jako je kočárek, autosedačka, nábytek apod., ale často je převzato od starších sourozenců, předává se v rámci rodiny nebo je nakupováno již použité.

39.    Konkurenti společnosti BABY DIREKT odhadovali velikost velkoobchodního trhu s dětským zbožím na území ČR velmi rozdílně, a to od […obchodní tajemství…] Kč ročně[57][…obchodní tajemství…] Kč ročně[58].

40.    K objemu prodejů dětského zboží na výše uvedených relevantních trzích mírně přesahujícímu […obchodní tajemství…] Kč dospěl i Úřad při svém výpočtu, ve kterém vycházel z obratů poskytnutých oslovenými konkurenty účastníka řízení a dále z uveřejněných účetních závěrek dalších konkurentů zabývajících se prodejem dětského zboží v kategoriích shodných s dotčeným zbožím účastníka řízení (u nichž prodej např. dětských plen, výživy apod. rovněž netvoří významnou položku na jejich celkových prodejích).[59] Jako největší konkurenční společnosti účastníka řízení lze zmínit společnost ags 92, s.r.o. či společnosti KENYO, spol. s r.o., jejichž obraty […obchodní tajemství…] než obrat účastníka řízení.

41.    Úřadem oslovené subjekty dovozovaly tržní podíl účastníka řízení na trhu veškerého dětského zboží v různé výši; hodnoty byly uváděny od […obchodní tajemství…] %[60] do […obchodní tajemství…] %[61].

42.    Jelikož finanční vyjádření objemu trhu dotčeného zboží a jeho kategorií poskytnuté oslovenými subjekty vykazovaly značný rozptyl, přiklonil se Úřad k vymezení tržních podílů účastníka řízení na základě odhadů získaných v procentním vyjádření. Vycházel přitom z informací obdržených od jednoho z významnějších odběratelů účastníka řízení, který dovozoval tržní podíl společnosti BABY DIREKT a dalších dodavatelů pro každou kategorii dětského zboží zvlášť na území ČR a SR.[62] Další podpůrnou indicií pro kvalifikovaný odhad tržních podílů dosahovaných společností BABY DIREKT na jednotlivě vymezených relevantních trzích byly informace od subjektů, které údaje předložily jen pro některé z kategorií dětského zboží[63] nebo pro kategorie jimi jinak vymezené[64].

43.    Jak bylo uvedeno výše, Úřad nemá k dispozici přesná data o jednotlivých trzích, na kterých účastník řízení působí, neboť tato nejsou nijak veřejně sledována, nedisponují jimi oslovené subjekty, ani k žádosti Úřadu nebyla zmíněna existence jakýchkoli studií či průzkumů, které by se dané oblasti věnovaly. Úřad tedy na základě kvalifikovaného odhadu a dle podkladů a informací shromážděných v rámci správního řízení dovozuje tržní podíly společnosti BABY DIREKT v roce 2017 v rámci jednotlivě vymezených relevantních trhů následovně:

 

 

Trhy

kočárky

autosedačky

dětský nábytek

vozítka

Území

ČR

[…obchodní tajemství…] %

[…obchodní tajemství…]%

[…obchodní tajemství…] %

[…obchodní tajemství…] %

SR

[…obchodní tajemství…]%

[…obchodní tajemství…] %

[…obchodní tajemství…] %

[…obchodní tajemství…] %

V.       Právní hodnocení

44.    Z hmotněprávního hlediska je protiprávnost jednání účastníka řízení posuzována podle zákona o ochraně hospodářské soutěže v jeho aktuálním znění, tj. ve znění novely provedené zákonem č. 262/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2017, tedy byl účinný v době spáchání přestupku (tj. 2. 10. 2018)[65]; zákonná úprava skutkové podstaty dohod zakázaných a neplatných dle § 3 odst. 1 zákona (ani výše sankce za ni) přitom nedoznala po dobu trvání jednání účastníka řízení (tj. od 31. 8. 2011 do 2. 10. 2018) posuzovaného v tomto správním řízení žádných změn. V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), ve znění zákona účinném do 30. 11. 2018.[66]

45.    Z hlediska procesního je správní řízení vedeno podle procesních ustanovení rovněž současného znění zákona. S výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona se postupuje také podle přestupkového zákona, ve znění zákona č. 285/2018 Sb. (který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2019) a coby obecného procesního předpisu i zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 225/2017 Sb. (který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2018) – dále též „správní řád“, neboť jeho následná novela provedená zákonem č. 176/2018 Sb. (který nabyl účinnosti dne 1. 11. 2018) se s ohledem na přechodné ustanovení v čl. II odst. 1 na nyní vedené správní řízení nepoužije[67].

46.    Pokud jde o řízení s unijním prvkem, Úřad dle § 21h odst. 1 zákona, jestliže zahájí řízení o porušení článku 101 nebo 102 SFEU, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5 zákona.

V.1.  Dohody dle § 3 odst. 1 zákona, resp. článku 101 odst. 1 SFEU

47.    Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1 zákona). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

48.    Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku.

49.    Zakázané jsou především dohody výslovně uvedené v § 3 odst. 2 písm. a) až f) zákona, jako např. dohody o určení cen, o omezení nebo kontrole výroby, odbytu či o rozdělení trhu apod. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak i vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle odst. 2 téhož ustanovení zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží.

50.    Obdobně jako na národní úrovni je zákaz dohod upraven v článku 101 odst. 1 SFEU, dle kterého jsou s vnitřním trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které např. přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky či rozdělují trhy.

51.    Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané. Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (dále též „Oznámení de minimis“)[68], resp. na unijní úrovni Sdělení o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1 SFEU (dále též „Sdělení de minimis“)[69].

V.2.  Vertikální dohody o určení cen pro další prodej

52.    Dohody o určení cen pro další prodej představují jak na národní, tak na unijní úrovni závažné formy zakázaných dohod. Dohody o cenách mají totiž vždy ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu (jejich negativní dopad se presumuje). Tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím konkurenční vztah na navazujícím stupni distribuce (u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat).[70] Vertikální dohody, které mají za svůj cíl zejména určení fixních či minimálních cen pro další prodej, jsou na národní úrovni považovány za dohody obsahující tzv. tvrdá omezení; jedná se o dohody, jejichž cílem je narušit hospodářskou soutěž.[71] Obdobně jako tvrdá omezení jsou na unijní úrovni výslovně označeny vertikální dohody, jejichž účelem je omezení možnosti kupujícího určovat svou prodejní cenu.[72]

53.    Za zakázaná jsou považována rovněž taková – zdánlivě doporučující – cenová ujednání, která jsou vybavena pokyny či sankcemi zavazujícími či motivujícími smluvní partnery dodržovat stanovené (doporučené) ceny pro další prodej. Doporučené ceny také nesmějí být doprovázeny dalšími, byť i ústními, pokyny či instrukcemi, popřípadě jinými závaznými opatřeními prosazujícími skrytý zájem prodejce či výrobce na dodržování doporučených cen jejich odběrateli při dalším prodeji, či dokonce provázeny přímo negativními důsledky při jejich nedodržování. Rovněž poskytování slev či jiných výhod odběratelům v případě, že budou dodržovat stanovené doporučené prodejní ceny zboží, je třeba považovat za nepřímé určování cen, které je zakázáno.

54.    Vertikální dohody o určení cen, jež mají charakter minimálních nebo fixních prodejních cen, spadají pod zákaz dohod stanovený v § 3 odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. a) zákona, resp. jsou dle článku 101 odst. 1 písm. a) SFEU pokládány za neslučitelné s vnitřním trhem, a tedy zakázané, pokud současně ovlivňují obchod mezi členskými státy.

55.    V případě existence protisoutěžního cíle dohody spočívajícího v narušení, omezení, či odstranění soutěže mezi konkurenty na relevantním trhu existuje dle judikatury Soudního dvora EU vždy minimálně potenciální dopad takové dohody na trh a není možné obecně aplikovat doktrínu de minimis, resp. dopad takovéto dohody na hospodářskou soutěž nelze považovat za zanedbatelný (a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená v Oznámení de minimis či ve Sdělení de minimis).[73] Dohody o určení cen pro další prodej cílící na eliminaci či snížení cenové konkurence tedy představují závažné porušení zákona, resp. SFEU.

56.    Nadto dohody takového charakteru (jejichž samotným cílem je narušení hospodářské soutěže) taktéž zpravidla nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, resp. článku 101 odst. 3 SFEU umožňující vynětí ze zákazu dohod, ani podmínky stanovené v § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost obecných výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku.

57.    V případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tzn. je u něho splněna podmínka existence unijního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle SFEU.[74]Platí přitom, že dohody, které pokrývají více členských států, případně jsou ve více členských státech uplatňovány, jsou téměř ve všech případech ze své samotné podstaty způsobilé mít dopad na obchod mezi členskými státy. Tak je tomu i v případě vertikálních dohod o přímém určení cen pro další prodej, které pokrývají dva či více členských států EU; tyto mohou uměle měnit cenové hladiny, které by pravděpodobně existovaly při absenci dohod, čímž ovlivňují průběh obchodu. Současně platí, že pokud je zakázaná dohoda ze své samotné podstaty způsobilá ovlivnit obchod mezi členskými státy, existuje vyvratitelná pozitivní domněnka, že dopady těchto dohod na obchod mezi členskými státy jsou znatelné, pokud obrat stran týkající se výrobku pokrytého dohodou překračuje 40 milionů EUR nebo pokud souhrnný tržní podíl stran na jakémkoli relevantním trhu, který je ovlivněn dohodou, přesahuje 5 %.[75]

V.3.  Skutkové a právní posouzení jednání společnosti BABY DIREKT

58.    Úřad má za prokázané, že společnost BABY DIREKT […obchodní tajemství…]. Minimální MOC dotčeného zboží pro prodej konečným spotřebitelům stanovovala zejména […obchodní tajemství…]. Za nedodržení prodeje dotčeného zboží za minimální MOC stanovené společností BABY DIREKT hrozila svým odběratelům sankcemi či je […obchodní tajemství…] skutečně aplikovala. Účastník řízení tím stanovil svým odběratelům minimální (fixní) ceny pro další prodej, přičemž odběratelé na návrhy dohod o přímém určení minimálních cen vynucovaných společností BABY DIREKT pod hrozbou uplatnění sankce přistupovali (srov. odst. 24–25).

59.    Shora uvedené jednání společnosti BABY DIREKT tak představuje vertikální dohody o přímém určení minimálních (fixních) cen dotčeného zboží pro další prodej konečným spotřebitelům, tj. naplňuje ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a článku 101 odst. 1 SFEU znaky dohod o určení cen, přičemž tyto dohody účastník řízení se svými odběrateli uzavíral a plnil od 31. 8. 2011 do 2. 10. 2018 na území ČR i SR (srov. odst. 26).

60.    Úřad současně považuje za prokázané, že obchod s dotčeným zbožím mezi členskými státy EU existoval a že mohl být protisoutěžním jednáním účastníka řízení ovlivněn, neboť odběratelé společnosti BABY DIREKT pod hrozbou sankcí prodávali konečným spotřebitelům jak na území ČR, tak i na území SR dotčené zboží ve stanovené minimální cenové úrovni, čímž došlo k ovlivnění soutěžní struktury na dotčených územích.

61.    Pro nyní posuzované jednání společnosti BABY DIREKT je dále podstatné, že jí aplikované protisoutěžní jednání pokrývalo území dvou členských států EU. Po celou dobu protisoutěžního jednání společnosti BABY DIREKT spočívajícího v uzavírání a plnění vertikálních dohod o přímém určení minimálních cen dotčeného zboží pro další prodej lze z hlediska naplnění kvantitativní podmínky (výše tržního podílu přesahující […obchodní tajemství…]% hranici) hovořit o citelném dopadu na obchod mezi členskými státy EU, čímž je splněna podmínka existence unijního prvku a na jednání společnosti BABY DIREKT je možné aplikovat SFEU.

62.    Úřad protisoutěžní jednání společnosti BABY DIREKT tedy v období od 31. 8. 2011 do 2. 10. 2018 kvalifikuje jako jednočinný souběh dvou pokračujících přestupků[76] (k pokračování v přestupku srov. níže odst. 79–81) představujících porušení zákazu uvedeného v § 3 odst. 1 zákona a v článku 101 odst. 1 SFEU.

V.4.  Formální stránka zakázaných dohod

63.    Vertikální dohody narušující hospodářskou soutěž lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou zakázané dohody „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně či konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.[77] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran.

64.    V případě dohod o cenách uzavíraných účastníkem řízení s jeho odběrateli spatřuje Úřad konsensus stran ohledně předmětného jednání v tom, že účastník řízení vyzval své odběratele zejména prostřednictvím telefonních hovorů a emailové komunikace k dodržování MOC dotčeného zboží, čímž tedy předkládal návrhy cenových dohod, na které odběratelé přistupovali, když akceptovali tento návrh a realizovali prodej dotčeného zboží konečným spotřebitelům ve výši minimálních MOC stanovených společností BABY DIREKT (srov. odst. 58).

65.    Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že posuzované dohody o cenách uzavírané a plněné účastníkem řízení a jeho odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a podle článku 101 odst. 1 SFEU formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej.

V.5.  Materiální stránka zakázaných dohod

66.    K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení ve smyslu zákona či SFEU.[78]

67.    Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z recentní národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi přestupky ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky přestupku postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciální soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu následku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které majíza cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.[79] U dohod majících protisoutěžní cíl již ze své podstaty není zapotřebí pro naplnění materiální stránky přestupku zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.[80]

68.    S obdobným přístupem na unijní úrovni počítá i Soudní dvůr EU, který připomněl, že podle ustálené judikatury je zkoumání konkrétních účinků dohody pro účely uplatnění článku 101 odst. 1 SFEU nadbytečné, pokud je jejím cílem vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže. V této souvislosti Soudní dvůr EU zdůraznil, že rozlišování mezi protisoutěžním cílem a následkem dohod vychází ze skutečnosti, že některé formy koluzí mezi podniky mohou být již ze své povahy považovány za škodlivé pro řádné fungování hospodářské soutěže. Soudní dvůr EU tedy učinil závěr, že dohoda, která může ovlivnit obchod mezi členskými státy EU a která má protisoutěžní cíl, představuje svou povahou a nezávisle na jakémkoliv jejím skutečném účinku výrazné omezení hospodářské soutěže.[81]

69.    Vertikální dohody stanovující nejnižší nebo pevné ceny pro další prodej, označované za dohody s tvrdým omezením, jsou dohodami vyvolávajícími výrazné omezení hospodářské soutěže, tedy dohodami, která mají protisoutěžní cíl již ze své podstaty (srov. odst. 52). Dané odpovídá rovněž pokynům Komise, která tvrdá omezení považuje ve všech svých blokových výjimkách za omezení mající za cíl soutěž narušit; obecně k takovým omezením patří mj. právě i vertikální dohody charakteru minimální ceny stanovené pro další prodej.[82]

70.    Úřad tedy shrnuje, že na dohody o cenách uzavírané a plněné společností BABY DIREKT s jejími odběrateli a posuzované v tomto správním řízení lze nahlížet jako na dohody zakázané již pro svůj cíl, tj. již ze své podstaty způsobující přinejmenším potenciální narušení hospodářské soutěže a mající negativní dopad na kvalitu a intenzitu soutěžního prostředí. Pro jejich samotný charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. ve smyslu § 3 odst. 1 zákona dohody se zanedbatelným dopadem na soutěž (a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená v Oznámení či ve Sdělení de minimis). Úřad tak má za prokázané, že zakázané dohody o určení cen pro další prodej uzavírané a plněné společností BABY DIREKT s jejími odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona a článku 101 odst. 1 SFEU nejen formální, ale také materiální stránku zakázaných dohod.

V.6.  Dopad na hospodářskou soutěž, vliv na obchod mezi členskými státy EU

71.    Nad rámec uvedeného se Úřad zabýval tím, zda jednání účastníka řízení spočívající v uzavírání dohod o určení minimálních cen pro další prodej, které jednoznačně spadají do kategorie dohod, jež jsou v souvislosti s jejich protisoutěžním cílem již ze své podstaty přinejmenším potenciálně způsobilé narušit hospodářskou soutěž, mělo rovněž faktický dopad na soutěž.

72.    Úřad má za prokázané, že účastník řízení omezoval odběratele při stanovení cen dotčeného zboží při jeho dalším prodeji konečným spotřebitelům a že ceny tohoto zboží neodpovídaly cenám, jaké by samostatně a nezávisle mohli zvolit jejich odběratelé – zejména jim bylo znemožněno tyto ceny dle vlastní situace a okolností snížit, a soutěžit tak s ostatními odběrateli o zákazníky cenou a o větší podíl na trhu. Uzavřením dohod o cenách mezi účastníkem řízení a jeho odběrateli tedy došlo ke sjednocení cenové hladiny dotčeného zboží při prodeji konečným spotřebitelům; v jejich neprospěch se navýšila cena dotčeného zboží (případně se uměle držela jejich vyšší cenová hladina).

73.    Úřad konstatuje, že posuzované jednání společnosti BABY DIREKT mělo reálnou schopnost ovlivnit hospodářskou soutěž na jednotlivých relevantních trzích, neboť ve svém důsledku směřovalo (mělo cíl) k omezení intenzity hospodářské soutěže na daných trzích. S ohledem na to, že dohody o cenách byly plněny, mělo předmětné protisoutěžní jednání účastníka řízení negativní dopad na hospodářskou soutěž, a to jak na území ČR, tak i na území SR. Úřad s ohledem na skutečně prokázané dotčení soutěže na území dvou členských států EU dále konstatuje, že jednání účastníka řízení mělo i skutečný vliv na obchod mezi členskými státy EU.

V.7.  Další podmínky pro posouzení dohod, resp. jednání účastníka řízení

Absence podmínek pro vynětí ze zákazu

74.    Po zhodnocení, že posuzované dohody o určení cen pro další prodej spadají pod zákaz dohod dle § 3 odst. 1 zákona, resp. článku 101 odst. 1 SFEU, se Úřad dále zabýval tím, zda tyto dohody nelze vyjmout ze zákazu dohod (vyjma z důvodu zanedbatelného dopadu na hospodářskou soutěž – k danému srov. odst. 70).

75.    Důkazní břemeno v této záležitosti leží na účastníkovi řízení, který je ve věci zakázaných dohod povinen ve smyslu § 21d odst. 1 zákona navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití výjimky podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona jsou splněny, pokud tvrdí, že se na něj výjimka vztahuje.

76.    K danému je potřeba uvést, že dle § 3 odst. 4 zákona (obdobně článku 101 odst. 3 SFEU) se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona (obdobně článku 101 odst. 1 SFEU) nevztahuje na dohody, které a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohod. Aplikace uvedeného ustanovení zákona (či SFEU) vyžaduje kumulativní splnění vyjmenovaných podmínek, přičemž nesplnění byť jediné vede k nutnosti zamítnout žádost o výjimku.

77.    Účastník řízení však netvrdil ani nedoložil žádné skutečnosti, jimiž by prokazoval zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo podporu technického či hospodářského rozvoje při současném vyhrazení přiměřeného podílu spotřebitelům. Úřad tedy neshledal, že by byly naplněny podmínky pro uplatnění vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona, resp. článku 101 odst. 3 SFEU.

78.    Na zakázané dohody uzavírané a plněné společností BABY DIREKT s jejími odběrateli Úřad vylučuje také použití § 4 odst. 1 zákona, zakotvujícího na národní úrovni přímou aplikovatelnost obecných výjimek vydaných na unijní úrovni i pro vztahy bez unijního prvku /srov. Nařízení Komise (ES) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010, o použití článku 101 odst. 3 SFEU na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě/[83]. Unijní bloková výjimka se totiž nevztahuje na vertikální dohody, které omezují odběratele v určení cen pro další prodej (cen charakteru minimálních či fixních); taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody unijní blokové výjimky.[84]

Pokračování v přestupku

79.    Účastník řízení jednotlivé dohody o určení cen uzavíral a plnil postupně. Každá taková dohoda by byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané dohody, avšak uvedené jednání je při splnění podmínek stanovených v § 7 přestupkového zákona považováno za pokračování v přestupku. Dle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

80.    V nyní posuzovaném případě jsou dle Úřadu naplněny všechny podmínky pro kvalifikaci vytýkaného jednání jako dvou pokračujících přestupků, neboť jejich jednotlivé dílčí útoky (uzavírání a plnění cenových dohod) naplňují stejnou skutkovou podstatu přestupku (zakázané dohody dle § 3 odst. 1 zákona, resp. článku 101 odst. 1 SFEU), jsou vedeny jednotným záměrem (zajistit prodej dotčeného zboží odběrateli společnosti BABY DIREKT za minimální MOC), spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení […obchodní tajemství…] a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku (byly prováděny kontinuálně od 31. 8. 2011 do 2. 10. 2018 a jejich předmětem bylo omezit odběratele v prodeji dotčeného zboží za jiné, než účastníkem řízení stanovené ceny).

81.    Úřad uzavírá, že nyní posuzované protisoutěžní jednání účastníka řízení páchané v období od 31. 8. 2011 do 2. 10. 2018 s dopady jednání jak na tuzemském, tak na zahraničním trhu a za současného ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU představuje jednočinný souběh dvou pokračujících přestupků.Prvním přestupkem je porušení zákazu stanoveného v § 3 odst. 1 zákona, druhým pak porušení článku 101 odst. 1 SFEU, v obou případech ve formě dohod o určení minimálních cen pro další prodej.

Subjektivní stránka přestupku

82.    Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody, jejímž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, je konstruována jako odpovědnost objektivní. I když znění zákona ani přestupkového zákona Úřadu nestanoví povinnost při ukládání pokut zkoumat a rozlišovat subjektivní stránku přestupku, je Úřad, v souladu s judikaturou správních soudů, oprávněn při vyměření pokuty zohlednit úmyslné porušení zákona.[85]

83.    I v soutěžním právu se tedy rozlišují dvě základní formy zavinění – úmysl a nedbalost. Při posouzení se vychází z intelektuální a volní složky k objektu přestupku, jímž je právem chráněný zájem, proti kterému jednání směřuje, a tím je v případě soutěžního práva férová hospodářská soutěž pro všechny účastníky trhu. V případě úmyslu se vychází z toho, že jednající nejenže věděl, ale také chtěl porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem (úmysl přímý); v případě úmyslu nepřímého jednající ví, že může zákonem chráněný zájem porušit či ohrozit, a pro případ, že se tak stane, je s tím srozuměn. V případě vědomé nedbalosti jednající věděl, že může porušit či ohrozit zákonem chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhá, že jej neporuší; při nevědomé nedbalosti pak jednající nevěděl, že svým jednáním může porušit či ohrozit zájem chráněný zákonem, ač vzhledem k okolnostem a svým poměrům vědět měl a mohl.

84.    Při hodnocení subjektivní stránky popsaných přestupků (srov. odst. 81) vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zakázané dohody byly uzavírány […obchodní tajemství…] společnosti BABY DIREKT, která trvala na jejich dodržování, a jejichž plnění rovněž vymáhala, […obchodní tajemství…] (srov. odst. 58). Společnost BABY DIREKT si dle názoru Úřadu musela být vědoma toho, že předmětné dohody ovlivňují (ovlivní) cenovou úroveň dotčeného zboží ve vztahu ke konečným spotřebitelům (tato skutečnost totiž vyplývá ze samotné povahy dohod a z účelu, který sledují) a že tato ujednání snižují soutěž mezi jejími odběrateli (soutěž v rámci značky), neboť zbavují odběratele možnosti stanovit prodejní cenu dotčeného zboží dle jejich vůle. Účastník řízení si dle Úřadu dále musel být vědom toho, že odstraněním soutěže mezi odběrateli naruší soutěž na relevantních trzích, resp. byl dle Úřadu srozuměn s tím, že uzavření a plnění zakázaných dohod hospodářskou soutěž naruší. Vědomostní a volní složka zavinění se tak vztahuje i ke způsobilosti jím uzavíraných dohod narušit hospodářskou soutěž. Úřad proto dospěl k závěru, že účastník řízení jednal při uzavírání dohod zaviněně ve formě úmyslu.

85.    Při posuzování formy zavinění Úřad též přihlédl k judikatuře českých[86] a unijních soudů[87], ze které vyplývá, že pro konstataci úmyslného porušení soutěžních pravidel není nezbytné, aby si soutěžitel byl vědom toho, že porušuje konkrétní zákaz stanovený soutěžními pravidly.

Posouzení zproštění odpovědnosti účastníka řízení za přestupek

86.    Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně, liberační důvod proto nebude dopadat na případy subjektivních hospodářských potíží, na případy, kdy překážky nesplnění povinnosti byla odpovědná osoba povinna překonat nebo odstranit (např. nedostatek úředního povolení) apod.[88]

87.    Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby účastník řízení jednal protiprávně, která jej nutila porušovat jeho právní povinnost a v důsledku které účastník řízení nemohl porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.

88.    Úřad tak neshledal žádnou objektivní situaci, pro kterou by účastník řízení byl nucen jednat protiprávně, resp. v jejímž důsledku by neměl jinou možnost než jednat protiprávně. Lze proto uzavřít, že účastník řízení nemůže být zproštěn odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona, neboť na trhu nebyly dány žádné objektivní skutečnosti či překážky, jež by mu bránily chovat se v souladu se zákonem a SFEU.

V.8.  Závěry právního hodnocení

89.    Úřad má postaveno najisto, že společnost BABY DIREKT v době od 31. 8. 2011 do 2. 10. 2018 se svými odběrateli uzavírala a plnila zakázané dohody o přímém určení cen, za nedodržení cenových dohod odběrateli uplatňovala sankce, přičemž při svém konání jednala úmyslně.

90.    Zakázané dohody o přímém určení cen je třeba ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a článku 101 odst. 1 SFEU posuzovat jako dohody, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, a jsou tedy zakázané by object. S ohledem na charakter dohod (jejichž cílem je narušení soutěže) nelze na zakázané dohody uzavírané společností BABY DIREKT s jejími odběrateli aplikovat pravidlo de minimis (jak na národní, tak unijní úrovni), tedy nahlížet na předmětné dohody jako na dohody se zanedbatelným dopadem na hospodářskou soutěž. Úřad dále ověřil, že zakázané dohody nelze vyjmout z působnosti § 3 odst. 1 zákona a článku 101 odst. 1 SFEU ani na základě unijní blokové výjimky dle § 4 odst. 1 zákona ani na základě aplikace § 3 odst. 4 zákona a článku 101 odst. 3 SFEU.

91.    V rámci správního řízení Úřad dále prokázal, že zakázané dohody byly odběrateli společnosti BABY DIREKT plněny, měly tedy skutečný dopad jak na hospodářskou soutěž na relevantních trzích kočárků, autosedaček, dětského nábytku a vozítek na území ČR, tak skutečný vliv na obchod mezi členskými státy EU. Protisoutěžního jednání se společnosti BABY DIREKT dopouštěla více než 7 let.

92.    Úřad uzavírá, že posuzované jednání společnosti BABY DIREKT, tj. uzavírání a plnění zakázaných dohod o přímém určení cen představuje jednočinný souběh dvou pokračujících přestupků, tj. porušení zákazu stanoveného v § 3 odst. 1 zákona a porušení zákazu stanoveného v článku 101 odst. 1 SFEU.

VI.     Využívání procesních práv

93.    Účastník řízení měl po celou dobu vedení předmětného správního řízení v souladu se správním řádem možnost využívat svá procesní práva, zejména práva nahlížet do spisu a vyjadřovat v řízení svá stanoviska. Současně mu bylo ve smyslu § 21b zákona umožněno seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim před vydáním tohoto rozhodnutí. Účastník řízení ve stanovené lhůtě svého práva využil, přičemž k závěrům učiněným Úřadem ve Sdělení výhrad vznesl námitky, ve kterých zcela odmítl, že by se svými odběrateli uzavíral dohody pro další prodej dětského zboží, jejichž cílem mělo být dosažení dodržování stanovených doporučených cen. Účastník řízení uvedl, že se vždy jednalo o ceny doporučené, bez jakýchkoliv sankcí, které by z jeho strany měly následovat vůči odběratelům v případě neakceptování doporučených cen. Pokud docházelo k uzavírání karet, dělo se tak na základě nezaplacených faktur po splatnosti a po zaplacení bylo zboží opětovně doručováno. Účastník řízení taktéž namítá rozdělení dětského zboží do 5 skupin, které je dle jeho názoru velmi diskutabilní a v podstatě ničím nepodložené, tedy nesprávné a účelové. Totéž platí o výpočtu tržních podílů. Další námitky směřují ke způsobu výpočtu a konečné výši pokuty, která je dle účastníka řízení diskriminační a likvidační.

Vyjádření Úřadu k námitkám účastníka řízení

94.    K námitce účastníka řízení, že nelze směšovat či zaměňovat význam slov cena stanovená a cena doporučená, Úřad odkazuje na odst. 58 tohoto rozhodnutí, kde z provedeného dokazování dovodil, že účastníkem řízení stanovené ceny pro další prodej dotčeného zboží se staly cenami minimálními fixními […obchodní tajemství…]. Úřad tedy význam slov nezaměňuje.

95.    Pokud účastník řízení tvrdí, že se v jeho případě jednalo vždy o […obchodní tajemství…] Úřad odkazuje na judikaturu NSS týkající se posouzení zakázaných cenových dohod, kde NSS uvedl cit.: „Jak žalovaný, tak správní soudy v minulosti opakovaně vyslovili, že i jen pouhé cenové doporučení, byť nevynutitelné pod hrozbou sankce, může mít protisoutěžní charakter (například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2012, č. j. 8 Afs 2/2011-217). Totéž vyplývá například z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci Vereeiniging van Cementhandelaren (8/72), v němž soud uzavřel, že soutěž je narušena i jen systémem doporučených cen.“[89] V nyní řešeném případě má však Úřad za prokázané, že účastník řízení minimální ceny pro další prodej nejen stanovoval, ale jejich dodržování vynucoval a […obchodní tajemství…]. Námitku účastníka řízení, že […obchodní tajemství…] je tak s ohledem na skutkový stav nyní posuzované věci nutné odmítnout.

96.    Účastník řízení dále uvádí, že neexistují žádné dohody ve formě konkludentní či tacitní zavazující odběratele dodržovat doporučené ceny. Úřad údajně nesprávně spatřuje uzavření dohody v e-mailové komunikaci probíhající mezi obchodními zástupci účastníka řízení a jejich obchodními partnery, která má představovat […obchodní tajemství…]. Uvedené měli potvrdit i Úřadem oslovení odběratelé účastníka řízení ve svých vyjádřeních, jejichž obsah a význam však Úřad zcela ignoruje. Výjimku má dle účastníka řízení představovat pouze vyjádření oznamovatele či s ním propojené skupiny obchodních společností (představované […obchodní tajemství…], která jsou však vedena výlučně v rámci konkurenčního boje se snahou vytěsnit účastníka řízení z trhu a nastoupit na jeho místo.

97.    Úřad se však s názorem účastníka řízení neztotožňuje a opět odkazuje např. na odst. 58 tohoto rozhodnutí, kde shrnuje skutkové a právní posouzení jednání společnosti BABY DIREKT spočívající v uzavírání a plnění zakázaných dohod o cenách […obchodní tajemství…]. Nejednalo se tedy o výše účastníkem řízení tvrzenou […obchodní tajemství…]. Na tomto místě je vhodné doplnit, že ve smyslu soutěžního práva nemusí být forma uzavřené dohody pouze písemná, ale postačuje vyjádření shody vůle obou stran, tedy chovat se na trhu domluveným způsobem, což pokládá Úřad v nyní posuzované věci za prokázané (srov. odst. 64).

98.    Argument účastníka řízení, že se e-mailová komunikace týkala […obchodní tajemství…] lze vyvrátit právě převzatou interní komunikací, ze které je patrné, že […obchodní tajemství…] (srov. odst. 12). Jako důkaz je možno uvést např. navazující interní komunikaci, kde jeden z odběratelů […obchodní tajemství…] a paní jednatelka společnosti BABY DIREKT se k tomu vyjadřuje v tom smyslu, že […obchodní tajemství…] přičemž obdrží od svého obchodního zástupce odpověď: […obchodní tajemství…].[90] V této souvislosti je tak nutné omítnout argumenty předestřené účastníkem řízení, že komunikace obchodních zástupců společnosti BABY DIREKT s jejími odběrateli […obchodní tajemství…] či že […obchodní tajemství…].

99.         K vyjádření odběratelů společnosti BABY DIREKT oslovených Úřadem, ze kterých má plynout snaha o snížení pořizovacích cen dotčeného zboží, Úřad konstatuje, že může být zkresleno jejich obavou o další spolupráci v případě, že by účastník řízení nahlížel do spisu a seznámil se tak s jejich vyjádřením. Uvedenému svědčí právě písemné sdělení jednoho z odběratelů.[91] K námitce účastníka řízení, že se jedná o konkurenční boj, Úřad uvádí, že oznamovatel, jak se mylně domnívá účastník řízení, nebyl subjektem, který podání ve vztahu k Úřadu sám iniciativně učinil, ale informace poskytl až k žádosti Úřadu. Takto získané informace však nebyly jedinou indicií, která vedla Úřad k zahájení správního řízení, ale jednalo se rovněž o informace a podklady poskytnuté dalšími subjekty[92]. Ve správním řízení shromážděné skutečnosti nadto potvrdily protisoutěžní jednání společnosti BABY DIREKT namítané právě těmito subjekty.

100.     Účastník řízení se dále vyjadřuje k […obchodní tajemství…], který představuje přidanou hodnotu pro odběratele spočívající ve […obchodní tajemství…]. Doporučující charakter koncových prodejních cen měli Úřadu k jeho výzvám potvrdit i odběratelé, avšak Úřad nevzal jejich vyjádření v úvahu. Účastník řízení tedy k otázce cenotvorby Úřadem vytýkaných tzv. zakázaných dohod a faktické neexistenci takových dohod trvá na provedení důkazu v podobě svědeckých výpovědí všech odběratelů.

101.     K danému Úřad uvádí, že z […obchodní tajemství…] není žádným způsobem dovozováno uzavírání zakázaných cenových dohod, ale bylo pouze zmíněno v rámci popisu obchodní činnosti účastníka řízení (srov. odst. 10). V souvislosti s účastníkem řízení navrhovaným provedením dalších důkazů Úřad uvádí, že volba množství a druhu prováděných důkazů je věcí správního uvážení a je tedy na rozhodnutí správního orgánu, které důkazy v řízení o přestupku provede, a které nikoli. Svůj postup je správní orgán povinen náležitě odůvodnit.[93]Úřad v nyní posuzovaném případě však uceleným souborem jiných důkazů najisto postavil zda, jakým způsobem a v jakém období došlo k porušení zákona a SFEU. Jinými slovy, určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je účastníkem řízení důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno.[94] Další dokazování formou svědeckých výpovědí navržených účastníkem řízení tudíž Úřad pokládá za nadbytečné.

102.     […obchodní tajemství…] byl dle vyjádření účastníka řízení prováděn výlučně pro jeho potřebu bez jakéhokoliv dalšího efektu na usměrňování trhu a nikdy […obchodní tajemství…]. Účastník řízení dále uvádí, že sama skutečnost, že […obchodní tajemství…] svědčí o rozdílných cenách na trhu; uvedené účastník řízení dále dokládá print screeny z internetového srovnávače Heureka. Skutečnost, že prodejní ceny všech vybraných výrobků nejsou jednotné, kolísají a pohybují se v rozmezí desítek až tisíců korun, měl Úřad rovněž zjistit ze svého cenového srovnání, kde nejednotnost prodejních cen zcela pominul. Účastník řízení také dokládá porovnání maloobchodních cen konkurenčních prodejců, které jsou na rozdíl od účastníka řízení naprosto stejné. Taktéž, i přestože Úřad dospěl k závěru o počátku vytýkaného jednání od roku 2011, pro který nelze dohledat cenové srovnávače, má účastník řízení za to, že z jím doložených cenových srovnávačů za poslední 3 roky je vyvrácen názor Úřadu, že prodejní ceny doporučené účastníkem řízení se staly fixními prodejními cenami dotčeného zboží.

103.     […obchodní tajemství…] Úřad na základě zjištěných důkazů konstatuje, že […obchodní tajemství…] (srov. odst. 1113 a 1718), přičemž […obchodní tajemství…]. Na tomto místě Úřad dále doplňuje, že […obchodní tajemství…], přičemž z navazující interní komunikace plyne, […obchodní tajemství…]. K tomu např. e-mail ze dne […obchodní tajemství…] 2015: […obchodní tajemství…].[95] Dále je možno zmínit e-mail ze dne […obchodní tajemství…] 2012 s předmětem […obchodní tajemství…], ve kterém paní jednatelka píše, […obchodní tajemství…][96], či další ze dne […obchodní tajemství…] 2011, ve kterém se jednatelka […obchodní tajemství…], přičemž obdrží odpověď: […obchodní tajemství…].[97] V dalším e-mailu ze dne […obchodní tajemství…] 2013 jednatelka své zaměstnance upozorňuje: […obchodní tajemství…].[98] V e-mailu ze dne […obchodní tajemství…] 2015 se jednatelka dotazuje, zda […obchodní tajemství…], a dále uvádí: […obchodní tajemství…], na nějž dostává odpověď, […obchodní tajemství…].[99] V e-mailu ze dne […obchodní tajemství…] 2018 jednatelka […obchodní tajemství…] odpovídá: […obchodní tajemství…].[100] V e-mailu ze dne […obchodní tajemství…] 2017 prodejní referentka píše obchodním zástupcům: […obchodní tajemství…].[101] V e-mailu ze dne […obchodní tajemství…] 2018 s předmětem […obchodní tajemství…] se jednatelka ptá, jestli […obchodní tajemství…], od obchodního zástupce dostává odpověď, že […obchodnítajemství…].[102] Výše uvedené se tak zcela míjí s tvrzením účastníka řízení ohledně […obchodní tajemství…], pročež Úřad takové tvrzení shledává za naprosto účelové, neodpovídající zjištěným skutečnostem.

104.     K cenovému srovnání provedenému Úřadem lze uvést, že konstatování shodnosti cen u většiny odběratelů (srov. odst. 16) nutně neznamená, jak mylně dovozuje účastník řízení, že ceny jsou u všech jeho odběratelů stejné. Cenové srovnání bylo Úřadem prováděno za účelem ověření možného protisoutěžního jednání společnosti BABY DIREKT, přičemž je nutné podotknout, že pouhá cenová srovnání mohou stěží sama o sobě prokazovat protisoutěžní jednání. Na stranu druhou, pokud je zjištěna určitá jednotnost cenové úrovně, může se jednat o jednu z indicií podpůrně svědčící možnému protisoutěžnímu jednání. V nyní posuzovaném případě však Úřad zahájil správní řízení na základě souboru dalších indicií (viz výše podklady a informace obdržené Úřadem od různých subjektů), přičemž cenová srovnání namítanému protisoutěžnímu jednání přisvědčovala. Tyto počáteční a dostatečné indicie se následně v rámci správního řízení ukázaly jako velmi relevantní a byly důkazně také podloženy. Upozorňování účastníka řízení na konkurenční prodejce se stejnými cenami zveřejňovanými na heuréce a z nich dovozování protisoutěžního jednání (bez jakýchkoli dalších skutečností) je, jak bylo uvedeno shora, ne zcela relevantní a nemůže jakkoli ospravedlňovat chování účastníka řízení. Nadto, jak plyne z konstantní judikatury, nezákonnost aktu, jímž byl někdo postižen, nelze dovodit z toho, že někdo jiný, který se chová – podle subjektivního názoru – podobně, postižen nebyl.[103] V daném případě však taková situace nenastala a snaha účastníka řízení, aby byl závěr o přestupku jeho samotného zpochybněn, není na místě.

105.     Účastník řízení dále namítá, že Úřad zřejmě nepochopil tzv. […obchodní tajemství…]. Pokud tedy Úřad zmiňuje […obchodní tajemství…] jedná se výlučně o […obchodní tajemství…]. Účastník řízení dále doložil seznam faktur za zboží dodané oznamovateli (tedy […obchodní tajemství…]), přičemž si vyhradil právo dodatečně dohledat faktury po splatnosti u dalších obchodních partnerů a doložit jejich […obchodní tajemství…] platební morálku, v jejímž důsledku došlo k […obchodní tajemství…].

106.     S tzv. […obchodní tajemství…] spočívajícím v […obchodní tajemství…] přichází účastník řízení nově až po Sdělení výhrad. Takové tvrzení však neodpovídá důkazům shromážděným ve spisové dokumentaci, z nichž plyne, že k […obchodní tajemství…] docházelo z důvodu nedodržování společností BABY DIREKT stanovených cen (srov. odst. 1213). Nad již shora uvedené lze jako další důkazy uvést např. e-mail obchodního zástupce ze dne […obchodní tajemství…] 2016, ve kterém se dotazuje na […obchodní tajemství…] od jednatelky společnosti BABY DIREKT dostává odpověď, že […obchodní tajemství…].[104] V dalším e-mailu ze dne […obchodní tajemství…] 2013 jednatelka reaguje na informaci, že […obchodní tajemství…], a uvádí: […obchodní tajemství…].[105] Tvrzení účastníka řízení ohledně […obchodní tajemství…] se tak míjí s důkazy shromážděnými ve spise. Na tomto závěru by nic nemohlo změnit ani doložení dalších faktur po splatnosti jiných odběratelů, které však účastník řízení do dne vydání tohoto rozhodnutí nepředložil.

107.     Vymezení relevantních trhů z hlediska výrobkového v členění na pět skupin se dle účastníka řízení jeví jako diskutabilní a v podstatě ničím nepodložené. Úřad nijak nevysvětlil, proč k rozdělení použil těchto pět skupin a ostatní dětské zboží z trhu vymazal. Návodnými otázkami adresovanými odběratelům týkajícími se vyčíslení obratu pro každou z uvedených pěti skupin pak měl Úřad dosáhnout zkreslení výše obratu na trhu s dětským zbožím, a tím i tržního podílu účastníka řízení. Účastník řízení rovněž jako nesprávné a účelové hodnotí vymezení relevantních trhů z hlediska územního na trh ČR a SR a je toho názoru, že pokud Úřad považuje trh ČR a SR za homogenní, pak nemůže dojít k porušení předpisů vydaných na úrovni EU, tedy článku 101 odst. 1 SFEU.

108.     Úřad předně opakuje, že účinky protisoutěžního jednání jsou zkoumány na relevantním trhu, při jehož vymezení je třeba vyjít z výchozího produktu, jímž je účastníkem řízení nabízené zboží (srov. odst. 27). Za důležitou skutečnost Úřad dále uvádí, že v nyní posuzovaném případě dovodil porušení zákona i SFEU formou cílových dohod. V takové situaci nemusí být dopady na hospodářskou soutěž na relevantním trhu prokazovány, pročež nároky na přesnost jeho vymezení jsou nižší (srov. odst. 34).

109.     Jak uvádí sám účastník řízení, a uvedené Úřad nijak nerozporuje, dětské zboží je možné rozdělit do několika kategorií. Při členění dětského zboží Úřad vycházel z obdobného členění uváděného společností BABY DIREKT s tím, že do jednotlivých kategorií zahrnul více druhů dětského zboží odrážejících jejich možnou zastupitelnost (srov. odst. 30, včetně poznámky pod čarou). Takové vymezení jednotlivých kategorií je nakonec srovnatelné i s předloženým katalogem z mezinárodního veletrhu Kind + Jugend[106]. Úřad se na tomto místě ohrazuje proti tvrzení účastníka řízení, že by některé dětské zboží z trhu vymazal, a připomíná, že účinky jednání účastníka řízení neshledal na veškerém trhu dětského zboží, ale na relevantních trzích vymezených jednotlivými kategoriemi dětského zboží. Za irelevantní považuje Úřad také argument účastníka řízení ohledně pokládání návodných otázek osloveným subjektům sloužících pro vymezení relevantního trhu. Byť Úřad v úvodu svých dotazů nastínil členění dětského zboží do pěti kategorií, oslovených subjektů se dotazoval, zda koneční spotřebitelé mohou či nikoli výrobky zařazené do jednotlivě uvedených kategorií dětského zboží považovat z hlediska jejich charakteristiky, ceny a zamýšleného použití za zastupitelné navzájem nebo s jinými produkty, a zejména uvedení, zda do výčtu výrobků v jednotlivých uvedených kategoriích dětského zboží lze zařadit další výrobky či naopak již uvedené výrobky začlenit do jiných kategorií; tyto kategorie požadoval specifikovat.[107] Další informace týkající se vymezení území, na kterém jsou podmínky homogenní, stejně jako poskytnutí údajů o obratech a podílech se vztahovaly právě ke kategoriím dětského zboží odpovídajícím členění dovozovanému oslovenými subjekty. Výsledek svého šetření Úřad shrnul výše (srov. odst. 31), přičemž má, s ohledem na výše požadovanou míru přesnosti vymezení relevantního trhu a účel, pro který je v případě cílových dohod vymezován, za to, že jím provedené vymezení relevantních trhů je pro dané šetření dostačující.

110.     K námitce týkající se geografického vymezení relevantních trhů Úřad uvádí, že nepovažoval, jak se domnívá účastník řízení, společně území ČR a SR za homogenní, ale z hlediska územního vymezil dva samostatné relevantní trhy. Možnost, že tato dvě území jsou homogenní, zmínily pouze některé subjekty (srov. odst. 32); Úřad se však s jejich tvrzením neztotožnil. Nadto je nutno uvést, že i kdyby území ČR a SR společně představovaly jeden samostatný geografický trh, uvedené by nic neměnilo na možnosti, za splnění stanovených podmínek, aplikovat SFEU. Koncept dopadu na obchod mezi členskými státy EU je totiž nezávislý od definice relevantního trhu z geografického hlediska, a tedy jeho podmínky mohou být naplněny i tehdy, je-li relevantní trh definován z pohledu geografického jako národní nebo menší než národní.[108] Na tomto místě Úřad podotýká, že i z podkladů předložených nyní účastníkem řízení plyne, že […obchodní tajemství…].[109]

111.     Další námitka účastníka řízení směřuje k odhadu maloobchodních prodejů dětského zboží na území ČR a SR a k následnému výpočtu tržních podílů, přičemž poukazuje na chybný závěr Úřadu ohledně výše objemu […obchodní tajemství…] Kč. První výpočet účastník řízení dovodil z údajů o elektronické komerci, doplněný odhadem poměru kamenných prodejen a e-shopů, a objem trhu vyčísluje v částce […obchodní tajemství…] Kč. Druhý výpočet účastník řízení sestavil z dostupných údajů z účetních závěrek, doplnil jej o údaje Crefoport, popř. kvalifikovaně odhadl, a dospěl za rok 2018 k obratům ve výši […obchodní tajemství…] Kč. Účastník řízení tak, po očištění celkového obratu o maloobchodní a exportní obrat, dospěl k závěru, že podíl společnosti BABY DIREKT na trhu dětského zboží na území ČR je na úrovni cca […obchodní tajemství…] %, což je zcela zanedbatelný tržní podíl, bez jakékoli reálné možnosti cenového ovlivňování trhu.

112.     Úřad při zjišťování tržních podílů účastníka řízení na jednotlivě vymezených relevantních trzích konstatoval, že nemá k dispozici přesná data o jejich velikosti, neboť tato nejsou nijak sledována (srov. odst. 37). Uvedené je odrazem i v odhadech oslovených subjektů, které celkový objem dětského zboží v ČR na velkoobchodní úrovni vyčíslily v rozmezí […obchodní tajemství…] […obchodní tajemství…] Kč. Pokud se účastník řízení snaží nově doloženými skutečnostmi dovozovat celkový objem trhu dětského zboží, stále pomíjí, že Úřad vymezil v rámci nyní posuzovaného případu z hlediska výrobkového čtyři relevantní trhy, na nichž má za prokázané narušení hospodářské soutěže v důsledku protisoutěžního jednání společnosti BABY DIREKT. Jinými slovy, objem těchto čtyř relevantních trhů musí být nižší než celkový obrat dosažený na území ČR prodejem veškerého dětského zboží, tedy i dětských plen, výživy, oblečení apod., jež však tvoří značnou část prodejů dětského zboží.[110] Uvedené platí pro oba účastníkem řízení předkládané údaje (zahrnující tedy i obrat ve výši […obchodní tajemství…] dosažený v […obchodní tajemství…]; obrat […obchodní tajemství…] Kč dosažený v […obchodní tajemství…]; obrat […obchodní tajemství…] Kč dosažený […obchodní tajemství…]). Za podstatné však Úřad považuje to, že nevycházel z údajů ve finančním vyjádření (byť se přiklonil spíše k nižším hodnotám celkového objemu trhu dětského zboží na vymezených relevantních trzích), ale že tržní podíly společnosti BABY DIREKT dovodil na základě údajů získaných v procentním vyjádření (srov. odst. 4243). […obchodní tajemství…] tržní podíl uváděný účastníkem řízení na celkovém trhu dětského zboží není pro nyní vedené řízení relevantní. K […obchodní tajemství…] výše tržních podílů dosahovaných účastníkem řízení v případě jím uzavíraných a plněných zakázaných cenových dohod, tedy dohod cílových, Úřad odkazuje na již výše uvedené (srov. odst. 90).

113.     K postupu Úřadu při výpočtu pokuty účastník řízení namítá, že Úřad při jejím výpočtu vychází ze svého vnitřního předpisu, který je obecně nezávazný, nemá sílu právní normy a byl přijat v dubnu 2018. Úřad má s ohledem na svůj závěr o délce protisoutěžního jednání účastníka řízení od roku 2011 do roku 2018 aplikovat vnitřní předpis retroaktivně; i když se nejedná o obecně závaznou právní formu, má platit pravidlo, že jakýkoliv předpis nabývá účinnosti vždy do budoucna a nikoliv zpětně (zpětná účinnost má být dle účastníka řízení zakázaná).

114.     Úřad pro zajištění transparentnosti a předvídatelnosti svého postupu při ukládání sankcí vydal metodiku nazvanou Postup při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže (dále též „Metodika“)[111] a uveřejnil ji na svých internetových stránkách v dubnu 2018. V Metodice je mj. uvedeno, že postup při stanovování pokuty bude dle Metodiky aplikován ve správních řízeních zahájených po její účinnosti, tedy po datu 24. 4. 2018. Dle Metodiky musí pokuty ukládané za porušení zákona plnit funkci správního trestu a být pro dotčené soutěžitele dostatečně citelné, musí ovšem plnit nejen funkci represivní, ale též preventivní, aby odrazovaly porušitele od opakování porušení zákona a současně měly dostatečně odrazující efekt i pro ostatní soutěžitele. Metodika přitom nahradila dosavadní oznámení Úřadu o způsobu vyměřování pokut z roku 2006 (dále též „původníoznámení“), neboť v období od jeho vyhlášení došlo k podstatným změnám jak v právní úpravě, tak v judikatuře, které nezbytně vyžadovaly tato pravidla aktualizovat. V samotné Metodice je rovněž připuštěno, že v některých případech povede uplatnění nového postupu k vyměření vyšší pokuty, než by tomu bylo podle původního oznámení. Soutěžní orgány jsou ovšem oprávněny kdykoli zvýšit úroveň pokut k posílení jejich odrazujícího účinku, zjistí-li, že praktiky, které byly dlouhodobě označovány jako protisoutěžní a tedy nezákonné, jsou stále relativně časté.[112] Úřad tedy nepochybil, když pro výpočet pokuty aplikoval postup uvedený v Metodice, neboť tato byla zveřejněna před zahájením nyní vedeného správního řízení. S účastníkem řízení nelze souhlasit ani s tím, že by Úřad měl povinnost zkoumat aplikaci Metodiky coby soft law z hlediska posouzení možné příznivosti dřívější úpravy pro stanovení pokuty (původní oznámení); Metodika/původní oznámení nejsou právním předpisem, který by mohl být jako předpis pro účastníka řízení výhodněji aplikován.[113]

115.     Účastník řízení dále namítá, že mu není zřejmé, jak Úřad dospěl k hodnotě tržeb za rok 2017 ve výši […obchodní tajemství…] Kč jako základní částky pokuty, a považuje ji za nedoloženou, nijak neodůvodněnou a tedy nepřezkoumatelnou.

116.     Hodnota tržeb představuje obrat dosažený soutěžitelem z prodeje zboží, jehož se narušení soutěže přímo či nepřímo týká, na území dotčeném protisoutěžním jednáním (srov. níže odst. 135). Úřad při výpočtu hodnoty tržeb ve Sdělení výhrad (stejně jako nyní v rozhodnutí ve věci) konstatoval, že vzal obrat účastníka řízení dosažený prodejem zboží na trzích kočárků, autosedaček, vozítek a dětského nábytku na území ČR a na území SR (zde bez zahrnutí trhu dětského nábytku). Jednotlivé obraty přitom Úřad určil na základě účastníkem řízení poskytnutých podílů jednotlivých kategorií dětského zboží (tj. relevantních trhů) na jeho celkovém obratu dosaženém v roce 2017 (jednalo se o podíly v ČR na trzích kočárků – […obchodní tajemství…] %, autosedaček – […obchodní tajemství…] %, vozítek – […obchodní tajemství…] % a dětského nábytku – […obchodní tajemství…] %, v SR na trzích kočárků – […obchodní tajemství…] %, autosedaček – […obchodní tajemství…] % a vozítek – […obchodní tajemství…] %).[114] Úřad tedy při výpočtu hodnoty tržeb postupoval na základě údajů poskytnutých samotným účastníkem řízení.

117.     Další námitky účastníka řízení směřují proti Úřadem posuzovaným okolnostem a jejich zohlednění při kalkulaci pokuty. Vedle již dříve namítané výše tržních podílů se také jedná o zahrnutí všech subjektů, se kterými účastník řízení přišel do obchodního styku, přičemž nedodání dotčeného zboží jeho odběratelům opětovně dokládá jejich špatnou platební morálkou. Rozporuje i Úřadem shledané přitěžující okolnosti, a to neakceptaci výhrad sdělených Úřadem společnosti BABY DIREKT přípisem ze dne 26. 2. 2014 (dále též „výzva 2014“)[115], což účastník řízení označuje za faktické vyjádření snahy Úřadu o zdůvodnění astronomické výše pokuty, která ve svém důsledku nemá znamenat nic jiného než likvidaci společnosti BABY DIREKT, což má být i prvotní zájem a cíl konkurenčního oznamovatele.

118.     K námitkám účastníka řízení týkajícím se stanovení tržních podílů či nedodání dotčeného zboží z jím uváděných důvodů, které v rámci hodnocení individuálních okolností vedly Úřad ke stanovení konkrétní výše podílu z hodnoty tržeb, se Úřad vyjadřoval již výše.

119.     Pokud se jedná o výzvu 2014 (k danému – srov. níže odst. 140), účastník řízení tvrdí, že jeho jednání bylo Úřadem již jednou prošetřené s rozhodnutím o neshledání protisoutěžního jednání, tedy postup Úřadu, ve kterém se opakovaně zabývá posouzením jeho jednáním před datem obdržení výzvy 2014, označuje za nepřípustný. Účastník řízení však zcela opomíjí, že Úřad závěr o neshledání naplnění všech znaků skutkové podstaty založil na prověřování podmínek obsažených ve smluvních vztazích sjednávaných společností BABY DIREKT a sledování cen jí dodávaného dětského zboží nabízeného internetovými prodejci (nevykazující, až na dětské zboží značky RÖMER, sladěnost cen na stejné úrovni). I když Úřad v té době nedisponoval silným podezřením na protisoutěžní jednání, tedy množstvím přesvědčivých konkrétních indicií a informací ohledně specifického a jednoznačně vymezeného protisoutěžního jednání (oproti situaci před zahájením současného správního řízení), vyzval společnost BABY DIREKT k dodržování pravidel souladných s právem hospodářské soutěže, neboť původní stížnost (podaná konečným spotřebitelem) určité pochybnosti Úřadu vzbuzovala. Úřad ve výzvě rovněž upozornil, že právně závazné závěry obsahující výklad zákona deklaruje pouze v pravomocných rozhodnutích vydaných po provedeném správním řízení, neboť jedině tak je schopen shromáždit, ověřit a vyhodnotit veškeré informace; z tohoto důvodu nelze stanoviska Úřadu přijatá mimo správní řízení považovat za stanoviska závazná. Zde uvedené tak nemůže nijak svědčit námitce o legitimním očekávání účastníka řízení, že Úřad v dané věci rozhodl v jeho prospěch. Současně z šetření provedeného v rámci nyní vedeného správního řízení bylo najisto postaveno, že účastník řízení se protisoutěžního jednání dopouštěl před doručením výzvy 2014 a dokonce, že na tuto nereagoval, tedy i po obdržení výzvy 2014 pokračoval dále v uzavírání a plnění zakázaných cenových dohod. Zohlednění této skutečnosti jako přitěžující v rámci vyměření pokuty je tedy zcela na místě.

120.     V souvislosti s výzvou 2014 účastník řízení z opatrnosti uplatňuje námitku promlčení ve smyslu přestupkového zákona, neboť dle jeho názoru je výzva 2014 ve své podstatě rozhodnutím o odložení věci; v té době byl před účinností přestupkového zákona příslušným právním předpisem zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále též „ZoP“), podle kterého by se mělo jednání účastníka řízení posuzovat, a který zánik odpovědnosti za přestupek stanovil ve lhůtě 1 roku (výzvu 2014 účastník řízení považuje za rozhodnutí ve věci samé i dle ZoP). Účastník řízení tedy shrnuje, že Úřad je oprávněn posuzovat jednání účastníka řízení počínaje nejdříve datem 27. 2. 2014, neboť na předchozí období se vtahuje zákaz řízení v důsledku věci již rozhodnuté.

121.     Úřad předně odkazuje na shora provedené vypořádání námitky týkající se údajného rozhodnutí ve věci spatřované účastníkem řízení ve výzvě 2014, které nepřisvědčil. K zániku odpovědnosti Úřad dále doplňuje, že z judikatury[116] lze obecně vyjít z toho, že při neexistenci jiné právní úpravy by se v případě přestupků měl analogicky aplikovat ZoP, resp. předpisy trestního práva, pokud to není k újmě účastníka řízení. V nyní posuzovaném případě tak tomu však není, neboť zánik odpovědnosti za protiprávní jednání stanovuje přímo zákon, podle kterého činí obecná promlčecí doba 10 let (resp. maximálně 14 let, byla-li promlčecí doba přerušena). Úřad dále uvádí, že posuzovaný skutek účastníka řízení je pokračujícím jednáním (k jeho definici ve smyslu přestupkového zákona – viz výše odst. 79), pro které platí, že se posuzuje jako jediný skutek de iure bez ohledu na počet dílčích útoků v něm zahrnutých, a u něhož objektivní i subjektivní lhůta počíná běžet od jeho spáchání, tedy dokonání[117]. Lhůta rozhodná v této věci tedy začíná běžet od spáchání, tj. dokonání přestupku, tj. dne 2. 10. 2018 (srov. výše bod 89). Na tomto místě Úřad doplňuje, že v době, kdy účastníku řízení zaslal výzvu 2014, byl účinný zákon ve znění zákona č. 360/2012 Sb., podle kterého odpovědnost za přestupek zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Ono dozvěděníse je u pokračujícího přestupku dle platné judikatury třeba počítat od jeho dokonání; pokaždé, kdy se Úřad dozví, že skutek dál pokračuje, začne běžet nová promlčecí lhůta (neboli Úřad se nemůže dozvědět o spáchání přestupku jako jediného skutku dříve, než byl spáchán). Jelikož Úřad zahájil správní řízení v roce 2018, je zřejmé, že od zaslání výzvy 2014 lhůta 5 let pro zahájení řízení neuplynula (s výhradou, že protiprávní jednání nebylo v té době dokonáno, tudíž subjektivní lhůta ani nemohla začít běžet a ani nemohlo dojít k zániku odpovědnosti společnosti BABY DIREKT za tento přestupek – Úřad i přes zaslání výzvy 2014 shledává v jednání účastníka řízení pokračování v přestupku, neboť jeho jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku). Snaha účastníka řízení přetrhnout přestupek a uměle určit okamžik jeho dokonání k roku 2014, ač kontinuálně pokračoval, resp. zkrátit protiprávní jednání, a to posunutím jeho začátku od 27. 2. 2014, je v dané věci zcela účelová.

122.     Účastník řízení ohledně konečné výše pokuty uvedené ve Sdělení výhrad namítá, že Úřad dosud nikdy pokutu ve výši 10 % z obratu za použití dalších navyšujících procent a koeficientů neuložil. Uvedené dokládá nedávnou praxí Úřadu výběrem dvou rozhodnutí. Indikovanou konečnou výši pokuty proto pokládá za diskriminační.

123.     Nejprve je nutno uvést, že ani jedno z rozhodnutí, na které účastník řízení odkazuje, se netýká porušení § 3 odst. 1 zákona či článku 101 odst. 1 SFEU (jedno rozhodnutí se dokonce vztahuje na porušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití), a správní řízení v dané věci bylo zahájeno před zveřejněním Metodiky (na výpočet pokuty se tudíž aplikovalo původní oznámení). K možnému navýšení pokut v důsledku aplikace Metodiky se Úřad vyjádřil již výše, přičemž má za to, že v nyní řešeném případě postupoval v souladu s právní úpravou pro ukládání pokut stanovenou zákonem a vyměření pokuty provedl zcela v souladu s postupy uvedenými v Metodice.

124.     Poslední námitka účastníka řízení se vztahuje k likvidačnímu charakteru pokuty indikované ve Sdělení výhrad. K tomu účastník řízení dokládá jednotlivé vynaložené osobní náklady za rok 2018 a skutečnosti, které mají prokazovat, že Úřadem uvažovaná výše pokuty je pro společnost BABY DIREKT likvidační se všemi negativními důsledky pro zaměstnance i obchodní partnery. Pro podporu uvedeného účastník řízení také argumentuje tím, že se v současnosti stěhuje do nových obchodních prostor. Tato skutečnost přitom neměla být rozhodná s tím, že účastník řízení si měl dle Úřadu předem vytvořit rezervu na případnou pokutu, což je dle účastníka řízení naprosto absurdní závěr.

125.     K této námitce Úřad sděluje, že se ekonomickými údaji uváděnými účastníkem řízení týkajícími se osobních nákladů, daňových nákladů a výnosů souvisejících s podnikatelskou činností zabýval již v rámci provedené finanční analýzy (srov. níže odst. 146147) a byly tedy zohledněny při zkoumání možné likvidačnosti ukládané pokuty. Také byly přiměřeným způsobem vzaty v úvahu majetkové poměry účastníka řízení. Tvorba rezervy, jedno z obecných účetních pravidel, slouží k pokrytí budoucích závazků a/nebo výdajů. Účetní jednotka by tak měla brát v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které jí jsou známy do okamžiku sestavení účetní závěrky. Tvorbu rezervy nelze považovat za absurdní závěr, neboť vychází ze zákona o účetnictví.[118] Nadto tuto skutečnost ohledně tvorby rezerv Úřad zmínil s ohledem na výzvu 2014 zaslanou společnosti BABY DIREKT s tím, že tato byla informována o předběžném šetření Úřadu a možném zásahu a uložení sankce v případě, že by se dopouštěla protisoutěžního jednání (od kterého však společnost BABY DIREKT od obdržení výzvy 2014 prokazatelně neustoupila). Úřad je na základě provedených analýz toho názoru, že stanovená výše pokuty není pro společnost BABY DIREKT likvidační (více k danému srov. níže odst. 148). Úřad považuje za nicotný důkaz předložený účastníkem řízení o pracovní neschopnosti jednatelky společnosti BABY DIREKT, která měla s Úřadem obstarávat styk, neboť za společnost BABY DIREKT jedná samostatně každý ze tří jednatelů, přičemž po celou dobu vedení správního řízení měl účastník řízení právní zastoupení.

126.     Úřad tak neshledal výše uvedené námitky účastníka řízení za důvodné či mající oporu ve spisové dokumentaci spisu správního řízení.

VII.        Stanovení pokuty

127.     Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Při ukládání pokut v řízeních s unijním prvkem postupuje Úřad dle § 21h odst. 5 zákona.

128.     Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují.[119] Úřad pak dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Úřad tedy v daném případě za horní hranici bude považovat částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

129.     Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní. Je požadováno, aby Úřadem uložená pokuta nepřekračovala zákonnou maximální hranici a dále, aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci soutěžitele, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.[120] Jak již bylo uvedeno výše, postup Úřadu při výpočtu pokut je specifikován v Metodice (viz shora odst. 114).

130.     Protože se účastník řízení dopustil dvou přestupků, tedy jedním skutkem spáchal dva přestupky v jednočinném souběhu, musí Úřad určit, který z těchto přestupků je nejzávažnější a tím nejpřísněji trestný, tedy za který přestupek bude pokuta primárně ukládána, a zohlednit spáchání dalšího přestupku dle absorpční zásady. Ta v souladu s principy trestnosti dle trestního práva spočívá v uložení sankce za nejpřísněji postižitelný přestupek, přičemž skutečnost, že účastník řízení spáchal souběžně více přestupků, zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se uložením přísnější sankce ve formě navýšení k původně stanovené sankci za nejzávažnější přestupek.

131.     V nyní posuzovaném případě platí, že oba přestupky byly páchány ve shodném časovém období a představují porušení zákona, resp. SFEU, pro které je horní hranice sankce totožná. Úřad proto přihlédl zejména k prokázanému plnění zakázaných dohod na území nejméně dvou členských států EU, znemožňujících nabízet konečným spotřebitelům dotčené zboží v cenové soutěži v rámci značky za ceny nižší než za stanovené MOC, a tím ke skutečnému ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU. Vytvoření jednotného vnitřního trhu EU je přitom základním cílem unijního práva a za tím účelem byl do SFEU včleněn článek 101. Z tohoto důvodu Úřad vyhodnotil jako závažnější přestupek, a tedy i nejpřísněji postižitelný přestupek porušení článku 101 odst. 1 SFEU (dále též „primární přestupek“).

VII.1.   Vyměření pokuty

132.     Při vymezení konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonných (zákonem předepsaných) kritérií, která tato pokuta má v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 1 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky přestupku. Úřad dle § 38 přestupkového zákona rovněž přihlédne k délce doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele, a k počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku. Vyměření pokuty je výsledkem hodnocení řady faktických, ekonomických a právních skutečností, při respektování zákonných kritérií pro uložení pokuty a vždy s přihlédnutím ke specifickým okolnostem daného případu.

133.     Při stanovení výše pokuty postupoval Úřad v souladu s pravidly stanovenými v Metodice, které spolu s obecnými principy správního trestání představují komplexní právní úpravu ukládání pokut i jejich vyměřování. Podle stejných pravidel Úřad postupuje i při ukládání pokut za porušení unijního práva (čl. 101 a 102 SFEU).

134.     Pokuta byla zásadně vyměřena s ohledem na dva faktory, a to hodnotu tržeb za zboží přímo či nepřímo dotčené protisoutěžním jednáním (tj. obrat na relevantních trzích) se zohledněním doby trvání přestupku a aktuální celkový čistý obrat soutěžitele.[121] Samotné vyměřování pokuty se skládá z několika relativně samostatných kroků.

135.     Nejprve bylo nutné stanovit hodnotu tržeb, tedy obrat dosažený soutěžitelem z prodeje zboží, jehož se narušení soutěže přímo či nepřímo týká, a to na územích přímo či nepřímo dotčených protisoutěžním jednáním. Hodnota tržeb byla stanovena na základě posledního ukončeného účetního období, ve kterém se soutěžitel protiprávního jednání dopouštěl (tj. rok 2017). Dle účastníka řízení v roce 2017 představovala hodnota tržeb z prodeje zboží přímo či nepřímo dotčeného protisoutěžním jednáním (bez DPH a jiných daní) na relevantních trzích částku […obchodní tajemství…] Kč (přímo či nepřímo dotčeným zbožím je zboží prodávané účastníkem řízení na trzích kočárků, autosedaček, vozítek a dětského nábytku – toho pouze v případě území ČR).[122]

136.     Dalším krokem bylo stanovení podílu hodnoty tržeb, který se určí s ohledem na závažnost předmětného přestupku a okolnosti jeho spáchání. Byla zohledněna nejen typová závažnost daná samotnou charakteristikou přestupku, ale i závažnost individuální, vyplývající ze způsobu a okolností jeho spáchání a jeho dopadů. Nyní posuzované vertikální cenové dohody spadají pod tzv. tvrdá omezení, jež typově patří mezi závažné přestupky, u kterých je podíl hodnoty tržeb zpravidla v rozpětí 3 až 10 % z hodnoty tržeb.

137.     Určení konkrétní výše tohoto podílu Úřad stanovil s ohledem na individuální okolnosti posuzovaného případu, přičemž vycházel ze skutečnosti, že účastník řízení uzavírání cenových dohod inicioval, trval na jejich dodržování, resp. jejich plnění vymáhal pod hrozbou sankce a k uplatnění sankce také přikročil (zastavením dodávek dotčeného zboží). Dále Úřad přihlédl k tomu, že bylo prokázáno skutečné narušení soutěže na relevantních trzích. V neposlední řadě Úřad vzal v úvahu velký počet dílčích útoků i charakter a typ dotčeného zboží, které je citlivé pro spotřebitele. Tyto skutečnosti svědčily pro stanovení horní hranice výše uvedeného rozpětí. Úřad na stranu druhou zohlednil tržní podíl účastníka řízení dosahovaný na většině relevantních trhů ([…obchodní tajemství…]) a stanovil podíl hodnoty tržeb ve výši […obchodní tajemství…] %, tedy v částce […obchodní tajemství…] Kč.

138.     Délka trvání protisoutěžního jednání významně ovlivňuje dopad jednání na hospodářskou soutěž. Do výše základní částky pokuty byla proto přímo promítnuta použitím tzv. koeficientu času ve výši 7,17, který odpovídá nyní posuzovanému protisoutěžnímu jednání o délce 86 měsíců (od 31. 8. 2011 do 2. 10. 2018).

139.     Základní částka pokuty, vyměřená jako součin podílu hodnoty tržeb a koeficientu času, byla stanovena ve výši […obchodní tajemství…] Kč.

140.     Tato částka byla následně upravena s přihlédnutím k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem. Úřad ve svých úvahách týkajících se stanovení výše pokuty nedospěl k závěru, že by existovaly důvody pro snížení pokuty. Opačně je tomu v případě přitěžujících okolností. Úřad jako přitěžující okolnost shledal úmyslné spáchání přestupku, které bylo důvodem pro navýšení pokuty o […obchodní tajemství…] %.[123] K dalšímu navýšení pokuty o […obchodní tajemství…] % Úřad přistoupil rovněž v souvislosti s tím, že již v roce 2014 účastníka řízení informoval o šetření možného porušení pravidel hospodářské soutěže, kterého se měl dopouštět tím, že nutil své odběratele dodržovat ceny dětského zboží při jeho dalším prodeji (tedy zcela totožná skutková podstata přestupku řešeného v nyní vedeném správním řízení) – viz výzva 2014 (srov. odst. 117). Ačkoli Úřad v té době neobjektivizoval dostatečné indicie pro zahájení správního řízení se společností BABY DIREKT, informoval ji o všech aspektech zakázaných dohod a doporučil ji při dalším prodeji dětského zboží postup souladný se soutěžním právem, tj. zejména ponechat cenotvorbu jí dodávaného zboží pro další prodej zcela na svobodné vůli jejích odběratelů. Účastník řízení byl také upozorněn, že pokud Úřad v budoucnu indikuje narušení hospodářské soutěže ve smyslu zákona, tak v případě objektivizovaného podezření na možné protisoutěžní jednání společnosti BABY DIREKTzahájí v dané věci správní řízení s možností uložení sankce. Uvedená výzva 2014 však nebyla ze strany účastníka řízení nijak akceptovaná. Naopak, důkazně pokládá Úřad za prokázané, že účastník řízení neukončil Úřadem namítané protisoutěžní jednání a nadále v páchání přestupku, přes upozornění Úřadu, pokračoval.

141.     Úřad ve svých úvahách týkajících se stanovení výše pokuty dospěl k závěru, že další přitěžující či polehčující okolnosti, které by odůvodňovaly jak navýšení pokuty, tak i její snížení neexistují. Po zohlednění všech přitěžujících okolností svědčících pro úpravu výše pokuty činí výše pokuty za primární přestupek […obchodní tajemství…] Kč.

142.     Pokud se jedná o další navýšení pokuty za primární přestupek, tj. za souběh dalšího přestupku spočívajícího v porušení § 3 odst. 1 zákona, Úřad uvádí, že dle národní judikatury je oprávněn (nikoli povinen) mnohost přestupků zohlednit a pokutu navýšit[124], přičemž uvedené se týká spíše mnohosti přestupků při relativně samostatných jednání, u nichž je po skutkové stránce možné jednotlivé přestupky přehledně vymezit a oddělit. V případě souběhu přestupků podle § 3 odst. 1 zákona a článku 101 odst. 1 SFEU však není popsaná situace natolik jednoznačná. Společností BABY DIREKT uzavírání zakázaných cenových dohod, kvalifikované Úřadem zejména jako porušení SFEU, mělo z povahy věci potenciál, resp. reálně vedlo i k narušení tuzemského soutěžního prostředí, které je ale v daném případě neoddělitelnou součástí širšího geografického rámce (vnitřního trh EU), v němž se protisoutěžní jednání odehrávalo.

143.     Úřad přitom již v rámci primárního přestupku v souladu s Metodikou zahrnul do stanovení hodnoty tržeb tržby z prodeje dotčeného zboží dosažené účastníkem řízení na relevantních trzích dotčených protisoutěžním jednáním (tedy z území SR i ČR). Za daných skutkových okolností se tak jeví přitěžování za jednočinný souběh jako formalistické uvažování, odhlížející od reálného průběhu a skutečného dopadu protisoutěžního jednání na hospodářskou soutěž a spotřebitele. Úřad tedy pokládá za spravedlivé, že zohlednil uvedený aspekt v rámci konkrétní závažnosti primárního přestupku, čímž bylo v tomto řešeném případě de-facto zohledněnopřitížení za další sbíhající se přestupek (dle národního soutěžního práva); navyšování pokuty za primární přestupek v tomto daném případě (tedy za porušení § 3 odst. 1 zákona) by tedy nereflektovalo konkrétní charakteristiku případu.[125]

VII.2.   Konečná výše pokuty

144.     Po zohlednění všech přitěžujících a polehčujících okolností částka po vyměření pokuty za přestupky popsané v tomto rozhodnutí činí […obchodní tajemství…] Kč.

145.     Na základě shora uvedených skutečností lze uvést, že tato částka po vyměření pokuty převyšuje zákonem stanovenou maximální hranici 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, který za rok 2018 činí […obchodní tajemství…] Kč (viz – §22a odst. 2 zákona). Konečná výše pokuty tedy musí být na horní hranici snížena a činí 40 793 000 Kč.

146.     Dále je Úřad povinen zkoumat, zda je soutěžitel s ohledem na svou aktuální celkovou majetkovou a finanční situaci schopen pokutu uhradit, resp. zda ukládaná pokuta nemůže být považována z tohoto důvodu za nepřiměřenou či likvidační.[126] Pro zhodnocení aktuální finanční situace účastníka řízení Úřad provedl analýzu finančního zdraví společnosti BABY DIREKT[127], při které vycházel z účetních výkazů (rozvahy, výkazu zisku a ztrát) týkajících se období 2015 až 2018.

147.     Na základě vyhodnocení poměrových ukazatelů, které umožňují testování hlavních aspektů finančního zdraví, lze konstatovat, že společnost BABY DIREKT je stabilní a […obchodní tajemství…] společností, vykazující […obchodní tajemství…]. Analýza rentability vykazuje […obchodní tajemství…]. Obdobně došlo k […obchodní tajemství…]. Společnost taktéž disponuje […obchodní tajemství…].

148.     Důvodem pro snížení pokuty díky jejímu likvidačnímu charakteru nemůže být pouhé zjištění, že soutěžitel se nachází ve ztrátě nebo v nepříznivé finanční situaci. Ke snížení pokuty z důvodu likvidačnosti může dojít pouze v případě prokázání, že výše pokuty by přivodila zánik majetkové základny pro další podnikatelskou činnost, případně natolik přesáhne možné výnosy, že se další činnost soutěžitele v podstatě stává bezúčelnou, tj. směřující po značné časové období pouze k úhradě uložené pokuty.[128] Takové závěry však z provedené analýzy dosavadního vývoje společnosti BABY DIREKT a modelových výpočtů nelze dovozovat.[129]

149.     Na základě výše doložených skutečností tak lze uzavřít, že konečná výše pokuty je přiměřená okolnostem případu, je ukládána v rozmezí stanoveném zákonem a neznamená finanční ohrožení podnikání či existence společnosti BABY DIREKT, nemá tedy likvidační charakter.

VII.3.   Splatnost pokuty

150.     Uloženou pokutu je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí, tj. ve lhůtě do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úhrada se provede na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení.

VIII.      Opatření k nápravě

151.     Podle § 20 odst. 4 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jejich splnění, je-li zjištěno porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1 zákona. Uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d), § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d) anebo §22aa odst. 1 písm. b) zákona. Opatření k nápravě nemá sankční povahu, nýbrž sleduje odstranění nepříznivých důsledků protisoutěžního jednání (resp. jeho prevenci či opakování).

152.     Úřad shledal důvody pro uložení opatření k nápravě, neboť pro odstranění narušení hospodářské soutěže jednáním popsaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí je nezbytné, aby se odběratelé účastníka řízení dozvěděli o neplatnosti těchto dohod. Úřad proto ve výroku IV. tohoto rozhodnutí uložil společnosti BABY DIREKT povinnost písemně informovat všechny své odběratele o zákazu a neplatnosti dohod uvedených ve výroku I. rozhodnutí. Uložené opatření k nápravě sleduje účel zákona, kterým je ochrana hospodářské soutěže, a ve vztahu k tomuto účelu je proporcionální. Současně účastníku řízení neukládá povinnosti, které nejsou pro dosažení účinnosti opatření k nápravě nezbytné.

153.     Pro splnění opatření k nápravě stanovil Úřad účastníku řízení lhůtu 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. S ohledem na zajištění účinnosti uloženého opatření k nápravě je totiž dle Úřadu žádoucí, aby bylo splněno v co nejkratší době. Informace, která má být dotčeným odběratelům zaslána, přitom není nikterak obsáhlá, a seznamem odběratelů účastník řízení disponuje. Za přiměřenou považuje Úřad i lhůtu 14 dnů, kterou společnosti BABY DIREKT stanovil pro doložení splnění opatření k nápravě, tj. pro poskytnutí (i) kopie textu písemné informace o zákazu a neplatnosti dohod uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí a (ii) seznamu vyrozuměných odběratelů s údaji dle výroku IV. tohoto rozhodnutí.

IX.           Náklady řízení

154.     Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení vytýkaným jednáním porušil § 3 odst. 1 zákona a článek 101 odst. 1 SFEU, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst. 1 přestupkového zákona, v návaznosti na § 79 odst. 5 správního řádu, k uložení náhrady nákladů správního řízení účastníku řízení. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinen účastník řízení uhradit, ve výši 3 500 Kč.

155.     Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Úhrada se provede na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2017000385.

X.             Závěr

156.     Ze všech shora uvedených důvodů Úřad konstatuje, že účastníku řízení bylo prokázáno spáchání přestupku dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona a porušení SFEU tím, že v rozporu s § 3 odst. 1 zákona a článkem 101 odst. 1 SFEU v období od 31. 8. 2011 do 2. 10. 2018 uzavíral a plnil zakázané dohody, jež narušily hospodářskou soutěž a měly i skutečný vliv na obchod mezi členskými státy EU. Úřad společnosti BABY DIREKT plnění těchto dohod do budoucna zakázal a za současného uložení opatření k nápravě jí uložil pokutu ve výši 40 793 000 Kč. Úřad tedy rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1, ve spojení s § 83 odst. 1 správního řádu podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

Otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Hynek Brom

I. místopředseda Úřadu

Obdrží:

Vážený pan

Mgr. Ing. Milan Sochor, advokát

Divadelní 6

602 00 Brno

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]    Viz listy č. 46–56 a 57–82 spisu správního řízení.

[2]    Viz list č. 44 spisu správního řízení.

[3]     Viz listy č. 2, 17–22, 31–32 a 35–36 spisu správního řízení; předběžné šetření zahájené na základě stížnosti bylo              vedeno pod sp. zn. ÚOHS-P0052/2018/KD.

[4]     Viz list č. 496 spisu správního řízení.

[5]     Viz např. listy č. 658–659, 665 spisu správního řízení.

[6]     Dohody uzavírané společností BABY DIREKTs jejími odběrateli a posuzované v tomto správním řízení představují tzv. […obchodní tajemství…].

[7]    Viz list č. 662 spisu správního řízení.

[8]    Viz listy č. 83–451 spisu správního řízení.

[9]    Viz např. listy č. 91, 95 spisu správního řízení.

[10]   […obchodní tajemství…].

[11]   Viz např. listy č. 96, 193, 318, 353 spisu správního řízení.

[12]   Viz např. listy č. 86, 294 či 369 spisu správního řízení.

[13]   Viz list č. 123 spisu správního řízení.

[14]   Viz list č. 187 spisu správního řízení.

[15]   Viz list č. 225 spisu správního řízení; gramatické chyby jsou v e-mailové komunikaci Úřadem opraveny.

[16]   Viz např. listy č. 90, 157, 164, 169, 190, 201, 259, 272, 282 spisu správního řízení.

[17]   Viz list č. 283 spisu správního řízení.

[18]   Viz list č. 339 spisu správního řízení.

[19]   Viz list č. 224 spisu správního řízení.

[20]   Viz list č. 168 spisu správního řízení.

[21]   Viz list č. 86 spisu správního řízení.

[22]   Viz list č. 282 spisu správního řízení.

[23]   Viz dále např. listy č. 194, 272, 274 spisu správního řízení.

[24]   Viz listy č. 2, 17, 32, 35 spisu správního řízení.

[25]   Tyto odběratele Úřad identifikoval na základě informací získaných z místního šetření.

[26]   Viz list č. 768 spisu správního řízení.

[27]   Viz list č. 775A spisu správního řízení.

[28]   Viz list č. 37–42 spisu správního řízení.

[29]   […obchodní tajemství…].

[30]   Uvedená interní komunikace se týkala […obchodní tajemství…] viz list č. 271 spisu správního řízení.

[31]   Viz list č. 272 spisu správního řízení.

[32]   Viz list č. 273 spisu správního řízení.

[33]   Např. viz list č. 300 spisu správního řízení.

[34]   Viz list č. 278 spisu správního řízení.

[35]   Viz list č. 281 spisu správního řízení.

[36]   Zde je taktéž uvedena […obchodní tajemství…]; viz listy č. 297–298 spisu správního řízení.

[37]   Viz list č. 293 spisu správního řízení.

[38]   Viz list č. 285 spisu správního řízení.

[39]   Viz list č. 312 spisu správního řízení.

[40]   Viz list č. 322 spisu správního řízení.

[41]   Viz listy č. 306–309 spisu správního řízení.

[42]   Viz list č. 321 spisu správního řízení.

[43]   Viz list č. 295 spisu správního řízení.

[44]   Viz list č. 290 spisu správního řízení.

[45]   Viz list č. 287 spisu správního řízení.

[46]   Viz listy č. 346–350 spisu správního řízení.

[47]   I když by bylo možné protisoutěžní jednání společnosti BABY DIREKT dovodit i u zbývajících kategorií dotčeného zboží jak na území ČR […obchodní tajemství…] tak na území SR […obchodní tajemství…] a to zejména díky vyjádření odběratelů – srov. odst. 15), tedy v celé oblasti dětského zboží dodávaného účastníkem řízení, Úřad konkrétními a přímými důkazy v těchto kategoriích nedisponuje. Uvedené se tak odrazí především v příznivější výši pokuty, jejíž vyměření bude vycházet z nižších hodnot (snížených o obraty v těchto kategoriích dotčeného zboží, kde nebyla prokázána akceptace); dané svědčí ve prospěch účastníka řízení.

[48]   Srov. § 2 odst. 2 zákona.

[49]   Obdobný závěr nastiňuje i norský soutěžní úřad ve svém rozhodnutí (V2001-26) o fúzi dvou společností, který dochází k závěru, že kočárky jsou samostatný trh, avšak není nutné jejich další dělení, neboť předmětný výrobce bude čelit konkurenci prakticky stejných dodavatelů při prodeji všech typů kočárků. Dále zmiňuje, že spotřebitel nakupuje kočárky pouze několikrát v životě a často zakládá svůj nákup na zkušenostech jiných spotřebitelů.

[50]   Viz např. listy 601, 652, 681 spisu správního řízení; k zastupitelnosti na straně poptávky se blíže vyjadřuje Evropská komise (dále též „Komise“) – viz Sdělení Komise o definici relevantního trhu, odst. 20.

[51]    Viz např. listy č. 543, 581, 621, 622, 624, 628, 638, 646, 741 spisu správního řízení.

[52]   Viz např. listy č. 601, 712, 804 spisu správního řízení.

[53]   Viz např. listy č. 719, 768, 773 spisu správního řízení

[54]    Např. rozsudek Krajského soudu v Brně (dále též „KS“) č. j. 62 Af75/2010-318 ze dne 23. 2. 2012 („Pokud žalovaný dovodil, že dohoda je zakázanou pro svůj protisoutěžní cíl, má úvaha v tom směru, že v takovém případě je standard přesného vymezení relevantního trhu nižší, než v případě dohod zakázaných pro svůj protisoutěžní účinek, v napadeném rozhodnutí svého místa.“) nebo rozsudek Tribunálu č. T-216/13 ze dne 28. 6. 2016 ve věci Telefonica („V rámci čl. 101 odst. 1 SFEU předchozí vymezení relevantního trhu není nutné v případě, že samotná sporná dohoda má protisoutěžní účel, tedy pokud Komise mohla správně dojít k závěru, bez předchozího vymezení trhu, že dotčená dohoda narušuje hospodářskou soutěž a může citelně ovlivnit obchod mezi členskými státy…“).

[55]   Objem trhu na maloobchodě je však oproti velkoobchodu vyšší, neboť na maloobchodě je započítána i marže maloobchodního prodejce.

[56]   Srov. list č. 656 spisu správního řízení.

[57]   Srov. list č. 638 spisu správního řízení.

[58]   Srov. list č. 646 spisu správního řízení.

[59]   Srov. list č. 998 spisu správního řízení.

[60]   Srov. list č. 543 spisu správního řízení.

[61]   Srov. list č. 641 spisu správního řízení.

[62]   Srov. list č. 558 spisu správního řízení.

[63]   Srov. např. list č. 592 spisu správního řízení.

[64]   Srov. např. list č. 556 spisu správního řízení.

[65]    V případě pokračujícího přestupku se použije zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

[66]   Po spáchání přestupku nabyly účinnosti dvě novely přestupkového zákona, a to zákony č. 173/2018 Sb. a č. 285/2018 Sb. Úřad po posouzení veškerých aspektů a pro účastníka řízení výhodnosti znění uvedených novelizací přestupkového zákona dospěl k závěru, že při hmotněprávním posouzení protiprávního jednání není žádná z pozdějších novel příznivější.

[67]    Podle tohoto ustanovení se zahájená řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle zákona č. 500/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

[70]    Srov. např. rozsudek KS č. j. 62 Af 24/2011-159 ze dne 26. 4. 2012 ve věci HUSKY, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) č. j. 8 Afs 40/2012-68 ze dne 31. 10. 2013, resp. na zde uvedené závěry dále odkazováno v rozsudku KS č. j. 31 Af 13/2014-97 ze dne 31. 3. 2016 ve věci CANDY, potvrzeném rozsudkem NSS č. j. 3 As 110/2016-90 ze dne 21. 6. 2017, nejnověji pak rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0253/2017/KD-25778/2018/820/TPi ze dne 15. 11. 2018, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0208/2018/HS-26745/2019/310/MDo ze dne 1. 10. 2019 (dosud nezveřejněno).

[71]   Srov. bod 4.4. odst. (ii) písm. g) Oznámení de minimis.

[72]   Srov. bod 13. Sdělení de minimis.

[73]   Srov. rozsudek Soudního dvora EU C-226/11 ze dne 13. 12. 2012 ve věci Expedia; v určité době páchání přestupku účastníkem řízení byla kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanovena Úřadem v dokumentu, který představoval starší verzi současného Oznámení de minimis (viz https://www.uohs.cz/download/Legislativa/HS/SoftLaw/Oznameni_De_Minimis.pdf), který však rovněž vylučoval z aplikace de minimis dohody týkající se určení cen, včetně určení cen pro prodej zboží třetím stranám. Obdobně tomu tak bylo i na unijní úrovni za platnosti původního Sdělení de minimis.

[74]    Srov. článek 3 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy, dle kterého použije-li orgán pro hospodářskou soutěž členského státu vnitrostátní právní předpisy na dohody ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy ve smyslu uvedeného ustanovení, použije také čl. 81 Smlouvy na takové dohody (tj. nyní čl. 101 SFEU).

[75]    Viz Pokyny k pojmu ovlivnění obchodu podle článků 81 a 82 Smlouvy (dále též „Pokyny Komise“); http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2004:101:0081:0096:EN:PDF.

[76]   Ačkoliv se u porušení článku 101 odst. 1 SFEU nejedná o přestupky stricto sensu, s ohledem na zmocňovací ustanovení § 21 h zákona postupuje Úřad u řízení s unijním prvkem obdobně a za tato porušení je ukládána pokuta jako za přestupky.

[77]   Srov. rozsudky Soudního dvora EU C-2/01 a C-3/01 ze dne 6. 1. 2004 ve věci Bayer nebo C-74/04P ze dne 13. 7. 2006 ve věci Volkswagen II.

[78]   Srov. např. rozsudek NSS č. j. 9 Afs 109/2009-180 ze dne 21. 4. 2010.

[79]    Srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 3/2012-131 ze dne 20. 12. 2013 ve věci Sokolovská uhelná, právní nástupce.

[80]    Srov. např. rozsudek KS č. j. 62 Afs 67/2010-140 ze dne 15. 12. 2011 ve věci Sokolovská uhelná, právní nástupce.

[81]    Srov. rozsudek Soudního dvora EU C-226/11 ze dne 13. 12. 2012 ve věci Expedia.

[82]    Viz Pokyny Komise – Guidance on restrictions of competition "by object" for the purpose of defining which agreements may benefit from the De Minimis Notice;

      viz http://ec.europa.eu/competition/antitrust/legislation/de_minimis_notice_annex.pdf.

[83]    Dále též „unijní bloková výjimka“;

      viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32010R0330&from=EN.

[84]    Srov. čl. 4 písm. a) unijní blokové výjimky.

[85]    Srov. rozsudek KS sp. zn. 31 Ca 133/2005 ze dne 30. 11. 2006 ve věci SAZKA, potvrzený rozsudkem NSS sp. zn. 7 Afs 40/2007 ze dne 3. 10. 2008.

[86]    Srov. rozsudek KS sp. zn. 62 Af 71/2012 ze dne 20. 9. 2012 ve věci DELTA PEKÁRNY a další.

[87]    Srov. např. rozsudek Soudu prvního stupně T-65/89 ze dne 1. 4. 1993 ve věci BPB Industries and British Gypsum v. Commission, [1993] ECR II-389.

[88]    Viz důvodová zpráva k zákonu č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky řízení nich.

[89]   Viz rozsudek NSS č. j. 3 As 110/2016-90 ze dne 21. 6. 2017.

[90]   Viz list č. 160 spisu správního řízení.

[91]   Viz list č. 36 spisu správního řízení.

[92]   Viz listy č. 2 a 35 spisu správního řízení.

[93]   K uvedenému např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0009/2017/HS-16569/2018/310/MHf ze dne 5. 6. 2018 (s odkazem na rozsudek NSS č. j. 9 As 58/2008-63 ze dne 11. 6. 2009).

[94]   K uvedenému viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 733/01 ze dne 24. 2. 2004.

[95]   Viz list č. 346 spisu správního řízení.

[96]   Viz list č. 286 spisu správního řízení.

[97]   Viz list č. 288 spisu správního řízení.

[98]   Viz list č. 321 spisu správního řízení.

[99]   Viz list č. 353 spisu správního řízení.

[100]Viz list č. 224 spisu správního řízení.

[101]Viz list č. 109 spisu správního řízení.

[102]Viz list č. 115 spisu správního řízení.

[103]  Srov. např. rozsudek KS č. j. 31 Af 13/2014-97 ze dne 31. 3. 2016.

[104]Viz list č. 193 spisu správního řízení.

[105]Viz list č. 318 spisu správního řízení.

[106]Viz listy č. 630–632 spisu správního řízení.

[107]  Viz např. list č. 556 spisu správního řízení dokládající, že oslovené subjekty specifikovaly vlastní kategorie dětského zboží.

[108] Srov. RAUS, D., ORŠULOVÁ, A. Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 1 vydání. str. 31, bod 101, rovněž srov. bod 22 Pokynů Komise.

[109] Viz list č. 1133 spisu správního řízení.

[110]Např. pouze maloobchodní prodej s dětskou stravou přesáhl v roce 2017 dvě miliardy Kč, za pleny spotřebitelé utratili přes 1,7 mld. Kč; viz https://www.zboziaprodej.cz/2018/08/19/zboziprodej-8-2018-v-detskem-zbozi-jsou-zadane-produkty-bez-pridanych-latek/.

[112]Srov. např. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 28. 6. 2005 C-189 et al./02 P Dansk Rørindustris, a ze dne 7. 6. 2007 C-76/06 P Britannia Alloys & Chemicals.

[113]  Srov. rozsudek KS č. j. 62 Af 14/2013-296 ze dne 23. 10. 2014.

[114]Viz list č. 1009 spisu správního řízení.

[115]Viz list č. 996–997 spisu správního řízení; jedná se o přípis Úřadu č. j. ÚOHS-P7/2014/KD-4107/2014/820/LSo ze dne 26. 2. 2014 nazvaný Sdělení Úřadu a výzva společnosti BABY DIREKT, který účastník prokazatelně obdržel téhož dne.

[116] Srov. např. rozsudek NSS č. j. 9 Afs 55/2013-43 ze dne 17. 7. 2014 nebo rozsudek NSS č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008.

[117] Srov. např. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 7/2011-799 ze dne 25. 2. 2016, ve spojení s č. j. 5 A 164/2002–44 ze dne 22. 5. 2005, podle kterého, nebyl-li přestupek dokonán, nemohla subjektivní lhůta počít běžet.

[118]  Viz § 25 odst. 3 ve spojení s § 26 odst. 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

[119]  Srov. rozsudek KS č. j. 31 Ca 64/2004-63 ze dne 31. 5. 2006 ve věci ČEZ.

[120]Srov. rozsudek NSS č. j. 5 Afs 7/2011-619 ze dne 29. 3. 2012 ve věci DELTA PEKÁRNY.

[121]Srov. čl. 3 Metodiky.

[122]Srov. list č. 1009 spisu správního řízení.

[123]Viz odst. 3.28 Metodiky.

[124]  Srov. např. rozsudek NSS sp. zn. 7 Afs 7/2008 ze dne 3. 12. 2008 ve věci Tupperware nebo rozsudek téhož soudu sp. zn. 5 Afs 15/2012 ze dne 28. 3. 2014 ve věci RWE Supply & Trading CZ.

[125]  Obdobně srov. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0633/2016/KD- 27706/2018/852/DSv ze dne 21. 9. 2018 ve věci Rail Cargo Austria AG a další.

[126]  Srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 1 As 9/2008-133 ze dne 20. 4. 2010.

[127]  Viz listy č. 1015–1017 spisu správního řízení.

[128]  Srov. nález Ústavního soudu publikovaný pod č. 405/2002 Sb.

[129]  Viz listy č. 1015–1017 a 1185 spisu správního řízení.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz