číslo jednací: S0354/2018/VZ-30895/2018/532/KSt

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 5. 9. 2018 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace, IČO 00179540, se sídlem Husova 2624, 580 01 Havlíčkův Brod,
• navrhovatel – Philips Česká republika s. r. o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8 – Karlín, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, ev. č. ČAK 08684, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace, IČO 00179540, se sídlem Husova 2624, 580 01 Havlíčkův Brod – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Pracoviště magnetické rezonance“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-022613, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 130-296175,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace, IČO 00179540, se sídlem Husova 2624, 580 01 Havlíčkův Brod – nedodrželpři zadávání veřejné zakázky „Pracoviště magnetické rezonance“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-022613, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 130-296175, pravidla stanovená v ustanovení § 99 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když změnil zadávací podmínky týkající se softwarových nástrojů pro zpracování a vyhodnocování MR vyšetření uvedených pod body 10.3, 10.4, 10.6, 10.7, 10.9 a 10.11 v Příloze č. 1 „Technická specifikace předmětu plnění = minimální technické požadavky na předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace tak, že prostřednictvím „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“ ze dne 30. 7. 2018 nově zakotvil požadavek na minimálně 10 současně pracujících uživatelů pro softwarové nástroje uvedené pod body 10.3, 10.9 a 10.11 a u softwarových nástrojů uvedených pod body 10.4, 10.6 a 10.7 na minimálně 3 současně pracující uživatele, a následně prostřednictvím „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“ ze dne 3. 8. 2018 změnil u softwarových nástrojů uvedených pod body 10.4, 10.6 a 10.7 požadavek na minimálně 1 současně pracujícího uživatele, aniž by současně alespoň přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, ačkoliv to povaha provedené změny zadávacích podmínek vyžadovala, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace, IČO 00179540, se sídlem Husova 2624, 580 01 Havlíčkův Brod – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Pracoviště magnetické rezonance“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-022613, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 130-296175.

III.

Zadavateli – Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace, IČO 00179540, se sídlem Husova 2624, 580 01 Havlíčkův Brod– se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0354/2018/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Philips Česká republika s. r. o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8 – Karlín – ze dne 5. 9. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Pracoviště magnetické rezonance“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-022613, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 130-296175.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace, IČO 00179540, se sídlem Husova 2624, 580 01 Havlíčkův Brod – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace, IČO 00179540, se sídlem Husova 2624, 580 01 Havlíčkův Brod (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 9. 7. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Pracoviště magnetické rezonance“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-022613 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 130-296175 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Z čl. 3 „VYMEZENÍ PŘEDMĚTU PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“, bodu 3.1.1 zadávací dokumentace vyplývá, že »Předmětem plnění veřejné zakázky v rámci tohoto zadávacího řízení je:

a)  dodávka nové magnetické rezonance včetně příslušenství nutného pro bezchybný provoz, činnosti spojené s uvedením zařízení do provozu dle platné legislativy a bezplatná 2 letá záruka – komplexní servisní zabezpečení (dále jen „dodávka MR“);

b)  poskytování komplexního servisního zabezpečení po dobu 9 roků (2 roky bezplatná záruka v rámci dodávky MR + 7 roků pozáruční servis), a to v rozsahu a způsobem uvedeným v obchodních podmínkách (smlouvě o dílo a servisní smlouvě)«.

3.             V bodu IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2018 zadavatel stanovil lhůtu pro doručení nabídek na den 16. 8. 2018.

4.             Dne 30. 7. 2018 uveřejnil zadavatel na svém profilu „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“ z téhož dne a zároveň i „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“ z téhož dne (dále jen „Vysvětlení ZD č. 2“). Dále zadavatel uveřejnil na svém profilu „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“ ze dne 3. 8. 2018 (dále jen „Vysvětlení ZD č. 3“), a to dne 3. 8. 2018 a následně dne 9. 8. 2018 „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4“ z téhož dne.

5.             Dne 13. 8. 2018 doručil navrhovatel – Philips Česká republika s. r. o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha 8 – Karlín, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, ev. č. ČAK 08684, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – zadavateli námitky z téhož dne. 

6.             Jak vyplývá z protokolu o otevírání obálek s nabídkami (1. jednání komise), komise pro otevírání obálek se sešla dne 16. 8. 2018 a ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel 1 nabídku dodavatele Siemens Healthcare, s.r.o. (dále jen „dodavatel Siemens“).

7.             Po přezkoumání oprávněnosti námitek navrhovatele zadavatel rozhodnutím ze dne 27. 8. 2018 námitky navrhovatele odmítl, přičemž citované rozhodnutí o námitkách doručil navrhovateli téhož dne.

8.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách nesouhlasil, podal dne 5. 9. 2018 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

9.             Podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ve  spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 5. 9. 2018, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž dne 5. 9. 2018.

10.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

·      zadavatel,

·      navrhovatel.

11.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0354/2018/VZ-26075/2018/532/KStze dne 6. 9. 2018.

12.         Dne 7. 9. 2018 navrhovatel Úřadu sdělil, že nepovažuje žádné z údajů obsažených v dokumentaci o šeřené veřejné zakázce za utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, a že nepovažuje žádné skutečnosti za obchodní tajemství.

13.         Zadavatel dne 13. 9. 2018 doručil Úřadu dokumenty, které podle zadavatele tvoří dokumentaci o zadávacím řízení, a to prostřednictvím datové schránky. Současně Úřadu sdělil, že vyjádření k návrhu zašle v řádném termínu. Vyjádření k návrhu pak zadavatel doručil Úřadu dne 14. 9. 2018.

14.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0354/2018/VZ-27116/2018/532/KSt ze dne 17. 9. 2018 Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli podle § 61 odst. 1 správního řádu uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

15.         Dne 17. 9. 2018 doručil zadavatel Úřadu dokumenty, které podle zadavatele tvoří dokumentaci o zadávacím řízení na technickém nosiči dat – CD.

16.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0354/2018/VZ-27532/2018/532/KSt ze dne 19. 9. 2018 určil Úřad zadavateli dodatečnou lhůtu pěti dnůode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu, a to doručení dokumentace o zadávacím řízenína šetřenou veřejnou zakázku, neboť nezaslal Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení v originále.

17.         Dále Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0354/2018/VZ-27747/2018/532/KSt ze dne 24. 9. 2018 podle § 260 zákona částečně nevyhověl žádosti navrhovatele ze dne 18. 9. 2018 o nahlédnutí do správního spisu sp. zn. S0354/2018/VZ, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí a které tvoří přílohu tohoto spisu.

18.         Dne 24. 9. 2018 doručil zadavatel Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení, a to v listinné podobě, na technickém nosiči dat – CD, prostřednictvím datové schránky a datových zpráv.

19.         Dne 27. 9. 2018 doručil navrhovatel Úřadu repliku ze dne 27. 9. 2018 k vyjádření zadavatele.

20.         Výrokem I. usnesení č. j. ÚOHS-S0354/2018/VZ-28313/2018/532/KSt ze dne 2. 10. 2018 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu7 dnůode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Výrokem II. citovaného usnesení stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Obsah návrhu

21.         Navrhovatel v úvodu návrhu nejprve shrnul postup zadavatele v předmětném zadávacím řízení, a to od jeho zahájení do dne podání návrhu. Z obsahu návrhu dále vyplývá, že navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel se dopustil protiprávního jednání, které mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a to tím, že v zadávacích podmínkách stanovil technický požadavek na radiofrekvenční systém a technické požadavky na pracovní portálový systém v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 zákona ve spojení s § 36 odst. 1 zákona a § 37 odst. 1 písm. b) zákona, což vedlo k porušení zákonem stanovených zásad, k bezdůvodnému zaručení konkurenční výhody určitým konkrétním dodavatelům a vytvořilo bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Dále zadavatel podle navrhovatele porušil povinnost podle § 36 odst. 3 zákona stanovit a poskytnout dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Zadavatel měl také porušit povinnosti podle § 6 odst. 1 a 2 zákona ve spojení s § 99 odst. 2 věty druhé zákona, když ačkoliv Vysvětlením ZD č. 3 došlo ke změně zadávacích podmínek, která může podle navrhovatele rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, zadavatel neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, což vedlo rovněž k porušení zákonem stanovených zásad. Z návrhu dále vyplývá, že v části návrhu týkající se softwarových nástrojů pro zpracování a vyhodnocování MR vyšetření navrhovatel rozporuje zadavatelem stanovené technické požadavky v části 10. „Pracovní portálový systém“ přílohy č. 1 ZD, a to konkrétně body 10.3, 10.4, 10.6, 10.7, 10.9 a 10.11, které v návrhu označil jako „rozporované SW požadavky“.

22.         Navrhovatel dále uvedl, že předmětem šetřené veřejné zakázky je dodávka 1 ks nové magnetické rezonance, včetně příslušenství nutného pro provoz, a souvisejících plnění (např. pozáruční servis). Zadavatel v Příloze č. 1 „Technická specifikace předmětu plnění = minimální technické požadavky na předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 1 ZD“), stanovil v části 3. „Radiofrekvenční systém“, bodu 3.1 následující požadavek: „Plně digitální RF systém pro zpracování signálů s využitím paralelních technik, Počet kanálů ≥ 48“. K tomu navrhovatel dodal, že šetřené zadávací řízení je opakovaným zadávacím řízením, v němž zadavatel poptává totožné plnění, jaké poptával v předchozím zrušeném zadávacím řízení, v něm však stanovil technický požadavek na radiofrekvenční systém s počtem kanálů ≥64. Oproti původním požadavkům zrušeného zadávacího řízení tak zadavatel podle navrhovatele bezdůvodně snížil počet kanálů z 64 na 48. Současně ve Vysvětlení ZD č. 4 potvrdil, že neumožňuje nabídku magnetické rezonance s počtem kanálů méně než 48. Podle navrhovatele je všeobecně známo, že počtem kanálů 48 disponují pouze magnetické rezonance výrobce Siemens. Protože zadavatel hodnotí v rámci hodnotícího kritéria pouze nabídkovou cenu, umožnil dodavatelům magnetické rezonance značky Siemens s 48-kanálovým radiofrekvenčním systémem nabízet nižší kategorii magnetické rezonance, než kterou mohou nabídnout ostatní dodavatelé, a tím i logicky nižší cenu než je cena 64-kanálových přístrojů ostatních výrobců.

23.         Navrhovatel také uvedl, že nesouhlasí s názorem zadavatele, že nastavil minimální technické parametry s ohledem na neustálý technický vývoj magnetické rezonance a její využití po celou dobu životnosti. Podle navrhovatele bude muset zadavatel v důsledku snížení požadavku z 64 na 48 kanálů, a to s ohledem na rychlý vývoj technologií v oblasti magnetických rezonancí, v budoucnu provést nákladný upgrade radiofrekvenčního systému přijímače v případě potřeby využití nových vyšetřovacích postupů a nových cívek.

24.         Navrhovatel rovněž nesouhlasí s názorem zadavatele, že snížením požadavku na min. 48-kanálový radiofrekvenční systém rozšířil okruh možných dodavatelů oproti zrušenému zadávacímu řízení, a to z důvodu, že šetřeného zadávacího řízení se podle navrhovatele zúčastní jediný dodavatel, a to Siemens, oproti zrušenému zadávacímu řízení, kterého se zúčastnili dva dodavatelé. Praxe tak podle navrhovatele ukazuje, že oproti zrušenému zadávacímu řízení zadavatel hospodářskou soutěž v tomto zadávacím řízení znemožnil. Navrhovatel nerozporuje, že stanovení hodnot technických parametrů je výlučným právem zadavatele, avšak zadavatel je přitom vázán základními zásadami stanovenými zákonem a dalšími zákonnými omezeními, kterým v tomto konkrétním případě nedostál.

25.         Dále navrhovatel uvedl, že zadavatel v příloze č. 1 ZD v části 10. stanovil softwarové požadavky na „Pracovní portálový systém“. Protože však zadavatel neuvedl v příloze č. 1 ZD počet současných uživatelů pro v ní uvedené softwarové nástroje, požádal navrhovatel o vysvětlení zadávací dokumentace. Ve Vysvětlení ZD č. 2 pak zadavatel selektivněurčil různý počet současných přístupů pro dílčí softwarové nástroje s tím, že pro některé vybrané softwarové nástroje požaduje deset současných přístupů a pro jiné tři současné přístupy. Ve Vysvětlení ZD č. 3 pak zadavatel dále snížil počet současných uživatelů u některých softwarových nástrojů, kde podle Vysvětlení ZD č. 2 požadoval původně tři současně pracující uživatele, na minimálně jednoho pracujícího uživatele.

26.         Tento postup zadavatele vedl podle navrhovatele ke zvýhodnění dodavatelů magnetické rezonance značky Siemens. K tomu navrhovatel dodal, že zadavateli je známa licenční politika skupiny Philips, která nelimituje konečného uživatele, tj. je založena na principu, že nabízený počet současných uživatelů je platný pro všechny softwarové nástroje. Zadavatel si tedy musel být vědom faktu, že navrhovatel bude muset nabízet nákladnou licenci na deset současných uživatelů pro všechny softwarové nástroje, aniž by toto mohlo být reálně využito. Zadavatel pak ve Vysvětlení ZD č. 3 bezdůvodně připustil snížení počtu současných uživatelů pro některé „vysoce specializované“ softwarové nástroje, a to na minimálně „1 současně pracujícího uživatele“. Navrhovatel považuje přinejmenším za zvláštní, že počtům licencí požadovaným zadavatelem nejlépe vyhovuje licenční politika výrobce Siemens. Nově specifikované požadavky na pracovní portálový systém tak zvýhodňovaly dodavatele magnetické rezonance značky Siemens, a to v rámci hodnotícího kritéria nabídkové ceny, aniž by přitom byly jakkoliv odůvodnitelné. Je zřejmé, že tam, kde zadavatel požadoval pouze jednoho současně pracujícího uživatele, nemůže být splněn medicinský účel tohoto požadavku, kterým je možnost zajistit reálnou práci se získanými daty více osobami současně, a tím i zrychlení vyhodnocování výsledků a poskytování zdravotní péče obecně. Stanovit požadavky na portálový systém nediskriminačním způsobem a v souladu s reálnými klinickými potřebami podle navrhovatele znamenalo vymezit minimální úroveň na třech současných přístupech pro všechny dotčené softwarové nástroje uvedené v části 10 přílohy č. 1 ZD.

27.         K argumentu zadavatele, že má navrhovatel možnost k interní stížnosti ve věci změny licenční politiky skupiny Philips, navrhovatel sdělil, že aby tak vůbec mohl učinit, musel by mu dát zadavatel k tomu časový prostor. Tím, že zadavatel neprodloužil lhůtu pro podání nabídek při změně svých požadavků, takový postup navrhovateli uzavřel.

28.         Dále navrhovatel v návrhu uvedl, že byl schopen nabídnout zadavateli magnetickou rezonanci, jejíž vlastnosti by odpovídaly medicínskému účelu, avšak v důsledku zadavatelem stanovených výše popsaných technických podmínek tak učinit nemohl, neboť jimi byl diskriminován. Zadavatelem stanovené technické podmínky zvýhodňují dodavatele Siemens, který mohl nabídnout magnetickou rezonanci s 48-kanálovým radiofrekvenčním systémem a nižším počtem licencí na softwarové nástroje a tím i nabídnout nabídkovou cenu výrazně nižší než navrhovatel nebo ostatní dodavatelé, kteří by museli nabídnout magnetickou rezonanci s min. 64-kanálovým radiofrekvenčním systémem a s odpovídajícími licencemi, které jsou z povahy věci výrazně dražší, a tím i zcela nekonkurenceschopné. V důsledku toho tedy došlo k vyloučení navrhovatele a dalších dodavatelů magnetické rezonance z účasti v šetřeném zadávacím řízení.

29.         K tomu navrhovatel dodal, že při formulaci technických podmínek je zadavatel povinen dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek, a to zejména zásadu zákazu diskriminace, jak to vyplývá z rozhodovací praxe Úřadu i soudů. Nedůvodné nastavení podmínek pak může neoprávněně znevýhodnit určité dodavatele. Předmět dané veřejné zakázky by mohli plnit i jiní dodavatelé, kteří jsou však z účasti fakticky vyloučeni z důvodu nedůvodných technických podmínek. Kategorickým požadavkem je, aby technické požadavky na předmět plnění každé veřejné zakázky byly zadavatelem zdůvodnitelné. Tak tomu však v šetřeném případě nebylo. Pokud by zadavatel stanovil technické podmínky v souladu se zákonem, mohl potenciálně dosáhnout lepší nabídkové ceny, neboť pouze v takovém případě by mohlo reálně soutěžit více dodavatelů, mezi nimiž by došlo ke skutečnému působení konkurence. Zadavatel tak v daném případě znemožnil, aby proběhla efektivní hospodářská soutěž, a bylo zajištěno odpovídající konkurenční prostředí.

30.         Navrhovatel dále v návrhu uvedl, že zadavatel nikde v zadávací dokumentaci nepožadoval, aby dodavatelé ve svých nabídkách konkrétně specifikovali jimi nabízenou magnetickou rezonanci, např. uvedením nabízeného typu a jeho konkrétní technické konfigurace. Místo toho měli dodavatelé pouze formou vyplnění přílohy č. 1 ZD ve svých nabídkách obligatorně potvrdit, že zadavatelem požadované technické podmínky jimi nabízené magnetické rezonance splňují, a přiložit originální datový (produktový) list k jimi nabízené magnetické rezonanci. Podle navrhovatele však originální produktové listy neobsahují všechny zadavatelem požadované specifické informace, neboť většinou obsahují výčet všech výrobních variant magnetické rezonance, takže jejich přítomnost v nabídce bez další specifikace by mohla být považována za předložení variantní nabídky. V důsledku toho nastane při posouzení nabídek situace, kdy zadavateli vznikne pochybnost či nejasnost, jak to zadavatel připouští ve Vysvětlení ZD č. 1, jakou konkrétní konfiguraci magnetické rezonance dodavatel nabízí. Nekonkretizace nabízené magnetické rezonance pak povede k neporovnatelným nabídkám a nemožnosti zadavatele provést řádné posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, což je podle navrhovatele důvod pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť zadavatel porušil povinnost stanovenou v § 36 odst. 3 zákona stanovit a poskytnout dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Navrhovatel se tedy podivuje, že zadavatel odmítá požadovat položkovou specifikaci předmětu plnění, včetně podrobného popisu jednotlivých položek, která standardně tvoří základ nabídek předkládaných v rámci otevřených zadávacích řízení, a která zajistí jak transparentnost a porovnatelnost nabídek, tak i jistotu zadavatele, že ví, co kupuje.

31.         Dále navrhovatel v návrhu uvedl, že zadavatel Vysvětlením ZD č. 3 u vybraných softwarových požadavků nově připustil dodávku i „jednolicence“, tedy licenci umožňující současnou práci jen jednoho uživatele, a to oproti ve Vysvětlení ZD č. 2 stanovenému požadavku na multilicenci v podobě nejméně tří současně pracujících uživatelů, čímž podle navrhovatele výrazně zmírnil své původní softwarové požadavky, které ve Vysvětlení ZD č. 2 nastavil na úrovni multilicencí. Na základě Vysvětlení ZD č. 2 se tak někteří dodavatelé, kteří disponují „jednolicencí“ mohli oprávněně rozhodnout, že se s ohledem na požadavek na multilicence nebudou zadávacího řízení účastnit, zatímco při požadavku na „jednolicenci“ nově stanovenému Vysvětlením ZD č. 3 by se zadávacího řízení naopak zúčastnili. Toto je dáno značnou cenovou diferencí, kterou právě rozdíl v dodávce „jednolicence“ a multilicencí představuje. Vysvětlením ZD č. 3 tedy zadavatel jednoznačně provedl takovou změnu zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení.

32.         K tomu navrhovatel doplnil, že poté, co zadavatel na základě Vysvětlení ZD č. 2 stanovil zcela nový požadavek na 10 současných přístupů pro některé vybrané softwarové nástroje, nebyl mu dán prostor k interní komunikaci licenční politiky ve vztahu ke kalkulaci nabídkové ceny, jak ostatně zadavatel sám navrhuje. Je třeba brát v potaz, že na straně navrhovatele započala příprava nabídky a s ní související kalkulace nabídkové ceny za určitých podmínek, kdy navrhovatel předpokládal nabídku 3 až 5 současných přístupů pro požadované softwarové nástroje, což by odpovídalo reálné personální kapacitě zadavatele pro provádění diagnostiky. Tyto podmínky však byly Vysvětlením ZD č. 2 zcela zásadně změněny.

33.         V souladu s § 99 odst. 2 větou druhou zákona tak měl zadavatel povinnost lhůtu pro podání nabídek prodloužit tak, aby od odeslání změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku. Zadavatel tedy postupoval v rozporu se zákonem, když lhůtu pro podání nabídek neprodloužil. Uvedený závěr pak podle zadavatele vyplývá i z komentářové literatury. Zadavatel tak svým postupem diskriminoval potenciální dodavatele (tedy ty, jejichž účast byla úpravou zadávacích podmínek nově umožněna), neboť bylo potřebné, aby tito měli k sestavení svých nabídek totožnou časovou dotaci jako dodavatelé původní. Současně tím zadavatel zapříčinil netransparentnost zadávacího řízení. Zadavatel tedy měl změnu zadávací dokumentace spočívající ve změnách požadavků na současné přístupy k softwarovým nástrojům provést institutem „Změny nebo doplnění zadávací dokumentace“ podle § 99 zákona a nikoliv pouhým institutem „Vysvětlení zadávací dokumentace“ podle § 98 zákona.

34.         V další části návrhu navrhovatel odkázal na judikaturu Úřadu i soudů týkající se řešené problematiky. K tomu dodal, že přestože se jedná o judikaturu vyslovenou ještě ve vztahu k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, na platnosti jejích závěrů a použitelnosti i pro veřejné zakázky v režimu zákona to ničeho nemění. Navrhovatel tak odkázal např. na rozhodnutí Úřadu ze dne 3. 3. 2010, č. j. ÚOHS-S230/2009/VZ-1726/2010/520/DŘí a rozhodnutí Úřadu ze dne 6. 10. 2015, č. j. ÚOHS-S0501/2015/VZ-32008/2015/543/JWe, ve kterých byla řešena problematika formulace technických podmínek a dodržování zásad zadávání veřejných zakázek. Dále navrhovatel odkázal na rozhodnutí Úřadu vydané pod sp. zn. S249/2012 ze dne 3. 5. 2013 a pod sp. zn. R406/2013 ze dne 12. 9. 2014 řešící problematiku požadavků na zpracování zadávací dokumentace a zadávacích podmínek. Navrhovatel rovněž odkázal na rozsudky Krajského soudu v Brně, a to rozsudek ze dne 11. 10. 2007, č. j. 62 Ca 9/2007-104, řešící problematiku stanovení požadavků na prokázání technických kvalifikačních předpokladů a dodržování zásad stanovených zákonem, a na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 5. 2010, č. j. 62 Ca 91/2008-103, ze kterého vyplývá, že cílem zásady rovného zacházení je vyloučení rizika upřednostňování a svévole zadavatele, což v sobě zahrnuje, že všechny podmínky a pravidla zadávacího řízení jsou jasně, přesně a jednoznačně stanoveny v zadávací dokumentaci. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č.j. 1 Afs 20/2008 pak podle navrhovatele vyplývá, že zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace slouží k zajištění konkurence mezi dodavateli. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 – 159, na který navrhovatel taktéž odkázal, pak řešil problematiku dodržování zásady transparentnosti.

35.         Zadavatel tak podle navrhovatele porušil § 6 odst. 1 a 2 zákona, § 36 odst. 1 a 3 zákona, § 37 odst. 1 písm. b) zákona a § 99 odst. 2 větu druhou zákona, čímž podstatně ovlivnil výběr nejvýhodnější nabídky, a v důsledku toho zadavatel jedná v rozporu se základním smyslem zákona, kterým je efektivní, účelné a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto navrhovatel navrhuje, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil, neboť po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nelze nápravy dosáhnout jinak. Současně navrhovatel navrhl, aby Úřad předběžným opatřením nařízeným podle § 61 odst. 1 správního řádu zakázal zadavateli uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 14. 9. 2018

36.         Zadavatel nejprve ve vyjádření uvedl, že šetřené zadávací řízení je druhé v pořadí poté, co zrušil předchozí zadávací řízení shodného názvu. Ke zrušenému zadávacímu řízení pak zadavatel uvedl, že v něm obdržel nabídky dvou účastníků, přičemž nynějšího navrhovatele vyloučil z účasti pro nesplnění zadávacích podmínek, a protože u druhého účastníka zrušeného zadávacího řízení (dodavatele Siemens) bylo sporné, zda jím nabízená magnetická rezonance má požadovaný počet 64 nezávislých kanálů, zadavatel předchozí zadávací řízení zrušil, a to podle § 127 odst. 1 písm. h) zákona. K tomu zadavatel doplnil, že Úřad ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0245/2018/VZ dospěl k závěru, že konkrétní magnetická rezonance nabízená dodavatelem Siemens tento parametr skutečně nesplňuje. V šetřeném zadávacím řízení proto zadavatel snížil požadovaný počet nezávislých kanálů z 64 na 48. Tím zohlednil zkušenost, že požadavku na počet 64 kanálů ve skutečnosti vyhovovala pouze jediná obdržená nabídka. Zadavatel se tudíž rozhodl změkčit požadované parametry zakázky tak, aby byl ještě zachován medicínský účel zakázky, a zároveň aby proběhla širší hospodářská soutěž, která by se pozitivně odrazila na výši nabídkových cen. Magnetické rezonance se 64 kanály sice dodává více dodavatelů, ale jedná se podle zadavatele o přístroje s mimořádnou další vybaveností, určené pro vysoce specializované výkony, které nejsou pro zadavatele využitelné a jejich cena je mnohem vyšší, než jakou stanovil jako nejvýše přípustnou.

37.         Dále zadavatel uvedl, že v průběhu zadávacího řízení obdržel žádosti dodavatelů o vysvětlení zadávací dokumentace ve vztahu k softwarovým licencím. V odpovědi na tyto dotazy nejprve stanovil počty současně pracujících uživatelů v počtu 10, resp. 3 uživatelé u různých softwarových aplikací. Na základě dalšího upřesňujícího dotazu tyto počty dále v některých případech snížil (jednalo se o případy vysoce specializovaných odborných vyšetření, u kterých nelze očekávat, že by zadavatel disponoval několika takto specializovanými odborníky pracujícími současně), neboť by mohly být považovány za nepřiměřené.

38.         Zadavatel se domnívá, že v šetřeném zadávacím řízení neporušil své povinnosti a postupoval v souladu se zákonem i zásadami šetrného hospodaření s veřejnými prostředky. Podle názoru zadavatele navrhovatel nabídku mohl podat, neboť, jak uvádí navrhovatel v námitkách i v návrhu, jeho řešení bylo schopno veškerým požadavkům zadavatele vyhovět. Pokud však cenová politika dodavatelů vytváří řešení pro zadavatele nevýhodná, není zadavatel povinen se jim přizpůsobovat. Tím by rezignoval na uspokojení svých potřeb. Zadavatel nijak neporušil zásadu transparentnosti ani přiměřenosti, se všemi dodavateli zacházel rovným způsobem, žádného z nich nezvýhodnil ani nediskriminoval otevřeně či skrytě. Navrhovatel se rozhodl nabídku nepodat. To však nebylo způsobeno nezákonným jednáním zadavatele, ale projevem vůle navrhovatele, když ji považoval za cenově nekonkurenceschopnou. Cenové pojetí jednotlivých řešení však není zadavatel schopen ovlivnit. Pokud navrhovatel dospěl k závěru, že jeho cenová politika v porovnání s konkurencí není pro zadavatele výhodná, mohl tomu svoji nabídku ve lhůtě pro její podání přizpůsobit.

39.         Zadavatel dále uvedl, že požadovaný počet kanálů magnetické rezonance vychází z jeho reálných potřeb a je podle jeho názoru dostatečný i do budoucna pro zdravotnické pracoviště okresního formátu, když magnetickou rezonanci se 48 nebo i méně kanály v posledních dvou letech zakoupila řada pracovišť obdobného nebo vyššího typu, než je zadavatel. K tomu zadavatel dodal, že je oprávněn požadovat technologie s relativně nižšími technickými parametry, pokud mu to přinese nižší pořizovací cenu. Změkčení technického parametru oproti původnímu zadávacímu řízení rozšířilo podle zadavatele okruh dodavatelů způsobilých podat nabídku. Navrhovatel byl podle zadavatele způsobilý podat nabídku v původním i v nynějším zadávacím řízení; v tomto zadávacím řízení však byl teprve vystaven reálné hospodářské soutěži.

40.         Ke stanovení počtu současně aktivních softwarových licencí zadavatel uvedl, že byly stanoveny až v průběhu zadávacího řízení proto, že dodavatel Siemens ve svém dotazu poukazoval na jejich nepřiměřenost. Zadavatel připouští, že nemá předchozí zkušenost s fungováním pracoviště magnetické rezonance, protože jej dosud nemá zřízeno; proto přistoupil na faktické argumenty dodavatele a požadované počty licencí snížil, aby byly přiměřené hospodářskému účelu zakázky, tj. aby odrážely praktické potřeby zadavatele.

41.         Zadavatel rovněž připouští, že po úpravě požadavků na počty současně aktivních uživatelů neprodloužil lhůtu pro podání nabídek. Navrhovateli tím však podle zadavatele nevznikla žádná újma ve smyslu § 241 zákona, neboť byl způsobilý podat nabídku již před snížením některých požadovaných počtů současně aktivních uživatelů, a samozřejmě i po něm. Podle zadavatele neexistuje na trhu ani žádný jiný subjekt, který by byl tímto postupem vystaven újmě. Podle zadavatele sám navrhovatel uvádí, že počet možných dodavatelů na trhu je omezen požadovanými technickými parametry, tj. počtem kanálů. Snížení počtu požadovaných softwarových licencí k vyhodnocování výstupů ze zařízení tak neotvírá žádnému dalšímu subjektu vstup do soutěže. Ani dodavatel Siemens nevznesl argument, že by se mohl zúčastnit zadávacího řízení až v okamžiku změny požadovaného počtu přístupu.

42.         Zadavatel dále uvedl, že v rámci zadávací dokumentace požadoval vyplnění technické specifikace a zároveň předložení produktového listu, což považuje za dostatečné. K tomu dodal, že podanou nabídku byl schopen na základě těchto podkladů zhodnotit, když počet kanálů byl v nabídce jednoznačně uveden, nabídka nebyla variantní a obsahovala všechny požadované informace. Podle zadavatele zákon nestanoví, jak by měl zadavatel po dodavatelích požadovat prokázání splnění technických podmínek podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona.

Replika navrhovatele k vyjádření zadavatele ze dne 27. 9. 2018

43.         Navrhovatel v replice ze dne 27. 9. 2018 uvedl, že se neztotožňuje s tvrzeními zadavatele uvedenými ve vyjádření k návrhu ze dne 14. 9. 2018.

44.         Podle navrhovatele se tím, že jedinou nabídku podal dodavatel Siemens, potvrdila skutečnost, že zadavatel bezdůvodně jmenovaného dodavatele zvýhodnil na úkor dalších dodavatelů. Tím, že byla podána jediná nabídka, tak neproběhla reálná hospodářská soutěž. Tento stav podle navrhovatele způsobil zadavatel, když nepožadoval magnetickou rezonanci s 64 kanály. K tomu navrhovatel dodal, že nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že magnetická rezonance se 64 kanály je určená pro vysoce specializované výkony nebo vědecké účely, není pro zadavatele využitelná, její cena je mnohem vyšší než zadavatelem předpokládaná cena a dodavatelé ji ani v jednom zadávacím řízení nenabídli. Skutečnost, že zadavatelé považují požadavek na 64 kanálový radiofrekvenční systém za zcela standardní, navrhovatel dokládá výčtem několika dokončených zadávacích řízení uskutečněných např. v roce 2015 zadavatelem Fakultní nemocnice Brno nebo zadavatelem Krajská zdravotní, a. s., v roce 2016 zadavatelem Fakultní nemocnice Hradec Králové nebo zadavatelem Nemocnice Kyjov p. o., a v roce 2017 pak zadavatelem Fakultní nemocnice Brno, zadavatelem Krajská nemocnice Liberec, a. s., zadavatelem Sdružené zdravotnické zařízení Krnov p. o., nebo zadavatelem Fakultní nemocnice v Motole. Podle navrhovatele řada dalších zadavatelů sice umožnila nabídnout magnetickou rezonanci s nižším počtem radiofrekvenčních signálů, avšak tento parametr zařadila mezi hodnocené parametry. Jednalo se např. o zadavatele Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a. s., zadavatele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nebo zadavatele Krajská zdravotní, a. s. Vzhledem k tomu, že 64 kanálové magnetické rezonance jsou schopni nabídnout všichni dodavatelé a značná část zadavatelů tento parametr vyžaduje nebo jej alespoň hodnotí, nejsou navrhovateli známy důvody, proč by soutěž dodavatelů nabízejících 64 kanálové magnetické rezonance nebylo možné očekávat.

45.         Navrhovatel také nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že teprve v nynějším řízení byl navrhovatel vystaven reálné hospodářské soutěži, protože zatímco ostatní dodavatelé byli nuceni nabízet nákladné magnetické rezonance umožňující paralelní akvizici prostřednictvím 64 a více nezávislých kanálů, dodavateli Siemens bylo umožněno nabídnout pouze 48-kanálovou magnetickou rezonanci, přestože disponuje i 64-kanálovou magnetickou rezonancí.Je proto logické, že při takto nerovných podmínkách nemohly být nabídky ostatních dodavatelů konkurenceschopné.

46.         Navrhovatel se dále vyjádřil k argumentu zadavatele, že po úpravě požadavků na softwarové licence, resp. na počty současně aktivních uživatelů neprodloužil lhůtu pro podání nabídky, protože „Dle nejlepšího vědomí zadavatele neexistuje na trhu ani žádný jiný subjekt, který by byl tímto postupem vystaven újmě“. Předně se navrhovatel zdráhá uvěřit, že by zadavatel provedl takové šetření u dodavatelů nejen v České republice, ale i ve státech specifikovaných v § 6 odst. 3 zákona. Dodavatelů pracovních portálových systémů je totiž dle navrhovatele více než dodavatelů magnetické rezonance; vedle dodavatelů skupiny Philips a Siemens existuje řada dalších dodavatelů, z nichž nejvýznamnějšími jsou Vital, TeraRecon a GE, popř. řada dalších méně rozšířených dodavatelů. Navíc pracovní portálové systémy různých dodavatelů lze kombinovat s magnetickou rezonancí různých výrobců. Možných kombinací magnetické rezonance a pracovních portálových systémů, které mohli chtít dodavatelé využít pro účast v zadávacím řízení, je tedy mnoho, a v důsledku toho je i mnoho možných diskriminovaných dodavatelů. Proto navrhovatel nesouhlasís tvrzenímzadavatele, že žádný dodavatel nebyl vystaven újmě, resp. že dotčená změna zadávacích podmínek nerozšířila okruh možných účastníků zadávacího řízení. K tomu navrhovatel dodal, že zadavatel opomíjí fakt, že původně vůbec žádný počet současných uživatelů nespecifikoval, což by v případě některých dodavatelů zcela jistě vedlo k nabídce jednolicence na všechny požadované softwarové aplikace. Ve Vysvětlení ZD č. 2 tak zadavatel zásadně své požadavky upravil, resp. navýšil, aby je ve Vysvětlení ZD č. 3 zase snížil. Ani v jednom případě však neprodloužil lhůtu pro podání nabídek.

47.         Navrhovatel tak trvá na svém závěru, že zadavatel se v zadávacím řízení dopustil porušení zákona a je tedy na místě, aby Úřad zadávací řízení zrušil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

48.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

49.         Úřad nejprve ověřil, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele podle zákona.

50.         Z ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona plyne, že veřejným zadavatelem je územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

51.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

52.         Ze zřizovací listiny zadavatele, schválené usnesením č. 074/02/2003/ZK na jednání Zastupitelstva Kraje Vysočina dne 31. 3. 2003, vyplývá, že zadavatel je příspěvková organice, jehož zřizovatelem je Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 57, 587 33 Jihlava (dále jen „Kraj Vysočina“).

53.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek (v šetřeném případě Kraj Vysočina), a tedy se jedná o veřejného zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona, který byl povinen v zadávacím řízení postupovat podle tohoto zákona.

 

Relevantní ustanovení zákona

54.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

55.         Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel podle § 6 odst. 2 zákona dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

56.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) a b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí

a)  zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona,

b)  zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

57.         Podle § 36 odst. 7 zákona mohou být zadávací podmínky po zahájení zadávacího řízení změněny nebo doplněny, pouze stanoví-li tak tento zákon.

58.         Zadavatel může podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku.

59.         Dle § 89 odst. 1 písm. a) zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny.

60.         Podle § 98 odst. 5 zákona pokud by spolu s vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel provedl i změnu zadávacích podmínek, postupuje podle § 99 zákona.

61.         Podle § 99 odst. 1 zákona zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

62.         Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

63.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

64.         Zadavatel v příloze č. 1 ZD v části 10. „Pracovní portálový systém“ stanovil následující softwarové parametry, které musela magnetická rezonance splňovat:

„10.1 –   Multimodalitní serverový portál pro prohlížení a zpracování obrazů, kapacita portálu bude dostačovat pro minimálně 10000 současně zpracovávaných obrazů, úložný prostor pro obrazy nejméně 2 TB, počet instalovaných klientů pro práci se serverem nejméně 10.

10.2 –    Připojení a licence modality k úložišti obrazové dokumentace MARIE PACS.

10.3 –    SW pro vyhodnocení a zpracování difuzních měření (DWI)

10.4 –    SW pro vyhodnocení a zpracování traktografických měření (DTI) včetně exportu do medicínských kompatibilních formátů a fůzování s anatomickými měřeními např. 3D sekvencemi

10.5 –    SW pro vyhodnocení a zpracování perfuzních měření (T1 i T2 vážených)

10.6 –    SW pro vyhodnocení a zpracování spektroskopie (2D, 3D, CSI)

10.7 –    SW pro vyhodnocení a zpracování kvantitativního toku (QF)

10.8 –    SW pro vyhodnocení a zpracování ASL měření (ASL)

10.9 –    SW pro numerické metody v MR měření (subtrakce, sumace, sumace ech)

10.10 –  SW pro automatizované skládání a fúzování dvou či více stohů např. při celotělovém scanování

10.11 –  SW pro prohlížení základních multimodalitních dat na dvou monitorech

10.12 –  Numerické vyhodnocování objemu a stavu chrupavek v kloubech

10.13 –  Výstup na CD nebo DVD, formát DICOM včetně DICOM prohlížeče

10.14 –  Plný komunikační formát DICOM, vstup / výstup“

65.         Ve vysvětlení ZD č. 2 zadavatel odpovídal na 2 dotazy, přičemž dotaz č. 1 a stanovisko zadavatele byly formulovány následujícím způsobem:

„Dotaz č. 1.:

Předmět dotazu:

Zadavatel v Příloze č. 1 – tech. specifikace v části 10 – Pracovní portálový systém požaduje dodání softwarových nástrojů pro zpracování a vyhodnocení MF vyšetření, ale neuvádí pro kolik současných uživatelů. Počet současných uživatelů pro požadovaný software nám připadá jako zásadní a rádi bychom si tento požadavek ujasnili, tak aby splňoval očekávání konečných uživatelů MR softwaru.

Dotaz:

Kolik současných uživatelů pro požadovaný software je zadavatelem požadováno?

Stanovisko zadavatele – vysvětlení na dotaz č. 1

Daná funkcionalita je v dnešní době považována za standardní součást dodávaného řešení. Zadavatel požaduje minimálně 10 současně pracujících uživatelů softwarových nástrojů pro zpracování a vyhodnocení MR vyšetření. S výjimkou softwarových nástrojů viz body 9.8, 9.11, 10.4, 10.5, 10.6, 10.7, 10.8, 10.10, 10.12 z přílohy č. 1 technická specifikace předmětu plnění, u kterých zadavatel požaduje minimálně 3 současně pracující uživatele.“.

66.         Dále zadavatel ve Vysvětlení ZD č. 2 v rámci odpovědi na dotaz č. 2 mimo jiné uvedl, že „S ohledem na povahu shora uvedených doplnění zadávací dokumentace a s ohledem na zbývající délku lhůty pro podání nabídky, zadavatel lhůtu pro podání nabídek neprodlužuje.“.

67.         Vysvětlení ZD č. 2 bylo na profilu zadavatele uveřejněno dne 30. 7. 2018.

68.         Ve Vysvětlení ZD č. 3 pak zadavatel odpovídal opět na 2 dotazy, a to následujícím způsobem.

„Zadavatel v zadávací dokumentaci požadavcích dané přílohou č. 1. kde byl požadavek u portálového řešení na prohlížení a zpracování obrazů stanoven na 10 současně pracujících klientů a tzv. advance SW aplikace požadoval pro jednoho uživatele, počet nebyl uveden.

1) Zadavatel vysvětlením zadávací dokumentace č. 2 upravuje požadavky uvedené v bodech 9.8, 9.11, 10.4, 10.5, 10.6, 10.7, 10.8, 10.10, 10.12 na minimálně 3 současně pracující uživatele. Přitom je zřejmé, že požadavek uvedený v bodě 9.8 a 9.11 na 3 současně pracující uživatele je dle našeho názoru neproveditelný, protože se nejedna o portál, ale akviziční stanici, kde může být pouze jeden uživatel.

Dotaz č. 1

Opravdu požaduje zadavatel požadavek v bodě 9.8 a 9.11 pro 3 uživatele na akviziční stanici?

Stanovisko zadavatele – vysvětlení na dotaz č. 1

Pro body 9.8 a 9.11 akceptuje zadavatel 1 uživatele.

2) Zadavatel dále mění původní požadavek na počty uživatelů na portálovém systému na minimálně 3 současně pracující uživatele pro požadavky uvedené v bodech 10.4, 10.5, 10.6, 10.7, 10.8, 10.10, 10.12. Některé požadované položky jako SW pro vyhodnocení a zpracování traktografických DTI měření 10.4, SW pro spektroskopii 10.6 a SW pro vyhodnocení a zpracování kvantitativního toku 10.7 se týkají vyšetření, která jsou vysoce specializovaná a jsou prováděna zřídkakdy, zvláště nepravděpodobné je vyhodnocování třemi lékaři současně.

Dotaz č. 2

Požaduje zadavatel pro položky v bodě 10.4. (traktografie) 10.6. (spektroskopie) a 10.7. (QF) 3 současně pracující uživatele, nebo vyhoví počet dle původní ZD, tzn. 1 uživatel?

Stanovisko zadavatele – vysvětlení na dotaz č. 2

Pro body 10.4, 10.6, 10.7 akceptuje zadavatel 1 současně pracujícího uživatele.“

69.         Vysvětlení ZD č. 3 bylo na profilu zadavatele uveřejněno dne 3. 8. 2018.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

70.         Navrhovatel v daném případě rozporuje podle jeho názoru nezákonně stanovené zadávací podmínky, konkrétně pak technický požadavek na počet kanálů ≥48 radiofrekvenčního systému magnetické rezonance a technické požadavky na počet současně pracujících uživatelů pracovního portálového systému magnetické rezonance, které podle jeho názoru vedly k porušení zákonem stanovených zásad, k bezdůvodnému zaručení konkurenční výhody určitým konkrétním dodavatelům a vytvoření bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Dále zadavatel podle navrhovatele neposkytl dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Navrhovatel rovněž odkazuje a v návrhu cituje Vysvětlení ZD č. 2 a Vysvětlení ZD č. 3, na základě kterých zadavatel dle navrhovatele změnil zadávací podmínky, čímž měl rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, avšak zadavatel neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, což vedlo rovněž k porušení zákonem stanovených zásad. K tomu Úřad dodává, že navrhovatel v části návrhu, týkající se technických požadavků na softwarové nástroje, tedy v částech namítajících jejich diskriminační povahu a neprodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti s jejich změnou, výslovně odkazuje na body 10.3, 10.4, 10.6, 10.7, 10.9 a 10.11 části 10. „Pracovní portálový systém“ přílohy č. 1 ZD, které v návrhu označuje za „rozporované SW požadavky“ a dále již používá pouze toto označení. Úřad tedy postupoval výhradně v intencích návrhu a technické požadavky na softwarové nástroje a změnu zadávacích podmínek namítanou navrhovatelem, kterou zadavatel v této části provedl, posuzoval výhradně v části navrhovatelem konkrétně rozporované, tzn. výhradně v bodech 10.3, 10.4, 10.6, 10.7, 10.9 a 10.11 části 10. „Pracovní portálový systém“ přílohy č. 1 ZD (dále také jen „rozporované SW požadavky“); tak byl totiž navrhovatelem vymezen předmět tohoto správního řízení a Úřad je povinen v intencích takto zahájeného správního řízení postupovat.

71.         Úřad se nejprve zaměřil na posouzení otázky, zda zadavatel Vysvětlením ZD č. 2 a Vysvětlením ZD č. 3 změnil zadávací podmínky, jak tvrdí navrhovatel, a zda bylo povinností zadavatele současně s touto změnou prodloužit lhůtu pro podání nabídek tak, jak to předpokládá ustanovení § 99 odst. 2 zákona. 

72.         Úřad v obecné rovině uvádí, že z ustanovení § 99 odst. 1 zákona vyplývá, že zadavatel je oprávněn změnit či doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, a to za předpokladu, že ještě nedošlo k uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, přičemž za zadávací podmínky je podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona třeba považovat veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení, účasti v zadávacím řízení, dále zadavatelem stanovená pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení a pravidla pro hodnocení nabídek, stejně jako další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Takovou změnu je pak zadavatel vždy povinen uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem jako původní (tj. doplňovanou, měněnou) zadávací podmínku.

73.         Z dikce ustanovení § 99 odst. 2 zákona, věty první, pak dále vyplývá, že zadavatel prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, a to za předpokladu, že změnil nebo doplnil zadávací podmínky a povaha této změny nebo doplnění prodloužení těchto lhůt vyžaduje. Je na zadavateli jakou změnu provede, zákon v této souvislosti ale předpokládá jednoznačný následek, tedy jasně stanovuje, co má být v souvislosti s takovou změnou učiněno. Lze potvrdit, že ne každá změna či doplnění zadávacích podmínek vyžaduje podle nyní platné a účinné právní úpravy prodloužení zadavatelem stanovených lhůt. Na druhé straně lze mimo jiné s ohledem na dodržení základních zásad zadávacího řízení konstatovat, že zadavatel je povinen k takovému posouzení přistupovat vždy nanejvýš odpovědně; je povinen řádně, objektivně a komplexně posoudit povahu provedené změny. Pokud pak změna či doplnění zadávacích podmínek objektivně vyžaduje přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, předběžných nabídek či žádostí o účast, je nezbytné, aby tak zadavatel učinil a tuto lhůtu přiměřeně prodloužil. S ohledem na uvedené je rovněž nutné trvat na tom, že zadavatel by měl být vždy schopen odůvodnit, proč povaha provedené změny nevyžaduje žádné, tj. ani přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek.

74.         Pro posouzení šetřené věci bude stěžejní předně zodpovědět otázku, zda zadavatel provedl doplnění či změnu zadávací dokumentace (zda nešlo o pouhé vysvětlení zadávací dokumentace), a následně to, zda bylo provedené doplnění či změna zadávací dokumentace takové povahy, že vyžadovalo alespoň přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek. Změna zadávací dokumentace měla být dle navrhovatele provedena konkrétně tím, že prostřednictvím Vysvětlení ZD č. 2 a Vysvětlení ZD č. 3 zadavatel zásadním způsobem změnil zadávací podmínky týkající se požadavku na počet současně pracujících uživatelů u softwarových nástrojů vyjmenovaných v Příloze č. 1 ZD, v části 10. „Pracovní portálový systém“ pod body 10.3, 10.4, 10.6, 10.7, 10.9 a 10.11. 

75.         Úřad v souvislosti s posouzením zákonnosti postupu zadavatele nejprve rekapituluje rozhodné skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení.

76.         V šetřeném případě ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka nové magnetické rezonance včetně příslušenství nutného pro bezchybný provoz, činnosti spojené s uvedením zařízení do provozu podle platné legislativy a poskytování komplexního servisního zabezpečení. Ze zadávací dokumentace je dále zřejmé, že podrobná technická specifikace předmětu plnění šetřené veřejné zakázky je uvedena v příloze č. 1 ZD, která obsahuje mimo jiné část 10. „Pracovní portálový systém“, ve které zadavatel stanovil, které softwarové parametry musí poptávaná magnetická rezonance splňovat; kromě bodu 10.1 však zadavatel nikde neurčil, kolik současných uživatelů zadavatel pro tu uvedené softwarové nástroje požaduje (podrobněji viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 

77.         Z dokumentace o šetřeném zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení, a to dne 30. 7. 2018 uveřejnil na svém profilu Vysvětlení ZD č. 2, ve kterém mj. reagoval na dotaz č. 1, kolik současných uživatelů požaduje zadavatel pro softwarové nástroje uvedené v části 10. „Pracovní portálový systém“ přílohy č. 1 ZD. V rámci tohoto dotazu bylo konkrétně uvedeno: „Zadavatel v Příloze č. 1 – tech. specifikace v části 10 – Pracovní portálový systém požaduje dodání softwarových nástrojů pro zpracování a vyhodnocení MF vyšetření, ale neuvádí pro kolik současných uživatelů. Počet současných uživatelů pro požadovaný software nám připadá jako zásadní a rádi bychom si tento požadavek ujasnili, tak aby splňoval očekávání konečných uživatelů MR softwaru.“ (zvýraznění provedeno Úřadem, pozn. Úřadu). Citovaný dotaz č. 1 tudíž pouze potvrzuje výše uvedené, tudíž že dodavatelé ze zadávací dokumentace nezískali informaci o tom, pro kolik současných uživatelů požaduje zadavatel dodání předmětných softwarových nástrojů. Zadavatel na uvedený dotaz odpověděl tak, že „(…) požaduje minimálně 10 současně pracujících uživatelů softwarových nástrojů pro zpracování a vyhodnocení MR vyšetření. S výjimkou softwarových nástrojů viz body 9.8, 9.11, 10.4, 10.5, 10.6, 10.7, 10.8, 10.10, 10.12 z přílohy č. 1 technická specifikace předmětu plnění, u kterých zadavatel požaduje minimálně 3 současně pracující uživatele.“ (viz bod 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

78.         Dále z dokumentace o šetřeném zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel uveřejnil dne 3. 8. 2018 na svém profilu Vysvětlení ZD č. 3, ve kterém opět odpovídá mj. na dotaz týkající se požadavku na počty uživatelů pro softwarové nástroje pracovního portálového systému specifikovaného v části 10. „Pracovní portálový systém“ přílohy č. 1 ZD. Podle tazatele některé softwarové nástroje, konkrétně pak ty uvedené pod body 10.4, 10.6 a 10.7, se týkají vyšetření, která jsou vysoce specializovaná a jsou prováděna zřídkakdy, a je u nich nepravděpodobné vyhodnocování třemi lékaři současně; z uvedeného důvodu tazatel požádal o odpověď na otázku, zda „Požaduje zadavatel pro položky v bodě 10.4. (traktografie) 10.6. (spektroskopie) a 10.7. (QF) 3 současně pracující uživatele, nebo vyhoví počet dle původní ZD, tzn. 1 uživatel?“. Zadavatel na uvedenou otázku odpověděl, že „Pro body 10.4, 10.6, 10.7 akceptuje zadavatel 1 současně pracujícího uživatele.“ (viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí)

79.         Z výše uvedených skutečností lze tedy shrnout, že zadavatel stanovil v části 10. „Pracovní portálový systém“ přílohy č. 1 ZD požadavky na softwarové nástroje, které musela magnetická rezonance splňovat. Nicméně jak vyplývá z Přílohy č. 1 ZD a následně je i zadavatelem potvrzeno ve Vysvětlení ZD č. 2, zadavatel v požadavcích na softwarové nástroje v Příloze č. 1 ZD již neurčil, pro kolik současných uživatelů požaduje dodání softwarových nástrojů, tedy neurčil, kolik uživatelů má být schopno užívat jednotlivé softwarové nástroje za účelem zpracování a vyhodnocení MR vyšetření současně. Poté co zadavatel v rámci Vysvětlení ZD č. 2 odpověděl na dotaz týkající se počtu současných uživatelů pro zadavatelem stanovené softwarové nástroje v části 10. „Pracovní portálový systém“ přílohy č. 1 ZD, ze zadávací dokumentace co do navrhovatelem rozporovaných požadavků (body 10.3, 10.4, 10.6, 10.7, 10.9 a 10.11) vyplývalo, že zadavatel požaduje minimálně 10 současně pracujících uživatelů softwarových nástrojů uvedených pod body 10.3, 10.9 a 10.11 a u softwarových nástrojů uvedených pod body 10.4, 10.6 a 10.7 požaduje minimálně 3 současně pracující uživatele. Následně po Vysvětlení ZD č. 3 ze zadávací dokumentace vyplývalo, že pro softwarové nástroje uvedené pod body 10.4, 10.6 a 10.7 zadavatel akceptuje pouze 1 současně pracujícího uživatele.

80.         Pro přehlednost Úřad výše uvedené skutečnosti shrnuje do následující tabulky.

Navrhovatelem rozporované SW požadavky	Počet uživatelů uvedený v příloze č. 1 ZD	Počet uživatelů dle Vysvětlení ZD č. 2	Počet uživatelů dle Vysvětlení ZD č. 3
10.3	Nelze vyčíst	10	10
10.4	Nelze vyčíst	3	1
10.6	Nelze vyčíst	3	1
10.7	Nelze vyčíst	3	1
10.9	Nelze vyčíst	10	10
10.11	Nelze vyčíst	10	10

81.         Z výše uvedených skutečností je tudíž zřejmé, že z původního znění zadávací dokumentace, tedy konkrétně z přílohy č. 1 ZD, části 10. „Pracovní portálový systém“ (ani z jiné části zadávací dokumentace) nebylo možné u navrhovatelem rozporovaných SW požadavků (body 10.3, 10.4, 10.6, 10.7, 10.9 a 10.11 Přílohy č. 1 ZD) vyčíst, pro kolik současných uživatelů požaduje zadavatel dodat softwarové nástroje, tedy kolik uživatelů by mělo podle zadavatele být schopno současně tyto softwarové nástroje užívat.

82.         Protože zadavatel ve Vysvětlení ZD č. 2 na výše uvedený dotaz konkrétně odpověděl, tedy stanovil požadavky na minimálně 10 současně pracujících uživatelů u softwarových nástrojů uvedených pod body 10.3, 10.9 a 10.11 a na minimálně 3 současně pracující uživatele u softwarových nástrojů uvedených pod body 10.4, 10.6 a 10.7, je zřejmé, že zadavatel uznal, že počty současně pracujících uživatelů u jednotlivých softwarových nástrojů v zadávací dokumentaci nebyly uvedeny, a že taková informace je nezbytná pro vypracování nabídky, tudíž že je třeba, aby počty současně pracujících uživatelů byly u jednotlivých softwarových nástrojů v zadávací dokumentaci přesně specifikovány.

83.         Pro úplnost Úřad dodává, že skutečnost, že v původním znění zadávací dokumentace nebyly uvedeny požadavky na počet současně pracujících uživatelů u rozporovaných softwarových požadavků, vyplývá rovněž z návrhu navrhovatele, který v něm uvedl, že započal s přípravou nabídky a s ní související kalkulací nabídkové ceny, když předpokládal nabídku 3 až 5 současných přístupů pro požadované softwarové nástroje, což by dle navrhovatele odpovídalo reálné personální kapacitě zadavatele pro provádění MR diagnostiky. Navrhovatel tedy předpokládal, že bude zadavatel požadovat dodání takového počtu softwarových nástrojů, který odpovídá počtu jeho zaměstnanců vykonávajících určitá vyšetření.

84.         Naproti tomu tazatel dotazu č. 2, na který zadavatel odpovídal ve Vysvětlení ZD č. 3, z původního znění zadávací dokumentace dovodil, že zadavatel požaduje, a to přinejmenším u softwarových nástrojů uvedených pod body 10.4, 10.6 a 10.7, aby byly dodány tak, aby je mohl užívat pouze 1 uživatel, jak to vyplývá z jeho dotazu: „Požaduje zadavatel pro položky v bodě 10.4. (traktografie) 10.6. (spektroskopie) a 10.7. (QF) 3 současně pracující uživatele, nebo vyhoví počet dle původní ZD, tzn. 1 uživatel?“. Tazatel citovaného dotazu tedy podle původní zadávací dokumentace předpokládal dodání uvedených softwarových nástrojů pouze pro jednoho uživatele.

85.         K tomu Úřad uvádí, že zadavatel tedy v původním textu zadávací dokumentace neuvedl, kolik konkrétních softwarových nástrojů uvedených v části 10. „Pracovní portálový systém“ přílohy č. 1 ZD pod body 10.3, 10.4, 10.6, 10.7, 10.9 a 10.11 požaduje dodat, resp. pro kolik současně pracujících uživatelů mají být softwarové nástroje uvedené pod citovanými body dodány, přičemž uvedené údaje nelze vyčíst ani z žádných jiných částí zadávací dokumentace. Jak pak vyplývá z výše uvedených skutečností, jeden z dodavatelů předpokládal, že zadavatel požaduje dodat softwarové nástroje pouze pro jednoho současně pracujícího uživatele, neboť v zadávací dokumentaci nebyl uveden žádný konkrétní požadovaný počet přístupů současně pracujících uživatelů; naproti tomu navrhovatel předpokládal, že zadavatel požaduje dodat softwarové nástroje pro 3 až 5 současně pracujících uživatelů, neboť vycházel z předpokladu, že počet současně pracujících uživatelů by měl odpovídat personální kapacitě zadavatele. Následně tedy zadavatel na základě obdržených dotazů ve Vysvětlení ZD č. 2 a č. 3 změnil (doplnil) zadávací podmínky týkající se softwarových nástrojů pro zpracování a vyhodnocování MR vyšetření tak, že doplnil konkrétní počty přístupů (licencí) k jednotlivým rozporovaným SW požadavkům (viz tabulka v bodě 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pokud tedy zadavatel v původním textu zadávací dokumentace, resp. Příloze č. 1 ZD neurčil konkrétní počty současných přístupů (licencí) k rozporovaným softwarovým nástrojům, a určil je až prostřednictvím Vysvětlení ZD č. 2 a Vysvětlení ZD č. 3, je nezbytné hodnotit takový postup zadavatele jako změnu, popř. doplnění zadávací dokumentace, nikoliv jako pouhé vysvětlení zadávacích podmínek; logicky nelze vysvětlovat údaje, které v zadávací dokumentaci nebyly původně vůbec uvedeny.

86.         S ohledem na výše uvedené tedy Úřad nemá pochyb, že Vysvětlením ZD č. 2 a Vysvětlením ZD č. 3 byla zadávací dokumentace fakticky změněna a zadavatel byl tedy povinen postupovat podle § 99 zákona a posoudit povahu provedené změny, tedy zda je nutné společně s takovou změnou zároveň alespoň přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

87.         Úřad v této souvislosti uvádí, že hlavním smyslem lhůty pro podání nabídek je poskytnout všem potenciálním dodavatelům dostatek času na obeznámení se se zadávacími podmínkami, obstarání dokladů pro prokázání splnění kvalifikace a zpracování svých nabídek tak, aby co nejlépe odpovídaly všem požadavkům zadavatele a aby byly co nejvíce konkurenceschopné. Úřad k tomu dodává, jak již bylo zmíněno výše, že zadavatel má právo před skončením lhůty pro podání nabídek provést změnu nebo doplnění zadávací dokumentace, nicméně v souvislosti s provedenou změnou nebo doplněním zadávacích podmínek je zadavatel povinen posoudit, jak významná je jím provedená změna, a podle její povahy rozhodnout o případném prodloužení lhůty pro podání nabídek. Úřad v této souvislosti akcentuje, že pro posouzení povahy provedené změny je nezbytné zohlednit nikoliv potřeby zadavatele, ale zejména dopad provedené změny na zpracování nabídek z pohledu v úvahu přicházejících dodavatelů.

88.         V šetřeném případě nelze ve světle Vysvětlení ZD č. 2 a Vysvětlení ZD č. 3 považovat zadavatelem provedenou změnu zadávacích podmínek za marginální záležitost. S ohledem na konkrétní okolnosti daného případu je zřejmé, že provedená změna zadávacích podmínek měla vliv na přípravu nabídek a především pak na stanovení celkové nabídkové ceny, neboť provedenou změnou došlo ke změně počtu licencí k softwarovým nástrojům, které zadavatel požadoval dodat, přičemž je nepochybné, že počet licencí k dodávaným softwarovým nástrojům může mít zásadní vliv na stanovení celkové výše nabídkové ceny. To ostatně potvrzuje i sám zadavatel, když v rozhodnutí ze dne 27. 8. 2018 o námitkách navrhovatele uvádí, že „Z povahy věci je však zřejmé, že tam, kde lze umožnit přístup k softwaru jednomu uživateli, lze ho umožnit i libovolnému většímu počtu uživatelů, pouze to zpravidla znamená pro dodavatele vyšší náklady (a zadavatel počítá s tím, že se to může promítnout do nabídkové ceny).“ (zvýraznění provedeno Úřadem, pozn. Úřadu). Stanovení počtu současných uživatelů u šetřených softwarových nástrojů představuje dle názoru Úřadu poměrně zásadní změnu při koncipování celé nabídky, zejména tedy nabídkové ceny. Úřad má za to, že po obdržení uvedené informace museli dodavatelé nabídku koncipovat jinak, neboť až v rámci Vysvětlení ZD č. 2 a Vysvětlení ZD č. 3 se dozvěděli kolik licencí, přístupů k šetřeným softwarovým nástrojům budou muset do nabídky zahrnout; tím museli nepochybně opětovně zvažovat původně kalkulované náklady a s ohledem na zadavatelem požadovaný počet licencí stanovit cenu tak, aby byla co nejvíce konkurenceschopná, a to zejména s ohledem na jejich licenční politiku. Licenční politika každého dodavatele může být v této oblasti jiná a každý dodavatel musel po obdržení těchto informací zvážit, jak bude svoji cenu s ohledem na nově získané informace o počtu zadavatelem požadovaných licencí koncipovat.

89.         Výše uvedené pak potvrzuje i navrhovatel, když v návrhu uvádí, že jeho licenční politika nelimituje konečného uživatele, protože je založena na principu, kdy nabízený počet současných uživatelů je platný pro všechny softwarové nástroje, tedy, že bude nabízet nákladnou licenci na deset současných uživatelů pro všechny softwarové nástroje, aniž by toto mohlo být reálně využito. K uvedenému však Úřad dodává, že jiní dodavatelé mohou mít licenční politiku nastavenu jiným způsobem, tedy tak, že disponují jednotlivými licencemi a v případě požadavku zadavatele na větší počet licencí, kalkulují každou další licenci zvlášť (i navrhovatel se v návrhu zmiňuje o tzv. „multilicencích“, tj. licencích umožňujících současnou práci pro více uživatelů a tzv. „jednolicencích“, tj. licencích umožňující současnou práci jen pro jednoho uživatele, přičemž uvedené informace zadavatel nijak nerozporuje). Ve shodě s navrhovatelem pak Úřad dodává, že mezi těmito druhy licencí je logicky značný cenový rozdíl. Z uvedených skutečností je tedy zřejmé, že zadavatelem provedená změna zadávacích podmínek měla bezprostřední vliv na stanovení celkové nabídkové ceny, neboť do ní museli dodavatelé zahrnout i počet zadavatelem požadovaných licencí k šetřeným softwarovým nástrojům.

90.         Je třeba v této souvislosti připomenout, že nejprve nebylo možné ze zadávací dokumentace vyčíst, kolik jednotlivých přístupů k softwarovým nástrojům zadavatel požaduje dodat, následně zadavatel Vysvětlením ZD č. 2 počty přístupů k požadovaným softwarovým nástrojům stanovil konkrétně, a to tak, že požaduje minimálně 10 současně pracujících uživatelů softwarových nástrojů uvedených pod body 10.3, 10.9 a 10.11, a minimálně 3 současně pracující uživatele u softwarových nástrojů uvedených pod body 10.4, 10.6 a 10.7, a poté po Vysvětlení ZD č. 3 ze zadávací dokumentace vyplývalo, že pro softwarové nástroje uvedené pod body 10.4, 10.6 a 10.7 zadavatel požaduje pouze 1 současně pracujícího uživatele. V průběhu zadávacího řízení tak zadavatel postupně měnil počty softwarových nástrojů uvedených pod body 10.3, 10.4, 10.6, 10.7, 10.9 a 10.11, které požaduje dodat. Jestliže zadavatel dodavatelům sdělí až v průběhu zadávacího řízení, kolik současných přístupů (licencí) k jednotlivým softwarovým nástrojům požaduje dodat, přičemž tento počet u některých softwarových nástrojů následně ještě změní, představuje taková změna zásadní změnu pro koncipování nabídky, v šetřeném případě pak zejména pro koncipování celkové nabídkové ceny; výsledná nabídková cena v tomto případě totiž závisí i na počtu licencí poskytovaných k jednotlivým softwarovým nástrojům, a to v závislosti na finanční politice jednotlivých dodavatelů související s poskytováním licencí k softwarovým nástrojům. Poté, co zadavatel stanovil a následně opětovně změnil své požadavky ohledně počtu licencí, mohlo dojít k tomu, že někteří dodavatelé museli svoji nabídkovou cenu změnit, a to právě s ohledem na jejich licenční politiku. Někteří dodavatelé tak mohli nepochybně ušetřit původně kalkulované náklady za poskytnutí licencí k softwarovým nástrojům, když prostřednictvím Vysvětlení ZD č. 3 došlo u softwarových nástrojů uvedených pod body 10.4, 10.6 a 10.7 ke snížení na tzv. „jednolicence“, a dosáhnout toho, že jejich nabídka, resp. nabídková cena bude více konkurenceschopná. Jak již Úřad uvedl výše (viz body 83. a 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí), navrhovatel a jiný dodavatel na základě původní zadávací dokumentace počítali každý s odlišným počtem zadavatelem požadovaných licencí; je tudíž zjevné, že uvedení přesného počtu licencí je z hlediska oceňování nabídky podstatný údaj, aby zadavatel obdržel porovnatelné nabídky.   

91.         S ohledem na uvedené je tedy nutné uvažovat v tom smyslu, že povaha provedené změny vyžadovala alespoň přiměřené prodloužení lhůty tak, jak to předpokládá ustanovení § 99 odst. 2 zákona, aby měli dodavatelé čas takovou změnu zadávací dokumentace zvážit a v návaznosti na to pak kvalifikovaně stanovit svoji nabídkovou cenu. Pokud zadavatel lhůtu pro podání nabídek v návaznosti na provedenou změnu vůbec neprodloužil, postupoval podle Úřadu v rozporu se zákonem.

92.         Dále Úřad dodává, že jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel by měl být vždy schopen dostatečně odůvodnit, proč povaha provedené změny nevyžaduje žádné, tj. ani přiměřené prodloužení lhůty. V šetřeném případě zadavatel argumentuje pouze tím, že lhůtu pro podání nabídek neprodloužil, protože podle jeho názoru provedenou změnou navrhovateli nevznikla žádná újma, neboť byl schopen podat nabídku již před snížením některých požadovaných počtů současně aktivních uživatelů, a samozřejmě i po něm. Podle zadavatele neexistuje na trhu ani žádný jiný subjekt, který by byl tímto postupem vystaven újmě, neboť snížení počtu požadovaných softwarových licencí k vyhodnocování výstupů ze zařízení neotvírá žádnému dalšímu subjektu vstup do soutěže. V rozhodnutí ze dne 27. 8. 2018 o námitkách navrhovatele, na které zadavatel ve svém vyjádření ze dne 14. 9. 2018 zaslaném v rámci tohoto správního řízení odkazuje, pak zadavatel uvádí, že „(…) pokud se stěžovatel domnívá, že jej vlastní licenční politika poškozuje a neodpovídá požadavkům trhu, má jistě prostor ke stížnosti interní.“.  

93.         K uvedenému argumentu zadavatele Úřad nejprve uvádí, že způsobení či nezpůsobení újmy některému z potenciálních dodavatelů není hlediskem, které by měl zadavatel primárně posuzovat při provedení změny zadávacích podmínek, resp. při postupu podle § 99 odst. 2 zákona. Pokud zadavatel změní zadávací dokumentaci, což se v šetřeném případě, jak je podrobně odůvodněno výše, stalo, je zadavatel povinen uvážit povahu provedené změny, a pokud to povaha provedené změny vyžaduje, je povinen alespoň přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, bez ohledu na to, aby zkoumal, zda tím může být některému z potenciálních dodavatelů způsobena újma, neboť před podáním nabídek zadavatel nezná okruh potenciálních dodavatelů a tudíž ani není, resp. nemůže být s naprostou jistotou schopen posoudit případnou újmu potenciálních dodavatelů, neboť jejich okruh nemůže znát (do podání nabídek musí být všichni dodavatelé pohybující se v oblasti poptávaného předmětu plnění považováni za potenciální dodavatele). Dle názoru Úřadu není pochyb o tom, že povaha provedené změny měla vliv minimálně na koncipování nabídkové ceny dodavatelů, tzn. dodavatelé až po provedené změně, tzn. až od uveřejnění Vysvětlení ZD č. 3 dne 3. 8. 2018, mohli relevantně stanovit svoji nabídkovou cenu (a to takovým způsobem, aby všichni dodavatelé oceňovali shodné plnění a jejich nabídky tak byly porovnatelné). Namísto původních 37 dnů (oznámení o zahájení odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 9. 7. 2018 a lhůta pro podání nabídek stanovena na 16. 8. 2018), měli tudíž dodavatelé na koncipování svojí nabídkové ceny pouhých 12 dnů (od uveřejnění Vysvětlení ZD č. 3 dne 3. 8. 2018 do konce lhůty pro podání nabídek dne 16. 8. 2018), což je s ohledem na význam a účel lhůty pro podání nabídek, kterým je právě poskytnutí dostatečného časového prostoru na koncipování nabídky, zcela nepřípustné, neboť taková lhůta nedosahuje ani minimální lhůty požadované zákonem pro otevřené zadávací řízení (srov. § 57 zákona). Zadavatel provedl poměrně zásadní změnu, která měla vliv na nabídkovou cenu, tudíž po provedené změně museli dodavatelé znovu kalkulovat svoji nabídkovou cenu a zvážit celkové náklady a další složky ceny; na to jim měl zadavatel s ohledem na § 99 odst. 2 zákona poskytnout přiměřenou lhůtu, tzn. měl přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, aby dodavatelé měli dostatečný časový prostor k relevantní kalkulaci své nabídkové ceny.

94.         Ke konkrétní újmě navrhovatele v šetřené věci (s ohledem na možnost navrhovatele podat v dané věci námitky a následně návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, srov. § 241 odst. 1, § 250 odst. 1 a § 251 odst. 1 zákona) pak Úřad uvádí, že ta vzhledem k výše popsanému pochybení zadavatele spočívá zejména v tom, že navrhovatel neměl dostatek času přizpůsobit se zadavatelem provedené změně zadávací dokumentace a pokusit se o zahrnutí výše popsané změny do své nabídky. Navrhovateli pak obecně hrozila i újma spočívající v nemožnosti, resp. ve ztížení účasti navrhovatele s ohledem na zadavatelem nastavené zadávací podmínky v šetřeném zadávacím řízení, dále ve skutečnosti, že postupem zadavatele mohlo být porušeno právo navrhovatele na zákonný průběh zadávacího řízení, popř. i ve vynaložení nákladů na zpracování nabídky, které by byly v případě nezákonného postupu zadavatele vynaloženy neúčelně. S ohledem na ustanovení § 251 odst. 1 zákona Úřad zároveň konstatuje, že újma navrhovatele je v návrhu dostatečně specifikována.  

95.         K argumentu zadavatele, že navrhovatel mohl v případě, že mu nevyhovuje jeho vlastní licenční politika přistoupit k její změně, navrhovatel uvádí, že pokud měl mít možnost změnit licenční cenovou politiku skupiny Philips, tak jak mu to zadavatel navrhuje, aby tak mohl učinit, musel by mu k tomu dát zadavatel časový prostor, přičemž tím, že zadavatel neprodloužil lhůtu pro podání nabídek při změně svých požadavků, takový postup navrhovateli uzavřel. Je otázkou, jak časově náročné by bylo dosáhnout změny licenční politiky navrhovatele a je třeba v této souvislosti akcentovat, že zadavatel není povinen stanovovat podmínky zadávacího řízení s ohledem na možnost změny licenční politiky každého dodavatele (ta je odpovědností každého dodavatele), nicméně za situace, kdy zadavatel neprodloužil lhůtu pro podání nabídek vůbec, není třeba tuto otázku řešit, resp. není třeba zkoumat, zda by byl navrhovatel schopen dosáhnout v přiměřené době změny své licenční politiky, neboť zadavatel byl povinen lhůtu pro podání nabídek prodloužit alespoň přiměřeně, a to z důvodu, aby dal dodavatelům dostatečný časový prostor pro kvalifikované koncipování nabídky. V případě, že tedy zadavatel lhůtu pro podání nabídek neprodloužil vůbec, nelze než připustit, že navrhovatel mohl, v případě, že by zadavatel lhůtu pro podání nabídek prodloužil alespoň přiměřeně, zvážit svoji licenční politiku, dosáhnout výhodnější ceny, a znovu tak zvážit podání nabídky v předmětném zadávacím řízení.

96.         Úřad je toho názoru, že z pohledu dodržení zákonného postupu zadavatele tedy mělo s předmětnou změnou zadávací dokumentace rovněž dojít alespoň k přiměřenému prodloužení lhůty pro podání nabídek ve smyslu § 99 odst. 2 zákona. Úřad dále ve vztahu k problematice prodloužení lhůty pro podání nabídek v případě změny zadávacích podmínek uvádí, že zadávací řízení je zákonodárcem záměrně konstruováno jako vysoce formalizovaný proces, kde každé, byť sebemenší, pochybení zadavatele, je způsobilé vyvolat pro něj nepříznivé, ba až fatální následky. Úřad podotýká, že zadavatel nesmí omezit soutěž o veřejnou zakázku a znevýhodnit potenciální dodavatele např. tím, že jim neposkytne dostatek času na provedení a zapracování změn uvedených ve vysvětlení zadávací dokumentace do jejich nabídek, resp. neprodlouží se změnou zadávací dokumentace současně i lhůtu pro podání nabídek, jak tomu bylo v šetřeném případě. Ustanovení § 99 odst. 2 zákona klade na zadavatele povinnost prodloužit lhůtu pro podání nabídek v situaci, pokud to povaha provedené změny zadávacích podmínek vyžaduje, přičemž zadavatel se této povinnosti nemůže nijak zprostit. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě bylo dovozeno, že zadavatel v souvislosti s provedenou změnou, která nebyla marginálního charakteru, měl současně alespoň přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek, přičemž k takovému postupu zadavatele prokazatelně nedošlo, nezbývá než uzavřít, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nepostupoval v souladu s § 99 odst. 2 zákona. 

97.         Pro úplnost lze uvést, že navrhovatel tvrdí, že předmětná změna zadávací dokumentace mohla dokonce rozšířit okruh potenciálních dodavatelů a zadavatel byl tedy povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku. K tomu Úřad uvádí, že za situace, kdy zadavatel neprodloužil lhůtu pro podání nabídek vůbec, ač k tomu byl povinen (když Úřad výše dovodil, že změna zadávací dokumentace v počtu licencí k rozporovaným softwarovým nástrojům byla změnou, jejíž povaha vyžadovala alespoň přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, neboť měla vliv na koncipování nabídkové ceny), je zcela irelevantní posuzovat, zda se jednalo o změnu, která vyžadovala prodloužení nabídek dokonce o celou původní délku lhůty pro podání nabídek; rozhodné je to, že zadavatel v návaznosti na provedenou změnu neprodloužil lhůtu pro podání nabídek vůbec. Jak ale bylo dovozeno v odůvodnění tohoto rozhodnutí, povaha a charakter této změny vyžadovaly alespoň přiměřené prodloužení, jelikož daná změna měla nepochybně dopad na koncipování nabídky, zejména co se týče kalkulace nabídkové ceny.

98.         Skutečnost, že uvedený postup zadavatele mohl mít vliv na výběr dodavatele, je pak zřejmá z textu výše uvedeného odůvodnění tohoto rozhodnutí a spočívá v tom, že dodavatelům nebyl dán dostatečný časový prostor pro to, aby po provedené změně zadávací dokumentace mohli řádně posoudit nabízené ceny za jednotlivé položky a v návaznosti na to celkovou nabídkovou cenu, která se odvíjí i od počtu zadavatelem požadovaných licencí k šetřeným softwarovým nástrojům, tzn. provést změnu svých nabídek, příp. i provést změnu své cenové licenční politiky. Tato skutečnost by tedy v konečném důsledku mohla ovlivnit i výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit situaci, že pokud by měl jediný účastník zadávacího řízení (dodavatel Siemens) dostatek času na koncipování nabídky, mohl výběr dodavatele vypadat jinak, resp. cena vybraného dodavatele mohla být pro zadavatele výhodnější; taktéž nelze vyloučit, že pokud by měli další potenciální dodavatelé více času na kalkulaci ceny (s ohledem na nově zadavatelem stanovené počty požadovaných licencí), mohli zvážit kalkulaci svých nákladů na jednotlivé položky a nabídnout cenu, která by byla ekonomicky výhodnější než cena jediného účastníka, který podal nabídku.

99.         K výše uvedenému Úřad dodává, že k otázce naplnění podmínky alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele se vyjádřil např. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, když uvedl, že „(…) dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud (…).“. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění. Lze tedy shrnout, že v případě, kdy zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem, postačuje k uložení nápravného opatření potenciální možnost, že k ovlivnění výběru dodavatele mohlo dojít. Stejné závěry vyplývají rovněž z vlastní rozhodovací činnosti Úřadu, kdy se v obdobném duchu vyjádřil předseda Úřadu, a to konkrétně např. ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne 12. 9. 2014. Úřad dodává, že ačkoliv se závěry týkají zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který byl zrušen k 1. 10. 2016, lze je analogicky aplikovat i na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž je rozhodováno o uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona, neboť i v tomto případě je uložení nápravného opatření Úřadem podmíněno nedodržením postupu zadavatele stanoveného pro zadání veřejné zakázky, kdy tento postup současně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

100.     Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodrželpři zadávání šetřené veřejné zakázkypravidla stanovená v § 99 odst. 2 zákona, když změnil zadávací podmínky týkající se softwarových nástrojů pro zpracování a vyhodnocování MR vyšetření uvedených pod body 10.3, 10.4, 10.6, 10.7, 10.9 a 10.11 v Příloze č. 1 ZD tak, že prostřednictvím Vysvětlení ZD č. 2 ze dne 30. 7. 2018 nově stanovil požadavek na minimálně 10 současně pracujících uživatelů pro softwarové nástroje uvedené pod body 10.3, 10.9 a 10.11 a u softwarových nástrojů uvedených pod body 10.4, 10.6 a 10.7 na minimálně 3 současně pracující uživatele, a následně prostřednictvím Vysvětlení ZD č. 3“ ze dne 3. 8. 2018 stanovil u softwarových nástrojů uvedených pod body 10.4, 10.6 a 10.7 požadavek na minimálně 1 současně pracujícího uživatele, aniž by současně alespoň přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, ačkoliv to povaha provedené změny zadávacích podmínek vyžadovala,přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy(z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by s vybraným dodavatelem byla ke dni vydání tohoto rozhodnutí uzavřena smlouva – pozn. Úřadu). S ohledem na vše výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším v návrhu namítaným skutečnostem

101.     Navrhovatel ve svém návrhu namítá řadu dalších případných pochybení (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kterých se měl zadavatel v zadávacím řízení dopustit.   Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel se dopustil protiprávního jednání, které mohlo ovlivnit výběr dodavatele, a to tím, že v zadávacích podmínkách stanovil technický požadavek na počet kanálů ≥48 radiofrekvenčního systému magnetické rezonance a technické požadavky na počet současně pracujících uživatelů pracovního portálového systému magnetické rezonance v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 zákona ve spojení s § 36 odst. 1 zákona a § 37 odst. 1 písm. b) zákona, což vedlo k porušení zákonem stanovených zásad, k bezdůvodnému zaručení konkurenční výhody určitým konkrétním dodavatelům a vytvořilo bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Dále zadavatel podle navrhovatele porušil povinnost podle § 36 odst. 3 zákona stanovit a poskytnout dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

102.     Úřad k tomu uvádí, že výše uvedená navrhovatelem namítaná pochybení zadavatele nijak nepřehlíží. Posuzování skutečností, zda zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky porušil další pravidla stanovená zákonem pro zadávání veřejných zakázek, by nicméně v tomto správním řízení nebylo účelné, neboť jejich případný vliv na zákonnost postupu zadavatele by nemohl nikterak ovlivnit skutečnost, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená v § 99 odst. 2 zákona a zadávací řízení tudíž muselo být bez dalšího zrušeno, jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí.

103.     Vzhledem k výše uvedenému tedy považuje Úřad za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty navrhovatele. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při zadávání šetřené veřejné zakázky v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

104.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

105.     Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla stanovená v § 99 odst. 2 zákona, když změnil zadávací podmínky týkající se softwarových nástrojů pro zpracování a vyhodnocování MR vyšetření uvedených pod body 10.3, 10.4, 10.6, 10.7, 10.9 a 10.11 v Příloze č. 1 ZD tak, že prostřednictvím Vysvětlení ZD č. 2 ze dne 30. 7. 2018 nově stanovil požadavek na minimálně 10 současně pracujících uživatelů pro softwarové nástroje uvedené pod body 10.3, 10.9 a 10.11 a u softwarových nástrojů uvedených pod body 10.4, 10.6 a 10.7 na minimálně 3 současně pracující uživatele, a následně prostřednictvím Vysvětlení ZD č. 3“ ze dne 3. 8. 2018 stanovil u softwarových nástrojů uvedených pod body 10.4, 10.6 a 10.7 požadavek na minimálně 1 současně pracujícího uživatele, aniž by současně alespoň přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, ačkoliv to povaha provedené změny zadávacích podmínek vyžadovala,tak jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť pokud by zadavatel současně s předmětnou změnou zadávacích podmínek prodloužil lhůtu pro podání nabídek alespoň přiměřeně, nelze vyloučit, že by zadavatel mohl od jediného účastníka zadávacího řízení obdržet jinou cenovou nabídku (pokud by měl tento účastník dostatečný čas na kvalifikovanou kalkulaci nákladů na licence a jejich zahrnutí do nabídkové ceny), popř. i nabídku od dalších dodavatelů [pokud by tito potenciální dodavatelé (např. navrhovatel) měli adekvátní dobu na zvážení cen nabízených za zadavatelem nově stanovené počty licencí a následné kvalifikované zpracování nabídkové ceny], přičemž některá z nich by mohla být pro něj ekonomicky výhodnější. Úřad tedy dodává, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

106.     Pokud jde o třetí podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona spočívající ve zrušení šetřeného zadávacího řízení.

107.     Úřad konstatuje, že v šetřeném případě není možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, a to vzhledem k tomu, že k pochybení zadavatele došlo při provádění změny zadávací dokumentace a zadávací řízení se nyní nachází ve fázi po podání nabídek, a pochybení zadavatele spočívající v neprodloužení lhůty pro podání nabídek již tedy nelze napravit jinak, než přistoupit ke zrušení zadávacího řízení jako celku.

108.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

109.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

110.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání tohoto rozhodnutí, a je tedy účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

111.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

112.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

113.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení šetřeného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

114.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000354.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace, Husova 2624, 580 01 Havlíčkův Brod

2.             JUDr. Petra Vlachová, advokátka, Vodičkova 710/31, 110 00 Praha 1

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy