Svatomartinská konference 2017 se nesla v duchu digitální ekonomiky

16. 11. 2017
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pořádal ve dnech 15. a 16. listopadu již jedenáctý ročník Svatomartinské konference o novinkách v soutěžním právu v České republice i zahraničí. Na tradičním fóru se každoročně setkávají odborníci na právo hospodářské soutěže i související ekonomickou problematiku z řad veřejných regulátorů, advokacie a akademické oblasti.

Konferenci zahájil předseda ÚOHS Petr Rafaj, který zdůraznil, že jedním z hlavních probíraných témat konference je prosazování soutěže na digitálních trzích a v informačních technologiích. „Jedná se o aktuální problematiku, které se soutěžní úřady musí věnovat,“ uvedl předseda Úřadu, který rovněž vyjádřil přesvědčení, že všichni účastníci získají na konferenci užitečné informace pro svou praxi.

úvodní panel konferenceV rámci úvodního panelu se pak tradičně hovořilo o událostech v soutěžní politice z uplynulého roku. První místopředseda ÚOHS Hynek Brom zdůraznil důležitost spolupráce soutěžních a odvětvových regulátorů, přičemž oznámil chystané uzavření memoranda o spolupráci mezi ÚOHS a Energetickým regulačním úřadem. Místopředseda Brom následně představil předběžné statistiky z činnosti Úřadu za rok 2017, u nichž vyzdvihl, že Úřadu se již několikátým rokem v řadě daří zahajovat 10 či více kartelových šetření. Zahájena byla také tři řízení z oblasti zneužití dominantního postavení a tři sektorová šetření. Do listopadu Úřad zatím vydal šest rozhodnutí v oblasti zakázaných dohod, avšak podle Broma do konce roku ještě několik rozhodnutí přibude. „Velice podstatný přitom je fakt, že se nám přibližně 70 % řízení daří ukončovat díky narovnání či závazkům již v první instanci,“ dodal Hynek Brom.

Zástupce generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise Rainer Becker se zaměřil na dva současné trendy, které spatřuje v aktuální soutěžní politice, a to orientaci na ochranu inovací, jako cíle či benefitu hospodářské soutěže a dále na prosazování spravedlivého přístupu (fairness), ve smyslu spravedlivého přístupu spotřebitelů k soutěžním benefitům. Předseda rakouského soutěžního úřadu Theodor Thanner stručně představil svou instituci a její práci za uplynulý rok. Rakouský úřad učinil první kroky k tomu, aby dokázal reagovat na rychlý nástup digitálních trhů, když díky novele soutěžního zákona získal možnost přistupovat v rámci místních šetření k datům uložených v cloudech a současně možnost pokutovat neposkytnutí přístupu k elektronickým datům. V oblasti fúzí pak došlo v souvislosti s digitálními trhy k úpravě, jež vyžaduje notifikaci rovněž spojení, která sice nesplňují obratová kritéria, avšak nabývaná společnost je ve výrazné míře v Rakousku aktivní. Slovenský soutěžní úřad zastupoval místopředseda Boris Gregor, který upozornil na výrazný nárůst podnětů v oblasti zakázaných dohod. Zejména se jedná o podezření na bid rigging, která však v celé řadě případů nejsou relevantní a pouze zatěžují a vyčerpávají kapacity úřadu. Slovenský úřad zatím v letošním roce vydal tři rozhodnutí o horizontálních kartelech a dvě o vertikálních dohodách. Nadále se chce více věnovat oblasti e-commerce, která sice zatím na Slovensku tvoří jen 4 % trhu, ale do budoucna se předpokládá její prudký růst.

Speciální přednášku obstaral profesor londýnské King´s College Renato Nazzini a zaměřena byla na všudypřítomné téma digitálních platforem. Nazzini dospěl k závěru, že soutěžní politika nepotřebuje vytvářet nové nástroje, ale ty dosavadní musí při posuzování digitálních platforem využívat sofistikovaněji, aby bylo skutečně zjištěno, jak konkrétní digitální trh funguje.

V úvodu druhého panelu, věnovanému tématu narušení hospodářské soutěže orgány veřejné správy, shrnul Michael Mikulík, ředitel Sekce druhostupňového rozhodování, legislativní vývoj v této oblasti, a to počínaje původním zněním § 19a ZOHS, až po jeho zpřesnění, ke kterému došlo novelou z roku 2016 (zákon č. 293/2016). Upozornil na problematická místa, především na vágní znění samotné skutkové podstaty narušení hospodářské soutěže orgány veřejné správy. Zdůraznil rovněž dřívější nedostatečnost vyšetřovacích oprávnění ÚOHS ve vztahu k orgánům veřejné správy. Dále shrnul statistiku týkající se počtu podnětů, namítané nezákonné praktiky a počtu správních řízení za roky 2014–2017. V závěru svého vystoupení se zabýval nejdůležitějšími soutěžními aspekty (např. vymezení relevantních trhů, teorie újmy, možné ospravedlnitelné důvody) prvního pravomocného rozhodnutí, ve kterém Úřad konstatoval porušení § 19a ZOHS; v dané věci se jednalo o narušení hospodářské soutěže ze strany města Bílina, ke kterému došlo vydáním vyhlášky upravující loterijní činnost na území obce.

Jiří Kindl se ve své prezentaci zaměřil na výluky dozorové pravomoci Úřadu stanovené zákonem č. 293/2016 a konstatoval, že výluka „jiných úkonů“ dle správního řádu (§ 19a, odst. 2a) je velmi široká a lze ji vyložit rovněž tak, že z dozorové pravomoci Úřadu může být prakticky vyloučena veškerá činnost orgánů veřejné správy. Tato výluka by podle Kindla měla být vypuštěna nebo zúžena a konkretizována. Pavel Ralaus, právník Svazu měst a obcí, souhlasil s předřečníkem v tom, že § 19a je „vyprázdněný a nelze na co jej použít“. Připomněl v této souvislosti nestandardní legislativní proces přijetí změny zákona a v jeho důsledku i absenci jeho provázanosti na další předpisy. Elizabeth Gachuiri (UNCTAD) informovala o průzkumu RPP UNCTAD (Research Partnership Platform on Competition and Consumer Protection) v oblasti porušování právních předpisů o hospodářské soutěži ze strany veřejných orgánů. Závěry výzkumu vypovídají o tom, že státní podniky, podílející se na obchodních činnostech, mohou porušit soutěžní právo, a proto by se na ně měla vztahovat pravidla hospodářské soutěže.  Bogdan M. Chirițoiu, předseda rumunského soutěžního úřadu, informoval, že dle současné rumunské právní úpravy nemůže tamní soutěžní úřad uložit orgánu veřejné správy pokutu, ani provést u něj neohlášené šetření na místě, lze pouze nezákonné chování zakázat, případně podat žalobu k soudu.

Poslední panel prvního dne konference se týkal tématu, k němuž se po celý den obracela pozornost, tedy on-line platforem. Zástupce německého Bundeskartellamtu Sandro Gleave detailně popsal, jakou pozornost této problematice věnují u našich západních sousedů i to, že některá opatření již byla zahrnuta i do poslední novelizace německého soutěžního zákona. Kateřina Schenková z AK Baker & McKenzie se zabývala nedávným stanoviskem generálního advokáta Soudního dvora EU Wahla ve věci systému selektivní distribuce značky Coty, ve kterém zaznělo, že zákaz distribuce výrobků přes platformy třetích stran (např. e-bay či amazon) není protisoutěžní, dále že se že takový zákaz nevykazuje dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž a nejedná se o hard-core omezení. Poslední členka panelu, francouzská právnička Pauline Le More podrobně rozebrala zejména nedávný rozsudek francouzského Nejvyššího soudu ve věci selektivní distribuce výrobků Caudalie, v němž soud lakonicky konstatoval, že pokud existuje dřívější rozhodnutí soutěžního úřadu o tom, že zákaz distribuce těchto produktů přes internet není protisoutěžní, pak není třeba jej revidovat.

Druhý den konference byl zahájen panelem o významné tržní síle, konkrétně pak o problematice nákupních aliancí. Místopředseda ÚOHS Petr Solský ve svém úvodním představení tématu uvedl i několik statistických údajů – zejména, že Úřad letos zahájil pět nových správních řízení a již vydal dvě pravomocná závazková rozhodnutí týkající se řetězců COOP Centrum družstvo a HRUŠKA, spol. s r. o. Kromě toho je prověřováno dalších 15 podnětů a bylo vydáno 12 komplexních stanovisek k intepretaci zákona o významné tržní síle.  Profesor Josef Bejček z Právnické fakulty Masarykovy univerzity shrnul ekonomické výhody, které nákupní aliance přinášejí, současně však upozornil na řadu otázek souvisejících s jejich přesahem do soutěžního práva. Advokátka Barbora Dubanská následně nákupní aliance analyzovala z pohledu unijního soutěžního práva, přičemž uvedla i několik případů z německého, italského a francouzského prostředí. Zdeněk Juračka z Asociace českého tradičního obchodu upozornil především na důsledky neřízené liberalizace českého trhu a živelnou expanzi obchodních řetězců, která není podle něj dostatečně regulována. Kritizoval rovněž, že zákon o významné tržní síle neřeší vyjednávací sílu některých velkých dodavatelů.

Další program konference sestával ze tří paralelních workshopů. První z nich rozvíjel téma významné tržní síly. Markéta Chýlková z Potravinářské komory zaměřila svou prezentaci na aktuální témata v oblasti nekalých obchodních praktik v odběratelsko-dodavatelských vztazích potravinového řetězce. Konstatovala, že na výzvu Pracovní skupiny pro zemědělské trhy se Evropská komise tímto jednáním zabývá a v blízké době lze očekávat zintenzivnění přípravy možné regulace nekalých obchodních praktik evropským předpisem. Jana Zmeškalová, ředitelka Odboru metodiky a kontroly tržní síly, informovala o činnosti Úřadu v oblasti kontroly významné tržní síly, o dopadu dvou letos vydaných novel: zákona č. 104/2017 Sb. (například novinky v sektorovém řízení - § 7; oprávnění ÚOHS získávat údaje z informačních systémů veřejné správy) a zákona č. 183/2017 Sb. (například nové pojmosloví, zavedení prioritizace, nová úprava promlčecí doby, výluky ze zákona o odpovědnosti za přestupky), vysvětlila aplikaci nových institutů narovnání, utajení identity poskytovatele důležitých informací a kodifikaci správního práva trestního v rámci správních řízení týkajících se významné tržní síly.

Druhý workshop byl věnován možným změnám v notifikačních kritériích pro spojování podniků. Vedoucí oddělení fúzí ÚOHS Martin Vitula na úvod představil výsledky loňské veřejné konzultace Evropské komise, která se dotazovala zainteresovaných osob, zda se domnívají, že je třeba upravit notifikační kritéria a případně jakým způsobem. Většina respondentů z řad advokacie či soukromého sektoru odpověděla negativně, neboť změna by znamenala výraznou zátěž pro podnikání. Naproti tomu většina soutěžních úřadu byla pro změnu, zejména pak Německo či Rakousko, které již ke změnám své legislativy přistoupily v průběhu letošního roku. O změnách se hovoří zejména v souvislosti se spojeními na digitálních trzích či ve výrobě farmaceutik, u nichž vznikají obavy, že by mohly některé významné fúze sítem notifikace propadnout. Navrhovaná změna, kterou je zařazení celkové hodnoty transakce do notifikačních kritérií, by měla tomuto případnému úniku zabránit.

Třetí workshop se týkal vztahu compliance programů a soutěžního práva. Kamil Nejezchleb z odboru kartelů ÚOHS k tématu uvedl, že Úřad podporuje zavádění programů slučitelnosti, neboť zvyšují povědomí o soutěžních pravidlech a obecně zlepšují jejich dodržování. Pro soutěžitele je jejich zavádění výhodné, protože za porušení soutěžní legislativy jim hrozí značné sankce. Zavedení compliance programu však nebude Úřadem zohledněno při případném ukládání pokuty. Výhody a nevýhody soutěžních compliance pogramů z hlediska soukromého sektoru pak prezentoval Ondřej Dostal ze skupiny ČEZ.

Závěrečným bodem konference byl panel o neohlášených místních šetřeních. Ředitel odboru kartelů ÚOHS Igor Pospíšil reagoval zejména na poslední judikatorní vývoj v této oblasti, když deklaroval, že Úřad aktuálně ve svých místních šetřeních přísně respektuje tříkriteriální test, tedy zákonnost, legitimní cíl a nezbytnost zásahu. Úřad již v letošním roce provedl více než 20 místních šetření, pro větší informovanost soutěžitelů vydal též metodiku k průběhu šetření, právům a povinnostem inspektorů i vyšetřovaných. Zuzana Šabová ze slovenského soutěžního úřadu následně podrobně analyzovala rozsudky slovenského Nejvyššího soudu týkající se místních šetření. Vyjádřila zejména rozpaky nad tím, že jdou často nad rámec standardů nastavených Soudním dvorem Evropské unie. Veronika Benešová z Ministerstva vnitra poté srovnala průběh kontrol dle kontrolního řádu se speciální a komplexní úpravou obsaženou v zákoně o ochraně hospodářské soutěže. Do diskuze podnětnými příspěvky následně zasáhli i advokát Tomáš Tyll a soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.

Tiskové oddělení ÚOHS
17/062/HS023

30. července 2020 / Distributor elektronických cigaret narušil soutěž, když diktoval ceny prodejcům Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil v prvostupňovém rozhodnutí společnosti RITCHY EU s.r.o. za protisoutěžní dohodu o určování cen pro další prodej pokutu ve výši 6 674...

27. července 2020 / Předseda ÚOHS má být odvolán kvůli nezávislému rozhodování o zakázkách ministerstev Koaliční rada dnes bude rozhodovat o tom, zda by měla vláda podat prezidentovi České republiky návrh na odvolání předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje. Předseda...

23. července 2020 / Vyjádření ÚOHS k dnešním informacím médií ohledně návrhu na odvolání předsedy Úřadu Více než rok trvající veřejně publikované spekulace a mnohdy i nepravdivá a stále se opakující prohlášení v médiích poškozují důvěru v Úřad a jeho předsedu. Úřad i pod tímto...

Chcete-li dostávat aktuality mailem, zanechte nám prosím svou adresu.

Email:
Aktuality z hospodářské soutěže
Aktuality z veřejných zakázek
Aktuality z veřejné podpory
Oznámení o připravovaném spojení soutěžitelů
Aktuality z významné tržní síly
Tiskové zprávy z oblasti hospodářské soutěže
Tiskové zprávy z oblasti veřejných zakázek
Tiskové zprávy z oblasti veřejné podpory
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz