číslo jednací: S0381/2017/KD-16394/2018/853/PHa

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0381/2017/KD, zahájeném dne 3. 10. 2017 z moci úřední ve smyslu § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., ve spojení s § 78 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., jehož účastníkem je:

 

Jednota tlumočníků a překladatelů se sídlem Senovážné náměstí 978/23, Nové Město, 110 00 Praha, IČO 00505676,

 

vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., toto

 

ROZHODNUTÍ

 

Účastník řízení, spolek Jednota tlumočníků a překladatelů, se sídlem Senovážné náměstí 978/23, Nové Město, 110 00 Praha, IČO 00505676, tím, že nejpozději pro rok 2007 až pro rok 2017 vydal a zveřejnil tarify za tlumočení a překlad v časopisu ToP (tlumočení-překlad), vydal a uplatňoval zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které mělo za cíl narušení hospodářské soutěže na trhu tlumočení a překladu na území České republiky. Tímto jednáním účastník řízení porušoval v období nejméně od 1. 1. 2007 do 3. 10. 2017 zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., a spáchal přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.

 

II.

 

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., se účastníku řízení, spolku Jednota tlumočníků a překladatelů, se sídlem Senovážné náměstí 978/23, Nové Město, 110 00 Praha, IČO 00505676,plnění rozhodnutí sdružení soutěžitelů popsaného ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje.

 

III.

 

Dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., se účastníku řízení, spolku Jednota tlumočníků a překladatelů, se sídlem Senovážné náměstí 978/23, Nové Město, 110 00 Praha, IČO 00505676, za porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., popsané ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí ukládá pokuta ve výši 144.000,‑ Kč (slovy: sto čtyřicet čtyři tisíc korun českých).

 

Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

 

IV.

 

Podle § 20 odst. 4 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., se účastníku řízení, spolku Jednota tlumočníků a překladatelů, se sídlem Senovážné náměstí 978/23, Nové Město, 110 00 Praha, IČO 00505676, ukládá toto opatření k nápravě:

 

Informovat prokazatelně ve lhůtě do 30 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vhodným a účinným způsobem všechny členy spolku Jednota tlumočníků a překladatelů, se sídlem Senovážné náměstí 978/23, Nové Město, 110 00 Praha, IČO 00505676, o tomto rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

 

O splnění tohoto opatření k nápravě je spolek Jednota tlumočníků a překladatelů, se sídlem Senovážné náměstí 978/23, Nové Město, 110 00 Praha, IČO 00505676, povinen informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od uplynutí lhůty k jeho splnění.

  

V.

 

Dle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., ve spojení s § 6 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se účastníku řízení, spolku Jednota tlumočníků a překladatelů, se sídlem Senovážné náměstí 978/23, Nové Město, 110 00 Praha, IČO 00505676, ukládá povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou 3.500,- Kč (slovy: tři tisíce pět set korun českých).

 

Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

 

 

 Odůvodnění

 

 

I.          Zahájení a průběh správního řízení

1.      Dne 3. 10. 2017 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) s Jednotou tlumočníků a překladatelů, se sídlem Senovážné náměstí 978/23, Nové Město, 110 00 Praha, IČO 00505676 (dále jen „JTP“ či „účastník řízení“) správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0381/2017/KD (dále jen „správní řízení“) ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů.

2.      Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. Úřad spatřoval ve vydávání doporučených minimálních cen za tlumočení a překlad a jejich zveřejňování v periodickém tisku a na internetových stránkách JTP. Toto jednání dle Úřadu mohlo naplňovat znaky skutkové podstaty zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb., jehož cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže v oblasti překladatelských a tlumočnických služeb.

3.      Důvodnou indicií pro zahájení řízení ve věci možného porušení zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. bylo zajištění Doporučených minimálních tarifů pro překladatele a tlumočníky na rok 2016 a Doporučených minimálních tarifů pro překladatele a tlumočníky na rok 2017 označených názvem JTP a dále několika čísel časopisu s názvem ToP (tlumočení-překlad), vydávaného JTP, obsahujících odkazy na doporučené tarify JTP. Uvedené dokumenty zajistil Úřad v rámci prošetřování možného porušení zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb.[1]

4.      Úřad současně se zahájením správního řízení provedl dne 3. 10. 2017 šetření na místě v sídle JTP, v rámci kterého zajistil níže v tomto rozhodnutí specifikované dokumenty. V rámci správního řízení si pak Úřad vyžádal od účastníka řízení další informace a podklady. 

5.      Protiprávnost jednání účastníka řízení z hlediska hmotněprávního je Úřadem posuzována podle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění účinném v době spáchání deliktu. Vzhledem k tomu, že  jednání vytýkané účastníku řízení v Oznámení o zahájení správního řízení bylo ukončeno ke dni zahájení správního řízení (3. 10. 2017), tj. za účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., ve znění zákona č. 262/2017 Sb., (dále též „zákon“ či „zákon o ochraně hospodářské soutěže“) bude Úřad protiprávnost tohoto jednání posuzovat dle platného a účinného znění zákona. V otázkách neupravených tímto zákonem se postupuje s výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona, dle zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich v platném a účinném znění (dále též „nový přestupkový zákon“).

6.      Předmětné správní řízení bylo zahájeno podle správního řádu ve znění pozdějších předpisů, tedy ve znění zákona č. 250/2014 Sb. s účinností od 1. 1. 2015. Ke dnešnímu dni byl správní řád dále novelizován, a to zákony č. 243/2016, č. 298/2016, č. 183/2017 Sb. a č. 225/2017 Sb. Zákony č. 243/2016, č. 298/2016 a č. 183/2017 Sb. neobsahují žádná přechodná ustanovení. Zákon č. 225/2017 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2018, obsahuje ve vztahu ke správnímu řádu přechodné ustanovení. Podle čl. XLII odst. 1 zákona č. 225/2017 Sb. se správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, je proto aplikován ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (dále jen „správní řád“). S výjimkou ustanovení vyloučených v rámci § 22b odst. 8 zákona o ochraně hospodářské soutěže se postupuje rovněž podle nového přestupkového zákona.

7.      Účastník řízení vyjádřil svým přípisem ze dne 1. 12. 2017 zájem o proceduru narovnání dle Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 8. listopadu 2013 o proceduře směřující k urychlení průběhu správního řízení využitím institutu žádosti o snížení pokuty dle §22ba odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže (Procedura narovnání)[2], (dále též „Oznámení Úřadu o proceduře narovnání“).[3] Úřad následně v rámci správního řízení v souladu s Oznámením Úřadu o proceduře narovnání a příslušnými ustanoveními zákona proceduru narovnání zahájil. V jejím rámci byly účastníku řízení sděleny základní skutkové okolnosti případu, ze kterých Úřad vycházel při kvalifikaci jeho jednání posuzovaného v rámci správního řízení, hlavní důkazy a jejich právní hodnocení. Současně byl účastník řízení seznámen s postupem stanovení výše pokuty. Po ústním jednání provedeném dne 8. 2. 2018 účastník řízení vyjádřil zájem v této proceduře pokračovat.[4]

8.      Dne 18. 4. 2018 vydal Úřad Výhrady k dohodě (dále též „Sdělení výhrad“). Účastníku řízení bylo po jejich vydání umožněno seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim, případně navrhnout další dokazování. Účastník řízení možnosti seznámení s podklady rozhodnutí nevyužil. Úřad obdržel od účastníka řízení žádost o snížení pokuty, ve které účastník řízení souhlasil se skutkovým stavem i právní kvalifikací tak, jak byly obsaženy ve Sdělení výhrad, a vyjádřil srozumění s výší pokuty sníženou oproti výši uvedené ve Sdělení výhrad o 20 %.^[5] Žádost účastníka řízení obsahovala veškeré stanovené náležitosti; pro účely narovnání účastník řízení uznal odpovědnost za daný delikt, jehož skutkové okolnosti a právní hodnocení byly uvedeny ve Sdělení výhrad, a vyjádřil srozumění s výší pokuty. Úřad ukončil správní řízení s využitím procedury narovnání.

 

II.        Charakteristika účastníka řízení

I.       

9.      Jednota tlumočníků a překladatelů byla od svého vzniku dne 23. 10. 1990 do 31. 12. 2013 občanským sdružením dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2014 je spolkem[6] ve smyslu § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. JTP je právnickou osobou.

10.  JTP je dle svých stanov nezávislá, otevřená, dobrovolná, profesní, vnitřně diferencovaná organizace profesionálních tlumočníků a překladatelů, nezávislá na politických stranách a hnutích.[7] JTP vznikla proto, aby, mimo jiné, hájila profesní, pracovně právní a sociální zájmy svých řádných členů.[8] 

11.  JTP nemá status profesní komory zřizované zvláštním předpisem veřejného práva a členství v JTP není podmínkou pro provádění činností v oblasti tlumočení a překladů. Vedle JTP existují v České republice i jiné organizace sdružující tlumočníky a překladatele.

12.  JTP se organizačně člení na Shromáždění členů, Radu JTP, Výkonný výbor JTP a Statutární orgány.[9] Členové JTP se mohou sdružovat v sekcích podle územního, profesního nebo dalšího zaměření. Sekce si volí mluvčí.[10] Statutárními orgány jsou předseda, místopředseda, výkonný tajemník a pokladník (jednají samostatně a jsou odpovědní Radě JTP). Shromáždění členů je nejvyšším orgánem JTP a účast na něm je právem všech členů. Rada JTP je nejvyšší orgán, který řídí činnost JTP mezi zasedáními Shromáždění členů. Radu JTP tvoří statutární zástupci, mluvčí sekcí a další členové zvolení Shromážděním členů JTP. Výkonný výbor JTP řídí běžnou agendu JTP mezi zasedáními rady JTP a je jí za svá rozhodnutí odpovědný. Členy Výkonného výboru jsou statutární zástupci, šéfredaktor časopisu ToP a webmaster JTP.

13.  JTP má celkem tři různé formy členství. Členství řádné, mimořádné a přidružené. Řádnými členy JTP můžou být profesionální tlumočníci a překladatelé, pro které je tlumočení a překládání prokazatelně hlavním zdrojem příjmů. Dále mohou být řádnými členy osoby, které se tlumočením a překládáním zabývají na profesionální úrovni a pro které je tato činnost vedlejším zdrojem příjmů. Mimořádnými členy mohou být osoby, které činnost JTP podporují a spolupracují s ní nebo osoby, kterým bylo za činnost ve prospěch rozvoje tlumočení a překládání nebo za pomoc a jinou podporu JTP přiznáno čestné členství. Přidruženými členy JTP mohou být vzdělávací instituce z oboru tlumočnictví a překladatelství akreditované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy  České republiky nebo  příslušnými zahraničními orgány. Dále mohou být přidruženými členy JTP řádně registrované neziskové organizace z oboru tlumočnictví, překladatelství a příbuzných oborů.[11]

14.  JTP měla ke dni 22. 11. 2017 celkem 430 členů se sídlem v České republice.[12]

15.  K podnikání v oblasti tlumočení a překladu je potřeba získat živnostenské oprávnění na volnou živnost dle přílohy 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Přesné statistické údaje o osobách, které podnikají v oblasti tlumočení a překladu (dále též „tlumočníci a překladatelé“), nebylo možno zjistit.

16.  Počet všech tlumočníků a překladatelů v České republice činí dle odhadů JTP 15.000-20.000 osob.[13] Podíl počtu členů JTP na celkovém počtu tlumočníků a překladatelů v České republice je tedy odhadován na přibližně 2-3 %.

17.  JTP hospodařila v roce 2017 s příjmy 1.530.000,- Kč a výdaji ve výši 1.220.000,- Kč, JTP tedy v roce 2017 vykázala přebytek rozpočtu ve výši 310.000,- Kč. Hospodářský výsledek po zdanění činil v roce 2017 295.000,-Kč.[14]  

 

III.      Hlavní důkazy a zjištěné skutečnosti

18.  Úřad v rámci vlastního šetření týkajícího se možného porušení zákona zajistil cenové tarify nazvané „Doporučené minimální tarify za překlad a tlumočení na rok 2016“ a „Doporučené minimální tarify za překlad a tlumočení na rok 2017“, které JTP vydává v rámci svého časopisu ToP (tlumočení-překlad) (dále též „ToP“).[15] Úřad dále pořídil dne 21. 2. 2017 printscreeny webových stránek JTP, na kterých jsou zachyceny, jednotlivé obsahy většiny zimních čísel časopisu ToP do roku 2016, kde je zřetelné, že v daných číslech časopisu ToP byly zveřejňovány doporučené tarify za tlumočení a překlad JTP.[16]

19.  Časopis ToP je odborný bulletin JTP. Dříve vycházel v klasické tištěné podobě, od roku 2015[17] vychází pouze elektronicky ve formátu PDF. Předplatné je zpoplatněné, ToP je však zdarma poskytován členům JTP, profesnímu sdružení ASKOT[18] a řádným členům České komory tlumočníků znakového jazyka.[19] Časopis ToP vychází pravidelně jako čtvrtletník a jeho vydavatelem je přímo JTP.[20]

20.  Úřad v rámci místního šetření provedeného v sídle JTP zajistil, mimo jiné, kopie části výtisků časopisu ToP vydávaného Jednotou tlumočníků a překladatelů. Konkrétně se jednalo o relevantní části zimních čísel časopisu ToP, které obsahují doporučené cenové tarify za tlumočení a překlad, příslušné obsahy těchto čísel časopisu a titulní strany jednotlivých čísel.[21]

21.  Podoba příslušné části časopisu Top obsahující doporučené tarify za překlad a tlumočení byla v průběhu různých vydávání měněna (grafika, struktura a jednotlivé položky). Měnila se rovněž samotná výše cen jednotlivých položek doporučených tarifů. V posledním vydaném zimním čísle časopisu ToP, které obsahuje doporučené minimální tarify za překlad a tlumočení, má příslušná část časopisu Top nadpis „Doporučené tarify za překlad a tlumočení na rok 2017“. Pod nadpisem je umístěn text, který obsahuje informaci o tom, že „Aktualizované doporučení těchto minimálních odměn za překlad a tlumočení vychází z průzkumů stavu trhu a názorů členek a členů JTP a ČKTZJ.[22]Pod úvodem se nachází text: „Tarify doporučují výši odměn za kvalitní a včas provedený výkon. Tarify jsou platné od 1. ledna 2017.“[23] Dále následují vlastní ustanovení cenových tarifů za určitý druh poskytované překladatelské a tlumočnické činnosti, která jsou rozčleněna do šesti hlavních částí. Mezi hlavní části patří „Základní ustanovení“, „Překlady“ (dále rozčleněné na „Všeobecné podmínky“, „Formát“, „Zvláštní případy“, „Sazby“, Příplatky a slevy pro překlady, korektury, revize a editaci“, „Zálohy a dílčí fakturace“), „Korektura, revize a editace přeloženého textu“, „Správa terminologie/tvorba glosářů“, „Tlumočení“ (dále rozčleněné na „Pracovní podmínky“, „Tlumočení“, „Příplatky a slevy v oblasti tlumočení“, Čas strávený na cestě a při nasazení mimo bydliště“, „Cestovní náklady“, „Odměna vedoucího tlumočnického resp. překladatelského týmu“), „Tarify za tlumočení a překlad mezi češtinou (ČJ) a českým znakovým jazykem (ČZJ)“. Dále následuje ještě několik samostatných bodů doplňujících informací, např. o možnosti zvýšit cenu při překladu a tlumočení během svátků.

22.  Základní cenové tarify za překlad obsahuje část „2. Překlad“ bod „2.4 Sazby“. Ceny za překlad jsou stanoveny podle toho z/do jakého jazyka se překládá (jazyky jsou rozděleny do několika kategorií). Ceny jsou rozděleny do kategorií dle normostran, řádků, slov, titulků, hodin. Mimo to je uvedena samostatná „Hodinová sazba“, cena „Korektury“ ve výši 25 % základní sazby a položka „Revize, editace“, u které je uvedeno 35 % základní sazby nebo hodinové sazby. V bodě „Příplatky a slevy pro překlady, korektury, revize a editaci“ jsou obsaženy další možnosti úprav cen za překlad.

23.  Základní cenové tarify za tlumočení obsahuje část „5. Tlumočení“ bodu „5.2 Sazby“ v kategoriích „Konferenční tlumočení – vysoká konsekutiva“, „Konferenční tlumočení – simultánní (kabina, šepták)“, „Tlumočení dlouhometrážního filmu“, „Konsekutivní tlumočení (běžné)“, „Komunitní tlumočení“, „Tlumočení po telefonu“.

24.  Účastník řízení doporučené cenové tarify po zahájení správního řízení zrušil rozhodnutím Rady JTP.[24]

25.  Dle sdělení JTP byli členové tohoto spolku o zrušení tarifů informováni v čísle časopisu ToP v zimním čísle 2017.[25]

26.  Úřad v rámci šetření ve správním řízení nezjistil, že by JTP zjišťovala nebo jakkoli kontrolovala u svých členů či dalších subjektů působících v dané oblasti, zda doporučené tarify za překlad a tlumočení byly používány, dodržovány nebo že by jejich nedodržování bylo nějakým způsobem postihováno.   

  

IV.     Relevantní trh

27.  Relevantním trhem je podle § 2 odst. 2 zákona trh zboží,[26] které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se vymezuje z hlediska věcného (výrobkového), geografického a časového.[27]

28.  Relevantním trhem je v posuzovaném případě trh, na nějž účastník řízení působí prostřednictvím svých členů a který svými rozhodnutími bezprostředně ovlivňuje.

29.  Existují dva základní druhy tlumočení, a to tlumočení simultánní a konsekutivní.

30.  Tlumočení je obecně převod určitého sdělení z jednoho jazyka do druhého při projevu nebo rozhovoru. Tlumočník často tlumočí nejen mezi jazyky, ale i kulturami a může svým klientům pomáhat v orientaci v cizím prostředí.Při simultánním tlumočení je mluvené sdělení tlumočeno bez přerušení původního řečníka a používá se často na mezinárodních konferencích. Při simultánním tlumočení se často používá tzv. „šepták“, což je mikrofon pro tlumočníka a přijímací zařízení, pro posluchače tlumočení. Naopak při konsekutivním neboli následném tlumočení obvykle řečník vysloví část sdělení, poté chvíli počká, než tlumočník vysloví příslušný překlad. Následně původní řečník pokračuje a pronese další část sdělení.

31.  Práce tlumočníka je náročná na pohotovost a rychlost, má však menší nároky na přesnost v porovnání s překladatelem. Tlumočník má přímý kontakt s řečníkem, kdy tlumočí především jádro myšlenky s vědomím, že ji i trochu zjednoduší a jeho úkolem není tlumočit individuální styl mluvčího.

32.  Pro dobré zvládnutí práce tlumočníka je ze strany zadavatele nutné vytvořit dobré podmínky. Tlumočník musí včas obdržet dostatečné podklady k práci, zvláště v případě odborné práce, a měl by být včas seznámen s důležitými okolnostmi jednání případně prostředím, ve kterém bude tlumočeno. Z těchto důvodů patří zvláště simultánní tlumočení k duševně nejnamáhavějším činnostem vůbec.

33.  Tlumočení je vyučováno buď na specializovaných translatologických katedrách, na jednotlivých filologických oborech (germanistika, romanistika), případně si příslušné instituce můžou tlumočníky vychovávat samy.

34.  Překlad je písemný převod sdělení z jednoho jazyka do druhého jazyka provedený překladatelem. Na rozdíl od tlumočníka nemusí být překladatel rychlý, důležitá je hlavně faktická správnost a přesnost překladu a shodná srozumitelnost. Překladatel obvykle překládá z cizího jazyka do své mateřštiny, resp. do jazyka ovládaného na stejné úrovni. Potřebuje nadprůměrnou znalost obou jazyků a vyjadřovací schopnosti. Práce překladatele vyžaduje kromě toho i znalosti oboru tématu textu, často i okolností vzniku textu, lingvistiky, stylistiky, literární teorie. V případě překladu hraje důležitou roli předmět tlumočení, originál, tedy zda se jedná např. o umělecký či odborný text apod. Zvláště při uměleckém překladu je důležitý navíc převod nejen obsahu, nýbrž i estetických hodnot textu a individuálního stylu autora originálu.

35.  V případě tlumočení i překladů se tak jedná o odbornou duševní činnost, výkonem vázanou na individuální jazykové znalosti, schopnosti a osobnostní předpoklady tlumočníka nebo překladatele. Tlumočení i překlady, i když se jedná o odlišné činnosti, jak bylo uvedeno výše, může vykonávat stejná osoba, pro účel daného správního řízení Úřad předmětnou oblast dále nečlenil.

36.  Pro účely daného správního řízení vymezil Úřad relevantní trh z hlediska věcného jako trh tlumočení a překladu.

37.  Z hlediska geografického vymezení relevantního trhu Úřad vymezil trh tlumočení a překladu jako území České republiky, kdy nezjistil, že by docházelo k významnému přeshraničnímu exportu/importu služeb, což souvisí se skutečností, že většina poskytovaných služeb je překlad nebo tlumočení z nebo do českého jazyka pro subjekty a instituce působící na území České republiky. Úřad nezjistil, že by poskytování služeb tlumočení a překladu bylo nějakým způsobem geograficky omezeno např. jen na některé kraje či města v České republice. Členství v JTP není nijak podmíněno geografickou působností či bydlištěm potenciálního člena. Nebylo zjištěno dílčí území, na němž by podmínky soutěže byly zřetelně odlišné. Dále při vymezení geografického relevantního trhu vzal Úřad v úvahu též judikaturu, podle níž neexistence přeshraničních obchodů, popř. jejich existence pouze v zanedbatelné míře, silně indikuje potřebu vymezit relevantní trh nejvýše jako národní[28].

38.  Na základě výše uvedených informací byl relevantní trh z hlediska geografického vymezen jako území celé České republiky.

39.  Z hlediska časového se jedná o trh trvalý, charakterizovaný pravidelnými, opakovanými dodávkami služeb. Relevantní trh dotčený posuzovaným jednáním JTP vymezil Úřad jako trh tlumočení a překladu na území České republiky.

40.  Vydané a zveřejněné doporučené cenové tarify JTP mohly mít přímý vliv na soutěžní chování poskytovatelů služeb v oblasti tlumočení a překladu, kteří byli členy JTP, a to v období nejméně posledních 10 let od 1. 1. 2007 do dne 3. 10. 2017. Pro účely správního řízení není třeba dobu předcházející 10 letům existence doporučených tarifů více zohledňovat. Posuzované jednání JTP se tedy přímo dotýkalo řádných členů JTP a to pouze v případě, kdy poskytovali služby tlumočení překladu jako svoji výdělečnou činnost při smluvním stanovení cen (tedy ne soudních tlumočníků a překladatelů hodnocených na základě příslušných právních předpisů). Posuzované jednání JTP také mohlo potenciálně ovlivnit širší okruh soutěžitelů i z řad nečlenů JTP.[29]

 

 

 

 

 

 

 

V.       Právní posouzení

Zákonná východiska

41.  Jak bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí, protiprávnost jednání účastníka řízení posuzuje Úřad dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 262/2017 Sb. Dle všech znění tohoto zákona účinných v době trvání přestupku, tj. od 1. 1. 2007 do 3. 10. 2017, byl zákaz stanovený v § 3 odst. 1 materiálně totožný.

42.  Ustanovení § 1 zákona upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení, spojením soutěžitelů nebo orgány veřejné správy.

43.  Soutěžitelem se dle § 2 odst. 1 zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. Dle ustálené judikatury a v kontextu práva hospodářské soutěže je „soutěžitelem“ jakýkoliv subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právní formě tohoto subjektu a způsobu jeho financování. Hospodářskou činností se rozumí jakákoli činnost spočívající v nabízení zboží nebo poskytování služeb na trhu. Protože za relevantní není považována právní forma ani způsob financování soutěžitele, může pojem soutěžitel označovat i hospodářskou jednotku skládající se z několika subjektů, ať již právnických či fyzických osob, což je i případ mateřských a dceřiných společností, které jsou považovány za jednoho soutěžitele, pakliže tvoří jednu hospodářskou jednotku.[30]

44.  Nezbytným předpokladem pro možnou deklaraci zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů je zjištění, zda lze účastníka řízení považovat za soutěžitele, resp. sdružení soutěžitelů ve smyslu § 2 odst. 1 zákona. Sdružením soutěžitelů ve smyslu zákona se rozumí nejrůznější formy seskupování soutěžitelů. Pro tato seskupení je typické, že většinou nevyvíjejí vlastní ekonomickou činnost na trhu nebo trzích, kde působí jejich členové, ale právě tyto členy sdružují, ať už za účelem prosazování jejich zájmů, udržování a zkvalitňování úrovně dané profese, pro potřeby činnosti vzdělávací, výzkumné, nebo s cílem prezentovat a zastupovat daný obor na veřejnosti, mezinárodním poli, vůči odborným či vzdělávacím institucím, jiným oborovým sdružením a podobně.

 5.  Nepřítomnost ziskového prvku v činnosti soutěžitele není z hlediska osobní působnosti zákona rozhodná. Typickým příkladem jsou svazy podnikatelů, živnostenská společenstva, komory a jiné spolky, jež nejsou právnickými osobami založenými za účelem podnikatelské činnosti, jejichž činnost však může ovlivnit hospodářskou soutěž na trhu výrobků či služeb. V tomto případě je JTP jako spolek, sdružující osoby, které poskytují služby tlumočení a překladu mezi různými jazyky, typickým sdružením soutěžitelů, na které plně dopadá osobní působnost zákona, viz § 2 odst. 1 zákona, neboť svou činností v nejširším pojetí - schvalováním profesních či vnitřních předpisů upravujících chování členů sdružení nebo vydávání stanovisek, případně spoluprací se státními orgány může ovlivňovat hospodářskou soutěž probíhající v horizontální úrovni mezi poskytovateli služeb na trhu tlumočení a překladu. JTP na daný trh působí, když hájí a prosazuje zájmy svých členů vůči třetím osobám.[31]

46.  Dle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané. Kritéria zanedbatelného dopadu dohod na hospodářskou soutěž stanoví Oznámení Úřadu o dohodách, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (dále též „Oznámení“).[32]

47.  Pojem „rozhodnutí sdružení soutěžitelů," které může ovlivnit hospodářskou soutěž, je v zájmu efektivní aplikace zákona vykládán z hlediska projevu vůle široce; zahrnuje nejen rozhodnutí, dohody, usnesení orgánů sdružení či opatření jeho výkonných orgánů, ale také může jít o stanovy, vnitřní předpisy sdružení apod. Rozhodnutí sdružení soutěžitelů nemusí být vydáno ve formě předvídané interními předpisy sdružení. Na rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona lze nahlížet jako na formálně či neformálně podchycený projev vůle soutěžitelů učiněný prostřednictvím autority, na kterou sdružení soutěžitelé přenesli oprávnění k jejímu projevu.[33] Není přitom rozhodné, zda takové rozhodnutí sdružení je přímo závazné pro členy sdružení či nikoli. Může jít i o pouhé doporučení (bez ohledu na to, jaký může být jeho přesný právní status či charakter), pokud je lze označit za „věrohodný odraz záměru sdružení (jeho vůle) koordinovat chování svých členů v souladu s podmínkami doporučení."[34] Pro právní kvalifikaci protisoutěžního rozhodnutí sdružení není rozhodné, zda je výsledkem konsensu všech členů sdružení a rovněž, zda může nepřímo dopadat i na jednání jiných – v daném sdružení „nesdružených“ soutěžitelů na trhu. Rozhodnutí sdružení pak fakticky nahrazuje projev vůle jednotlivých soutěžitelů ve sdružení. Pro jeho protiprávnost z hlediska zákona je rozhodné, zda ovlivňuje, případně je způsobilé ovlivnit,[35] soutěžní chování členů sdružení, v důsledku čehož toto rozhodnutí má nebo může mít dopad na hospodářskou soutěž.

48.  V případě existence protisoutěžního cíle dohody spočívajícího v narušení, omezení, či odstranění soutěže mezi konkurenty na relevantním trhu existuje dle judikatury Soudního dvora Evropské unie vždy minimálně potenciální dopad takové dohody na trh a není možné obecně aplikovat doktrínu „de minimis“, resp. dopad takovéto dohody na hospodářskou soutěž nelze považovat za zanedbatelný (a to i když by jinak byla splněna kritéria tržního podílu stanovená Oznámením).[36] Rozhodnutí sdružení soutěžitelů cílící na cenovou konkurenci jeho členů je zásadně natolik závažným porušením zákona, že ho jednak nelze považovat za dohodu se zanedbatelným dopadem na soutěž (de minimis),[37] a taktéž zpravidla nesplní kumulativní podmínky stanovené v § 3 odst. 4 zákona, umožňující vynětí ze zákazu ve smyslu § 3 odst. 1, ani podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě čl. 103 odst. 1 Smlouvy k provedení čl. 101 odst. 3 Smlouvy příslušnými nařízeními Komise nebo Rady, dle kterých se na ně zákaz dle § 3 odst. 1 zákona nevztahuje.

49.  Lze tedy shrnout, že k tomu, aby nejrůznější opatření, doporučení či rozhodnutí učiněná v rámci sdružení soutěžitelů naplnila skutkovou podstatu zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu zákona, musí být kumulativně splněno několik podmínek. Předně musí jít o úkon sdružení, tzn. ten, kdo za sdružení úkon učinil, musí být orgánem/osobou oprávněnou za sdružení vystupovat, nebo tak alespoň musí být členy sdružení vnímán. Dále musí jít o adresný úkon sdružení směřující k jeho členům (a to i nepřímo, např. prostřednictvím profesního časopisu dodávaného členům, webových stránek sdružení apod.). Ze samotného úkonu pak musí vyplývat (a to alespoň nepřímo) zřetelná snaha o sjednocení soutěžního chování určitého okruhu soutěžitelů, kteří jsou členy sdružení (zejména u doporučujících forem rozhodnutí sdružení soutěžitelů). Pro posouzení toho, zda se jedná o zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů, je rovněž třeba, aby se jednalo o takový úkon sdružení, který je přímo zaměřený či alespoň nepřímo způsobující dopad na soutěžní chování jednotlivých soutěžitelů, tj. musí jít o takový projev vůle sdružení, který je zaměřený na způsobení určitého předem předvídaného protisoutěžního následku, popř. který je takový následek alespoň objektivně způsobilý přivodit.

 

Skutkové posouzení jednání účastníka řízení

50.  JTP vydávala doporučené cenové tarify za překlad a tlumočení a pravidelně je zveřejňovala ve svém časopise ToP, kde byly také pro členy JTP a předplatitele časopisu dostupné, a to přinejmenším v době od 1. 1. 2007 do 3. 10. 2017. Doporučené tarify za překlad a tlumočení v reakci na zahájení správního řízení byly rozhodnutím Rady JTP zrušeny a přestaly být vydávány v časopise ToP. JTP informovala své členy o zrušení tarifů na stránkách časopisu ToP.

 

Právní posouzení jednání účastníka řízení

51.  S ohledem na povahu přestupku uvedeného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona, který je deliktem ohrožovacím, Úřad konstatuje, že již samotné vydávání doporučených tarifů za překlad a tlumočení v časopisu ToP mohlo ovlivnit chování poskytovatelů služeb tlumočení a překladu v oblasti jejich cenotvorby. Uvedené jednání bylo způsobilé narušit soutěž na trhu tlumočení a překladu na území České republiky tak, že poskytovatelé služeb tlumočení a překladu byli odrazováni od efektivní cenové soutěže a mohlo být ovlivněno jejich rozhodování týkající se konečné ceny nebo i její nákladové struktury. Při neexistenci doporučených tarifů by se dle názoru Úřadu mohla potenciálně rozvíjet účinnější soutěž mezi poskytovateli služeb tlumočení a překladu, z čehož mohl nejvíce profitovat zákazník těchto služeb. Omezení se přitom dotklo jednoho ze základních nástrojů soutěže, a sice uplatňování nezávislé cenové politiky jednotlivými členy sdružení vůči zákazníkům.

52.  Úřad konstatuje, že posuzované jednání účastníka řízení nesplňuje podmínky pro uplatnění ani jedné z blokových výjimek přijatých na základě nařízení Komise nebo Rady Evropské unie.

53.  Úřad konstatuje, že posuzované jednání účastníka řízení nesplňuje podmínky pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona; účastník řízení ani důkazy pro takové vynětí nepředložil.

54.  Při vedení správního řízení Úřad jako správní orgán nezjistil, že by jednání účastníka řízení bylo přímo, nebo nepřímo, skutečně, či potenciálně způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie, resp. mělo unijní rozměr. Hospodářská soutěž v dané oblasti probíhá na národní úrovni. V tomto případě proto Úřad neshledal podstatný vliv na obchod mezi členskými státy, tj. z důvodu absence unijního prvku neaplikoval na jednání účastníka řízení článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie.

55.  Úřad konstatuje, že posuzované jednání je zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů, jehož cílem bylo narušení hospodářské soutěže na trhu tlumočení a překladu na území České republiky, a to v období nejméně od 1. 1. 2007 do 3. 10. 2017.

 

Dopad na trh

56.  Narušení hospodářské soutěže či alespoň možnost jejího narušení plynoucí z dohody je nezbytným znakem materiální stránky skutkové podstaty přestupku uvedeného v § 22a odst. 1 písm. b) zákona. Z jeho dikce vyplývá, že zákon chrání hospodářskou soutěž nejen před faktickým narušením, ale i před potenciálním narušením. Tento názor potvrzuje i judikatura českých soudů, ze které mj. vyplývá, že zákon o ochraně hospodářské soutěže je založen na principu potenciální soutěže, takže na jeho základě lze působit i preventivně. Není proto nutné, aby zakázaná dohoda k narušení hospodářské soutěže skutečně vedla, nebo aby následek fakticky již nastal. K vyvození postihu je možno přistoupit i tehdy, je-li zde dohoda, která k takovému následku může vést, a to bez ohledu na důvody či pohnutky, které k přijetí takové dohody vedly. To znamená, že uzavření dohody v rozporu s § 3 odst. 1 zákona je deliktem ohrožovacím, k jehož naplnění postačí ohrožení (tzn. reálné bezprostřední nebezpečí vzniku poruchy) zájmu chráněného zákonem. Potencialita narušení soutěže je přitom vztažena nejen k protisoutěžnímu cíli dohody, ale i k jejímu protisoutěžnímu následku.

57.  Úřad konstatuje, že posuzované jednání mělo reálnou schopnost ovlivnit podnikatelské rozhodování poskytovatelů služeb tlumočení a překladu, neboť tito mohli své soutěžní chování přizpůsobit tomu, že důvodně mohli předpokládat, že nedojde k vzájemné cenové konkurenci (cenovému podbízení). Úřad je toho názoru, že předmětné jednání ve svém důsledku směřuje (má cíl) k omezení intenzity střetu nabídky a poptávky na trhu tlumočení a překladu na území České republiky a mohlo mít negativní dopad na hospodářskou soutěž na tomto relevantním trhu.

58.  Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž je odpovědností objektivní. Zákon tedy Úřadu neukládá, aby u osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona sankcionovat, zkoumal zavinění. Úřad nicméně posouzení subjektivní stránky jednání účastníků řízení provádí. V daném případě Úřad konstatoval zaviněné porušení zákona.

 

Závěrečné právní hodnocení

59.  Úřad dospěl k závěru, že účastník řízení tím, že vydal a zveřejnil tarify za tlumočení a překlad v časopisu ToP, uplatňoval zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které mělo za cíl narušení hospodářské soutěže na trhu tlumočení a překladu na území České republiky. Tímto jednáním JTP porušovala v období nejméně od 1. 1. 2007 do 3. 10. 2017 zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona a spáchala přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona.

 

VI.     Odůvodnění výše pokuty

60.  Při úvahách o uložení pokuty vycházel Úřad ze znění zákona a Zásad pro stanovování pokut[38] (dále jen „Zásady“). Zásady vypracoval Úřad za účelem zvýšení předvídatelnosti a transparentnosti svého rozhodování při ukládání pokut za porušení hmotněprávních povinností stanovených zákonem a popisují postup Úřadu při kalkulaci konkrétní výše pokuty ukládané dle zákona. Zásady neupravují podrobnosti k ukládání pokut sdružením soutěžitelů, a proto je lze na daný případ využít pouze z hlediska základních principů přiměřeně s ohledem na okolnosti případu.

61.  Podle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odstavce 1 písm. b) uloží pokuta do 10.000.000,- Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží.[39] Hranice stanovená pevnou částkou se uplatní zejména u soutěžitelů, kteří nejsou založeni za účelem podnikání a žádného obratu tudíž nedosahují.[40]

62.  Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností. Dle judikatury českých soudů[41] konkrétní forma postihu a jeho výše musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení, zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře rušitele, aby v něm byla dostatečně obsažena jeho represivní funkce, aniž by ovšem byl pro něj zjevně likvidačním. Uložená pokuta by tak měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.

63.  Ukládání trestu je založeno na dvou základních principech – principu zákonnosti trestu a individualizace trestu. Zákonnost je zaručena aplikací zákonných kritérií, jež jsou taxativně vymezena v § 22b odst. 1 zákona a obecně pak § 38 nového přestupkového zákona (přihlédne se k závažnosti přestupku, a to zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán; dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky přestupku). Při individualizaci trestu je třeba přihlédnout ke všem specifikům konkrétního případu. Při posuzování konkrétní závažnosti přestupku není hlavním kritériem skutková podstata deliktu, nýbrž především intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě.[42]

64.  Dle § 22a odst. 3 zákona je-li pokuta podle odstavce 2 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Každý člen sdružení ručí za zaplacení takto uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. K tomu Úřad uvádí, že citované ustanovení cílí na dostatečné zajištění všech funkcí pokuty, jež by nemusely být naplněny v případě sdružení soutěžitelů, vykazujícího jen nízké vlastní příjmy a tvořeného omezeným počtem členů, kteří však působí na trhu, na němž dosahují obratů mnohonásobně převyšujících příjmy sdružení. Ekonomická síla sdružení na relevantním trhu je pak dána obraty jeho členů, přičemž tito v souhrnu mohou představovat významný podíl na trhu. Protisoutěžní jednání takového sdružení by tak mohlo závažně narušit soutěž, přičemž pokuta, jež by byla stanovena jen z nepatrného příjmu sdružení, by tuto závažnost nemohla reflektovat a plnit i své další funkce. Členové sdružení by též mohli v takovém případě obcházet zákazy prostřednictvím sdružení bez obav z adekvátního postihu. Tato popsaná hrozba nedostatečného postihu ze strany Úřadu se s ohledem na charakter JTP a šíři její členské základny neuplatní; JTP má příjmy z členských příspěvků, jež umožní uložení dostatečně citelné pokuty a vyvážení preventivní i represivní funkce, jež má pokuta plnit (viz dále). Úřad proto nevycházel při uložení pokuty z obratů členů JTP.

 

65.  Podle § 21 nového přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. JTP sama vydávala doporučené tarify za tlumočení a překlad a zveřejňovala je v časopisu ToP. Z tohoto důvodu není JTP oprávněna využít předmětného ustanovení.

66.  Při stanovování konkrétní výše pokuty Úřad předně vychází ze zákonem předepsaných kritérií (viz výše), která má v sobě tato pokuta odrážet. Rovněž Úřad zohledňuje i další specifika případu, která jsou vzhledem ke svému charakteru pro stanovení výše pokuty relevantní, a zároveň zvažuje případné přitěžující nebo polehčující okolnosti.

67.  Co se týče závažnosti přestupku, je třeba při určení konkrétní výše pokuty zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení. V tomto rozhodnutí Úřad konstatoval, že vydávání doporučených tarifů za tlumočení a překlad a jejich zveřejňování v časopisu ToP je porušením § 3 odst. 1 zákona, neboť účastník řízení přijal zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které mělo za cíl narušení hospodářské soutěže na předmětném relevantním trhu. Jde o jednání spadající pod zakázané dohody o přímém nebo nepřímém určení cen, pod které se řadí i sjednocování chování členů sdružení týkající se jejich vzájemné cenové politiky. Mezi nejzávažnější protisoutěžní rozhodnutí sdružení soutěžitelů z hlediska jejich dopadu na soutěž patří právě rozhodnutí sdružení soutěžitelů týkající se cen, cenového chování členů sdružení a praktik cílících na rozdělení trhu. Takové zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů vykazuje nebezpečnost pro hospodářskou soutěž v míře srovnatelné se zakázanými horizontálními dohodami. S ohledem na typovou závažnost protisoutěžního jednání hodnotí Úřad přijetí doporučených tarifů jako velmi závažné porušení zákona; z hlediska Zásad jde o kategorii nejzávažnějších porušení soutěžních pravidel.

68.  Co se tedy týče posouzení individuální míry závažnosti přestupku JTP, uvádí Úřad, že ve správním řízení nebyl zjištěn skutečný dopad zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu. Ve správním řízení nebylo prokázáno, že by JTP uplatňování/využívání doporučených tarifů kontrolovala nebo na svých členech vynucovala. Nebezpečným Úřad shledává i potenciální narušení soutěže, k němuž mohlo na základě předmětného rozhodnutí sdružení soutěžitelů docházet. Ohrožení zájmu na fungující hospodářské soutěži bylo v posuzovaném případě v důsledku zveřejnění doporučených tarifů za tlumočení a překlad a jejich dostupnosti i pro nečleny sdružení, vyšší intenzity, než pokud by vytýkané tarify byly prokazatelně dostupné pouze (interně) členům JTP.  

69.  V obdobných případech rozhodnutí sdružení soutěžitelů Úřad v minulosti ukládal pokuty ve výši několika set tisíc Kč.[43] K tomu Úřad poznamenává, že ač existuje obecně legitimní očekávání, že dříve uložená úroveň pokut bude v obdobných případech dodržena a že v nich bude použito obdobného postupu pro stanovení výše pokuty, je třeba vždy při výpočtu sankce zohledňovat specifika konkrétního případu, a jestliže jsou pro odlišný postup při výpočtu pokuty dány v posuzovaném případě důvody, je třeba postupovat odlišně.

70.  Jak bylo uvedeno výše, jelikož Zásady neupravují podrobnosti k ukládání pokut sdružením soutěžitelů, bylo jich využito pouze přiměřeně z hlediska základních principů a zákonných kritérií pro uložení pokuty. Zásady v bodě 29. uvádí, že výchozí podíl se stanoví v závislosti na závažnosti protiprávního jednání, a to u velmi závažných přestupků v rozmezí do 3 % hodnoty prodejů[44]. Zásady tedy poskytují Úřadu i v rámci jednotlivých typových závažností určité rozpětí, ve kterém se Úřad má pohybovat a sankci podle zjištěných konkrétních okolností případu individualizovat. U zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů v konečném důsledku nebyl prokázán skutečný negativní dopad na hospodářskou soutěž, navíc se jednalo o rozhodnutí sdružení soutěžitelů, jehož pouhá část členů působí na uvedeném relevantním trhu. Dle sdělení JTP je 121 jejích členů jmenovaných soudními tlumočníky, tzn. že část služeb poskytovaných těmito členy na relevantním trhu je prováděna za ceny stanovené příslušnou vyhláškou o soudních tlumočnících. Rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve formě doporučených cenových tarifů vydávaných JTP, tak nemohlo mít na cenu stanovenou za služby soudního tlumočení a překlad vliv. Dále dle vyjádření JTP není pro 243 členů tohoto sdružení (56 % všech členů JTP) tlumočení/překlad hlavním zdrojem příjmů a z těchto 243 je 39 osob v pracovním poměru zaměstnáno coby tlumočníci/překladatelé a jsou plně odměňováni na základě pracovní smlouvy uzavřené s jejich zaměstnavatelem.[45]Zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů bylo tedy schopno přímo ovlivnit spíše menší část poskytovatelů služeb na relevantním trhu, není tedy vhodné, aby byl skutek vyhodnocen při horní hranici možného rozpětí hodnoty prodejů.

71.  Jednání JTP bylo po celou dobu trvání deliktu materiálně totožné a Úřad tak toto jednání posuzuje jako delikt trvající. Za porušení § 3 odst. 1 zákona jednáním, jež je trvajícím deliktem, je Úřad oprávněn uložit pokutu za celou dobu trvání porušení, neboť jak bylo vyloženo, jednání bylo zakázané po celou dobu účinnosti zákona. Úřad zohlednil délku posuzovaného deliktního jednání, kdy přestupek trval nejméně v období od 1. 1. 2007 až do 3. 10. 2017, tj. 10 let, jde tak o dlouhodobou délku přestupku (více než 10 let) dle Zásad.

72.  Úřad proto výchozí podíl pokuty za závažnost (typovou i individuální – včetně zohlednění doby trvání jednání) stanovil ve výši 1 % z nejvyšší možné částky pro uložení pokuty 10.000.000,- Kč, jak bylo uvedeno výše. Je totiž představitelné, že v praxi mohou existovat daleko závažnější jednání, která se budou např. vyznačovat větší mírou zasažení relevantního trhu.

73.  Co se týče způsobu spáchání a dalších okolností vztahujících se k přestupku, Úřad přihlédl k tomu, že předmětné jednání bylo, jak bylo uvedeno výše v textu tohoto rozhodnutí, schopno ovlivnit pouze omezenou část relevantního trhu a rovněž k tomu, že JTP měla k dispozici vyrozumění Úřadu ze dne 29. 3. 1999 o tom, že zveřejňování doporučených cen za tlumočení a překlad by za určitých okolností nemuselo být v rozporu s právními předpisy na ochranu hospodářské soutěže, byť vydané v době účinnosti jiné právní úpravy, kdy se v České republice ještě plně nerozvinulo právo hospodářské soutěže a nebyla aplikována evropská judikatura.

74.  Úřad při stanovení výše pokuty rovněž přihlédl k jednání JTP v průběhu správního řízení a k její snaze odstranit škodlivé následky přestupku.

75.  Při uplatnění výše uvedených zákonných východisek a základních zásad při ukládání pokut a po zohlednění hospodářských výsledků účastníka řízení, s ohledem na tržní podíl jeho členů a s ohledem na požadavek zajištění dostatečně účinného prosazování soutěžního práva stanovil Úřad výslednou výši pokuty na 180.000,- Kč.

76.  Úřad dále konstatuje, že byly naplněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 22ba odst. 2 zákona, kdy účastník řízení splnil všechny podmínky pro narovnání, a snížil proto účastníku řízení výslednou částku pokuty o 20 %, tedy na částku 144.000,- Kč. Tato pokuta je ukládána v rozmezí stanoveném zákonem.

 

77.  Úřad při stanovování konečné výše pokuty přihlédl rovněž k aktuální finanční a majetkové situaci účastníka řízení (viz část rozhodnutí Charakteristika účastníka řízení), aby pro něj pokuta nebyla likvidační. Schopnost účastníka řízení pokutu ve shora uvedené výši uhradit považuje Úřad za prokázanou.

 

Splatnost pokuty a úhrada pokuty

78.  Účastník řízení provede úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol se uvede identifikační číslo účastníka řízení. Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

 

VII.   ZÁKAZ PLNĚNÍ DOHODY

79.  V souladu s § 7 odst. 1 zákona uložil Úřad zákaz plnění dohody popsané ve výrokové části I. tohoto rozhodnutí do budoucna, jak je uvedeno ve výrokové části II. tohoto rozhodnutí.

 

VIII. OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ

80.  V souladu s § 20 odst. 4 zákona uložil Úřad účastníku řízení opatření k nápravě. Účastník řízení je povinen prokazatelně informovat ve lhůtě do 30 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vhodným a účinným způsobem všechny své členy o tomto rozhodnutí, resp. o zákazu a neplatnosti příslušného rozhodnutí sdružení. Splnění nápravného opatření musí být Úřadu prokázáno, proto účastník řízení musí o splnění nápravného opatření ve stanovené lhůtě Úřad informovat.

81.   Uložení opatření k nápravě sleduje účel zákona, kterým je ochrana hospodářské soutěže, a ve vztahu k tomuto účelu je proporcionální. Uložené opatření k nápravě je pro účastníka řízení bez obtíží splnitelné a nezatěžuje ho nad rámec jeho běžné činnosti. Uloženým opatřením k nápravě je sledován cíl zajištění efektivního informování členské základny JTP o tomto rozhodnutí, tak aby byla mezi členy vyloučena případná neznalost výsledku správního řízení.

 

IX.      NÁKLADY ŘÍZENÍ

 

82.  Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení porušil § 3 odst. 1 zákona, je splněna podmínka daná v § 79 odst. 5 správního řádu k uložení náhrady nákladů správního řízení účastníku řízení. S ohledem na délku a rozsah provedeného dokazovaní, má Úřad za to, že se jednalo o zvlášť složitý případ, a proto určil paušální částku nákladů řízení, jež je povinen účastník řízení uhradit, ve výši 3.500,- Kč.

83.  Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit ve lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady se hradí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2017000381.

 

X.        ZÁVĚR

 

 

84.  Ze všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona, spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž (rozhodnutí sdružení soutěžitelů) a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a proto rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 5 správního řádu, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 správního řádu, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

JUDr. Hynek Brom

I. místopředseda Úřadu

 

 

Obdrží

Jednota tlumočníků a překladatelů

Senovážné náměstí 978/23

110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy