číslo jednací: S0508/2018/VZ-36962/2018/512/TDv

Instance I.
Věc Nemocniční informační systém
Účastníci
  1. Fakultní nemocnice Ostrava
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 21. 12. 2018
Dokumenty file icon 2018_S0508.pdf 423 KB

Č. j.: ÚOHS-S0508/2018/VZ-36962/2018/512/TDv

 

Brno: 11. prosince 2018

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) citovaného zákona obviněným

  • Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava, Poruba,

ve věci veřejné zakázky „Nemocniční informační systém“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 8. 8. 2017 a uveřejněno tamtéž dne 11. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-009138 ve znění oprav ze dne 31. 8. 2017, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 8. 8. 2017 a uveřejněno dne 11. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 153-316639 ve znění oprav ze dne 31. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 166-341672,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento

příkaz:

 

I.

Obviněný – Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava, Poruba – se v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Nemocniční informační systém“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 8. 8. 2017 a uveřejněno tamtéž dne 11. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-009138 ve znění oprav ze dne 31. 8. 2017, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 8. 8. 2017 a uveřejněno tamtéž dne 11. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 153-316639 ve znění oprav ze dne 31. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 166-341672, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím že při vyřizování námitek podaných stěžovatelem – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, Židenice – dopisem ze dne 16. 10. 2017, které směřovaly proti zprávě o hodnocení nabídek ze dne 29. 9. 2017 a proti rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 2. 10. 2017 postupoval v rozporu s ustanovením § 245 odst. 1 citovaného zákona, když se v rozhodnutí ze dne 25. 10. 2017 o námitkách stěžovatele podrobně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, a to:

  • k námitce k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 1, podkritéria c) – tvorba reportů, kde navrhovatel uvádí, že jeho řešení je v souladu s bodem 10.2 zadávací dokumentace, který umožňuje využití kvalitativně a technicky obdobného řešení,
  • k námitce k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 2 ergonomie uživatelské práce, podkritéria a), b), f), a g), kde navrhovatel namítá absenci požadavku plné lokalizace v českém jazyce v zadávací dokumentaci a nedostatečné odůvodnění, v čem je spatřována složitost a nepřehlednost předváděného systému, nevysvětlení absence požadavku na komplexní zoom v zadávací dokumentaci, nezdůvodnění nedostatku předvedení práce s několika pacienty a nezdůvodnění nedostatku kontroly pravopisu,
  • k námitce k parametru č. 4, podkritérií b) – tvorba strukturovaných formulářů, kde navrhovatel tvrdil, že předvedl všechny komponenty s výjimkou slideru a nebyl vysvětlen pojem „MultiRaw nemá expanzi“, který nebyl uveden v zadávací dokumentaci, a rovněž nedostatečného odůvodnění podkritéria d), u kterého nebyla vysvětlena námitka na nepřehlednost systému vedení historie,

 

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava, Poruba – podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

 

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.        ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – Fakultní nemocniceOstrava, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava, Poruba (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 8. 8. 2017 ve smyslu § 56 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nemocniční informační systém“, přičemž oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 11. 8. 2017 pod ev. č. 2017-009138 ve znění oprav dne 31. 8. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 153-316639 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Zadavatel (obviněný) se nechal ve smyslu ustanovení § 43 zákona zastoupit při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízení na veřejnou zakázku společností – Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o., advokátní kancelář, IČO 03604772, se sídlem Sokola Tůmy 743/16, 709 00 Ostrava, Mariánské Hory.

3.             Předmětem šetřené veřejné zakázky je „dodávka a implementace nemocničního informačního systému včetně návazných agend a zajištění servisních služeb“. Nabídky v předmětné veřejné zakázce byly hodnoceny na základě ekonomické výhodnosti, kterou zadavatel hodnotil podle dvou stanovených kritérií hodnocení. Prvním dílčím kritériem jsou „Celkové náklady životního cyklu“, které má 50% váhu v celkovém hodnocení. Druhé kritérium zvané „Kvalita NIS – hodnocení ukázky vybraných procesů a funkcionalit“ pak představuje zbývajících 50% z celkové váhy hodnocení.

4.             Podle zadávací dokumentace stanovil zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na 68 912 000,00 Kč.

5.             Jak vyplývá z „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 7. 9. 2017 zadavatel obdržel celkem tři nabídky od společností C SYSTEM CZ a.s., Medical Systems a.s. a STAPRO s.r.o. Ze „Zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 29. 9. 2017 je patrno, že jako nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka společnosti Medical Systems a.s., IČO 26853167, se sídlem Mathonova 291/1, 796 04 Prostějov, Krasice (dále jen „vybraný dodavatel“). Vybraným dodavatelem s nejvyšším součtem bodů se proto stala na základě rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 2. 10. 2017 společnost Medical Systems a.s., o čemž byli účastníci zadávacího řízení informováni prostřednictvím „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 3. 10. 2017, které obdržel navrhovatel dle doručenky dne 4. 10. 2017.

6.             Dne 17. 10. 2017 byly zadavateli doručeny dodavatelem – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, Židenice (dále jen „navrhovatel“ nebo „stěžovatel“) – námitky z téhož dne směřující proti „Zprávě o hodnocení nabídek“ a proti rozhodnutí o výběru dodavatele.

7.             Dne 24. 10. 2017 byl zadavateli doručen po uplynutí 15 denní zákonné lhůty pro podání námitek rovněž dokument zvaný „Doplnění námitek proti Zprávě o hodnocení nabídek“.

8.             Rozhodnutím ze dne 25. 10. 2017 zadavatel námitky navrhovatele odmítl. Předmětné rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

II.       POSTUP ÚŘADU

9.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 3. 11. 2017 návrh stěžovatele z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonu zadavatele učiněných v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Dne 3. 11. 2017, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zaevidované Úřadem pod sp. zn. S0437/2017/VZ (dále jen „správní řízení vedené pod sp. zn. S0437/2017/VZ“).

10.         Úřad ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0437/2017/VZ rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0437/2017/VZ-00349/2018/512/RHn ze dne 4. 1. 2018 s odkazem na § 263. odst. 5 zákona zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 25. 10. 2017 o námitkách stěžovatele. Předmětné rozhodnutí Úřadu nabylo právní moci dne 20. 1. 2017.

11.         Úřad již na tomto místě uvádí, že předmětem správního řízení vedeného pod sp. zn. S0437/2017/VZ nebylo rozhodování o tom, zda se zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku dopustil přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. d) zákona či nikoliv. Z uvedeného důvodu má Úřad za to, že správní řízení zahájené vydáním tohoto příkazu z moci úřední není zatíženo překážkou res administrata, z čehož plyne, že ze strany Úřadu nedochází ani k porušení zásady ne bis in idem. Úřad v této souvislosti dodává, že charakter správního řízení vedeného na návrh nelze srovnávat se správním řízení zahájeným z moci úřední, jehož výsledkem je konstatování přestupku a uložení sankce. Jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 58/2011 ze dne 1. 2. 2013), řízení o návrhu na zahájení správního řízení má povahu kontradiktorního řízení, jehož podstata tkví v posouzení protichůdných zájmů účastníků správního řízení. Předmětem návrhového řízení tedy není posouzení otázky, zda jednání zadavatele naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku. S ohledem na posledně uvedené tedy není překážkou, je-li tato otázka řešena samostatně v jiném správním řízení, jehož výsledkem je právě konstatování spáchání přestupku a uložení sankce, přičemž účastníkem tohoto správního řízení je pouze zadavatel, jako osoba podezřelá ze spáchání přestupku (srov. § 256 zákona).

12.         Pro úplnost lze v této souvislosti rovněž dodat, že v tomto smyslu nedochází ani k popření zásady zákazu dvojího trestání za totéž jednání, resp. za tentýž skutek. Úřad má za to, že jim uložené nápravné opatření svou povahou nelze považovat za trest (sankci) ve smyslu správního trestání. Uvedené vyplývá již ze samotného smyslu nápravného opatření, jehož účelem není zadavatele „potrestat“ ale naopak pouze napravit vzniklý nezákonný stav. Samotné nápravné opatření tak nemá represivní charakter, který je výrazem správního trestání a jehož účelem je postih protiprávního jednání. V této souvislosti lze podpůrně odkázat na závěry vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Af 1/2015 ze dne 17. 1. 2017, kde soud mimo jiné uvedl, že „(l)ze rovněž souhlasit s žalovaným (pozn. s Úřadem), že jím ukládaná nápravná opatření nejsou projevem správního trestání, a tedy není možné nazírat na souvztažnost výroků žalovaného o porušení zákona zadavatelem a výroku žalovaného o uložení nápravného opatření stejným pohledem jako v případě souvztažnosti výroku žalovaného o spáchání správního deliktu zadavatele a o uložení pokuty zadavateli za takové porušení zákona. (...) Nelze z ničeho dovodit, že by uložení nápravného opatření mělo mít za následek zánik deliktní odpovědnosti zadavatele (či snad popření toho, že k deliktnímu jednání vůbec došlo), pokud je toto deliktní jednání zároveň důvodem pro ono nápravné opatření.“

III.      ZÁVĚRY ÚŘADU

13.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

14.         Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K postavení obviněného jako veřejného zadavatele

15.         Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za rozhodné nejprve určení toho, pod kterou konkrétní kategorii zadavatelů upravenou v zákoně je třeba obviněného podřadit, ve vztahu k čemuž uvádí následující skutečnosti.

16.         Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

17.         Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že zřizovatelem zadavatele, který je příspěvkovou organizací, je Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava.

18.         Podle čl. 99 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

19.         Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje, který je územním samosprávným celkem, má Úřad za prokázané, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

20.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

21.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

22.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

23.         Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

24.         Podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4.

Zjištěné skutečnosti z dokumentace o zadávacím řízení

25.         Dne 17. 10. 2017 byly zadavateli doručeny stěžovatelem zdůvodněné námitky ze dne 16. 10. 2017 směřující proti zprávě o hodnocení nabídek ze dne 29. 9. 2017 a proti rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 2. 10. 2017.

Námitky stěžovatele

26.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 1, podkritéria c) – tvorba reportů uvádí mimo jiné následující:

»Stěžovatel dané podkritérium prezentoval rovnou dvěma způsoby. Při vytváření statistiky je v aplikaci používán interní dotazovací jazyk, který má všechny vlastnosti SQL. Pro definici dotazů se používá grafický nástroj, který umožňuje uživatelům vytvářet dotazy bez znalosti SQL, a to jednodušším způsobem.

Druhý způsob, kterým demonstroval stěžovatel splnění tohoto podkritéria, byla ukázka, jak tyto statistiky zpřístupnit pro externí nástroje, které pracují s SQL. Pro jednoduchost to bylo prezentováno na interním nástroji Cache Management portu, ale bylo ze strany stěžovatele sděleno, že obecně je možné použít v jakémkoliv nástroji třetích stran, které komunikují přes ODBC/JDBC, a že je možné odpovídajícím způsobem přidělit práva uživatelům. Zadavatel na otázku, zda je ukázka dostatečná ke splnění tohoto podkritéria odpověděl kladně.

Stěžovatel trvá na tom, že v souladu s bodem 10.2 zadávací dokumentace, který uvádí, že: „umožňuje zadavatel použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných (nebo lepších) řešení, které však bezvýhradně a prokazatelně naplní zadavatelem zamýšlený účel realizace veřejné zakázky.“, tento bod a současně podkritérium c) parametru č. 1 zcela a bezezbytku splnil.

Stěžovatel se v tomto případě domnívá, že podkritérium c) parametru č. 1 bylo z jeho strany splněno, a tudíž měl v souladu s hodnotící tabulkou v tomto případě obdržet plný počet 10 bodů, který se vztahuje k parametru č. 1.«

27.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 2 ergonomie uživatelské práce, podkritéria a) uvádí mimo jiné následující:

„K odůvodnění nesplnění podkritéria a) stěžovatel namítá, že data v systému v době prezentace sice nebyla kompletně přeložena, ale statické texty, které byly zobrazovány, nemají žádný vliv na vzhled a rozložení obrazovky a uživatelského rozhraní. Aplikace je navržena multilingválně a při změně jazyka statických textů se vzhled a rozložení obrazovky nemění. Důležité v tomto ohledu je skutečnost, že dle zadávací dokumentace nebylo vyžadováno, aby prezentované řešení bylo pro účely demonstrace předvedeno 100 % v českém jazyce. Proto odůvodnění nesplnění podkritéria a) tím, že uživatelské rozhraní nebylo kompletně lokalizováno není na místě a nemělo by obstát.

(…)

Stěžovatel k podkritériu a) parametru č. 1 dodává, že vzhledem k tomu, že jím předváděný NIS má v dnešní době více než 200 referencí z řad zdravotnických zařízení a z řad lékařů více než 20.000 uživatelů, jednoznačně nesvědčí o tom, že by uživatelské rozhraní mělo být nepřehledné a složité, jak uvádí zadavatel.“

28.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 2 ergonomie uživatelské práce, podkritéria b) uvádí mimo jiné následující:

»K odůvodnění podkritéria b) stěžovatel uvádí, že předvedl změnu (zoom) velikosti obrazovky. Komplexní zoom nebyl předmětem ukázky vybraných procesů a funkcionalit. Dodavateli není znám výklad pojmu „komplexní zoom“ a tento pojem nebyl v rámci ZD nijak specifikován a daná funkcionalita zadavatelem nebyla explicitně vyžadována. V takovém případě není možné odůvodňovat nesplnění podkritéria takovýmto způsobem, což rovněž platí pro odůvodnění „při změně písma je nutno restartovat aplikaci.“ Zadavatel nikde v ZD nevyžaduje změnu velikosti písma bez nutnosti restartu aplikace. Při změně velikosti písma v aplikaci dochází pouze k potvrzení změny – „refresh = obnova“. Uživatel po tomto potvrzení pokračuje v práci v systému kontinuálně v započaté práci bez nutnosti opětovného přihlášení. Nutnost obnovení obrazovky je konfigurovatelná a je pouze otázkou konfigurace nutnost potvrzení odstranit.«

29.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 2 ergonomie uživatelské práce, podkritéria f) uvádí mimo jiné následující:

„K hodnocení podkritéria f) stěžovatel uvádí, že zadavatel v ZD požadoval možnost práce s více pacienty najednou, přičemž tuto funkcionalitu stěžovatel předvedl v plném, zadavatelem definovaném, rozsahu. Dodavatel navíc předvedl dva možné způsoby práce s několika pacienty najednou – jeden způsob práce byl pomocí historie pacientů a v druhém způsobu dodavatel předvedl paralelní práci s několika pacienty v samostatných oknech. Stěžovatel má za to, že toto podkritérium bezezbytku splnil.“

30.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 2 ergonomie uživatelské práce, podkritéria g) uvádí mimo jiné následující:

„K hodnocení podkritéria g) stěžovatel uvádí, že nerozumí, z jakého důvodu snad zadavatel uvádí, že kontrola pravopisu nebyla předvedena, což není pravda.“

31.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k parametru č. 4, podkritéria b) – tvorba strukturovaných formulářů uvádí mimo jiné následující:

»K odůvodnění nesplnění podkritéria b) parametru č. 4 stěžovatel uvádí, že trvá na tom, že všechny GUI komponenty s výjimkou slideru předvedl a ukázal grafický editor pro návrh strukturovaných formulářů, kde se tyto komponenty dají použít. Z odůvodnění stěžovateli není zřejmé, co by mělo znamenat hodnocení, že „MultiRaw nemá expanzi.“. Tato opět není v ZD vyžadována a definována.«

32.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k parametru č. 4, podkritéria d) uvádí mimo jiné následující:

»K odůvodnění nesplnění podkritéria d) stěžovatel uvádí, že ukázal systém vedení historie zdravotnických dat zadaných uživatelem, přičemž odmítá námitku, že historie neobsahuje autora, protože nebylo v zadávací dokumentaci požadováno a systém tak nebyl nakonfigurován, aby ukázal tuto možnost. Námitka, že je historie celkově nepřehledná je pouze subjektivní hodnocení. Nikde není specifikace toho, co je z pohledu zadavatele „přehledné“.«

Rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatele

33.         Zadavatel v rozhodnutí ze dne 25. 10. 2017 o námitkách navrhovatele ve vztahu ke skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ souhrnně uvádí následující:

„K této námitce zadavatel nejprve uvádí své stanovisko ke stěžovatelem nastíněné motivaci zadavatele k namítanému znevýhodnění stěžovatele a následně se vyjadřuje k námitkám proti negativnímu hodnocení jednotlivých podkritérií.

Zadavatel v prvé řadě odmítá jakékoli podezření, že by jeho cílem bylo stěžovatele jakkoli znevýhodnit, zejména pak způsobem popsaným v podání stěžovatele. Zadavatel je významnou nemocnicí v rámci Moravskoslezského kraje, kdy je centrálním léčebným zařízením v kraji. Zadavatel může konstatovat, že je lídrem v modernizaci poskytování zdravotnické péče v regionu. Neustálá modernizace zdravotnických zařízení zadavatele vyžaduje řadu výběrových řízení formou zadávání veřejných zakázek. Zadavatel vysoce dbá, aby postup zadávání veřejných zakázek byl vždy v souladu se zákonnými pravidly. Jelikož jakákoli investice zadavatele je úzce spojena s péčí o zdraví lidí, což vyžaduje vždy vyšší míru nároků na kvalitu poptávané investice, zadavatel přísně dbá na dodržování podmínek kvality dodavateli nabízených řešení, ovšem vždy také za podmínky ekonomické výhodnosti. Zadavatel je přesvědčen, že v rámci této politiky získá nejvhodnějšího dodavatele poptávané investice pouze striktním dodržováním pravidel zadávacího řízení, které je postaveno na rovnováze požadavků na kvalitu dodavatele a jeho produktu, tak na ekonomickou výhodnost nabídky. V současnosti zadavatel užívá nemocniční informační systém, jako nezbytné informační zázemí pro vedení procesů a uchovávání dat při poskytování nejširší škály zdravotnické péče. Stávající systém je v užívání více než 20 let. Zadavatel se rozhodl pro pořízení nového informačního systému zejména z důvodu, že stávající systém již nedosahoval uživatelských a funkčních kvalit odpovídajících stávajícímu stavu technologií a uživatelského komfortu. Dalším důvodem je zájem zadavatele pořídit takový systém, který bude možno v průběhu provozu upravovat dle individuálních provozních potřeb zadavatele, s minimalizací podpory ze strany dodavatele. Zadavatel tedy má vysoký zájem na tom, aby nově pořízený systém byl nejen v souladu s nejmodernějšími poznatky a postupy, ale také se specifickými potřebami zadavatele coby zdravotnického zařízení poskytujícího komplexní služby péče o zdraví.

V nynějším zadávacím řízení zadavatel také stanovil transparentní podmínky pro výběr nejvhodnější nabídky. Jedním z opatření k zajištění objektivity přístupu k nabídkám dodavatelů bylo jmenování hodnotící komise pro hodnocení 2. dílčího kritéria – kvality NIS. Zadavatel uvádí, že ke jmenování takové komise nebyl ve smyslu ust. § 42 zákona povinen, ale již z povahy poptávaného řešení považoval zadavatel za důležité, aby hodnocení kvality informačního systému podle předem vymezených kritérií prováděl[y] odborně způsobilé osoby, a to ve vyšším počtu pro zajištění vyšší objektivity hodnocení. Za členy komise zadavatel jmenoval čtyři zaměstnance z odboru Správy uživatelských aplikací, tedy osoby znalé informačních technologií v nemocničním prostředí. Tito zaměstnanci nejsou nijak zainteresováni na výsledku výběrového řízení, nebyl jim udělen žádný pokyn směřující ke zvýhodnění či znevýhodnění některého z dodavatelů. Všichni čtyři členové komise se účastnili všech třech hodnocení předváděných systémů a na svém konečném hodnocení se shodli.

K dílčím námitkám proti negativnímu hodnocení jednotlivých podkritérií zadavatel své vyjádření navazuje na výše uvedené. Čtyřčlenná hodnotící komise odborníků provedla hodnocení předváděného systému podle jednotlivých dílčích podkritérií, a na závěrech hodnocení se shodla. Po předložení konkrétních námitek členům hodnotící komise tato neshledává námitky důvodné. Jednotlivá negativní hodnocení dílčích podkritérií mají souvztažnost k vymezení daného podkritéria v zadávací dokumentaci. Hodnocení vycházelo ze stavu předváděného nemocničního systému v době jeho předvedení a odráží konkrétní nálezy hodnotící komise. Zadavatel neshledává vnitřní rozpor mezi odůvodněním negativních hodnocení ze strany hodnotící komise ve Zprávě a vymezením dotčených podkritérií v zadávací dokumentaci.

Zadavatel k tomu doplňuje, že stěžovateli bylo umožněno předvést nemocniční informační systém ve dvou dnech (18. 9. 2017 a 26. 9. 2017), jako jedinému z uchazečů, v souladu se zadávací dokumentací (str. 15 zadávací dokumentace), a to také z důvodu, že v prvním dni bylo poukázáno na některé shledané nedostatky předváděného systému. Zadavatel také poukazuje na skutečnost, že pokud stěžovatel nyní namítá, že kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné, avšak v zadávací dokumentaci tomu tak není, pak stěžovatel měl takovou námitku vznést v rámci námitek proti zadávací dokumentaci (tedy zejm. ve lhůtě dle ust. § 242 odst. 4 zákona), případně mohl zadavateli zaslat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace dle ust. § 98 odst. 3 zákona.

V neposlední řadě se pak zadavatel vyjadřuje k námitce, že některá hodnocení jsou postavena na subjektivních, nepřezkoumatelných odůvodněních. V souladu se soudní judikaturou, na kterou odkazuje i stěžovatel (bod IV. písm. c/ podání), je přípustné stanovení takových kritérií kvality, které neumožňuje zcela objektivní, resp. kvantifikovatelné, porovnání nabídek, ale u nichž se uplatní určité subjektivní hledisko. Členové hodnotící komise vycházeli ze svých zkušeností jak se stávajícím informačním systémem zadavatele, tak s obecnou rovinou aplikací informačních technologií.“

Právní posouzení

34.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v  této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159, dostupný online: http://www.nssoud.cz), dle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

35.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává relevantní. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

36.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, nelze považovat za nepřiměřené, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

37.         Podá-li tedy stěžovatel zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

38.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

39.         Lze tedy uzavřít, že účelem institutu námitek je, aby se stěžovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení. Právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní, přičemž tento závěr je zřejmý i ze skutečnosti, že nedodržení postupu zadavatele při vyřizování námitek je v zákoně kvalifikováno jako přestupek ze strany zadavatele. Důležitost institutu námitek a jejich vyřízenítedy vyplývá z úmyslu zákonodárce sankcionovat zadavatele v případě, že na námitky nebude reagovat způsobem stanoveným zákonem (k tomu srov. ustanovení § 268 odst. 1 písm. d) zákona).

40.         Úřad tedy s ohledem na právě řečené přistoupil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatele obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v námitkách. Úřad v uvedeném smyslu porovnal námitky s rozhodnutím o námitkách a dále shrnuje jednotlivé konkrétní aspekty námitek, přičemž je porovnává s obsahem rozhodnutí o námitkách.

41.         Úřad konkrétně ve vztahu k rozhodnutí zadavatele o námitkách uvádí, že ze skutkových zjištění, která Úřad v právě posuzovaném případě učinil (viz body 25. až 33. odůvodnění tohoto příkazu) má za to, že zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách navrhovatele neodůvodnil, na základě jakých argumentů odmítl navrhovatelem namítaná tvrzení ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 1, podkritéria c) – tvorba reportů, ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 2 ergonomie uživatelské práce, podkritéria a), b), f), a g) a ve vztahu k hodnocení parametru č. 4, podkritérií b) a d), čímž se odůvodnění rozhodnutí o námitkách stává nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

42.         Úřad zde konkrétně uvádí, že navrhovatel ve vztahu ke všem výše uvedeným bodům svých námitek uvedl podrobné a konkrétní důvody, pro které má za to, že jeho nabídka měla být hodnocena jinak, než jak ji zadavatel hodnotil. Zadavatel se pak v odůvodnění svého rozhodnutí, ve kterém námitky odmítl, omezil pouze na obecné a vágní proklamace, kdy nejprve rekapituluje svoje postavení jako zdravotnického zařízení a následně nastiňuje důvody, pro které poptává předmět veřejné zakázky, přičemž dále obecně uvádí, že pro hodnocení stanovil odbornou a nestrannou hodnotící komisi (aniž by navrhovatel ve svých námitkách jakkoliv napadal podjatost hodnotící komise).

43.         Jedinou pasáží, ve které se zadavatel zabývá navrhovatelem opravdu namítaným procesem hodnocení, je pasáž, ve které zadavatel uvádí, že „[č]tyřčlenná hodnotící komise odborníků provedla hodnocení předváděného systému podle jednotlivých dílčích podkritérií, a na závěrech hodnocení se shodla. Po předložení konkrétních námitek členům hodnotící komise tato neshledává námitky důvodné. Jednotlivá negativní hodnocení dílčích podkritérií mají souvztažnost k vymezení daného podkritéria v zadávací dokumentaci. Hodnocení vycházelo ze stavu předváděného nemocničního systému v době jeho předvedení a odráží konkrétní nálezy hodnotící komise. Zadavatel neshledává vnitřní rozpor mezi odůvodněním negativních hodnocení ze strany hodnotící komise ve Zprávě a vymezením dotčených podkritérií v zadávací dokumentaci.“

44.         Úřad zde uvádí, že za situace, kdy navrhovatel ve vztahu k hodnocení jednotlivých parametrů dílčích kritérií hodnocení uvedl konkrétní důvody, pro které považuje jím předložené řešení za souladné se zadávací dokumentací a tyto důvody zadavateli ve svých námitkách sdělí (viz body 26. až 32. odůvodnění tohoto příkazu), je zadavatel, aby dostál svým povinnostem ve vztahu k přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, povinen se k těmto tvrzením navrhovatele vyjádřit podrobně a srozumitelně. S ohledem na fakt, že výše uvedená obecná proklamace nedává navrhovateli odpověď na jeho konkrétně vznesené námitky, nemá Úřad jinou možnost, než konstatovat, že rozhodnutí zadavatele o námitkách je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

45.         Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tzn., aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nemohlo být dosaženo. Úřad proto dodává, že právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní, přičemž tento závěr je zřejmý i ze skutečnosti, že nedodržení postupu zadavatele při vyřizování námitek je v zákoně spojeno s možností uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen nikoli pouze obecnými frázemi, ale podrobně a srozumitelně (tj. přezkoumatelně) své stanovisko obhájit. Takové zdůvodnění postupu zadavatele by pak na druhé straně mělo sloužit stěžovateli jako základní podklad pro úvahu, zda si za svým názorem o nezákonném postupu zadavatele stojí natolik, že je ochoten vyvolat zahájení správního řízení před Úřadem na základě návrhu. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

 

  

K výroku II. tohoto příkazu

46.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

47.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

48.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

49.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku zadavatelem došlo dne 25. 10. 2017 odesláním rozhodnutí o námitkách, ve kterém se zadavatel v rámci své argumentace nevyjádřil k některým námitkám stěžovatele uvedeným v námitkách stěžovatele ze dne 16. 10. 2017 (specifikovány viz výše) podrobně, čímž postupoval v rozporu s ustanovením § 245 odst. 1 zákona. Řízení o přestupku je pak zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedených údajů je zřejmé, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

50.         Podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona lze za přestupek podle odst. 1, nepoužije-li se postup podle odst. 3, uložit pokutu do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

51.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

52.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

53.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013, dostupné online: http://www.nssoud.cz).

54.         Pochybení v podobě nepřezkoumání námitek stěžovatele, kterého se zadavatel dopustil, nelze přitom hodnotit – vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo – jako marginální. Zadavatel se v daném případě nevyjádřil podrobně k některým námitkám stěžovatele uvedeným v námitkách stěžovatele ze dne 16. 10. 2017 (specifikovány viz výše). Následkem protiprávního jednání tak bylo ze strany zadavatele prezentováno vyjádření, které, jak bylo prokázáno výše, nelze považovat za vyjádření podrobné.

55.         Následkem porušení zákonné povinnosti tedy bylo, že stěžovatel neměl jinou možnost než podat návrh bez znalosti konkrétní argumentace zadavatele. Jednáním obviněného tak nebyl naplněn základní účel námitek, tedy odůvodnění postoje zadavatele k námitkám stěžovatele. Následkem nevyřízení předmětné části námitek tak byl v šetřeném případě výše uvedený „informační deficit“ na straně stěžovatele zásadní a přestupek zadavatele tak má přímý dopad na řádný průběh zadávacího řízení, přičemž to byl právě stěžovatel, kdo musel přezkum úkonu zadavatele před Úřadem iniciovat, resp. byl v této souvislosti povinen složit nemalou finanční částku jako kauci. Z uvedeného důvodu se proto nemůže v žádném případě jednat pouze o přestupek nízké závažnosti. Pro úplnost Úřad dodává, že z hlediska intenzity zásahu do právem chráněného zájmu se nejedná ani o nejzávažnější porušení zákona ze strany obviněného. V daném případě nelze dovodit, že by obviněný zcela rezignoval na posouzení všech námitek, resp. nelze dovodit, že by obviněný námitky jako celek zcela ignoroval.

56.         Byť jednání zadavatele tedy nelze s ohledem na výše uvedené bagatelizovat, Úřad však současně nemůže v rámci stanovení trestu (výše sankce) pominout zohlednění i dalších aspektů případu, které by bylo možné případně vyhodnotit jako polehčující okolnosti ve vztahu k postupu zadavatele, což nepochybně vede k dosažení spravedlivého účelu trestu.

57.         V šetřené věci Úřad neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti.

58.         Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že – vzhledem k intenzitě skutkových okolností a následků, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů – přestupek spáchaný zadavatelem v šetřeném případě klasifikoval sice jako spíše závažný, ale s přihlédnutím k dalším aspektů případu uvedených výše, a zde zejména k minimalizaci „fatálních“ následků spáchání přestupku pro stěžovatele v souvislosti s předmětným rozhodnutím Úřadu, zadavateli uložil pokutu spíše při spodní hranici zákonné sazby.

59.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu zadavatele. Podle výroční zprávy z roku 2016 dostupné na internetové adrese obviněného (http://www.fno.cz/documents/pracovni-prilezitosti/8_888_2017_VZ_FNO.pdf) vyplývá, že obviněnému v roce 2016 byly poskytnuty dotace prostřednictvím kraje ze státního rozpočtu nebo ze státních finančních aktiv celkem ve výši 65 643 850 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty zadavatele – obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou), neboť představuje naprosto marginální částku ve srovnání s prostředky, se kterými zadavatel (obviněný) hospodaří.

60.         Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu při samé spodní hranici zákonné sazby, tj. ve výši 30 000 Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

61.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

62.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

Fakultní nemocnice Ostrava, 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava, Poruba

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz