číslo jednací: R74/2012/VZ-16463/2013/310/IPs

Instance II.
Věc Poskytování služeb elektronických telekomunikací
Účastníci
  1. Povodí Vltavy, státní podnik
  2. obchodní společnost GTS Czech s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí
Rok 2012
Datum nabytí právní moci 30. 8. 2013
Související rozhodnutí S437/2011/VZ-17139/2011/540/MKr
R74/2012/VZ-16463/2013/310/IPs
Dokumenty file icon 2012_R74.pdf 441 KB

 

Č. j.: ÚOHS-R74/2012/VZ-16463/2013/310/IPs

 

30. srpna 2013

 

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 19. 3. 2012, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, podaném navrhovatelem –

  • společností GTS Czech s.r.o., se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, IČ 28492170, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 1. 4. 2011 Tomášem Pfefferem, členem sdružení INDOC, místem podnikání Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6, IČ 87705508,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S437/2011/VZ-17139/2011/540/MKr ze dne 29. 2. 2012, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

 

  • Povodí Vltavy, státní podnik, se sídlem Holečkova 8, 150 24 Praha 5, IČ 70889953,

 

učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Poskytování služeb elektronických telekomunikací“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 7. 7. 2011 pod ev. č. 60061910 a ve věstníku Evropské unie dne 8. 7. 2011 pod ev. č. 2011/S 129-214364,

 

jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S437/2011/VZ-17139/2011/540/MKr ze dne 29. 2. 2012

 

 r  u š í m

 

a věc

 

  v r a c í m

 

 

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

 

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 15. 9. 2011 návrh společnosti GTS Czech s.r.o., se sídlem Přemyslovská 2845/43, 130 00 Praha 3, IČ 28492170 (dále jen „navrhovatel“) na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Povodí Vltavy, státní podnik, se sídlem Holečkova 8, 150 24 Praha 5, IČ 70889953 (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky „Poskytování služeb elektronických telekomunikací“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 7. 7. 2011 pod ev. č. 60061910 a ve věstníku Evropské unie dne 8. 7. 2011 pod ev. č. 2011/S 129-214364.

2. Z čl. 4.1 zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je poskytování služeb elektronických komunikací pro Povodí Vltavy, státní podnik, přičemž předmět veřejné zakázky je členěn následovně:

a. Datové služby – Fixní datová síť,

b. Připojení do sítě internet,

c. Hostingové služby a služby pro ukládání dat,

d. Služby.

3. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 24. 8. 2011 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek, tj. do 24. 8. 2011, 2 nabídky, a to nabídku společnosti Telefónica Czech Republic, a.s., IČ 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 – Michle (dále jen „Telefónica Czech Republic, a.s.“) a společnosti Tlapnet s.r.o., IČ 27174824, se sídlem U Schodů 122/5, 190 00 Praha 9 – Hrdlořezy (dále jen „Tlapnet s.r.o.“). Vzhledem k tomu, že nabídka společnosti Tlapnet s.r.o. nevyhověla kontrole úplnosti dle § 71 odst. 8 zákona, zadavatel tuto nabídku dne 30. 8. 2011 vyřadil ze zadávacího řízení.

4. Navrhovatel podal dne 26. 8. 2011 námitky proti zadávacím podmínkám, ve kterých navrhovatel zadavateli navrhl zadávací řízení zrušit a vyhlásit zadávací řízení nové, jehož podmínky umožní účast navrhovatele a dalších dodavatelů způsobilých ucházet se podáním nabídky o plnění příslušných částí veřejné zakázky, neboť navrhovatel zadávací dokumentaci považuje za diskriminační a stanovenou v rozporu se zákonem. Z předložené dokumentace vyplývá, že námitky byly zadavateli doručeny dne 26. 8. 2011. Rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 9. 2011, kterým zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl, obdržel navrhovatel dne 6. 9. 2011.

5. Jelikož navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách souladné se zákonem, podal dne 15. 9. 2011 návrh na zahájení správního řízení. Hlavní námitkou návrhu je skutečnost, že zadavatel vyžaduje plnění v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí společně (tzv. konvergenční nebo kombinované služby), a to prostřednictvím jednoho smluvního vztahu s jedním vybraným uchazečem. Navrhovatel disponuje telekomunikační infrastrukturou pouze pro pevné sítě a je přesvědčen, že zadavatel mu tak fakticky znemožnil ucházet se o veřejnou zakázku. Navrhovatel uvedl, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že mobilní telekomunikační služby požadované zadavatelem nemají žádnou bezprostřední vazbu na zbývající fixní telekomunikační služby a nejsou s nimi provázány v ucelený funkční celek. Navrhovatel dále dodal, že mobilní přípojky fungují zcela autonomně a s fixní sítí nemají žádné společné funkce a do fixní sítě zadavatele jsou připojeny přes jeden samostatný přístupový bod, resp. doménu zakončenou logickým datovým kanálem v síti LAN zadavatele.

6. Navrhovatel také poukázal na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 7/2010-135 ze dne 2. 3. 2010, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18. 1. 2011, který se zabývá posouzením, kdy je třeba přistoupit k rozdělení veřejné zakázky na části, ačkoliv to zákon zadavateli výslovně neukládá.

7. K návrhu se vyjádřil také zadavatel, který poukazoval na to, že nabídku mohl podat i navrhovatel, pokud by ji podal jako společnou nabídku s jiným operátorem, případně použil subdodavatelský model. Propojení mobilní a pevné části zadavatel požaduje od jediného dodavatele, aby dosáhl jednoznačné smluvní odpovědnosti za funkčnost. Zadavatel dodává, že nemíní v budoucnu řešit eventuelní spor mezi dvěma telekomunikačními operátory v případě, že propojení by nefungovalo a žádný z operátorů by neuznal poruchu na své straně, neboť k tomu nemá odbornou kapacitu a není ani povinen ji mít.

8. Zadavatel poukazoval na dřívější rozhodnutí Úřadu v podobných řízeních, o něž se při zadávání zakázky a posuzování námitek opíral a poukazoval na potřebu vyjasnění problematiky dělení zakázek na části v tom smyslu, na jak malé části je třeba plnění zakázky dělit, aby nedošlo ke skryté diskriminaci dodavatelů, pokud dá Úřad zapravdu navrhovateli.

II. Napadené rozhodnutí

9. Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění vydal dne 29. 2. 2012 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S437/2011/VZ-17139/2011/540/MKr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že se podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.

10. Závěry napadeného rozhodnutí opřel zejména o zjištění vyplývající z předchozí rozhodovací praxe Úřadu, z oprávnění zadavatele vymezit předmět veřejné zakázky dle jeho vlastních potřeb, a dále se vyjádřil k možnosti rozdělit veřejnou zakázku na části s ohledem na rozsudky, na které poukazoval navrhovatel. V další části rozhodnutí se Úřad zabýval oprávněností požadavku zadavatele na preferenční použití optických nebo metalických kabelů před přípojkami rádiovou cestou, kde své rozhodnutí opřel o znalecký posudek, který má Úřad vypracován pro potřeby jiného správního řízení.

11. Pokud jde o posouzení, zda došlo k omezení soutěže, jelikož, jak tvrdí navrhovatel, pokud by měl dodavatel splnit kumulativně všechny podmínky, které stanovil zadavatel v zadávací dokumentaci, pak je na trhu pouze jediný dodavatel, který je schopen takové plnění zajistit, pak Úřad posuzoval, zda takové omezení skutečně existuje. Z předchozí rozhodovací praxe tak vyvodil, že žádný z uvedených mobilních operátorů (pozn.: 4 mobilní operátoři fungující na českém trhu) nevylučuje možnost spolupráce s poskytovateli pevných služeb elektronických komunikací při přípravě společné nabídky v obdobných veřejných zakázkách. Navrhovatel pak neprokázal, že se o spolupráci ve formě subdodavatelského plnění pokusil. Dále Úřad odkázal na možnost využít velkoobchodní nabídky zmíněných operátorů.

12. Zároveň Úřad uvedl, že vymezení předmětu veřejné zakázky závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby a žádná jiná osoba (včetně dodavatelů) není oprávněna předmět veřejné zakázky posuzovat či se snažit o jeho změnu, neboť za jeho správné a úplné vymezení nese odpovědnost pouze zadavatel. Zadavatel požaduje dodání všech služeb od jednoho dodavatele z důvodu jednotné odpovědnosti za funkčnost, přičemž konstatoval, že rozdělení služeb by provázelo bezpochyby nesčetně problémů, a to jak v oblasti technické, ekonomické i právní, pak ale nelze po zadavateli, který je pouze „uživatelem“ těchto služeb, požadovat, aby v rámci zadávací dokumentace připouštěl technické řešení, které sám z vlastních zkušeností nezná.

13. Pokud jde o rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 7/2010-135 ze dne 2. 3. 2010, potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu, pak Úřad konstatoval, že v případě posuzovaném soudy bylo předmětem veřejné zakázky zajištění dodávek různých samostatných skupin zdravotnických výrobků, zatímco v případě šetřené veřejné zakázky se jedná o dodání vzájemně provázaných telekomunikačních služeb, tedy o kvalitativně jiné plnění. Závěry obsažené ve výše uvedených rozsudcích tak nelze podle Úřadu na šetřený případ vztáhnout.

14. Úřad dále řešil problematiku preferování optického nebo metalického kabelu před přípojkami řízenými rádiovou cestou. Zde zohlednil důvody zadavatele, kterými své preference odůvodnil v odpovědích na dodatečné dotazy ze dne 9. 8. 2011, tedy že „Povodí Vltavy jakožto vodohospodářská organizace je součástí krizového štábu a odpovídá za řízení a regulaci stavu vodních toků i za zhoršení meteorologických podmínek, čímž se podílí na zajištění procesů souvisejících se zajištěním obyvatel v okolí vodního toku. Datové linky vyžadují maximální dostupnost především v krizových situacích při kulminaci vodních toků, které nastávají zejména při extrémním počasí, které může být doprovázené silným vichrem, bouřkami, krupobitím apod. S ohledem na tuto skutečnost požadujeme datové připojení realizovat v zemi optickým nebo metalickým kabelem jak pro úroveň I., tak pro úroveň II., aby byl minimalizován vliv povětrnostní situace, zejména účinků atmosférické elektřiny, na použitou technologii.“ Zároveň ale Úřad rozhodl na základě znaleckého posudku, který měl k dispozici z předchozí rozhodovací praxe, ze kterého vyplynulo, že zde jsou rozdíly mezi jednotlivými typy přípojných vedení v kvalitě, spolehlivosti a odolnosti vůči vnějším vlivům.

15. V závěru rozhodnutí Úřad konstatoval, že neprovedl navrhovatelem navrhovaný důkaz vypracováním nového znaleckého posudku, neboť by se zabýval odpovědí na otázku, jejíž zodpovězení je plně v kompetenci zadavatele, přičemž zadavatel své technické důvody k takové preferenci dostatečně odůvodnil.

III. Námitky rozkladu zadavatele

16. Dne 19. 3. 2012 obdržel Úřad v zákonné lhůtě rozklad navrhovatele proti napadenému rozhodnutí.

17. Navrhovatel v rozkladu namítá, že se Úřad v rozhodnutí omezil na zcela obecné tvrzení o právu zadavatele na vymezení předmětu zakázky, aniž by jakkoli zkoumal důsledky, které uplatnění tohoto práva vyvolalo v kontextu okolností zadávané veřejné zakázky. Touto okolností je omezený okruh dodavatelů – mobilních operátorů v České republice, avšak pouze těch, kteří disponují technologickým vybavením nezbytným k plnění veřejné zakázky, přičemž navrhovatel uvádí, že tito dodavatelé jsou pouze tři. V takovém omezení pak navrhovatel spatřuje prvky skryté diskriminace.

18. Navrhovatel dále nesouhlasí s názorem Úřadu, že nelze na zadavateli požadovat, aby připouštěl taková technická řešení, která sám z vlastní zkušenosti nezná. Zadavatel měl v takovém případě, dle názoru navrhovatele využít služeb odborníků při přípravě dané veřejné zakázky.

19. Navrhovatel také namítl, že Úřad vložil bez jakékoli právní či věcné opory na navrhovatele důkazní břemeno ohledně toho, že byl neúspěšný při dojednávání spolupráce se dvěma mobilními operátory. Úřad si měl takový důkaz sám v rámci správního řízení opatřit dotazem u navrhovatele či u potenciálních partnerů navrhovatele. Zároveň poukazuje na rozdílné závěry Úřadu ve dvou případech, pokud jde o tvrzení ohledně existence velkoobchodní nabídky v oblasti mobilních telekomunikačních nabídek.

20. Dále navrhovatel nesouhlasí s posouzením Úřadu o neaplikovatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 7/2010-135 ze dne 2. 3. 2010. Dle navrhovatele i přes rozdílnost druhů plnění v jednotlivých veřejných zakázkách stále platí, že pokud nerozdělení veřejné zakázky na části představuje diskriminaci dodavatelů a brání existenci soutěžního prostředí, pak je povinností zadavatele veřejnou zakázku rozdělit, ačkoliv zákon tuto povinnost výslovně neuvádí.

21. V další části rozkladu navrhovatel rozporuje posouzení Úřadu o omezení dodavatelů, pokud jde o požadavek na poskytování některých služeb výlučně prostřednictvím kabelového vedení. Nejen že právní posouzení Úřadu není správné, ale Úřad také nerozhodl o některých částech návrhu, konkrétně navrhovatel upozorňoval, že zadavatel omezil v části plnění veřejné zakázky možnost použít bezdrátové přípojky absolutně. Dále se pak Úřad nijak nevyjádřil k tvrzení navrhovatele, že doporučení standardizační komise ITU-T jednoznačně definuje parametry přenosových systémů a médií digitálních systémů a sítí. Z tohoto doporučení vyplývá, že telekomunikační služby jsou ve vztahu k požadavkům zadavatele kvalitativně a parametrově shodné, bez ohledu na to, zda je přenosové médium optické, metalické nebo rádiové.

22. V poslední části rozkladu navrhovatel tvrdí porušení zásad vedení správního řízení, konkrétně § 2 odst. 4 správního řádu, podle nějž je správní orgán povinen dbát, aby přijaté řešení odpovídalo okolnostem případu, § 3 správního řádu, dle nějž je správní orgán povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a § 7 odst. 1 správního řádu, podle nějž je správní orgán povinen postupovat vůči dotčeným osobám nestranně.

Závěr rozkladu

23. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřad změnil napadené rozhodnutí a odstranil vady namítané navrhovatelem v rozkladu, in eventum napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV. Řízení o rozkladu

24. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

25. Předseda Úřadu po prostudování napadeného rozhodnutí a rozkladu rozhodl o zadání znaleckého posudku ve věci, přičemž usnesením č. j. ÚOHS-R74/2012/VZ-13302/2012/310/IPs ze dne 19. 7. 2012 byl zajištění účelu správního řízení, ustanoven znalec – Doc. JUDr. Ing. Bohumír Štědroň, Ph.D. LL.M. MBA, Máslova 2, 160 00 Praha (dále jen „znalec č. 1“) – k vypracování písemného znaleckého posudku ve věci odborného posouzení, zda zadavatel měl povinnost rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby byla umožněna účast více dodavatelů a bylo zamezeno skryté diskriminaci. O ustanovení znalce byli spraveni účastníci správního řízení dopisem č. j. ÚOHS-18401/2012/310/IPs z téhož dne.

26. Znalci č. 1 byly položeny následující otázky:

o Otázka č. 1: Bylo s ohledem na vymezení předmětu veřejné zakázky (se zřetelem na bod 4.1 zadávací dokumentace) přípustné tento předmět rozdělit na samostatné části, a sice na část pevných (fixních) datových služeb a na část mobilních datových služeb, aniž by tím byl ohrožen účel této veřejné zakázky?

o Otázka č. 2: Měla by v případě přípustnosti takovéhoto rozdělení předmětu veřejné zakázky oddělená smluvní odpovědnost vliv na provozuschopnost a funkčnost předmětného plnění veřejné zakázky?

o Otázka č. 3: Byl požadavek zadavatele, a sice požadavek (uvedený v příloze č. 1 zadávací dokumentace – „Technická specifikace“) na přenos dat uskutečněný pomocí technologií GSM/CSD DATA, GPRS, UMTS/HSDPA, CDMA a WI-FI, nezbytný pro řádné splnění vymezeného předmětu veřejné zakázky, anebo bylo možné požadovat i jiná technologická řešení, aniž by měl takový požadavek vliv na funkčnost plnění požadovaného zadavatelem s ohledem na zadavatelem uváděnou nutnost fungování přenosu i za extrémních povětrnostních/přírodních podmínek? 

o Otázka č. 4: Je odůvodněný požadavek zadavatele, aby s ohledem na předmět veřejné zakázky muselo být příslušné datové spojení realizováno pouze v zemi optickým nebo metalickým kabelem, a to pro úroveň I. i II. přístupové datové linky, anebo by bylo možné použít pro tyto úrovně rovněž bezdrátové systémy, aniž by to ovlivnilo kvalitu přenosu?

o Otázka č. 5: Je soudnímu znalci z jeho odborné činnosti známo, že by mobilní operátoři působící na trhu v České republice poskytovali své velkoobchodní služby jiným subjektům, a to za účelem poskytnutí jejich maloobchodních služeb i dalším klientům?

27. Dne 9. 8. 2012 byla Úřadu doručena písemnost „Stanovisko účastníka řízení ve věci spis. zn. ÚOHS-S437/2011/VZ“, která reagovala na dopis č. j. ÚOHS-18401/2012/310/IPs, kterým bylo účastníkům správního řízení oznamováno jmenování znalce. Zadavatel uvádí, že z písemnosti doručené účastníkům vyplývá, že znalec byl ustanoven pro posouzení otázek nikoliv technických, ale právních, což znalcům nepřísluší, a dále že znalec není dle otevřených zdrojů specializován na oblast telekomunikací. Jelikož zadavatel vycházel z označení problematiky, která měla být znaleckým posudkem řešena, nikoliv ze znalosti položených otázek, byly zadavateli písemností č. j. ÚOHS-15051/2012/310/IPs ze dne 10. 8. 2012 sděleny otázky, které byly znalci položeny, z nichž je zřejmé, že jde o otázky technické, nikoliv právní. Zároveň se předseda Úřadu vyjádřil k námitce odbornosti znalce a k pochybnostem o potřebě zpracovávat tento znalecký posudek.

28. Úřad obdržel od znalce č. 1 vypracovaný znalecký posudek č. 39-2012 „Poskytování služeb elektronických komunikací“ (dále jen „znalecký posudek č. 39-2012“), přičemž po jeho prostudování dospěl k závěru, že pro účely předmětného správního řízení je třeba závěry uvedené ve znaleckém posudku upřesnit a doplnit. Proto dne 26. 9. 2012 požádal předseda Úřadu písemností č. j. ÚOHS-R74/2012/VZ-18078/2012/310/IPs znalce o zpracování doplnění znaleckého posudku č. 39-2012. O tomto postupu byli účastníci správního řízení informování písemností ÚOHS-18401/2012/310/IPs ze dne 1. 10. 2012. Dne 4. 12. 2012 pak bylo znalcem č. 1 doručeno „Doplnění posudku dle žádosti objednatele“.

29. Znalec č. 1 ve znaleckém posudku odpověděl na položené otázky následovně:

o Odpověď na dotaz č. 1: „Znalec neshledal důvod, proč by měl být předmět zakázky rozdělen na samostatné části, a to na část pevných datových služeb a na část mobilních datových služeb. Znalec dále konstatuje, že pokud bych [sic] k takovémuto rozdělení došlo, mohl by být teoreticky ohrožen účel této veřejné zakázky.“

o Odpověď na dotaz č. 2: „Z hlediska smluvní odpovědnosti je vždy ideální případ, kdy odpovědnost nese pouze jeden jediný subjekt, a tedy v případě nefunkčnosti dodávky je vždy jasné, na koho se obrátit. Pokud je smluvní odpovědnost rozdělena mezi dva a více subjektů, potom je znalec toho názoru, že tato skutečnost má vždy vliv na provozuschopnost a funkčnost plnění. Dané je logické, protože v případě zjištění závady, potom jednotliví dodavatelé svalují vinu jeden na druhého.“

o Odpověď na dotaz č. 3: „Teoreticky (na papíře) lze různé požadavky splnit různými způsoby, problém je ale potom v praxi, kdy zadavatel dobře ví, co ve skutečnost [sic] reálně funguje a co je spíš teoretická možnost. Znalec v této věci podotýká, že ačkoliv se necítí být velkým odborníkem na typy přenosových telekomunikačních sítí, tak nenašel důvody, které by naznačovaly skutečnost, že by tvrzení zadavatele nebyla pravdivá. Z tohoto důvodu je znalec názoru, že požadavky zadavatele jsou oprávněné a nemají za cíl omezovat volnou soutěž, ale pouze slouží k zajištění plné funkčnosti za všech podmínek, a to v souladu se nejlepší praxí a zkušeností zadavatele.“

o Odpověď na dotaz č. 4: „Dle názoru znalce má datové spojení realizované přes optický nebo metalický kabel vždy větší potenciál být rychlejší a spolehlivější než datové spojení realizované přes bezdrátové systémy.“

o Odpověď na dotaz č. 5: „Znalci je známo, že dotazovaný vztah existuje nebo existoval například mezi společnostmi Telefonica a TNT Czech.“

30. Usnesením č. j. ÚOHS-R74/2012/VZ-23761/2012/310/IPs ze dne 20. 12. 2012 byli účastníci správního řízení seznámeni se znaleckým posudkem č. 39-2012, včetně jeho doplnění. Zároveň byli vyzváni, aby se ve lhůtě do 4. 1. 2013 vyjádřili k podkladům rozhodnutí.

31. Dne 4. 1. 2013 se navrhovatel vyjádřil k předloženému znaleckému posudku. Namítá, že znalec není znalcem v oboru telekomunikace, ale pouze v oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika. Dále uvádí, že odpovědi na dotazy znalce jsou pouze jednostranná a subjektivní tvrzení znalce, zcela chybí jakékoli odůvodnění a výčet skutečností, k nimž znalec přihlížel. Následně se navrhovatel zabýval odpověďmi znalce jednotlivě a uzavřel, že znalecký posudek není způsobilý jako podklad pro vydání meritorního rozhodnutí.

32. Zadavatel zaslal písemnost ze dne 3. 1. 2013, kterou sdělil, že nepodává žádné další návrhy na doplnění podkladů pro rozhodnutí Úřadu a na základě podrobného prostudování celkového spisového materiálu a zejména znaleckého posudku včetně jeho doplnění i upřesnění, považuje za prokazatelné, že se jako zadavatel veřejné zakázky nedopustil žádného porušení zákona, které uvádí navrhovatel.

33. Dne 14. 1. 2013 byla doručena Úřadu „Žádost navrhovatele o přerušení správního řízení“. Tuto svou žádost odůvodnil navrhovatel tak, že se rozhodl nechat zpracovat vlastní znalecký posudek. Požádal o přerušení řízení do 15. 3. 2013.

34. Usnesením č. j. ÚOHS-R74/2012/VZ-893/2013/310/IPs ze dne 16. 1. 2013 bylo správní řízení přerušeno na žádost navrhovatele nejpozději do 15. 3. 2013. Proti tomuto usnesení podal rozklad zadavatel. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-R32/2013/VZ-6504/2013/310/MMl dne 12. 4. 2013 bylo předsedou Úřadu napadené usnesení potvrzeno a rozklad zamítnut.

35. Dne 18. 3. 2013 byla navrhovatelem doručena písemnost z 15. 3. 2013, jejíž přílohou je znalecký posudek č. 7613 zpracovaný dne 8. 3. 2013 soudním znalcem Ing. Michalem Trezzim, CSc. (dále jen „znalec č. 2“ a „znalecký posudek č. 7613“).

36. Znalci č. 2 byly položeny tytéž otázky, jako znalci č. 1. Mimo výše uvedené dotazy byla položena pouze jedna otázka, a to, zda lze z odpovědí znalce zpracovaných k dotazům uvedeným výše pod čísly 1 až 4 vyvodit obecně platné závěry tak, aby je bylo možné aplikovat i ve vztahu k jiným veřejným zakázkám.

37. V úvodní části znalec č. 2 popsal posuzovanou situaci a požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky. Dále vysvětlil některé pojmy, jichž je třeba k porozumění dané tématice. V další části posudku pak odpovídá na položené dotazy, přičemž svá zjištění dokládá mapami pokrytí jednotlivých operátorů a popisuje, jak došel k jednotlivým závěrům, které shrnul v poslední části znaleckého posudku č. 7613.

o Odpověď na dotaz č. 1: „Ano. Obecně lze konstatovat, že požadavek na plnění v oblasti pevných i mobilních telekomunikačních sítí společně prostřednictvím jednoho telekomunikačního operátora (jednoho smluvního vztahu) je z technického a funkčního hlediska nedůvodný a brání efektivní hospodářské soutěži.“

o Odpověď na dotaz č. 2: „Ne. Znalci není známo, jakým způsobem by mohlo oddělení smluvní odpovědnosti ovlivňovat provozuschopnost a funkčnost plnění veřejné zakázky. Dle názoru znalce je vždy na zadavateli, jakým způsobem smluvně ošetří odpovědnost za provoz a funkci požadovaného plnění, tedy jaké smluvní podmínky pro plnění veřejné zakázky.“

o Odpověď na dotaz č. 3: „Požadavek představuje výčet možných bezdrátových přístupových technologií. Pro úplnost chybí EDGE a LTE, LTE v krátké době nahradí CDMA. Není nezbytné, aby zvolený operátor poskytovat všechny uvedené služby, cílem je zvolit optimální technologii zajišťující maximální přenosovou rychlost v dané lokalitě. Každá lokalita může být připojena pevnou linkou nebo v případě absence pevné linky jednou nebo více uvedenými technologiemi.“

o Odpověď na dotaz č. 4: „Metalické a optické kabely reprezentují pevnou datovou síť. Stejnou kvalitu spojení zaručuje i mikrovlnný spoj (bezdrátová technologie). Mobilní datové technologie neposkytují takové parametry připojení jako pevná datová síť připojená prostřednictvím metalického, optického nebo mikrovlnného připojení. Požadavek na připojení metalickým nebo optickým kabelem je nutné rozšířit i o mikrovlnný spoj, pak je takový požadavek na úroveň I. a II. odůvodněný.“

o Odpověď na dotaz č. 5: „Velkoobchodní prodej obecně telekomunikačních služeb jiným subjektům za účelem poskytnutí maloobchodních služeb dalším klientům je cílen zejména na rezidenční segment, který je z hlediska nákladovosti nejvíce ekonomicky náročný při nejnižším generovaném obratu. Tyto subjekty většinou nemají umožněno prodávat korporátním zákazníkům a nejsou schopny zavazovat se k určitému SLA (Service Level Agreement – Smlouva o úrovni poskytované služby) nebo QoS (Quality of Servile – Kvalits poskytovbané [sic] služby), neboť nemají kontrolu nad infrastrukturou operátora.“

o Odpověď znalce č. 2 na otázku č. 6 se nevztahuje k posuzované veřejné zakázce.

38. Dne 28. 3. 2013 bylo vydáno usnesení č. j. ÚOHS-R74/2012/VZ-5041/2013/310/IPs, kterým byla účastníkům správního řízení dána lhůta podle § 36 odst. 3 správního řádu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Přílohou tohoto usnesení byl znalecký posudek č. 7613.

39. Dne 3. 4. 2013 bylo doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, zejména ke znaleckému posudku č. 7613. K odpovědím znalce č. 2 na otázky č. 1 a 2 zadavatel uvedl, že datová síť zadavatele je složitý systém a z hlediska povahy zadavatele a náplně jeho činností jsou vyžadovány vysoké nároky na spolehlivost jejího provozu. Zadavatel nemůže v některých případech připustit rozdělení smluvní odpovědnosti za provozuschopnost a funkčnost podle jednotlivých oddělených částí datových přenosů. Dělení zakázky nepovažuje zadavatel za povinné ani užitečné. Zadavatel nemá a ani nemůže disponovat dostatečnou odbornou kapacitou, aby mohl v budoucnosti posuzovat případný spor několika poskytovatelů. K odpovědi na otázku č. 3 zadavatel uvedl, že jeho požadavek na přenos dat pomocí jím uvedených technologií je dán aktuálně používanými výpočetními prostředky a ostatními zařízeními v majetku zadavatele. Zadavatel se plně ztotožnil se stanoviskem znalce č. 1, že jeho požadavky jsou oprávněné a nemají za cíl omezovat volnou soutěž. Zadavatel dále nesouhlasí s odpovědí znalce č. 2 na otázku č. 4, přičemž odkázal na svou legislativou předepsanou činnost, kdy při krizových situacích při zhoršených vnějších vlivech není možné využívat rádiové spoje. K odpovědi na otázku č. 5 zadavatel uvedl, že ani znalec č. 2 nijak nezpochybnil možnost poskytnutí velkoobchodních služeb mobilních operátorů jiným subjektům, ale pouze uvádí zhoršenou možnost těchto subjektů zavazovat se k určitým SLA nebo QoS. Zadavatel však nevidí důvod, proč by nemohl zprostředkující dodavatel datové služby vyžadovat stejné SLA nebo QoS u mobilního operátora jako ta, která nabízí zadavateli.

40. Dále zadavatel upozornil, že předseda Úřadu přerušil správní řízení na žádost navrhovatele do 15. 3. 2013, avšak navrhovatel předložil znalecký posudek 18. 3. 2013. Dále namítá, že zadavatelem znaleckého posudku nebyl navrhovatel, ani v rámci zastoupení na základě plné moci Tomáš Pfeffer, ale Sdružení INDOC. Toto sdružení není účastníkem správního řízení ani mu nebyla navrhovatelem udělena plná moc. Závěrem zadavatel požaduje, aby znalecký posudek č. 7613 nebyl přijat jako důkazní materiál a nebylo k němu přihlíženo.

Stanovisko předsedy Úřadu

41. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

 

42. Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S437/2011/VZ-17139/2011/540/MKr ze dne 29. 2. 2012 rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku, nerozhodl v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení rozhodnutí a vrácení k novému projednání správnímu orgánu prvního stupně.

V. K námitkám rozkladu

43. Po předložení spisového materiálu a jeho důkladném přezkoumání, včetně námitek rozkladu, jsem dospěl k názoru, že rozhodnutí o rozkladu závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, konkrétně posouzení otázek týkajících se možnosti rozdělit předmět veřejné zakázky na části, aniž by byl ohrožen účel veřejné zakázky a dále posouzení, zda zadavatelem požadované technologie byly nezbytné pro splnění dané veřejné zakázky. Jelikož Úřad v rámci prvostupňového řízení vypracování znaleckého posudku nenařídil, ustanovil jsem znalce č. 1, který vypracoval znalecký posudek č. 39-2012. Jelikož předložený znalecký posudek neměl náležitosti posudku dle § 13 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), byl znalec č. 1 vyzván k dopracování znaleckého posudku tak, aby vyhovoval požadavkům stanoveným ve vyhlášce a zároveň k rozvedení závěrů uvedených ve znaleckém posudku č. 39-2012. Znalec č. 1 svůj posudek doplnil. I v tomto doplnění znaleckého posudku uvedl k položeným otázkám pouze obecné závěry. Jelikož jsem s ohledem na skutkový stav věci zjistil, že napadené rozhodnutí je třeba zrušit, nepřistoupil jsem k hodnocení nově pořízených podkladů rozhodnutí, abych tak nepředjímal rozhodnutí Úřadu. V dalším řízení nechť tedy Úřad posoudí, zda znalecký posudek č. 39-2012 lze použít jako důkaz v tomto správním řízení.

44. Dne 18. 3. 2013 předložil navrhovatel znalecký posudek č. 7613, zpracovaný znalcem č. 2, přičemž konstatuji, že znalec č. 2 došel k opačným závěrům, než znalec č. 1, aniž bych přitom chtěl učinit jakákoliv nová skutková zjištění či jejich právní posouzení.

45. Při přezkumu napadeného rozhodnutí jsem vycházel z cíle zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Je třeba dát zapravdu zadavateli, že zákon neukládá povinnost dělit veřejné zakázky na části. Na druhou stranu již v roce 2008 se Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008 zabýval výkladem § 6 zákona a tzv. skrytou diskriminací. Tento rozsudek i vysvětlení pojmu skrytá diskriminace je v rozhodnutích Úřadu často zmiňován. Skrytá diskriminace nedopadá pouze na stanovení kvalifikačních kritérií, která mohou působit rozdílně na jednotlivé uchazeče, ale jde i o postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nesprávně širokým vymezením předmětu veřejné zakázky. 

46. V tomto případě je třeba tedy posoudit, zda nerozdělení zakázky na části, nemůže vést k takovéto skryté diskriminaci. Z námitek navrhovatele, ale i z napadeného rozhodnutí vyplývá, že rozdělením předmětu zakázky na část datových služeb mobilních a datových služeb v pevné síti, by došlo k rozšíření okruhu možných dodavatelů, neboť při společném zadávání je schopen splnit předmět zakázky pouze omezený okruh dodavatelů. Pokud tedy opět budu vycházet z cíle zákona o veřejných zakázkách, je nanejvýš vhodné stanovit zadávací podmínky tak, aby byla umožněna co největší soutěž mezi dodavateli, a tím došlo k účelnému nakládání s veřejnými prostředky. Možnost podání společné nabídky, případně nabídky, ve které dodavatel využije služeb subdodavatele, nemůže zajistit soutěžní prostředí stejným způsobem, jako podání nabídek, které budou mezi sebou ve skutečnosti soutěžit. K tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 52 Af 7/2010-135 ze dne 2. 3. 2010.

47. Podmínkou pro rozdělení veřejné zakázky na části je však i realizovatelnost takového rozdělení a jeho dopad na řádné plnění veřejné zakázky. Posouzení možnosti takového rozdělení je otázkou odbornou, k jejímuž zodpovězení je třeba odpovědi znalce. Z tohoto důvodu byl zadán předsedou Úřadu znalecký posudek č. 1. Zároveň znalecký posudek předložený navrhovatelem koliduje se závěry napadeného rozhodnutí, přičemž Úřad se v napadeném rozhodnutí nezabýval možnou nezbytností rozdělení zakázky na části s ohledem na případnou skrytou diskriminaci dodavatelů, respektive učinil závěr ohledně nemožnosti rozdělení zakázky, aniž by k tomu měl závěry znalce o možnosti či nemožnosti takového postupu zadavatele po technické stránce. Z těchto důvodů je třeba napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání. V tomto případě bude totiž nutné posoudit oba znalecké posudky, zda budou připuštěny jako důkaz znaleckým posudkem, v případě že tomu tak bude, vyhodnotit, jaké dopady mají závěry toho kterého znaleckého posudku na právní posouzení daného případu v návaznosti na zákaz skryté diskriminace. Nechť Úřad sám posoudí, zda z důvodu potřeby úplného zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, je třeba zadat další znalecký posudek ve věci. Předseda Úřadu nemůže jako odvolací orgán zavázat na tomto místě Úřad, jaké konkrétní důkazy má provést a jak je má hodnotit; je sice oprávněn uložit Úřadu zjištění konkrétních skutkových okolností; jakými důkazními prostředky se tak stane, je však zcela v pravomoci Úřadu (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. Afs 165/2005-96 ze dne 28. 2. 2007)

48. Při dalším projednání věci, nechť se tedy Úřad zabývá posouzením, zda je samostatná poptávka služeb v oblasti telekomunikačních služeb vůbec možná, či nikoliv. Nechť Úřad postaví najisto, zda obojí plnění spolu nutně souvisí a musí být uskutečňováno jedním dodavatelem.  Dále je třeba zabývat se technickou otázkou propojení pevných a mobilních sítí. Úřad se při řešení těchto otázek musí také vypořádat s postavením zadavatele, jakožto vodohospodářské organizace, která je součástí krizového štábu, a zda a jak může rozdělení předmětu plnění ovlivnit zabezpečení zákonných povinností zadavatele v době krizových situací.

49. Napadené rozhodnutí se tedy ruší z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Úřad je povinen v souladu s § 3 správního řádu zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

VI. Závěr

50. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že napadené rozhodnutí bylo zatíženo vadami majícími vliv na jeho zákonnost a správnost, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro jeho zrušení a pro vrácení věci k novému rozhodnutí orgánu dohledu. V novém řízení je Úřad dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu vázán právním názorem odvolacího orgánu.

 

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží

1. Tomáš Pfeffer, Šermířská 2378/3b, 169 00 Praha 6

2. Povodí Vltavy, státní podnik, se sídlem Holečkova 8, 150 24 Praha 5

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz