číslo jednací: S0331/2015/KD-48923/2016/820/AKu

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0331/2015/KD, zahájeném dne 8. 6. 2015 z moci úřední dle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21, jakož i § 1 odst. 4, § 20a a § 21h zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 30. 9. 2016, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 30. 9. 2016 a/nebo článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie, jehož účastníky jsouspolečnosti Styrotrade, a.s., se sídlem Čakovičky č. p. 99, PSČ 250 63, IČO 26152924, a Styroprofile, a.s., se sídlem Čakovičky č. p. 99, PSČ 250 63, IČO 28180577, obě zastoupeny advokátkou JUDr. Petrou Buzkovou, Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 859/22, na základě plných mocí ze dne 22. 4. 2016, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů toto

 

Rozhodnutí:

 

I.     Účastník řízení – společnost Styroprofile, a.s., se sídlem Čakovičky č. p. 99, PSČ 250 63, IČO 28180577, tím, že jak přímo, tak prostřednictvím účastníka řízení – společnosti Styrotrade, a.s., se sídlem Čakovičky č. p. 99, PSČ 250 63, IČO 26152924, v období od 5. 3. 2014 do 18. 3. 2016 uzavíral s odběrateli účastníků řízení dohody o určení cen pro další prodej obsažené v čl. 1.9. Všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí rámcových kupních smluv, a tyto dohody od 5. 3. 2014 do 18. 3. 2016 jak přímo, tak prostřednictvím společnosti Styrotrade, a.s., se sídlem Čakovičky č. p. 99, PSČ 250 63, IČO 26152924, plnil,

       uzavíral a plnil zakázané dohody o určení cen pro další prodej, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích (i) expandovaného a extrudovaného pěnového polystyrenu, (ii) stavebních profilů a (iii) příslušenství k výrobkům uvedeným v předešlých bodech,

       čímž porušil v období od 5. 3. 2014 do 18. 3. 2016 zákaz stanovený v § 3 odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 30. 9. 2016 a zákaz stanovený v článku 101 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, a tím se dopustil správního deliktu dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 30. 9. 2016 a porušení článku 101 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

II.    Podle § 7 odst. 1 ve spojení s § 21h odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 30. 9. 2016 se účastníku řízení – společnosti Styroprofile, a.s., se sídlem Čakovičky č. p. 99, PSČ 250 63, IČO 28180577, do budoucna zakazuje, aby přímo a/nebo prostřednictvím společnosti Styrotrade, a.s., se sídlem Čakovičky č. p. 99, PSČ 250 63, IČO 26152924, plnil dohody popsané ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

III.   Dle § 22a odst. 2 ve spojení s § 21h odst. 5 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 30. 9. 2016 se účastníku řízení – společnosti Styroprofile, a.s., se sídlem Čakovičky č. p. 99, PSČ 250 63, IČO 28180577, za porušení § 3 odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. a) téhož zákona a porušení článku 101 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie popsaná ve výroku I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta v celkové výši

       3 945 000 Kč (slovy: tři miliony devět set čtyřicet pět tisíc korun českých).

       Uložená pokuta je splatná do 90 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.   Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníku řízení – společnosti Styroprofile, a.s., se sídlem Čakovičky č. p. 99, PSČ 250 63, IČO 28180577, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou

       2 500 Kč (slovy: dva tisíce pět set korun českých).

       Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.          Zahájení a dosavadní průběh správního řízení

1.        Dne 8. 6. 2015 zahájil Úřad se společnostmi Styrotrade, IČO 26152924 (dále též „Styrotrade“) a Styroprofile, a.s., IČO 28180577 (dále též „Styroprofile“ nebo společně se Styrotrade též „účastníci řízení“), obě se sídlem Čakovičky č. p. 99, PSČ 250 63, správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0331/2015/KD (dále též „správní řízení“) pro možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném do 30. 9. 2016 (dále též „zákon“) a/nebo článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále též „SFEU“). Možné porušení spatřoval Úřad v uzavírání zakázaných dohod o přímém nebo nepřímém určení cen pro další prodej (i) materiálů pro zateplení budov (zejména výrobků z polystyrenu), (ii) stavebních profilů (zejména stavebních profilů pro zateplovací systémy ETICS, stavebních profilů pro sádrokartonové konstrukce a stavebních omítkových profilů) a (iii) příslušenství k výše uvedeným výrobkům mezi společností Styrotrade a/nebo společností Styroprofile na straně jedné a odběrateli těchto společností na straně druhé. Cílem nebo výsledkem uvedeného jednání účastníků řízení mohlo být narušení hospodářské soutěže na trzích daného zboží a toto jednání mohlo být rovněž způsobilé ovlivnit v uvedených oblastech obchod mezi členskými státy Evropské unie (dále též „EU“).[1]

2.        Úřad přistoupil k zahájení správního řízení z moci úřední na základě podnětu na možné protisoutěžní jednání společnosti Styrotrade. Úřad ověřil, že na internetových stránkách společnosti Styrotrade byly zveřejněny Všeobecné obchodní podmínky[2] (dále též „VOP“), jejichž čl. 1.9. označený jako Opatření proti nekalé soutěži - „nepodkročitelná minimální cena“ obsahoval následující ustanovení (cit.):

„Prodávající je oprávněn zastavit veškeré dodávky a odmítnout plnění i již potvrzených objednávek kupujícímu v případě, že objeví či jinak zjistí, že kupující nabízí zboží prodávajícího třetím subjektům, bez písemného souhlasu prodávajícího, za cenu, která je nižší, než cena fakturační. Pro případ porušení ztrácí kupující nárok na veškeré sjednané výhody, jako jsou bonusy, provize, atp. To neplatí, pokud kupující prokáže prodávajícímu, že dorovnal (snížil) na cenu jiného prodávajícího na materiály dodané prodávajícím.“[3]

Tyto VOP byly dle čl. 1.1. VOP určeny pro smluvní vztahy společností Styrotrade i Styroprofile. Úřad proto pojal podezření, že možného protisoutěžního jednání se dopouští rovněž společnost Styroprofile, a správní řízení tak zahájil s oběma společnostmi. Současně se zahájením správního řízení Úřad uskutečnil šetření na místě v obchodních prostorách účastníků řízení.

3.        V rámci předběžného šetření (před zahájením správního řízení) si Úřad vyžádal doplňující informace a podklady od podavatele podnětu. V rámci správního řízení pak Úřad jednak zajistil řadu dokumentů při provedeném místním šetření a dále si vyžádal informace a podklady od odběratelů a konkurentů účastníků řízení a rovněž od samotných účastníků řízení. Úřad tak shromáždil kopie rámcových kupních smluv uzavíraných mezi společností Styrotrade a jejími odběrateli[4] a kopie rámcových kupních smluv uzavíraných mezi společností Styroprofile a jejími odběrateli[5], přičemž nedílnou součástí těchto smluv uzavíraných jak společností Styrotrade, tak společností Styroprofile (dále též společně jako „předmětné smlouvy“) byly VOP. Dále Úřad získal podklady a informace o hospodářských výkonech účastníků řízení, o vymezení relevantních trhů, resp. tržních podílech účastníků řízení a o skutečnostech vztahujících se k vytýkanému jednání.

4.        Na žádost účastníků řízení zahájil Úřad ke dni 13. 5. 2016 proceduru narovnání, jejíž postup je upraven v dokumentu nazvaném Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o proceduře směřující k urychlení průběhu správního řízení využitím institutu žádosti o snížení pokuty dle § 22ba odst. 2 zákona (dále též „Procedura narovnání“)[6]. Po následně provedených ústních jednáních účastníci řízení vyjádřili dne 18. 8. 2016 zájem v této proceduře pokračovat. V jejím rámci Úřad dne 8. 9. 2016 v souladu s § 7 odst. 3 a § 21b zákona sdělil účastníkům řízení výhrady shrnující základní skutkové okolnosti šetřeného případu, jejich právní hodnocení a odkazy na hlavní důkazy o nich, obsažené ve správním spise, včetně informace o výši pokuty, kterou hodlá uložit (dále též „Sdělení výhrad“).[7] Dne 21. 9. 2016 obdržel Úřad ve smyslu § 22ba odst. 2 ve spojení s odst. 4 a 6 zákona závěrečný návrh narovnání, kterým se účastníci řízení za účelem narovnání přiznali v plném rozsahu ke spáchání deliktů uvedených ve Sdělení výhrad a bezvýhradně a bezpodmínečně uznali odpovědnost za spáchané delikty. Současně deklarovali, že nenavrhují doplnění dokazování ani provedení dalších procesních úkonů, a akceptovali výši pokuty specifikovanou ve Sdělení výhrad.[8]

5.        Účastníci řízení měli v průběhu správního řízení dostatečnou možnost nahlížet do správního spisu. Současně jim ve smyslu § 21b zákona bylo umožněno seznámit se s podklady rozhodnutí; účastníci řízení ve stanovené lhůtě tohoto svého práva nevyužili.[9]

II.        Charakteristika účastníků řízení, přičitatelnost protiprávního jednání

6.        Sortiment výrobků účastníků řízení zahrnuje především materiály pro zateplení budov vyráběné z polystyrenu a související zboží. Konkrétně společnost Styrotrade je výrobcem expandovaného pěnového polystyrenu (dále též „EPS“).[10] Společnost Styroprofile vyrábí stavební profily pro zateplovací systémy ETICS, sádrokartonové konstrukce a strojové omítání a příslušenství pro zateplovací systémy ETICS.[11] Účastníci řízení prodávají rovněž extrudovaný pěnový polystyren (dále též „XPS“), který však sami nevyrábějí. Společnost Styroprofile se soustředí zejména na export, zatímco tuzemskému obchodu se věnuje téměř výhradně společnost Styrotrade.[12] […obchodní tajemství…]

7.        Společnost Styrotrade je 100% vlastněna společností Styroprofile. Jediným akcionářem společnosti Styroprofile je pan David Urban, který je současně předsedou představenstva obou společností. Rovněž funkce místopředsedy představenstva, členů představenstva, předsedy dozorčí rady a členů dozorčí rady jsou v obou společnostech vykonávány týmiž osobami. Dle vyjádření účastníků řízení […obchodní tajemství…][13] […obchodní tajemství…].[14]

8.        Z výše uvedeného vyplývá, že obě společnosti jsou zcela majetkově i personálně propojeny a tvoří z pohledu soutěžního práva jednu hospodářskou jednotku, tedy jednoho soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona.

II.1.  Přičitatelnost protiprávního jednání

9.        Jednání je přičitatelné mateřské společnosti, pokud dceřiná společnost neurčovala své jednání na trhu samostatně, ale v zásadě uplatňovala pokyny vydané mateřskou společností (s ohledem na hospodářské a právní vazby, jež je spojují), která nad ní vykonává rozhodující vliv. Přitom vlastní-li mateřská společnost 100 % kapitálu své dceřiné společnosti, existuje vyvratitelná domněnka, že mateřská společnost vykonává rozhodující vliv na chování své dceřiné společnosti. Při dovozování odpovědnosti za protisoutěžní jednání lze nicméně též vyjít z míry přímé a aktivní účasti jednotlivých společností fungujících v rámci jedné hospodářské jednotky[15] a přihlížet k jejich skutečnému jednání bez toho, že by bylo nutné připisovat toto jednání mateřské společnosti.

10.    Z informací shromážděných ve správním řízení vyplývá, že o implementaci posuzovaného čl. 1.9. VOP […obchodní tajemství…][16] […obchodní tajemství…]. Přestože tedy v rámci správního řízení nebylo zjištěno, že by posuzované jednání společnosti Styrotrade přímo nařídila její mateřská společnost, je nepochybné, že toto jednání […obchodní tajemství…]. Úřad též přihlédl k tomu, že […obchodní tajemství…] byla realizována jednotná vůle hospodářské jednotky. S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že jednání společnosti Styrotrade posuzované ve správním řízení je přičitatelné společnosti Styroprofile. Společnost Styroprofile je tak v souladu se zásadou jedné hospodářské jednotky postižitelná jak za své vlastní jednání, tak za jednání své dceřiné společnosti Styrotrade.  

III.      Zjištěné skutečnosti

11.    Nedílnou součástí rámcových kupních smluv uzavíraných jak společností Styrotrade, tak společností Styroprofile, jsou VOP, jejichž čl. 1.9. stanovuje pod hrozbou sankce povinnost odběratelů dodržovat při dalším prodeji zboží minimální prodejní ceny.

12.    Předmětné smlouvy byly uzavírány v období od 5. 3. 2014.[17] Čl. 1.9. VOP nicméně nebyl součástí veškerých účastníky řízení uzavíraných smluv; v některých (spíše ojedinělých) případech byla jeho účinnost smluvně vyloučena.

13.    Smlouvy obsahující čl. 1.9. VOP byly uzavřeny rovněž s odběrateli účastníků řízení působícími mimo území České republiky, konkrétně na Slovensku a ve Francii.

14.    Z informací a podkladů shromážděných v rámci správního řízení vyplývá, že uzavírání předmětných smluv, jejichž nedílnou součástí byly VOP, bylo iniciováno účastníky řízení, a to ve snaze zabránit jejich odběratelům v prodeji dodaného zboží za ceny, které účastníci řízení považovali za příliš nízké.[18]

15.    Při šetření na místě v obchodních prostorách účastníků řízení zajistil Úřad také e-mailovou korespondenci obchodních zástupců společnosti Styrotrade, z níž vyplývá, že tito se zabývali nastavením a udržením jednotné ceny pro další prodej u svých odběratelů[19], a dále e-mailovou zprávu odběratele společnosti Styrotrade, v níž tento informuje obchodní zástupce společnosti Styrotrade, že dle domluvy s jedním z nich upravil veškeré ceny prodávaného polystyrenu v souladu s jeho požadavky.[20] Samotní Úřadem oslovení odběratelé účastníků řízení však ve svých vyjádřeních k dané záležitosti obvykle uváděli, že dodržování minimální prodejní ceny nebylo účastníky řízení kontrolováno ani vynucováno, či si dokonce vůbec nebyli vědomi toho, že by se k povinnosti dodržovat při dalším prodeji zboží minimální prodejní cenu smluvně zavázali, případně uváděli, že prodej zboží za cenu vyšší než nákupní je pro ně z hlediska obchodní politiky logický a i bez ustanovení čl. 1.9. VOP by za takovou cenu prodávali.

16.    V případě společnosti DEKTRADE a.s., se sídlem Praha 10, Tiskařská 10/257, PSČ 108 00, IČO 48589837 (dále též „DEKTRADE“) bylo ze strany účastníků řízení přistoupeno k oficiálnímu ukončení spolupráce, o čemž dne 13. 1. 2014 informovali i na svých internetových stránkách.[21] Ačkoli z informací poskytnutých jak účastníky řízení[22], tak společností DEKTRADE[23], vyplývá, že účastníci řízení jsou se společností DEKTRADE v právním sporu, je nepochybné, že v pozadí těchto sporů stojí mj. nabízení zboží společností DEKTRADE za ceny, které účastníci řízení považovali za příliš nízké, a jejich snaha zabránit tomu, aby společnost DEKTRADE, případně jakýkoli jiný subjekt, prodával účastníky řízení dodané zboží za takto nízké ceny.[24] Toto ukončení spolupráce účastníků řízení se společností DEKTRADE sice časově předchází uzavírání předmětných smluv, avšak dostatečně demonstruje záměr účastníků řízení stanovit svým odběratelům minimální cenu pro další prodej zboží.

17.    Vytýkané jednání účastníci řízení ukončili dnem 18. 3. 2016,[25] což doložili potvrzeními od vybraných odběratelů.[26]

Shrnutí jednání účastníků řízení

18.    Úřad má za prokázané, že účastníci řízení iniciovali uzavírání dohod o určení cen pro další prodej, když do VOP, které byly nedílnou součástí rámcových kupních smluv uzavíraných s jejich odběrateli, včlenili čl. 1.9. označený jako Opatření proti nekalé soutěži - „nepodkročitelná minimální cena“, v němž byla odběratelům pod hrozbou sankce stanovena povinnost při dalším prodeji zboží dodržovat minimální prodejní cenu stanovenou účastníky řízení. Tyto dohody byly uzavírány a aplikovány v období od 5. 3. 2014 do 18. 3. 2016.

19.    Kontrola dodržování uvedeného článku VOP ze strany účastníků řízení byla prokázána pouze ve zcela minimální míře.

IV.     Vymezení relevantních trhů a stanovení tržních podílů účastníků řízení

IV.1.         Definice relevantních trhů

20.    K tomu, aby Úřad mohl věc správně posoudit, je třeba vymezit relevantní trh^[27], na kterém se projevují, resp. mohou projevit účinky jednání účastníků řízení. Relevantní trh je vymezován z hlediska věcného a geografického, přičemž vyjít je třeba z výchozích produktů, jimiž je zboží nabízené účastníky řízení, tj. EPS, XPS, stavební profily a příslušenství.

21.    Ve vztahu k hlavnímu produktu vyráběnému účastníky řízení, tedy EPS, lze uvést, že jednotlivé materiály pro tepelnou izolaci se liší svými vlastnostmi a poměrem cena/výkon, tudíž do jisté míry i vhodností použití v určitých částech stavby (např. střecha, fasáda, spodní části budovy, hůře dostupná místa apod.). Patrně nejbližším substitutem EPS jsou materiály z minerálních vláken (minerální vata, skelná vata), které se blíží EPS cenou a spolu s EPS patří mezi dva nejpoužívanější materiály pro tepelnou izolaci. EPS je převažujícím materiálem pro zateplení fasád.

22.    Evropská komise (dále též „Komise“) se otázkou vymezení relevantního trhu v oblasti tepelně izolačních materiálů zabývala v několika svých rozhodnutích týkajících se spojování soutěžitelů, avšak otázku konečného vymezení relevantního trhu nechala vždy otevřenou. Nadto v různých případech dospěla k různým možnostem vymezení relevantního trhu,[28] a tak lze rozhodovací praxi v této oblasti stěží označit za ustálenou.

23.    Rovněž Úřad se vymezením relevantního trhu v dané oblasti zabýval v rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů, a to konkrétně např. v rozhodnutí č. j. S 98/06-8122/06-620 ze dne 3. 5. 2006 (dále jen „rozhodnutí 1“) a v rozhodnutí č. j. S 082/2007/KS-07453/2007/620 ze dne 16. 4. 2007 (dále jen „rozhodnutí 2“). Avšak také Úřad dospěl k rozdílným závěrům,[29] příp. ponechal otázku vymezení relevantního trhu otevřenou.[30]

24.    Z rozhodovací praxe Komise a Úřadu tak neplyne jednoznačný závěr ohledně vymezení relevantního trhu zahrnujícího EPS. Ke zcela jednoznačným závěrům ohledně věcného vymezení relevantního trhu zahrnujícího EPS nevedou ani skutečnosti zjištěné v nynějším správním řízení – s výjimkou skutečnosti, že XPS je do značné míry považován za součást trhu s polystyrenem obecně[31]. Nicméně s ohledem na skutečnost, že předmětem nyní šetřeného jednání je porušení zákona a/nebo SFEU formou cenových vertikálních dohod, které jsou považovány za zakázané a neplatné bez ohledu na podíl účastníků dohody dosažený na relevantním trhu, není nezbytné se otázkou přesného vymezení trhu a stanovení podílu soutěžitelů na něm důkladněji zabývat.[32] Úřad tedy pro účely vedeného správního řízení, zejména s ohledem na výchozí hlavní produkt účastníků řízení, jímž je EPS, a dále s přihlédnutím ke zjištění, že XPS je do značné míry považován za součást trhu s polystyrenem obecně, vymezil z hlediska věcného tyto samostatné relevantní trhy: (i) polystyrenu EPS a XPS, (ii) stavebních profilů a (iii) příslušenství k výrobkům uvedeným v předešlých bodech.

25.    Vzhledem ke skutečnosti, že vymezení relevantního trhu, resp. podíl účastníků řízení na něm, má význam i pro posouzení, zda na jednání účastníků řízení bude aplikován vedle § 3 odst. 1 zákona také čl. 101 SFEU (viz část V.3 níže), doplňuje Úřad následující. Jak už bylo zmíněno (viz odst. 21 výše), nejbližším substitutem EPS jsou materiály z minerálních vláken. I pokud by však relevantní trh z hlediska věcného zahrnoval vedle polystyrenu EPS a XPS také materiály z minerálních vláken, překročil by podíl účastníků řízení prahovou hodnotu stanovenou v bodě 53 Oznámení Komise 2004/C 101/07 Pravidla pro Pojem dopad na obchod obsažený v článcích 81 a 82 Smlouvy (viz část V.3 níže).[33]

26.    Z hlediska geografického vymezuje Úřad pro účely vedeného správního řízení v případě polystyrenu EPS a XPS trh jako národní (tj. zahrnující území České republiky – dále též „ČR“), a to zejména z důvodu ekonomické smysluplnosti přepravy těchto materiálů pouze na nepříliš velké vzdálenosti (s ohledem na objem produktu, jeho cenu a výši dopravních nákladů).

27.    V případě stavebních profilů a příslušenství Úřad pro účely vedeného správního řízení vymezuje trhy z hlediska geografického jako celoevropské, neboť zde obdobná omezení při přepravě jako v případě polystyrenu neexistují a Úřad neshledal ani jiné významné překážky exportu a importu tohoto zboží (naopak bylo zjištěno, že toto zboží se běžně dodává do jiných států, a to i na větší vzdálenosti).

IV.2.       Tržní podíly účastníků řízení

28.    Vzhledem ke skutečnosti, že správní řízení bylo zahájeno cca v polovině roku 2015 a vyžádání informací a podkladů od konkurentů účastníků řízení ze strany Úřadu následovalo v relativně blízké době po zahájení správního řízení, disponuje Úřad relevantními podklady pro stanovení tržního podílu účastníků řízení na trhu EPS a XPS v ČR pouze za rok 2014. Z takto shromážděných podkladů Úřad zjistil, že účastníci řízení dosahovali na trhu polystyrenu EPS a XPS v ČR v roce 2014 podílu […obchodní tajemství…] % dle objemu prodejů. S tímto tržním podílem se řadí […obchodní tajemství…].

29.    V případě stavebních profilů a příslušenství lze s ohledem na vymezení trhů z hlediska geografického jako celoevropských předpokládat […obchodní tajemství…] tržní podíl účastníků řízení […obchodní tajemství…], a to […obchodní tajemství…] % dle objemu prodejů.

V.       Právní hodnocení

V.1.  Použitá právní úprava

30.    Vzhledem k tomu, že v průběhu správního řízení (dne 19. 10. 2016, resp. v případě ustanovení § 22a odst. 4 až 6, § 22b odst. 2 a § 22ba odst. 3 dne 1. 10. 2016) nabyla účinnosti novela zákona č. 143/2001 Sb., provedená zákonem č. 293/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek (dále též „novela“), bylo nutné určit, které znění zákona č. 143/2001 Sb. bude Úřad aplikovat jednak na svůj postup v dalším průběhu správního řízení a jednak na posuzované jednání účastníků řízení.

31.    Co se týče aplikace zákona č. 143/2001 Sb. na postup Úřadu v již zahájeném řízení, je třeba vyjít z čl. II novely, podle něhož se řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti novely, dokončí podle dosavadních právních předpisů, tj. zákona č. 143/2001 Sb. ve znění účinném do 30. 9. 2016. Úřad proto v tomto správním řízení postupoval i po nabytí účinnosti novely podle procesních ustanovení zákona č. 143/2001 Sb. účinného do 30. 9. 2016.

32.    Pokud jde o aplikaci zákona č. 143/2001 Sb. na hmotněprávní otázky případu, Úřad konstatuje, že protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy účinné v době spáchání deliktu, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Za dobu spáchání deliktu se považuje okamžik jeho dokonání s tím, že v případě pokračujícího správního deliktu (k tomu viz níže odst. 44) se podle souhrnu právních norem účinných v době, kdy byl spáchán poslední dílčí skutek pokračujícího deliktu, posuzují i všechny předcházející dílčí skutky, pokud však byly zakázány i podle dřívějšího souhrnu právních norem.[34] Účastníci řízení ukončili Úřadem vytýkané jednání dne 18. 3. 2016 (podrobněji viz níže odst. 43); na hmotněprávní posouzení jednání účastníků řízení se tedy uplatní zákon č. 143/2001 Sb. Ve znění účinném do 30. 9. 2016, nebude-li pozdější právní úprava (tj. právní úprava po novele) pro posouzení jednání příznivější.

33.    K tomu Úřad uvádí, že novela nepřinesla žádnou změnu v náležitostech skutkové podstaty správního deliktu uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Ve prospěch účastníků řízení se nezměnily ani jiné podmínky trestnosti. Novelou provedené změny v úpravě ukládání sankcí za správní delikt podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se týkají pouze deliktů spáchaných v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek; tyto změny tak v daném případě nelze považovat za příznivější právní úpravu pro účastníky řízení, neboť s ohledem na to, že jimi spáchané delikty nebyly spáchány v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, není uvedená právní úprava při ukládání sankce účastníkům řízení využitelná. Úřad tak uzavírá, že na jednání účastníků řízení aplikuje zákon č. 143/2001 Sb. ve znění účinném do 30. 9. 2016 (pro který je výše založena zkratka „zákon“). 

V.2.  Dohody dle § 3 odst. 1 zákona

34.    Zákon v § 1 upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení mj. dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1). Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

35.    Podle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále též „dohody“), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Zákaz dohod dle zákona dopadá přitom jak na horizontální, tak na vertikální dohody soutěžitelů, kdy za horizontální dohody jsou dle § 5 odst. 1 zákona považovány dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, a za vertikální dohody dle § 5 odst. 2 zákona pak dohody uzavírané mezi soutěžiteli, kteří působí na různých úrovních trhu zboží. Zákon v § 3 odst. 2 písm. a) výslovně zakazuje dohody o cenách.

V.3.  Aplikace článku 101 SFEU

36.    V případě protisoutěžního jednání, jež má podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tzn. je u něho splněna podmínka existence unijního prvku, aplikuje Úřad hmotné právo podle SFEU.[35] Právní úprava zakázaných dohod ve smyslu článku 101 SFEU je přitom obdobná jako národní úprava obsažená v § 3 odst. 1 zákona. Dle článku 101 SFEU jsou s vnitřním trhem neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které např. přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky.

37.    Pro dohody, které pokrývají více členských států, případně jsou ve více členských státech uplatňovány, platí, že jsou ze své samotné podstaty způsobilé mít dopad na obchod mezi členskými státy. V případě těchto dohod existuje vyvratitelná pozitivní domněnka, že dopady těchto dohod na obchod mezi členskými státy jsou znatelné, pokud obrat stran z výrobků pokrytých dohodou překračuje 40 milionů EUR nebo pokud tržní podíl stran dohod přesahuje 5 %.[36]

38.    Jelikož účastníky řízení uzavírané dohody o cenách pro další prodej zahrnovaly více členských států Evropské unie, jsou tyto dohody ze své samotné podstaty způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy (srov. odst. 37 výše). S ohledem na výši tržního podílu účastníků řízení dosahovaného na trhu polystyrenu EPS a XPS v ČR má Úřad za to, že dopady na obchodmezi členskými státy jsou znatelné, a na jednání účastníků řízení je tak možné aplikovat článek 101 SFEU.

V.4.  Dohody o určení cen pro další prodej

39.    Dohody o určení cen pro další prodej spadají jak na národní, tak unijní úrovni pod tzv. dohody s tvrdým jádrem (hardcore restrictions), které představují závažné formy zakázaných dohod. Dohody o cenách mají totiž vždy ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu (jejich negativní dopad se presumuje). Tyto dohody směřují ke stanovení ceny zboží pro jeho další prodej v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu a eliminují tím konkurenční vztah na navazujícím stupni distribuce (u odběratelů daného zboží, kteří by jinak zboží při jeho dalším prodeji mohli prodávat za vzájemně odlišné ceny a tím si cenově konkurovat).[37]

V.5.  Formální stránka dohod

40.    Dohody o určení cen pro další prodej lze po formální stránce uzavřít různým způsobem – např. písemně, ústně či neformálním návrhem ze strany jednoho soutěžitele a jeho akceptací ze strany druhého soutěžitele. Vždy je však nezbytnou podmínkou „shoda vůle“ obou stran, kdy tyto musí výslovně či konkludentně participovat na uzavření a plnění dohody.[38] Jinými slovy, pro naplnění znaků zakázané dohody je třeba explicitního či tacitního srozumění obou smluvních stran.

41.    V případě dohod o cenách uzavíraných účastníky řízení s jejich odběrateli není dle názoru Úřadu vzhledem k písemné formě dohod (obsažených ve VOP tvořících součást písemně uzavřených smluv) pochyb o vyjádření shodné vůle stran a tedy naplnění konsensu nutného k uzavření dohody.

42.    Účastníci řízení uzavírali jednotlivé dohody o určení cen pro další prodej se svými odběrateli od 5. 3. 2014 (datum nejstarší smlouvy, jejíž součástí jsou VOP obsahující čl. 1.9.). Toto datum tedy Úřad považuje za začátek protisoutěžního jednání účastníků řízení.

43.    Za ukončení protisoutěžního jednání účastníků řízení pokládá Úřad datum 18. 3. 2016, o němž účastníci řízení uvedli, že nejpozději k tomuto datu ukončili vytýkané jednání a tuto skutečnost doložili potvrzeními od vybraných odběratelů. Účastníky řízení navrhované dřívější datum ([…obchodní tajemství…]) ukončení vytýkaného jednání[39] nelze dle názoru Úřadu za ukončení jednání považovat, a to i za předpokladu, že by bylo prokázáno vydání interního pokynu k ukončení aplikace čl. 1.9. VOP k datu […obchodní tajemství…], neboť k tomuto datu nebylo prokazatelně smluvním partnerům účastníků řízení sděleno, že čl. 1.9. VOP nebude nadále aplikován, a tito se tedy nadále tímto ustanovením mohli cítit vázáni a z tohoto důvodu jej dodržovat.

44.    Z ustálené judikatury vyplývá, že homogenní zakázané dohody uzavírané dodavatelem a jeho odběrateli ve vertikálním vztahu je třeba vnímat jako jednání představující jeden pokračující delikt, i přestože v období jejich trvání dochází mezi soutěžiteli k jednáním, která by byla schopná samostatně naplnit skutkovou podstatu zakázané dohody.^[40] V případě uzavírání dohod účastníky řízení jsou dle Úřadu naplněny všechny podmínky pro kvalifikaci tohoto jednání jako dvou pokračujících deliktů (srov. odst. 67 níže), neboť jejich jednotlivé dílčí útoky (uzavírání a plnění předmětných dohod) naplňují stejnou skutkovou podstatu správních deliktů (zakázané vertikální cenové dohody dle § 3 odst. 1 zákona ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona a dle článku 101 odst. 1 SFEU), jsou vedeny jednotným záměrem (zabránit odběratelům v prodeji zboží za ceny považované ze strany účastníků řízení za příliš nízké), spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení (uzavření rámcové kupní smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou VOP obsahující čl. 1.9.) a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku (byly prováděny kontinuálně od 5. 3. 2014 do 18. 3. 2016 a dopadaly na odběratele účastníků řízení na vymezených relevantních trzích, přičemž jejich cílem byl zákaz dalšího prodeje zboží za ceny považované ze strany účastníků řízení za příliš nízké).

45.    Úřad s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že dohody o cenách uzavírané účastníky řízení s jejich odběrateli naplňují podle § 3 odst. 1 zákona ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona a podle článku 101 odst. 1 písm. a) SFEU formální stránku zakázaných dohod o určení cen pro další prodej.

V.6.  Materiální stránka dohod

46.    K tomu, aby určitá dohoda (largo sensu) byla považována za zakázanou, musí být kromě formálních znaků naplněny i materiální podmínky protisoutěžního charakteru dohody, tzn. narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení.

47.    Zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Z recentní národní judikatury v případě výkladu zákazu dohod ve smyslu § 3 odst. 1 zákona plyne, že tyto dohody lze typově zařadit mezi delikty ohrožovací, u nichž k naplnění skutkové stránky deliktu postačí reálné nebezpečí ohrožení zájmu chráněného zákonem (zákon je založen na principu potenciální soutěže). Potencialita narušení hospodářské soutěže se přitom vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu následku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které majíza cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). Kritérii, na jejichž základě lze dovodit předpoklad protisoutěžního cíle, jsou přitom obsah a účel uzavřené dohody a hospodářské a právní souvislosti, za kterých k uzavření dohody došlo.[41] V rámci rozhodovací praxe Úřadu, potvrzené národní judikaturou, se ustálila určitá typizovaná omezení, která jsou považována za ustanovení mající protisoutěžní cíl již ze své podstaty. U těchto typů tzv. tvrdých omezení pak není zapotřebí pro naplnění materiální stránky deliktu zkoumat jejich skutečné účinky na trhu.[42] V případě vertikálních dohod pokládá Úřad za taková omezení mj. právě ujednání obsahující určování cen pro další prodej. Obdobný přístup k vertikálním cenovým dohodám uplatňuje na unijní úrovni i Soudní dvůr.[43]

48.    Zákon v § 3 odst. 1 rovněž stanoví, že dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané. Za účelem vymezení dohod takového charakteru vydal Úřad Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o dohodách, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný (dále též „Oznámení“)[44], které vychází z unijní legislativy a judikatury. Dle Oznámení ve vztahu k vertikálním dohodám platí, že dohody, u kterých podíl žádného ze soutěžitelů nepřesahuje 15 % na kterémkoli dohodou dotčeném relevantním trhu, nejsou považovány za dohody zakázané. Toto pravidlo se však nevztahuje na vertikální dohody obsahující tzv. tvrdá omezení, která přímo nebo nepřímo, samostatně nebo ve spojení s jinými faktory mají za svůj cíl určení cen, včetně určení cen pro prodej zboží třetím stranám.[45] Takové dohody jsou dohodami zakázanými i v případě, že soutěžitelé nedosahují vyššího než 15% tržního podílu stanoveného v Oznámení. Dle bodu 15 Oznámení nahlíží Úřad na tvrdá omezení vertikálních dohod v souladu s blokovou výjimkou o vertikálních dohodách a jednání ve vzájemné shodě.[46] S ohledem na podmínky Oznámení a samotný protisoutěžní cíl vertikálních dohod o určení cen pro další prodej nelze dohody posuzované v tomto správním řízení považovat za dohody se zanedbatelným dopadem na hospodářskou soutěž.

49.    Obdobně v oblasti unijního soutěžního práva platí, že zákaz dohod dle článku 101 odst. 1 SFEU se nevztahuje na dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž není výrazný. Tyto dohody jsou vymezeny ve Sdělení Komise o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (sdělení de minimis)2014/С 291/01 (dále též „Sdělení de minimis“).[47] Sdělení de minimis (stejně jako Oznámení Úřadu) váže aplikaci pravidel v něm stanovených na prahové hodnoty tržního podílu stran dohody,[48] zároveň však stanoví, že tato pravidla se nevztahují na dohody, jež mají vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu jako svůj účel. Výslovně pak Komise uvádí, že Sdělení de minimis nebude aplikovat mj. na dohody obsahující omezení, která mají přímo nebo nepřímo za účel stanovení cen při prodeji výrobků třetím stranám.[49]

50.    Úřad tedy shrnuje, že na dohody o určení cen pro další prodej uzavírané účastníky řízení s jejich odběrateli lze nahlížet jako na dohody zakázané již pro svůj cíl, tj. již ze své podstaty způsobující přinejmenším potenciální narušení hospodářské soutěže a mající negativní dopad na kvalitu a intenzitu soutěžního prostředí. Pro jejich samotný charakter je současně nelze považovat za dohody bagatelní, tj. se zanedbatelným dopadem na soutěž. Úřad tak má za prokázané, že dohody o cenách sjednávané účastníky řízení s jejich odběrateli naplňují jak formální, tak materiální stránku dohod o určení cen pro další prodej, které jsou podle § 3 odst. 1 zákona ve spojení s § 3 odst. 2 písm. a) zákona zakázané a neplatné, resp. jsou podle článku 101 odst. 1 písm. a) SFEU neslučitelné s vnitřním trhem, a proto zakázané.

V.7.  Dopad na hospodářskou soutěž

51.    Ač pro prokázání deliktu uzavírání vertikálních cenových dohod postačuje pouze potencialita narušení hospodářské soutěže (viz výše), skutečnost, zda dohoda měla na hospodářskou soutěž dopad skutečný či pouze potenciální, má význam pro posouzení individuální závažnosti deliktu.

52.    Úřad se proto zabýval tím, zda jednání účastníků řízení spočívající v uzavírání dohod o určení cen pro další prodej, které jednoznačně spadají do kategorie dohod, jež jsou v souvislosti s jejich protisoutěžním cílem již ze své podstaty způsobilé narušit hospodářskou soutěž, mělo rovněž faktický dopad na soutěž.

53.    Úřad konstatuje, že dohody o určení cen pro další prodej uzavírané účastníky řízení měly pouze potenciální dopad na soutěž. Tato skutečnost vyplývá zejména z odpovědí oslovených odběratelů účastníků řízení – mnozí z nich si nebyli vědomi toho, že by se k povinnosti dodržovat při dalším prodeji zboží minimální prodejní cenu smluvně zavázali, případně uváděli, že prodej zboží za cenu vyšší než nákupní je pro ně z hlediska obchodní politiky logický a i bez ustanovení čl. 1.9. VOP by za takovou cenu prodávali.[50]

V.8.  Absence podmínek pro vynětí dohod ze zákazu

54.    Po zhodnocení, že posuzované dohody o určení cen pro další prodej spadají pod zákaz dohod dle § 3 odst. 1 zákona, resp. článku 101 odst. 1 SFEU, se Úřad dále zabýval tím, zda tyto dohody nelze vyjmout ze zákazu na základě zákonné výjimky dle § 3 odst. 4 zákona, resp. článku 101 odst. 3 SFEU nebo na základě aplikace blokové výjimky pro vertikální dohody[51] ve smyslu § 4 odst. 1 zákona.

55.    Dle § 3 odst. 4 zákona (obdobně článku 101 odst. 3 SFEU) se zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona (obdobně článku 101 odst. 1 SFEU) nevztahuje na dohody, které a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohod. Aplikace uvedeného ustanovení zákona (či SFEU) vyžaduje kumulativní splnění vyjmenovaných podmínek, přičemž nesplnění byť jediné vede k nemožnosti výjimku aplikovat.

56.    Dle § 4 odst. 1 zákona se zákaz podle § 3 odst. 1 nevztahuje také na dohody, které nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy EU podle článku 101 SFEU, avšak splňují ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě článku 103 odst. 1 SFEU k provedení článku 101 odst. 3 SFEU příslušnými nařízeními Komise nebo Rady (unijní blokové výjimky). V případě vertikálních dohod o určení cen pro další prodej sjednávaných účastníky řízení s jejich odběrateli se konkrétně jedná o unijní blokovou výjimku pro vertikální dohody.

57.    Důkazní břemeno v této záležitosti leží na účastnících řízení, kteří jsou ve věci zakázaných dohod povinni ve smyslu § 21d odst. 1 zákona navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití výjimky podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona jsou splněny, pokud tvrdí, že se na ně výjimka vztahuje.

58.    Účastníci řízení netvrdili, že se na ně výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona vztahuje, a tudíž ani neoznačili důkazy k prokázání těchto skutečností. V souladu s ustanovením § 21d odst. 1 zákona in fine pokládá tedy Úřad za prokázané, že podmínky pro aplikaci výjimky podle § 3 odst. 4 nebo § 4 zákona splněny nejsou. Nejsou tedy dány podmínky pro vynětí dohod uzavíraných účastníky řízení s jejich odběrateli ze zákazu dohod dle § 3 odst. 1 zákona, resp. článku 101 odst. 1 SFEU.

59.    Nad to lze uvést, že unijní bloková výjimka pro vertikální dohody se nevztahuje na cílové vertikální dohody, které omezují odběratele v určení cen pro další prodej (cen charakteru minimálních či fixních, jež nemají být odběrateli „podkračovány“); tyto dohody spadají mezi dohody obsahující tvrdé omezení, přičemž taková omezení, bez ohledu na výši podílu dodavatele na relevantním trhu, nemohou požívat výhody blokové výjimky.[52] Z tohoto důvodu je použití § 4 odst. 1 zákona na cenové dohody uzavírané účastníky řízení vyloučeno.

60.    Zákon v §22b odst. 1 dále stanoví, že právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby účastníci řízení jednali protiprávně, a tím je podněcovala k porušování jejich právní povinnosti, a v důsledku které by účastníci řízení nemohli porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat. V této souvislosti Úřad konstatuje, že prodej zboží ze strany největšího odběratele účastníků řízení za ceny jimi pokládané jako příliš nízké nelze za takovou objektivní skutečnost považovat, stejně tak za ni nelze považovat ani účastníky řízení tvrzenou špatnou finanční situaci, jež měla být zhoršena také rozsáhlými krádežemi základní suroviny v jejich obchodních prostorách. Lze proto uzavřít, že účastníci řízení nemohou být zproštěni odpovědnosti za delikt podle § 22b odst. 1 zákona.

V.9.  Shrnutí

61.    Úřad dospěl k závěru, že účastníci řízení v období od 5. 3. 2014 do 18. 3. 2016 uzavírali se svými odběrateli zakázané a neplatné dohody o určení cen pro další prodej, jež měly charakter dohod o určení minimálních cen, a tyto dohody plnili, a to s jednotným záměrem zabránit odběratelům v prodeji zboží za ceny, které účastníci řízení považovali za příliš nízké. Tyto dohody měly dle zjištění Úřadu pouze potenciální dopad na trh, což je však pro prokázání deliktu uzavírání dohod o určení cen pro další prodej postačující.

62.    Jednáním účastníků řízení spočívajícím v uzavírání a plnění dohod o určení cen pro další prodej jsou tak naplněny všechny znaky zakázaných a neplatných dohod soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona a článku 101 odst. 1 SFEU a Úřad je kvalifikuje jako dohody o určení minimálních cen ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) zákona a článku 101 odst. 1 písm. a) SFEU, jejichž cílem bylo narušení hospodářské soutěže na shora vymezených relevantních trzích.

VI.     Odůvodnění výše pokuty

63.    Podle § 22a odst. 1 písm. b) zákona se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako soutěžitel dopustí správního deliktu tím, že uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1 zákona. Dle § 22a odst. 2 zákona se za správní delikt podle odst. 1 písm. b) téhož paragrafu zákona uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Dle § 21h odst. 1 zákona postupuje Úřad, pokud zahájí řízení o porušení článku 101 nebo 102 SFEU, při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5 zákona. Podle § 21h odst. 5 zákona Úřad při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních podle odstavců 1 a 2 postupuje podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII zákona (Správní delikty).

64.    Horní hranice pokuty, kterou lze na základě zákona uložit, je stanovena alternativně, přičemž za horní hranici je považována ta z alternativně použitelných hranic, která je pro příslušného soutěžitele nepříznivější. Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikatelské činnosti a žádného obratu tudíž nedosahují.[53] Úřad pak dlouhodobě a konstantně v rozhodovací praxi ukládá soutěžitelům, kteří jsou podnikateli, pokuty dle obratového kritéria. Úřad tedy v daném případě za horní hranici považoval částku 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

65.    Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností daného případu. Uložená pokuta by měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní. Je požadováno, aby pokuta uložená Úřadem nepřekračovala zákonem omezenou max. výši 10 %, a to ve vztahu k zákonem definovanému čistému obratu dosaženému soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, a dále, aby Úřad posoudil též celkovou aktuální finanční a majetkovou situaci účastníka řízení, zda uložená pokuta nebude pro něj likvidační.[54]

66.    Pro úplnost je třeba zmínit, že postup Úřadu při výpočtu pokut je specifikován v metodice nazvané Zásady postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při stanovování výše pokut podle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění (dále též „Zásady“), kterou Úřad vypracoval za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených zákonem, resp. při kalkulaci konkrétní výše pokuty.[55]

67.    Protože se účastníci řízení dopustili správního deliktu dle § 3 odst. 1 zákona (vnitrostátní delikt) a současně svým jednáním porušili zákaz stanovený v článku 101 odst. 1 SFEU (unijní delikt), tedy jedním skutkem spáchali dva delikty v jednočinném souběhu, musí Úřad určit, který z těchto deliktů je přísněji postižitelný a který bude na základě aplikace principu absorpce zvyšovat uloženou sankci. V nyní posuzovaném případě je za každý ze sbíhajících se deliktů stanovena totožná horní hranice sankce (§ 22a odst. 2 zákona se aplikuje podle § 21h odst. 5 zákona taktéž na porušení článku 101 odst. 1 SFEU); s ohledem na to, že se jedná o jednočinný souběh dvou deliktů, jsou shodné rovněž skutkové okolnosti spáchání deliktů a stejně tak jsou totožné jejich účinky (jednání mohlo vést ke stejně závažnému narušení soutěže na relevantních trzích) a délka trvání. Na základě výše uvedeného považuje Úřad závažnost obou deliktů za shodnou.

68.    Z výše řečeného tak vyplývá, že za oba delikty popsané v tomto rozhodnutí by byly uloženy shodné sankce (kritéria pojící se s určením její výše jsou shodná), pročež tak výběr deliktu, za který je pokuta primárně ukládána, je v tomto případě toliko formálním úkonem. Za těchto okolností a s přihlédnutím k tomu, že dohody o určení cen pro další prodej byly uzavírány především s tuzemskými odběrateli a potenciální negativní dopady těchto dohod se tudíž projevily především na území ČR, volí Úřad jako delikt, za který primárně uloží pokutu, porušení § 3 odst. 1 zákona.

VI.1.         Vyměření pokuty

69.    Při vyměření konkrétní výše pokuty je Úřad povinen vyjít ze zákonem předepsaných kritérií, která má pokuta v sobě odrážet. Podle § 22b odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby v průběhu řízení před Úřadem a její snaze odstranit škodlivé následky správního deliktu.

70.    Při stanovení základní částky pokuty vychází Úřad v souladu se Zásadami[56] z obratu dosaženého konkrétním soutěžitelem z prodeje zboží či služeb, jichž se narušení soutěže přímo nebo nepřímo týká, a to na vymezeném geografickém relevantním trhu (tzv. hodnota prodejů). Při stanovení základní částky pokuty tak Úřad bral v úvahu hodnotu prodejů účastníků řízení týkající se prodejů zboží na jednotlivých vymezených relevantních trzích realizovaných na území ČR v roce 2015 (tedy v posledním roce, v němž došlo ke spáchání deliktu), […obchodní tajemství…]. Z údajů poskytnutých účastníky řízení Úřad zjistil, že takto určená hodnota prodejů dosahovala v souhrnu výše […obchodní tajemství…] Kč.

71.    Při vyměření výše pokuty Úřad nejprve stanovil výši základní částky pokuty za závažnost, poté tuto základní částku pokuty upravil z hlediska přitěžujících a polehčujících okolností a následně, v souladu s absorpční zásadou, zohlednil skutečnost, že účastníci řízení vytýkaným jednáním spáchali více deliktů.

Závažnost správního deliktu

72.    Typově považuje Úřad posuzované jednání účastníků řízení v rámci tří kategorií závažnosti protisoutěžních jednání uvedených v Zásadách (velmi závažné, závažné a méně závažné) za jednání závažné, v jehož případě je výchozí podíl, jakožto základ pro výpočet základní částky pokuty, určen v rozmezí do 1 % hodnoty prodejů.[57] Při stanovení konkrétní výše výchozího podílu hodnoty prodejů zohlednil Úřad v rámci zákonného kritéria způsobu spáchání deliktu skutečnost, že zavedení čl. 1.9. VOP bylo sice iniciováno účastníky řízení, nicméně kontrola dodržování tohoto článku ze strany účastníků řízení byla prokázána pouze ve zcela minimální míře a obchodním partnerům, kteří měli proti tomuto ustanovení výhrady, bylo vyhověno a aplikace uvedeného článku VOP byla smluvně vyloučena. Úřad přihlédl rovněž k tomu, že vytýkané jednání mělo pouze potenciální negativní dopad na soutěž. Na základě shora uvedeného stanovil Úřad výchozí podíl hodnoty prodejů pro výpočet pokuty ve výši 0,5 % z hodnoty prodejů; částka výchozího podílu hodnoty prodejů činí tedy […obchodní tajemství…] Kč.

73.    V rámci kritéria závažnosti deliktu je posuzována rovněž délka trvání porušení zákona; závažnost protisoutěžního jednání se s délkou jeho trvání může zvyšovat. Délka porušování zákona je pro účely stanovení pokuty v nyní posuzovaném případě počítána od 5. 3. 2014 do 18. 3. 2016, činí tedy cca 2 roky. Koeficient času je roven 1,22 a základní částka pokuty je stanovena ve výši […obchodní tajemství…] Kč.

Přitěžující a polehčující okolnosti

74.    Úřad podle okolností případu dále posuzuje, zda u každého jednotlivého soutěžitele existují přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by byly důvodem ke zvýšení nebo snížení pokuty. Přitěžující a polehčující okolnosti přitom vyhodnotí jak jednotlivě, tak ve vzájemném kontextu.

75.    Jako významnou polehčující okolnost Úřad ohodnotil ukončení vytýkaného jednání účastníků řízení v průběhu vedeného správního řízení. Tuto skutečnost Úřad považuje za polehčující okolnost, která odůvodňuje snížení pokuty o […obchodní tajemství…] %.

76.    Pokuta za hlavní delikt (tj. porušení § 3 odst. 1 zákona) tak po zohlednění uvedené polehčující okolnosti činí […obchodní tajemství…] Kč.

Aplikace absorpční zásady

77.    Jak již bylo uvedeno výše (viz odst. 67), vytýkaným jednáním se účastníci řízení dopustili vedle porušení § 3 odst. 1 zákona současně porušení zákazu stanoveného v článku 101 odst. 1 SFEU. Toto dalšíprotisoutěžní jednání nelze v souladu s absorpční zásadou trestání sankcionovat samostatně a jednotlivé pokuty sčítat; spáchání více deliktů musí však být při uložení sankce náležitě zohledněno.

78.    Při aplikaci absorpční zásady přihlédl Úřad k tomu, že účastníci řízení spáchali pouze jeden další delikt, a to v jednočinném souběhu. Z tohoto důvodu je tento delikt stejně závažný jako hlavní delikt, za který Úřad vyměřuje pokutu (srov. shora odst. 67).

79.    S ohledem na výše uvedené Úřad v rámci aplikace absorpční zásady zvýšil pokutu vyměřenou za hlavní delikt o […obchodní tajemství…] %.

VI.2.         Výsledná výše pokuty

80.    Po zohlednění všech shora uvedených okolností rozhodných pro vyměření pokuty činí částka pokuty 4 932 289 Kč, kterou Úřad zaokrouhlil na celé tisíce směrem dolů. Výsledná výše pokuty za správní delikty popsané v tomto rozhodnutí tak činí 4 932 000 Kč.

81.    Úřad je při rozhodování o výši pokuty povinen zkoumat, zda pokuta ve smyslu dikce § 22a odst. 2 zákona nepřevyšuje zákonem stanovenou maximální výši pokuty 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Úřad ověřil, že vyměřená pokuta ve výši 4 932 000 Kč tuto zákonnou max. 10% hranici nepřekračuje.

82.    Dále je Úřad povinen zkoumat, zda jsou účastníci řízení s ohledem na svou aktuální celkovou majetkovou a finanční situaci schopni pokutu uhradit, resp. zda ukládaná pokuta nemůže být považována z tohoto důvodu za nepřiměřenou či likvidační. […obchodní tajemství…][58] provedl Úřad finanční analýzu společností Styrotrade i Styroprofile.[59] Vycházel přitom z účetních výkazů obou společností (rozvahy a výkazu zisku a ztrát) za období 2014 a 2015 a dále k 30. 5. 2016 (výkazy k posledně uvedenému datu jsou však pouze předběžné).

83.    Z výsledku finanční analýzy společnosti Styroprofile […obchodní tajemství…].

84.    Společnost Styrotrade je na základě provedené finanční analýzy […obchodní tajemství…].

85.    Ačkoli finanční analýza byla provedena pro každou ze společností zvlášť, pro účely posouzení, zda uložená pokuta nemůže být likvidační, je nutno obě společnosti posuzovat společně jako jednoho soutěžitele. S přihlédnutím ke shora uvedenému lze konstatovat, že výše pokuty nebude pro účastníky řízení znamenat takovou finanční zátěž, aby pro ně byla likvidační.

86.    Na základě shora uvedených skutečností lze uzavřít, že výše ukládané pokuty je přiměřená okolnostem případu a neznamená finanční ohrožení podnikání či existence účastníků řízení, nemá tedy likvidační charakter.

87.    Protože účastníci řízení splnili všechny podmínky pro narovnání, snížil jim Úřad výslednou částku pokuty o 20 %, tedy (po zaokrouhlení na celé tisíce směrem dolů) na částku 3 945 000 Kč.

VI.3.         Splatnost pokuty

88.    Uloženou pokutu je společnost Styroprofile povinna uhradit ve lhůtě 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a to na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo společnosti Styroprofile.

VII.   Náklady řízení

89.    Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastníci řízení vytýkaným jednáním porušili § 3 odst. 1 ve spojení s odst. 2 písm. a) zákona a článek 101 odst. 1 písm. a) SFEU, tedy porušili povinnost neuzavírat zakázané dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, uložil Úřadu v souladu s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů společnosti Styroprofile povinnost nahradit náklady správního řízení. Výši paušální částky stanovil Úřad dle § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, na 2 500 Kč. S ohledem na rozsah prováděného dokazování má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, tudíž základní paušální částku 1 000 Kč navýšil o 1 500 Kč.

90.    Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů od ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2015000331.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

Otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Hynek Brom

I. místopředseda Úřadu

 

Obdrží:

Vážená paní

JUDr. Petra Buzková, advokátka

Vyroubal Krajhanzl Školout, advokátní kancelář, s.r.o.

Na Příkopě 859/22

110 00 Praha 1

 

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy