číslo jednací: VZ/S155-25/02-153/6202/02-Št
|
Č. j. VZ/S155-25/02-153/6202/02-Št |
V Brně dne 30. prosince 2002 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 30. 8. 2002 z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č.199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č.130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb. a zákona č. 226/2002 Sb., ve věci přezkoumávání rozhodnutí a dalších úkonů zadavatele - hlavní město Praha, Mariánské nám. 2,110 0l Praha zastoupené v době zadávání šetřené veřejné zakázky primátorem Ing. arch. Janem Kaslem, nyní zastoupené primátorem MUDr. Pavlem Bémem - učiněných při zadávání veřejné zakázky "TV Vinoř, etapa 0004 - Komunikace Severozápad (CZ)", zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č.142/2001 Sb., výzvou ze dne 27. 4. 2001, rozhodltakto:
Zadavatel - hlavní město Praha - závažně porušil ustanovení § 49 odst. 10 posledně cit. zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 téhož zákona, když nabídky uchazečů nehodnotil podle jednotlivých kritérií hodnocení stanovených ve výzvě, ale stanovil pořadí nabídek souhrnně za všechna kritéria dohromady, aniž by doložil, jak ke konečnému výslednému pořadí dospěl, a rovněž tím, že dostatečným způsobem nezpracoval záznam o posouzení a hodnocení nabídek včetně zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, přičemž jeho postup při výběru nejvhodnější nabídky není transparentní a tedy přezkoumatelný.
Za uvedená zjištěná závažná porušení zákona o zadávání veřejných zakázek se zadavateli hlavnímu městu Praha podle § 62 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 142/2001 Sb., zákona č.130/2002 Sb., zákona č. 211/2002 Sb., zákona č. 278/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 424/2002 Sb., ukládá pokuta ve výši 14 000,--Kč(slovy čtrnáct tisíc korun českých).
Uložená pokutaje splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízeného u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754 - 24825621/0710, konstantní symbol pro bezhotovostní platby 1148, variabilní symbol 1550215025.
Odůvodnění
Na základě kontroly provedené podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnanci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "orgán dohledu") ve dnech 18. 6. 2002 až 20. 6. 2002, získal orgán dohledu pochybnosti o tom, zda úkony a postupy zadavatele - hlavní město Praha, Mariánské nám. 2, 110 01 Praha, nyní zastoupené primátorem MUDr. Pavlem Bémem (dále jen "zadavatel") - učiněné při zadávání zakázky "TV Vinoř, etapa 0004 - Komunikace Severozápad (CZ)", zadané podle § 49 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č.148/1996 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 28/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb. a zákona č. 142/2001 Sb. (dále jen "zákon"), výzvou ze dne 27. 4. 2001, jsou v souladu se zákonem.
Orgán dohledu zahájil správní řízení z vlastního podnětu podle § 57 odst. 1 zákona č.199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Účastníkem správního řízení je podle § 58 posledně cit. zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel. Zahájení správního řízení orgán dohledu oznámil zadavateli dopisem č. j. VZ/S155/02-153/4092/02-Št ze dne 27. 8. 2002, který zadavatel obdržel dne 30. 8. 2002, a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno. Uvedeným dopisem si orgán dohledu současně vyžádal dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky. Požadovanou dokumentaci orgán dohledu od zadavatele obdržel dne 16. 9. 2002.
Po přezkoumání dokumentace o zadání šetřené veřejné zakázky orgán dohledu seznámil zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, především s jeho postupem při hodnocení nabídek, při zjišťování kvalifikace uchazečů o veřejnou zakázku a při stanovení podmínek zadání veřejné zakázky, a to dopisem č. j. VZ/S155/02-153/4679/02-Št ze dne 30. 9. 2002, a poskytl mu lhůtu na vyjádření, příp. doplnění materiálů.
Zadavatel své stanovisko sdělil dopisem ze dne 15. 10. 2002, přičemž se jednalo o obecné stanovisko (společné) ke všem kontrolovaným zakázkám v rámci správního řízení vedeného pod č. j. S 155/02. Obecně k prokazování kvalifikačních předpokladů tedy zadavatel sdělil, že všichni uchazeči prokazovali kvalifikační předpoklady v nabídkách podle § 2b zákona způsobem uvedeným v § 2c zákona. Před uzavřením smlouvy dokládal vybraný uchazeč zadavateli kvalifikační předpoklady podle § 2c odst. 2 zákona, přičemž v některých případech dokládali před podpisem smlouvy již jen doklady uvedené v § 2c odst. 2 písm. b) a c) zákona, neboť doklady uvedené v § 2c odst. 2 písm. a) zákona byly součástí nabídky s argumentem, že uvedené doklady má zadavatel již k dispozici a další ověřování neúměrně zvyšuje náklady, jestliže se účastní více soutěží v jednom roce. V případě, že k základní zakázce byly zadávány další zakázky podle § 50 zákona, zadavatel sdělil, že nebylo vždy ze strany uchazeče doloženo a zadavatelem striktně vyžadováno doložení oprávnění k podnikání ve smyslu § 50 odst. 2 zákona, neboť pokud se jednalo o rozšíření původního předmětu plnění zakázky, jednalo se o tentýž subjekt, se kterým již byla uzavřena řádná smlouva o dílo a na základě původní veřejné zakázky, kde subjekt potřebné doklady doložil.
Další stanovisko zadavatel sdělil orgánu dohledu dopisem ze dne 11. 11. 2002. K prokázání kvalifikačních předpokladů zadavatel sdělil tytéž skutečnosti, jako ve svém vyjádření ze dne 15. 10. 2002, přičemž některé doklady doplnil. K hodnocení nabídek sdělil, že Vrchní soud v Olomouci ve svém rozsudku č. 2 A/99 uvádí, že přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá výhradně v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Orgán dohledu se nesmí sám stát hodnotitelem jednotlivých nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch činností zadavatele, která obecně vyjádřeno, vytváří prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů na soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Vlastní akt posouzení a hodnocení nabídek, který je napadán, nemůže podléhat dohledové činnosti, neboť jde nikoliv o dodržení zákonem stanovených postupů, ale o myšlenkový proces odehrávající se ve sféře vědomí hodnotitelů. Orgánu dohledu nepřísluší vstupovat do úvah o vhodnosti výběru jednotlivých nabídek, neboť není zmocněn k tomu, aby zastoupil zadavatele v jeho postavení, které mu zákon vymezuje. V příloze svého vyjádření zadavatel rovněž doplnil některé chybějící části dokumentací o zadání šetřených veřejných zakázek.
K hodnocení nabídek zadavatel rovněž sdělil, že nabídka vybraného uchazeče měla nejnižší nabídkovou cenu, krátkou lhůtu výstavby. Záruční podmínky měl uchazeč vyhovující. Těmto kritériím byl přiřazen vyšší stupeň významu. Komise se ve svém hodnocení zaměřila na komplexní posouzení předložených nabídek dle kritérií uvedených v podmínkám a podrobně rozepsaných ve srovnávací tabulce.
K problematice stanovení požadavku na dobu složení jistoty se zadavatel vyjádřil s tím, že se jednalo o písařskou chybu, kdy v PC se blokem přenesl odstavec ze vzoru vyhlášení OVS.
Dále se zadavatel vyjádřil, k oznámení o výběru nejvhodnější nabídky s tím, že podle § 39 odst. 1 zákona je zadavatel povinen rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky oznámit v zadávací lhůtě všem uchazečům o veřejnou zakázku, pokud nebyli ze soutěže vyloučeni. Zadavatel uchazeče GEOSAN GROUP a. s. vyloučil, což mu oznámil dopisem ze dne 25. 5. 2001.
Po přezkoumání a zhodnocení všech podkladů a stanovisek zadavatele uvádí orgán dohledu následující rozhodné skutečnosti.
Z dokumentace o zadání veřejné zakázky "TV Vinoř, etapa 0004 - Komunikace Severozápad (CZ)"orgán dohledu zjistil, že zadavatel výzvou obeslal 9 zájemců o veřejnou zakázku, ve lhůtě pro podání nabídek od uchazečů obdržel stejný počet nabídek. Pro posouzení a hodnocení nabídek zadavatel ustavil komisi, která nabídky posoudila a konstatovala, že nabídka uchazeče GEOSAN GROUP a. s. obsahuje nabídkovou cenu, která svou výší přesahuje limit stanovený v § 49 odst. 1 zákona v návaznosti na § 3 zákona. Nabídka jmenovaného uchazeče nebyla zařazena do hodnocení. Zadavatel doplnil dokumentaci o zadání veřejné zakázky o dopis ze dne 25. 5. 2001, kterým bylo jmenovanému uchazeči oznámeno jeho vyloučení z další účasti na veřejné zakázce.
Jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne l. 6. 2001 a přiložených klasifikačních tabulek, nabídky byly hodnoceny komplexně jako celek. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 1. 6. 2001, resp. přiložené tabulce jsou sice k jednotlivým nabídkám uvedeny údaje, které mají být hodnoceny podle jednotlivých kritérií hodnocení, avšak postup při hodnocení není dostatečně průhledný a průkazný. Z dokumentace nevyplývá, že by byl při hodnocení nabídek vzat v úvahu stupeň významu jednotlivých kritérií hodnocení. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky (§ 49 odst.10 zákona).
O posouzení a hodnocení nabídek musí zadavatel podle § 49 odst. 10 zákona pořídit záznam, ve kterém je povinen uvést popis hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel v šetřeném případě jako záznam vyhotovil zprávu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne l. 6. 2001, avšak v předmětném dokumentu není uveden dostatečným způsobem popis hodnocení a není zde uvedeno ani zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
Popisem hodnocení se rozumí uvedení zvoleného způsobu hodnocení, podle výše nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídek, se stanovením stupně významu jednotlivých kritérií hodnocení, příp. objasňujícím principem přidělování bodů nabídkám (včetně variant) v jednotlivých kritériích spolu s vysvětlením, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší. Skládá-li se kritérium (např. obecné kritérium) z více částí (podkritérií), je též nutné vysvětlit, jak nabídky uspěly v jednotlivých částech (podkritériích).
Obecně orgán dohledu k hodnocení nabídek dodává, že jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti, mě by dbát především na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek a byl v souladu s § 6 zákona. Kromě stanovení těchto kritérií musí rozhodnout i o stupni významu každého kritéria s tím, že na prvním místě uvede kritérium s nejvyšším stupněm významu pro splnění veřejné zakázky. Dále mají v sestupném pořadí následovat ostatní kritéria až k poslednímu s nejnižším stupněm významu. Takto stanovená kritéria hodnocení nabídek jsou pro zadavatele závazná a rovněž i pro komisi pro posouzení a hodnocení nabídek, je-li zadavatelem ustavena. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto je na něj kladen velký význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení. Hodnocení musí být tudíž zadavatelem zpracováno dostatečně transparentně, musí být průhledné a průkazné, aby bylo možno je přezkoumat.
K vyjádření zadavatele ze dne 11. 11. 2002 (viz výše) k hodnocení nabídek, orgán dohledu uvádí, že v souladu s názorem Vrchního soudu v Olomouci vyjádřeném v rozsudku č. 2 A 1/99 neprovádí hodnocení ani nezkoumá vlastní úvahy členů komise a rovněž neposuzuje, jak mají či nemají nabídky uspět v rámci jednotlivých kritérií hodnocení, avšak přezkoumává především formální postup, kterým k výběru nejvhodnější nabídky došlo a zda byly dodrženy všechny zákonné podmínky a zda byl výběr (hodnocení) proveden transparentně. Skutečnost, že zadavatel (resp. komise) ve zprávě uvede tabulku údajů a informací z jednotlivých nabídek uchazečů (srovnávací tabulku), které mají být hodnoceny podle kritérií, a dále uvede, že "nabídky byly hodnoceny podle jednotlivých kritérü, přičemž na prvním místě bylo uvedeno kritérium s nejvyšší vahou a na místě posledním kritérium s vahou nejnižší, a že se komise ve svém hodnocení zaměřila na komplexní posouzení předložených nabídek dle kritérií uvedených v podmínkách zadání podrobně rozepsaných ve srovnávací tabulce nabídky se vztahují k jednotlivým kritériím pro hodnocení nabídek", ještě nedokládá vlastní hodnocení nabídek, tj . jak nabídky uchazečů uspěly při hodnocení podle jednotlivých kritérií, jaký byl konkrétní stupeň významu jednotlivých kritérií, jaký vliv měl na výsledné pořadí. Výsledné klasifikační tabulky (komplexní za všechna kritéria dohromady) jednotlivých členů komise, ani tabulky údajů samy o sobě, nedokládají hodnocení nabídek podle jednotlivých kritérií a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.
Na základě zjištěných skutečností dospěl orgán dohledu k závěru, že zadavatel závažně porušil § 49 odst. 10 zákona v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, když nabídky uchazečů nehodnotil podle jednotlivých kritérií hodnocení stanovených ve výzvě, ale stanovil pořadí nabídek souhrnně za všechna kritéria dohromady, aniž by doložil, jak ke konečnému výslednému pořadí dospěl. Tím, že zadavatel dostatečným způsobem nezpracoval záznam o posouzení a hodnocení nabídek včetně zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, porušil závažně ustanovení § 49 odst. 10 zákona, neboť postup zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky není transparentní a tedy přezkoumatelný.
Z dokumentace o zadání veřejné zakázky orgán dohledu dále zjistil, že zadavatel ve výzvě stanovil pod bodem 16) požadavek na složení jistoty a její výše, kde mj. požadoval poskytnout jistotu na dobu lhůty, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni (v tomto případě 30 dnů) prodlouženou o 90 dnů i přesto, že jistota slouží k zajištění splnění závazku uchazečů vyplývajících ze zadání veřejné zakázky a ve smyslu § 49 odst. 7 zákona se lhůta po kterou je svou nabídkou vázán uchazeč, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější prodlužuje do uzavření smlouvy nejvíce však o 30 dnů.
Orgán dohledu konstatuje, že u obchodní veřejné soutěže má požadavek na složení jistoty po dobu zadávací lhůty a prodloužené zadávací lhůty ve smyslu § 8 odst. 1 zákona v návaznosti na § 40 zákona své opodstatnění. Zadavatel musí v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uvést uchazeče, jejichž nabídky se umístily na prvních třech místech. U obchodní veřejné soutěže tedy zákon umožňuje uzavřít smlouvu až s uchazečem umístěným na třetím pořadí, jestliže uchazeč umístěný na prvním i druhém pořadí odmítl uzavřít smlouvu. V takovém případě je tedy nutné zajistit, aby byli uchazeči svými nabídkami vázáni až do termínu 90 dnů ode dne rozeslání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Ustanovení § 49 však takovou zákonnou úpravu neobsahuje, a naopak stanoví, že se prodlužuje lhůta, po kterou je svou nabídkou vázán uchazeč, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, o 30 dnů. Institut jistoty slouží k zajištění závazků uchazeče vyplývajících z jeho nabídky. V případě zadání veřejné zakázky formou výzvy je tedy třeba upravit příslušným způsobem i požadavek na délku, na kterou má být poskytnuta jistota (bankovní záruka). V šetřeném případě neposoudil orgán dohledu nepřiměřený požadavek zadavatele jako diskriminující, neboť byl aplikován vůči všem uchazečům stejně.
Jako nejvhodnější byla vybrána nabídka uchazeče INPROS PRAHA, v. o. s., U Dobřenských 5, 110 00 Praha l, výše nabídkové ceny činí 10 783 969,40 Kč vč. DPH. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámil uchazečům dopisem ze dne 8. 6. 2001 v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona, avšak nebylo oznámeno uchazeči GEOSAN GROUP a. s.
Orgán dohledu k uvedené problematice a výše uvedenému stanovisku zadavatele uvádí, že v případě formy zadání veřejné zakázky podle § 49 zákona - výzva více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky - se kromě § 49 zákona používají ustanovení části obecné zákona (1 až 3 zákona), dále část čtvrtá (dohled nad dodržováním zákona), část pátá (ustanovení společná, přechodná a závěrečná) a z části druhé zákona se používají pouze ta ustanovení obchodní veřejné soutěže, na která ustanovení § 49 zákona přímo odkazuje. Mezi citovaná ustanovení zákona však § 39 odst. 1 zákona nepatří a je nutno konstatovat, že § 49 obsahuje vlastní úpravu oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, a to v odstavci 10, kde je uvedeno, že "Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel oznámí všem uchazečům ve lhůtě stanovené v odstavci 7 a zároveň poučí uchazeče o možnosti podat námitky". De facto klade ustanovení § 49 zákona na zadavatele větší požadavky při oznamování výběru nejvhodnější nabídky než při zadávání veřejné zakázky formou obchodní veřejné soutěže.
Postup zadavatele však orgán dohledu v šetřeném případě neposoudil jako závažné porušení § 49 odst. 7 zákona, neboť uchazeč GEOSAN GROUP a. s. byl z účasti na veřejné zakázce vyloučen oprávněně, a námitky mohl podat (což neučinil) pouze proti rozhodnutí o svém vyloučení z další účasti na veřejné zakázce, avšak nikoliv proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (k tomu viz § 53 odst. 2 zákona).
Smlouva s vybraným uchazečem byla uzavřena dne 23. 7. 2001, výše peněžitého závazku ve smlouvě je stanovena ve výši 10 783 969,40--Kč vč. DPH. Součástí dokumentace nebyly doklady, kterými vybraný uchazeč INPROS PRAHA, v. o. s., před podpisem smlouvy prokázal splnění kvalifikačních předpokladů. Zadavatel orgánu dohledu příslušné doklady zaslal.
Dopisem ze dne 22. 1 l. 2001 zadavatel vyzval INPROS PRAHA, v. o. s., k podání nabídky ve smyslu § 50 odst.1 písm. c) zákona na vícepráce, které blíže specifikuje ve výzvě. Předmět plnění zakázky (vícepráce) zadávané podle § 50 zákona přímo navazuje na předmět plnění původní (základní) veřejné zakázky.
Dne 21. 2. 2002 zadavatel oznámil uchazeči výběr jeho nabídky s cenou 1683 400,--Kč vč. DPH a uzavřel s vybraným uchazečem dne 4. 3. 2002 dodatek č. 1 k výše uvedené smlouvě. Dokumentace o zadání veřejné zakázky neobsahuje doklady prokazující, že by uchazeč před uzavřením smlouvy doložil oprávnění k podnikání (živnostenský list, výpis z obchodního rejstříku), ve smyslu § 50 odst. 2 zákona.
Orgán dohledu v šetřeném případě neklasifikoval porušení § 2e zákona z důvodu nedoložení oprávnění k podnikání jako závažné, neboť zadavatel mohl zadat veřejnou zakázku rovněž podle ustanovení § 49b zákona - veřejné zakázky malého rozsahu - a to do výše budoucího peněžitého závazku 2 mil. Kč bez DPH, přičemž u této formy zadání veřejné zakázky zákon prokazování kvalifikace nevyžaduje.
Podle § 62 odst. 1 zákona "zjistí-li orgán dohledu, že zadavatel závažně či opětovně porušil ustanovení tohoto zákona, může mu uložit pokutu do výše 1 % ceny zakázky. Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán dohledu dozvěděl, že zadavatel porušil ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k tomuto porušení." O porušení zákona se orgán dohledu dověděl ve dnech 18. 6. 2002 až 20. 6. 2002 (prováděna kontrola podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů), k porušení zákona došlo v době uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, tj. 23. 7. 2001.
Orgán dohledu vycházel z následujících úvah při posuzování míry závažnosti porušení zákona.
Hodnocení nabídek, které je stěžejním prvkem v procesu zadávání veřejných zakázek, v šetřeném případě neproběhlo zákonem stanoveným způsobem. Pouhé konstatování v záznamu o posouzení hodnocení nabídek, že členové komise (zadavatel) hodnotili nabídky podle zadavatelem stanovených kritérií a vzali přitom v úvahu stupeň významu jednotlivých kritérií, ještě nedokládá, že nabídky byly skutečně podle kritérií hodnocení hodnoceny, a ani nevypovídá o tom, jaký byl skutečný stupeň významu jednotlivých kritérií pro hodnocení nabídek, a jaký měl vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
Netransparentnost hodnocení je jedním z nejzávažnějších pochybení, neboť znehodnocuje účel zákona o zadávání veřejných zakázek, a to průhlednost postupu při zadávání veřejných (státních) zakázek. Nelze tedy přezkoumat, zda zadavatel vybral nabídku ekonomicky nejvhodnější. Jak již bylo uvedeno výše, hodnocení nabídek je jednou z nejdůležitějších fází celého procesu zadávání veřejných zakázek. Hodnocení musí probíhat podle jednotlivých kritérií hodnocení definovaných zadavatelem v zadání veřejné zakázky, a to v souladu se zákonem. Hodnocení nabídek dle jednotlivých kritérií nelze nahradit pouhým stanovením pořadí, aniž by byly stanoveny váhy jednotlivých kritérií. Z uvedených důvodů lze porušení, kterých se zadavatel dopustil v průběhu hodnocení nabídek, považovat za závažná porušení zákona.
Orgán dohledu vycházel kromě závažnosti porušení zákona i z následujících úvah ke stanovení výše pokuty.
Jako polehčující okolnost vzal orgán dohledu do úvahy skutečnost, že nahlédnutím do obsahu nabídek nelze vyloučit že nabídka vybraného uchazeče byla skutečně nejvhodnější. Uvedený polehčující argument uvádí orgán dohledu s vědomím skutečnosti, že mu nepřísluší nahrazovat roli zadavatele a provádět vlastní hodnocení nabídek, avšak za účelem objektivního posouzení míry závažnosti porušení zákona zadavatelem tak přesto v šetřeném případě učinil.
Ze zadání předmětné veřejné zakázky vznikl zadavateli peněžitý závazek ve výši 10 783 969,40--Kč vč. DPH, přičemž 1 % činí 107 839,69--Kč. Za výše zjištěná závažná porušení zákona uložil orgán dohledu zadavateli pokutu ve výši 14 000,-- Kč.
Orgán dohledu na základě všech zjištěných skutečností, hodnocení důkazů jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, rozhodl uložit zadavateli za závažná porušení zákona pokutu, a to v dolní polovině možné sazby.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - odboru dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Brně, Joštova 8. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Miroslav Šumbera
vrchní ředitel
Obdrží:
Hlavní město Praha, Mariánské nám. 2,110 01 Praha, zast. MUDr. Pavlem Bémem
