číslo jednací: S207/2012/VZ-13706/2012/540/ZČa

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 4. 2012 na návrh ze dne 5. 4. 2012, jehož účastníky jsou

·  zadavatel – Povodí Moravy, s.p., IČ 70890013, se sídlem Dřevařská 11, 601 75 Brno, za niž jedná Ing. Radim Světlík, generální ředitel,

·  navrhovatel – Skanska a.s., IČ 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 Chodov, za niž jednají společně Ing. Dan Ťok a Ing. Patrik Choleva, předseda a místopředseda představenstva, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 5. 9. 2011 JUDr. Ondřejem Navrkalem, zaměstnancem,

ve věci podlimitní veřejné zakázky „VD Karolinka – rekonstrukce hráze“, zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 24. 10. 2011 pod ev. č. 60067024,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – Skanska a.s., IČ 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 Chodov – ze dne 5. 4. 2012 se podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.

Odůvodnění

1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 6. 4. 2012 návrh navrhovatele – Skanska a.s., IČ 26271303, se sídlem Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 Chodov, za niž jednají společně Ing. Dan Ťok a Ing. Patrik Choleva, předseda a místopředseda představenstva, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 5. 9. 2011 JUDr. Ondřejem Navrkalem, zaměstnancem (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele – Povodí Moravy, s.p., IČ 70890013, se sídlem Dřevařská 11, 601 75 Brno, za niž jedná Ing. Radim Světlík, generální ředitel (dále jen „zadavatel“) – učiněných v podlimitní veřejné zakázce „VD Karolinka – rekonstrukce hráze“, zadávané formou užšího řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 24. 10. 2011 pod ev. č. 60067024 (dále jen „veřejná zakázka“).

I. Průběh zadávacího řízení

2.  Předmět plnění veřejné zakázky zadavatel vymezil jako zejména vybudování těsnící clony v horní části těsnícího jádra hráze. Pro zlepšení funkce těsnícího jádra hráze bude provedeno jeho dotěsnění. Dále bude provedena rekonstrukce odpadní štoly, kdy dojde v rámci rekonstrukce ke zkapacitnění odpadní štoly na Q 10 000 TR a sanaci částí konstrukce, které v současném stavu projevují známky degradace. Na závěr bude odstraněn rámový most pod hrází. Dodavatel zajistí vypracování „analýzy rizik“ v průběhu realizace stavby. Součástí předmětu veřejné zakázky a ceny jsou dále, nikoliv však výlučně, i tyto činnosti: geodetické a geometrické zaměření a vytýčení stávajících nadzemních i podzemních stavebních objektů a inženýrských sítí před zahájením samotných stavebních prací, geodetické a geometrické zaměření skutečně provedeného díla. Geodetické zaměření skutečného provedení díla bude provedeno a ověřeno oprávněným zeměměřičským inženýrem a bude předáno objednateli v listinné i elektronické podobě.

3.  Zadavatel v oznámení o veřejné zakázce stanovil, že předmětná veřejná zakázka bude zadávána v užším řízení a určil lhůtu pro doručení žádostí o účast v zadávacím řízení do 23. 11. 2011. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 104 883 000,- Kč bez DPH. Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky zadavatel určil nejnižší nabídkovou cenu.

4.  V bodě 7.1.3 kvalifikační dokumentace v rámci prokazování ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů požadoval zadavatel ve smyslu § 55 odst. 2 zákona předložení ekonomických ukazatelů z účetnictví dodavatele, které vypovídají o:

a)  celkové likviditě

b)  celkové zadluženosti

Dodavatel splňuje tento ekonomický a finanční kvalifikační předpoklad, pokud minimální hodnota celkové likvidity je 1,50 a celková zadluženost nepřesahuje míru 65,00 %.

5.  Z kvalifikační dokumentace vyplývá, že důvodem uvedených požadavků je ověření dostatečné ekonomické síly a stability uchazeče z hlediska jeho schopnosti zajistit si dostatečné provozní financování v průběhu plnění veřejné zakázky a minimalizace selhání uchazeče (platební neschopnost či insolvence).

6.  Zadavatel uvádí, že mezní hodnoty požadovaných hodnot celkové likvidity a celkové zadluženosti uchazeče jsou stanoveny tak, aby odpovídaly druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky, přičemž zadavatel přihlédl k dosažitelnosti zvolených mezních hodnot na relevantním trhu. Zadavatel dále uvádí, že zvolené nastavení ukazatelů celkové likvidity a celkové zadluženosti nevybočuje z běžných tržních standardů, ani nemá diskriminující charakter.

7.  Zadavatel omezil účast v užším řízení na 5 (pět) zájemců s tím, že výběr ze zájemců, kteří prokázali splnění požadované kvalifikace, provede podle níže uvedených dílčích objektivních kritérií:

1.  Hodnota celkové zadluženosti    váha 30 %

2.  Hodnota celkové likvidity    váha 30 %

3.  Celkový počet referenčních staveb obdobného charakteru jako předmět veřejné zakázky ve finančním objemu minimálně 75 mil. Kč bez DPH za posledních 5 let    váha 40 %

8.  Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 12. 1. 2012 vyplývá, že v řádném termínu bylo doručeno 11 žádostí uchazečů o účast v zadávacím řízení. Z protokolu o stanovení pořadí zájemců a omezení jejich počtu ze dne 23. 2. 2012 vyplývá, že splnění kvalifikace prokázalo 10 uchazečů, jejichž žádosti byly po hodnocení podle dílčích objektivních kritérií seřazeny do pořadí a na základě omezení počtu zájemců bylo vybráno 5 uchazečů, kteří se umístili nejlépe a mohou být zadavatelem vyzvání k podání nabídky.

9.  Z rozhodnutí zadavatele o vyloučení zájemce ze dne 27. 2. 2012 vyplývá, že zadavatel vylučuje navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, a to z důvodu omezení počtu zájemců v užším řízení. Zadavatel uvádí, že v podmínkách oznámení zadávacího řízení omezil počet zájemců, kteří budou vyzváni k podání nabídky na 5 zájemců. Kritériem pro omezení počtu zájemců je stanovení pořadí plynoucí z absolutní hodnoty bodového ohodnocení daného součtem bodů ze všech dílčích kritérií.

10.  Dne 15. 3. 2012 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele ze dne 14. 3. 2012, které směřují částečně proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, které mu bylo doručeno dne 29. 2. 2012 a částečně proti zadávací podmínce týkající se nepřiměřenosti hodnotících kritérií.

Obsah námitek

11.  Navrhovatel namítá porušení § 61 odst. 2 zákona, neboť zadavatel nestanovil u ekonomických hodnotících kritérií vhodnou horní hranici, a tudíž se jedná o nepřiměřená hodnotící kritéria k povaze předmětu veřejné zakázky, neboť zde neexistuje vztah (poměr) mezi odpovídající úrovní kvalifikace a objektivním kritériem pro omezování počtu zájemců.

12.  Navrhovatel má za to, že se jedná se o zjevně nepřiměřené a zcela nevhodně zvolené kritérium pro omezení počtu zájemců, a to vzhledem k tomu, že dodavatel, který splní minimální úroveň ekonomických kvalifikačních předpokladů, tedy z ekonomicko-finančního ohledu je způsobilý splnit veřejnou zakázku, by obdržel při omezování počtu zájemců jen v součtu 0,064 procentních bodů z 60 možných, a to jen proto, že někteří zájemci prokazují tyto poměrové ukazatele prostřednictvím subjektů, které by se o veřejnou zakázku samostatně nemohly ucházet vůbec, případně vůbec neprovádí stavební práce.

13.  Navrhovatel dále namítá porušení § 61 zákona, protože zadavatel při omezování počtu zájemců nehodnotil ekonomické ukazatele zájemce, ale jen jeho budoucích subdodavatelů, kteří jinou část kvalifikace nesplňují, a navíc jeden subdodavatel je hodnocen u 2 zájemců zároveň.

14.  Tento závěr platí o to víc v případě požadovaných ekonomických kvalifikačních předpokladů – zadluženost a likvidita, neboť tato „způsobilost“ dodavatele je nesdělitelná a nepřenosná na jiný subjekt. Navrhovatel má za to, že není možné, aby subdodavatel minimalizoval platební neschopnost či riziko insolvence v případě společností EUROVIA CS, a.s., se sídlem Národní 138/10, 113 19 Praha 1 (dále jen „EUROVIA CS“), OHL ŽS, a.s., se sídlem Burešova 938/17, 660 02 Brno (dále jen „OHL ŽS“) a HOCHTIEF CZ a.s., se sídlem Plzeňská 16/3217, 150 00 Praha 5 (dále jen „HOCHTIEF CZ“).

15.  Navrhovatel dále namítá porušení § 51 odst. 4 zákona, resp. § 60 zákona, neboť společnosti EUROVIA CS, OHL ŽS a HOCHTIEF CZ nepředložily platné smlouvy, z nichž by vyplýval závazek subdodavatele k poskytnutí určeného plnění či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž by byly jednotlivé společnosti oprávněny disponovat, a to alespoň v rozsahu, aby tyto společnosti měly zadluženost a likviditu vypočtenou podle bodu 7.1.3 kvalifikační dokumentace ve výši, kterou prokázaly splnění kvalifikace tímto subdodavatelem.

16.  Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že „složené“ prokázání splnění kvalifikace zájemcem a subdodavatelem, kdy v rámci prokazování splnění kvalifikace jeden subjekt splňuje obrat a jiný subjekt splňuje jen poměrové ukazatele, odporuje základnímu smyslu ekonomické kvalifikace, kterým je umožnit zadavateli posoudit schopnost dodavatele pro plnění veřejné zakázky. Podle navrhovatele lze tedy úspěšně pochybovat, že tyto dva nekvalifikované subjekty se stanou způsobilými poté, co ekonomické předpoklady zkombinují.

17.  Podle navrhovatele zadavatel provedeným způsobem omezení počtu zájemců bezdůvodně a neoprávněně zvýhodnil společnosti EUROVIA CS, OHL ŽS a HOCHTIEF CZ na úkor ostatních zájemců, a proto tímto jednáním došlo k porušení zásady rovného zacházení uvedené v § 6 zákona.

Rozhodnutí o námitkách

18.  Zadavatel námitkám navrhovatele, které obdržel dne 15. 3. 2012, rozhodnutím ze dne 23. 3. 2012 nevyhověl. Zadavatel předně uvádí, že aktivně legitimovaným k podání námitek je nikoli navrhovatel, ale zájemce – sdružení (tj. všichni dodavatelé podávající společnou nabídku), jehož je navrhovatel vedoucím účastníkem. Zadavatel má za to, že z doručených námitek vyplývá, že navrhovatel podává námitky nikoli jménem nebo za zájemce, ale výhradně jménem svým. Zadavatel má rovněž pochybnost o tom, zda navrhovatel jako vedoucí účastník sdružení je zplnomocněn účastníky sdružení k podání námitek, když takové zmocnění ve Smlouvě o sdružení není výslovně uvedeno. Zadavatel se domnívá, že pokud by Smlouva o sdružení generální zmocnění včetně zmocnění k podání námitek obsahovala, navrhovatel by byl oprávněn činit jej jménem účastníků sdružení a nikoli jménem vlastním, jak učinil.

19.  Zadavatel dále uvádí, že námitky podal jménem navrhovatele jeho zaměstnanec JUDr. Ondřej Navrkal, a to na základě pověření ze dne 5. 9. 2011, jehož předmětem není pověření k podávání námitek u zadavatele, a námitky tak nebyly podepsány osobou oprávněnou jednat jménem nebo za navrhovatele. Zadavatel dodává, že i petit podaných námitek je nesprávný a formulovaný v rozporu se zákonem.

20.  Protože nabídka byla podána všemi čtyřmi účastníky sdružení společně, zadavatel konstatuje, že tři účastníci sdružení odlišní od navrhovatele tímto úkonem zabránili navrhovateli v jeho snaze se o veřejnou zakázku ucházet, a tím mu vznikla ujma, která ovšem nevznikla v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele, a tudíž nebyla splněna jedna z podmínek podle § 110 odst. 7 zákona, které musí být kumulativně splněny, aby byl navrhovatel aktivně legitimován k podání námitek. Obdobně pak nejsou splněny podmínky podle § 110 odst. 1 zákona.

21.  Přes výše uvedené formální vady doručených námitek přezkoumal zadavatel námitky i po věcné stránce a konstatuje, že neshledal důvody pro změnu svého rozhodnutí.

22.  K námitce nepřiměřenosti stanovených kritérií resp. absenci maximálních hodnot zadavatel uvádí, že uvedenou námitku směřující proti zadávacím podmínkám podal navrhovatel nejen po marném uplynutí lhůty 15 dnů podle § 110 odst. 2 zákona, když kvalifikační podmínky byly zveřejněny dne 24. 10. 2011 a lhůta pro podání žádostí skončila dne 23. 11. 2011, ale rovněž po lhůtě podle § 110 odst. 3 zákona, neboť námitky jsou podávány déle jak 5 dnů po lhůtě pro podání žádostí, na kterou je třeba analogicky nahlížet jako na lhůtu pro podání nabídek.

23.  K námitce navrhovatele proti prokazování ekonomických a kvalifikačních předpokladů ve smyslu § 50 odst. 1 písm. c) zákona a § 55 zákona pomocí subdodavatelů konstatuje zadavatel její bezpředmětnost s odkazem na § 51 odst. 4 zákona a doplňuje, že všichni zájemci, jejichž kvalifikace byla posuzována, splnili zákonné podmínky uvedeného ustanovení.

24.  Zbylé námitky navrhovatele týkající se domněnky ohledně náležitostí subdodavatelských smluv předkládaných ostatními zájemci o veřejnou zakázku považuje zadavatel za spekulativní povahy, které nemají oporu v reálném průběhu řízení o omezení počtu zájemců. Zadavatel je přesvědčen, že ze smluv předložených subdodavateli plyne naplnění dikce § 51 odst. 4 zákona a splnění zákonem sledovaného účelu. Zároveň odmítá účelově formalizovaný výklad navrhovatele a ohrazuje se proti jakýmkoli znakům diskriminace některých zájemců.

25.  Navrhovatel se neztotožnil s výše uvedeným rozhodnutím zadavatele o námitkách doručeném mu dne 28. 3. 2012, a z tohoto důvodu podal návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 6. 4. 2012, a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené pod sp. zn. ÚOHS-S207/2012/VZ. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 6. 4. 2012.

Obsah návrhu

26.  K procesní stránce věci navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že byl určen ostatními členy sdružení jako vedoucí účastník sdružení, aby ho zastupoval mimo jiné i v souvislosti s jejich účastí v zadávacím řízení, z uvedeného důvodu byl navrhovatel oprávněn podat námitky za sdružení, neboť toto sdružení nemá právní subjektivitu. Vzhledem k absenci právní subjektivity sdružení se v případě podání námitek proti postupu zadavatele jedná o právní úkon zájemce, který podal společnou žádost o účast s dalšími subjekty, přičemž není vyloučeno, aby obdobný právní úkon učinili i ostatní členové sdružení, třeba zastoupeni jedním členem. V každém případě podle navrhovatele platí, že byl rozhodnutím zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení dotčen na svých právech, a proto byl aktivně legitimován podat námitky proti tomuto rozhodnutí.

27.  Navrhovatel dále uvádí, že JUDr. Ondřej Navrkal je jeho zaměstnancem v pozici právníka, a proto jeho zmocnění k podání námitek vyplývá přímo ze zákona a svědčí o tom i jeho pověření, které tvoří součást námitek. K námitce nesprávného petitu námitek navrhovatel uvádí, že se jedná o zcela logický návrh možné nápravy ve smyslu § 111 zákona.

28.  V návrhu dále navrhovatel opakuje svá tvrzení k věcné stránce věci z námitek ze dne 14. 3. 2012 a doplňuje, že námitky byly zadavateli doručeny do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, tedy v souladu s § 110 odst. 3 zákona. Pro užití analogie legis není v tomto případě místo, neboť § 110 odst. 3 zákona lze bez dalšího aplikovat i na užší řízení, jelikož i zde je určena lhůta pro podání nabídek. Navíc platí, že nepřiměřenost těchto kritérií se stala zjevnou až v rámci hodnocení, respektive tuto nepřiměřenost zadavatel v rámci hodnocení připustil. Zadavatel je povinen zákonnost zadávacího řízení posuzovat kontinuálně, a v případě, že zjistí, že některým úkonem porušil zákon, třeba i nastavením kritérií, je povinen přijmout opatření k jeho nápravě ve smyslu § 111 odst. 6 zákona.

29.  Navrhovatel uvádí, že jelikož dodavatelé prokazovali prostřednictvím subdodavatele ekonomickou způsobilost, lze při interpretaci § 51 odst. 4 zákona využít nepřímého účinku zadávací směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004 (dále jen „směrnice 2004/18/ES“), která v čl. 47 odst. 3 výslovně stanovuje, že k prokázání splnění hospodářských a finančních předpokladů může hospodářský subjekt, „je-li to nezbytné a pro určitou zakázku, využít schopnosti jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí veřejnému zadavateli prokázat, že bude disponovat nezbytnými prostředky, například tím, že předloží závazek těchto subjektů v tomto směru.“ Podle navrhovatele je tedy nezbytné při prokazování ekonomické kvalifikace subdodavatelem vykládat § 51 odst. 4 zákona tak, že dodavatel musí předložit platnou a určitou smlouvu, ze které bude vyplývat závazek subdodavatele, že dodavateli poskytne veškeré potřebné finanční zdroje.

30.  V tomto ohledu navrhovatel odkazuje také na § 27 odst. 2 zákona č. 25/2006 Z.z., o verejnom obstarávaní, a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov, který stanoví, že „Uchádzač alebo záujemca môže na preukázanie finančného a ekonomickéhopostavenia využiť finančné zdroje inej osoby, bez ohľadu na ich právny vzťah. V takomtoprípade musí uchádzač alebo záujemca verejnému obstarávateľovi alebo obstarávateľovipreukázať, že pri plnení zmluvy bude môcť reálne disponovať so zdrojmi osoby, ktorejpostavenie využíva na preukázanie finančného a ekonomického postavenia. Túto skutočnosťpreukazuje záujemca alebo uchádzač písomnou zmluvou uzavretou s touto osobou,obsahujúcou záväzok osoby, ktorej zdrojmi mieni preukázať svoje finančné a ekonomicképostavenie, že táto osoba poskytne plnenie počas celého trvania zmluvného vzťahu. Osoba,ktorej zdroje majú byť použité na preukázanie finančného a ekonomického postavenia musíspĺňať podmienky účasti podľa § 26 ods. 1 písm. f) vo vzťahu k tej časti predmetu zákazky,na ktorú boli zdroje záujemcovi alebo uchádzačovi poskytnuté.“

31.  Jak vyplývá z vyjádření zadavatele, zájemci předložili smlouvy o smlouvách budoucích. K tomu navrhovatel dodává, že judikatura Nejvyššího soudu např. v rozhodnutí 23 Cdo 2243/2007 dospěla k závěru, že obligatorní náležitostí smlouvy o smlouvě budoucí podle § 289 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obchodní zákoník“), je, že předmět plnění budoucí smlouvy musí být určen alespoň obecně. „Určení musí být natolik konkrétní, aby předmět plnění budoucí smlouvy byl ve všech základních rysech určen tak, že jak to odpovídá potřebám v daném případu a aby bylo možno objektivně posoudit splnění závazku ze smlouvy o uzavření smlouvy budoucí.“

32.  Navrhovatel nerozumí benevolenci zadavatele, který ve svém rozhodnutí uvádí, že „účelem předmětného ustanovení je, aby zadavateli bylo předem prokázáno, že „seskupení subjektů“ reálně disponuje potřebnými kapacitami, stejně jako souladnou společnou vůli veřejnou zakázku v dohodnutém vzájemném poměru plnění realizovat.“ Toto tvrzení podle navrhovatele platí pro sdružení solidárně odpovídajících zájemců (dodavatelů), kteří podávají společnou nabídku a nikoliv pro subjekt, který za plnění veřejné zakázky odpovídá zadavateli sám, kde není možné uvažovat ani o společné vůli a ani o dohodnutém poměru plnění, a kde jediná možnost, jak může zadavatel konzumovat výhodu, kterou mu poskytuje například ekonomická způsobilost subdodavatele, je přes závaznost smlouvy podle § 51 odst. 4 zákona.

33.  Navrhovatel dále odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. UOHS-S430,446/2010/VZ-7942/2011/520/Ema ze dne 29. 6 2011, ve kterém bylo judikováno, že v případě posuzování, zdali je možné jednotlivé dílčí předpoklady na prokázání kvalifikace „sčítat“ a „skládat“, tedy zdali je možné prokazovat kvalifikace prostřednictvím, nebo společně s jinými osobami, je třeba posuzovat ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce i ve vztahu ke konkrétnímu kvalifikačnímu předpokladu. Podle názoru navrhovatele nastavenou ekonomickou kvalifikaci nelze skládat, neboť jen kombinace ekonomické velikosti (prokazované obratem) a aktuální finanční situace (prokazované poměrovými ukazateli) dává zadavateli jistotu, že se jedná o ekonomicky způsobilého dodavatele.

34.  Navrhovatel se s ohledem na výše uvedené domáhá, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení zájemce ze zadávacího řízení ze dne 27. 2. 2012 a uložil zadavateli provést nové omezení počtu zájemců v souladu se zákonem. Navrhovatel alternativně požaduje zrušení zadávacího řízení, pokud nebude možné sjednat nápravu, jak je uvedeno výše. Zároveň navrhuje, aby Úřad nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uloží zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, případně pozastaví zadávací řízení.

II. Řízení před správním orgánem

35.  Účastníky správního řízení jsou podle § 116 zákona:

o  zadavatel,

o  navrhovatel.

36.  O zahájení správního řízení informoval Úřad účastníky řízení oznámením č. j. ÚOHS-S207/2012/VZ-6974/2012/540/ZČa ze dne 11. 4. 2012. Usnesením č. j. ÚOHS-S207/2012/VZ-6976/2012/540/ZČa z téhož dne stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad rovněž stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonů – doplnění návrhu o doklad o složení kauce ve smyslu § 115 odst. 1 zákona, zaslání originálu plné moci ze dne 5. 9. 2011 udělené JUDr. Ondřeji Navrkalovi k zastupování navrhovatele ve správním řízení, případně jiné plné moci pro zastupování navrhovatele ve správním řízení, je-li navrhovatel zastoupen, zaslání originálu dokumentace o předmětné veřejné zakázce ve smyslu § 155 zákona a podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

37.  Dne 19. 4. 2012 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele ze dne 18. 4. 2012 ke skutečnostem uvedeným v návrhu navrhovatele.

Vyjádření zadavatele k návrhu

38.  Zadavatel setrvává na názoru, že navrhovatel není osobou aktivně legitimovanou k podání námitek, a tedy ani návrhu, neboť námitky podal toliko svým jménem, a nikoli jménem nebo za sdružení, které je zájemcem o účast v užším řízení. Uvedené vyplývá již z titulní strany námitek, kde navrhovatel označuje za stěžovatele ve smyslu § 110 odst. 1 zákona pouze svou osobu. Navrhovatel ve svých námitkách neuvádí, že předmětný úkon činí jménem či za sdružení, jak je k tomu vázán ze smlouvy o sdružení i obecně z institutu zplnomocnění a zadavatel je rovněž přesvědčen, že jako vedoucí účastník sdružení nemá zmocnění k podání námitek jménem sdružení. Zadavatel doplňuje, že není ze zákona nadán diskreční pravomocí, aby mohl „prominout“ formální nedostatky námitek či vyzvat k jejich doplnění. Naopak, podle konstantní rozhodovací praxe platí, že zadavatel nesmí takové nedostatky přejít, a dokonce nesmí ani stěžovatele vyzvat k doplnění či opravě.

39.  Zadavatel uvádí, že nemůže dovozovat zmocnění ani z „logiky věci“, tedy např. z úvahy, že pokud se účastníci sdružení účastní zadávacího řízení, pak přirozeně mají zájem i na podání námitek v případě svého vyloučení, jelikož jsou známy případy, kdy účastníci zadávacího řízení striktně odmítají podávání námitek proti úkonům zadavatele, a proto je tato pravomoc vyjmuta z generální plné moci vedoucího účastníka sdružení (případně do něj není zahrnuta, jak v tomto případě) a pro případné podání námitek je pak vyhotovována samostatná zvláštní plná moc. Zadavatel tedy uvádí, že jeho akcent na dostatek zmocnění navrhovatele činit úkony jménem zájemce o účast v užším řízení (tedy jménem sdružení) není samoúčelným formalizmem, ale jedná se o snahu zadavatel postupovat v zadávacím řízení v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

40.  Zadavatel na základě výše uvedeného trvá na tom, že navrhovateli nevznikla újma v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele, a tudíž nebyla splněna jedna z podmínek podle § 110 odst. 7 zákona, které musí být kumulativně splněny, aby byl navrhovatel aktivně legitimován k podání námitek, a nejsou tak splněny ani podmínky podle § 110 odst. 1 zákona.

41.  Zadavatel dále uvádí, že podstatná část námitek směřuje proti kvalifikačním předpokladům a byly podány navrhovatelem dne 16. 3. 2012 v rámci námitek proti rozhodnutí o vyloučení. Opožděnost námitek zadavatel primárně odvozuje od marného uplynutí lhůty podle § 110 odst. 2 zákona, podle kterého je dodavatel oprávněn podat námitky do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o domnělém porušení zákona. Zadavatel má za to, že domnělé porušení zákona mohlo a mělo být navrhovateli zřejmé již v okamžiku podání žádostí o účast v užším řízení a nesouhlasí s argumentem navrhovatele, že k porušení zákona došlo až v rámci posuzování žádostí tím, že zadavatel až v tomto okamžiku připustil „nepřiměřenost“ hodnotících kritérií.

42.  Zadavatel doplňuje, že navrhovatel nesprávně zaměňuje oprávnění zadavatele podle § 111 odst. 6 zákona, které není omezeno žádnou lhůtou s oprávněním zájemců podle § 110 zákona, které je omezeno lhůtami, po jejichž uplynutí již jejich právo brojit proti úkonům zadavatele zaniká. Z výše uvedených důvodů tak podle zadavatele nebyl návrh podán oprávněnou osobou.

43.  Ve svém vyjádření zadavatel k meritorní stránce věci konstatuje, že zvolená kritéria pro omezení počtu zájemců byla stanovena v souladu s § 61 odst. 1 zákona a plně odpovídají podmínkám definovaným v § 61 odst. 2 zákona. Kombinací zvolených kritérií tak zadavatel dostává relevantní informaci o tom, zda a do jaké míry je zájemce o účast v užším řízení zadlužený, a pokud je zadlužený, pak o jeho schopnosti dluhy splácet, a to ať již sám, anebo na základě smluvního vztahu se svými smluvními partnery a subdodavateli. Uvedené informace mají zásadní význam, neboť s realizací předmětu veřejné zakázky je spojená vysoká míra technologických a bezpečnostních rizik. Zadavatel uvádí, že další odsouvání sanace přehradní hráze, jejíž realizace navíc může být pro časové omezení odsouhlasených dotačních prostředků a z technologických důvodů provedena pouze v období květen až říjen letošního roku, tak představuje zvýšené riziko havarijního stavu a ohrožení životů a majetku osob.

44.  V tomto směru zadavatel připomíná, že jakékoliv přerušení činnosti budoucího zhotovitele z důvodu případného ekonomického selhání může mít fatální následky pro oblast s 80 tisíci obyvateli. Vodní dílo Karolinka, jehož nedílnou součástí je předmětná sypaná hráz, je vodárenskou nádrží a tedy slouží k akumulaci surové vody, po jejíž úpravě je pitnou vodou zásobován celý region Vsetínska a Vlárska. Případná nestabilita zhotovitele spojená s možným přerušením prací by tak zamezila dodávkám pitné vody pro obyvatele celé této oblasti. Dalším mimořádným rizikovým faktorem spojeným s případným selháním budoucího zhotovitele a možným přerušením prací je ohrožení stability hráze vodního díla, které slouží i jako retenční prostor eliminující zvýšené povodňové průtoky. Ekonomická a finanční stabilita uchazeče bude při realizaci díla zatížena i dlouhou dobou splatnosti faktur.

45.  Zadavatel v této souvislosti uvádí, že ekonomickou sílu a stabilitu subjektů lze zjišťovat z poměrně odlišných úhlů pohledu, následně jsou odlišné i zvolené nástroje posuzování. Zadavatel považuje za důležité zdůraznit, že otázka nestojí tak, zda existují i jiné způsoby zjišťování ekonomické situace subjektu, ale otázka stojí tak, zda zadavatelem zvolený způsob je zákonný.

46.  Zadavatel dále konstatuje, že v zájmu získání silného a ekonomicky zdatného dodavatele umožnil prokazovat splnění kvalifikace prostřednictvím subdodavatelů, a tím zachoval maximálně konkurenční prostředí. Není vyloučeno, aby každý z členů „seskupení“ (tedy jak členové sdružení, tak jejich případní subdodavatelé) splňoval pouze některý kvalifikační předpoklad samostatně. Zadavatel je přesvědčen, že stanoviska navrhovatele popírají základní smysl prokazování splnění kvalifikace prostřednictvím subdodavatelů, neboť pokud by byla správná, musel by dodavatel předmětu plnění vždy prokázat splnění kvalifikace samostatně a pouze za svou osobu. Názor, že není možné, aby subdodavatel minimalizoval platební neschopnost či riziko insolvence v případě hlavního dodavatele, je názorem zjevně účelovým. Dále zadavatel v této věci odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a Soudního dvoru Evropské unie.

47.  Zadavateli není zřejmé, v čem by spočíval rozpor umožnění prokazování ekonomických a kvalifikačních předpokladů jedním subdodavatelem u více dodavatelů se zákonem, naopak zákon výslovně neumožňuje, aby zadavatel zakázal, že určitá část kvalifikace nesmí být prokazována prostřednictvím subdodavatele. Jiné omezení subdodavatelů než upravené v § 69 odst. 2 zákona účastnit se více nabídek zákon neobsahuje.

48.  Zadavatel prohlašuje, že zájemci, kteří prokázali splnění kvalifikace v plném rozsahu, předložili doklady v souladu se zákonem. Jimi předložené smlouvy splňovaly základní náležitosti a byly dostatečně určité co do předmětu plnění stran i jejich závazků, které jim z dané smlouvy vyplývají. Pro uchazeče i jeho subdodavatele byly tyto smlouvy závazné i ve smyslu povinnosti subdodavatele zajistit v případě potřeby na základě svojí ekonomické síly a stability plnění, nebo pokračování plnění ze strany uchazeče, mající za cíl úspěšnou realizaci předmětu veřejné zakázky. Zadavatel nesouhlasí s názorem, že smlouva se subdodavatelem musí obsahovat jakýsi přímý a zcela konkrétní a maximálně jednoznačný závazek subdodavatele k poskytnutí plnění, věci nebo práva, jelikož tím by naopak soutěž zatížil zakázaným formalizmem a soutěž by v důsledku omezil a odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S133/2009-12235/2009/530/RPa ze dne 9. 10. 2009.

49.  S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje zastavení řízení, neboť návrh nemá předepsané náležitosti, případně zamítnutí návrhu. Současně žádá, aby Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření.

50.  Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S207/2012/VZ-8039/2012/540/ZČa ze dne 27. 4. 2012 nařídil na návrh navrhovatele předběžné opatření, jímž byl zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

51.  Dne 2. 5. 2012 byla Úřadu doručena žádost navrhovatele z téhož dne o umožnění nahlédnutí do spisu, a to i do částí, ve kterých zadavatel předložil smlouvy, jimiž společnosti EUROVIA CS, OHL ŽS a HOCHTIEF CZ prokazovali splnění ekonomické kvalifikace.

52.  Dne 4. 5. 2012 podal zadavatel Úřadu informaci o úkonu, který provedl v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a to rozeslání výzvy k podání nabídky 5 vybraným zájemcům a stanovení termínu pro podání nabídek do 29. 5. 2012.

53.  Dne 22. 5. 2012 bylo Úřadem umožněno nahlédnutí do spisu zástupci zadavatele a vyhotoven protokol o nahlížení do spisu.

54.  Úřad žádostí o písemné vyjádření ze dne 22. 5. 2012 vyzval společnosti EUROVIA CS, OHL ŽS a HOCHTIEF CZ k vyjádření, zda jejich nabídka v části specifikované navrhovatelem v žádosti o nahlížení do spisu obsahuje skutečnosti mající charakter obchodního tajemství, a pokud ano, o konkretizaci těchto částí, aby mohl Úřad rozhodnout (posoudit), zda žádosti o nahlížení bude vyhověno.

55.  V odpovědi na žádost Úřadu konkretizovala části předmětných smluv, které považuje za předmět obchodního tajemství společnost HOCHTIEF CZ: identifikace smluvního partnera, článek 1 bod 2, článek 2 body 2 a 3 smlouvy, a společnost OHL ŽS: čl. II. odst. 1., 2., 5. a 6. smlouvy, resp. veškeré vymezení obsahu, rozsahu a podmínek. Společnost EUROVIA CS se vyjádřila ve smyslu, že již samotný způsob prokazování ekonomických kvalifikačních předpokladů je pro každého uchazeče specifický a má charakter obchodního tajemství.

56.  Dne 29. 5. 2012 podal zadavatel Úřadu informaci o úkonu, který provedl v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a to otevření obálek s nabídkami uchazečů téhož dne.

57.  Dne 29. 6. 2012 bylo Úřadem umožněno navrhovateli nahlédnutí do spisu, a to i do částí, jimiž společnosti EUROVIA CS, OHL ŽS a HOCHTIEF CZ prokazovali splnění ekonomické kvalifikace v anonymizované podobě (subdodavatelské smlouvy) a vyhotoven protokol o nahlížení do spisu a mlčenlivosti.

58.  Dne 4. 7. 2012 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele z téhož dne ke skutečnostem uvedeným v subdodavatelských smlouvách, kterými výše uvedené společnosti prokazovali splnění ekonomické kvalifikace.

Vyjádření navrhovatele k subdodavatelským smlouvám

59.  Ke smlouvě, kterou část kvalifikace prokazovala společnost EUROVIA CS, navrhovatel uvádí, že se jedná o inominátní smlouvu, jejíž účinnost je vázána na splnění podmínek, že dodavatel bude v rámci zadávacího řízení vybrán a uplyne lhůta pro podání námitek. Navrhovatel se domnívá, že smluvní strany parafrázují obecné formulace § 51 zákona a z ustanovení smlouvy nelze vyčíst, jak subdodavatel zajistí, nebo jaká práva poskytne. Zároveň uvádí, že podle § 270 obchodního zákoníku dohoda, že cena bude teprve sjednána, se považuje za podmínku platnosti smlouvy. Jestliže nebyl ke dni podání žádosti o účast uzavřen i dodatek, jednalo se o neplatnou smlouvu.

60.  Z formulace uvedené ve smlouvě „v případě ekonomické a finanční nestability dodavatele je zadavatel oprávněn požadovat poskytnutí potřebného plnění nebo práv v souvislosti s plněním zakázky přímo po subdodavateli“ podle navrhovatele vyplývá, že subdodavatel v případě ekonomické nebo finanční nestability bude realizovat zbývající část plnění a uvádí, že ekonomické kvalifikační předpoklady se nedají prokazovat závazkem, že subdodavatel bude realizovat část veřejné zakázky, ale že dodavateli poskytne své finanční zdroje, aby veřejnou zakázku dokončil právě dodavatel.

61.  Z výše uvedených důvodů je navrhovatel přesvědčen, že se nejedná o určitý právní úkon, který by zakládal určitá práva a povinnosti. Ze smlouvy nelze ve vztahu k požadovanému obsahu vyčíst žádný konkrétní závazek, a tak se podle názoru navrhovatele jedná ve smyslu § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), o neplatnou smlouvu.

62.  Ke smlouvě, kterou část kvalifikace prokazovala společnost OHL ŽS, navrhovatel uvádí, že se jedná o smlouvu o budoucí smlouvě o dílo a odkazuje na nedostatky smluvního typu smlouvy o dílo k prokazování chybějící části ekonomické kvalifikace. Z ustanovení smlouvy podle navrhovatele vyplývá, že budoucí smlouva by svým obsahem nebyla jen smlouvou o dílo, ale podle názoru navrhovatele minimálně v této části je smlouva o smlouvě budoucí neplatná, neboť není dostatečně vymezen obsah části budoucí smlouvy, kde je upraveno, jaké plnění a jaká práva poskytne budoucí subdodavatel.

63.  Podle navrhovatele je z účetní závěrky za rok 2010 dostupné ve Sbírce listin zřejmé, že subdodavatel společnosti EUROVIA CS a OHL ŽS nedisponuje finančními zdroji tak, aby zajistil plnění veřejné zakázky v předpokládané hodnotě 104 mil. Kč, obecněji řečeno, nedisponuje věcmi ani právy, které by mohla poskytnout těmto společnostem k tomu, aby tyto společnosti splňovaly kvalifikaci tak, jak jim byla hodnocena.

64.  Ke smlouvě, kterou část kvalifikace prokazovala společnost HOCHTIEF CZ, navrhovatel uvádí, že v žádosti o účast byly k prokázání chybějící části kvalifikace uvedeny 2 smlouvy o spolupráci na veřejné zakázce. Na základě obsahu vymezeného v první smlouvě na straně 29 žádosti se navrhovatel domnívá, že se nejedná o smlouvu, kterou by měla být prokazována chybějící ekonomická způsobilost dodavatele. Druhá smlouva, která taktéž není smlouvou ve fázi smlouvy o smlouvě budoucí, ale mělo by se jednat o úplnou smlouvu, neurčuje, jak dodavatel potřebnou finanční a ekonomickou stabilitu zajistí a jak ji bude garantovat. Navrhovatel dodává, že finanční zajištění nemá být poskytnuto zadavateli a že se jedná o smlouvy bezúplatné.

65.  Navrhovatel je přesvědčen, že tím, že zadavatel akceptoval tyto smlouvy k prokázání chybějící ekonomické kvalifikace, porušil přinejmenším zásady a smysl zákona, stejně jako smysl kvalifikace. Jeho pochybení je závažné i tím, že ekonomické ukazatele těchto subjektů, jejichž pozice při realizaci veřejné zakázky bude ryze formální, sloužily jako kritéria pro omezení počtu zájemců a toto pochybení má vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

III. Závěry Úřadu

66.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech. Po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl ve smyslu § 118 odst. 4 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavců 1 nebo 2 ustanovení § 118 zákona.

K námitce podání námitek osobou bez aktivní legitimace

67.  Podle § 110 odst. 1 zákona může při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh kterýkoli dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky.

68.  Podle 110 odst. 7 zákona se námitky se podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odstavce 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele.

69.  K námitce zadavatele týkající se nedostatku aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek, Úřad obecně uvádí, že aktivně legitimovaným k podání námitek může být jak jednotlivý účastník sdružení, tak i účastníci sdružení jako celek. Úřad v šetřené věci konstatuje, že z obsahu námitek je zřejmé, že jej činí navrhovatel vlastním jménem. Jelikož ze smlouvy o sdružení ze dne 18. 11. 2011 a ani z obsahu doručené dokumentace nevyplývá zmocnění navrhovatele k podání námitek jménem účastníků sdružení pod názvem „Sdružení Skanska, VD Karolinka“, jehož je navrhovatel vedoucím účastníkem, platí tedy, že navrhovatel uplatnil námitky ze dne 14. 3. 2012 vlastním jménem.

70.  K námitce zadavatele týkající se nesplnění podmínek § 110 odst. 1 a odst. 7 zákona Úřad uvádí, že újmu na právech dodavatele v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele je potřeba v šetřeném případě spatřovat již v nemožnosti navrhovatele se o předmětnou veřejnou zakázku ucházet, a to z důvodu vyloučení účastníků sdružení pod názvem „Sdružení Skanska, VD Karolinka“, ze zadávacího řízení. Úřad ve věci konstatuje, že i přes skutečnost, že žádost o účast byla podána všemi čtyřmi účastníky sdružení společně, výše uvedená újma byla způsobena každému jednotlivému subjektu sdružení. Z tohoto důvodu jsou oprávněni všichni účastníci sdružení podat námitky, a to buď společně, prostřednictvím vedoucího účastníka sdružení, který je oprávněn činit tyto „jménem účastníků sdružení“, anebo též jednotlivě, a to vlastním jménem, jako tomu bylo v tomto případě.

71.  Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že námitky ze dne 14. 3. 2012 podal navrhovatel jako účastník sdružení vlastním jménem. Zároveň je z nich zřejmé, jaká újma mu v důsledku domnělého porušení zákona hrozí a čeho se domáhá, a to, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení a uložil zadavateli provést nové omezení počtu zájemců, alternativně pak požaduje zrušení zadávacího řízení, pokud nebude možné sjednat nápravu, jak je uvedeno výše.

72.  Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byly splněny podmínky zákona, aby byl navrhovatel aktivně legitimován k podání námitek. Obdobně jsou splněny podmínky podle § 110 odst. 1 zákona.

73.  Úřad k námitce zadavatele týkající se pochybnosti, zda byly námitky podepsány osobou oprávněnou jednat jménem nebo za navrhovatele, uvádí, že má za prokázané, že JUDr. Ondřej Navrkal, který je zaměstnancem navrhovatele na pracovní pozici právníka, byl oprávněn jednat za navrhovatele. Úřad vychází zejména ze skutečnosti, že z doručené dokumentace o veřejné zakázce je zřejmé, že součástí námitek ze dne 14. 3. 2012 doručených zadavateli dne 15. 3. 2012 je zároveň pověření ze dne 25. 5. 2010 k zastupování navrhovatele v zadávacích řízeních podle zákona a k činění veškerých právních úkonů s tímto zastupováním spojených JUDr. Ondřejem Navrkalem.

K námitce opožděnosti námitek směřujících proti zadávacím podmínkám

74.  Podle § 110 odst. 3 zákona musí námitky proti zadávacím podmínkám stěžovatel doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.

75.  Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. Citované ustanovení dále stanoví, že podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci.

76.  Z oznámení o zakázce, které bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 24. 10. 2011, vyplývá, že zadavatel v článku IV. 3. 4) Lhůta pro doručení nabídek nebo přijetí žádostí o účast stanovil lhůtu pro přijetí žádostí o účast v užším řízení, a to do 23. 11. 2011. Úřad ve věci uvádí, že oznámení užšího řízení je ve smyslu § 28 zákona výzvou k podání žádostí o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace, a je tudíž zřejmé, že v něm zadavatel stanovuje lhůtu pro přijetí žádostí o účast, a to i přes skutečnost, že formulář oznámení má jednotnou formu pro všechny druhy řízení a umožňuje tedy alternativně stanovení lhůty podle zvoleného zadávacího řízení. Výše uvedené zásadně podporuje fakt, že zadavatel v článku VI. 3) Další informace uvedl, že zadávací dokumentaci obdrží oproti úhradě pouze zájemci, kteří budou vybráni v souladu s § 61 odst. 4 zákona a budou vyzvání k podání nabídky. Z výše uvedeného se lze oprávněně domnívat, že lhůta pro podání nabídek bude stanovena až ve výzvě k podání nabídek.

77.  Z obsahu správního spisu vyplývá, že dne 4. 5. 2012 podal zadavatel Úřadu informaci o úkonu, který provedl v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a to rozeslání výzvy k podání nabídky 5 vybraným zájemcům a stanovení termínu pro podání nabídek do 29. 5. 2012. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že lhůta pro přijetí žádostí o účast v užším řízení byla stanovena do 23. 11. 2011 a lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 29. 5. 2012.

78.  Z předložené dokumentace vyplývá, že zadavatel obdržel dne 15. 3. 2012 námitky navrhovatele ze dne 14. 3. 2012, které částečně směřují proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, které mu bylo doručeno dne 29. 2. 2012 a částečně proti zadávací podmínce týkající se nepřiměřenosti hodnotících kritérií. Z obsahu rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 23. 3. 2012, které navrhovatel obdržel dne 28. 3. 2012, vyplývá, že zadavatel námitkám směřujícím proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení nevyhověl a námitky směřující proti zadávací podmínce týkající se nepřiměřenosti hodnotících kritérií odmítl jakožto opožděné.

79.  K námitce zadavatele týkající se opožděnosti námitek směřujících proti nepřiměřenosti hodnotících kritérií, kterou zadavatel primárně odvozuje od marného uplynutí lhůty podle § 110 odst. 2 zákona, podle kterého je dodavatel oprávněn podat námitky do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o domnělém porušení zákona, když kvalifikační podmínky byly zveřejněny již dne 24. 10. 2011, Úřad konstatuje, že v šetřeném případě se jedná o uplatnění námitek proti objektivním kritériím pro omezení počtu zájemců v užším řízení stanoveným v kvalifikační dokumentaci, která je součástí zadávacích podmínek definovaných v § 17 odst. 1 písm. l) zákona, které představují nejobecnější pojem pro vymezení požadavků zadavatele stanovených pro určitou veřejnou zakázku. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že v šetřeném případě se jedná o námitky proti zadávacím podmínkám, na které se vztahuje speciální lhůta upravená v § 110 odst. 3 zákona a která se tudíž použije i za situace, kdy se stěžovatel dozvěděl o možnosti podat námitky ve lhůtě podle § 110 odst. 2 zákona, a to i v případě jejího marného uplynutí.

80.  Úřad k výše uvedenému dále konstatuje, že podle § 110 odst. 3 zákona musí stěžovatel námitky proti zadávacím podmínkám doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, v šetřeném případě tedy navrhovatel mohl svou námitku uplatnit nejpozději do 4. 6. 2012. Vzhledem k tomu, že zadavatel námitky navrhovatele obdržel dne 15. 3. 2012, Úřad v šetřené věci konstatuje, že předmětné námitky směřující proti zadávací podmínce, které byly součástí námitek proti rozhodnutí o vyloučení ze dne 14. 3. 2012, byly podány ve lhůtě podle § 110 odst. 3 zákona a tedy včas.

81.  V šetřené věci Úřad sděluje, že z jazykového výkladu ustanovení § 110 odst. 3 zákona je zřejmé, že časový prostor k podání námitek proti zadávacím podmínkám je vázán na lhůtu pro podání nabídek, z tohoto důvodu nelze jejich podání vázat na lhůtu pro přijetí žádostí o účast. Úřad proto nemůže souhlasit s argumentem zadavatele, že námitky směřující proti zadávacím podmínkám nebyly uplatněny včas, a to nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro přijetí žádostí o účast, na kterou je třeba analogicky nahlížet jako na lhůtu pro podání nabídek.

82.  K výše uvedené námitce zadavatele Úřad uvádí, že s ohledem na specifika užšího řízení (kdy lhůta pro podání nabídek je zadavatelem stanovena až ve výzvě k podání nabídek vybraným zájemcům a kdy doba mezi seznámením dodavatelů s kvalifikační dokumentací a stanovením lhůty pro podání nabídek může být u složitých veřejných zakázek i několik měsíců) lze u tohoto druhu zadávacího řízení chápat vázání lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám na konec lhůty pro podání nabídek, jak je formulováno v § 110 odst. 3 zákona, jako nepříliš vhodné. Zároveň Úřad konstatuje, že zákon neumožňuje v dané věci aplikovat analogii, jelikož ta nepřichází v úvahu tam, kde by na jejím základě měly být uloženy povinnosti, změněna pravomoc, využít ji nelze k extenzívnímu výkladu či subsidiárnímu použití předpisu, při taxativním výčtu, ani tam, kde zákon používá výraz obdobně, protože tu žádná mezera neexistuje. Jako zásada platí, že analogie nesmí být nikdy použita k tíži účastníka řízení.

83.  S odkazem na výše uvedené Úřad k námitce zadavatele konstatuje, že lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám je stanovena pro všechny zájemce od počátku řízení shodně, a to nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek, a že se v šetřeném případě nepřipouští extenzivní výklad předmětného ustanovení zákona.

K námitce nepřiměřenosti stanovených objektivních kritérií

84.  Podle § 61 odst. 1 zákona omezil-li veřejný zadavatel počet zájemců pro účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu, provede výběr ze zájemců, kteří řádně prokázali splnění požadované kvalifikace, a to podle objektivních kritérií podle odstavce 2 nebo 4 uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace objektivních kritérií může být uvedena v kvalifikační dokumentaci.

85.  Podle § 61 odst. 2 zákona musí objektivní kritéria pro výběr podle odstavce 1

a)  být stanovena s ohledem na povahu, rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky,

b)  být v souladu se zásadami uvedenými v § 6 a

c)  odpovídat některému nebo některým z ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky, jejichž prokázání veřejný zadavatel požadoval.

86.  Podle § 61 odst. 3 zákona provede výběr podle objektivních kritérií podle odstavce 2 veřejný zadavatel tak, že stanoví pořadí zájemců, kteří prokázali splnění kvalifikace, podle míry naplnění úrovně příslušného kritéria a následně vybere ty zájemce, kteří nejlépe splnili příslušné kritérium. Pokud zájemci prokázali splnění kvalifikace zcela shodně či pokud nelze stanovit objektivně pořadí kvalifikovaných zájemců podle tohoto odstavce, provede veřejný zadavatel náhodný výběr losem.

87.  Z oznámení o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel omezil účast v užším řízení na 5 zájemců s tím, že výběr ze zájemců, kteří prokázali splnění požadované kvalifikace, provede podle dílčích objektivních kritérií (hodnota celkové zadluženosti – váha 30 %, hodnota celkové likvidity – váha 30 %, celkový počet referenčních staveb obdobného charakteru jako předmět veřejné zakázky ve finančním objemu minimálně 75 mil. Kč bez DPH za posledních 5 let váha – 40 %. Z oznámení dále vyplývá, že mezní hodnota požadované hodnoty celkové likvidity je 1,50 a celková zadluženost nepřesahuje míru 65,00 %.

88.  Z  vyjádření zadavatele ze dne 18. 4. 2012 vyplývá, že kombinací zvolených kritérií dostává relevantní informaci o tom, zda a do jaké míry je zájemce zadlužený, a pokud je zadlužený, pak o jeho schopnosti dluhy splácet, a to sám, anebo na základě smluvního vztahu se svými smluvními partnery a subdodavateli. Uvedené informace mají pro něj zásadní význam, neboť s realizací předmětu veřejné zakázky je spojená vysoká míra technologických a bezpečnostních rizik.

89.  K námitce navrhovatele, že zadavatel porušil § 61 odst. 2 zákona, neboť se jedná o nepřiměřené a  nevhodně zvolené kritérium pro omezení počtu zájemců, Úřad uvádí, že zadavatel v souladu se zákonem uvedl v oznámení kritéria, která jsou pro něj klíčová, a budou použita pro omezení počtu zájemců. Uvedená kritéria jsou založena na ekonomických kvalifikačních předpokladech stanovených zadavatelem, jejichž prokázání v rámci příslušné veřejné zakázky požadoval.

90.  Úřad v šetřené věci uvádí, že minimální hodnoty vymezené zadavatelem nezbytné pro splnění kvalifikace jsou základní laťkou, kterou musí bezpodmínečně zdolat všichni dodavatelé, kteří mají zájem o přidělení veřejné zakázky. Omezování počtu podle objektivních kritérií, tedy podle míry splnění kvalifikačních předpokladů je pak způsobem, jak zohlednit rozdíly mezi „kvalitou“ jednotlivých kvalifikovaných uchazečů. Zadavatel v šetřeném případě dosáhl toho, že měl k dispozici dostatečný počet žádostí kvalifikovaných uchazečů (10), a stanovenými kritérií vyloučil ze zadávacího řízení zájemce, kteří sice kvalifikační předpoklady splnili, nicméně v řízení byly zájemci, kteří požadavkům vyhovovali lépe.

91.  K charakteru kritérií pro omezení počtu zájemců Úřad uvádí, že kritéria musí být stanovena a hodnocena s ohledem na základní principy zadávání veřejných zakázek tak, aby byl zachován rovný přístup ke všem zájemcům, princip nediskriminace a transparentnosti zadávacího řízení a musí mít objektivní charakter, tzn., že zájemci nesmí být vybírání např. na základě regionu, ve kterém provozovali svou hlavní činnost, což Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační. Vzhledem k výše uvedenému Úřad neshledává v postupu zadavatele při stanovení objektivních kritérií pro omezení počtu zájemců porušení zákona a konstatuje, že se neprokázalo, že by zadavatelem vymezená kritéria nebyla stanovena s ohledem na povahu, rozsah a složitost předmětu plnění předmětné veřejné zakázky.

92.  K námitce absence maximální hranice splnění předmětných ekonomických kvalifikačních předpokladů, na kterých jsou založena objektivní kritéria pro omezování v užším řízení, Úřad konstatuje, že tím, že zadavatel nestanoví maxima uvedených předpokladů, nedochází automaticky k porušování zákona, jelikož zákon jejich stanovení ani neukládá, ani nezakazuje. V šetřeném případě neshledal Úřad v uvedeném postupu zadavatele porušení zákona.

K námitce hodnocení ekonomických ukazatelů subdodavatele v případě omezování počtu zájemců

93.  Podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona splní kvalifikaci dodavatel, který prokáže splnění

a)  základních kvalifikačních předpokladů podle § 53,

b)  profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54,

c)  ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů podle § 55 a

d)  technických kvalifikačních předpokladů podle § 56.

94.  Podle § 51 odst. 4 písm. b) zákona pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit

a)  doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) subdodavatelem a

b)  smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d).

95.  Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že v řádném termínu bylo doručeno 11 žádostí uchazečů o účast v zadávacím řízení, z nichž splnění kvalifikace prokázalo 10 uchazečů, (a to včetně využití zákonné možnosti prokázání splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele). Žádosti kvalifikovaných zájemců byly po hodnocení podle dílčích objektivních kritérií seřazeny do pořadí a na základě omezení počtu zájemců bylo vybráno 5 uchazečů, kteří se umístili nejlépe a mohou být zadavatelem vyzváni k podání nabídky.

96.  K námitce porušení zákona zadavatelem, když při omezování počtu zájemců nehodnotil ekonomické ukazatele zájemce, ale jen jeho budoucích subdodavatelů, kteří jinou část kvalifikace nesplňují, Úřad konstatuje, že zadavatel je oprávněn za dodržení výše stanovených zákonných podmínek prokázat splnění části ekonomických a kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele.

97.  Úřad v šetřené věci uvádí, že za subdodavatele se považuje nejen osoba, která bude poskytovat plnění místo dodavatele zadavateli, ale i taková osoba, která dodavateli dá k dispozici určité věci nebo práva, a to v konkrétní veřejné zakázce. Je věcí dodavatele, který se účastní zadávacího řízení jako uchazeč nebo zájemce, zda prokáže splnění celé či části kvalifikace sám nebo prostřednictvím subdodavatele, se kterým má uzavřenou smlouvu. Zároveň Úřad konstatuje existenci vztahu zadavatele pouze s dodavatelem, co se týče subdodavatele, ten je ve vztahu k dodavateli, který musí zajistit řádné splnění veřejné zakázky, ať už ji realizuje sám či prostřednictvím subdodavatele.

98.  K námitce navrhovatele, že jeden subdodavatel byl hodnocen u 2 zájemců zároveň, Úřad uvádí, že prokazování splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů jedním subdodavatelem u více dodavatelů současně není zákonem upraveno. Z logiky věci lze dovodit, že vítězným se v šetřeném případě stane jediný uchazeč, který se řádně kvalifikoval, byť za užití prokázání splnění části ekonomických a kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele. Takový uchazeč byl vybrán podle kritérií založených na ekonomických kvalifikačních předpokladech stanovených zadavatelem, jejichž prokázání v rámci příslušné veřejné zakázky zadavatel požadoval a v rámci hodnocení nabídek skončil na prvním místě. Z uvedeného důvodu je zřejmé, že subdodavatel bude spolupracovat v šetřené veřejné zakázce jenom s vybraným uchazečem. Jelikož zákon upravuje jen v § 69 odst. 2 zákona účast subdodavatelů na podání více nabídek, podle kterého dodavatel, který podává nabídku, nesmí být současně subdodavatelem v jiné nabídce, což v šetřeném případě nenastalo, Úřad v uvedeném postupu zadavatele nespatřuje porušení zákona.

99.  Jak již Úřad uvedl výše, zadavatelem vymezená objektivní kritéria mohou být, a v šetřeném případě jsou, založena na ekonomických kvalifikačních předpokladech, jejichž prokázání v rámci příslušné veřejné zakázky zadavatel požadoval, a tedy v souladu se zákonem. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Úřad neshledává v postupu zadavatele, kdy v šetřeném případě umožnil hodnocení ekonomických ukazatelů subdodavatele v případě omezování počtu zájemců porušení zákona.

K námitce náležitostí subdodavatelských smluv

100.  Podle § 51 odst. 4 zákona pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit mimo jiné smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d).

101.  Úřad ve věci konstatuje, že je-li část kvalifikace prokazována prostřednictvím subdodavatele, je dodavatel povinen předložit zadavateli smlouvu uzavřenou s tímto subdodavatelem, která bude zavazovat subdodavatele k plnění příslušné části veřejné zakázky, a to nejméně do té části, pro kterou prokazoval splnění kvalifikace místo dodavatele. V tomto směru zákon pamatuje na to, aby se subdodavatel dodavateli smluvně zavázal, že za něj splní část či celý předmět veřejné zakázky s tím, že odpovědnost za toto plnění subdodavatele má dodavatel.

102.  K námitkám navrhovatele týkající se náležitostí subdodavatelských smluv předkládaných zájemci o veřejnou zakázku, Úřad uvádí, že na základě rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie se uplatňuje zákaz diskriminace na základě právní formy, který se uplatňuje nejen vůči sdružením dodavatelů podávajícím společnou nabídku (žádost o účast), ale vůči všem formám spolupráce dodavatelů, tj. rovněž v případech subdodavatelského modelu, kdy dodavatel využívá subdodavatelů k prokázání určitých částí kvalifikace namísto vytvoření sdružení za účelem podání společné nabídky (žádosti o účast). Úřad tedy v šetřené věci uvádí, že není rozhodné, jaký smluvní typ si dodavatel a subdodavatel zvolí a nelze ani vyloučit uzavírání smluv o smlouvě budoucí.

103.  Úřad dále uvádí, že česká právní úprava (zákon) ve vztahu dodavatele a subdodavatele vyžaduje jako formu potvrzení prokázání dispozice s potřebnými prostředky, aby byla předložena smlouva obsahující závazek subjektů (subdodavatele) poskytujících své kapacity, a to alespoň v rozsahu, v jakém prokazuje kvalifikaci za dodavatele podávajícího nabídku (žádost). Zákon ovšem již dále neklade konkrétní požadavky na výše uvedenou smlouvu.

104.  Úřad ohledně smlouvy o smlouvě budoucí uvádí, že tento typ smlouvy zaručuje závazek subdodavatele, že v budoucnu (pro případ úspěchu dodavatele v zadávacím řízení) spolu uzavřou konkrétní smlouvu na poskytnutí příslušného plnění. Úřad má za to, že takové vyjádření závazku subdodavatele je v souladu s § 51 odst. 4 zákona.

105.  Dále Úřad konstatuje, že podrobný obsah zadávací dokumentace s konkrétním vymezením předmětu plnění je zpřístupněn až v druhé fázi řízení zájemcům, kteří jsou vyzváni k podání nabídky. Přesto je nevyhnutelné, aby zájemci, prokazují-li část kvalifikace pomocí subdodavatelů, předložili smlouvy se subdodavateli týkající se plnění, věcí nebo práv, které budou tito poskytovat pro plnění zakázky. Nelze ovšem vyloučit, že smlouvy uzavírané se subdodavateli, ať už mají jakoukoliv formu, budou z hlediska vymezení předmětu i cenových ujednání principiálně pouze rámcové.

106.  Vzhledem k výše uvedenému Úřad v šetřené věci konstatuje, že předložené subdodavatelské smlouvy (Smlouva o poskytnutí subdodávky ze dne 18. 11. 2011 zájemce EUROVIA CS, Smlouvy o uzavření budoucí smlouvy ze dne 18. 11. 2011 a 22. 11. 2011 zájemce OHL ŽS, a Smlouvy o spolupráci na veřejné zakázce ze dne 21. 11. 2011 zájemce HOCHTIEF CZ) splňují zákonem požadovanou náležitost, tzn. je z nich zřejmý požadovaný závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) až d). Z předložených smluv vyplývá i závazek subdodavatele zajistit v případě potřeby na základě svojí ekonomické síly a stability plnění, nebo pokračování plnění ze strany uchazeče, které má za cíl úspěšnou realizaci předmětu veřejné zakázky.

107.  Navrhovatel v návrhu odkazuje v tomto ohledu rovněž i na § 27 odst. 2 zákona č. 25/2006 Z.z., o verejnom obstarávaní, a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov, k tomu Úřad uvádí, že není oprávněn provádět výklad jiných právních předpisů než zákona.

K námitce skládání a sčítání dílčích předpokladů na prokázání kvalifikace

108.  K námitce navrhovatele, že „složené“ prokázání splnění kvalifikace zájemcem a subdodavatelem, kdy v rámci prokazování splnění kvalifikace jeden subjekt splňuje obrat a jiný subjekt splňuje jen poměrové ukazatele, odporuje základnímu smyslu ekonomické kvalifikace, kterým je umožnit zadavateli posoudit schopnost dodavatele pro plnění veřejné zakázky, Úřad uvádí, že u sčítání a skládání kvalifikace je vždy nutné brát v úvahu konkrétní charakter ekonomického, finančního a technického předpokladu. Pro posouzení této otázky bude vždy klíčové, zda kvalita splnění je při sčítání či skládání kvalifikace stejná jako při splnění kvalifikace jen jedním subjektem, či nikoli.

109.  Úřad konstatuje, že požadavky na kvalifikaci nesmí být omezena hospodářská soutěž o předmět plnění veřejné zakázky. Finanční a ekonomické kvalifikační předpoklady jsou nástrojem zadavatele ke zjišťování ekonomické a finanční stability dodavatele a materiálního, technického, personálního a kvalitativního zázemí pro splnění veřejné zakázky. Úřad zdůrazňuje, že je na zadavateli, zda a které ekonomické, finanční a technické předpoklady nastaví. Vždy je nutné brát v úvahu charakter, funkci a smysl příslušného kvalifikačního předpokladu.

110.  Úřad posoudil situaci v šetřeném případě a uvádí, že zadavatelem požadované ekonomické kvalifikační předpoklady (předložení ekonomických ukazatelů z účetnictví dodavatele, které vypovídají o celkové likviditě a celkové zadluženosti, kdy minimální hodnota celkové likvidity je 1,50 a celková zadluženost nepřesahuje míru 65,00 %), představují jeden z klíčových požadavků zadavatele stanovených v kvalifikační dokumentaci.

111.  Výše uvedené je zřejmé zejména z odůvodnění jejich potřeby, a to pro ověření dostatečné ekonomické síly a stability uchazeče z hlediska jeho schopnosti „zajistit si dostatečné provozní financování v průběhu plnění veřejné zakázky a minimalizace selhání uchazeče (platební neschopnost či insolvence).“ Úřad uvádí, že zadavatelem požadovaný kvalifikační předpoklad může splnit dodavatel v případě zapojení subdodavatele, neboť stěžejní je pro zadavatele poskytnutí příp. dispozice s plněním určeným k plnění či poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky. Úřad uvádí, že „poskládaná“ ekonomická kvalifikace v tandemu dodavatel – subdodavatel je způsobilá dát zadavateli požadovanou jistotu, že se jedná o ekonomicky způsobilého dodavatele.

112.  Úřad v šetřené věci dodává, že ve způsobu omezení počtu zájemců zadavatelem neshledal ve vztahu ke shora uvedeným závěrům, ani porušení základních zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 zákona.

113.  S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

1.  Skanska a.s., Líbalova 1/2348, 149 00 Praha 4 Chodov

2.  Povodí Moravy s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy