číslo jednací: R0127/2018/VZ-27299/2018/322/LKa

 

V řízení o rozkladu ze dne 19. 7. 2018 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• ROBSTAV stavby k.s., IČO 27430774, se sídlem Na Stínadlech 495, Pražské předměstí, 397 01 Písek, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 4. 6. 2018 Mgr. Filipem Toulem, advokátem, ev. č. ČAK 12749, se sídlem Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0256/2018/VZ-19438/2018/523/GHo ze dne 13. 7. 2018, jímž bylo zastaveno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „I/6 Bochov – směr Praha“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006964, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 4. 2017,

 

jsem rozhodl takto:  

 

I.

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0256/2018/VZ-19438/2018/523/GHo ze dne 13. 7. 2018 podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona

 

r u š í m

a věc

 

v r a c í m

 

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

 

II.

Nařizuji z moci úřední podle § 61 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto

p ř e d b ě ž n é  o p a t ř e n í:

Zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha – se ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku s názvem „I/6 Bochov – směr Praha“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006964, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 4. 2017.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon")[1] obdržel dne 25. 6. 2018 návrh navrhovatele – ROBSTAV stavby k.s., IČO 27430774, se sídlem Na Stínadlech 495, Pražské předměstí, 397 01 Písek, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 4. 6. 2018 Mgr. Filipem Toulem, advokátem, ev. č. ČAK 12749, se sídlem Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „I/6 Bochov – směr Praha“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006964, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 4. 2017 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 25. 6. 2018, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Návrh navrhovatele směřoval proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Navrhovatel v návrhu uvedl, že zadavatel porušil § 6 a § 48 zákona tím, že nedodržel zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a dále, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení přesto, že k tomu nejsou splněny zákonné podmínky.  

4.             Z výše uvedených důvodů navrhovatel požadoval, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

II.             Napadené usnesení

5.             Dne 13. 7. 2018 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0256/2018/VZ-19438/2018/523/GHo  (dále jen „napadené usnesení“), kterým rozhodl, že se správní řízení podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť návrhu navrhovatele ze dne 25. 6. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky nepřecházely včas podané námitky, když posledním dnem lhůty pro podání námitek byl den 28. 5. 2018 a navrhovatel své námitky doručil zadavateli až dne 4. 6. 2018.

6.             V odůvodnění napadeného usnesení Úřad uvedl, že z návrhu navrhovatele vyplývá, že dne 9. 5. 2018 vyloučil zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení. Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 9. 5. 2018 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení navrhovatele“) odeslal zadavatel prostřednictvím provozovatele poštovních služeb navrhovateli, přičemž z doručenky České pošty, s.p. vyplývá, že zásilka obsahující rozhodnutí o vyloučení byla poskytovatelem poštovních služeb uložena na poště dne 11. 5. 2018. Z této doručenky je současně zřejmé, že danou zásilku si zástupce navrhovatele převzal dne 21. 5. 2018. Navrhovatel následně podal námitky proti rozhodnutí o vyloučení ze dne 4. 6. 2018, které byly doručeny zadavateli dle doručenky datové zprávy téhož dne. 

III.           Námitky rozkladu

7.             Dne 19. 7. 2018 podal navrhovatel rozklad proti napadenému usnesení. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 16. 7. 2018. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

8.             Navrhovatel v rozkladu namítá, že Úřad napadené usnesení odůvodňuje tím, že zásilka obsahující rozhodnutí o vyloučení navrhovatele byla uložena u poskytovatele poštovních služeb dne 11. 5. 2018, přičemž z doručenky je zřejmé, že danou zásilku si zástupce navrhovatele převzal dne 21. 5. 2018. Dle navrhovatele však z napadeného usnesení nevyplývá, kdy se navrhovatel měl dozvědět o tom, že je zásilka u poskytovatele poštovních služeb uložena.

9.             Navrhovatel dále namítá, že Úřad nikterak neprokazuje, že by dne 11. 5. 2018 bylo možné zásilku doručit, proto je nutné považovat za den doručení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele den 21. 5. 2018.

10.         Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel nedoručoval zásilku na adresu sídla navrhovatele, ale do jeho provozovny v Plzni.

11.         Navrhovatel v rozkladu dále rozporuje aplikaci § 570 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) na posuzovanou věc.

Závěr rozkladu

12.         Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.

IV.          Řízení o rozkladu

13.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

14.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

15.         Úřad tím, že nedostatečně zjistil a posoudil skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, rozhodl v rozporu s § 3 ve spojení s § 50 odst. 2 a 3 správního řádu.

16.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného usnesení a vrácení věci Úřadu k novému projednání. Současně je v tomto rozhodnutí vysloven závazný právní názor, kterým je Úřad při dalším projednání věci vázán.

V.            K rozhodnutí o zrušení napadeného usnesení a vrácení věci Úřadu k novému projednání

17.         Podle § 152 odst. 5 správního řádu platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání, nevylučuje-li to povaha věci.

18.         Podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumává odvolací správní orgán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží; tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

19.         Podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. V odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán.

20.         Dle § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.

21.         Ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu tak vymezuje náležitosti, které musí obsahovat odůvodnění rozhodnutí správního orgánu pro to, aby bylo možné příslušné rozhodnutí považovat za správné a zákonné. Mezi tyto náležitosti patří uvedení: a) důvodů výroku, b) podkladů pro jeho vydání, c) úvah, kterými se správní orgán řídil při hodnocení podkladů, d) úvah, kterými se správní orgán řídil při výkladu právních předpisů a e) informací o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků. V případě, že v odůvodnění vydaného rozhodnutí bude některá z výše uvedených náležitostí chybět, pak bude takové rozhodnutí v rozporu s právními předpisy, neboť správní orgán nedodrží náležitosti, které jsou správním řádem stanoveny. Z hlediska toho, jaká náležitost v rozhodnutí správního orgánu chybí lze pak konkrétní nedostatek spatřovat například ve formě nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost či pro nedostatek důvodů vydaného rozhodnutí. Vždy však takové nedodržení náležitostí rozhodnutí stanovených v § 68 odst. 3 správního řádu bude mít za následek to, že rozhodnutí správního orgánu bude nezákonné.

22.         V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 Af 102/2013 ze dne 10. 12. 2015, kde tento uvedl, že „nepřezkoumatelnost rozhodnutí může nastat z důvodu jeho nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Obecně lze za nesrozumitelné považovat takové rozhodnutí, z jehož výroku nelze zjistit, jakým způsobem bylo rozhodnuto, jehož výrok je vnitřně rozporný nebo nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, dále takové rozhodnutí, z něhož není patrné, které osoby jsou jeho adresátem a kdo byl rozhodnutím zavázán, apod. V případě nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů pak soud posuzuje, zda se žalovaný v rozhodnutí vypořádal se všemi žalobcem uplatněnými okolnostmi a zda srozumitelným způsobem uvedl, jaké skutečnosti vzal při svém rozhodování za prokázané a kterým naopak nepřisvědčil, jakými úvahami byl ve svém rozhodování veden, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a které důvody jej vedly k vyslovení závěrů obsažených ve výsledném rozhodnutí.“

23.         Důvodem, pro který jsem přistoupil ke zrušení napadeného usnesení, je jeho nepřezkoumatelnost, spočívající v nedostatku odůvodnění závěrů týkajících se data, kdy se zásilka s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele dostala do sféry dispozice navrhovatele.

24.         Podle § 242 odst. 2 zákona musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

25.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepřecházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

26.         Ke zjištěnému skutkovému stavu uvádím následující.

27.         Dne 9. 5. 2018 vyloučil zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele odeslal zadavatel navrhovateli prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

28.         Dne 28. 6. 2018 obdržel Úřad elektronické podání zadavatele, ve kterém je uvedeno, že „…dle pokynu Bc. Krále, vedoucího oddělení administrace veřejných zakázek, zasíláme na základě požadavku Ing. Horké vyžádanou část dokumentace VZ I/6 Bochov - směr Praha (scany), a to:

1.       dodejku o převzetí Rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení,

2.       potvrzení o odeslání Rozhodnutí o námitkách datovou schránkou vč. doručenek.“

29.         Z dodejky České pošty, s.p. vyplývá, že zásilka s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele byla poskytovatelem poštovních služeb uložena na poště dne 11. 5. 2018. Z této dodejky je současně zřejmé, že danou zásilku si navrhovatel převzal dne 21. 5. 2018.

30.         S ohledem na výše uvedené lze přisvědčit námitce navrhovatele, že z dodejky není zřejmé datum oznámení o uložení zásilky k vyzvednutí u provozovatele poštovních služeb.

31.         K uvedené námitce navrhovatele je na místě konstatovat, že skutečnost, že z dodejky není zřejmé, kdy byla výzva k vyzvednutí zásilky vložena do poštovní schránky adresáta – navrhovatele, nebyla v rámci návrhu na zahájení správního řízení uvedena, neboť navrhovatel nemohl předpokládat, že Úřad správní řízení zastaví z „prosecních důvodů“, tedy z důvodu, že návrhu navrhovatele nepředcházely včas podané námitky. Tudíž se touto námitkou lze zabývat až v rámci rozkladu navrhovatele.

32.         Z podkladu pro vydání napadeného usnesení – dodejky – není zřejmé, kdy byla zásilka navrhovateli oznámena, vyplývá z něj pouze datum, kdy byla zásilka uložena k vyzvednutí u poskytovatele poštovních služeb. Není tedy zřejmý okamžik, kdy počala ve smyslu § 242 odst. 2 zákona běžet 15-ti denní lhůta pro podání námitek.

33.         Přitom Úřad sám v bodu 14. odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že okamžikem doručení v soukromoprávním smyslu není okamžik skutečného seznámení se adresáta s obsahem doručovaného právního jednání, nýbrž jde již o ten okamžik, kdy adresát poprvé nabyde možnosti skutečně se s obsahem jemu doručovaného jednání seznámit, přičemž při doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nastává objektivní možnost adresáta seznámit se s obsahem jemu doručovaného právního jednání mimo jiné i okamžikem oznámení uložení předmětné zásilky u provozovatele poštovních služeb.

34.         Podle § 570 odst. 1 věty před středníkem občanského zákoníku působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde.

35.         Podle ustálené soudní praxe měl-li adresát na základě oznámení pošty objektivně možnost vyzvednout si uloženou zásilku obsahující hmotněprávní úkon a seznámit se s jeho obsahem dříve, než se nevyzvednutá zásilka vrátila zpět odesílateli, nastaly jeho hmotněprávní účinky v okamžiku, kdy i přes oznámení o uložení zásilky této objektivní možnosti seznámit se s obsahem zásilky nevyužil. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2988/2011 ze dne 13. 11. 2012 uvedl: „Jsou-li účinky doručení hmotněprávního úkonu spojeny s okamžikem, kdy byla zásilka uložena u pošty, měl-li adresát takovéhoto úkonu objektivně možnost se s ní seznámit, i když tak (před jejím vrácením odesílateli) neučinil, a to bez ohledu na délku doby, po níž byla zásilka u pošty uložena, pak okolnost, že si adresát později zásilku vyzvedl (ač mu v tom dříve objektivní okolnosti nebránily), nemůže odsunout účinky doručení na dobu, kdy se s jejím obsahem skutečně seznámil. Hmotněprávní úkon je třeba považovat za perfektní (doručený) okamžikem, kdy se adresát tohoto úkonu měl možnost s ním objektivně seznámit, doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát ,ochoten' tak opravdu učinit (vyzvednout si zásilku, seznámit se s jejím obsahem).“

36.         V posuzovaném případě podle zjištěného skutkového stavu zadavatel odeslal rozhodnutí o vyloučení navrhovatele prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Z dodejky poskytovatele poštovních služeb vyplývá, že zásilka s tímto rozhodnutím byla uložena na poště dne 11. 5. 2018. Z dodejky však není zřejmé datum oznámení o uložení zásilky k vyzvednutí u provozovatele poštovních služeb, tedy kdy navrhovateli nastala objektivní možnost seznámit se s obsahem zásilky, nebo zda vůbec byla výzva k vyzvednutí zásilky vložena do poštovní schránky navrhovatele.

37.         K výše uvedenému odkazuji na komentářovou literaturu (Lavický a kol. Občanský zákoník I. Obecná část. 1. Vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 2047 a násl.) k § 570 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že „[p]okud jde o podmínku dojití do sféry adresáta, nemusí se samozřejmě jednat jen o faktické předání zásilky ,z ruky do ruky', postačí například, pokud bude předána jiné osobě než adresátovi, která je v dosahu sféry adresáta (např. osoba, která s ním žije ve společné domácnosti), nebo pokud bude vhozena do adresátovy schránky poštovním doručovatelem. Otázka zavinění jednotlivých zúčastněných subjektů zde nehraje žádnou roli. Pokud např. vinou poštovního doručovatele nedojde k vhození zásilky do schránky adresáta, dojití projevu vůle druhé straně nenastane. To platí i tehdy, pokud například příjemce zadá omylem špatnou adresu“.

38.         Současně považuji za vhodné konstatovat, že námitka navrhovatele, že z napadeného usnesení nevyplývá, kdy se navrhovatel měl dozvědět o tom, že je zásilka u poskytovatele poštovních služeb uložena, nebyla Úřadu známa a nemohl se jí tudíž zabývat v rámci odůvodnění napadeného usnesení.

39.         Neboť předsedovi Úřadu nebylo známo, zda má provozovatel poštovních služeb v evidenci doklad, z něhož by bylo patrné datum oznámení o uložení zásilky k vyzvednutí u provozovatele poštovních služeb, zaslal provozovateli poštovních služeb – Česká pošta – pobočka Plzeň 1 – přípis ze dne 17. 9. 2018, jímž požádal uvedeného provozovatele poštovních služeb „o předložení kopie doručovací karty, případně jiného vhodného dokladu prokazujícího, kdy se adresát ROBSTAV stavby k. s., 28. října 68b, 301 00 Plzeň, mohl dozvědět o uložení zásilky odesílatele Ředitelství silnic a dálnic ČR, Správa Karlovy Vary, Závodní 369/82, 360 06 Karlovy Vary“, přičemž předseda Úřadu v uvedeném přípisu blíže specifikoval dodejku zásilky.

40.         Dne 25. 9. 2018 obdržel předseda Úřadu odpověď provozovatele poštovních služeb na výše uvedený přípis, z níž je patrné datum oznámení o uložení zásilky k vyzvednutí u provozovatele poštovních služeb.

41.         Předseda Úřadu z obdržené odpovědi pouze dovodil, že existuje objektivní podklad, z něhož lze zjistit datum oznámení o uložení zásilky k vyzvednutí u provozovatele poštovních služeb.

42.         S ohledem na zachování práv účastníků správního řízení, tedy možnosti podání řádného opravného prostředku, ponechává předseda Úřadu hodnocení výše uvedeného podkladu, z něhož je patrné datum oznámení o uložení zásilky k vyzvednutí u provozovatele poštovních služeb, včetně doplnění úvah ohledně posouzení otázky, od jakého data začala běžet lhůta pro podání námitek, zda byly námitky podány v této lhůtě či nikoli, a zda byly naplněny podmínky pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona, na Úřadu, jako prvostupňovém orgánu.

43.         S ohledem na výše uvedené považuji skutkový stav, z něhož Úřad v napadeném usnesení vycházel, za nedostatečný a je třeba doplnit podklady, na jejichž základě bylo napadené usnesení vydáno. A to o podklad, z něhož bude patrné datum oznámení navrhovateli o uložení zásilky k vyzvednutí u provozovatele poštovních služeb. Pouze poté, co bude datum oznámení o uložení zásilky k vyzvednutí u provozovatele poštovních služeb postaveno na jisto, bude možné správní řízení zastavit pro případnou opožděnost námitek.

VI.          K nařízení předběžného opatření výrokem II. tohoto rozhodnutí

44.         Podle § 248 zákona Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, při kterém může mimo jiné nařizovat předběžná opatření. Zákon neobsahuje zvláštní postup pro nařízení předběžného opatření v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, proto se subsidiárně použije obecná úprava obsažená v § 61 odst. 1 správního řádu.

45.         Podle § 61 odst. 1 správního řádu může správní orgán z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce.

46.         Podle § 61 odst. 3 správního řádu správní orgán předběžné opatření zruší rozhodnutím bezodkladně poté, co pomine důvod, pro který bylo nařízeno. Neučiní-li tak, pozbývá předběžné opatření účinnosti dnem, kdy se rozhodnutí ve věci stalo vykonatelným nebo nabylo jiných právních účinků.

47.         Dle § 152 odst. 2 správního řádu o rozkladu rozhoduje ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního orgánu. Dle § 152 odst. 5 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

48.         Dle § 93 odst. 1 správního řádu jestliže není v této hlavě stanoveno jinak, pro řízení o odvolání se obdobně použijí ustanovení hlavy I až IV, VI a VII této části.

49.         Vzhledem k uvedenému konstatuji, že předseda Úřadu jako nadřízený správní orgán rozhodující o rozkladu může z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření při splnění zákonných podmínek v souladu s § 61 odst. 1 správního řádu.

50.         Účelem, pro který navrhovatel toto řízení o přezkoumání úkonů zadavatele návrhem inicioval, bylo (eventuální) uložení nápravného opatření v zadávacím řízení veřejné zakázky. A právě tento účel řízení byl v prvních 60 dnech ode dne zahájení tohoto řízení zajištěn zákazem uzavřít smlouvu uloženým zadavateli ex lege ustanovením § 246 odst. 1 písm. d) zákona.

51.         Proto jsem se zabýval konkrétními okolnostmi zjištěného stavu věci a dosavadním průběhem tohoto správního řízení z toho pohledu, zda je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků tohoto správního řízení zejména během nového projednání věci Úřadem. Dospěl jsem přitom k závěru, že z důvodu stávajícího procesního stavu tohoto správního řízení, přetrvávání účelu tohoto správního řízení a zejména pak z toho důvodu, že nebyl Úřadem dostatečně zjištěn skutkový stav věci, přetrvává potřeba zajistit možnost uložení (eventuálního) nápravného opatření v zadávacím řízení veřejné zakázky. Pokud by totiž došlo k uzavření smlouvy zadavatele s vybraným dodavatelem v průběhu tohoto řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, byla by tato možnost zmařena.

52.         V projednávané věci Úřad napadeným usnesení rozhodl, že se správní řízení podle § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť návrhu navrhovatele ze dne 25. 6. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky nepřecházely včas podané námitky, když posledním dnem lhůty pro podání námitek byl den 28. 5. 2018 a navrhovatel své námitky doručil zadavateli až dne 4. 6. 2018.

53.         Napadené usnesení je tímto rozhodnutím o rozkladu zrušeno, přičemž při novém projednání věci bude Úřad opětovně posuzovat, zda jsou dány důvody pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona.

54.         Z výše uvedených důvodů jsem rozhodl o nařízení předběžného opatření ve smyslu § 61 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VII.        Závěr

55.         Úřad v rámci nového projednání věci doplní zjištění skutkového stavu obstaráním důkazního prostředku v souladu s tímto rozhodnutím. Úřad je při tom vázán zde vysloveným právním názorem.

56.         Po zvážení všech aspektů dané věci jsem dospěl k závěru, že napadené usnesení trpí vadami, které mají vliv na jeho zákonnost. Protože nebylo možné tento rozpor s právními předpisy napravit přímo v řízení o rozkladu změnou napadeného usnesení podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, dospěl jsem k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného usnesení a vrácení věci Úřadu k novému projednání ve smyslu § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu.

57.         Vzhledem k tomu, že je napadené usnesení nezákonné, nezabýval jsem se všemi námitkami navrhovatele uvedenými v rozkladu. Při novém projednání věci bude Úřad vycházet z řádně zjištěného skutkového stavu a své úvahy podepře důkazními prostředky a vypořádá se plně s veškerými námitkami navrhovatele uvedenými v rozkladu.

 

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží:

1.             Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

2.             Mgr. Filip Toul, advokát, Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy