číslo jednací: S0336/2018/VZ-30014/2018/533/LHl

Instance I.
Věc Reimplementace ERP Microsoft Dynamics NAV
Účastníci
  1. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
  2. AdwyData s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 3. 11. 2018
Dokumenty file icon 2018_S0336.pdf 540 KB

Č. j.: ÚOHS-S0336/2018/VZ-30014/2018/533/LHl

 

Brno: 15. října 2018

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 8. 2018 na návrh ze dne 22. 8. 2018, jehož účastníky jsou:

  • zadavatel – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, IČO 00064165, se sídlem U nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2,
  • navrhovatel – AdwyData s.r.o., IČO 04524144, se sídlem Za potokem 46/4, 106 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23. 8. 2018 společností Feichtinger Žídek Fyrbach advokáti s.r.o., IČO 29304873, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1932/13, 602 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Reimplementace ERP Microsoft Dynamics NAV“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 5. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017216, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 6. 2018, dne 29. 6. 2018 a dne 16. 7. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 100-228874, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 117-266642, dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 123-280347 a dne 14. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 134-306434,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, IČO 00064165, se sídlem U nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Reimplementace ERP Microsoft Dynamics NAV“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 5. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017216, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 6. 2018, dne 29. 6. 2018 a dne 16. 7. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 100-228874, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 117-266642, dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 123-280347 a dne 14. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 134-306434, postup stanovený pro vyřizování námitek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když rozhodnutím ze dne 10. 8. 2018 o námitkách stěžovatele – AdwyData s.r.o., IČO 04524144, se sídlem Za potokem 46/4, 106 00 Praha 10 – ze dne 30. 7. 2018, odmítl námitky dle § 245 odst. 3 písm. b) citovaného zákona, s odůvodněním, že nebyly podány ve lhůtě podle § 242 odst. 4 citovaného zákona, přestože výše uvedený stěžovatel podal námitky ve lhůtě podle § 242 odst. 4 citovaného zákona, a přitom se v odůvodnění výše uvedeného rozhodnutí o námitkách vůbec nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele, čímž porušil ustanovení § 245 odst. 1 citovaného zákona, když se v rozhodnutí zadavatele ze dne 10. 8. 2018 o námitkách uvedeného stěžovatele podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, IČO 00064165, se sídlem U nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 10. 8. 2018 o námitkách stěžovatele – AdwyData s.r.o., IČO 04524144, se sídlem Za potokem 46/4, 106 00 Praha 10 – ze dne 30. 7. 2018, učiněné v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Reimplementace ERP Microsoft Dynamics NAV“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 5. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017216, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 6. 2018, dne 29. 6. 2018 a dne 16. 7. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 100-228874, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 117-266642, dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 123-280347 a dne 14. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 134-306434.

III.

Zadavateli – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, IČO 00064165, se sídlem U nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0336/2018/VZ ve věci návrhu navrhovatele – AdwyData s.r.o., IČO 04524144, se sídlem Za potokem 46/4, 106 00 Praha 10 – ze dne 22. 8. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Reimplementace ERP Microsoft Dynamics NAV“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 25. 5. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017216, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 6. 2018, dne 29. 6. 2018 a dne 16. 7. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 100-228874, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 117-266642, dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 123-280347 a dne 14. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 134-306434.

IV.

Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, IČO 00064165, se sídlem U nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2 – ukládá

                        uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, IČO 00064165, se sídlem U nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 25. 5. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Reimplementace ERP Microsoft Dynamics NAV“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 5. 2018 pod ev. č. Z2018-017216, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 6. 2018, dne 29. 6. 2018 a dne 16. 7. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 100-228874, ve znění oprav uveřejněných dne 21. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 117-266642, dne 29. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 123-280347 a dne 14. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 134-306434 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V bodě II.1.4) „Stručný popis“ formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky následovně: „Předmětem plnění veřejné zakázky je upgrade stávajícího informačního systému ERP Microsoft Dynamics NAV zadavatele formou reimplementace v souladu se specifikací, která je uvedena v zadávacích podmínkách. Blíže viz zadávací podmínky.“.

3.             Dne 31. 7. 2018 doručil dodavatel – AdwyData s.r.o., IČO 04524144, se sídlem Za potokem 46/4, 106 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 23. 8. 2018 společností Feichtinger Žídek Fyrbach advokáti s.r.o., IČO 29304873, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1932/13, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – zadavateli námitky ze dne 30. 7. 2018 (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 10. 8. 2018, které bylo navrhovateli doručeno dne 14. 8. 2018 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

4.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 23. 8. 2018 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Součástí návrhu byl i návrh na nařízení předběžného opatření spočívající v uložení zákazu uzavření smlouvy a rovněž návrh na nařízení předběžného opatření spočívající v pozastavení zadávacího řízení.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

5.             Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 23. 8. 2018 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

6.             Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

7.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0336/2018/VZ-24919/2018/533/LHl ze dne 27. 8. 2018.

8.             Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0336/2018/VZ-25532/2018/533/LHl ze dne 31. 8. 2018 rozhodl Úřad o zamítnutí návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření spočívajícím v uložení zákazu uzavření smlouvy a rovněž o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření spočívajícím v pozastavení zadávacího řízení.

9.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0336/2018/VZ-25921/2018/533/LHl ze dne 5. 9. 2018 určil Úřad zadavateli dodatečnou lhůtu k zaslání dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

10.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0336/2018/VZ-27303/2018/533/LHl ze dne 18. 9. 2018 určil Úřad navrhovateli lhůtu k doložení námitek s originálním potvrzením o přijetí podatelnou zadavatele. Dne 21. 9. 2018 navrhovatel doručil Úřadu stejnopis námitek s originálním potvrzením podatelny zadavatele.

11.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0336/2018/VZ-27491/2018/533/LHl ze dne 19. 9. 2018 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

12.         Dne 24. 9. 2018 nahlédl zástupce navrhovatele do správního spisu sp. zn. S0336/2017/VZ, a to na základě žádosti ze dne 21. 9. 2018, jejíž součástí byla substituční plná moc z téhož dne; protokol o nahlížení je součástí správního spisu. Úřad části žádosti o nahlížení usnesením č. j. ÚOHS-S0336/2018/VZ-27954/2018/533/LHl ze dne 25. 9. 2018 nevyhověl, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí, a které tvoří přílohu tohoto spisu.

13.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0336/2018/VZ-27103/2018/533/LHl ze dne 25. 9. 2018 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Účastníci se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí ani později nevyjádřili.

Obsah návrhu

14.         V úvodu návrhu navrhovatel popisuje svůj postup podání námitek proti zadávacím podmínkám, kdy uvádí, že tyto podal prostřednictvím podatelny zadavatele dne 31. 7. 2018 v 10:58 hod., přičemž lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 31. 7. 2018, do 11:00 hod. Navrhovatel dále shrnuje jednotlivá pochybení zadavatele, která namítal ve svých námitkách a to zejména:

  • »Důležité parametry předmětu plnění veřejné zakázky (mezi něž patří např. počty poskytnutých licencí, jimi pokryté funkcionality, nové standardizace procesů, způsob zavedení systému – on premise/v cloudu) mají být stanoveny až v dokumentu, který zadavatel nazývá „Cílový koncept“, a který má být vybraným dodavatelem zpracován až v rámci plnění předmětu zakázky. Předmět veřejné zakázky proto v zadávacích podmínkách v rozporu s § 36 odst. 3 ZZVZ není vymezen v podrobnostech nutných pro účast v zadávacím řízení.

Zadavatel požaduje poskytování tzv. Služeb dalšího rozvoje, a to, dle slov zadávací dokumentace, nad rámec předmětu plnění. Ze zadávací dokumentace přitom není zřejmé, na jakém smluvním základě mají být tyto služby poskytovány. Netransparentní postup zadavatele v této věci podtrhuje i fakt, že zprvu nebylo ani zřejmé, jakým způsobem se má cena za tyto služby promítnout do nabídkové ceny; zadavatel toto musel vyjasnit až k dotazu jednoho z dodavatelů.

Zadavatel si v zadávací dokumentaci vyhrazuje změnu závazku. Vymezení změny je však zcela neurčité a způsobuje porušení § 36 odst. 3 ZZVZ a zásady transparentnosti zadávacího. Zadavatel v rozporu se zákonem žádným způsobem nevymezuje situaci, za které by ke změně závazku mělo dojít a samotný předmět změny vymezuje pouze jako „právo zadavatele na dodání dalších časově neomezených užívacích práv ke klientským přístupovým licencím (…), a to v maximální částce 3.000.000,- Kč bez DPH“. Zadavatel požaduje, aby dodavatelé v nabídce uvedli cenu těchto dalších licencí pro případ změny závazku. Ze zadávací dokumentace však nevyplývá, zda a případně jakým způsobem se má cena dalších licencí promítnout do celkové nabídkové ceny, a tedy zda a jak se projeví v hodnocení nabídek. Dodavatel tak může za 3.000.000,- Kč bez DPH nabídnout jedinou licenci, aniž by se to negativně projevilo na hodnocení jeho nabídky.

  • Zadavatel si na str. 12 zadávací dokumentace vyhrazuje, že každý uchazeč, který prošel fází kvalifikace, může být vyzván k bezplatnému předvedení funkcionalit navrženého řešení v rozsahu přílohy č. 2 (tzn. de facto hotového systému), vycházejícího z uchazečem uvedené významné dodávky (v rámci prokazování kvalifikace), a to v maximálním časovém rozsahu 3 hodin. Takový požadavek je nepřiměřený, když je zřejmé, že ve fázi před hodnocením nabídek uchazeči nemohou mít hotový kompletní systém dle požadavků zadavatele, když tento bude vítězným dodavatelem vyvíjen na míru dle zadávací dokumentace až po podpisu smlouvy. Nepřiměřený je dále požadavek zadavatele, aby daný systém vycházel z uchazečem uvedené významné dodávky – nadto jsou jím dodavatelé, kteří od doby poskytnutí významné dodávky vyvinuli zcela nový systém, bez spravedlivého důvodu diskriminováni.

Pro vyloučení pochyb o možném porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminaci by předvedení funkcionalit muselo u každého z dodavatelů probíhat naprosto totožně dle předem stanovených pravidel. Žádná pravidla však v zadávací dokumentaci pro předvedení funkcionalit stanovena nebyla, jeho průběh je tak ponechán na libovůli zadavatele, přičemž jednotliví dodavatelé nemají možnost jej navzájem kontrolovat.

  • Zadavatel netransparentně a zmatečně stanovil lhůtu pro doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. V zadávací dokumentaci je uvedeno, že žádost doručit nejpozději 3 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Dle § 98 odst. 3 ZZVZ ve spojení s odst. 1 zadavatel nemusí vyhovět žádosti o vysvětlení, není-li tato podána nejméně 8 dní před koncem lhůty pro podání nabídek. Zadavatel tak ze zákona není povinen poskytnout vysvětlení i v případě, že dodavatel dodrží lhůtu stanovenou v zadávací dokumentaci.«.

15.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 10. 8. 2018 námitky navrhovatele odmítl z důvodu jejich opožděného podání. Navrhovateli není známo, proč zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách tvrdí, že námitky obdržel dne 31. 7. 2018 v 11:29 hod., tedy až po lhůtě pro podání nabídek, přičemž k času a způsobu doručení zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvádí žádné další informace. Navrhovatel konstatuje, že námitky prokazatelně podal na podatelnu zadavatele dne 31. 7. 2018 v 10:58 hod., a toto dokládá v příloze návrhu kopií námitek s potvrzením o přijetí podatelnou zadavatele s uvedením data a času.

16.         Navrhovatel uvádí, že námitky byly doručeny okamžikem převzetí podatelnou zadavatele a nikoliv okamžikem jiným, např. takovým, kdy by se interními postupy dostaly k osobě zastupující zadavatele v zadávacím řízení. Navrhovatel je názoru, že zadavatel svým postupem při vyřizování námitek porušil ustanovení § 245 odst. 1 zákona, ze kterého vyplývá, že se zadavatel musí podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách a rovněž se dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

17.         Na základě shora uvedených skutečností navrhovatel navrhuje, aby Úřad dle § 263 odst. 5 zákona zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách. Navrhovatel rovněž žádá o nařízení předběžného opatření.

Vyjádření zadavatele k návrhu

18.         Dne 3. 9. 2018 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 31. 8. 2018. Zadavatel uvádí, že na listinné podobě námitek, kterou jako jedinou má k dispozici, je uveden čas doručení 31. 7. 2018 11:29 hod., tedy okamžik po lhůtě pro podání nabídek, resp. i po lhůtě pro podání námitek proti zadávacím podmínkám, která uplynula dne 31. 7. 2018 v 11:00 hod.

19.         Zadavatel k dokladu o doručení námitek navrhovatele s datem doručení 31. 7. 2018 a uvedeným časem 10:58 hod. uvádí, že při rozhodování o námitkách vycházel z potvrzení doručení námitek vydaného na základě zaevidování do espisu zadavatele, a to s konkrétním údajem 31. 7. 2018 11:29 hod.

20.         Zadavatel dále uvádí, že pokud navrhovatel předložil originál dokladu, kterým bez pochyb prokáže včasné podání námitek, pak zadavatel připouští formální pochybení na jeho straně. Zadavatel k tomu doplňuje, že ke zkreslení přesné lhůty doručení námitek pravděpodobně došlo při jejich zaevidování do espisu zadavatele, který generuje automatický čas doručení, resp. v daném případě se spíše jednalo o čas samotného zaevidování došlého dokumentu. Zadavatel na základě této vzniklé situace přijal opatření k nápravě ve svých interních postupech, aby do budoucna co nejlépe eliminoval obdobná pochybení.

21.         Zadavatel konstatuje, že pokud se prokáže, že navrhovatel doručil námitky včas, uznává, že důvodem pro odmítnutí námitek neměl být důvod dle §245 odst. 3 písm. b) zákona. K tomu zadavatel dodává, že námitky přezkoumal v celém rozsahu, ale vzhledem k tomu, že je neshledal důvodnými a vycházel z toho, že byly doručeny opožděně, je z důvodu pozdního podání odmítl. Dále ve vyjádření k návrhu zadavatel uvedl argumentaci k jednotlivým věcným námitkám, kdy zadavatel uvedl nadpisem vždy jednotlivou namítanou skutečnost a následně se k ní vyjádřil:

Ke stanovení parametrů předmětu plnění veřejné zakázky

22.         Zadavatel k této námitce konstatuje, že každý partner firmy Microsoft, který je oprávněn distribuovat produkt Microsoft Dynamics NAV, má odlišný přístup k procesu implementace. Výhodnost nabídky je posuzována dle celkové ceny řešení. Zadavatel dále uvádí, že dodavatel bude v rámci implementace a údržby softwarového řešení k hardwarovým prostředkům zadavatele přistupovat prostřednictvím LAN sítě zadavatele. Z tohoto důvodu nemá dle zadavatele vliv na kalkulaci ceny a služeb, zda dodavatel použije řešení provozovaného on-premise nebo v cloudu. Samotné zpracování cílového konceptu by dle zadavatele vyloučilo ostatní dodavatele z možnosti ucházet se o realizační fázi projektu.

K požadavku na poskytování tzv. Služeb dalšího rozvoje

23.         Zadavatel odkazuje na str. 4 zadávacích podmínek. Dle zadavatele se jedná o případné konzultační služby a služby dalšího rozvoje, které budou realizovány na základě písemných požadavků zadavatele elektronickou formou objednávky na adresu uvedené kontaktní osoby. Maximální výši těchto služeb zadavatel odhaduje na 2400 člověkohodin za 4 roky.

K vyhrazené změně závazku

24.         K této námitce zadavatel odkazuje na bod 4 zadávacích podmínek – „Vymezení předmětu veřejné zakázky“, konkrétně na fázi 1 implementace. Dle zadavatele k vyhrazené změně závazku může dojít v případě nutnosti dokoupení licencí, a to na základě analýzy dokumentované v cílovém konceptu.

K požadavku na bezplatné předvedení funkcionalit

25.         Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že jeho požadavek je nepřiměřený, a že by měli mít účastníci zadávacího řízení ve fázi hodnocení nabídek požadovaný systém již hotový. Zadavatel si touto podmínkou vyhrazoval právo ověřit si, zda účastník splňuje jeho požadavky. Zadavatel uvádí, že se nejedná o nový a nestandardní požadavek a dodává, že se jednalo pouze o právo, které v konečném důsledku ani nevyužil. Prezentace měla potvrdit, že dodavatel zvládl realizaci požadovaných procesů s obdobným počtem uživatelů a s obdobným požadavkem na funkcionalitu. Zadavatel dále uvádí, že pokud dodavatel nemá referenční zakázku, nesplní požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci. K argumentu, že by se jednalo o libovůli, zadavatel uvádí, že by prezentace probíhala před hodnotící komisí a o průběhu by byl vyhotoven protokol.

Ke stanovení lhůty pro doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace

26.         Zadavatel k této námitce uvádí, že v zadávacích podmínkách pouze dobrovolně garantuje, že zodpoví každý dotaz, který obdrží nejpozději 3 pracovní dny před koncem lhůty pro podání nabídek. Zadavatel však tímto konstatováním v zadávacích podmínkách nevylučuje odpověď i na pozdější dotaz.

Ke stanovení požadavku na technické podmínky dle odst. 5.2 zadávací dokumentace

27.         Zadavatel konstatuje, že specifikoval a uvedl předmětné požadavky do Technických podmínek vzhledem k potřebě upřesnit předmět veřejné zakázky, ve vztahu ke specifikaci potřeb a účelu, které mají být řešením naplněny.

28.         Ke své argumentaci k jednotlivým námitkám zadavatel rovněž doplnil, že konkrétní námitku nepřijímá jako důvodnou. Závěrem zadavatel konstatuje, že stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem a doplňuje, že obdržel dvě nabídky, které splňují zadávací podmínky. Pokud navrhovatel některé ze zadávacích podmínek neporozuměl, měl dle zadavatele podat žádost o jejich vysvětlení, přičemž toho dle zadavatele navrhovatel nevyužil. Pokud se prokáže, že navrhovatel podal námitky včas, zadavatel uznává, že je odmítnul s uvedením nesprávného důvodu.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

29.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel postupoval při vyřizování námitek navrhovatele v rozporu se zákonem, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí o námitkách. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

30.         Úřad nejprve posoudil otázku právního postavení zadavatele jako zadavatele podle § 4 zákona.

31.         Dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona veřejným zadavatelem je státní příspěvková organizace.

32.         V daném případě má zadavatel postavení zadavatele veřejného ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona, neboť je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává Ministerstvo zdravotnictví České republiky (viz seznam organizací v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky dostupný na následující internetové adrese: https://www.mzcr.cz/dokumenty/p_10031_843_1.html). Rovněž v Administrativním registru ekonomických subjektů je uvedeno, že se jedná o příspěvkovou organizaci a dle klasifikace ESA2010 je zadavatel kategorizován jako „Ústřední vládní instituce“.

Relevantní ustanovení zákona

33.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

34.         Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek.

35.         Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

36.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

37.         Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

38.         Podle § 245 odst. 3 zákona platí, že zadavatel odmítne rovněž námitky, které

a) nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona,

b) jsou podány opožděně, nebo

c) nesplňují náležitosti podle § 244 zákona.

39.         Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

40.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

41.         V čl. 15 „LHŮTA A MÍSTO PRO PODÁNÍ NABÍDEK, OTEVÍRÁNÍ OBÁLEK“ zadávacích podmínek je uvedeno:

  • „Lhůta pro podání nabídek: viz oznámení o zakázce uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek (https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/).
  • Nabídku lze podat doporučeně poštou nebo osobně každý všední den na podatelnu          zadavatele na adresu VFN v Praze, U Nemocnice 499/2, Praha 2, PSČ 128 08, budova                Ředitelství A5, 4. patro, dv. č. 407), úřední hodiny: Po – Pá od 10:00 do 14:00 hod.
  • Nabídku je možné podat nejpozději v den konce lhůty pro podání nabídek do 11:00          hodin. (…).“

42.         V bodě IV.2.2) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ zadavatel vymezil lhůtu pro doručení, resp. podání nabídek následovně:

Datum: 02.07.2018

Místní čas: 11.00“

43.         Na základě formuláře „Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací“ uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 7. 2018 zadavatel nakonec prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 31. 7. 2018 do 11:00 hod. Tuto změnu v prodloužení lhůty pro podání nabídek zadavatel učinil v návaznosti na dokument „VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍCH PODMÍNEK Č. 5 ZE DNE 11.07.2018“, v rámci kterého provedl změny v zadávací dokumentaci.

44.         V odůvodnění rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že dne 31. 7. 2018 v 11:29 obdržel od navrhovatele námitky proti zadávacím podmínkám, přičemž přezkoumal jejich oprávněnost a dospěl k závěru, že je v celém rozsahu odmítá z důvodu, že byly podány opožděně. V odůvodnění zadavatel konstatuje: „Dle údajů zveřejněných zadavatelem ve Věstníku veřejných zakázek a na profilu zadavatele končila lhůta pro podání nabídek dne 31.07.2018 v 11:00 hod. Dle § 242 odst. 4 zákona, pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty. Námitky Stěžovatele zadavatel obdržel dne 31.07.2018 v 11:29 hod; tj. po lhůtě pro podání nabídek. Zadavatel proto námitkám nevyhovuje a z důvodu, že byly podány opožděně je v souladu s § 245 odst. 3 písm. b) zákona odmítá.“. (Pozn. Úřadu: jedná se o kompletní přepis celého odůvodnění rozhodnutí o námitkách).

Právní posouzení

Obecně k požadavkům kladeným na rozhodnutí o námitkách

45.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), dle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Tato povinnost zadavatele je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

46.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává relevantní. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

47.         Podá-li tedy stěžovatel zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele brojit návrhem u Úřadu. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou skutečnosti uvedené v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup zpochybňovaný námitkami konkrétně nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Uvedené obdobně platí i v případě podání podnětu stěžovatelem u Úřadu.

48.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízeních (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít a nesdělit své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

49.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na dotčeném trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006-137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 a § 265 odst. 5 zákona.

50.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit, když však přitom setrvává na tom, že jeho postup je zákonný.

51.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené odůvodnění rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

K nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

52.         Úřad uvádí, že navrhovatel v podaném návrhu brojí proti postupu zadavatele, kdy tento odmítl námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám z důvodu jejich opožděného podání s odkazem na ustanovení § 245 odst. 3 písm. b) zákona. Navrhovatel v návrhu uvádí, že námitky doručil na podatelnu zadavatele včas, tj. před uplynutím lhůty pro podání nabídek, a tedy ve lhůtě pro uplatnění námitek proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel uvádí, že zadavatel postupem, kdy odmítl námitky navrhovatele, porušil ustanovení § 245 odst. 1 zákona a návrhem se domáhá, aby Úřad ve smyslu § 263 odst. 5 zákona zrušil rozhodnutí o námitkách.

53.         Úřad se obecně k významu rozhodnutí o námitkách v zadávacím řízení vyjádřil v odstavcích 4551 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Následně se Úřad bude zabývat tím, zda stěžovatel uplatnil námitky u zadavatele včas a zda důvod odmítnutí námitek ze strany zadavatele pro opožděnost byl tak důvodem objektivním, tedy byl dán, případně zda měl zadavatel s námitkami naložit v souladu se zákonem jinak, než učinil.

54.         Úřad uvádí, že v šetřeném případě zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek v čl. 15 „Lhůta a místo pro podání nabídek, otevírání obálek“ zadávacích podmínek odkazem na oznámení o zakázce uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek (viz odstavec 41 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve formuláři „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ je pak zadavatelem stanovena lhůta pro podání nabídek do 2. 7. 2018 do 11 hodin (viz odstavec 42 odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž zadavatel tuto lhůtu v průběhu zadávacího řízení upravil, resp. prodloužil do 31. 7. 2018 do 11 hodin (viz odstavec 43 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

55.         Úřad konstatuje, že v případě lhůty pro podání námitek proti zadávací dokumentaci, resp. proti zadávacím podmínkám dle § 242 odst. 4 zákona, odpadá povinnost stěžovatele prokazovat počátek a konec běhu lhůty pro podání námitek (oproti obecné lhůtě pro podání námitek dle § 242 odst. 1 zákona), když konec lhůty pro podání námitek je stanoven objektivně okamžikem uplynutí lhůty pro podání nabídek. Dodavatelé tak mohou podat námitky proti zadávacím podmínkám pouze do konce lhůty pro podání nabídek. Konec lhůty pro podání námitek proti zadávacím podmínkám je tak v § 242 odst. 4 zákona ztotožněn s koncem lhůty pro podání nabídek.

56.         Dále Úřad pro úplnost k formě podání námitek uvádí, že námitky musí být dle § 241 odst. 2 zákona podány v písemné formě. Písemnou formu právního jednání podle obecných právních předpisů (viz např. § 559 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pozn. Úřadu) lze rozlišit na listinnou nebo elektronickou. Zákon upravuje komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v § 211 odst. 3 zákona, ve kterém je uvedeno, že písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem musí probíhat elektronicky (s určitými výjimkami). Výše uvedené ustanovení § 211 odst. 3 nabývá účinnosti podle § 279 zákona pouze v případě zadavatelů podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona, České národní banky a centrálních zadavatelů dnem 18. 4. 2017, ale v případě ostatních zadavatelů až dnem 18. 10. 2018. Odložená účinnost ustanovení o použití elektronické komunikace dle § 211 odst. 3 zákona se tedy vztahuje i na zadavatele, který je příspěvkovou organizací dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona. Z uvedeného vyplývá, že navrhovatel mohl dle zákona k datu podání svých námitek dne 31. 7. 2018 tyto podat i v listinné podobě.

57.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel obdržel od navrhovatele dne 31. 7. 2018 prostřednictvím podatelny zadavatele „NÁMITKY PROTI ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM k veřejné zakázce s názvem Reimplementace ERP Microsoft Dynamics NAV“ ze dne 30. 7. 2018, když na těchto je identifikační štítek s čárovým kódem, interní identifikační značka VFN/015852/2018 a rovněž je na štítku uvedeno „Doručeno: 31.07.2018 11:29. Skutečnost, že by zadavatel obdržel námitky rovněž i v elektronické formě z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá a to nevyplývá ani z tvrzení účastníků správního řízení.

58.         Přílohou návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 22. 8. 2018 (v návrhu označenou jako „Doklad o doručení námitek zadavateli – potvrzení podatelny o přijetí námitek včetně plného znění námitek proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky“) byla mj. kopie (scan) námitek, na jejíž úvodní straně je zřejmé označení razítkem podatelny zadavatele s datem a vlastnoručním podpisem příslušné osoby zadavatele a dále je ručně připsáno „čas: 10:58h“. Navrhovatel výše zmíněnou kopii námitek tedy zjevně předložil zadavateli jako stejnopis námitek za účelem zaznamenání údaje o okamžiku doručení námitek, a kopii tohoto stejnopisu námitek pak přiložil k návrhu jako doklad o doručení námitek zadavateli dle § 251 odst. 1 zákona.

59.         Úřad uvádí, že zadavatel, ačkoliv námitky navrhovatele bez dalšího odmítl jako opožděně podané, ve svém vyjádření k návrhu ze dne 31. 8. 2018 připustil možné pochybení vzniklé interními postupy, když uvedl, že nedopatření v určení času doručení námitek, ze kterého zadavatel při rozhodování o námitkách vycházel, mohlo vzniknout vlivem časové prodlevy mezi  okamžikem přijetí námitek na podatelně a zaevidováním námitek do espisu zadavatele, který generuje automaticky čas doručení, tedy v daném případě s údajem 31. 7. 2018 11:29 hod., přičemž v daném případě se dle zadavatele spíše jednalo o okamžik samotného zaevidování došlého dokumentu (viz odstavec 19 a 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 31. 8. 2018 k tomu rovněž konstatoval, že „Pokud tedy navrhovatel předložil originál dokladu, kterým bez pochyb prokazuje včasné podání námitek, zadavatel přiznává formální pochybení na jeho straně.“ (viz odstavec 21 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

60.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad vyzval navrhovatele usnesením č. j. ÚOHS-S0336/2018/VZ-27303/2018/533/LHl ze dne 18. 9. 2018 k tomu, aby doručil Úřadu stejnopis námitek s originálním potvrzením podatelny zadavatele o převzetí námitek. Navrhovatel požadovaný dokument na výzvu Úřadu ve stanovené lhůtě Úřadu předložil.

61.         Úřad k tomu uvádí, že zadavatel nevznesl pochybnost o pravosti uvedeného dokladu (kterým navrhovatel prokazuje okamžik doručení námitek), ani nezpochybňuje možné doručení námitek 31. 7. 2018 v 10:58 hod., ale bez dalšího ve vyjádření k návrhu připustil, že pokud navrhovatel doloží originál dokladu, kterým bez pochyb prokazuje včasné podání námitek, v tom případě zadavatel přiznává své pochybení. Jak Úřad uvedl, navrhovatel stejnopis námitek s originálem potvrzení podatelny doručil na výzvu Úřadu dne 21. 9. 2018. Zadavatel v průběhu správního řízení nevznesl vůči pravosti uvedeného potvrzení o doručení námitek, resp. i vůči samotnému času doručení žádnou další pochybnost, a tudíž Úřad pokládá s ohledem na údaje uvedené na originálním potvrzení o doručení námitek za prokázané, že námitky byly zadavateli doručeny dne 31. 7. 2018 v 10:58 hodin, tak jak navrhovatel uvádí ve svém návrhu. Ostatně ani sám Úřad nemá pochybnosti o pravosti předloženého dokladu o doručení námitek navrhovatelem. Pro úplnost k výše uvedenému Úřad doplňuje, že je vhodné reflektovat i ustálenou judikaturu správních soudů, která stojí na názoru, že vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je primárně vztahem soukromoprávním, na který se v obecném pohledu vztahují zásady soukromého práva, mj. i zásada presumpce poctivosti a dobré víry obsažená v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a nelze tak, a to i při vědomí vysoké formalizace procesu zadávání veřejných zakázek, rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě a oprávněně se na poctivost druhé strany spoléhají. Tudíž pakliže navrhovatel předložil doklad o osobním doručení námitek na podatelnu zadavatele (o čemž není sporu), nelze a priori na ručně psaném údaji o čase převzetí námitek nahlížet jakkoliv negativně.

62.         Úřad dodává, že zadavatel uvádí, že s ohledem na skutečnost, že disponoval pouze dokumentem, na kterém byl uveden čas doručení 31. 7. 2018 11:29 hod., nemohl postupovat jinak, než námitky odmítnout pro jejich pozdní doručení. K tomu Úřad konstatuje, že je věcí zadavatele jaké interní organizační postupy uplatňuje (v šetřeném případě v rámci systému správy a oběhu dokumentů), nutno je však mít nastaveny tak, aby bez pochybností dostál zákonu a tedy byl schopen v daném případě určit přesný časový okamžik, kdy mu byl určitý dokument doručen tak, aby ho mohl s ohledem i na tuto skutečnost zákonem určeným způsobem náležitě vyřídit. Takto nastaveny organizační procesy však zadavatel neměl, neboť sám uvádí, že s ohledem na zde řešený případ přijal opatření k nápravě a eliminoval možnost obdobného svého pochybení.

63.         K samotnému obsahu podaných námitek Úřad uvádí, že navrhovatel v námitkách tvrdí, že „(…) zadávací podmínky jsou zadavatelem stanoveny v rozporu se zákonem, zejména porušují zásady zadávání veřejných zakázek“. Navrhovatel dále uvádí, že „(…) stěžovatel není schopen svou nabídku připravit v odpovídající kvalitě a parametrech tak, aby byla porovnatelná s nabídkami dalších účastníků.“. Dále v čl. I. až VI. námitek popsal jednotlivé namítané skutečnosti, které Úřad pro názornost následně stručně uvádí. V čl. I. „Zpracování ekonomicko-informačního projektu“ námitek navrhovatel namítá, že v zadávacích podmínkách není vymezen počet požadovaných licencí a ani všechny funkcionality. Dle navrhovatele budou podané nabídky neporovnatelné, protože důležité parametry budou nastaveny až v cílovém konceptu, a tedy dodavatelé při tvorbě nabídek budou vycházet z odlišných předpokladů. V čl. II. „Služby dalšího rozvoje“ námitek navrhovatel konstatuje, že není jasné, na jakém smluvním základě budou služby dalšího rozvoje poskytovány. V čl. III. „Vyhrazené změny závazku“ námitek navrhovatel uvádí, že zadavatel si vyhrazuje v zadávacích podmínkách změnu závazku, ale již neuvádí jednotlivé vymezené situace. Předmětem změny závazku má být blíže nespecifikovaný počet licencí v maximální částce 3 mil. Kč, přičemž cena licence má být uvedena v nabídce dodavatele. Navrhovatel poukazuje na situaci, když dodavatel může nabídnout pouze jednu licenci v hodnotě 3 mil. Kč, a dle jeho názoru je tedy předmět změny závazku vymezen neurčitě. V čl. IV. „Předvedení funkcionalit“ námitek navrhovatel namítá, že není zřejmé, o jaké ustanovení zákona se tento požadavek opírá, resp. na základě jakého ustanovení zákona by byl dodavatel v případě neúspěchu vyřazen z fáze posouzení nabídek. Taktéž není navrhovateli zřejmé, proč má prezentované řešení vycházet z významné dodávky. Dále k tomuto navrhovatel uvádí, že je nereálné, aby byl systém hotov v rozsahu přílohy č. 2 před fází hodnocení nabídek, a taktéž není reálná prezentace celého systému pouze v časovém rozsahu 3 hodin. V čl. V. „Lhůta pro doručení žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace“ námitek navrhovatel uvádí, že zadávací podmínky pro podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace stanovují pozdější lhůtu než v § 98 odst. 3 zákona. V čl. VI. „Stanovení požadavku na technické podmínky dle odst. 5.2 zadávací dokumentace“ námitek navrhovatel konstatuje, že zadavatel stanovil nejasnou a netransparentní zadávací podmínku, když požadoval v části zadávací dokumentace označené nadpisem „Technické podmínky“ doložení certifikace dle normy ČSN EN ISO 9001 a ČSN EN ISO/IEC 27001, které však dle navrhovatele nejsou technické podmínky ve smyslu § 89 a § 90 zákona. Závěrem námitek navrhovatel uvedl: „(…) nedostatky zadávacích podmínek by bylo možno zhojit samostatným zpracováním Cílového konceptu, na jehož základě by zadavatel byl schopen přesně specifikovat předmět plnění a zahájit zadávací řízení.“. Navrhovatel požadoval zrušení předmětného zadávacího řízení.

64.         Úřad k tomu uvádí, že z obsahu námitek navrhovatele je zcela zřejmé, že se jednalo o námitky směřující proti zadávacím podmínkám šetřené veřejné zakázky. Zadavatel rozhodnutím ze dne 10. 8. 2018 rozhodl o námitkách navrhovatele tak, že tyto námitky odmítá podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona. Své rozhodnutí dále odůvodnil tím, že navrhovatel podal námitky opožděně. Zadavatel odmítl námitky pouze z tohoto výše uvedeného důvodu a i v odůvodnění se zabýval pouze touto skutečností. K věcné argumentaci obsažené v námitkách se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec nevyjádřil (viz odstavec 44 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

65.         K tomu Úřad uvádí, že pokud byly námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli dne 31. 7. 2018 v 10:58 hodin, jak prokázal navrhovatel stejnopisem námitek s originálním potvrzením podatelny zadavatele (viz odstavec 61 odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž poslední den lhůty pro jejich doručení byl 31. 7. 2018 v 11:00 hodin (viz odstavec 43 odůvodnění tohoto rozhodnutí), byly tyto námitky doručeny zadavateli řádně (námitky obsahují náležitosti dle § 244 zákona) a včas [tj. ve lhůtě dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona], tudíž měly být zadavatelem přezkoumány v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

66.         V takovém případě byl zadavatel v souladu s § 245 odst. 1 zákona povinen námitky stěžovatele v plném rozsahu přezkoumat a do 15 dnů od doručení námitek odeslat rozhodnutí o námitkách stěžovateli. Dle shora citovaného ustanovení zákona zadavatel v rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, přičemž součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

67.         S ohledem na shora vyložené se Úřad zabýval tím, zda rozhodnutí o námitkách – pokud zadavatel, jak bylo prokázáno, nemohl odmítnout námitky dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona – a jeho odůvodnění obsahovalo podrobně a srozumitelně vyložené důvody ke všem navrhovatelem namítaným skutečnostem, pro které zadavatel námitky odmítl.

68.         Úřad konstatuje, že z výše uvedeného rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění (viz odstavec 44 odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že se zadavatel věcnými námitkami navrhovatele (stručný přehled námitek viz odstavec 44 odůvodnění tohoto rozhodnutí) vůbec nezabýval (z tohoto důvodu Úřad ani nijak více nerozváděl argumenty obsažené v jednotlivých námitkách navrhovatele). Úřad doplňuje, že se zadavatel k jednolitým námitkám vyslovil až v rámci svého vyjádření k návrhu. Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel, primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nebylo dosaženo. Úřad při svých závěrech vychází z ustálené rozhodovací praxe, kdy lze v tomto směru odkázat např. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0123/2017/VZ-15529/2017/533/HKu ze dne 19. 5. 2017. Z citovaného rozhodnutí vyplývá, že pokud zadavatel neoprávněně uvede jako důvod odmítnutí námitek některý z důvodů dle § 245 odst. 3 zákona, nelze za podrobné a srozumitelné vypořádání považovat toto zdůvodnění ve vztahu k důvodům odmítnutí námitek dle odst. 3 předmětného ustanovení zákona. Byť se odkazované rozhodnutí Úřadu týkalo neoprávněného odmítnutí námitek dle § 245 odst. 3 písm. a) zákona [oproti ve zde řešeném případě odmítnutí námitek dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona], jsou dle názoru Úřadu závěry v citovaném rozhodnutí přiměřeně aplikovatelné i na zde řešený případ. Současně je možno odkázat na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-0098/2017/VZ-12065/2017/523/ASo ze dne 10. 4. 2018, ze kterého plyne, že zadavatel má povinnost se s námitkami vypořádat v rozhodnutí o námitkách, nikoliv až v průběhu správního řízení stěžovateli sdělovat důvody proč postupoval daným způsobem, který je stěžovatelem napadán, neboť tento postup je právě primárním cílem „námitkového řízení“. Právě i z tohoto důvodu není reflektována zadavatelem dodatečně sdělovaná argumentace ve vztahu k jednotlivým námitkám navrhovatele v rámci vyjádření zadavatele k podanému návrhu v průběhu správního řízení. Obě shora citovaná rozhodnutí jsou dostupná ve sbírce rozhodnutí na www.uohs.cz.

69.         Úřad uvádí, že právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní. Podle ustanovení § 245 odst. 1 zákona součástí rozhodnutí o námitkách musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Posílení funkce námitek jako nástroje, kterým by měly být v maximální možné míře bezprostředně vyřešeny všechny sporné otázky mezi zadavatelem a stěžovatelem, je promítnuto v ustanovení § 263 odst. 5 zákona, dle kterého platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zákon tak prostřednictvím shora citovaných ustanovení zákona posiluje právní jistotu stěžovatelů, kteří by se již tak v rozhodnutí o námitkách měli dozvědět veškerou relevantní argumentaci zadavatele k podaným námitkám.

70.         Úřad závěrem dodává, že jestliže se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec nijak nezabýval námitkami navrhovatele, neboť je bez dalšího odmítl pro opožděnost (v rozporu se zákonem jak k tomuto závěru Úřad na základě shora všech shora uvedených skutečností dospěl), ačkoliv pro takové odmítnutí důvod nebyl dán a v rozhodnutí o námitkách tedy není vůbec věcné odůvodnění k namítaným skutečnostem navrhovatele, je zjevné, že při vyřízení těchto námitek navrhovatele nepostupoval zadavatel v souladu se zákonem. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K uložení nápravného opatření – výrok II. tohoto rozhodnutí

71.         Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

72.         Vzhledem k tomu, že je rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitkám stěžovatele, jak mu ukládá ustanovení § 245 odst. 1 zákona, rozhodl Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

73.         Pro úplnost Úřad uvádí, že dle ustanovení § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele ze dne 30. 7. 2018 znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení – výrok III. tohoto rozhodnutí

74.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

75.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

76.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K uložení úhrady nákladů řízení – výrok IV. tohoto rozhodnutí

77.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

78.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

79.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000336.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

                                                           otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

Obdrží

1.             Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, U nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2

2.             Feichtinger Žídek Fyrbach advokáti s. r. o., tř. Kpt. Jaroše 1932/13, 602 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz