Rozhodnutí: S148/04-17823/2011/820/TPi

Instance I.
Věc Možné porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže
Účastníci
  1. ArcelorMittal Ostrava, a. s.
Typ správního řízení Zneužití dominantního postavení
Typ rozhodnutí zneužití dominantního postavení
Rok 2012
Datum nabytí právní moci 12. 5. 2012
Související rozhodnutí ORP/S148/04
S148/04-17823/2011/820/TPi
Dokumenty file icon dokument ke stažení 532 KB

 

Č. j.:ORP/S148/04-17823/2011/820/TPi

 

2012

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 148/04 vedeném s účastníkem řízení, společností ArcelorMittal Ostrava, a.s., se sídlem Ostrava – Kunčice, Vratimovská 689, IČ 45193258, zastoupeném Mgr. Ing. Ludvíkem Juřičkou, advokátem, se sídlem Brno, Holandská 1, ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb. a zákona č. 484/2004 Sb., které bylo rozhodnutím Úřadu č.j. S 148/04 ObŘ/2008-0186/2008-870 ze dne 25. 1. 2008 ve spojení s rozhodnutím předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R041/2008/01-5326/2011/320/PMO ze dne 7. 4. 2011 dle § 100 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, z moci úřední obnoveno, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto

 

rozhodnutí:

 

Ve správním řízení sp. zn. S 148/04 vedeném se společností ArcelorMittal Ostrava, a.s., se sídlem Ostrava – Kunčice, Vratimovská 689, IČ 45193258, ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb. a zákona č. 484/2004 Sb., nebylo prokázáno porušení zákazu stanoveného v § 11 odst. 1 téhož zákona ze strany účastníka řízení.

 

Odůvodnění

 

I. Průběh správního řízení

 

1.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) na základě podnětu společnosti OSINEK, a.s., se sídlem Ostrava-Vítkovice, Ruská 56/397, IČ 00012173 (dále jen „Osinek“) zahájil dne 18. 10. 2004 správní řízení sp. zn. S 148/04  s účastníkem řízení, společností ISPAT NOVÁ HUŤ, se sídlem Ostrava-Kunčice, Vratimovská č.p. 689, IČ 45193258 (dále jen „INH“), ve věci možného porušení § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění  zákona č. 340/2004 Sb. a zákona č. 484/2004 Sb.(dále jen „zákon“). Možné porušení zákona bylo spatřováno v tom, že společnost INH bez objektivně ospravedlnitelných důvodů navýšila v roce 2003 a průběžně navyšovala v roce 2004 ceny železných rud (koncentráty, kusové pelety, aglorudy) a vysokopecního koksu dodávaného společnosti VYSOKÉ PECE Ostrava, a.s., se sídlem Ostrava-Kunčice, Vratimovská 142, IČ 25352954 (dále jen „VPO“), čímž došlo k navýšení cen tekutého surového ocelárenského železa Pig P2 (dále jen „tekuté železo“ nebo „tekuté surové železo“) dodávaného společností VPO na začátku roku 2003 oproti cenám na konci roku 2002 a průběžnému navyšování cen tekutého železa v průběhu roku 2004.

 

2.Úřad po provedeném šetření v rámci správního řízení sp. zn. S 148/04 dospěl k závěru, že společnost INH se svým jednáním nedopustila porušení zákona, neboť jednání společnosti INH při stanovování ceny vysokopecního koksu a železných rud se nevymykalo cenovému chování ostatních subjektů při účtování cen vysokopecního koksu jeho konečným zpracovatelům. Úřad proto rozhodnutím č.j. S 148/04 – 1554/05-OHS ze dne 7. 2. 2005, které nabylo právní moci dne 25. 2. 2005, správní řízení zastavil (dále jen „prvostupňové rozhodnutí").

 

3.Úřad obdržel dne 25. 6. 2007 podnět společnosti Osinek k obnově správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S 148/04 (dále jen „původní správní řízení") dle § 100 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád"), k němuž se dne 15. 11. 2007 připojila společnost EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s., se sídlem Ostrava-Hulváky, Štramberská 2871/47, IČ 27801454. V předmětném podání bylo poukázáno na zveřejněnou informaci o pravomocném uložení pokuty společnosti Mittal Steel Ostrava a.s.[1] za porušení cenových předpisů[2] u cen vysokopecního koksu cenovými kontrolními orgány.[3] Osinek v podnětu dále poukázal na závěr cenových kontrolních orgánů, které ve svých rozhodnutích uvedly,[4] že společnost INH v období od června do prosince roku 2004 uplatňovala vyšší než obvyklou cenu vysokopecního koksu, resp. že jejím uplatňováním získala nepřiměřený hospodářský prospěch. Na základě těchto skutečností bylo dle Osinku zřejmé, že posudek technicko-ekonomického poradce doc. Ing. Vlastislava Otáhala, CSc, ze dne 26.12.2004 (dále jen „posudek“), z něhož Úřad  v prvostupňovém rozhodnutí v rámci původního správního řízení vycházel, musí být chybný.

 

4.Po posouzení podmínek obnovy řízení vydal Úřad dne 25. 1. 2008 rozhodnutí č.j. S 148/04 ObŘ/2008-0186/2008-870 (dále jen „rozhodnutí o obnově") dle § 100 odst. 3 správního řádu, kterým z moci úřední správní řízení obnovil, a to zejména z důvodu  nesprávnosti  posudku, jehož závěry nemohou mít správnou vypovídací hodnotu podávající pravdivý obraz ohledně přiměřenosti posuzovaných cen vysokopecního koksu účtovaných pro výrobu surového železa (srov.  níže odst. 8).

 

5.Proti rozhodnutí o obnově podala společnost ArcelorMittal Ostrava, a.s. (dále jen „AMO“)[5] dne 11. 2. 2008 rozklad, ve kterém namítala zejména existenci nesprávnosti posudku již v době vydání prvostupňového rozhodnutí, nepoužitelnost závěrů obsažených v rozhodnutí FŘO a neexistenci veřejného zájmu na obnově správního řízení. Rozklad byl rozhodnutím předsedy č.j. ÚOHS-R041/2008/01-5326/2001/320/PMo ze dne 7. 4. 2011 zamítnut z důvodu nezjištění  věcných ani procesních pochybení správního orgánu prvního stupně, jež by mohly mít vliv na zákonnost rozhodnutí o obnově, čímž bylo správní řízení sp. zn. S 148/04 dne 22. 4. 2011 pravomocně obnoveno.

II. Skutečnosti rozhodné pro obnovení správního řízení.

6.V rozhodnutí o obnově řízení Úřad uvedl, že pravomocná rozhodnutí cenových orgánů o porušení zákona o cenách nejsou pro Úřad podkladovým rozhodnutím a nepředstavují pro jeho rozhodování ani předběžnou otázku, o níž by byl příslušný rozhodnout jiný (v daném případě cenový) orgán. Mohou však pro Úřad představovat významnou indicii a tím i podnět k provedení vlastního šetření o možném porušení zákona. Prověření je pak obzvláště namístě, jestliže cenové orgány a Úřad dospěly ohledně přiměřenosti cen vysokopecního koksu  téhož soutěžitele ve srovnatelném období k diametrálně odlišnému názoru. Po posouzení všech relevantních skutečností Úřad dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, neboť důkaz provedený ve správním řízení S 148/04, a to posudek, který v řízení nechal Úřad vypracovat, se ukázal nepravdivým. Úřad přitom zejména porovnával východiska a závěry posudku a rozhodnutí cenových kontrolních orgánů, které se rozcházely zejména v metodice zjišťování přiměřenosti cen vysokopecního koksu.

 

7.Finanční ředitelství v Ostravě (dále jen „FŘO“) na základě cenové kontroly,[6] jejímž předmětem bylo prověření cen vlastního vyráběného vysokopecního koksu INH, technologických médií a energií použitých pro výrobu tekutého železa ve společnosti VPO za období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004, vydalo rozhodnutí, kterým uložilo společnosti Mittal Steel Ostrava a.s. za porušení § 15 zákona č. 526/1990, Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o cenách“) pokutu ve výši 2 204 010 000,- Kč. Toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno rozhodnutím MF.

 

8.V rozhodnutí o obnově Úřad identifikoval tři hlavní možné důvody nesprávnosti posudku, a to (i) použití průměrné měsíční jednotkové prodejní ceny veškerých druhů interního a obdobně veškerých druhů externího koksu účtované INH a její porovnání s prodejními cenami veškerých druhů koksu na trhu v kontextu evropských/světových cen, namísto použití přímo cen vysokopecního koksu a jejich porovnání s cenami jen vysokopecního koksu na trhu (kdy cena vysokopecního koksu výrazně převyšuje ceny ostatních druhů koksu), (ii) nezohlednění dopadu devizových kurzů na srovnávané ceny čínského koksu a (iii) použití nižší průměrné roční dovozní ceny polského koksu oproti dovozní ceně zjištěné z faktur cenovými kontrolními orgány. Zpracovatel posudku pak neuvedl žádné důvody pro použití jím zvolené metody porovnávání cen.

 

III. Charakteristika účastníků řízení a dalších soutěžitelů a jejich změny

9.Společnost INH byla zapsána dne 22.1.1992 do obchodního rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 297. Společnost INH vznikla jako akciová společnost transformací společnosti NOVÁ HUŤ, s.p.INH je hutním kombinátem zabývajícím se kromě hutní výroby rovněž strojírenskou výrobou. Výrobní činnost společnosti je zaměřena zejména na zpracování surového železa a oceli a hutní druhovýrobu.Dne 28. 2. 2005 došlo ke změně názvu účastníka řízení z ISPAT NOVÁ HUŤ na Mittal Steel Ostrava a.s. Následně dne 1. 8. 2007 došlo ke změně názvu účastníka řízení na ArcelorMittal Ostrava, a.s.

10.Společnost VPO byla zapsána dne 9.7.1996 do obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka 1465. Předmětem podnikání společnosti byla především výroba železa a feroslitin. Společnost VPO se zabývala výrobou tekutého surového železa a byla jediným dodavatelem tohoto produktu v oblasti Ostravska. V rozhodném období[7] vlastnila ve společnosti VPO podíl ve výši [….] společnost INH. Zbývající obchodní podíl ve společnosti VPO ve výši [….]% byl ve vlastnictví společnosti LNM Holdings N.V., se sídlem Penstraat 105, Curacao, Nizozemské Antily (dále též „LNM“). Společnost LNM současně vlastnila v rozhodném období ve společnosti INH rozhodující podíl ve výši [….]. Účastník řízení i společnost VPO tak byly součástí téže korporátní skupiny (dále jen „skupina Mittal“).

11.Ke dni 31. 12. 2006 zanikla společnost VPO, a to bez likvidace v důsledku sloučení s nástupnickou společností Mittal Steel Ostrava a.s. (nyní AMO).

12.Společnost Osinek byla zapsána dne 30.11.1990 do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 15040. Společnost Osinek byla založena Fondem národního majetku České republiky jako jediným zakladatelem a vlastníkem a s účinností od 1.4.2000 byla pověřena řízením peněžních toků spojených s provozními aktivitami společnosti VÍTKOVICE, a.s.[8] Na společnost Osinek přešlo dne 29.3.2002 cca 98 % akcií společnosti VÍTKOVICE STEEL, a.s. (dále též „Vítkovice“),[9] která vznikla dne 7.3.2001 jako dceřiná společnost společnosti VÍTKOVICE, a.s. Předmětem činnosti společnosti Vítkovice byla zejména hutní výroba tlustých plechů a profilů. Společnost Osinek zajišťovala do 31.1.2005 pro společnost Vítkovice nákup vstupních surovin a prodej hotové produkce. V průběhu správního řízení došlo k zániku společnosti Osinek bez právního nástupce, která byla po ukončení likvidace ke dni 8. 3. 2010 vymazána z obchodního rejstříku.

 

IV. Skutečnosti zjištěné v obnoveném řízení

 

13.Úřad při posuzování jednání společnosti INH, resp. VPO v rámci obnoveného správního řízení vzal v úvahu specifický charakter dodávek tekutého surového železa do společnosti Osinek. Situace, kdy společnost VPO jako výrobce tekutého surového železa dodávala toto zboží jednak společnosti INH, jednak externímu odběrateli (společnosti Osinek), vznikla v důsledku restrukturalizace a privatizace hutních závodů v ostravském regionu, kdy došlo k ukončení vysokopecní výroby ve společnosti Vítkovice. Tekuté surové ocelárenské železo totiž není možné vzhledem k jeho charakteru a vlastnostem odebírat z místa vzdáleného od hutnického závodu[10]. Z této skutečnosti tak vyplývá, že společnost Osinek v rozhodném období neměla možnost odebírat tekuté surové železo od jiného dodavatele než od VPO (skupina Mittal) a proto byla na dodávkách od společnosti VPO existenčně závislá. Možnost odebírat tekuté surové železo od jiného dodavatele by byla spojena s vynaložením značných investičních nákladů a uskutečnitelná až v dlouhodobém časovém horizontu

 

14.Úřad dále uvádí, že je standardní praxí, že výrobci oceli a zpracovatelé železa si zajišťují tekuté surové železo pro vlastní potřebu vlastními prostředky, tj. jako integrální součást své výroby (např. Třinecké železárny, a.s.)[11].

15. Úřad se v rámci obnoveného řízení zabýval i možností substituce tekutého surového železa tzv. kontislitky, jakožto nejbližší možné náhrady. Úřad přitom vzal v úvahu, že tekuté surové železo je vstupem pro výrobu kontislitků a kontislitek je výsledkem procesu zkujňování surového železa, na základě čehož má kvalitativně odlišné technické vlastnosti. Přestože jsou kontislitky použitelné pro výrobu některých finálních výrobků společnosti Osinek, respektive společnosti Vítkovice, jsou zároveň jedním z produktů vyráběných z tekutého surového železa (jedná se o tzv. meziprodukt)[12]. Dle Úřadu má kontislitek naprosto jiné vlastnosti než tekuté surové železo, neboť je výsledkem technologického procesu, který následuje po výrobě surového železa; kontislitek je vlastně již ocel. Z hlediska ceny, technických vlastností, technologického způsobu zpracování se nejedná o  výrobky v plném rozsahu vzájemně zastupitelné. Úřad nadto uvádí, že dle rozhodovací praxe Evropské komise je trh dodávek surového železa samostatným relevantním trhem.[13] Z výše uvedených skutečností vyplývá, že tekuté surové železo není zastupitelné žádným jiným ekvivalentním statkem, což posiluje tvrzení o existenci odběratelské závislosti společnosti Osinek na skupině Mittal.

16.Společnost VPO, jakožto výrobce tekutého surového železa, dodávala v rozhodném období tuto komoditu společnosti INH a do 31.1.2005 rovněž společnosti Osinek. Společnost INH odebírala přibližně [….]objemu produkce společnosti VPO. Odběr společnosti Osinek představoval [….]produkce společnosti VPO. Suroviny pro výrobu tekutého surového železa, zejména vysokopecní koks, železné a manganové rudy, ocelářská struska a energie, nakupovala společnost VPO výlučně od svého majoritního vlastníka, společnosti INH.

17.Dodávky tekutého surového železa společnosti VPO pro společnost Osinek se v roce 2002 a 2003 uskutečňovaly na základě Dohody o koordinaci činností při plánování výroby, potřeby a distribuci surového železa (dále též „Koordinační dohoda“) uzavřené mezi společnostmi VPO, INH, Osinek a Vítkovice dne 13.3.2002 a dále pak především na základě Kupní smlouvy č. 002/2002 na dodávky tekutého ocelárenského surového železa.

18.[….]

 

19.S ohledem na předmět původního správního řízení (navyšování cen vstupních surovin pro výrobu tekutého surového železa; srov. výše odst. 1) a na rozdílnost závěrů uvedených v posudku (použitém v původním správním řízení) a v rozhodnutích cenových kontrolních orgánů [14], které se rozcházely zejména v důsledku použité metodiky zjišťování přiměřených cen vysokopecního koksu, se Úřad v obnoveném správním řízení zabýval také zjištěním přiměřenosti cen vysokopecního koksu v rozhodném období. Úřad provedl vlastní detailnější šetření cenového vývoje vysokopecního koksu v České republice v rozhodném období, přičemž ke zmíněnému posudku nepřihlížel z důvodu jeho možné nesprávnosti (srov. výše odst. 8).

 

20.Úřad uvádí, že detailnější šetření cenového vývoje vysokopecního koksu v České republice v rozhodném období bylo nezbytné provést i vzhledem ke specifické charakteristice dodávek a výroby tekutého surového železa, jehož cena je určována zejména na základě cen vstupních surovin potřebných k jeho výrobě, které tvoří více než [….] celkových finančních nákladů na výrobu železa[15]. V rozhodném období byla cena tekutého surového železa dodávaného společností VPO společnosti Osinek a INH ovlivněna především[16] růstem cen vysokopecního koksu, který oproti jiným vstupním surovinám zaznamenal zejména v průběhu roku 2004 enormní nárůst.

 

21.V rámci tohoto šetření Úřad vycházel ze skutečnosti, že dle fyzikálních a chemických vlastností se rozlišuje několik druhů koksu, přičemž vysokopecní a slévárenský koks jsou koksy vysoké kvality. Jako doplňkové palivo se při výrobě tekutého surového železa v menším rozsahu používají také méně kvalitní druhy koksu – ořech a hrášek. Vysokopecní koks plní ve vysokých pecích především úlohu redukčního činidla. Funguje rovněž jako nosný a výplňový materiál, kterým plyn cirkuluje ve sloupci vysokopecní vsázky. Vysokopecnímu koksu je blízký svými vlastnostmi slévárenský koks. Oproti vysokopecnímu koksu se liší zejména vyšší pevností a nižší otěruvzdorností. Vzhledem k jeho vyšším kvalitativním vlastnostem, lze slévárenský koks použít i při výrobě tekutého surového železa. Oproti tomu vysokopecní koks není bez úpravy technologie slévárenského procesu v plném rozsahu pro tavení litin použitelný. Úřad tak nepovažuje vysokopecní a slevárenský koks za vzájemně zastupitelné zboží. Úřad se proto níže zabývá srovnáním cen tzv. interního vysokopecního koksu[17] s cenami vysokopecního koksu jednotlivých dodavatelů této komodity do České republiky (viz níže).

22.Úřad při svém posuzování vzal rovněž v úvahu, že pokud by společnost Vítkovice vyráběla tekuté surové železo ve vlastních vysokých pecích, byla by nucena vzhledem ke svému postavení nakupovat vysokopecní koks a další vstupní suroviny za ceny v rozhodném období obvyklé, jako je do svých nákladů na výrobu tekutého surového železa promítá společnost VPO.

 

23.V důsledku masivní poptávky po surovinách pro výrobu železa a oceli zejména ze strany asijských výrobců došlo v roce 2004 celosvětově u vysokopecního koksu ke značnému převisu poptávky nad nabídkou, což vedlo k jeho výraznému zdražení. Podstatný nárůst zaznamenaly i ceny vysokopecního koksu vyráběného v Polsku, které je po Číně druhým největším exportérem. Dle vyjádření České koksárenské společnosti, a.s.[18] vzrostly ceny polského vysokopecního koksu v roce 2004 v porovnání s rokem 2003 trojnásobně.[19]

 

24.Rovněž průměrné tuzemské prodejní ceny vysokopecního koksu zaznamenaly obdobný nárůst. Vzestup cenové hladiny je patrný již v měsíci lednu roku 2004, kdy minimální prodejní cena vysokopecního koksu byla 3 660 Kč/t, což je o 10 % vyšší cena než průměrná hodnota prodejních cen tohoto zboží ve 4. čtvrtletí roku 2003. K postupnému navyšování těchto tuzemských prodejních cen dále docházelo v průběhu celého 1. čtvrtletí roku 2004.[20] Rozhodující navýšení prodejních cen vysokopecního koksu pak lze pozorovat zejména v průběhu 2. čtvrtletí 2004.[21] V kontextu výše uvedených skutečností přistoupily ke skokovému zvýšení prodejních cen na přelomu měsíců březen a duben 2004 jako první společnosti zabývající se obchodem s touto surovinou, resp. jejím dovozem do České republiky, což se projevilo u té části vysokopecního koksu, kterou hutní výrobci nakupují (tzn. externí koks). Poté cenový vývoj následoval domácí producent vysokopecního koksu, společnost OKD, a.s.[22], která přistoupila k markantnímu navýšení ceny na přelomu dubna a května 2004,[23] následovaná společností INH, která prodejní [….] (viz dále odst. 26). I když u některých dodavatelů vysokopecního koksu (např. společnost MORAVIA STEEL a.s.)[24] jeho cena v průběhu 3., resp. 4. čtvrtletí 2004 částečně klesla, její výše se do konce roku 2004 ani vzdáleně nepřiblížila úrovni v 1. čtvrtletí téhož roku.[25]

 

25.Úřad v rámci obnoveného řízení doplnil v této části dokazování, když si vyžádal detailnější informace od společnosti OKD a jednotlivých dovozců vysokopecního koksu do České republiky, a to společností EXPOL TRADE, s.r.o., RESORBENT, s. r. o., FREE COMPANY, s.r.o., METALIMEX a. s., MORAVIA STEEL a.s. a PCC MORAVA - CHEM s.r.o.[26] Úřad obdržel od těchto společností konkrétní data (množství a cena) o veškerých jednotlivých nakoupených a prodaných objemech vysokopecního koksu dodávaného do České republiky v roce 2004. Oproti tomu v původním řízení měl Úřad k dispozici pouze měsíční průměrné ceny tohoto zboží jednotlivých soutěžitelů na trhu (data byla vyžádána pouze do října roku 2004).

 

26.Společnosti VPO a INH sjednaly kupní cenu interního vysokopecního koksu pro první čtvrtletí roku 2004  ve výši [….], pro období duben a květen 2004 ve výši [….], pro období červen až říjen 2004 ve výši [….]a od listopadu 2004 ve výši [….]

 

27.Úřad na základě obdržených informací v rámci obnoveného správního řízení porovnal ceny  interního vysokopecního koksu účtované společností INH s cenami účtovanými jednotlivými dovozci vysokopecního koksu do České republiky (viz výše) a společností OKD, a.s. Z níže uvedené tabulky je zřejmé že ceny za dodávky  interního vysokopecního koksu účtované společnosti VPO ze strany INH  byly nižší než nejvyšší cena jednotlivých dovozců či OKD za období od 1.1.2004 do 30.11.2004, resp. nebyly nejvyšší.

 

Tabulka 1

měsíc

min (Kč/t)

max (Kč/t)

cena INH

měsíc

min (Kč/t)

max (Kč/t)

cena INH

leden

3 660

4 540

[….]

červenec

6 630

10 915

[….]

únor

3 660

4 944

[….]

srpen

6 630

10 915

[….]

  březen

3 660

6 020

[….]

září

7 198

10 399

[….]

duben

4 671

10 092

[….]

říjen

8 000

10 915

[….]

květen

6 630

11 137

[….]

listopad

7 750

10 540

[….]

červen

6 630

9 646

[….]

prosinec

6 340

8 483

 

 

 

28.Na základě porovnání cen interního vysokopecního koksu dodávaného společností INH  s cenami jednotlivých dodavatelů Úřad dospěl k závěru, že účtovaná cena za tuto komoditu společnosti VPO nebyla nepřiměřená, resp. ceny za dodávky interního vysokopecního koksu  nebyly ani v jednom měsíci rozhodného období vyšší než ceny jiných dodavatelů vysokopecního koksu na území ČR.

 

29.Úřad nad rámec výše uvedeného a s přihlédnutím k důvodům uvedeným společností Osinek v podnětu k obnově původního správního řízení (srov. výše odst. 3) a k důvodům obnovy správního řízení (srov. výše odst. 6) uvádí, že v průběhu obnoveného správního řízení bylo rozhodnutí MF zrušeno rozhodnutím Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) č. j. 9 Ca 230/2007-696 ze dne 28. 4. 2010[27] a věc vrácena MF k dalšímu řízení. Městský soud rozhodnutí MF zrušil z důvodu nesprávného skutkového a právního posouzení otázky nepřiměřenosti hospodářského prospěchu jako předpokladu pro zodpovězení otázky zneužití hospodářského postavení společností AMO na trhu s vysokopecním koksem. V odůvodnění svého rozsudku městský soud mj. konstatoval, že: (i) skutková zjištění, ze kterých vycházely cenové kontrolní orgány ve svých rozhodnutích se dostaly v právním hodnocení do nelogického vzájemného rozporu, a tím vyústily v nepřesvědčivý závěr o nepřiměřeném zisku AMO, (ii) při stanovení ceny obvyklé pro účely posouzení přiměřenosti zisku AMO nevycházely cenové kontrolní orgány ze všech dostupných cenových úrovní na srovnatelném trhu, jímž byl trh s vysokopecním koksem na území ČR; své porovnání čerpaly zejména z celních statistik exportních cen koksu, tedy v podstatě bez cen společnosti OKD, aniž by měly přesvědčivý důvod pro vyloučení cen sjednávaných OKD na tuzemském trhu.

 

30.MF rozhodnutím č. j. 16/86919/2010/1701 ze dne 12. 8. 2010 rozhodnutí FŘO zrušilo z důvodu respektování právního názoru uvedeného v rozhodnutí městské soudu a správní řízení zastavilo. Důvodem zastavení správního řízení ze strany MF bylo marné uplynutí zákonné subjektivní roční lhůty pro uložení pokuty.

 

31.Vzhledem k výše uvedenému a k předmětu původního správního řízení (srov. výše odst. 1) se Úřad v obnoveném správním řízení zabýval i posouzením samotné prodejní ceny tekutého surového železa ze strany společnosti VPO.

32.Pro posouzení této otázky Úřad, vedle ceny vysokopecního koksu jako jedné ze základních vstupních surovin pro výrobu tekutého železa a jejich vzájemné cenové provázanosti v rozhodném období, přihlédl rovněž k závěrům obsaženým ve znaleckém posudku č. 7/9/2007 ze dne 31.8.2007, včetně jeho dodatku č. 1 ze dne 28.2.2008 (dále též „Znalecký posudek“)[28], jehož vypracování si zadal Krajský soud v Ostravě pro účely posouzení přiměřenosti či nepřiměřenosti ceny tekutého surového železa stanovené společností VPO pro dodávku této komodity společnosti Osinek[29]. Úkolem znalce z oboru ekonomika, a to Vysoké školy ekonomické v Praze, fakulty národohospodářské, bylo stanovit peněžitou hodnotu dodávek tekutého surového železa uskutečněných společností VPO pro společnost Osinek v období od 1.1.2003 do 30.6.2004, odpovídající ceně obvyklé v regionu Severní Moravy a ve středoevropském regionu. Cena obvyklá měla být znalcem stanovena pro jednotlivé měsíce uvedeného období.

33.Ve Znaleckém posudku uvedené závěry pokládá Úřad za relevantní, a to, i když byl Znalecký posudek napaden z obou stran sporu pro postupy a metody použité znalcem. Krajský soud v Ostravě se v rozsudku[30] ztotožnil s tím, že znalec zvolil metody a postupy, které se jemu samotnému jevily za nejvhodnější. Soud v odůvodnění rozsudku konstatoval, že oblast ekonomických odhadů cen v ryze specifickém prostředí, kde neexistuje relevantní srovnávací trh, není oblastí přesně vědecky založenou na jakési objektivní přesnosti a dokonalosti tak, že by bylo možné očekávat výsledek odhadů dvou znalců shodný. Soud nepřihlédl k výtkám společnosti VPO, ani společnosti Osinek vzneseným v průběhu soudního řízení proti soudem zadanému Znaleckému posudku, když všechny považoval za tendenční a ryze účelové, aby strany získaly co největší majetkový prospěch; soud všechny tyto výtky považoval za spekulativní.

 

34.Úřad v rámci tohoto správního řízení porovnal ceny tekutého surového železa uvedené ve Znaleckém posudku s cenami účtovanými společností VPO společnosti Osinek. Z níže uvedené tabulky je zřejmé že cena za dodávky tekutého surového železa účtovaná společnosti Osinek ze strany VPO  byla srovnatelná nebo nižší než  dle Znaleckého posudku cena obvyklá za období od 1.1.2003 do 31.6.2004, resp. cena tekutého surového železa  účtovaná společnosti Osinek nebyla v žádném období vyšší o více než 10 % než cena obvyklá.

 

 

 

Tabulka 2

Období

Cena obvyklá (Kč/t)

Cena účtovaná společnosti Osinek (Kč/t)

1.čtvrtletí 2003

[….]

[….]

2.čtvrtletí 2003

[….]

[….]

3.čtvrtletí 2003

[….]

[….]

4.čtvrtletí 2003

[….]

[….]

1.čtvrtletí 2004

[….]

[….]

2.čtvrtletí 2004

[….]

[….]

 

35.Na základě Úřadem učiněných zjištění ohledně (i) závislosti ceny tekutého surového železa dodávaného společností VPO na cenách vysokopecního koksu v rozhodném období a (ii) srovnání cen tekutého surového železa dodávaného společností VPO s cenami obvyklými dle Znaleckého posudku, Úřad dospěl k závěru, že cena účtovaná za tuto komoditu společnosti Osinek nebyla v rozhodném období nepřiměřená, resp. cena za dodávky tekutého surového železa byla srovnatelná s cenou obvyklou.

 

V. Vyjádření účastníka řízení k podkladům pro rozhodnutí

36.V souladu s § 36 odst. 3 správního řádu bylo dne 2.3.2012 a 16.4.2012 společnosti AMO umožněno seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, vyjádřit se k nim, jakož i ke způsobu jejich zjištění a navrhovat jejich doplnění.  

37.Úřad dne 7.3.2012 a 16.4.2012 obdržel vyjádření společnosti AMO k podkladům pro rozhodnutí, kde tato uvedla, že odkazuje na svá předchozí podání v řízení, a to zejména na rozklad proti rozhodnutí o obnově a na vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí ze dne 23.5.2008. Účastník řízení trvá na tom, že pro obnovu řízení nebyly dány správním řádem stanovené podmínky, a proto je obnovené správní řízení vedeno v rozporu se zákonem. Společnost AMO dále uvedla, že rozhodnutí o obnově nebylo řádně doručeno, a proto zákonem stanovená tříletá lhůta pro rozhodnutí o obnově marně uplynula.

38.Účastník řízení dále uvedl, že rozhodnutí  FŘO a MF, na kterých byla obnova řízení postavena byla rozhodnutím Městského soudu v Praze zrušena[31]. Společnost AMO dále navrhuje, aby Úřad správní řízení sp. zn. S 148/04 zastavil a potvrdil své rozhodnutí ze 7.2.2005.

39.Úřad k námitce nesplnění podmínek pro obnovu řízení a řádného doručení uvádí, že tyto byly vypořádány druhostupňovým orgánem, a to v rozhodnutí předsedy č. j. ÚOHS-R041/2008/01-5326/2001/320/PMo ze dne 7. 4. 2011, kde se s nimi řádně vypořádal.

40.K námitce zrušení rozhodnutí finančních orgánů Úřad uvádí, že v rámci obnoveného správního řízení nevyužil ani nepřebral žádné postupy či závěry uvedené v těchto rozhodnutích.

 

VI. Právní posouzení

 

41.Při právním posouzení věci Úřad vycházel z právní úpravy platné v době, kdy k předmětnému správnímu deliktu mělo dojít. Přitom respektoval právní názor předsedy Úřadu obsažený v rozhodnutí obnově, jímž je vázán (srov. výše odst. 4).

42. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) nabyl účinnosti dne 1.7.2001, a od počátku své účinnosti do současnosti prošel několika novelizacemi. Pro posouzení daného případu má význam novela zákona (zákon č.  155/2009 Sb.), která nabyla účinnosti 1.9.2009.

 

43. Podle čl. II přechodných ustanovení zákona č.  155/2009 Sb. se řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních předpisů. Správní řízení sp. zn. S 148/04 bylo dne 25. 1. 2008 obnoveno. To znamená, že se ve smyslu citovaného ustanovení novely dokončí podle procesních ustanovení zákona (tzn. zákona č. 143/2001 Sb., ve znění platném do 31.8.2009). Úřad zdůrazňuje, že přechodné ustanovení obsažené v novele řeší toliko otázku procesní, tedy postup v řízení již zahájeném. Na úpravu podmínek odpovědnosti za správní delikty, která je otázkou hmotněprávní, je vztahovat nelze.[32]

44.Protiprávnost určitého jednání se posuzuje podle doby jeho spáchání. Za dobu spáchání správního deliktu se pak považuje okamžik dokonání deliktu (teprve tehdy je uskutečněno jednání, jež je předmětem právního posouzení). Ve správním řízení sp. zn. S 148/04 bylo vytýkané jednání společnosti INH, které je předmětem správního řízení, ukončeno za účinnosti druhé novely zákona, tj. zákona č. 484/2004 Sb. Úřad tedy otázku hmotněprávní odpovědnosti posuzoval dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění platném do 30. 4. 2005.

45.Pouze za předpokladu, že by. další novely zákona přinášely při posuzování hmotněprávního porušení zákona pro společnost INH příznivější úpravu, bylo by nezbytné tuto právní úpravu aplikovat na posuzované jednání ukončené před její účinností.[33] V daném případě tomu tak není,  novely zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), přijaté v období následujícím (po 30.4.2005 až dosud) nepřinesly pro soutěžitele shovívavější posuzování skutkové podstaty zneužití dominantního postavení.

46. Ve prospěch účastníka řízení se nezměnily ani jiné podmínky trestnosti. Ze změn týkajících se ukládaných pokut, lhůt k jejich udělení, zkoumání formy zavinění v souvislosti s ukládanou pokutou, nelze dovodit, že by pozdější úprava mohla být pro účastníka řízení příznivější.

47.Zákon v  § 11 odst. 1 stanoví, že zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Není tedy zakázána existence dominantního postavení soutěžitele jako takového, ale až jednání naplňující pojmové znaky skutkové podstaty zneužití tohoto postavení. Autonomie vůle soutěžitele nacházejícího se v dominantním postavení na relevantním trhu je do značné míry omezena v porovnání se soutěžiteli, kteří toto postavení na trhu nemají, a proto soutěžitel v dominantním postavení musí přizpůsobit své obchodní chování tak, aby svým jednáním nenarušil hospodářskou soutěž a nezpůsobil újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.

48.Úřad v rámci obnoveného řízení vycházel ze skutečnosti existence závislosti společnosti Osinek, resp. Vítkovice na skupině Mittal (do které náležela rovněž společnost VPO) v oblasti dodávek tekutého surového železa, kdy tento specifický vztah vyplývá mimo jiné z nemožnosti substituce tekutého surového železa a jeho technickými vlastnostmi (např. nemožnost přepravy na vzdálenosti větší než 20 km s ohledem na jeho vysokou teplotu; srov. výše odst. 13).

 

49.Cena tekutého surového železa dodávaného společností VPO nebyla Úřadem v obnoveném řízení shledána jako cena excesivní, resp. nepřiměřená, neboť tato cena účtovaná společnosti Osinek byla v rozhodném období srovnatelná s cenou obvyklou (viz výšeSkutečnosti zjištěné v obnoveném řízení“).

 

50.Úřad dále uvádí, že závěr Úřadu o nezjištění excesivních cen surového železa dodávaného společností VPO společnosti Osinek, je podpořen i závěry Úřadu, které se týkají cen vysokopecního koksu, jejichž vývoj (výrazný nárůst jeho ceny) měl v rozhodném období významný vliv na výši ceny tekutého surového železa. Z šetření cen interního vysokopecního koksu účtovaných společnosti VPO je zřejmé (viz výše „Skutečnosti zjištěné v obnoveném řízení“), že tyto nebyly nepřiměřené, resp. se v rozhodném období pohybovaly na úrovni cen obvyklých u ostatních dodavatelů.

 

51.Úřad při svém posuzování vzal rovněž v úvahu, že pokud by společnost Vítkovice vyráběla tekuté surové železo ve vlastních vysokých pecích, byla by nucena vzhledem ke svému postavení nakupovat vysokopecní koks a další vstupní suroviny za ceny v rozhodném období obvyklé, jako je do svých nákladů na výrobu tekutého surového železa promítá společnost VPO.

 

 

 

VII. Závěr

 

52.Úřad ze všech výše uvedených skutečností dospěl v obnoveném řízení k závěru, že ve správním řízení sp. zn. S 148/04 nebylo prokázáno porušení zákazu uvedeného v § 11 odst. 1 zákona ze strany účastníka řízení.

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

 

 

JUDr. Michal Petr, Ph.D.

místopředseda Úřadu

pověřený řízením Sekce hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

Vážený pan

Mgr. Ing. Ludvík Juřička, advokát

AK Ambruz & Dark, advokáti, v.o.s.

Holandská 1

639 00 Brno

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 



[1] Dne 28. 2. 2005 došlo ke změně názvu firmy účastníka na Mittal Steel Ostrava a.s.

[2] Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Finanční ředitelství v Ostravě a Ministerstvo financí ČR (dále jen „cenové kontrolní orgány").

[4] Rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě č. j. 5105/07-2700 ze dne 20. 4. 2007 (dále jen „rozhodnutí FŘO“) a Rozhodnutí Ministerstva financí ČR č.j. 16/44209/2007/1517 ze dne 12. 6. 2007(dále jen „rozhodnutí MF“).

[5]  Dne 1. 8. 2007 došlo ke změně názvu účastníka řízení z Mittal Steel Ostrava a.s. na ArcelorMittal Ostrava, a.s.

[6] Tato cenová kontrola proběhala ve společnosti Mittal Steel Ostrava a.s. v roce 2006.

[7]  Za rozhodné období považuje Úřad období, ve kterém bylo posuzováno jednání společnosti VPO z hlediska dodržení pravidel hospodářské soutěže, tj. rok 2003 až listopad 2004.

[8]Společnost VÍTKOVICE, a.s., se sídlem Ostrava-Vítkovice, Ruská 101, IČ 45193070.

[9]  Společnost VÍTKOVICE STEEL, a.s., se sídlem Ostrava - Hulváky, Štramberská č.p. 2871/47, IČ 25874942.

[10] Tekuté surové ocelárenské železo není možné odebírat z místa vzdáleného od hutnického závodu více než 20 km, neboť tekuté železo by chladnutím nebylo by vhodné k dalšímu zpracování, přičemž i samotná doprava tekutého surového ocelárenského železa vzhledem k jeho vysoké teplotě představuje složitý technický problém.

[11] Třinecké železárny, a.s., se sídlem Třinec-Staré Město, Průmyslová 1000, IČ 18050646.

[12] K rozdílu mezi vstupní surovinou a následným produktem srov. např. rozhodnutí ESD ve věci Commercial Solvents v. Commision (1974) ECR 223.

[13] Srov. rozhodnutí Evropské komise č. COMP/M.2413.

[14] Společnost Osinek v podnětu k obnově správního řízení poukazovala na rozhodnutí cenových kontrolních orgánů, které uložily společnosti Mittal Steel Ostrava a.s. pokutu za porušení zákona o cenách.

[15] Srov. str. 1010 správního spisu sp. zn. S 148/04.

[16] Koeficient korelace mezi první diferencí cen vysokopecního koksu účtovaných společností INH a první diferencí cen tekutého surového železa účtovaného společnosti Osinek nabývá v rozhodném období hodnoty [….]; provedená regresní analýza metodou nejmenších čtverců potvrdila v rozhodném období závislost první diference cen tekutého surového železa na první diferenci cen vysokopecního koksu na hladině významnosti ά[….]

[17] Společnost INH dodává vysokopecní koks společnosti VPO především z vlastní výroby ze závodu 10 Koksovna-tzv. interní vysokopecní koks a cca [….]nakupuje INH pro VPO z externích zdrojů- tzv. externí vysokopecní koks. Úřad dále uvádí, že veškerý interní a externí vysokopecní koks je [….]

[18] Česká koksárenská společnost byla ustavena v roce 1993 jako „občanské sdružení“ odborníků, jejichž práce souvisí s výrobou koksu a zpracováním chemických produktů karbonizace.

[19] Srov. str. 43 správního spisu sp. zn. S 148/04.

[20] Viz. Tabulka 2.

[21] Tamtéž.

[22]OKD, a.s., se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, Prokešovo náměstí 6/2020, IČ 26863154.

[23] Srov. str. 924-928 správního spisu sp.zn. S 148/04.

[24] Společnost MORAVIA STEEL a.s., se sídlem Třinec - Staré Město, Průmyslová 1000, IČ 63474808.

[25] Srov. str. 954-963 správního spisu sp.zn. S 148/04.

[26] Společnost EXPOL TRADE, s.r.o., se sídlem Frýdek-Místek, Jiráskova 457, IČ 25390554, společnost FREE COMPANY, s.r.o., se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, 28.října 2556/124, IČ 25378562, společnost METALIMEX a. s., se sídlem Praha 1, Štěpánská 621/34, IČ 00000931, společnost RESORBENT, s. r. o., se sídlem Ostrava, Havlíčkovo nábřeží 38, IČ 25830694 a společnost PCC MORAVA - CHEM s.r.o., se sídlem Český Těšín, Leoše Janáčka 798/20, IČ 47669063.

[27] Společnost AMO podala proti rozhodnutí MF správní žalobu k Městskému soudu v Praze.

[28] Srov. str. č. 998-1051 správního spisu sp. zn. S 148/04. Znalecký posudek Úřad vyžádal od Krajského soudu v Ostravě pro potřeby správního řízení vedeného pod sp. zn. 25/04. Závěry posudku Úřad shledal relevantní rovněž pro potřeby tohoto správního řízení.

[29] Společnosti AMO a Osinek vedly soudní spor o zaplacení dlužné částky a o vzájemném návrhu žalovaného o zaplacení dlužné částky za dodávky tekutého surového železa za období 2003-2004.

[30]  Srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 27 Cm 14/2004-959 ze dne 5.6.2008. Rozsudek nenabyl právní moci z důvodu zpětvzetí žaloby či vzájemné žaloby v celém rozsahu, a to všemi zúčastněnými stranami sporu (Osinek, AMO,Vítkovice).

[31] Rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j.. 9 Ca 230/2007-696 ze dne 28. 4. 2010.

[32] Srov. nález Ústavního soudu č.j. II. ÚS 192/05 ze dne 11.7.2007 ve věci Telefónica O2 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 6 A 126/2002-27 ze dne 27.10.2004.

[33]Tamtéž.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz