číslo jednací: S0161/2017-22390/2017/461/MNo

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0161/2017 zahájeném z moci úřední dne 3. 5. 2017, jehož účastníkem je právnická osoba COOP Centrum družstvo, se sídlem Na Poříčí 30, 110 00 Praha 1, IČO 601 94 910, vydává ve věci porušení ustanovení § 3a a § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením § 6 odst. 2 téhož zákona ve spojení s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto

 

 

III.d      Vyhodnocení tržní síly účastníka řízení

 

51.         Skutečnosti, které vyplývají z rozboru jednotlivých kritérií existence tržní síly ve smyslu § 3 zákona o významné tržní síle, bezesporu nasvědčují tomu, že účastník řízení je schopen vynutit si vůči výše jmenovaným dodavatelům potravin (viz odst. 3 tohoto rozhodnutí) bez spravedlivého důvodu výhodu. Na základě tohoto závěru lze konstatovat, že se na něj vztahuje zvláštní odpovědnost vymezená zákonem o významné tržní síle, zejména pak ve formě zákazu zneužití významné tržní síly (§ 4 zákona o významné tržní síle), ale zákonodárce na jeho bedra klade také další právní povinnosti (např. ve smyslu § 3a zákona o významné tržní síle) nad rámec těch, které jsou stanoveny pro běžného odběratele.

 

IV.               Skutková zjištění a právní kvalifikace

 

52.         Úřad obdržel dne 22. 12. 2016 podnět, jehož přílohou byl dopis sepsaný na hlavičkovém papíře účastníka řízení, který v něm žádal dodavatele o urychlenou reakci (dopis datován 21. 12. 2016, reakce požadována do 30. 12. 2016) na jeho návrh, jenž se týkal plošného snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků o 2 %. V případě, že daný návrh nebude akceptován, byl obchodní partner účastníka řízení (tj. dodavatel) žádán, aby zaslal úpravu společně obchodovaného sortimentu o 30 % a cenový monitoring zbylého stávajícího sortimentu na trhu v České republice.

53.         Návrh na snížení základních cen obchodovaných výrobků o 2 % odůvodňoval účastník řízení v dopise obecným odkazem k příznivým datům o výsledcích české ekonomiky, zájmem na maximálním navýšení realizovaného obratu, ale i horší konkurenční pozicí provozoven družstev sdružených pod účastníkem řízení ve srovnání s prodejnami tzv. moderního trhu. K tomu účastník řízení doplnil tvrzení, že „naše obchodní marže již ani zdaleka nepokrývají náklady na udržení obchodních jednotek v provozu a případné zvýšení prodejních cen již nejsou naši zákazníci schopni akceptovat,“ kvůli čemuž má u spotřebních družstev, pro něž provádí účastník řízení centralizovaný nákup, docházet k uzavírání ztrátových prodejen.

54.         V souladu s § 7 zákona o významné tržní síle ve spojení s § 20 odst. 3 a § 21e zákona o ochraně hospodářské soutěže Úřad začal v dané věci shromažďovat další podklady, a to skrze dvě žádosti adresované účastníku řízení.[36] V nich mj. požadoval informace a podklady, které by mohly přinést důkazy zejména o existenci spravedlivého důvodu a o přiměřenosti výše uvedeného návrhu plynoucího z dopisu, jejichž zohlednění bylo nutné pro vyhodnocení naplnění skutkové podstaty zneužití významné tržní síly dle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle ve spojení s generální klauzulí zneužití významné tržní síly dle § 3 odst. 1 zákona o významné tržní síle. Zároveň Úřad u účastníka řízení zjišťoval, kteří z 231 oslovených dodavatelů na zmiňovaný návrh účastníka řízení přistoupili. Podle odpovědi účastníka řízení[37] nejméně 15 dodavatelů potravin (jejich výčet viz odst. 3 tohoto rozhodnutí) na jeho návrh z dopisu přistoupilo.

55.         Vedle toho si Úřad vyžádal rovněž odpovědi všech dodavatelů, kteří dle informace od účastníka řízení na v dopise zmiňovaný návrh na snížení základních cen obchodovaných výrobků přistoupili.

56.         Jeden z oslovených dodavatelů účastníka řízení zaslal Úřadu v rámci své odpovědi i přímo email, kterým účastník řízení dodavatele na konci roku 2016 hromadně oslovil.[38] Email byl odeslán dne 21. 12. 2016 v 17:00 z adresy Jana.Bulickova@coop.cz do zhruba 450 emailových schránek, přičemž v seznamu obeslaných se objevovali i dodavatelé nepotravinářského zboží. Zároveň v některých případech bylo osloveno více osob z jedné společnosti. Počet 231 dopisem oslovených dodavatelů, který uváděl ve své odpovědi účastník řízení, se tak jeví jako věrohodný.

57.         Věrohodnost informace od účastníka řízení ohledně počtu těch, kteří návrh účastníka řízení z dopisu akceptovali, pak Úřad zkoumal skrze vyžádání informací nejen všech dodavatelů, kteří měli dle účastníka řízení návrh z dopisu přijmout, ale také dalších, náhodně vybraných dodavatelů ze seznamu dodavatelů účastníka řízení – konkrétně společností STRIX Hořice s.r.o., Golden Snack s.r.o., DAINTIES 4U s.r.o., ESSA spol. s r.o. a Drůbežářský závod Klatovy a.s. Všichni tito dodavatelé odmítli, že by návrh účastníka řízení přijali, což odpovídá tvrzení, které účastník řízení uváděl ve své odpovědi.

58.         Nadto je třeba podotknout, že dva dodavatelé, HELL ENERGY CZ s.r.o. a ZEMAN maso-uzeniny, a.s., kteří podle informace od účastníka řízení návrh z dopisu přijali, ve své odpovědi deklarovali, že takto neučinili. Třetí z těch, kteří měli návrh z dopisu přijmout, Europasta SE, pak dle vlastní odpovědi reagoval na návrh účastníka řízení protinávrhem v podobě nabídnutí podílu na logistické úspoře, pokud bude účastník řízení odebírat stanovené množství zboží. Na ten už ale ze strany účastníka řízení podle informace od Europasta SE nepřišla odezva. Akceptace návrhu tak byla prokazatelně zjištěna u 12 dodavatelů.

 

IV.a      Správní delikt spočívající ve zneužití významné tržní síly účastníkem řízení

 

59.         Ustanovení § 3 a § 4 zákona o významné tržní síle interpretuje Úřad tak, že v § 3 odst. 1 se nachází generální klauzule zneužití významné tržní síly, která obsahuje čtyři základní pojmové znaky, které musí být kumulativně splněny pro naplnění jakéhokoli zneužití významné tržní síly. Jsou jimi: (1) vynucení, (2) možnost získání výhody, (3) absence spravedlivého důvodu, (4) vztah vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících.

60.         Vedle rozšiřujícího účinku generální klauzule, který umožňuje označit za zneužití významné tržní síly i nevyjmenovanou praktiku naplňující výše uvedené pojmové znaky, má daná klauzule i tzv. omezující účinek, kdy každá vyjmenovaná skutková podstata zneužití významné tržní síly dle § 4 odst. 2 zákona o významné tržní síle musí obstát, i pokud jde o kumulativní naplnění pojmových znaků generální klauzule. Pokud tedy Úřad jednání účastníka řízení v oznámení o zahájení správního řízení kvalifikoval ve smyslu vyjmenované skutkové podstaty zneužití významné tržní síly dle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle, podle kterého se za zneužití významné tržní síly považuje sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění, pak je pro spáchání správního deliktu dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle nutné, aby byly v předmětném skutku účastníka řízení obsaženy i všechny pojmové znaky generální klauzule zneužití významné tržní síly.

61.         Úřad proto v rámci posuzování jednání popsaného výše, tj. zaslání dopisu s předmětným obsahem a získávání plnění na základě přijetí návrhu z tohoto dopisu obchodním partnerem, nejprve na základě sesbíraných podkladů a informací hodnotil, jestli účastník řízení daným jednáním naplnil jednotlivé pojmové znaky generální klauzule zneužití významné tržní síly.

62.         Jestliže bude nejprve brán v úvahu aspekt vynucení, došel Úřad k závěru, že je přítomen, a to dokonce v explicitní formě. Obsah dopisu tvoří na konkrétního dodavatele jednostranný nátlak, aby přistoupil na snížení cen, a pokud se tak nestane, bude následovat trest v podobě vylistování 30 % sortimentu. Návrh se tak odvíjí od strategie „take it or leave it“ („ber, nebo nech být“), která nedává dodavateli možnost zvolit řešení, které by bylo výhodné pro obě smluvní strany. Obě možné reakce dodavatele, tedy buď přistoupení na snížení cen, anebo zúžení obchodovaného sortimentu, a tím velmi pravděpodobně i vzájemného obratu, mají tendenci vést ke ztrátě na straně dodavatele. Důležitá pro aspekt vynucení je existence určité podmíněnosti obou variant, která je v dopise přítomna – k redukci obchodovaného sortimentu o 30 % má dojít toliko v situaci, kdy dodavatel nepřistoupí na návrh na snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků (cit. z dopisu: „V případě Vašeho nesouhlasu zašlete úpravu společně obchodovaného sortimentu o 30 % a cenový monitoring zbylého stávajícího sortimentu na trhu v České republice.“). Účastník řízení tedy pod pohrůžkou zásadní redukce sortimentu vynucuje snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků, čímž dané jednání zřetelně naplňuje aspekt vynucení. Argumentace účastníka řízení v odpovědi na žádost Úřadu o informace, že případná redukce sortimentu neměla souviset s požadavkem na snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků o 2 %, ale že mělo jít o žádost o spolupráci při korekci poměrně rozsáhlého obsahu katalogu výrobků[39], nemůže v kontextu shora citovaného dopisu obstát.

63.         Druhým pojmovým znakem generální klauzule zneužití významné tržní síly je možnost získání výhody. Tato možnost je reprezentována již přímo v dopise, kde se píše o 2% snížení cen, což představuje materiální výhodu, kterou účastník řízení získal či mohl získat od dodavatelů, kteří akceptovali jeho návrh. Možnou výhodu pro účastníka řízení představuje také poskytnutí služby v podobě cenového monitoringu od dodavatelů, kteří nepřistoupí na snížení základních cen obchodovaných výrobků. Z odpovědí odběratelů, přinejmenším některých, plyne, že výhoda materiálního charakteru byla za měsíce leden až květen 2017 reálně získána (viz odstavce níže o následcích jednání).

64.         Třetím pojmovým znakem generální klauzule zneužití významné tržní síly je absence spravedlivého důvodu. Ačkoliv účastník řízení v dopise obchodním partnerům uvedl několik důvodů, které měly sloužit jako opora pro jeho návrh, Úřad tyto důvody nepojímá za důvody, které by bylo možno považovat za spravedlivé, a ani jejich dovysvětlení v odpovědích účastníka řízení na žádost Úřadu na tom mnoho nezměnilo.

65.         Zaprvé, jakkoliv se nedá zpochybnit, že česká ekonomika v relativně dlouhém období předcházejícímu předmětnému dopisu rostla, jde o obecný fakt, který nijak neospravedlňuje, proč by mělo dojít ke změně v rozdělení obchodní marže mezi dodavatelem a odběratelem s významnou tržní silou ve prospěch odběratele.

66.         V podobném duchu lze chápat i zájem na maximálním navýšení realizovaného obratu, který je přirozeně zájmem každé výdělečné činnosti a nikterak neospravedlňuje, proč má dojít k přesunu části obchodní marže ve prospěch odběratele s významnou tržní silou.

67.         Zatřetí, zmiňuje-li účastník řízení svou horší pozici vůči provozovnám tzv. moderního trhu, jimiž velmi pravděpodobně myslí supermarkety a hypermarkety nadnárodních obchodních řetězců, lze jen dodat, že je pouze na něm, aby dokázal efektivně a s potřebnou mírou kvalifikace využít faktu, že je taktéž významným distribučním kanálem pro zboží řady jeho dodavatelů (k tomu viz část III. tohoto rozhodnutí[40]). Využívat dané skutečnosti ovšem nelze skrze jednání, které má charakter vynucení; vždyť přesně za účelem zajištění férového obchodu mezi dodavatelem a odběratelem potravin byl zákon o významné tržní síle přijat.

68.         Konečně čtvrtý zmíněný důvod, který se zakládal na tvrzení, že obchodní marže spotřebních družstev, které využívají účastníka řízení jakožto svou servisní organizaci, ani zdaleka nepokrývají náklady na provoz a že případné zvýšení prodejních cen zákazníci nejsou schopni akceptovat, byl dále rozebírán v odpovědi účastníka řízení na opakovanou žádost Úřadu. V ní účastník řízení argumentoval mj. skrze obecný výčet nákladů na provoz, které by měla pokrývat obchodní marže, jež je dle mínění účastníka řízení relativně nízká. Účastník řízení předložil také některé zprávy o činnosti jednotlivých spotřebních družstev z tisku, kde bylo upozorněno na ztrátovost některých provozoven. K postoji zákazníků ohledně zvýšení cen pak účastník řízení předložil agregovaná data Českého statistického úřadu o zvýšení tržeb v maloobchodu, doplněná konstatováním, že obrat účastníka řízení stagnoval, a dále studii o vývoji v maloobchodu, z níž se ovšem o postojích zákazníků spotřebních družstev ohledně zvýšení cen dozvíme pramálo.

69.         Ani čtvrtý bod ospravedlnění Úřad nemohl uznat jako spravedlivý pro možnost oslovit dodavatele s návrhem, který je předmětem dopisu, a to hned z několika důvodů: Z tabulky „Výsledek hospodaření SD 01 – 06 / 2016“, jež je přílohou odpovědi na opakovanou žádost Úřadu o podklady a informace, vyplývá, že činnost skupiny odběratelů (spotřebních družstev), kteří využívají účastníka řízení pro centralizaci nákupů, je v celkovém úhrnu výrazně zisková. Jinými slovy, obchodní marže je obvykle schopna pokrýt náklady spojené s činností, a co víc, dokonce i generovat kladný výsledek hospodaření. Údaje dostupné ve sbírce listin obchodního rejstříku pak ukazují, že rovněž samotný účastník řízení vykazoval ve své činnosti v účetním období let 2015 a 2016 zisk, nikoliv tedy ztrátu. Argumentace z tisku o ztrátovosti se tudíž týká jen menší části spotřebních družstev, rozhodně však ne skupiny odběratelů využívajících služeb účastníka řízení jako celku. Tvrzení o ztrátovosti je tudíž silně zavádějící; naopak se dá konstatovat, že skupina utvořená kolem účastníka řízení souhrnně generuje kladný hospodářský výsledek.

70.         Pokud pak jde o tvrzenou neschopnost zákazníků akceptovat případné zvýšení prodejních cen, lze konstatovat, že z argumentace účastníka řízení s využitím dat Českého statistického úřadu tento fakt nijak nevyplývá. Pokud totiž roste velikost určitého trhu jako celku a tržby některého subjektu, např. účastníka řízení, na tomto trhu stagnují, nemusí to nutně znamenat, že zákazníci se přesunují jinam (k jiným obchodním řetězcům) v důsledku uplatňovaných prodejních cen, ale může jít např. o důvody vyplývající z rozdílu v kvalitě nabízených potravin, v šíři sortimentu či v nabídce příbuzných služeb. Se znalostí agregovaných dat jednoduše nejsme schopni závěry o motivech jednotlivců k přesunu jinam dovodit. To je také důvod, proč byl v žádosti Úřadu o podklady a informace přímo zmiňován jako možný adekvátní podklad spotřebitelský průzkum, jenž však nebyl Úřadu ani na opakovanou žádost poskytnut. Souhrnná studie o vývoji maloobchodu v roce 2016 takovým podkladem rozhodně není, neboť z ní není možno dovodit názory zákazníků ohledně jejich případného přesunu k jiným odběratelům z důvodu ceny.

71.         Odpovědi od oslovených dodavatelů ohledně případných jiných důvodů prezentovaných účastníkem řízení v souvislosti s jeho návrhem pak stvrzují, že žádné další důvody nad rámec výše uvedených nebyly účastníkem řízení v rámci návrhu na snížení cen zmíněny.

72.         Shrnuto, u návrhu účastníka řízení, jenž si u části svých dodavatelů vynutil snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků, spravedlivý důvod chybí. Tomuto závěru jinak nasvědčuje i bližší výklad pojmu spravedlnost a toho, jak ji v rámci zákona o významné tržní síle pojímat. Spravedlnost se dá ve své základní definici pojmout skrze tvrzení „každému, co mu náleží“.[41] Přijmeme-li závěr, že ke spravedlivé směně bude docházet na trhu, který není postižen tržním selháním (tzn. na efektivně konkurenčním trhu), lze srovnat hypotetickou situaci na efektivně konkurenčním trhu s tou, která se vyskytuje v realitě. Lze soudit, že pokud by byl relevantní trh efektivně konkurenční a dodavatel měl přístup k širokému počtu jiných distribučních kanálů, prostřednictvím nichž by mohl bez větších překážek a v relativně krátkém termínu udat své zboží, tento dodavatel by návrh na snížení cen v situaci, kdy mu nebylo nabídnuto žádné protiplnění, nepřijal. Na trhu postiženém tržním selháním ve formě oligopsonu se však dá uvažovat o tom, že obava ze ztráty významného distribučního kanálu vedla k tomu, že část dodavatelů ekonomicky iracionální návrh na stlačení vlastní obchodní marže při neexistenci žádného protiplnění přijala. I tento myšlenkový experiment založený na srovnání hypotetického a skutečného relevantního trhu tak utvrzuje Úřad v přesvědčení, že návrh účastníka řízení z dopisu nebyl opřen o spravedlivý důvod.

73.         Naplněn byl také čtvrtý znak generální klauzule, který poukazuje na to, že jednání musí být ve vztahu vůči dodavatelům a v souvislosti s prodejem potravin nebo souvisejících služeb. Využití množného čísla u slova „dodavatelů“ Úřad vykládá tak, že zneužívající jednání se netýká toliko jednoho dodavatele, avšak nejméně dvou či více dodavatelů. Jak vyplývá z obsahu správního spisu, tato podmínka byla naplněna, neboť dopisem s předmětným návrhem na snížení cen bylo osloveno 231 dodavatelů a u nejméně 12 z nich byl účastník řízení se svým návrhem úspěšný. Všichni tito dodavatelé dodávají či dodávali účastníkovi řízení potraviny a návrh na snížení základních nákupních cen se potravin dotýkal.

74.         Jestliže jde o soulad popsaného jednání účastníka řízení s přímo vyjmenovanou skutkovou podstatou zneužití významné tržní síly dle ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle, podle něhož se za zneužití významné tržní síly považuje sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění, lze říct, že výše popsané jednání účastníka řízení naplňuje i toto vymezení zneužití významné tržní síly – účastník řízení svým návrhem na změnu smlouvy v podobě snížení cen, který odeslal více než jednomu dodavateli, sjednával a v případě některých dodavatelů i reálně získával plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, a to proto, že návrh na 2% snížení cen nebyl doprovázen žádným návrhem na protiplnění. Že neexistovalo žádné jiné protiplnění účastníka řízení, které by třeba účastník řízení zapomněl v dopise uvést, potvrdily odpovědi oslovených dodavatelů.

75.         Ve světle všech uvedených skutečností má Úřad za to, že účastník řízení tím, že v prosinci 2016 odeslal dopis s návrhem na 2% snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků a následně od některých dodavatelů, kteří návrh přijali, získával plnění bez protiplnění, naplnil všechny formální znaky skutkové podstaty zneužití významné tržní síly dle § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle ve spojení s § 3 odst. 1 téhož zákona. Daným jednáním tak mohl spáchat správní delikt podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle. 

 

IV.b      Správní delikt spočívající v nesjednání povinných náležitostí smlouvy

 

76.         Ve výše citovaném dopise účastníka řízení je kromě již uvedeného zmiňováno, že v případě, že dodavatel nepřistoupí na snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků, má zaslat kromě 30% redukce sortimentu také cenový monitoring zbylého stávajícího sortimentu na trhu v České republice. Účastník řízení tak dodavateli vrchnostensky nakazoval, aby pro něj v případě, že nesníží základní nákupní ceny, provedl alespoň určitou službu. Provedení cenového monitoringu sortimentu lze ovšem charakterizovat jakožto službu dodavatele pro odběratele s významnou tržní silou, která souvisí s nákupem nebo prodejem potravin, a těmto službám se zákon o významné tržní síle specificky věnuje.

77.         Podle § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle musí být smlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem sjednána písemně a musí kromě podstatných náležitostí obsahovat v případě, že jsou přijímány a poskytovány služby související s nákupem nebo prodejem potravin, způsob spolupráce při jejich přijímání nebo poskytování co do předmětu, rozsahu, způsobu a doby plnění, výše ceny nebo způsobu jejího určení. Nesjednání povinné náležitosti smlouvy podle § 3a písm. a) až e) je přitom správním deliktem ve smyslu § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, a to i v případě, kdy vůbec nedojde ke zneužití významné tržní síly (tzn. v případě správního deliktu dle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle nebude třeba naplnit pojmové znaky generální klauzule zneužití významné tržní síly). 

78.         Úřad proto u účastníka řízení, ale také u oslovených dodavatelů zjišťoval, jestli má příkaz k provedení cenového monitoringu oporu v písemné smlouvě mezi účastníkem řízení a jeho dodavateli, a pokud ano, zda jsou splněny obsahové náležitosti takové smlouvy ve smyslu § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle.

79.         Účastník řízení i přes opakovanou žádost Úřadu nijak nedoložil, že by na jím požadovanou službu v podobě cenového monitoringu byla sjednána ve smyslu § 3a zákona o významné tržní síle písemná smlouva včetně všech příslušných obsahových náležitostí. Pouze dva z oslovených dodavatelů pak uvedli, že s účastníkem řízení mají sjednánu smlouvu na cenový monitoring, přičemž tuto smlouvu Úřadu zaslali (LEROS, s.r.o. a KÁVOVINY akciová společnost). V těchto smlouvách je nicméně závazek stanoven v opačném gardu, kdy se účastník řízení zavazuje zajistit průzkum trhu, za což mu dodavatel poskytuje jistou finanční odměnu, a jsou tedy pro správní řízení irelevantní. Zbylí dodavatelé možnost, že existuje smlouva o cenovém monitoringu, v níž by dodavatel poskytoval cenový monitoring účastníkovi řízení, odmítli.

80.         Úřad proto na základě zjištěných skutečností konstatuje, že účastník řízení po obchodních partnerech požadoval službu, na kterou nebyla uzavřena písemná smlouva se stanovenými náležitostmi. Účastník řízení tím pádem nesjednal povinnou náležitost smlouvy dle § 3a písm. a) až e) zákona o významné tržní síle, čímž mohl spáchat správní delikt ve smyslu § 8 písm. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle. K tomu ani nebyla doložena případná protihodnota za poskytnutí služby v podobě cenového monitoringu.

 

V.                 Materiální stránka správních deliktů

 

81.         Předmětné jednání účastníka řízení je třeba posuzovat nejen s ohledem k naplnění všech formálních znaků příslušných skutkových podstat správních deliktů, které jsou vymezeny v zákoně, avšak také v kontextu společenské škodlivosti daného jednání. Toto jednání přitom musí naplnit alespoň minimální stupeň porušení či ohrožení veřejného zájmu, aby mohlo být považováno za správní delikt.[42] Pro existenci správního deliktu je tedy kromě naplnění formálních znaků skutkové podstaty správního deliktu nutno vyhodnotit společenskou škodlivost daných deliktů, a to na základě kritérií, jako je závažnost deliktu, způsob jeho spáchání, následky, okolnosti, za nichž byl spáchán, míra zavinění, osobnost pachatele apod.[43]

82.         Existuje-li určitá společenská škodlivost předmětného jednání, výše uvedená kritéria lze následně využít také pro hodnocení závažnosti ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle, podle něhož Úřad může rozhodnout o zastavení řízení za podmínky, že účastník řízení Úřadu navrhl závazky, jejichž splněním se odstraní závadný stav, a že zneužití významné tržní síly nebylo Úřadem kvalifikováno jako závažné[44], ale případně i pro určení výměry pokuty, poněvadž podle § 9 odst. 2 zákona o významné tržní síle musí Úřad při určování výměry pokuty přihlédnout k závažnosti správního deliktu, která je dále určována zejména způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl delikt spáchán.

83.         Poznatky o prvním z kritérií závažnosti, způsobu spáchání správního deliktu, resp. deliktů, lze primárně odvodit od intenzity nátlaku, který byl na dodavatele ze strany účastníka řízení činěn. Jakkoliv samotný dopis představoval nátlakový prostředek, jak stlačit obchodní marže dodavatelů ve prospěch své vlastní marže, který se u části dodavatelů setkal s akceptací, v případě neposkytnutí kladné odpovědi na návrh dále pokračovala vzájemná obchodní spolupráce a o podmínkách budoucích dodávek se individuálně jednalo, přičemž daná jednání u větší části dopisem oslovených dodavatelů skončila tak, že ke snižování základních nákupních cen nedošlo.

84.         V rámci způsobu spáchání bude dále třeba brát ohled rovněž na délku období, kdy trvalo jednání účastníka řízení rozporné se zákonem. Ve správním spise se nacházejí podklady o tom, že jednání spočívající ve zneužití významné tržní síly trvalo nejméně šest měsíců (prosinec 2016 až květen 2017). Pokud jde o požadavek na dodavatele ve formě zpracování cenového monitoringu, ten byl nadnesen toliko v dopise z konce prosince 2016 s tím, že ve spise se nenacházejí žádné podklady svědčící tomu, že by se tento požadavek později opakoval.

85.         Ke způsobu spáchání se může vázat i forma zavinění. Úřad na základě podkladů obsažených ve spise vyhodnotil, že předmětné jednání vedlo k úmyslnému porušení zákazu zneužití významné tržní síly a povinností spojených s náležitostmi smlouvy. Jednat by se v tomto případě dokonce mohlo o úmysl přímý, neboť účastník řízení věděl, že návrh obsažený v dopise vede ke sjednávání a potenciálně k získávání plnění bez protiplnění a ke sjednávání služby bez existence smlouvy s řádným obsahem, a chtěl tak činit, přestože právní úprava obsahuje chráněný zájem na férovém vztahu dodavatele a odběratele blíže vymezený v § 3a a § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle. Není vůbec pravděpodobné, že by účastník řízení dopis s výše rozebraným obsahem odeslal z nedbalosti.

86.         Bez významu není ani skutečnost, že účastník řízení svým jednáním spáchal nikoli jeden, ale rovnou dva správní delikty – jednak správní delikt podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle tím, že v rozporu s § 4 zneužil svou významnou tržní sílu, v tomto případě ve smyslu § 4 odst. 2 písm. b) zákona o významné tržní síle skrze sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění, a dále správní delikt podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, a to s ohledem na nesjednání povinné náležitosti smlouvy podle § 3a písm. a) až e) zákona.[45]

87.         Druhé kritérium pro hodnocení závažnosti spočívá ve vyhodnocení následků deliktního jednání. Předmětné jednání účastníka řízení následky zanechalo, a to nejen v podobě vytvoření určitého tlaku na dodavatele, který se může i v případě, že na návrh na snížení nákupních cen nepřistoupil a dojednal jiné podmínky, obávat, že dříve či později dojde k omezování jeho sortimentu v prodejnách spotřebních družstev, jimž zajišťuje servis účastník řízení. Účastník řízení jako jeden z podpůrných argumentů pro svou obhajobu v řízení využíval i tvrzení, že je třeba výrazně zredukovat počet položek v jeho sortimentu. Tato redukce samozřejmě může proběhnout buď rovnoměrně, anebo selektivně tak, že dodavatele, který přistoupí na budoucí návrhy účastníka řízení, se týkat nebude. Soustavný tlak na dodavatele pak do budoucna může přinést účastníkovi řízení další, z pozice osob stojících mimo bilaterální obchodní vztah skryté výhody, které jsou však v době vydání tohoto rozhodnutí jen obtížně kvantifikovatelné.

88.         Utvořit si alespoň orientační představu, o jakou finanční částku byla ochuzena úzká skupina dodavatelů, kteří přistoupili na návrh účastníka řízení z dopisu, ale bezesporu možné je. Úřad v rámci žádostí o informace a podklady na dodavatele zjišťoval, jakým způsobem zasáhl dodavatele návrh účastníka řízení na snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků. Obecně by šlo předpokládat, že tento efekt bude pro dodavatele negativní (dojde ke snížení obchodní marže, a tím i výsledku hospodaření). Pokud by však účastník řízení získané plnění použil na snížení prodejní ceny pro finálního zákazníka, aby se alespoň částečně vyrovnal prodejnám tzv. moderního trhu (což je argumentace, kterou účastník řízení v dopisu dodavatelům uváděl), mohl by dodavatel zaznamenat nárůst vzájemného obratu s odběratelem s významnou tržní silou, a tím pádem si buď ztrátu danou návrhem účastníka řízení kompenzovat, anebo na snížení nákupních cen díky většímu množství prodejů dokonce i vydělat.

89.         Pro období leden až květen 2017 (žádost Úřadu dodavatelům byla odeslána 2. 6. 2017) oslovení dodavatelé, kteří přistoupili na návrh účastníka řízení v dopise, deklarovali obě zmiňované možnosti. Ke snížení tržeb došlo v důsledku snížení základních nákupních cen u společností CARLA spol. s r.o. (o cca 190 000 Kč), LEROS, s.r.o. (o 15 337 Kč) a LINEA NIVNICE, a.s. (o 52 345 Kč). Jiní dodavatelé vztahovali účinky návrhu účastníka řízení přímo k hospodářskému výsledku, kdy společnost FS IMPORT EXPORT s.r.o. odhadla změnu hospodářského výsledku v podobě ztráty na 114 732 Kč a společnost Pěkný - Unimex s.r.o. na 45 596 Kč. Další část dodavatelů přisuzovali akceptaci návrhu účastníka řízení zanedbatelný efekt, např. v důsledku skutečnosti, že základní nákupní ceny byly v případě účastníka řízení nastaveny relativně vysoko (Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s., Palírna U Zeleného stromu a.s., SKALIČAN a.s.), či efekt žádný (THYMOS, spol.s r.o., organizační složka, SYRMEX spol. s r.o.). Poslední skupina společností pak Úřadu odpověděla, že snížení základních nákupních cen mohlo mít dokonce pozitivní efekt, poněvadž toto snížení cen mělo vést k vyššímu vzájemnému obratu s účastníkem řízení (KÁVOVINY akciová společnost a PFANNER, spol. s r.o.).

90.         Jakkoli finanční částky, o které byly jednotlivé společnosti dle jejich vyjádření ochuzeny jednáním účastníka řízení, nejsou nijak zanedbatelné, vzhledem k obratům daných společností, ale také s přihlédnutím k faktu, že v některých případech mělo pro dodavatele snížení nákupních cen spíše neutrální či dokonce pozitivní efekt, se dá konstatovat, že následky jednání účastníka řízení nebyly zvlášť významné. Na druhou stranu lze nicméně dodat, že stav vzniklý jednáním účastníka řízení byl posuzován jen za relativně krátké období, a nedá se proto vyloučit, že výše ztrát, tak jak byly uvedeny v předchozím odstavci, nebude definitivní.

91.         U okolností, za nichž účastník řízení jednal tak, jak je podrobně rozebráno výše, lze bezesporu uvést, že účastník řízení využil své pozice významného distribučního kanálu k tomu, aby si vynutil takovou výhodu, na níž by jeho obchodní partner v hypotetické situaci efektivně konkurenčního trhu nepřistoupil, protože by to bylo ekonomicky iracionální – tedy získával plnění bez jakéhokoli protiplnění. Nadto je ze správního spisu zřejmá snaha účastníka řízení hrozit „neposlušnému“ dodavateli vylistováním části sortimentu, pokud nepřijme jeho jednostranně výhodný návrh, přičemž tato snaha je pro nezainteresované strany zabalena do deklarování objektivní nutnosti redukovat položky sortimentu.

92.         Na druhou stranu se však nedá zpochybnit, že účastník řízení je sám pod velkým tlakem ze strany konkurenčních obchodních řetězců s plně profesionální organizační strukturou, které díky své tržní síle dokáží nabízet konečnému zákazníkovi zboží za ceny, které jsou téměř rovny cenám nákupním, jež jsou navíc poníženy oproti základním ceníkovým cenám kvůli úspoře z rozsahu. Tím se trh postupně koncentruje do soutěže několika málo zahraničních obchodních řetězců, které mají objektivně příhodnější podmínky pro své podnikání (usazení prodejen u větších měst nebo přímo v nich, zázemí nadnárodních mateřských společností apod.) než účastník řízení, který zajišťuje z podstatné části zásobování venkova a menších měst, čímž přispívá k občanské vybavenosti i méně urbanizovaných částí území České republiky.

93.         Výše uvedené aspekty materiální stránky předmětného jednání lze podřadit pod kategorii polehčujících a přitěžujících okolností. U způsobu spáchání lze primárně konstatovat, že skutečnost, že nátlak trval jen v počáteční fázi deliktního jednání, lze označit za polehčující okolnost. Zároveň se jednalo o delikt krátkodobé povahy, což může být taktéž považováno za polehčující okolnost. Naopak úmysl v jednání účastníka řízení je třeba přičíst k tíži účastníka řízení. Přitěžující okolností z hlediska způsobu spáchání bude také situace souběhu správních deliktů, kdy při užití absorpční zásady správního trestání půjde druhý správní delikt k tíži prvního.[46]

94.         Závažnost jednání účastníka řízení dále umocňuje výše uvedený údaj o následku, kdy v krátkodobém horizontu došlo k ochuzení některých dodavatelů a v dlouhodobém horizontu k vytvoření soustavného tlaku v podobě hrozby účastníka řízení, který je významným distribučním kanálem, vylistováním části sortimentu. Pokud jde o okolnosti spáchání, lze soudit, že využití slabší strany hospodářské transakce k vlastnímu obohacení může být také řazeno do přitěžujících okolností. Tuto okolnost ale vyvažuje, že sám účastník řízení je pod mimořádným tlakem konkurence, přičemž má, jakožto součást nákupní aliance COOP, ve srovnání se zahraničními obchodními řetězci objektivně horší podmínky pro vlastní podnikání. Akcentovat je dále třeba i fakt, že účastník řízení aktivně spolupracoval při objasňování předmětného jednání.

95.         Úřad po zohlednění všech výše uvedených aspektů shledal, že společenská škodlivost předmětného jednání účastníka řízení není zanedbatelná, poněvadž je patrné, že daným jednáním došlo k nikterak bezvýznamnému útoku na zákonem chráněný zájem v podobě zajištění férového obchodu mezi odběratelem a dodavatelem v rámci distribučního řetězce s potravinami. Zároveň má ale Úřad za to, že toto jednání lze ke dni vydání tohoto rozhodnutí kvalifikovat pouze jako méně závažné.

96.         Úřad konstatuje, že ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o významné tržní síle nebyly ani u jednoho z vytýkaných jednání (viz části IV.a a IV.b tohoto rozhodnutí) splněny podmínky pro zánik odpovědnosti účastníka řízení, neboť ze spisu nijak nevyplývá, že by vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno považovat, aby zabránil porušení právní povinnosti.

 

VI.               Sdělení výhrad a návrhy účastníka řízení

 

97.         Dne 11. 7. 2017 bylo účastníkovi řízení doručeno sdělení výhrad, v němž Úřad informoval účastníka řízení ve smyslu § 21b zákona o ochraně hospodářské soutěže a § 6 odst. 3 zákona o významné tržní síle o základních skutkových okolnostech případu, jejich právním hodnocení, odkazech na hlavní důkazy obsažené ve spise a o výši hrozící pokuty.

98.         Na sdělení výhrad účastník řízení reagoval dne 24. 7. 2017 návrhem závazků ve prospěch odstranění závadného stavu. Navrhl celkem čtyři závazky k odstranění závadného stavu, cit.:

1. COOP Centrum konstatuje, že od odeslání předmětného dopisu ze dne 21. 12.  2016 se zdržel dalších jednání vůči dodavatelům, která jsou mu v souvislosti s tímto dopisem vytýkána, a zavazuje se, že se takového jednání vůči dodavatelům zdrží i do budoucna. Termín: trvale

2. COOP Centrum se zavazuje, že nebude bezdůvodně jakkoliv zvýhodňovat ty z oslovených dodavatelů, kteří přistoupili na návrh snížení prodejních cen. Termín: trvale

3. COOP Centrum se zavazuje, že vstoupí v jednání o způsobu kompenzace s těmi dodavateli, kteří mu nejpozději do 31. 12. 2018 prokáží, že ke změně jejich hospodářského výsledku (ztrátě) za rok 2017 došlo v důsledku přijetí návrhu COOP Centra na snížení prodejních cen jimi dodávaného zboží. Termín: bez zbytečného odkladu poté, co bude COOP Centrum ze strany dotčeného dodavatele osloveno

4. COOP Centrum se zavazuje, že uzavře dohodu o provedení cenového monitoringu, jejíž návrh je uveden v příloze tohoto podání, s těmi dodavateli, kteří provedený cenový monitoring na základě předmětného dopisu COOP Centra ze dne 21. 12. 2016 zpracovali a COOP Centru provedený cenový monitoring ještě předloží; případně bude COOP Centrum, v případě požadavku dodavatele, o obsahu navržené dohody s ním jednat. Termín: do 31. 10. 2017.

99.         Vedle navržení závazků pro odstranění závadného stavu účastník řízení ve stejném podání vyjádřil své stanovisko k některým aspektům případu a navrhl doplnit dokazování.

100.     Ve svém vyjádření účastník řízení zdůraznil, že jeho postavení na trhu se výrazně odlišuje od postavení zahraničních obchodních řetězců, přičemž podle názoru účastníka řízení v situaci, kdy nedojde k dohodě zahraničního obchodního řetězce s dodavatelem, skutečně dodavatel nemá jinou možnost volby a dochází k redukci jeho výrobků na regále. U účastníka řízení ovšem má být situace odlišná, neboť dodavatel může kromě účastníka řízení vyjednávat i přímo s tím či oním spotřebním družstvem COOP jakožto samostatnou právnickou osobou. Zároveň poukázal na fakt, že dle odpovědi některých oslovených dodavatelů, kteří přijali návrh účastníka řízení z předmětného dopisu, pro tyto dodavatele mělo přijetí návrhu žádný nebo zanedbatelný efekt na jejich výsledek hospodaření, poněvadž základní nákupní ceny obchodovaných výrobků byly nastaveny hodně vysoko. To podle účastníka řízení může dosvědčovat, že spotřební družstva COOP nemohou svými cenami konkurovat cenám, které mají s dodavateli sjednány zahraniční obchodní řetězce. Účastník řízení rovněž vyzdvihl skutečnost, že u některých dodavatelů mělo přijetí návrhu z dopisu dokonce pozitivní efekt na vzájemný obchod, neboť v důsledku nižších cen došlo k navýšení obratu. Z toho má být zřejmé, že konečný zákazník opravdu požaduje nízké ceny. V návaznosti na tento předpoklad také účastník řízení uvedl, že zadal společnosti GFK Czech, s.r.o., vypracování nezávislého spotřebitelského průzkumu zaměřeného na chování a postoje zákazníků, jehož výsledky mají být k dispozici do konce srpna 2017. Tímto spotřebitelským průzkumem navrhl doplnit dokazování. Konečně pak účastník řízení uvedl, že žádný z dopisem oslovených dodavatelů mu na základě dopisu neposkytl cenový monitoring a žádný ani neprojevil zájem vést v této záležitosti jednání. Účastník řízení si proto musel cenový monitoring trhu zadat sám u společnosti poskytující služby v oblasti marketingové analýzy trhu.

101.     Úřad na základě podání účastníka řízení ze dne 24. 7. 2017 přijal jeho závazky, neboť má za to, že jejich splněním lze odstranit závadný stav a zároveň zneužití významné tržní síly nebylo kvalifikováno jako závažné, a vydává tedy toto rozhodnutí, kterým zastavuje správní řízení. O nižší závažnosti deliktního jednání již bylo pojednáno výše, a proto lze na tuto část rozhodnutí toliko odkázat (viz část V. tohoto rozhodnutí). Co se týká posouzení, zda naplněním závazků dojde k odstranění závadného stavu, lze podotknout, že účastník řízení se zavázal ke zdržení se jednání, které mu bylo vytýkáno, k případné kompenzaci získaného obohacení ve prospěch dodavatelů, ale rovněž k tomu, že naplní náležitosti smluv mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem definované v § 3a zákona o významné tržní síle. Nadto se zavázal, že nebude jakkoliv zvýhodňovat dodavatele, kteří přistoupili na jeho návrh z dopisu. Splněním těchto závazků se tedy navrací prostor pro férové obchodní partnerství mezi odběratelem s významnou tržní silou a jeho dodavateli, nad jehož zachováním Úřad v rámci své působnosti dohlíží.

102.     Nicméně, Úřad je povinen vyjádřit se i k dalším částem podání účastníka řízení ze dne 24. 7. 2017. Pokud jde o první bod doplňujícího vyjádření účastníka řízení uvedeného v tomto podání, lze konstatovat, že kupní síla aliance COOP se koncentruje kolem účastníka řízení, a přestože může odmítnutý dodavatel účastníka řízení vyjednávat samostatně s jednotlivými spotřebními družstvy, ztratí při nespolupráci s účastníkem řízení významný distribuční kanál, který reprezentuje právě tento účastník. Postavení účastníka řízení se tak ve smyslu zákona o významné tržní síle podobá postavení zahraničních obchodních řetězců, kdy účastník řízení má významnou tržní sílu, kterou potenciálně může zneužít, jako se tomu stalo v rámci jednání, které je předmětem tohoto správního řízení.

103.     Ohledně druhého bodu vyjádření, kdy účastník řízení akcentuje zanedbatelný až nulový efekt, který mělo přijetí návrhu u některých dodavatelů, lze připomenout, že Úřad tento fakt řádně zohlednil jako polehčující okolnost při výpočtu hrozící sankce. Nikterak rozsáhlý negativní následek jednání však nevede k tomu, že by účastník řízení naplnil důvody pro zánik odpovědnosti za správní delikt dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o významné tržní síle nebo že by se společenská škodlivost předmětného jednání snížila na zanedbatelnou úroveň.

104.     Jestliže pak účastník řízení upozorňuje na fakt, že u některých dodavatelů mělo přijetí návrhu z dopisu dokonce pozitivní efekt, lze primárně odkázat na závěry z předchozího odstavce. Nad rámec již uvedeného je třeba upozornit, že zvýšení obratu dodavatele při snížení nákupních cen ve vztahu s odběratelem potravin nijak nedokazuje, že konečný zákazník (spotřebitel) požaduje nízké ceny.

105.     Doplnit dokazování o spotřebitelský průzkum zpracovaný společností GFK Czech, s.r.o., který bude dostupný na konci srpna 2017, Úřad považuje za nadbytečné. Důvodem pro uvedené konstatování je, že účastník řízení nemohl v době konání jednání, které mu je v rámci tohoto správního řízení vytýkáno, znát závěry daného průzkumu a opírat se o ně při formulaci dopisu dodavatelům. Úřad účastníkovi řízení zároveň vyhověl v tom, že přijímá jím navržené závazky (a neukládá tedy pokutu, která účastníku řízení hrozila, pokud by nenavrhl dostatečné závazky), a je tedy procesně neefektivní, aby Úřad čekal přibližně měsíc na podklad, který má pro skutková zjištění učiněná ve správním řízení zanedbatelnou váhu.

106.     Konečně, informace od účastníka řízení ohledně toho, že žádný z dopisem oslovených dodavatelů mu neposkytl cenový monitoring, vzal Úřad na vědomí. Navržené závazky k odstranění závadného stavu (viz výše) pak pamatují i na případ, kdy by k takovému poskytnutí služby ještě došlo. Nic to ale nemění na poznatku, že účastník řízení vrchnostensky nakazoval, aby pro něj oslovený dodavatel vykonal službu související s nákupem nebo prodejem potravin, na kterou nebyla uzavřena písemná smlouva s náležitostmi dle § 3a zákona o významné tržní síle, a tudíž ani na kvalifikaci protiprávního jednání účastníka řízení.

 

 

VII.                   Nová právní úprava a její případná příznivost

 

107.     Dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále též „přestupkový zákon“), kterým došlo k přijetí nové obecné úpravy společné pro dřívější přestupky fyzických osob a správní delikty podnikajících fyzických a právnických osob. Zároveň ke stejnému datu došlo skrze zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, a skrze zákon č. 104/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), a některé další zákony, k novelizaci zákona o významné tržní síle.

108.     Podle ustanovení § 112 odst. 1 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Obdobný úmysl ohledně posuzování trestnosti jednání je vyjádřen také v článku 40 odst. 6 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., podle něhož se trestnost činu a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; pozdějšího zákona se použije jen v případě, jestliže je to pro pachatele příznivější.

109.     K založení odpovědnosti za oba správní delikty, které jsou předmětem tohoto řízení, a k prokazatelnému trvání jednání, jež mělo spočívat ve zneužití významné tržní síly, došlo přede dnem nabytí účinnosti přestupkového zákona a novely zákona o významné tržní síle. Novelizaci zákona o významné tržní síle Úřad neshledal pro účastníka řízení příznivější právní úpravou, neboť rozsah povinnosti odběratele s významnou tržní silou zdržet se zneužívání své významné tržní síly, i rozsah povinností dle § 3a zákona o významné tržní síle nedoznal v rámci novelizace zákona o významné tržní síle dle názoru Úřadu žádných změn.

110.     K otázce případné příznivosti pozdější úpravy Úřad dodává, že úprava institutu závazků v zákoně o významné tržní síle nedoznala ve znění po 1. 7. 2017 žádných změn. K otázce vlivu přestupkového zákona na rozhodnutí o závazcích navržených účastníkem řízení Úřad uvádí, že institut závazků k odstranění závadného stavu je jedním z institutů soutěžního práva sloužící k alternativnímu, nikoliv sankčnímu výsledku soutěžně správních řízení. I přestupkový zákon obsahuje ustanovení upravující obdobné instituty, a to konkrétně v ustanovení § 42 a 43 přestupkového zákona. Vzhledem tomu, že právní předpisy soutěžního práva obsahují speciální instituty vedoucí k ukončení řízení bez uložení pokuty nebo k jejímu zmírnění, jsou ustanovení § 42 a § 43 přestupkového zákona dle § 9 odst. 8 zákona o významné tržní síle ve znění účinném od 1. 7. 2017 vyloučeny z aplikace v řízeních dle zákona o významné tržní síle. Právní úprava účinná od 1. 7. 2017 tedy není dle názoru Úřadu pro účastníka řízení ani v této rovině příznivější.

111.     Podle jaké právní normy je nutné postupovat po shora vyjmenovaných novelách v procesních otázkách, stanoví rovněž nový přestupkový zákon. Podle § 112 odst. 4 přestupkového zákona se zahájená řízení o přestupku a dosavadním jiném správním deliktu, s výjimkou řízení o disciplinárním deliktu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí podle dosavadních zákonů. Úřad proto o předmětném jednání účastníka řízení rozhodoval z hlediska procesní stránky podle právní úpravy účinné do 30. 6. 2017.

 

VIII.           Závěr

 

112.     Ze všech výše uvedených okolností lze mít za to, že účastník řízení se jakožto odběratel s významnou tržní silou dopustil správních deliktů dle § 8 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona o významné tržní síle. Zasláním dopisu, v němž bylo navrhnuto plošné snížení základních nákupních cen obchodovaných výrobků o 2 % bez existence protiplnění, a získáváním plnění na základě akceptace tohoto návrhu účastník řízení zneužil svou faktickou moc na relevantním trhu v tom smyslu, že prostřednictvím vynucení získal bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům. Nadto žádal po dodavatelích, kteří nepřijmou jeho návrh z dopisu, službu v podobě zpracování cenového monitoringu, na kterou nebyla uzavřena písemná smlouva s náležitostmi dle zákona o významné tržní síle. V případě obou jmenovaných skutků existují zřejmé důkazy v podobě dopisu, ale i odpovědí samotného účastníka řízení a jeho dodavatelů na žádosti Úřadu o informace a podklady, které jsou obsaženy ve správním spise.

113.     Ve smyslu § 3 správního řádu má Úřad za to, že zjistil skutkový stav v takovém rozsahu, že o něm nemohou být důvodné pochybnosti. Účastníku řízení byla dána odpovídající možnost se s podklady sesbíranými ve správním spise seznámit a k těmto podkladům se vyjádřit, ale přirozeně i možnost podávat jiné návrhy.

114.     Ve světle skutečnosti, že účastník řízení v reakci na sdělení výhrad včasně navrhl za účelem postupu podle § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle závazky, jejichž splněním lze podle posouzení Úřadu odstranit závadný stav, a zároveň že zneužití významné tržní síly nebylo Úřadem kvalifikováno jako závažné, rozhodl Úřad o zastavení řízení, avšak s tím, že účastníkovi řízení bylo uloženo, aby navržené závazky řádně splnil. Plnění závazků dle tohoto rozhodnutí může Úřad zkontrolovat skrze svá vyšetřovací oprávnění stanovená zejména v § 7 odst. 1 zákona o významné tržní síle ve spojení s § 20 odst. 3 a § 21e, § 21f a § 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže.

115.     Podle § 6 odst. 4 zákona o významné tržní síle může Úřad po zastavení řízení ve smyslu § 6 odst. 2 téhož zákona znovu zahájit řízení, jestliže (a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí rozhodné, (b) soutěžitelé jednají v rozporu se svými závazky, nebo (c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podle § 152 odst. 1 a 4 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad. O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Petr Solský

místopředseda

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží:

COOP Centrum družstvo

Na Poříčí 30

110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne:

Viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy