číslo jednací: S0366/2018/VZ-31555/2018/542/MKk

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném dne 13. 9. 2018 z moci úřední, jehož účastníkem je:

• obviněný – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem na Pankráci 546/56, 140 00 Praha,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se správním řízením vedeným pod sp. zn. S0285/2018/VZ týkajícím se veřejné zakázky „C-ROADS CZ Vybudování C-ITS koridoru v okolí Brna“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 1. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 1. 2018 pod ev. č. Z2018-002715, ve znění oprav uveřejněných dne 2. 2. 2018, dne 12. 2. 2018, dne 12. 3. 2018 a dne 23. 3. 2018, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 25. 1. 2018 pod ev. č. 2018/S 017-034519, ve znění oprav uveřejněných dne 2. 2. 2018 pod ev. č. 2018/S 023-048482, dne 14. 3. 2018 pod ev. č. 2018/S 051-112956 a dne 23. 3. 2018 pod ev. č. 2018/S 058-128155,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem na Pankráci 546/56, 140 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh ze dne 19. 7. 2018 a vedeného pod sp. zn. S0285/2018/VZ nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „C-ROADS CZ Vybudování C-ITS koridoru v okolí Brna“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 1. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 1. 2018 pod ev. č. Z2018-002715, ve znění oprav uveřejněných dne 2. 2. 2018, dne 12. 2. 2018, dne 12. 3. 2018 a dne 23. 3. 2018, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 25. 1. 2018 pod ev. č. 2018/S 017-034519, ve znění oprav uveřejněných dne 2. 2. 2018 pod ev. č. 2018/S 023-048482, dne 14. 3. 2018 pod ev. č. 2018/S 051-112956 a dne 23. 3. 2018 pod ev. č. 2018/S 058-128155, ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu navrhovatele – ELTODO, a. s., IČO 45274517 se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha – na zahájení výše citovaného správního řízení, který byl obviněnému doručen dne 19. 7. 2018, tedy nejpozději dne 30. 7. 2018 (jelikož poslední den této lhůty připadl na neděli 29. 7. 2018, byl posledním dnem, kdy mohla být dokumentace o zadávacím řízení v souladu se zákonem Úřadu zaslána, pondělí 30. 7. 2018),když část chybějící dokumentace –tj. rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 4. 7. 2018– byla Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doručena až dne 10. 8. 2018 prostřednictvím datové zprávy a zbývající část dokumentace – tj. nabídky všech dodavatelů – byla doručena v listinné podobě dne 14. 8. 2018, a to v reakci na výzvu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže učiněnou usnesením č. j. ÚOHS-S0285/2018/VZ-23445/2018/542/MKk ze dne 10. 8. 2018.

 

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem na Pankráci 546/56, 140 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 20 000,- Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem na Pankráci 546/56, 140 00 Praha – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem na Pankráci 546/56, 140 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 23. 1. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „C-ROADS CZ Vybudování C-ITS koridoru v okolí Brna“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 1. 2018 pod ev. č. Z2018-002715, ve znění oprav uveřejněných dne 2. 2. 2018, dne 12. 2. 2018, dne 12. 3. 2018 a dne 23. 3. 2018, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 25. 1. 2018 pod ev. č. 2018/S 017-034519, ve znění oprav uveřejněných dne 2. 2. 2018 pod ev. č. 2018/S 023-048482, dne 14. 3. 2018 pod ev. č. 2018/S 051-112956 a dne 23. 3. 2018 pod ev. č. 2018/S 058-128155 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dle bodu II.2.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek je předmětem veřejné zakázky “dodávka, instalace a zprovoznění systému C-ITS na D1 v okolí Brna a přilehlých radiálách, včetně připojení dodaných prvků na stávající C-ITS back-office Zadavatele“.

3.             V bodu II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel určil, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávky. Z bodu II.1.5) téhož oznámení vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 40 000 000,- Kč bez DPH. V daném případě se jedná o veřejnou zakázku zadávanou v nadlimitním režimu, což dokazuje i režim veřejné zakázky uvedený na profilu zadavatele.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 odst. 1 zákona příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, obdržel dne 19. 7. 2018 návrh navrhovatele – ELTODO, a. s., IČO 45274517 se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s ustanovením § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. S0285/2018/VZ (dále jen „správní řízení“).

5.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0285/2018/VZ-21428/2018/542/MKk ze dne 20. 7. 2018, který byl obviněnému doručen téhož dne. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad upozornil obviněného, že je dle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Úřad rovněž upozornil obviněného, že vyjádření k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je podle § 252 odst. 3 zákona povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, a že části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh je podle ustanovení § 252 odst. 4 zákona povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

6.             Dle doručenky stejnopisu návrhu, kterou Úřad obdržel dne 19. 7. 2018 prostřednictvím datové schránky, byl stejnopis návrhu navrhovatele doručen zadavateli dne 19. 7. 2018. Tímto dnem tedy došlo k aktivaci povinnosti obviněného doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu a zaslat dokumentaci o zadávacím řízení.

7.             Dne 27. 7. 2018 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky část dokumentace o zadávacím řízení. Dne 30. 7. 2018 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu. Úřad po přezkoumání obdržené dokumentace zjistil, že v rámci doručené dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku neobdržel rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 4. 7. 2018 a nabídky všech dodavatelů.

8.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0285/2018/VZ-23445/2018/542/MKk ze dne 10. 8. 2018 uložil Úřad zadavateli dodatečnou lhůtu k provedení úkonu – doručení zbývající části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Dodatečná lhůta k provedení úkonu byla stanovena v délce 5 dnů ode dne doručení předmětného usnesení zadavateli, ke kterému došlo dne 10. 8. 2018, tedy nejpozději do dne 15. 8. 2018. dne 10. 8. 2018 obdržel Úřad prostřednictvím datové zprávy rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 4. 7. 2018 a dne 14. 8. 2018 Úřad obdržel v listinné podobě nabídky všech dodavatelů.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

9.             Vzhledem k tomu, že Úřad považoval zjištění skutkových okolností za dostatečná, vydal dne 12. 9. 2018 příkaz č. j. ÚOHS-S0366/2018/VZ-26776/2018/542/MKk z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona (výrok I. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání přestupku uložena pokuta ve výši 20 000 Kč (výrok II. příkazu).

10.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

11.         Řízení o přestupku bylo zahájeno dne 13. 9. 2018, kdy Úřad podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), v návaznosti na § 150 odst. 3 správního řádu doručil obviněnému výše uvedený příkaz.

12.         Dne 21. 9. 2018 obdržel Úřad odpor obviněného z téhož dne proti předmětnému příkazu (dále jen „odpor“).

Odpor ze dne 21. 9. 2018

13.         Obviněný v odporu uvádí, že dle jeho názoru Úřad při rozhodování o přestupku uvažoval nesprávně a přespříliš formalisticky. Dle obviněného neexistuje materiální stránka přestupku, přestupek tedy nebyl spáchán.

14.         Obviněný se odvolává na skutečnost, že právní domněnka spočívající v tom, že se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle zákona, je společensky škodlivý, je vyvratitelná.

15.         Obviněný uvádí, že dle ustanovení § 252 odst. 1 zákona platí, že „[z]adavatel je povinen doručit své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.“ Toto ustanovení tedy dle obviněného obsahuje více povinností (tj. povinnost doručit ve stanovené lhůtě vyjádření k návrhu a povinnost zaslat ve stanovené lhůtě dokumentaci o zadávacím řízení), přičemž rozlišení uvedených povinností není dle názoru obviněného samoúčelné a je naopak stěžejní pro posouzení společenské škodlivosti.

16.         Podle obviněného bylo odůvodnění příkazu případné pro situaci, pokud by vyjádření s dokumentací o zadávacím řízení nebyly doručeny vůbec. Uvádí, že v daném případě však byla dokumentace o zadávacím řízení doručena, a to s využitím postupů, které zákon předvídá a které Úřad před vydáním příkazu využil. Níže také obviněný konstatuje, že v daném případě byly využity ty úkony, které zákon předpokládá a nejedná se o postup neobvyklý čí stěžující činnost Úřadu.

17.         Obviněný uvádí, že Úřad vztahuje úvahy o nesplnění povinnosti předložit dokumentaci o zadávacím řízení na nesplnění lhůty v plném (nemodifikovaném) rozsahu, i když je povinnost předložit dokumentaci splněna v dodatečné lhůtě.

18.         Podle obviněného opožděné předání dokumentace nebylo způsobilé ztížit řízení před Úřadem, či způsobit prodlení v rozhodování Úřadu, protože lhůta pro vydání rozhodnutí podle ustanovení § 252 odst. 2 začíná běžet od doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení, přičemž se jedná o předání poslední z části dokumentace.

19.         Podle obviněného nemělo prodloužení lhůty o několik dní negativní dopad do něčí sféry. K činnosti Úřadu obviněný uvádí, že Úřad nebyl v důsledku zdržení nucen činit žádné mimořádné ani obtížné úkony a činil pouze to, co mu zákon stanoví. Na účastníky dle obviněného nemělo zdržení dopad, protože lhůty plnění se odvíjejí od uzavření smlouvy s tím, že obviněný vylučuje i negativní dopad do své vlastní sféry, tj. sféry zadavatele, a dalších blíže neurčených osob

20.         Podle obviněného se Úřad v daném případě svou argumentací rovněž snaží z účinků sankce pro jeden případ – tj. z účinků sankce stanovené pro porušení povinnosti splnění dodatečné pětidenní lhůty pro předložení dokumentace, tedy pro případ nedoručení dokumentace následovaného uložením nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízenínebo přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení řízení (dle § 263 odst. 4 zákona) – dovodit závěry pro jiný (skutkově zcela odlišný) případ, kterým je porušení povinnosti splnění základní lhůty pro předložení dokumentace (dle § 252 odst. 1 zákona).

21.         Dle obviněného je příkaz nepřezkoumatelný a vzájemně obsahově nekonzistentní.

Další průběh řízení o přestupku

22.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0366/2018/VZ-27785/2018/542/MKk ze dne 25. 9. 2018 Úřad obviněnému sdělil, že se, vzhledem ke skutečnosti, že obviněný podal dne 21. 9. 2018 proti příkazu odpor, podle § 150 odst. 3 správního řádu podáním odporu příkaz ruší a správní řízení ve věci pokračuje. Současně obviněnému stanovil v citovaném usnesení lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Stanovisko obviněného ze dne 5. 10. 2018 bylo Úřadu doručeno téhož dne.

 

 

Vyjádření zadavatele ze dne 5. 10. 2018

23.         Obviněný sdělil Úřadu, že veškeré důkazy, návrhy a stanoviska uvedl ve výše zmíněném odporu, na těchto svých stanoviscích trvá a žádné další neuvádí.

Další průběh řízení o přestupku

24.         Usnesením č. j. UOHS-S0366/2018/VZ-29278/2018/542/MKk ze dne 9. 10. 2018 stanovil Úřad obviněnému dle § 261 odst. 3 zákona lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Úřad ve stanovených lhůtách (ani později) neobdržel od obviněného žádné další vyjádření.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

25.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona šetřený případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména průběhu správního řízení vedeného pod sp. zn. S0285/2018/VZ, dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou, podaného odporu a na základně vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

26.         Před zkoumáním samotného postupu zadavatele se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda Ředitelství silnic a dálnic ČR naplňuje definici (veřejného) zadavatele podle zákona.

27.         Ustanovení § 4 zákona definuje zadavatele veřejné zakázky, přičemž z odst. 1 písm. c) citovaného ustanovení vyplývá, že veřejným zadavatelem je státní příspěvková organizace.

28.         Z úplného znění zřizovací listiny Ředitelství silnic a dálnic ČR (tj. zadavatele) ze dne 26. 11. 2012 vyplývá, že se jedná o státní příspěvkovou organizaci.

29.         Na základě uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona, neboť je státní příspěvkovou organizací, pročež je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle zákona.

Relevantní ustanovení zákona

30.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované všem účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu.

31.         Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

32.         Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

33.         Podle § 252 odst. 2 zákona počíná lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí návrhu, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá.

34.         Podle § 252 odst. 3 zákona vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

35.         Podle § 252 odst. 4 zákona je zadavatel povinen odeslat Úřadu části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

36.         Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4, § 254 odst. 5 nebo 6 nebo § 258 odst. 1 zákona.

37.         Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

38.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že jako správnímu orgánu, který je podle § 248 zákona příslušný k dozoru mj. nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, mu nezaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě stanovené zákonem, podstatně ztěžuje či zcela znemožňuje provedení zákonem uloženého dozoru. Skutečnost, zda byl postup zadavatele v zadávacím řízení v souladu se zákonem, lze přitom ze strany Úřadu ověřit výhradně na základě dokumentace o zadávacím řízení. Poskytnutí dokumentace o zadávacím řízení zadavatelem je proto nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení, jeho provedení Úřadem v zákonných lhůtách a rovněž pro rozhodnutí ve věci. Ve veřejné správě obecně je přitom kladen akcent na co možná nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci, což je zřejmé nejen z ustanovení § 71 správního řádu, ale též z konstrukce zákona a v něm stanovených lhůt. Povinnost zadavatele zaslat dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu v zákonné lhůtě je proto stanovena zákonem, přičemž její nesplnění obviněným je kvalifikováno jako přestupek [§ 268 odst. 1 písm. e) zákona].

39.         Jak vyplývá z ustanovení § 216 odst. 1 zákona, dokumentaci o zadávacím řízení tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje zákon.

40.         Vzhledem k zásadnímu významu dokumentace o zadávacím řízení pro rozhodnutí o návrhu je povinnost zadavatele poskytnout dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu stanovena přímo zákonem. Úřad předně uvádí, že v souladu s ustanovením § 252 odst. 1 zákona je zadavateli dána povinnost zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu navrhovatele zadavateli. Splnění povinnosti zaslat Úřadu ve stanovené lhůtě kompletní dokumentaci o zadávacím řízení je nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení a to zejména s ohledem na blokační lhůtu. Z téhož důvodu je nesplnění této povinnosti obviněným kvalifikováno jako přestupek [§ 268 odst. 1 písm. e) zákona]. V případě nesplnění této povinnosti v základní 10 denní lhůtě Úřad v souladu s § 39 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 263 odst. 4 zákona sice stanovuje zadavateli k provedení předmětného úkonu dodatečnou lhůtu 5 dnů, avšak tímto není dotčena skutečnost, že zadavatel se dopustí přestupku již nezasláním dokumentace o zadávacím řízení v zákonné lhůtě, popř. též v příslušné formě. Důležitost kladená na zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu v zákonné, nejpozději však v dodatečné 5 denní, lhůtě, za účelem přezkumu úkonů zadavatele a následného rozhodnutí ve věci, tedy pro řádný průběh správního řízení v zákonných lhůtách, je nejvíce zřejmá z ustanovení § 263 odst. 4 zákona, dle kterého je Úřad ve své podstatě povinen uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení či přezkoumávaného úkonu vymezeného v oznámení o zahájení správního řízení. Úřad tak není oprávněn prominout zmeškání základní 10 denní lhůty, resp. dodatečné 5 denní lhůty pro doručení dokumentace o zadávacím řízení.

41.         Dle doručenky stejnopisu návrhu, kterou Úřad obdržel dne 19. 7. 2018 prostřednictvím datové schránky, byl stejnopis návrhu navrhovatele doručen zadavateli dne 19. 7. 2018.

42.         Z oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0285/2018/VZ-21428/2018/542/MKk ze dne 20. 7. 2018 vyplývá, že Úřad zadavatele poučil o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, a to způsobem dle § 252 odst. 3 a odst. 4 zákona. Předmětná zákonná lhůta uplynula vzhledem k výše uvedenému dne 30. 7. 2018 (neboť den 29. 7. 2018 připadl na neděli). Obviněný měl povinnost zaslat Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení nejpozději dne 30. 7. 2018.

43.         Dne 27. 7. 2018 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky celkem 6 podání, která obsahovala dokumenty tvořící dokumentaci o zadávacím řízení, především zadávací dokumentaci a výstupy z komunikace mezi účastníky a zadavatelem. Obsahem ani jednoho z těchto podání však nebylo rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 4. 7. 2018. Dne 30. 7. 2018 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele. Z výše uvedeného vyplývá, že obviněný v zákonné lhůtě kompletní dokumentaci o zadávacím řízení tak, jak stanovuje zákon, Úřadu nezaslal, neboť nezaslal své rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 4. 7. 2018 a nabídky všech dodavatelů.

44.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0285/2018/VZ-23445/2018/542/MKk ze dne 10. 8. 2018 uložil Úřad zadavateli dodatečnou lhůtu k provedení úkonu – doručení zbývající části dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Dodatečná lhůta k provedení úkonu byla stanovena v délce 5 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zadavateli. Zadavateli bylo citované usnesení doručeno dne 10. 8. 2018.

45.         Dne 10. 8. 2018 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky přípis s názvem „doplnění dokumentace VZ C-ROADS CZ“ ze dne 10. 8. 2018, ve kterém zadavatel jako přílohu Úřadu zaslal rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 4. 7. 2018. Dne 14. 8. 2018 obdržel Úřad v listinné podobě zbývající chybějící části dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, konkrétně nabídky všech dodavatelů – nabídku navrhovatele, nabídku sdružení CROSS ZLÍN a.s. a Ing. Ivo Herman, CSc., jehož účastníky jsou CROSS Zlín a.s., IČO 60715286, se sídlem Hasičská 397, 763 02 Zlín a Ing. Ivo Herman, CSc., IČO 42588022, se sídlem na Vyhlídce 559/8, 664 48 Moravany, a nabídku sdružení C-ROADS KC, jehož účastníky jsou Kapsch TrafficCom Construction & Realization, spol. s r. o., IČO 27371522, se sídlem Ke Štvanici 656/3, 186 00 Praha a ČD – Telematika, a. s., IČO 61459445, se sídlem Pernerova 2819/2a, 130 00 Praha.

46.         Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že obviněný v rámci původního správního řízení svou povinnost plynoucí z ustanovení § 252 odst. 1 zákona nesplnil, neboť nezaslal Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne obdržení návrhu navrhovatele, tedy do dne 30. 7. 2018.

47.         K argumentaci zadavatele uvedené v odporu ze dne 21. 9. 2018 uvádí Úřad následující.

48.         Co se týče názoru obviněného, že přestupek obviněným ve správním řízení nebyl spáchán, neboť chybí materiální stránka přestupku, Úřad uvádí následující skutečnosti. Obecně platí, že dle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. K naplnění materiální stránky přestupku Úřad konstatuje, že se lze odkázat na důvodovou zprávu k zákonu č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, kde je uvedeno, že „[m]ateriálně-formální pojetí se pro oblast zadávání veřejných zakázek nejeví jako zcela vhodné. Společenská škodlivost je u těchto přestupků dána již samotným naplněním skutkové podstaty přestupku. V případě, že by konkrétní společenská škodlivost protiprávního jednání nedosahovala ani minimální hranice typové škodlivosti, nebyl by dán veřejný zájem na jeho stíhání.“, z čehož vyplývá, že pokud jednání obviněného naplňuje formální znaky skutkové podstaty některého z přestupků upravených zákonem, je předpokládána i jeho společenská škodlivost.

49.         Důsledkem pojetí přestupku v oblasti zadávání veřejných zakázek je tedy skutečnost, že Úřad se nemusí při rozhodování o přestupku zabývat tím, „zda jednání zadavatele, které jinak naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku uvedené v § 268 a § 269, je společensky škodlivé či nikoliv, tj. zabývat se výslovně materiální stránkou přestupku, pokud neexistují takové okolnosti, které zcela vylučují, že se vůbec jedná o přestupek. Jinak řečeno, ÚOHS v zásadě nemusí dokazovat materiální stránku přestupku, když ta je ze zákona výslovně presumována.“ (srov. Flaškár, Martin; Harnach, Jiří; Janoušek, Martin; Měkota, Jan; Podešva, Vilém; Sommer, Lukáš; Votrubec, Jiří. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer).

50.         Úřad dále konstatuje, že ustanovení § 270 odst. 1 zákona je koncipováno jako vyvratitelná právní domněnka, a proto se tedy následně po obdržení argumentace obviněného zabýval i tím, zda zákonem stanovenou domněnku zadavatel (obviněný) vyvrátil.

51.         Úřad konstatuje, že skutečnost, že obviněný nezaslal ve stanovené lhůtě podle § 252 odst. 1 „pouze“ část dokumentace o zadávacím řízení, a že danou chybějící část dokumentace zaslal v dodatečné lhůtě podle § 263 odst. 4 zákona, není takovou okolností, která by znamenala, že i při nedodržení povinnosti podle § 252 odst. 1 zákona nebyl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem. K porušení a ohrožení právem chráněného zájmu se Úřad vyjadřuje v následujících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí.

52.         Úřad předně v šetřeném případě zdůrazňuje, že neukládal pokutu za nezaslání dokumentace o zadávacím řízení v základní a následně ani dodatečné lhůtě, ostatně z výroků daného příkazu i tohoto rozhodnutí vyplývá, že pokuta je zadavateli uložena za spáchání přestupku dle zákona, konkrétně dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, spočívajícího v pozdním zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení, k čemuž se i vztahuje odůvodnění daného příkazu.

53.         Úřad uvádí, že nepřehlédl skutečnost, že zadavatel požadované, resp. chybějící dokumenty uvedené v bodě 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí nakonec dne 10. 8. 2018 a 14. 8. 2018 Úřadu doručil. Na takto doručené dokumenty však Úřad nemohl při posuzování spáchání přestupku obviněným nahlížet jako na řádně doručené, neboť mu prokazatelně byly doručeny až po uplynutí lhůty stanovené podle § 252 odst. 1 zákona, a to v návaznosti na výzvu Úřadu. K této skutečnosti (tj. že obviněný, byť po uplynutí zákonem stanovené lhůty, Úřadu kompletní dokumentaci doručil) však Úřad přihlíží při stanovení výše pokuty (viz dále v odůvodnění výroku II. tohoto rozhodnutí).

54.         Úřad dále uvádí, že ke ztížení provedení zákonem uloženého dozoru dochází i pozdním dodáním části dokumentace o zadávacím řízení. Rychlost a efektivnost dozoru, který Úřad provádí, nelze zúžit pouze na splnění lhůty pro vydání rozhodnutí podle správního řádu. Obecně lze konstatovat, že předmětem správních řízení zahájených na návrh (vyjma návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy) je z povahy věci vždy šetření postupu zadavatele v rámci běžícího zadávacího řízení, kdy každé prodlení, které má dopad do průběhu vedeného správního řízení, může mít neblahé důsledky z hlediska včasného a úspěšného dokončení zadávacího řízení a realizace veřejné zakázky, a tedy představovat zásah do práv účastníků zadávacího řízení. Je tedy nanejvýš žádoucí, aby zadavatel předložil dokumentaci o veřejné zakázce Úřadu co nejdříve a Úřad mohl předmětné šetření co nejdříve uskutečnit a učinit ve věci právní závěr.

55.         Co se týče názoru obviněného, že doručil dokumentaci o zadávacím řízení s využitím postupů, které zákon předvídá, Úřad uvádí, že zákon jasně stanovuje lhůtu pro doručení dokumentace zadavatele jako desetidenní. Nedodržení desetidenní lhůty je dle § 268 odst. 1 písm. e) zákona přestupkem. Pětidenní lhůta je v zákoně uvedená jako „dodatečná“ (tj. jako jakási druhá šance pro zadavatele), přičemž její nedodržení má odlišné důsledky než nedodržení lhůty základní (desetidenní) – spočívá v nápravném opatření, a to ve zrušení zadávacího řízení nebo přezkoumávaného úkonu.

56.         Tvrzení obviněného, že použití dodatečné pětidenní lhůty není postup neobvyklý či stěžující činnost Úřadu, nelze akceptovat, neboť obviněný takto de facto dovozuje, že lhůta pro doručení dokumentace není ve skutečnosti desetidenní, ale delší, resp. předem neurčené délky závislé vždy na okamžiku doručení výzvy Úřadu, v níž bude ke splnění povinnosti zaslat kompletní dokumentaci o zadávacím řízení stanovena zadavateli dodatečná pětidenní lhůta. Zákonodárce ale stanovil lhůtu desetidenní a tato lhůta není bezdůvodná a stejně tak její nedodržení není mezi přestupky zahrnuto bezdůvodně (viz bod 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

57.         K argumentaci obviněného, že v případě pozdě zaslané dokumentace šlo pouze o její část, nikoliv o kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, Úřad uvádí, že úplná dokumentace o zadávacím řízení představuje podkladový základ, bez něhož Úřad nemůže soulad postupu zadavatele se zákonem řádně posoudit. Úřad zdůrazňuje, že „úplnou dokumentaci o zadávacím řízení“ tvoří všechny dokumenty dle § 216 odst. 1 – tzn. všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů.

58.         V daném případě je nutné akcentovat, že právě rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, které obviněný Úřadu společně se všemi nabídkami dodavatelů nezaslal ve lhůtě stanovené zákonem, je obecně vzato jedním z dokumentů nezbytných mj. pro posouzení, resp. ověření splnění podmínek řízení (např. i s ohledem na ustanovení § 251 odst. 3 zákona). Dále Úřad k charakteru nezaslaného dokumentu uvádí, že rozhodnutí zadavatele o námitkách je s ohledem na povinnost stanovenou zadavateli v § 245 odst. 1 zákona, tj. vyjádřit se podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, Úřadem v případě meritorního rozhodnutí přezkoumáváno vždy, a to právě s ohledem na obecný účel institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, přičemž takové zdůvodnění postupu zadavatele následně stěžovateli slouží jako základní podklad pro úvahu, zda si za svým názorem o nezákonném postupu zadavatele stojí natolik, že je ochoten vyvolat zahájení správní řízení před Úřa­dem na základě návrhu. K dalším včas nezaslaným částem dokumentace Úřad uvádí, že nabídky dodavatelů, resp. nabídka navrhovatele, je jedním z dokumentů, ze kterého Úřad ověřuje například správnost výše navrhovatelem složené kauce. Jak je tedy výše uvedeno, nezaslání předmětných dokumentů má výrazný dopad do prováděného šetření, přičemž Úřad na základě uvedených dokumentů již na počátku zahájeného správního řízení mimo jiné určuje, zda bude o návrhu na správní řízení rozhodovat meritorně nebo procesně.

59.         K argumentaci obviněného, že zákonné lhůty Úřadu nemohly být dotčeny, neboť lhůty pro vydání rozhodnutí se dle zákonné úpravy počítají ode dne doručení poslední části dokumentace, Úřad uvádí, že z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2018, č. j. 10 As 219/2016 - 51 vyplývá, že je Úřad povinen při své dozorové činnosti postupovat tak, aby ve věci rozhodl v co nejkratší době (pokud možno ve stadiu, kdy může být protiprávní jednání zadavatele ještě vyloučeno). S ohledem na poměrně krátkou dobu, ve které je žádoucí ve věci meritorně rozhodnout, je nezbytně nutné, aby Úřadu poskytli účastníci řízení, zejména pak zadavatel, potřebnou součinnost. Odrazem této nutnosti je pak mimo jiné ustanovení § 252 odst. 1, 3 a 4 zákona, ale i § 258 odst. 1. Doba, ve které je žádoucí ve věci meritorně rozhodnout, se přitom neodvíjí pouze od lhůty pro vydání rozhodnutí, ale zároveň od tzv. lhůty blokační vyplývající z ustanovení § 246 odst. 1 písm. d) zákona.

60.         Úřad dále dodává, že lhůta pro vydání rozhodní počíná běžet po dodání kompletní dokumentace o zadávacím řízení, avšak blokační lhůta dle § 246 odst. 1 písm. d), která je nástrojem ochrany práv stěžovatele a předmětnosti správního řízení, trvající stejně jako lhůta pro vydání rozhodnutí 60 dní, počíná běžet od okamžiku zahájení správního řízení před Úřadem. Správní řízení je zahájeno dnem doručení návrhu. Tím dochází k rozchodu konce lhůty pro vydání rozhodnutí dle správního řádu a konce blokační lhůty vyplývající ze zákona. Úřad připomíná, že zákon vychází při koncepci „blokační lhůty“ z toho, že ji zároveň váže na doručení návrhu a stanovuje jasnou lhůtu, v níž má být pro řádný přezkum Úřadu zaslána kompletní dokumentace o zadávacím řízení. Dle důvodové zprávy zákona zákonodárce blokační lhůtu stanovil tak, aby bylo možné v jejím průběhu vydat prvostupňové rozhodnutí. V daném případě obviněný staví Úřad do pozice, kdy mu kvůli pozdnímu doručení dokumentace o zadávacím řízení byla zkrácena doba pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele v tzv. blokační lhůtě, tudíž Úřad měl pro posouzení daného případu podstatně méně času, než je zákonodárcem předvídáno, případně by Úřad musel vydat předběžné opatření podle ustanovení § 61 odst. 1 správního řádu, přičemž nařízení předběžného opatření dle správního řádu po uplynutí této zákonné blokační lhůty spočívající v ustanovení další „blokační lhůty“, by mělo být výjimečným institutem např. v situaci, kdy rozhodnutí Úřadu závisí na posouzení skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí od jiného správního orgánu.

61.         Následkem nedodržení lhůty dle § 252 odst. 1 zákona bylo omezení možnosti řádného a efektivního přezkumu postupu zadavatele. Právě proto zákonodárce stanovil povinnost zadavateli v přesně vymezené lhůtě zaslat kompletní dokumentaci Úřadu, neboť bez toho by nebylo možné naplnit požadavek kladený na dozorovou činnost Úřadu v oblasti veřejných zakázek předjímanou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ohledně „co nejrychlejšího přezkumu rozhodnutí“. Je zřejmé, že nesplněním povinnosti zaslání kompletní dokumentace dochází k zásahu do řádného, zákonem předvídaného, procesu přezkumu. Z pohledu účastníků řízení, jakož i ze strany Úřadu, tak došlo k nežádoucímu prodloužení počátku lhůty pro vydání rozhodnutí, zkrácení časového prostoru pro meritorní posouzení případu v rámci lhůty dle § 249 odst. 1 písm. d) zákona a rovněž prodloužení délky vedení předmětného správního řízení, tedy přestupek zadavatele měl prokazatelně dopad do řádného průběhu správního řízení u Úřadu. Úřad je tedy toho názoru, že výše uvedeným postupem zadavatele došlo k naplnění jak formálních, tak i materiálních znaků přestupku. Veřejný zájem na řádném výkonu dozoru ze strany Úřadu byl nezasláním kompletní dokumentace o zadávacím řízení v zákonné lhůtě ohrožen.

62.         V neposlední řadě Úřad odmítá, že by se z účinku sankce pro jeden případ snažil dovodit závěry pro účinky sankce pro případ jiný. Úřad zmínil ustanovení § 263 odst. 4 zákona toliko pro ozřejmění důležitosti zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení, nikoliv ve spojitosti se sankcí, kterou je možné uložit pro porušení povinnosti splnění základní lhůty pro předložení dokumentace.

63.         Úřad dále k rozdílu pokuty uvedené ve výroku II. a v odůvodnění k výroku II. příkazu uvádí, že se jednalo o administrativní nedopatření, resp. chybu v psaní, když v odůvodnění příkazu byla nesprávně uvedena pokuta ve výši 15 000,- Kč. Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. předmětného příkazu uložil Úřad obviněnému pokutu ve výši 20 000,- Kč (výrok II. příkazu). V tomto případě Úřad souhlasí s názorem obviněného v té části, že příkaz je co do výše ukládané pokuty vnitřně rozporný, přičemž toto pochybení je v rámci tohoto rozhodnutí zhojeno.

64.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že obviněný v rámci správního řízení zahájeného na návrh ze dne 19. 7. 2018 a vedeného Úřadem pod sp. zn. S0285/2018/VZ nesplnil povinnost dle § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení týkající se předmětné veřejné zakázky ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu, který byl obviněnému doručen dne 19. 7. 2018, tedy nejpozději dne 30. 7. 2018, neboť Úřadu nezaslal rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 4. 7. 2018 a nabídky všech dodavatelů – nabídku navrhovatele, nabídku sdružení CROSS ZLÍN a.s. a Ing. Ivo Herman, CSc., jehož účastníky jsou CROSS Zlín a.s., IČO 60715286, se sídlem Hasičská 397, 763 02 Zlín a Ing. Ivo Herman, CSc., IČO 42588022, se sídlem na Vyhlídce 559/8, 664 48 Moravany, a nabídku sdružení C-ROADS KC, jehož účastníky jsou Kapsch TrafficCom Construction & Realization, spol. s r. o., IČO 27371522, se sídlem Ke Štvanici 656/3, 186 00 Praha a ČD – Telematika, a. s., IČO 61459445, se sídlem Pernerova 2819/2a, 130 00 Praha, když část chybějící dokumentace – tj. rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 4. 7. 2018 – byla Úřadu doručena až dne 10. 8. 2018 prostřednictvím datové zprávy a zbývající část dokumentace – tj. nabídky všech dodavatelů – byla doručena v listinné podobě dne 14. 8. 2018, a to v reakci na výzvu Úřadu učiněnou usnesením č. j. ÚOHS-S0285/2018/VZ-23445/2018/542/MKk ze dne 10. 8. 2018. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

65.         Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona.

66.         Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.

67.         Dle § 29 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká

a.             uplynutím promlčecí doby,

b.             smrtí fyzické osoby,

c.              zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce, nebo

d.             vyhlášením amnestie.

68.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

69.         Dle § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní promlčecí doba u přestupků 5 let.

70.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 31. 7. 2018, po marném uplynutí lhůty k zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení dle § 252 odst. 1 zákona. Úřad se o spáchání přestupku dozvěděl v souvislosti s vedením správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (obviněného), přičemž řízení o přestupcích bylo zahájeno doručením příkazu dne 13. 9. 2018. Z uvedených údajů vyplývá, že promlčecí doba (dle § 270 odst. 5 zákona) ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek z důvodu uplynutí promlčecí doby tak nezanikla.

71.         Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

72.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

73.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 252 odst. 1 zákona, neboť zadavatel v zákonné lhůtě nezaslal Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení, tedy nedodržel zákonnou lhůtu pro zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení Úřadu stanovenou citovaným ustanovením zákona (zákonem chráněný zájem). Tento postup zadavatele nelze žádným způsobem zhojit, neboť lhůta dle citovaného ustanovení zákona již marně uplynula.

74.         Jak již Úřad konstatoval výše v části odůvodnění týkající se dovozování materiální stránky přestupku, tj. posuzování míry společenské škodlivosti, následkem nedodržení lhůty dle § 252 odst. 1 zákona bylo určité omezení možnosti přezkumu postupu obviněného. Současně Úřad připomíná, že zákon vychází při koncepci „blokační lhůty“ [§ 246 odst. 1 písm. d) zákona] z toho, že ji váže na doručení návrhu a stanovuje zároveň jasnou lhůtu, v níž má být pro řádný přezkum Úřadu zaslána kompletní dokumentace o zadávacím řízení. Je zřejmé, že nesplněním takové povinnosti dochází k zásahu do řádného, zákonem předvídaného, procesu přezkumu. V daném případě přestupek obviněného měl prokazatelně dopad do řádného průběhu správního řízení u Úřadu.

75.         Úřad podotýká, že jedním z dokumentů, který nebyl Úřadu ve stanovené lhůtě coby součást dokumentace o zadávacím řízení doručen, bylo rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, přičemž, jak již Úřad konstatoval (viz bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí), se jedná o zcela zásadní dokument, a to v konkrétním případě i s ohledem na skutečnost, že Úřad v rámci původního správního řízení rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0285/2018/VZ-26506/2018/542/MKk ze dne 10. 9. 2018 (které nabylo právní moci dne 9. 10. 2018) uložil podle § 263 odst. 5 zákona nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného rozhodnutí zadavatele ze dne 4. 7. 2018 o námitkách navrhovatele z důvodu, že se obviněný podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, čímž se odůvodnění rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

76.         Jako výrazně polehčující okolnost je však třeba uvést, že obviněný projevil snahu své pochybení v podobě nezaslání části dokumentace o zadávacím řízení napravit, neboť v Úřadem stanovené dodatečné pětidenní lhůtě reagoval na obdržené usnesení č. j. ÚOHS-S0285/2018/VZ-23445/2018/542/MKk ze dne 10. 8. 2018 a Úřadu již dne 10. 8. 2018 doručil část chybějící dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a dne 14. 8. 2018 doručil zbývající chybějící část v listinné podobě. Vzhledem k této skutečnosti je třeba uvést, že negativní dopad daného pochybení byl relativně limitován, což svědčí pro uložení pokuty při dolní hranici zákonné sazby.

77.         Úřad též ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek zadavatele v souběhu s žádnými dalšími přestupky zadavatele.

78.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter, případně se pokuta byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy obviněného za rok 2017 dostupné na oficiálních webových stránkách obviněného na adrese https://www.rsd.cz/wps/wcm/connect/7d1d80e6-2439-4340-b3c8-1fbdbf172353/RSD vyrocni‌-zprava‌‌‌-2017_final_web.pdf?MOD=AJPERES vyplývá, že obviněný ke dni 31. 12. 2017 disponoval aktivy v celkové výši 89 110 219 514 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty 20 000 Kč nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

79.         Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval právě preventivní charakter uložení sankce. Úřad po zohlednění všech výše uvedených okolností ukládá obviněnému pokutu ve výši 20 000 Kč, která je na spodní hranici zákonné sazby, přesto dle Úřadu naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora zmíněné funkce právní odpovědnosti.

80.         Úřad posoudil postup zadavatele a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

81.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

82.         Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. I) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

83.         Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

84.         Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

85.         Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které Účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

86.         Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

87.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000366.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Ředitelství silnic a dálnic ČR, na Pankráci 546/56, 140 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy